Známkový sešitek vydaný Českou poštou v roce výročí vzniku samostatného československého státu

21. února 2018 byl Českou poštou vydán známkový sešitek s námětem státních symbolů (název emise: Státní symboly - sešitek) v nominální hodnotě 152 Kč; známkový aršík k výročí republiky. Následující údaje jsou převzaty z jejích stránek (dokumenty Tematický komplet: Státní symboly a Státní symboly). Znění textů vykazuje jasnou spojitost s texty na stránce Pražského hradu v kapitole o Státních symbolech, v její dnešní podobě vzniklé po upozornění na některé se vyskytnuvší chyby, poté co v ní byla opravena některá ne zcela přesná vyjádření. Bylo však ponecháno mezi laiky i novináři ustálené „laické“ spojení v nadpisu „prezidentská standarta“, ale hned následující věta mluví správně "Vlajka prezidenta republiky je bílá". Předmluvu ke známkám tedy napsal vedoucí Oddělení styku s veřejností Martin Hakauf, proto jsou údaje České pošty zaslouženě a pro úplnost rozšířeny o údaje ze stránky Pražského hradu.

Nominále známek je zastoupeno  písmenem „A“, které odpovídá ceně za vnitrostátní obyčejné psaní – standard do 50 g dle ceníku základních poštovních služeb v aktuálním znění – ke dni vydání 19 Kč; cena sešitku k datu vydání: 8 x 19 Kč, tj. 152 Kč.

Výtvarný návrh vytvořil Filip Heyduk. Obraz známek má rozměr 52 x 29 mm. Známka je vytištěna plnobarevným ofsetem. Na tiskovém listu je 8 kusů různých výplatních známek ve formě celoplošných samolepek s oddělením formou průseku. Na zadní straně známkového sešitku je umístěn hologram sloužící jako ochranný prvek, čárový kód a doprovodné texty.

Námětem známek jsou jednotlivé státní symboly, přičemž „Velký státní znak“ je zpracován ve dvou variantách. Jedna vyzdvihuje pole se znakem Moravy, druhá pole se znakem Slezska. Státní symboly určuje Ústava České republiky jako oficiální a nezaměnitelné označení suverenity.

Velký státní znak – čtvrcený štít se čtyřmi poli. Jednotlivá pole symbolizují historické země České republiky – první Čechy, druhé Moravu, třetí Slezsko, čtvrté pole pak republiku jako celek.

V prvním a čtvrtém červeném poli proto vidíme stříbrného dvouocasého lva ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve druhém modrém poli je stříbrno-červeně šachovaná (moravská) orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve třetím zlatém poli pak černá (slezská) orlice se stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými listy a uprostřed s křížkem, se zlatou korunou a červenou zbrojí.

Malý státní znak – červený štít, ve kterém je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí.

Státní barvy – bílá, červená a modrá v uvedeném pořadí (shora dolů nebo zleva doprava).

Státní vlajka – skládá se z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky.

Poměr šířky vlajky k její délce je 2:3. Visí-li vlajka svisle, pak je (při pohledu na objekt) bílý pruh vlevo a červený vpravo, modrý klín je vždy nahoře a směřuje dolů.

Prezidentská standarta – je bílá, s okrajem skládajícím se z plaménků střídavě bílých, červených a modrých. Uprostřed bílého pole je velký státní znak, pod kterým je na červené stuze, podložené žlutými lipovými ratolestmi, bílý nápis PRAVDA VÍTĚZÍ.

List vlajky je čtvercový (v poměru šířky k délce 1:1). Označuje sídlo prezidenta republiky v době jeho přítomnosti v České republice, stejně tak např. prezidentskou lóži či dopravní prostředek (v podobě standarty) atd. Lipové ratolesti (či listy) jsou národním odznakem.

Státní pečeť – tvoří ji velký státní znak podložený lipovými ratolestmi po stranách, kolem něhož je opis ČESKÁ REPUBLIKA.

Státní hymna – je první sloka písně "Kde domov můj" z původní české hry Fidlovačka. Autorem textu je Josef Kajetán Tyl, autorem hudby František Škroup.

Znojemské historické vinobraní 17. září 2016

Popisek k obrázku, který dokresluje atmosféru ve Znojmě o Znojemském historickém vinobraní v článku Znojemského deníku.cz Vinobraní ve Znojmě navštívilo 83 tisíc lidí, tvrdí, že: "Znojemské historické vinobraní přilákalo desetitisíce návštěvníků. Přišli ochutnat víno, podívat se na vystoupení oblíbených skupin a interpretů, třeba na Martu Jandovou.".

Znak Moravy a znak Čech. Moravská orlice a český lev

Náročné tři dny 16. až 18. září 2016. Ředitel pořádající Znojemské Besedy František Koudela hodnotí tři dny Znojemského historického vinobraní, svátku vína, jako náročné. A my mu věříme. Nálada byla výborná. Když se tak zadíváme na české lvy dále, tak k obrázkům se hodí poznamenat, že inspiraci pro další ročníky pořadatelé najdou například v práci Jacoba Koebela z roku 1545, samozřejmě s moravskou orlicí - v provedení dle předpisu.

Český lev

Na tomto místě se vzhledem k tématu hodí připomenout, že v 60. či na začátku 70. let 20. století se podle záběrů níže na Znojemském historickém vinobraní objevila orlice se zlatočerveným šachováním, zlatě korunovaná a se zlatou zbrojí v modrém poli štítu doprovázená šesti zlatými liliemi. Trubači mají na praporech zjevně současnou podobu znaku Znojma - orlice bez lilií, ale se štítkem se "Z", takže i šachování se (srovnáním se žlutým Z) zdá být spíše bílé.

Moravská vlajka ve Znojmě v roce 1967

Na obrázku se orlice se zlatočerveným šachováním, zlatě korunovaná a se zlatou zbrojí v modrém poli štítu doprovázená šesti zlatými liliemi vyskytuje umístěna na červenožluté korouhvi. Srovnejme tento znak s vyobrazením v Knize práv města Znojma z let 1523-1525. Jedná se o historický znak města Znojma, který se po nějakou dobu v minulosti užíval.

Znojemské historické vinobraní, konec 60. nebo začátek 70. let
20. století (?), historický znak města Znojma vedle znaku čes-
kých zemí. Viditelný rozdíl této scény oproti obrázku časově
přiřazenému k roku 1967 je tu ve větším počtu lvů.

Pohlednice Znojemské historické vinobraní, na níž je vidět
tentýž záběr. Byla vydána nebo prošla poštou (?), dle k této
pohlednici poskytované informace, v roce 1973

A do třetice táž pohlednice se znakem Znojma nalevo a záběry
z vinobraní, a pro fanoušky ve velkém rozlišení, takže
na podrobnosti konečně vidíme zatím nejlépe, co to jde.

Vzniklo zde zajímavé spojení. Historický znak města Znojma, jednou použit samostatně (na obrázku zcela vpravo, jakoby bokem trůnu) a podruhé vzhledem ke zdejším zvyklostem dost mimořádně (tak jako i český lev na korouhvi na obrázku vlevo) položen na bikolóře (červenožluté), je představen vedle znaku zastupujícího české země, který na akci nesměl chybět (který je zde položen na červenobílé bikolóře). Videozáznam na konci galerie obrázků k článku Znojemského deníku.cz ukazuje, že v současnosti se při slavnosti používá dnešní podoba znaku Znojma. V pozadí je vidět bikolóry odkazující na barvy onoho historického znaku Znojma? Jsou viditelně pověšeny jako žlutočervené. Spojení štítku s českým lvem a bikolóry, ovšem bíločervené, na korouhvi ani dnes nechybí.

Zajímavost k začátku 70. let 20. století: 23. srpna 1973 byla k 400. výročí založení olomoucké univerzity vydána poštovní známka, na níž je vyobrazena zlatá tvář ženy. Na jejích rozevlátých vlasech se objevuje zlato-červené šachování.

Univerzita Olomouc. Pofis č. 2035

Nejde o heraldickou známku, jen umělecký motiv inspirovaný nějakým dobovým vyobrazením, možná plastikou orlice (viz Špilberk, Svatotomská madona atd.).

V roce 2016 vidíme na opěradle "královského" křesla znak Moravy.

Znak Moravy. Moravská orlice

Lze se domnívat, že současné bikolóry používané na oslavách jsou prostě prapory/korouhve vycházející z platné vlajky města Znojma, kdy se užívá znak města v obou mutacích tinktur. Ale vlajka Znojma je žluto-červenou bikolórou s modrým karé se žluto-červeně šachovanou orlicí a "Z" ve štítku na hrudi.

Je škoda, že do této vlajky (udělené předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 1994) nebyla do modrého karé preferována bílo-červeně šachovaná orlice s iniciálou "Z", ale město prostě užívá obě verze znaku. Bohužel vlajka je kodifikována přesně jen se žlutou barvou v pruhu i šachovnici.

Ty korouhevní bikolóry svisle (ze 60. let 20. století) mají stejně obrácené/chybné pořadí (pruhů) a stejně protokolárně chybně sedí dnes "král s královnou" - trůny by měly být prohozené - král (a znak lva) sedí a stojí vždy heraldicky vpravo (pohledově vlevo) a královnu (a znak Moravy) má po své levici.

Toto chybné sezení postavy krále ve Znojmě je ovlivněno (moderní) společenskou kurtoazií, kdy muž ve společnosti má dámu po pravé ruce. Ovšem dvorský protokol je něco jiného. Všimněte si, dnes při svatbě stojí nevěsta také po pravici ženicha, ale při královské svatbě je správně na prvním místě princ královské krve a nastávající má po levici.

A všimněte si dále, když budete sledovat záznam nebo přenos z královské svatby ve Velké Británii, že její Veličenstvo královna je na prvním místě v lavicích hostů, s manželem po své levici (neboť není králem, jen princem).

Takže jen na okraj, na těch dobových záběrech ze 60. let 20. století věší korouhve (bikolóry se šíty) na výšku chybně, stranově obráceně. Dle vlajkové etikety samozřejmě má být bílá (horní pruh bílo-červené vlajky/praporu) svisle vlevo z pohledu diváka. Čili na prvním místě (jako když čteme text, zleva doprava a shora dolů).

V předchozích letech tomu bylo při Znojemském historickém
vinobraní s uspořádáním křesel se znaky zemí a posazením
"krále a královny" na nich úplně stejně. Za nimi je vidět
bikolóra se štítkem (český lev). Některé věci se při hře drží.

Neplatí zde zdvořilostní kurtoasie, jako třeba při tanci, kdy je partnerka voděna po pravici muže.

Britská královna ovšem chodí a sedí (v páru) heraldicky vpravo (pohledově vlevo), protože její manžel princ Filip (sedící po její levici) není králem a tedy společensky níže!

Nakloněný plakát s historickým znakem Znojma
zachyceným v Knize práv města Znojma z let 1523-1525,
kde je přítomen rovněž znak Moravy (moravská orlice).
Plakát pěkně postihuje červenozlaté šachování orlice
a detail lilií.

Obrázek zachycuje plakát s historickým znakem Znojma o rozměrech 30 x 21cm (druhá strana plakátu je prázdná), který byl nabízen na Aukru (již není skladem). Není to prvotní historický znak s moravskou orlicí, ale další varianta znaku, se kterou se setkáváme v Knize práv města Znojma (počátek 16. století).

Plakát s historickým znakem Znojma

Ta znojemská dualita či dichotomie (záleží na míře "rozdílů") je vlastně unikátní.
V podstatě ideálním stavem, odrážejícím jistý složitý historický vývoj symboliky by bylo toto řešení znaku (pomineme-li neupravenou délku ocasu moravské orlice ve štítě nesoucí srdeční štítek s monogramem Znojma) a vlajky města.

V případě znaku města tak tomu ostatně je. Škoda jenom, že takto není znak i oficiálně registrován v REKOSu. Stávající (zákonná) vlajka má však určitou nelogickou disproporci vůči znaku města (viz výše) ve zbarvení šachování orlice v modrém karé.

Žlutý a červený vodorovný pruh vlajky nejsou problémem, vycházejí z místního dobového kontextu a nesou důležité tinktury znaku (viz zlatý monogram "Z" a červená barva šachování, zlatá zbroj orlice). Tak jako je modrá barva v karé vlajky/praporu.

Třeba tento příspěvek jednou, až budou znojemští upravovat vlajku, najdou a dají do zdůvodňující zprávy. Zatím ale stále platí, že vždy když do Znojma jednou za čas někomu v této věci napíšete a dotyčný projeví zájem či dokonce snahu věc řešit, v mžiku je v místě "zpracován a zklidněn". Pokud máte čas a chuť, vyzkoušejte, jestli tato zkušenost našich informátorů stále platí. :-)

Znak Moravy na poštovních známkách - 1. světová válka

V době 1. světové války byla v Rakousko-Uhersku (rakouská část říše) pro dobročinné účely (charitativní organizace) vydána série poštovních znamek s textem Offizielle Kriegsfürsorge při dolním okraji známky a názvem země při horním, na nichž jsou zobrazeny tehdy platné znaky jednotlivých rakouských zemí.

Mähren Offizielle Kriegsfürsorge
(červeno-zlaté šachování orlice
v modrém poli, známka se znakem
Moravy v době 1. světové války)

Mezi známkami se tak nachází i známky s názvy (v němčině) a znaky Čech a Moravy, Böhmen a Mähren, dvouocasý bílý lev v červeném poli a červenozlatě šachovaná zlatě korunovaná orlice v modrém poli.

Čechy - Böhmen Offizielle Kriegsfürsorge

Morava - Mähren Offizielle Kriegsfürsorge

Za popsaným účelem tehdy samozřejmě vycházely i jiné známky, s jinými motivy. Rozměry známky v centimetrech ukazuje její obrázek s pravítky. Všimněme si odlišného písma. Zvláště patrné je to na písmenu přehlasované A, Ä ve slově MÄHREN.

Patrně z doby po 1. světové válce (?) je následující známka s červenozlatě šachovanou orlicí v modrém poli chápanou v tomto případě jako znak Moravy. Je na známce Svazu Němců jižní Moravy (Bund der Deutschen Südmährens). Svaz byl založen v roce 1899. Podle toho, jak známka vypadá, Rostislav Svoboda usoudil, že by mohla být vydána v době první republiky. Tento závěr má také dokládat pokračující tradici červenozlatého šachování orlice v tomto prostředí i po vzniku ČSR. Nám může estetická stránka věci připadat staršího data.

Bund der Deutschen Südmährens, 2 h

Každopádně když v roce 1929 Svaz slavil třicet let své existence, žádala si změněná cenová hladina, aby měla přilepená známka hodnotu pětinásobku, těch 10 haléřů, co vidíme v levém dolním rožku známky. Kolikpak asi tehdy stálo poslat psaní poštou? To by při určování stáří známky také mohlo být vodítko.

Bund der Deutschen Südmährens,
10 h., Znojmo, 1929

Po troše pátrání na internetu se objeví hned několik známek tohoto spolku.

Jedná se o reklamní známky. Tyto původní reklamní poštovní známky nebo také známky vydané u příležitosti nějaké události (např. výročí trvání) byly ve své době používány pro reklamní účely. Většina z těchto známek se objevila v letech 1900 až 1918 a i tehdy byla sběrateli pilně sbírána. A tak jako byl Bund der Deutschen Südmährens, byl i Bund der Deutschen Nordmährens, s pod jehož názvem vydanými známkami se můžeme přirozeně setkat také.

Moravská orlice na poštovních známkách - rok 1969 a 1918

V Seznamu poštovních známek - Československo - ročník 1969, datum vydání: 24. 3. 1969, se nalézá známka s moravskou stříbrnočerveně šachovanou orlicí, která jistě zaujme.

50 let konzervatoře v Brně

Popisek nás v době, kdy jsem si jej četl, informoval o tom, že jde námětově o významná výročí - kresbu moravské orlice - "50 let konzervatoře v Praze".

Toto bylo zřejmé nedopatření a popisek ke známce, jejíž obrázek je umístěn v přehledu k roku 1969 je již opraven. Známka vznikla tak jako jiné známky při příležitosti významného výročí. Při pohledu zblízka pozorovatel objeví, že je na ní, na stuze provléknuté skrz struny harfy, napsáno: 50 let konzervatoře v Brně.

Hodnota známky: 60 haléřů, Československo, zlatě korunovaná stříbrnočerveně šachovaná orlice hledící vpravo. Mezi krkem a křídly dva mezní letopočty: 1919 a 1969.

S dějinami brněnské konzervatoře se můžete seznámit na jejích stránkách, v části věnované historii školy.

Když na odkazovaných filatelistických stránkách procházíme jednotlivé ročníky, brzy narazíme na známky, na kterých jsou znázorněny státní symboly, vlajka ČSSR (Československá socialistická republika, např. známka z roku 1968), český lev, a také znaky měst. Mezi nimi je známka se znakem Znojma vydaná 17. 4. 1975.

50. výročí vzniku Československa - rok 1968

Datum vydání: 28. 10. 1968

Datum vydání: 28. 10. 1968

Propagace 50. výročí Československa; (Zde můžeme pouvažovat, jestli v údaji o datu vydání nechybí nula, když ostatní známky byly vydávány k 28. říjnu)

Datum vydání: 28. 1. 1968

Moravská orlice se objevuje v sérii Domovní znamení a portály vydané 23. září 1970.

25. výročí Ústavy 9. května, státní znak ČSSR

Datum vydání: 9. 5. 1973

60 let Československé republiky, alegorická kresba ženy

Datum vydání: 28. 10. 1978

Na internetu se dá narazit na různé zajímavosti. Tak na stránkách Filatelie Klim, kde se pořádají i aukce, označuje jedna stránka aukční předmět jako sestavu 15 ks nepřijatých návrhů s motivem slezské orlice, moravské orlice, lva a slovenského znaku, v různých barvách, zařazeno pod Revoluční přetisky 1918. Zde je mezi dalšími poštovními známkami (Republika Československá) trojice známek různých barev s motivem moravské orlice.

Slezská orlice, moravská orlice,
český lev a slovenský znak