Malba moravské orlice v Prostějově, nad vchodem do prostějovského zámku

Moravská orlice namalovaná na venkovní zdi prostějovského zámku.

Vstup do zámku

Moravská orlice na zdi zámku

Moravská orlice v sále městského hradu Gozzoburgu v Kremži

Nejstarší barevné vyobrazení moravské orlice, pocházející přímo z doby vlády Přemysla Otakara II. (+1278), který začal poprvé užívat stříbrno-červeně šachovanou moravskou orlici vedle stříbrného českého lva, najdeme v sále městského hradu (paláce) Gozzoburgu v Kremži, neboť  vládl nad Rakouskými zeměmi.

Moravská orlice

Gozzoburg, Hoher Markt 11, Krems an der Donau

Český lev, první vlevo, moravská orlice druhá zprava

Záběr čtyř znaků/erbů Přemysla Otakara II. (král Čech, vévoda Rakous a Štýrska/poškozený a markrabě Moravy), následuje defektní rodový erb černého lva Wettinů coby  míšeňských markrabat (a saských vévodů). Na předchozí zdi jsou králové Francie, Jeruzaléma, Německa/Říše -  roh zdi - český král ...

Na další zdi jsou i Uhry aj. zajímavé bádenských vévodů (fiktivní znaky biblických postav) atd.

Erbovní síň

Gozzoburg, Kremže

Obrázek této malby je použit např. na obálce knihy Jiřího Pernese: Moravští zemští prezidenti, vydané Moravským zemským muzeem v roce 2016.

Obálka publikace, výřez

Malba moravské orlice ve velké věži hradu Karlštejn v Čechách

Ve velké věži hradu Karlštejn jsou schodišťové cykly nástěnných maleb. Mezi nimi se ve špaletě vchodu do místnosti v 1. patře věže nachází malba moravské orlice. Na obrázku vidíme stav malby po restaurování.

Na stránce popisující průběh restaurátorských prací stojí, že: "Ve špaletách dveří do místnosti v 1. patře byly na stěnách namalovány znaky s moravskou orlicí vlevo, český lvem na pravé straně a říšskou orlicí na klenbě. Nejlépe zachovaná je moravská orlice. U českého lva je původních pouze několik decimetrů čtverečních v místech jeho tlap. Říšská orlice je rekonstrukcí z 19. stol." Řekněme si ale hned, že u této orlice vidíme po obvodu plaménky, a protože všude kolem jsou výjevy spojené se sv. Václavem, mělo by jít o orlici svatováclavskou (plaménková orlice).

Informace doplňují údaje o technologii malby.

Svatováclavská legenda – Sv. Václav lisuje víno.
Vchod do místnosti v 1. patře věže
se znaky moravské orlice, českého lva a říšské orlice.

Historickou podobu hradu Karlštejn před Mockerovou přestavbou můžeme vidět na fotografii Františka Fridricha (rok 1870).

Česká znaková galerie na hradě Laufu u Norimberka z roku 1361

Hrad Lauf (něm. Wenzelsburg či Wenzelschloss; Kaiserburg) je středověký hrad v městečku Lauf an der Pegnitz nedaleko Norimberku v Německu. Německé jméno je odvozeno od, do současnosti dochované, sochy svatého Václava na fasádě vstupní věže s bránou.

Hrad měl původně strážní funkci, nechal jej vybudovat císař Karel IV. roku 1356 na Říšské cestě mezi Prahou a Norimberkem na rozvalinách staršího štaufského hradu.

Pro naši historii je tento hrad významný tím, že se v galerii znaků, které byly nalezeny v jeho erbovním sále, nachází i znaky Moravy a Čech. Krátkou prohlídku hradu můžete zažít i shlédnutím videa, na jehož konci je pohled na tu část zdi, kde spatříte stříbrnočerveně šachovanou orlici.

Moravská orlice

Dominantou hradu je erbovní sál se znakovou galerií objevenou roku 1934. Erby se skrývaly pod vrstvou staré malby. Je to nejvzácnější sbírka české a moravské heraldiky.

Název příspěvku je i názvem práce Vladimíra Růžka, Česká znaková galerie na hradě Laufu u Norimberka z roku 1361, Sborník archivních prací, 1988, roč. 38, čís. 1, s. 37-311. Informace najdeme i v článku Lenky Bobkové, Hrady Karla IV. v Laufu a Tangermünde, Panovnická reprezentace vepsaná do kamene, in: Verba in imaginibus. Františku Šmahelovi k 70. narozeninám, Martin Nodl – Petr Sommer (edd.), Praha 2004.

Odkaz na stránky se schématem sálu a fotografiemi: Wappensaal Wenzelschloss Lauf an der Pegnitz. Záběry erbů na stěnách sálu

Plastika sv. Václava

Vlevo nejstarší znak města Prahy

Erby šlechtických rodů

Dům pánů z Lipé v Brně

Že se moravská orlice nachází i na zdech domů, kde je jak symbolem země Moravy, tak tvoří součást jejich výzdoby, je známo. Chodcům procházejícím po dnešním Svobodově náměstí v Brně kolem tzv. Domu pánů z Lipé (dříve známého také jako Schwanzův palác, na konci 19. století jako Komarek – Haus a nebo Souches – Haus) se nabízí pohled na moravskou orlici namalovanou na průčelí domu.

O tom, kdy vznikla dnešní sgrafitová výzdoba, se píše v článku v Brněnském deníku: "Kromě reliéfů bylo průčelí původně hladké. Dnešní sgrafitová výzdoba vznikla až na počátku 20. století. Dům tehdy koupil takzvaný Brnosvaz, který byl největší moravskou družstevní organizací. Nový vlastník se o dům léta nestaral. Až v roce 1938 proběhla rozsáhlá rekonstrukce budovy, během níž ji mimo jiné ozdobila jednovrstvá sgrafita podle návrhu malíře Emanuela Hrbka."

Můžeme tedy předpokládat, že moravská orlice je z 1. poloviny 20. století, nejpozději z roku 1938, viz obrázek z toho roku. (Poznámka: V Encyklopedii města Brna je zřejmě tatáž scéna, ale obrázek je zařazen jako 30. léta 20. století.)

V roce 1938

O archeologickém výzkumu v souvislosti s kompletní rekonstrukcí a přestavbou někdejšího "Schwanzova paláce", zvaného též "Dům pánů z Lipé", na náměstí Svobody č. 17 v Brně se píše na stránkách Archaia Brno.

Černobílé záběry detailů výzdoby, které jsou však z doby po rekonstrukci na začátku 3. tisíciletí, nalezneme na stránkách s fotografiemi Brna (Brünn.cz).

Starší fotografie průčelí domu nalezneme na stránkách Encyklopedie dějin města Brna:

V roce 1890

Ve 30. letech 20. století

V 50.-60. letech 20. století

A opět detail.