Velkoformátová mapa Moravy (společně s ČESKÝM/MORAVSKÝM Slezskem)

Možná jste si někdy ve svých fantaziích říkali, to by bylo pěkné mít tak v ruce moderní mapu, která by zobrazovala výhradně moravské území, nebo i slezské, to se na ni vejde. Dočkali jsme se, dočkali, ale čeho? Oceňujeme, že si mnozí dali tu práci a věnovali svůj čas a námahu vydání odkazované mapy. Byla vytištěna, probíhá prodej.

Autorem článku o vydání mapy zveřejněného na Novinkách.cz je Vladimír Klepáč. Ten několik let opakovaně i přes upozornění do deníku Právo psal nepřesné údaje o počtu 5. července vyvěšených vlajek, a co se týče podoby vyvěšené vlajky. Pro nás ale, co neodpovídá skutečné podobě moravské orlice a moravské vlajky, je nepoužitelné. To platí pro jakékoliv vydavatelské iniciativy ultramoravských aktivistů sloužící pouze k propagaci neplatných symbolů Moravy, ať už je to mapa, v jejíž parerze se objevuje zlatočervená orlice v modrém poli štítu, která je vydávána za moravskou orlici, nebo stejně barevně sladěná propagandistická kniha, takzvaná "učebnice" dějin Moravy.  

Místo znaku Moravy je v levém horním rohu znak se zlatočervenou orlicí v modrém poli štítu. Podle textu článku Vladimíra Klepáče je odborným redaktorem mapy RNDr. Petr Marek, Ph.D. z Masarykovy univerzity. Domníváme se, očekáváme, že by měl znát symboly historických zemí uvedených v Preambuli Ústavy České republiky. Pokud ne, zde je odkaz na zákon č. 3/1993 Sb. o státních symbolech České republiky. Pokud nezná historii moravských symbolů, což pochopitelně každý nemusí, i tak je pořád čas se s ní seznámit. Takzvaně "odborný" redaktor mapy nepůsobí na Masarykově univerzitě jako geograf, ale odborný asistent Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií.

O tu mapu jako takovou tvůrcům asi vůbec nešlo. Čili média jim sežrala politický produkt.

Kromě upozornění na nesmyslnost krajů (o čemž není u nikoho sporu) tvrdě protlačili do povědomí změnu šachování a ani slovo o českém Slezsku.

Prostě parerga mapy je chybná a absurdní (nejen co se mylné a nejednotné grafiky týče, slezská orlice z Wikipedie, ale přebarvená Loudova moravská orlice ze čtvrceného státního, jejíž ocas se do základního štítu nevejde) a zcela mylný název (není to mapa Slezska)!

Jinak ty komentáře/reakce v diskuzi k článku jsou mnohdy fundované (na téma znaku, a jako vždy stejná absurdní mantra "žlutých"). Přidejte komentář, klidně možno někým využít:

"Počin dobrý, ale název zmatečný. Správně "Země Morava a české/moravské Slezsko" (na mapě je jen ta část náležející k ČR, takže Poláci i Němci by se stávajícímu názvu divili.

A ošklivě nejednotná grafika znaků (orlic, viz ocasní pera vůči tvaru štítu a problematické šachování). Stačilo přitom použít např. jen kontury znaku (jednotnou grafiku). Čili téma nepolitizovat (nedráždit). Takto působí parerga mapy laciným (prvoplánovým) dojmem, oproti vlastnímu kartografickému obsahu. Proč si tvůrci/vydavatelé s tak důležitou věcí (jakou je legenda mapy) nedali více zodpovědné (faktické, heraldické, grafické i typografické) práce? Svědčí to buď o jejich diletantismu nebo to snad byl mediální politický záměr (působit přitom směšně či provokativně)?"

Je to klasické zastírání pravdy/faktů rádoby akademickým počinem (mediálně "sežraným i s navijákem" a šířeným). Rozhodně by akademická kartografická pracoviště neměla toto přejít mlčením, což se ale patrně stane. Jdou na to ti kluci "žlutí" vždy velmi propagandisticky mazaně ... (zaštiťování se učebnicí, památkářskými studiemi, mapou apod.).

Mapa je OK, ale nikoliv její zmatečné označení. Chápeme, že geografy (neangažované moravisticky politicky) nějaké znaky až tak netrápí, ale zmatečný je název mapy: není na ní "země Slezsko", jak uvádí parerga, ale jen část Slezska, která je součástí České republiky. A protože vnější/stání hranice reflektují stav po roce 1918 rozhodně by tam neměla být dotyčná sporná/neoficiální/konfliktní  symbolika z let národních sporů (1848-1914) a stanného práva 1915-1918 (ve vztahu ke znaku Moravy).

Nejde o žádnou neznámou věc, kterou nelze udělat/označit správně 

Zlaté mince s motivy moravských a českých hradů - Švihov a Bečov nad Teplou a Buchlov a Veveří

Dne 6. října 2020 Česká národní banka vydala poslední desátou zlatou minci cyklu Hrady České republiky. Tématem mince je hrad Buchlov. Ražena je ze zlata o ryzosti 999,9. Vydává se ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof). Liší se povrchovou úpravou a provedením hrany. Pole mince špičkové kvality je vysoce leštěné, reliéf je matován, hrana je hladká. Hrana mince běžné kvality je vroubkovaná. Průměr mince je 28 mm, hmotnost 15,55 g, síla 1,9 mm.

Na lícní straně mince je vyobrazena silueta hradu, do které jsou zakomponována stylizovaná heraldická zvířata z velkého státního znaku, a to uprostřed český lev, vlevo od něj moravská orlice a vpravo od něj slezská orlice. Při pravém spodním okraji mince se nachází název cyklu „HRADY“, text „ČESKÁ REPUBLIKA“ a značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“. Při levém spodním okraji je umístěno označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5 000 Kč“.

Na rubové straně mince je vyobrazen hrad Buchlov. Při spodním okraji mince se nachází ročník ražby „2020“ a text „HRAD BUCHLOV“. Iniciály autora mince MgA. Josefa Oplištila, které jsou tvořeny propojenými písmeny „J“ a „O“, se nacházejí při pravém spodním okraji mince.

Osmá zlatá mince cyklu vyšla 1. října 2019. Tématem mince je hrad Švihov. Ražena je ze zlata o ryzosti 999,9. Vydává se ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof), které se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká. Mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 28 mm, hmotnost 15,55 g, síla 1,9 mm.

Na lícní straně mince v horní části mincovního pole kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku ve štítech: český lev, moravská orlice, slezská orlice. Pod kompozicí heraldických zvířat je ztvárněn interiér švihovské kaple nanebevzetí Panny Marie a v popředí je vyobrazen její oltář. Při levém okraji mince se nachází text „ČESKÁ“ a při pravém okraji název cyklu „HRADY“. Pod oltářem je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5 000 Kč“ a text „REPUBLIKA“. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je umístěna vpravo od oltáře.

Na rubové straně mince je ztvárněn průhled přes pozdně gotický portál na hradní nádvoří. Při levém okraji mince se nachází text „HRAD“, při spodním okraji text „ŠVIHOV“ a při pravém okraji ročník ražby „2019“. Iniciály autora mince Luboše Charváta, které jsou tvořeny propojenými písmeny „L“ a „Ch“, se nacházejí vlevo od textu „ŠVIHOV“.

Dne 26. května 2020 Česká národní banka vydala devátou zlatou minci z cyklu Hrady České republiky. Jejím tématem je hrad Bečov nad Teplou. Mince je ražena ze zlata o ryzosti 999,9. Vydává se ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof). Provedení se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká. Mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 28 mm, hmotnost 15,55 g, síla je 1,9 mm.

Na lícní straně mince jsou uprostřed zobrazeny částečné motivy z relikviáře sv. Maura. V horní části mince je kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku: český lev, moravská orlice, slezská orlice. Při levém okraji mince se nachází název cyklu „HRADY“ a při pravém spodním okraji text „ČESKÁ REPUBLIKA“. Vpravo od motivů z relikviáře sv. Maura je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5 000 Kč“. Pod zkratkou peněžní jednotky „Kč“ je umístěna značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“.

Na rubové straně mince je ztvárněn celý komplex hradu Bečov nad Teplou včetně barokního zámečku se zahradou. Při spodním okraji mince se nachází text „HRAD BEČOV NAD TEPLOU“. Ročník ražby „2020“ je umístěn při levém okraji mince. Iniciály autora mince Luboše Charváta, které jsou tvořeny propojenými písmeny „L“ a „Ch“, se nacházejí při pravém okraji mince.

Sedmou zlatou minci z cyklu Hrady České republiky, jejímž tématem je hrad Veveří, vydala Česká národní banka 28. května 2019. Mince je ražena ze zlata o ryzosti 999,9 a vydává se ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof). Ta se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká. Mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 28 mm, hmotnost 15,55 g a síla je 2 mm.

Na lícní straně mince je ztvárněno hradní nádvoří průhledem přes dveřní portál. V pravé části portálu jsou zakomponována stylizovaná heraldická zvířata z velkého státního znaku, a to český lev, moravská orlice a slezská orlice. Nad portálem je umístěna kamenná deska ve středu s reliéfním znakem Zikmunda z Tiefenbachu a po stranách s erby Bohunky z Žerotína a Kateřiny Meziříčské z Lomnice. V levé části mincovního pole se nachází text „ČESKÁ REPUBLIKA“, vedle kterého je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5 000 Kč“. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je umístěna ve spodní části mincovního pole.

 

Na rubové straně mince je vyobrazeno hradní jádro z podhledu. Při horním okraji mince je text „HRAD VEVEŘÍ“. Ročník ražby „2019“ je umístěn pod mostním obloukem. Značka autora mince Asamata Baltaeva, DiS., se nachází za textem „HRAD VEVEŘÍ“.

Odpověď na otázky vznesené v příspěvku Moravské vlajky zveřejněném na stránce věnované moravskému národu

Dne 6. října byl na stránce moravskynarod.cz zveřejněn příspěvek nazvaný Moravské vlajky, v němž jeho autor klade sobě a ostatním několik otázek. Odpovězme na ně.

Odpověď je jednoduchá. Není to žádná konspirace proti "žlutým", kde politická strana Moravané chce federalizaci na dvě republiky a Moravské zemské hnutí konfederaci, obojí nereálné, protože nemáme dostatek zemí, jako Rakousko:

• Prostě vše stojí a padá s (oficiální) moravskou orlicí (znakem). Cokoliv jiného/odlišného "chce něco jiného" ...
• "Moravská zemská vlajka" neexistuje, tak jako neexistují žádné zemské vlajky u nás. Byla (neoficiálně) používána žluto-červená vlajka (dnes zákonná vlajka Prahy), po roce 1848 (v duchu tehdejší doby "bývalých jednotlivých zemí monarchie" a nacionalismu), protože byla neuváženě dopuštěna "dualita" znaků (z pohledu politického i národnostního). Stávající (s neplatným znakem Moravy) se uměle za moravskou zemskou vydává s politickými cíli. Proto ji logicky používá ten, kdo je separatistou. Viz oficiální (heraldická) vlajka Katalánska a neoficiální separatistická vexilologická vlajka Katalánska (s klínem a hvězdou) ... 
• "Markraběcí standarta" neexistuje, tak jako neexistuje markrabě. Navíc co je to "standarta" = většinou vyztužený jezdecký praporec menšího obvykle čtvercového formátu. Není jí vlajkový/praporový list o poměru stran 2:3. Čili takto užívané označení je demagogií "žlutých" moravistů chtějících dehonestovat odborně i právně samozřejmou heraldickou vlajku Moravy opakující platnou moravskou orlici. Nic více nic méně.

Téma je probíráno rovněž v příspěvcích Shrnující poznámky k vyvěšování moravské vlajky 5. července a Odpověď na častý dotaz ve „sporu o podobu tzv. moravské vlajky“ a především vhodnost užívání tohoto symbolu.

Barvy moravské orlice. Moravské barvy. Moravská trikolóra

Kdo jsou lidé, kteří této standartě dávají přednost před moravskou zemskou vlajkou a proč?

Všichni ti, kteří prostě jenom respektují (historicky i právně) oficiální moravskou orlici (de iure znak Moravy). Tomu neoficiální zemská vlajka z 2. poloviny 19. století a začátku 20. století mající podobu žlutočervené, resp. červenožluté bikolóry, jak byla vyvěšována, neodpovídá (vylučuje se).

Není to náhodou snaha přivést moravské dušičky na českou stranu?

Naopak, jak dokládají volební výsledky, moravský volič je rozumný, nepotřebuje přivádět na "žlutou stranu". Hrdost Moravanů (mluvících česky; německé (německy mluvící) Moravany na Moravě v takovém množství, jako tomu bylo do roku 1945 a krátce po něm, už nemáme, a tak zde nepíšeme o těchto německy mluvících Moravanech, kteří se ke svému moravanství třeba i stále hlásí, ač již jsou dlouho domovem v cizině, a "moravština" neexistuje (jazykově v tom smyslu, že by byla jiná než spisovná čeština, proto, pokud jazyk, jímž mluvíme, chceme označovat za moravský, jak nám to umožnilo sčítání lidu 2021, tak zajisté můžeme; jsou ovšem popsány různé přístupy k tomu, jak náš jazyk (= moravština) chápat) jasně vyjadřuje jejich právoplatný znak, viz velký státní znak České republiky, ustanovený domácí dynastií Přemyslovců, pokřtěných na Moravě a právně respektovaný republikou, a jemu odpovídající prapor (vlajka).

Čechy (česká strana/část republiky) nejsou žádný nepřítel (kdo toto tvrdí je potencionální "bratrovrah a vlastizrádce"). Pamatujme na Svatoplukovy pruty, osud zemí České koruny i osud Československa. A nepřítelem není ani ta "dekadentní" Praha (jako každé hlavní město té které země), z většiny dnes obývaná původem Moravany. Naše státní barvy jsou jednotné a provázané s barvami všech Slovanů i demokratických velmocí. Vážným problémem České republiky je pouze absurdní stávající krajská soustava, ale to musí moravisté vysvětlit všem těm Zlínům, Jihlavám a dalším podobným, ať ustoupí ...

Konference Morava 1918 konaná 26. června 2021

Na obálce Sborníku z konference Morava 1918, která se konala 26. června 2021 v Brně, je vyobrazena zlatočerveně šachovaná orlice se zlatou korunou a zbrojí v modrém poli štítu.

Zlatočerveně šachovaná orlice se zlatou korunou a zbrojí v modrém poli
štítu na obálce sborníku z konference Morava 1918

Tento sborník jsme dali vedle Sborníku z konference Morava 1918, která se konala 19. října 2019 v Brně, v Moravském zemském muzeu, na jehož obálce je použit znak Moravy - moravská orlice.

Moravská orlice na obálce sborníku z konference Morava 1918

Z porovnání obrázků vidíme, že grafik vzal grafiku s moravskou orlici a pozlatil stříbrná pole jejího šachování.

Je to ovšem logický postup, jak bylo ukázáno v příspěvku Pod perutěmi moravské orlice. Práce, kázeň, odvaha. Blaho vlasti budiž nejvyšším zákonem. Podobné odvozené využití stříbrnočerveně šachované orlice popisuje příspěvek Ať žijou Moravané! 1849. Ten si nadto všímá podoby znaku, který vidíme naznačen v barvě na hrudi známé podobizny Karla staršího ze Žerotína, moravského znaku zachyceného u zemského zřízení z roku 1604, a moravské orlice od Františka Štorma, která si rovněž účelově prošla stejnou změnou.

Baťův kanál, loď v přístavišti Strážnice

Snímky pořízené 22. července 2021 zachycují výletní loď se dvěma prapory na zádi kotvící ve strážnickém přístavu. Její majitel plavící se se svou lodí po Baťově kanálu na její zádi vyvěsil volněji popsáno moravskou a českou vlajku, viz ale dále k tomu, jak lépe popisovat pozorované. Přesně vyjádřeno totiž jde o moravský prapor, nebo také jinak prapor Moravy, a o prapor České republiky. K pořadí vyvěšení připomínáme, že při pohledu na objekt by v tomto případě měl být prapor ČR vzhledem k čestnějšímu umístění vlevo.

Pro přesnost je při zápisu pozorování dobré popsat, zda se jedná o vlajku, prapor, korouhev nebo také vlajku či prapor vyvěšený na způsob korouhve.

Také je dobré ve sdělení zvážit, zda raději použít spojení vlajka či prapor České republiky, neboť přídavné jméno "český" neupřesňuje, zda se jedná o symbol Čech nebo celého státu. Barvy Čech jsou bílá a červená. Vlajka České republiky je tedy v podstatě českomoravská. Po rozdělení státu se modrý klín, který měl symbolizovat Slovensko (ať už barvu trojvrší nebo horu Kriváň nebo slovenské hory obecně), interpretoval jako symbol Moravy, jejíž znak má modrý štít.

Barvy Moravy dnes i jindy, např. v roce 1915, jak se lze přesvědčit v příspěvku Ozdobování budov veřejných škol obecných, 1915, pokud se vyjde z potřeby vyjádřit je dvěma barvami, byly a jsou jimi červená a bílá, pokud třemi, pak jsou to červená, bílá a modrá, či bílá, červená a modrá.

Odpověď na častý dotaz ve „sporu o podobu tzv. moravské vlajky“ a především vhodnost užívání tohoto symbolu

Odpověď na častý dotaz ve „sporu o podobu tzv. moravské vlajky“ a především vhodnost užívání tohoto symbolu je velice prostá, dovolte mi ale určitý obsáhlejší kontext:

Na svrchovaném území České republiky (tj. Čech, Moravy a části Slezska) platí historicky i právně (republikou) potvrzený heraldický stav zavedený (v případě znaků Čech a Moravy českým králem a moravským markrabětem Přemyslem Otakarem II.) od poloviny 13. století až dosud (viz velký státní znak České republiky i státní trikolóra a vlajka).

Kromě krátké epizody ve válečných letech 1915–1918, kdy bylo šachování moravské orlice (vídeňským dvorem de iure) změněno ze stříbrno/bílo­‑červeného na zlato/žluto­‑červené. Čemuž odpovídala již ona „nešťastná“ (nikdy neuzákoněná!) žluto­‑červená bikolóra/vlajka z druhé poloviny 19. století, proklamovaná (revoluční) moravskou zemskou „samosprávou“ v roce 1848, jako tehdy „pochopitelný“ symbol „odlišení se“ Moravy od Čech (s bílo­‑červenou bikolórou/vlajkou) v rámci mnoha zemí rakouského soustátí (kdy Čechy, Morava a tzv. rakouské Slezsko již netvořily správní celek, tak jako např. Uhry; viz Rakousko­‑Uherské vyrovnání).

Čili musí platit jenom jedna oficiální podoba moravské orlice (což je mezinárodní heraldický „terminus technicus“, podobně jako termíny český lev či slezská orlice) se stříbrno/bílo­‑červeným šachováním. Prostě nemohou existovat „dvě (různé/jiné) moravské orlice“ (dva odlišní čeští lvi atd. apod.). Pak by nebylo možné s termínem „moravská orlice“ (bez přívlastku) pracovat.

Tak tomu bylo po celou dobu trvání monarchie od zavedení heraldického symbolu Moravy, v polovině 13. století (s výjimečnou změnou v letech 1915 až 1918, viz výše), a opět je od roku 1918 po vzniku demokratické republiky (viz v zákoně o státní vlajce a znacích Československé republiky z roku 1920, nyní na základě Ústavy ČR v zákoně č. 3/1993 Sb., o státních symbolech ČR).

To se ostatně logicky odráží i v právoplatné symbolice (všech) krajů (krajských znaků a vlajek). Viz zákonné odborné popisy znaku a vlajky Jihomoravského kraje (cituji z rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 31 z 25. 11. 2003), které jsou určující a rozhodující:

„Modro­‑červeně čtvrcený štít, v prvním poli moravská orlice, ve druhém poli stříbrné břevno pod stříbrným temenem, ve třetím poli zlatý vinný hrozen s listem a úponkem, ve čtvrtém poli zlato­‑červeně šachovaná korunovaná orlice se zlatou zbrojí.“

„Čtvrcený [vlajkový] list. Horní žerďové pole modré s moravskou orlicí. Dolní žerďové pole červené se žlutým vinným hroznem s listem a úponkem. Horní vlající pole tvoří čtyři vodorovné pruhy, střídavě bílé a červené, v poměru 1:2:2:2. Dolní vlající pole modré se žluto­‑červeně šachovanou korunovanou orlicí se žlutou zbrojí.“

Stejná praxe platí pro všechny kraje ležící zcela nebo z části na Moravě.

Povšimněte si zde právě onoho uplatnění oficiálního termínu (spojení) „moravská orlice“ (tj. jednoznačného a terminologicky mezinárodně přesného značení stříbrno/bílo­‑červeně šachované orlice), kdy již není nutno její dílčí detaily (včetně tinktur zbarvení apod.) uvádět. A oproti tomu nezbytný popis druhé zlato/žluto­‑červené (de iure ne moravské) orlice coby historického prvku na paměť (kéž by usmíření) sporů o rozdílnou symboliku Moravy, tak jak bylo různé státoprávní postavení této země. Viz ve své době neplatná ingerence císaře Friedricha Habsburského listinou z roku 1462 pro moravské stavy (zásahem do zemských práv tehdejšího suveréna českého krále a moravského markraběte Jiřího z Poděbrad). Ale pak především v době vyhroceného nacionalismu po roce 1848 (neoficiálním, ale o to úpornějším zaváděním zlato­‑červeného šachování orlice a rádoby moravské zemské žluto­‑červené vlajky), či v letech nacistické okupace.

I z tohoto důvodu Ministerstvo vnitra ČR vydalo na svém webu jako oficiální stanovisko odborný text (někdejšího) ředitele Moravského zemského archivu v Brně a heraldika PhDr. Ivana Štarhy, experta Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, viz:

https://www.mvcr.cz/clanek/historie­‑moravske­‑barvy­‑a-moravska­‑vlajka.aspx

Z něho plyne, že jedinou nekolidující (a nekonfliktní) tzv. moravskou vlajkou je a může být pouze ta, která nese právoplatnou (tj. zákonnou) podobu moravské orlice (čili stříbrno/bílo­‑červeně šachované v modrém poli)!

Ač se to běžnému občanovi (laikovi) na první pohled nezdá, v důsledku jde totiž (právně) o nesmírně důležitou (byť zdánlivě „jenom“ symbolickou) nezbytnost (ústavní) jednoty našich historických zemí i státních barev čili státní bílo­‑červeno­‑modré trikolóry a státní vlajky, tak jak je definuje zákon. Viz naše společné barvy (bílá a červená) pro Čechy (tj. stříbrný/bílý český lev v červeném poli) i Moravu (stříbrno/bílo­‑červené šachování moravské orlice), plus třetí modrá barva (z modrého  štítu Moravy, v době existence Československa i ze slovenského znaku modrého trojvrší se stříbrným/bílým dvojramenným křížem v červeném poli). Jakákoliv odlišnost tinktur těchto symbolů je proto nemyslitelná a nepřijatelná, jelikož v opačném případě „vizuálně ruší“ výsostnou symboliku jednoty ČR, která je unitárním, ne spolkovým či federálním státem!

Samozřejmě mnozí chápeme (demokratické) politické snahy různých tzv. moravistických stran a hnutí, které usilují o „samostatné či samostatnější“ postavení Moravy čili zemské či spolkové aj. státní zřízení, zrušení stávajících (umělých) krajů atd. apod., k čemuž využívají i vlastní a zcela záměrně odlišnou symboliku Moravy od té oficiální na základě své interpretace a cílů. Celkem logicky ji opírají o zmíněné nacionalistické snahy 19. století, které nás přivedly k první světové válce (a vlastně i té druhé).

V současné době proto zmíněné „moravistické organizace“ kladou na dobový relikt 19. století, tj. onu žluto­‑červenou bikolóru/vlajku (protože je snadno zaměnitelná s oficiální vlajkou hl. města Prahy) navíc i štít s neplatným znakem, vydávaným za znak Moravy (tj. moravskou orlicí se změněným šachováním z bílé/stříbrné na žluté/zlaté) s odkazem na jeho údajné „polepšení“ císařem v roce 1462 „ze stříbra na zlato“, třebaže v heraldice jsou si všechny tinktury rovny.

To všechno by bylo možné pochopit a tolerovat i v kontextu zmíněných politických snah (programu), ale je to naprosto nepřijatelné, pokud takovýto (navíc uměle vytvořený) interní historizující symbol (vyjadřující určité politické postoje a cíle i vlastní výklad dějin Moravy), dotyčné organizace „podbízejí“ našim obcím aj. organizacím, úřadům apod. s douškou, že „přeci o nic podstatného nejde, jenom vzpomínku na staré časy“, kdy byla Morava „samostatná“, dodejme provincie rakouského mocnářství, bez přímé právní vazby z Čechami (o to jde asi žel především).

Vůbec tedy „není jedno“ (jak často mezi laiky zaznívá), která „moravská vlajka“ se vyvěšuje. Kéž by to byla v dnešní post­‑faktické době pravda! Pokud totiž příslušné veřejné subjekty na našem státním území zmíněnou „zpolitizovanou“ symboliku „jiného postavení“ Moravy (určitého názorového uskupení či spolku) používají, slouží tak (většinou nevědomky) osobním a politickým cílům dotyčných lidí z oněch moravistických hnutí. Pochybuji o tom, že se přitom jedná o (většinové) stanovisko a přání voličů v daném místě (obci), aby např. vedení té které radnice takto svévolně (či z neznalosti nebo podvedení) postupovalo, neboť mizivé volební výsledky oněch „moravistických stran“ hovoří samy za sebe (naštěstí).

V podstatě lze tuto problematiku trochu nadneseně přirovnat k (mezinárodně a ideologicky) spornému vyvěšování tibetské či tchajwanské vlajky, nebo používání komunistických či nacistických aj. bývalých či zprofanovaných symbolů.

Lepším příkladem nám může být Španělsko, kde Katalánský region má svou oficiální (tzv. heraldickou) vlajku (tvořenou žlutými a červenými pruhy), která je zde úředně používána a vychází z platného státního znaku Španělska (jeho korunních zemí, v tomto případě znaku Aragonu). Dala by se proto přirovnat i k naší heraldické moravské modré vlajce s bílo­‑červeně šachovanou orlicí (dle velkého státního znaku ČR). Oproti té oficiální katalánské (jen pruhované) vlajce jsou však demonstranty aj. používány separatistické symboly a proto i záměrně (částečně) odlišné „katalánské vlajky“, které mají navíc klín s hvězdou (v různých barevných variantách, pod vlivem pravicové či levicové orientace, v důsledku někdejší španělské občanské války, krveprolití a teroru).

Závěrem: Každá samospráva i jiná veřejná instituce v ČR (na Moravě) tak musí v případě vyvěšení tzv. moravské vlajky (i proto, že kromě státní vlajky, vycházející ze státní bílo­‑červeno­‑modré trikolóry, a zákonných krajských a komunálních vlajek, žádná jiná naše vlajka není ošetřena právní úpravou) velice dobře zvážit nestranné odborné vysvětlení a doporučení (viz např. text na webu Ministerstva vnitra ČR) a být si vědoma toho, co tím kterým symbolem veřejně vyjadřuje a deklaruje! Žel to dnes již není jenom „neškodný“ projev „lásky k Moravě“. Z toho důvodu je možné bezproblémově a s čistým svědomím i dobrým vědomím (chcete­‑li neutrálně) používat pouze tzv. heraldickou moravskou vlajku, modrou s bílo­‑červeně šachovanou orlicí (podobně je nestrannou heraldickou vlajkou Čech červená s bílým českým lvem a heraldickou vlajkou Slezska žlutá s černou slezskou orlicí).

Použitím žluto­‑červené bikolóry (navíc uměle doplněné neplatným znakem Moravy!) se totiž dnes již nostalgicky nepřipomíná „nějaká minulá a krátkodobá existence Provinz Mähren“ ve druhé polovině 19. století, ale viditelně podporují názory a postoje určitých „moravistických organizací“, které tento symbol považují (zcela pochopitelně) za vlastní, veřejně jej šíří a proklamují, s ním jdou do (svého) politického klání. Nejenom každý starosta či jiná veřejná osoba nebo instituce v ČR (na Moravě) musí proto v takové chvíli zvážit, zda se takové aktivitě propůjčí.

V důsledku toto všechno často nakonec vede k tomu, že radnice, krajské úřady a další veřejné instituce „znechuceně“ upouští i od příležitostného (kulturního) zviditelnění (zákonné) symboliky Moravy a nechtějí s daným  tématem mít raději vůbec nic společného, což je druhý zbytečný „extrém", vyvolaný však nevyžádanou „agresivitou“ určité malé (aktivistické) skupiny některých velmi činorodých „moravistů“.

Dodatek: dne 1. března 2023 byl zveřejněn návrh na vydání zákona o zemských znacích a vlajkách.

Výzva JUDr. Michala Hoskovce Moravanům a vůbec všem ke spolupráci při publikování dějin Moravy

Přátelé, JUDr. Michal Hoskovec vydal výzvu, jíž zve ke spolupráci při vydávání výsledků bádání o dějinách Moravy.

Je tu nyní možnost, aby v rámci společnosti The European Society for History of Law existující při Právnické fakultě Masarykovy univerzity vznikla její moravská sekce. Úkolem sekce by bylo pracovat a spolupracovat na publikacích, článcích a vědeckých statích o dějinách Moravy. Tuto činnost zaštítí (řádná oponentura, spolupráce a přednáškova činnost) Právnická fakulta Masarykovy univerzity a společnost The European Society for History of Law. JUDr. Michal Hoskovec proto žádá zájemce o to, aby se laskavě podívali na stránky společnosti The European Society for History of Law a posoudili, zda by osobně měli zájem nebo by se mezi svými přáteli poptali po osobách, které se o moravské dějiny soukromě vědecky zajímají a jejich práce je v něčem originální (např. zkoumání hranic Moravy a podobně) a současně by jejich práce obstála v podmínkách vědecké oponentury každé publikace nebo článku v odborném časopise. 

Barvy moravské orlice. Moravské barvy. Moravská kokarda

Pokud by se v rámci fakulty, lépe řečeno společnosti The European Society for History of Law, podařilo vytvořit moravskou sekci, Michal Hoskovec se domnívá, že by šlo o opravdu zásadní a převratný čin výrazně zrychlující postup restaurace Moravy. Cílem je, aby se dějiny Moravy více pěstovaly na univerzitách, aby se dostaly jako učební předmět do škol, včetně středních a základních škol, aby se povědomí o Moravě dostalo mezi širší veřejnost, včetně té univerzitněvědecké.

Rozsah publikační či jiné činnosti není ve stanovách určen. Podmínkou není ani akademické vzdělání – kvalita práce a tedy její publikování nebo nepublikování se určuje nikoli získaným titulem, ale pouze a jen vědeckým schvalovacím procesem – oponenturou, nezávislým posouzením vědecké redakční rady. Článek, který takto vyjde, má pak podporu univerzitních vědeckých kapacit. Se společností spolupracují významní profesoři a docenti fakulty, advokáti, pracovníci justice (včetně Ústavního soudu), to vše včetně zahraniční spolupráce. Článek, přednáška, kniha může být samozřejmě jak kolektivním počinem, tak i soukromou iniciativou každého člena. Není proto podmínkou, aby vznikala další moravská organizace. Každý člen současně zůstává ve své organizaci (je-li někde organizován :-) a k tomu se pouze stane členem společnosti The European Society for History of Law a její moravské sekce.

Moravská orlice

V nabídce Evropské společnosti pro právní dějiny výše by ovšem někdo, kdo se dívá spíše na vědecké předpoklady a soustředěnou podporu činnosti, chtěl vidět především právní zaměření, téma právních dějin na Moravě a zvláště recenzované odborné texty kapacit.

K tomu se nabízí doplnit, že máme Matici moravskou a její obrovskou řadu historických publikací (za 150 let existence) na nejvyšší akademické úrovni. Máme Časopis Matice moravské. Cílem Matice moravské je mimo jiné: rozvíjet a  podporovat vědecké poznání minulosti se zvláštním zřetelem k dějinám Moravy, českých zemí a střední Evropy; viz také Stanovy Matice moravské, kde bod 3 ukazuje na užší vymezení potenciální členské základny, než je tomu ve výzvě Michala Hoskovce, která umožňuje zapojení vážným schopným zájemcům: "Matice moravská sdružuje vysokoškolsky vzdělané pracovníky z oboru historie a příbuzných oborů, které spojuje zájem o rozvoj společenskovědního bádání na Moravě."

Jednu věc bychom na stránkách Matice moravské rádi viděli, když procházíme jednotlivé části stránek, kterými nás Matice moravská podrobně informuje o svém zaměření, činnosti, výborech a orgánech, vědecké základně, a tou je její jasné stanovisko ke znaku Moravy, postoj k moravské orlici. Jde o to, aby se Matice moravská vyjádřila otevřeně k jinému názoru na znak Moravy, lišícímu se od toho, jak jej ukazuje státní znak. S takovým odlišným znakem se lze setkat, a je některými jednotlivci vydáván za znak Moravy. Uvítáme stanovisko vyjádřené slovem a obrazem, kterým se Matice moravská přihlásí k moravskému symbolu.

Z uvedeného důvodu je vhodné umístění všeříkajícího zobrazení moravského znaku na pěkném místě, dle platného popisu, na stránkách Matice moravské. Může jím být úvodní stránka i zvláštní vyhrazená stránka. Moravská orlice symbolizuje sdělení a poselství těchto stránek, zájem členů, Moravanů. Dala by se pro vysvětlení důvodu, pro který se tak děje, vyzdvižení významu a smyslu, proč je potřeba něco takového jednoduše znovu opakovat a zdůrazňovat, zařadit pasáž o tom, kterak "docházejí nás dopisy, v nichž nás žadatelé prosí o vysvětlení, jak to tedy je." Pokud můžete, vezměte obrázek, dejte k němu popisek. Případní zájemci o členství, ačkoli jinak není potřeba používání grafiky přehánět, a vůbec všichni bychom rádi na stránkách Matice moravské moravskou orlici viděli.

+ argumentační část, podklady: stručně o moravské orlici: a) heraldicky (s odkazem na literaturu, slovník, ...), b) zákon o státních symbolech, c) znaky a vlajky krajů.

Vladimír Růžek - Nový dres opět nerespektuje státní symboliku, Právo, 2. prosince 2019

Dne 2. prosince 2019 vyšel v deníku Právo na sedmé straně článek Vladimíra Růžka Nový dres opět nerespektuje státní symboliku, který vidíte na obrázku:

"V neděli 17. listopadu odehrála naše fotbalová reprezentace v Sofii poslední kvalifikační zápas pro ME v nových dresech. Ty navrhla firma Puma ve žlutozelené (limetkové) barvě. Zástupce firmy uvedl, že barva byla inspirována lípou - českým národním stromem - a nabytou svobodou. Je to poněkud krkolomné zdůvodnění, ale budiž.

Již během předběžné prezentace prezentace nových dresů se ozval důrazný nesouhlas s jejich podobou, jak části veřejnosti, tak i našich významných sportovců Radka Štěpánka a Tomáše Berdycha. Předmětem kritiky se stal zjevný odklon od symboliky státních (národních) barev bílé, červené a modré. Radek Štěpánek např. sám užíval dresu s vytříbenou symbolikou.

Je třeba připustit, že barvy reprezentačního dresu nejsou určovány žádným předpisem, a tedy odklon od "národní barevnosti" dresů je možný. Veřejnost ovšem tuto změnu pociťuje velmi emocionálně a záporně, což je sympatické.

Závažnější než barva dresu je opakovaně nové zpodobňování státního znaku na něm, které zůstalo veřejností nepovšimnuto, ačkoliv je na oblečení sportovní reprezentace rozhodující. Přejděme s úsměvem, že firma Puma umístila svůj emblém skákající pumy na čestnější místo na tričku, než na kterém je znak s českým lvem. Ptejme se, zda jde o kouzlo nechtěného nebo naopak chtěného, což by bylo příznakem doby.

Obraťme pozornost k vlastní podobě znaku s dvojocasým lvem ve štítu na dresu. Opakuje grafickou podobu na předchozích dřevěných dresech zavedených v roce 2014. Fotbalová asociace ČR (FAČR) ovšem tento znak nepovažuje za státní znak, nýbrž tvrdí, že jde o logo.

Logem tento útvar však není, neboť jím se správně rozumí výtvarně grafická úprava (design) textu nebo písmen, jak naznačuje i etymologie slova "logo". Zde však žádná písmena nejsou. Tento symbol má všechny příznaky znaku (erbu) sestaveného podle heraldických pravidel.

Tvůrce převzal prvky z malého státního znaku. Je to především stříbrný (bílý) dvojocasý lev v červeném poli štítu. Aby tento symbol nemohli znalci považovat za malý státní znak, přilepil ke spodku štítu ještě modrý klín, který není součástí žádné formy státního znaku ČR. Klín je zvláštní, tzv. heroldská figura a musela by být v případě platného státního znaku zahrnuta do jeho odborného popisu (blasonu). Tento prvek má asi nahradit v malém státním znaku nepřítomnou modrou národní barvu.

Aby se tento symbol ještě více odlišil od oficiální podoby státního znaku, tak lev zde nemá zlatou (žlutou) korunu ani tzv. zlatou zbroj (jazyk a drápy). Vznikla tak zkomolenina, která je špatným malým státním znakem a současně je deklarována alibisticky jako "logo", tedy tak, aby nemohla být vykládána jako státní znak.

Je to matení občanů, protože v nich vyvolává chybnou představu o podobě státní symboliky. Občan přece předpokládá, že na dresu národní (státní) fotbalové reprezentace musí být správný státní znak.

Tento symbol je i z hlediska výtvarně-heraldického špatným dílem. Užívá zastaralý pseudohistorický tvar štítu se dvěma výkroji v horních rozích a stylizace lva je na úrovni heraldické formy 18. a 19. století (k tomu i můj zobecňující článek Zpráva o vývoji, užívání a stavu státních symbolů, publikovaný v časopisu Veřejná správa, č. 25-26, 2018.

Asociace si dala toto "logo" zaregistrovat již v roce 2010 jako ochrannou známku Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV). Mezi četnými žádostmi o registraci ochranných známek, které Asociace v rozpětí let 1997-2019 podala u ÚPV, je překvapivě právě tento znak z reprezentačního dresu jediný, kterému Asociace oficiálně nepřidělila název! Nevíme tak, jakého subjektu se týká.

Státní znak to být nemůže a osobitým znakem (logem) Asociace též není, protože ten má podle jejích stanov jinou podobu a je též registrovanou ochrannou známkou. Nezbývá než jej nazvat a považovat za speciální znak české fotbalové reprezentace.

Tím se však fotbalová reprezentace dostává do rozporu se zákonem o užívání státních symbolů (č. 352/2001 Sb. 3 odst. 1 písm. g v platném znění), který sportovním reprezentantům jako oprávněným osobám ukládá užívat na dresech dokonce velký státní znak.

Asociace je podle občanského zákoníku spolkem (§ 214 a násl.), který na sebe podle stanov tradičně vztáhl organizování fotbalové reprezentace. Na rozpor mezi zákonem a praxí upozornilo Asociaci v roce 2016 ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na základě sněmovní interpelace a vybídlo Asociaci k nápravě podle zákona, ale bezúspěšně. Asociace trvala a trvá dodnes na užívání "loga". Chová se tedy (ovšem spolu s reprezentací) jako parta nezávislých soukromníků a stát prokazuje velkou nemohoucnost, protože není schopen přimět spolek k nápravě.

Ptejme se, proč se FAČR vyhýbá umístit na reprezentační dres správný a zákonný státní znak? Je to z obchodních důvodů. Její problém spočívá v tom, že státní znak nelze registrovat jako ochrannou známku a tím celý dres chránit proti průmyslovému kopírování.

Z výroby dresů s naším "znakem fotbalové reprezentace" plynou Asociaci a výrobnímu partnerovi zisky z jejich prodeje, který je součástí vedlejší hospodářské činnosti spolku. Rád věřím, že výnos z prodeje suvenýrů a oblečení je obracen ve prospěch organizování českého fotbalu, jak podmiňuje zákon, avšak nelze pominout, že státní symbolika zde padla za oběť obchodním zájmům, a to je nepřijatelné.

Zcela na okraj: obdobná situace je v případě Českého svazu ledního hokeje a jeho výslovného odmítnutí státního znaku a jeho nahrazení emblémem hlavy lva na dresu hokejové reprezentace se zdůvodněním hledání vlastní korporativní identity.

Na technickou otázku, proč z dresu národního týmu mizí státní znak, funkcionáři odpovídají zřetelně: "Protože se snažíme o moderní pojetí, budujeme novou značku - dosud hokej vlastní 'značku' neměl, hlásili jsme se v podstatě ke státnímu znaku - nyní se hlásíme k vlastní identitě." (jakolev.cz). Jasnější doklad nepochopení a ignorance étosu státního znaku být již nemůže.

Nakonec nelze než vyzvat Asociaci, aby od těchto experimentů upustila a navrátila české fotbalové reprezentaci tradiční důstojnost. Platí to dvojnásobně právě nyní, kdy byly zavedeny žlutočervené dresy, na nichž degradace státní symboliky vrcholí. Nikoliv kvůli volbě barvy trikotu, ale barevnosti "znaku fotbalové reprezentace", kde je vyobrazen žlutozelený lev v černém poli!

Jestliže jsme tento dosavadní znak mohli s velkou tolerancí považovat za alespoň špatně zobrazený státní znak, stále odkazující na malý státní znak s tradičním bílým dvojocasým lvem v červeném poli, nyní žlutozelený lev zbavil tento symbol zcela státní totožnosti, neboť změnil jeho podstatu. Barvy v heraldice totiž pro tento účel hrají zásadní roli a nesmí se s nimi libovolně žonglovat.

Nelze odhadnout, zda tento výstřelek vznikl z neznalosti, nebo je triumfem svévole. Tradice 850 let trvající symboliky českého státu snad zavazuje i Fotbalovou asociaci České republiky k respektu. Je však otázkou, zda tento problém v naší republice ještě někoho bude zajímat.

(Autor je historik a archivář)"

Řešení je prosté, anebo není? FAČR a ten v článku zmíněný hokejový spolek (Český svaz ledního hokeje; od roku 2018 používá obchodní označení Český hokej) si budou nadále dělat, co uznají za výhodné pro své zájmy. Potřeba a důvod sledovat fotbalové a hokejové reprezentační zápasy je u lidí různá. Potřeba a důvod českých, moravských a slezských fotbalistů a hokejistů, kteří to v daný okamžik mají jako zaměstnání, vystupovat pod značkou FAČR nebo ČSLH je dána jejich přístupem a možnostmi. Mohou si vůbec dovolit s ohledem na pravděpodobné členství ve spolku na vyzvání představeného daného spolku účast na klání "s díky" odmítnout a udělal to někdy některý z nich? Vzhledem k výše napsanému, dokud stát nepověří vysíláním slušně oblečených představitelů těchto druhů místního sportovního hnutí do světa, aby jej tam představovali, jiné spolky, ochotné dodržovat pro tento účel jím stanovená pravidla, nebo tito nepřijdou k rozumu, je věc vyřízena. Potřeba a důvod sledovat fotbalové a hokejové reprezentační zápasy je do té doby nulová.

Ovšem, někdo by řekl, že je to marnost nad marnost. Fotbalový dres už nerespektuje ani státní barvy trikolóry a vlajky. Je černo-žlutý čili "císařský" ... Tvrzení bafuňářů o tom, že je v barvě lípy je směšné, vidíte tam někde lipové listy?

Všimněte si, že u nás se státních symbolů štítí i nejvyšší státní orgány. Logo Senátu nemá ze státní symboliky nic, nějaké modré "S" a dva lvi (ani ty dva ocasy jim nedali) ... Je to jako logo "cirkusu či zoo Svět" ne Senát ČR. Totéž všechna ministerstva, Úřad vlády (tragédie). Marně se pracovalo na novele zákona o užívání státních symbolů a snaha o jednotný vizuální styl státních orgánů, nezájem.

To by se na Slovensku nestalo. Tam když přišli hokejisti s logem, okamžitě poslanci reagovali novelou zákona a zakázali takové prznění státních symbolů.

A konce to nemá, švejkujeme dál, každé město utrácí statisíce za absurdní loga, jejich staleté historické znaky je vůbec nezajímají, nebo je deformují do karikatury logotypu. To že mají své historické barvy (na svých vlajkách), nezájem, grafici jim vytváří nové vizuální styly, ideálně každé volební období nové, aby byl kšeft pro kamaráda z PR studia.

A mimochodem, sportovními bafuňáři omílaný argument, že potřebují logem chránit prodeje dresů. Nic jim nebrání používat na dresech státní znak i ochranné logo (svazu/organizace). Viz opět Slováci. Vždy jejich státní barvy bílá a modrá s červenou, nebo naopak modrá a bílá (tmavý a světlý dres, tak jako u nás býval bílý a červený nebo červený a bílý s doplňkovou modrou).

Na srdci státní znak, uprostřed ochranné logo fotbalistů a logo výrobce, jde to, jen chtít.

Totéž hokej: na hrudi státní znak, logo s hokejkami místo trojvrší s dvojramenným křížem na náramenících (to jim právě zákon obratem zakázal mít na hrudi, tak jako naši hokejisti tam mají jen logo a velký státní znak ČR jako miniaturní samolepku jen na boku přilby, aby nemohl někdo něco říct). No a logo výrobce také nechybí (fajfka).

 

Moravská vlajka na domě ve Vyškově - Křečkovicích

Ve Vyškově - Křečkovicích je před prostřední okno domu s nápisem (vývěsním štítem) Základna - jde o pohostinské zařízení, stojícího vedle kruhového objezdu umístěna moravská vlajka. Je krásně vidět. Skoro každý, kdo jde a jede kolem, si jí hned všimne. Fotografie byly pořízeny 23. ledna 2021.

Pro přesnost uveďme, že v modrém listu vlajky je červenobíle šachovaná orlice se žlutou korunou a zbrojí a červeným jazykem. Jedná se zřejmě o vlajku vyrobenou před rokem 2015, jaká se dříve dělala (s červeným jazykem, což se dá považovat za odkaz na jiná provedení moravského znaku, jak je tvůrci viděli a považovali za moravskou orlici).

 

Orlici zde popisujeme podrobně proto, že chceme připomenout, že abychom mohli stručně a výstižně napsat, že je to vlajka s moravskou orlicí, tak přesně vzato by musela mít žlutý jazyk, tak jak jej moravská orlice (heraldický pojem) má. Stačí se podívat na státní znak České republiky a na jeho popis.

Vlajka je uchycena tím způsobem, že je stále pěkně vypnutá. Je tam takto jistě přinejmenším posledních několik týdnů.

Placka moravská orlice

Stejnou kresbu orlice najdeme nabízenu jako "placku moravská orlice", kde je jazyk žlutý, takže popis nabízeného zboží odpovídá výrobku.

Někomu, jehož okno má tvar čtverce, nebo také tomu, kdo má koně, by se zase mohl hodit moravský prapor čtvercového tvaru (heraldický čtvercový jezdecký prapor - kornet).

Kornet - čtvercový jezdecký prapor

Ale poslechněme hlas odborníka, který říká: "je to sice (opticky) krásné (viditelné), ale protokolárně děsivé (nedůstojné/nevhodné přibouchnout vlajku do okna) ... stačil by fasádní držák, ne rovnou stožár".

Leták Sčítání 2021, Sčítání lidu, domů a bytů 2021

Další z letáků vydaných u příležitosti nadcházejícího sčítání lidu v roce 2021 "Leták Sčítání 2021, Sčítání lidu, domů a bytů 2021" vidíme na obrázku níže - toto upozornění je ovšem digitální, obsahuje mnoho textu a v něm četné informace. Po zadání odkazu na stránku moravskesrdce.cz, který je na plakátu umístěn dole vpravo, se v prohlížeči zobrazí stránka s tímto elektronickým plakátem ke Sčítání lidu 2021, který je součástí přepracovaného vzhledu stránky moravskynarod.cz. Ten v obrázku nahoře na stránce upoutává slovy Moravanem v srdci, Moravanem při sčítání. Pod textem letáku si všimneme části vyplněného sčítacího formuláře, o kterou jde.

Otázka B8 ve formuláři Jaký je Váš mateřský jazyk? Lze uvést dva mateřské jazyky směřuje k tomu zjistit, kolik občanů České republiky mluví dle svého názoru česky, slovensky, romsky, polsky, německy, rusky, ukrajinsky, vietnamsky, znakovým jazykem, či jinak. A o to jde. Jak jinak? "Po našem?"  Což je? Považujete-li za dostačující a odpovídající vaší představě některý z předem jmenovaných jazyků, stačí tužkou označit příslušné zaškrtávací políčko. Jinak, protože jazyků je spousta, jej/je budete muset vypsat v řádku (řádcích) pod textem Jiný, uveďte jaký.

Pokud chcete napsat, že to jak mluvíte, je jazyk moravský, budete to muset výslovně uvést - vepsat do svisle postavených obdélníčků. Pro každé písmenko je připraven jeden obdélníček. Volba "Moravský" jazyk není přítomna mezi předtištěnými možnostmi.

Otázka B9 formuláře je nepovinná. Uveďte Vaši národnost (příslušnost k národu, národnostní nebo etnické menšině, ke které se hlásíte). Nepovinný údaj. Lze uvést dvě národnosti.

To, co bylo dříve náplní stránky moravskynarod.cz, totiž různě tematicky zaměřené příspěvky se vztahem k Moravě, k Čechám, k České republice, se nyní stalo jen jednou ze stránek pojmenovanou Deník Moravanů. Je to možná také projev klasického problému s autory, který zažívají mnohé zpravodajské stránky, zvlášť ty, jež neživí reklama a jiní sponzoři, neboli jejich nedostatek, vyčerpání témat, recyklace nápadů, tu delší tu kratší publikační přestávky vzhedem k ambici přinášet čtenářům novinky co nejčastěji (ne-li každý den). Pokud si vzpomínáme, stránka moravskynarod.cz byla před ne tak dávným časem dokonce na delší dobu (několika měsíců) odstavena. Jako důvod nepřístupnosti se uvádělo její napadení. Po čase byl její provoz obnoven, a nyní tedy přichází s novým uspořádáním. Sčítání lidu 2021 je každopádně tématem číslo jedna a důraz na informování o něm je pochopitelně postaven na první místo.

První letáky věnované sčítání lidu jste na těchto stránkách mohli vidět v polovině listopadu 2020 v příspěvku Moravská národnost a moravský jazyk jako sčítané údaje sčítání lidu 2021. Texty sdělená myšlenka ke sčítání je táž jako v podnázvu těchto stránek: Milujeme Moravu, Čechy a Slezsko, země České republiky. 

Plošně hodlá o možnosti přihlášení se k moravské národnosti a moravskému jazyku ve sčítání lidu občanům celé Moravy říct i iniciativa Morava 1918. I ona usiluje o to, aby se o tom vědělo ve všech moravských dědinách, jak se uvádí v příspěvku Plakát Moravanů ke sčítání do každé dědiny a města. Heslem Moravanů a Moravanek je Každá dědina se počítá.

Plakátů, které budou šířeny od poloviny února 2021, kdy ze strany iniciativy Morava 1918 začne tato část informování pomocí letáků a bude potřeba je přinést (přivézt/rozvézt) na místo (obec nebo město), je vytištěno nebo brzo budou tisíce. K jejich šíření se hlásí dobrovolníci. Další, kteří to zváží, jsou k spoluúčasti vyzváni a jsou očekáváni. Řada lidí také přispěla na placený výlep plakátů v Brně.

Leták Každá dědina se počítá. Pokrytí moravského území dosud přihlášenými
dobrovolníky. Přihlásili se, aby pomohli s rozšířením letáku na Moravě; mapou
zobrazené údaje mají platnost k 25. 2. 2021 (mapová služba Google My Maps).

V polovině února 2021 jsou stále ještě místa, která nejsou dobrovolníky pokryta. V barevně vyznačených oblastech se úkolu šíření vědomí možnosti přihlášení se k moravskému jazyku nebo moravské národnosti ujal aspoň jeden člověk. Po klepnutí na dobrovolníka v seznamu se přiblíží oblast, kterou si domluvil. Každá ruka je dobrá, a tak jsou dobrovolníci přijati vděčně, s otevřenou náručí. Zda jsou obec, část města, město, které vás zajímají touto podobou pomoci pokryty, se dozvíte z mapy. Pokud pokryto není, můžete se přihlásit a zapojit se (info@morava1918.cz). V polovině ledna 2021 nebyly pokryty například okresy Jihlava, Žďár, Břeclav, Jeseník, Opava, Frýdek-Místek, Karviná a Svitavy. Jinde dobrovolníky zvala k účasti neoznačená plocha, kterých bylo dost. Samozřejmě zvažte, na jak velkou oblast v pohodě stačíte. Některá barevně naznačené okruhy jsou docela velké, snad proto, že se tam domluvilo více lidí?

Na začátku února byla dopočítána potřeba materiálu pro jednotlivé dobrovolnické okruhy a v tiskárně bylo zadáno vytištění plakátů ve formátu A2 v počtu 10000 kusů. Převzaty měly být 10. února 2021 a hned poté se začne s rozvozem, aby od 15. února mohly pracovat velké okruhy a od 1. března všechny. Přibližně 10 % území Moravy dosud není pokryto. Průběžně se dál zaplňuje dalšími dobrovolníky. Ti si podle vlastních možností určují okruhy pokrytí výlepové kampaně ke sčítání lidu. Některé vzdálenější kouty Moravy si ještě vyžadují pozornost. tam, kde se nenajde někdo místní, má přiletět a letáky vylepit ustanovený výsadkář.

Grafika na zadní straně bílého trička ke sčítání lidu

Iniciativou Morava1918 byla dále zadána výroba trička s motivem sčítání (bílý a černý podklad). Vepředu je text "Morava1918", vzadu je "Sčítání lidu 2021 národnost: MORAVSKÁ jazyk: MORAVSKÝ" s odkazem na stránky www.morava1918.cz. Obrázek tričko, jak bylo hotovo a zveřejněn jeho vzhled, nám dalo představu o tom, jak vypadá samotný plakát. Zabalené plakáty o pár dní později ukázal další snímek.

Správce stránky Morava1918 k fotografii heslovitě napsal: "Jak velká je hromádka 10.000 ks plakátů formátu A2?😉 #Závěje nás #nezastaví!!! Jdeme na věc 💪 #orlicanenilev🦅 #scitani #scitanie2021 #morava #Brno #jiznimorava #severnimorava #začínáme".

My zase vidíme, že plakát je barevně sladěn s moravskými barvami, s barvami trikolóry. Je bíločervenomodrý.

Přelepování malých státních znaků v Moravském krasu žlutočervenými samolepkami se znakem

Tak jako v letech 2016 a 2017 i na začátku roku 2021 píší noviny o přelepování malých státních znaků žlutočervenými samolepkami, k němuž došlo během vánočních svátků v prosinci 2020. Nadpis článku na stránce Seznam Zprávy: Vandal v Moravském krasu znovu polepuje cedule moravskou orlicí je ale nesprávný. A stejně nesprávná jsou vyjádření obsahující nesprávné pojmy, která čteme v článku. Úvodní ilustrační fotografie z místa ukazuje sprejem zčásti přestříkanou tabuli s malou samolepkou umístěnou zhruba doprostřed přebarvené plochy.

Žlutočervená samolepka se znakem umístěná
na ceduli Přírodní rezervace

Na začátku ve shrnutí článku je napsáno: „Správa Chráněné krajinné oblasti Moravský kras se po třech letech znovu potýká s přelepováním malých státních znaků na cedulích moravskými orlicemi.“ - nejedná se o moravskou orlici.

Přesně by ta věta zněla: „Správa Chráněné krajinné oblasti Moravský kras se po třech letech znovu potýká s přelepováním malých státních znaků na cedulích žlutočervenými bikolórami s červenožlutě šachovanou orlicí v modrém poli štítu uprostřed.“

Ve vyjádření uvnitř článku: „Tento podivínský vandal si opět asi potřebuje něco dokazovat. Jinak si tuto nesmyslnou činnost strážci neumí vysvětlit. Bílí lvi na cedulích jsou přestříkáni černou barvou a na střed cedule umisťuje moravista podpis - malou samolepku se znakem Moravy.“ - není to znak Moravy.

Označení přírodní rezervace v České republice
cedulí s malým státním znakem

Článek uzavírá: „Chráněná území, přírodní památky, národní parky a podobné celky musejí být označeny ze zákona. Malý státní znak se symbolem lva se používá při označení například přírodních rezervací nebo přírodních památek či památných stromů. Větší celky, například národní parky či chráněné krajinné oblasti, označuje velký státní znak. Na něm jsou kromě lvů moravská i slezská orlice.“

Označení národního parku v České republice cedulí
s velkým státním znakem. Zde v provedení Jiřího Loudy

 

Označení národního parku v České republice cedulí
s velkým státním znakem. Provedení Josky Skalníka

A stejně nesprávně byl pojmenován článek v Blanenský deník.cz: Vandal přestříkává v Moravském krasu cedule barvou, na ni pak lepí vlajku Moravy. - není to vlajka Moravy.

Tentýž zmatek vidíme na stránce Brněnská drbna: V Moravském krasu po letech opět řádí rádoby patriotský vandal. Přelepuje cedule moravskou orlicí. - není to moravská orlice. Zde alespoň dále v článku obrázkem připomínají práci jednoho z dřívějších pachatelů, který opravdu použil samolepku s moravskou orlicí (moravským znakem).

Přelepení cedule Přírodní rezervace s malým
státním znakem v Moravském krasu samolepkou
s figurou moravské orlice (je tam jen figura
bez štítu). Kolem roku 2017, fotografie: Antonín
Tůma. Chráněná krajinná oblast Moravský kras

Článek v Blesku je na tom s přesností a správností stejně. Název článku má ale ve srovnání s všemi dosud probranými uspokojivý: Vandal se vrátil do Moravského krasu, ničí v něm státní symboly České republiky. Autoři si myslí, že jde  o tutéž osobu, což ale dokládají jen odstupem od poslední události podobného druhu. Nevšimli si vůbec toho podstatného: „Tři roky odpočíval a teď řádí znova. Ochránci přírody v Moravském krase pátrají po vandalovi, který tam ničí tabule se státním znakem. Lva začerňuje a přelepuje samolepkou se znakem Moravy.“ - na samolepce není znak Moravy.

Názvy článků Blesku jdou. Ostatně i ten ze 4. července 2017 se jim povedl: Moravský fantom: V krasu ničí tabule se znakem lva, lepí na ně orlici!, i když obsah článku v tomto případě už tak dobře věcně zvládnut nebyl: „Cedule přelepuje moravskou orlicí nebo rovnou vyřízne státní znak – lvíčka!“ - v galerii k článku vidíme fotografii cedule Přírodní rezervace s přelepeným malým státním znakem. Český lev byl přelepen červenozlatě šachovanou orlicí se zlatým jazykem, korunou a zbrojí v modrém poli. Tato barevnost šachování nesouhlasí s platným popisem moravské orlice. Čili moravskou orlicí není.

Jak od sebe postupně i na přeskáčku jednotlivé sdělovací prostředky přebírají vzájemně sdílené nepochopení znázorňuje zprávička z 2. ledna 2021 na stránce Deník N: „Podivínský vandal“ v Moravském krasu znovu udeřil na cedule se státním znakem, které vyznačují chráněnou oblast. Neznámému „moravistovi“ se na znaku nezamlouvá český lev, jehož přestříkává černou barvou a lepí přes ni samolepku s moravskou orlicí.“ - není to moravská orlice.

A událost nepřehlédla ani stránka Zprávy z Moravy, která svůj článek dále informativně obohatila o další reakce: „Místo českého lva moravská vlajka. Politický protest v Moravském krasu vyvolal kontroverze.“ V úvodu článku se píše „Malý státní znak na několika cedulích v Moravském krasu někdo přestříkal načerno a nalepil místo něj vlaječku Moravy.“. - není to moravská vlajka, vlajka Moravy, vlaječka.

Antonín Tůma: „Vandal zničil zatím čtyři cedule, dvě v přírodní rezervaci Čihadlo u Babic a dvě v přírodní rezervaci U Výpustku u Křtin. Škoda se bude vyčíslovat a případ spěje k podání trestního oznámení.“. Poničené cedule již byly vyměněny.

Je mezi dalšími ohlasy citován názor Jiřího Kacetla, který zmiňuje možnost použít velký státní znak, kde je to možné, a považuje za odůvodněné na Moravě v těch případech, kde se dá použít symbolika historických zemí, požadovat moravskou orlici.

Cedule s nalepenou moravskou orlicí v roce 2017

Správce CHKO a státní orgány teď po svátcích patrně kromě jiných věcí přemýšlejí při shromažďování informací, jak k tomu došlo, nad tím, odkud ty samolepky, co zachycují v malém rozměru jednu konkrétní vlaječku, onen záhadný návštěvník moravského krasu, rozvážející svůj dárek po lese na motorce, asi tak má. Výrobců a obchodníků může být několik. Obrázek zřejmě není v takovém rozlišení, aby dovoloval tvrdit, že je provedení samolepky v něčem jedinečné. Tady je nabídka jednoho z obchodníků, na jejímž příkladě snadno pochopíme, od čeho použité samolepky berou svoji barevnost. Pomůže při pátrání po původu samolepek a jejich odběrateli?

 

 

Před koncem roku 2020 byl na stránce „Chcu, aby na mojí radnici vlála moravská vlajka“, zveřejněn příspěvek s upraveným obrázkem obálky nástěnného kalendáře Morava Moravia/Mähren 2021. Pro celkovou změnu odstínu byl použit digitální filtr upravující barevnost. Příspěvek s obrázkem je mimo jiné uvozen slovy: „Foto Standa Blažek“. Pod obrázkem, který je koláží originálu (s mírným ořezem okrajů), na nějž se v příspěvku odkazuje, čteme: „Tož co Moravanky a Moravani, už máte nové kalendář?“

 

Při srovnání s obrázkem obálky nástěnného kalendáře firmy inetprint jednoduše online zaujme vlepení malého obrázku vypadajícího jako vlaječka, žlutočervená bikolóra s červenožlutě šachovanou orlicí s červeným jazykem, žlutou korunou a zbrojí v modrém poli štítu uprostřed, do pravého dolního rohu, jímž byla ve výsledku nahrazena vlajka České republiky.

 

 

 

Stránka Moravský kras téma symboliky v označování tabulí hodnotí jasně: "Přestříkávání cedule s označením rezervace je vandalský čin. Co ale preferujete vy v Moravském krasu - znak Moravy nebo znak Čech? Dejte hlas (like) znaku.". Názor čtenářů, co by oni na cedulích rádi viděli, kdyby to, co napíší, na to mělo mít nějaký vliv, obsahuje diskuze pod dvojicí obrázků (znakovou galerií). Jednotlivé zobrazené znaky představují znaky zemí Moravy a Čech, zatímco stávající význam znaku s českým lvem, který je na postižených cedulích, je malý státní znak.

 

Nyní je to, jak píše např. Radek Musil: "Označení Národních parků, Chráněných krajinných oblastí, Národních přírodních rezervací a Národních přírodních památek je velký státní znak, Přírodní rezervace, Přírodní památky a Památne stromy jsou označeny malým státním znakem. Je to dáno zákonem č. 114/92 o ochraně přírody a krajiny.". Proti tomu v příspěvcích čteme názor některých zúčastněných, že zobrazený lev je symbolem jen Čech. Radek Musil si o možnosti výměny myslí toto: "Aby se začly používat znaky jiné, to by muselo být řešeno našimi zákonodárci, navíc by to stálo opět spoustu peněz, výroba tisíců kusů smaltových cedulí zvlášť jen pro Moravu. A přesně vím, že i kdyby se cedule vyměnily, tak by po stovkách mizely v rukách neukázněných návštěvníků jako nový cenný suvenýr! Stejně, jako se kradou po celé republice ty stávající...". Takže zájem lidé o cedule se znaky podle všeho mají. Může si stát dovolit dopřát jim jich vyšší než obvyklý počet, a jejich odběr by si na místě samém zajistili už sami? Dalo by se při tom předpokládaném větším potřebném množství docílit i zlevnění jejich výroby. Nejdřív by bylo potřeba vyhodnotit, zda má změna zákona smysl, a výroba potom v rychlém sledu událostí následuje.

 

Někteří by dali na cedule jen moravský znak, jiní krajský znak, další buď moravský znak nebo velký státní znak. Krajský se někomu líbí, ale ne každému, někomu by se jeho použití tímto způsobem vůbec nelíbilo: "Jen to ne.". Ivan Stropek napsal: "Nemáme zemské zřízení, tedy malý státní znak je naprosto v pořádku.". Na to se mu dostalo odpovědi, která zahrnuje myšlenku na změnu podoby malého státního znaku. Ivan Stropek současný vzhled malého státního znaku neřeší, jde na to jinak, s využitím výkladu jeho smyslu k tomu dodává: "On je to malý státní znak České republiky. Morava je součástí České republiky.". Jiní přispěvatelé o tom (že lev by tam měl zůstat) mají svoje pochybnosti, když připomínají třeba onu hlavu na dresech hokejistů.

 

Fotografie z Moravského krasu a z Českého krasu, chráněných krajinných oblastí, s cedulí s velkým státním znakem jsou pro další přispěvatele důkazem, že velký státní znak tu možný je. Tak proč by to nešlo? Martin Balák doplňuje, že v současnosti "Orlice tam bohužel podle vyhlášky být nemůže.":

 

"K označení zvláště chráněných území v terénu se dle vyhlášky č. 45/2018 Sb. používá:

tabulí s velkým státním znakem České republiky a tabulí s označením příslušné kategorie ochrany u NP, CHKO, NPR a NPP

 

tabulí s malým státním znakem České republiky a tabulí s označením příslušné kategorie ochrany a případně i názvem u PR a PP" 

Když se chce, všechno jde. Drahoš Dvouletý podotýká, že: "Toto ale není oficiální stránka CHKO. Jen příznivců Moravskýho krasu. Takže se zřejmě nic nepohne.".

 

Vidíme, že mnoho lidí na ceduli chce mít znak Moravy - moravskou orlici. Často se opakuje odpověď: "Morava". Z různých odpovědí například Ondřej Mlejnek: "Na Moravě jedině moravská orlice.", Oldřich Ragnar Chlup: "Odjakživa byla orlice se stříbrnočerveným šachováním považována za zemský znak Moravy, takže v "Moravském" krasu je logické, že nebude "Český" lev proboha.", Petr Pavel: "Jedině Morava." a další se k těmto hlasům přidávají.