Zobrazují se příspěvky se štítkemStavovské mince. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemStavovské mince. Zobrazit všechny příspěvky

Tolar moravských stavů z roku 1620 jako předloha pro minci oslavující bohatou olomouckou historii z roku 2011 a mince pro Mega Moravia 2012

Stříbrný tolar moravských stavů z roku 1620, ražený v Olomouci, se v roce 2011 stal předlohou pro jedinečnou minci (známku) používanou hledači pokladů (anglicky se té známce říká geocoin). Bližší informace k tomu se nalézají v článku THALERVS OLOMVCENSIS na stránce GEOOL, z níž byla jejich část včetně obrázků převzata. Historie tolaru byla popsána v příspěvku Mince moravských stavů ražené a obíhající v letech 1619-1621.

Thalerus olomucensis

Písmena C C po stranách trojhranu jsou značka mincmistra Kryštofa Cantora, který v Olomouci působil v letech 1619-1620.

Mince má tvar tolarové klipy - tzv. hranáče. Takto ražené mince nebyly určeny pro běžný oběh, sloužily ke zvláštním účelům - darovacím, reprezentačním a nouzovým. Ve skutečnosti však tolar moravských stavů ražen v klipě pravděpodobně nebyl.

Antique silver
Antique gold

Mince o velikosti 40 x 40 mm měla být vyražena v pěti variantách označených: Antique Silver, v menším množství množství: Antique Gold, v omezených vydáních: Satin Silver, Satin Gold a Antique Cooper. Podle původního záměru měl být náklad ražby 5 kusů Antique Copper, 15 kusů Satin Gold, 20 kusů Satin Silver, 120 kusů Antique gold a 180 kusů Antique Silver, k nimž bylo doraženo ještě 30 kusů verze Antique Copper s prefixem CH a 10 kusů s prefixem GZ pro speciální účely. Tyto mince nebyly dány do prodeje.

Hrana mince. Prefix OL
Ikonka mince zachycuje na vrchol
posazený čtverec s nápisem VNIO (UNIO).

Předání proběhlo na setkání nazvaném THALERVS OLOMVCENSIS. Stránky provozuje sedm trpaslíků s lopatičkami (ne Sněhurka).

V následujícím roce: Protože moravská orlice vypadá pěkně, je přitažlivá, další rok spatřila u příležitosti akce Mega Moravia 2012 světla světa sada mincí-známek s potiskem, s nápisem Mega Moravia 2012 na aversu a tentokrát v barvě. Historicky první Megaudálost pořádaná Olomouckým geokačerstvem měla na Moravě proběhnout o posledním srpnovém víkendu roku 2012. Vidíme dvě podoby geomince s prefixem OL - nalevo moravskou orlici (verze: stříbrňák a niklák) a napravo orlici červeno-zlatě šachovanou se zlatou korunou a zlatou zbrojí (verze: zlaťák).






Orlice je vyplněna barevnými emaily a plocha je pokryta modrým transparentním emailem. Povrch geomince je vytvrzen a vyleštěn. Na konci článku je výmluvný text: "Možná si kladete otázku, proč je na zlatém geocoinu červeno-zlatá orlice?", který pokračuje vysvětlením, jak se stalo, že vůbec k položení této otázky přišlo.

"Říkáte si, že to přece není znak Moravy? Omyl. Už roku 1462 císař Friedrich III vydal erbovní dekret, ve kterém, z vděčnosti za významnou vojenskou pomoc z Moravy, byl znak polepšen změnou stříbrného šachování na zlaté. To sice oficiálně uznal až císař Ferdinand II v roce 1628. Ale používáno bylo obou variant. Od roku 1915 byla dokonce červeno-zlatá orlice i ve velkém a středním habsburském znaku. Od roku 1918 se přešlo na původní stříbrno-červené šachování moravské orlice v modrém poli, neboť vychází z tradičních slovanských barev – červené, bílé a modré."

Autor v roce 2012 v textu použil výklad vycházející z jemu tehdy dostupných informací. V odstavci sice mohou zaujmout třeba slova jako "sice" a "dokonce", ale ... :-)

Řekneme si to proto (k výkladu z roku 2012 k jedné z geomincí výše) na rovinu a zvýrazníme si: "To teda je opravdu „omyl“ … ano, to není znak Moravy! Ferdinand II. žádný takový znak výslovně neuznal (ani nepřijal), Moravský zemský sněm měl z Obnoveného zemského zřízení jistě velkou radost. :-) Léta 1915-1918, to je tedy skvělá doba, jako příklad. :-) (znak Moravy) Nevychází z žádných slovanských barev, ve 13. století (vzniku tinktur českého i moravského znaku) žádné slovanské neexistovaly, jde o shodu „náhodnou“  (pozdější), zato záměrná shoda stříbrné a červené (český/původně moravský lev a šachovnice moravské orlice) z časů Přemysla Otakara II. je naopak velmi zjevná!"

Mince moravských stavů ražené a obíhající v letech 1619-1621

Během stavovského povstání byly v roce 1619 na Moravě v Brně ve starém mincovním domě na Mečové ulici č. 2, či snad už v Dietrichsteinském paláci, který patřil moravským evangelickým stavům (jen ražba drobných mincí, 12 a 3 krejcary), a v Olomouci v bývalé jezuitské koleji zřízeny stavovské mincovny razící stavovské mince (ražba dukátů, tolaru, 48, 24, 12 a 3 krejcarů).


Tolar moravských stavů, rub a líc s moravskou orlicí

Moravskými stavy byl tedy ražen stříbrný tolar, 48 krejcar, 24 krejcar, 12 krejcar a 3 krejcar. 3 krejcar byl ražen jen ve velmi omezeném množství. Ze zlatých mincí byl ražen 25 dukát (příležitostná ražba), 10 dukát a 5 dukát.


12 krejcar moravských stavů, rub a líc s moravskou orlicí

Po porážce stavovského povstání obíhala stavovská mince i v roce 1621. V mincovnách se nadále razily císařské mince.

Česká mincovna, říjen 2012, replika olomouckého
tolaru moravských stavů z roku 1620, rub

Na moravských stavovských mincích se na líci nachází moravská orlice s opisem MONETA NOVA MARCHIO MORAVIAE (Mince nová Markrabství moravského) a na rubu obelisk (čtyřboký jehlan) na obdélném podstavci obtáčený vinnou révou a moravská orlice s nápisem UNIO (jednota), vyjadřujícím jednotu moravských stavů, a opisem TE STANTE VIREBO (Stojíš-li spolu se mnou, budu silný), čímž byla míněna Boží přízeň. Poznámka: Jedná se o překlad na odkazované stránce České mincovny.

Česká mincovna, říjen 2012, replika olomouckého tolaru
moravských stavů z roku 1620, líc s moravskou orlicí

Dnes ke koupi zájemcům nabízené repliky jsou stříbrné i zlaté.

Antiquanova, rytec Petr Soušek, replika pětidukátu
moravských stavů z roku 1620, rub; průměr: 38 mm,
hmotnost: 17.2 g, ryzost: 999,9/1000 Au, emise: 2000
Antiquanova, rytec Petr Soušek, replika pětidukátu
moravských stavů z roku 1620, líc s moravskou orlicí

K překladu devízy je třeba doplnit informace od odborníka:

"Devíza „Te stante virebo“ v překladu znamená „budeš-li stát, porostu“ (te stante  = z tebe stojícího, virebo = budoucí čas od vireo –  rostu, vyrůstám, rozrůstám se). Emblém pyramidy ovinuté břečťanem i heslo zvolil remešský arcibiskup kardinál Karel Lotrinský (1524-1574) v roce 1547 u příležitosti korunovačního vjezdu francouzského krále Jindřicha II. do města. Pyramida představovala krále Jindřicha II., a břečťan (nikoliv vinná réva!), který může růst jen díky pevnosti pyramidy, pak samotného kardinála, přeneseně pak jakéhokoliv francouzského poddaného.  Emblém s devizou se zachoval v řadě knih zabývajících se obrazovou symbolikou, nejen francouzských, ale i anglických a nizozemských, již jako obecná obrazová alegorie nutnosti pevných zásad či dobrého vůdce pro lidský život (Claude Paradin, Devises heroiques (1557), G. Whitney: A choice of emblems  (Leiden 1586), Daniël Heinsius, Emblemata amatoria (1607/8), Gabriel Rollenhagen : Emblemata (Arnhem 1615)). Odtud to zřejmě převzal nějaký moravský vzdělanec, jinak nemá toto heslo s Moravou nic společného. Na moravských mincích je výše zmíněnou vůdčí zásadou jednota (Unio), tedy jednota moravských stavů."

Claude Paradin. Devises heroiques
(1557). Te stante virebo

Pro srovnání významů heslo obsažené ve slovníku klasické latiny:

vireo, ére, ui, - 1) vl. zelenati se, býti zelený: part. virens (i jako adj. is.) zelenající se, zelený; fronde v. nova V; 2) metaf. a) "kvésti" α) býti svěží, mlád, zdráv, silný; (Camillus) virebat integris sensibus L; dum virent genua H; donec virenti canities abest H; β) arcem ingeniis opibusque et pace virentem O; b) "žíti": virens in Aetna flamma H.