Otázkou podoby moravské vlajky a její vhodnosti se zabývá Odborné vexilologické stanovisko k moravské vlajce z 1. června 2013 uveřejněné v časopise Vexilologie. Zpravodaj České vexilologické společnosti, o.s., Brno 2013, čís. 169, s. 3319, 3320 (sken). To, co platí pro vlajku Moravy, platí pro vlajky Čech a Slezska.
K tomu, co se vyvěšuje na Moravě například v ústřední dny tzv. vlajkové iniciativy (5.–6. červenec), se vyjádřil v jejím loňském (2022) ročníku Karel Müller, když odpověděl na otázku Ivana Motýla v článku Stovky oklamaných radnic vyvěšují 5. července falešnou moravskou vlajku. Expert to nechápe. Představu o třináctém ročníku iniciativy vyvěšování moravské vlajky ve vymezené oblasti získáte zde. O moravské vlajce se podrobně píše zde.
 |
| Radek Vondráček drží návrh zákona o zemských znacích a vlajkách |
Deník Právo ve čtvrtek 9. března 2023 vydal na straně 3 v části Zpravodajství článek Jana Martinka nazvaný Čechy, Morava i Slezsko s vlastní vlajkou?
"Kromě oficiální vlajky ČR by mohly mít svou vlastní vlajku i Česko, Morava i Slezsko. O to, aby byly součástí právního řádu i symboly těchto tří historických zemí, usiluje skupina poslanců napříč politickým spektrem, vyjma pirátů.
Návrh na vydání zákona o znacích a vlajkách, který je teď v připomínkovém řízení, podepsalo zhruba sedmdesát poslanců, většina z Moravy.
Pod návrh se podepsali i ministři zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), oba z Brna, ale i ministr vnitra, Středočech Vít Rakušan (STAN).
Oficiální vlajka a znak Čech by měl podle předkladatelů být dvouocasý lev na červeném poli, kdežto Morava by měla červenobílou orlici v modrém poli. Slezsko by měla reprezentovat černá orlice ve žlutém poli.
Jeden z předkladatelů zákona, místopředseda ANO Radek Vondráček, který pochází z Brna, Právu řekl, že jej inspirovalo výročí 1200 let první písemné zmínky o Moravanech ve Franské kronice.
"To je krásné výročí. Oficiální znak a vlajka Moravy neexistují, i v moravské komunitě existují spory, jestli je to žlutočervená bikolora, nebo moravská orlice na modrém poli," řekl Právu Vondráček. "Pro nás Moravany to hodně znamená, ale když to udělat, tak i pro Čechy a pro Slezany," dodal.
"V současnosti neexistuje dostatečná právní úprava podoby zemských znaků, podoba zemských vlajek není upravena vůbec," řekla Právu poslankyně Lucie Šafránková z SPD, která zákon spolupodepsala a je také z Brna. "Návrh zákona je i vyjádřením symbolického uznání významnosti historických zemí Čech, Moravy a Slezska pro vývoj české státnosti," dodala.
Zákon by měl platit od příštího roku, pokud jej vláda a parlament schválí."
Někdo návrhu ale vůbec moc šancí nedává. Je to prostě lákavé téma (pro podpisy poslanců). Lze tušit, že různí právníci, co připomínkují návrhy ve Sněmovně, na ministerstvech apod. (legislativní komise) to nedoporučí k hlasování, takže se návrh ani do podvýboru nedostane ... To je běžné, že spousta návrhů zákonů spadne pod stůl.
Teď se můžeme jen nechat překvapit. Nebude nic, nebo z toho vyleze (pozměňovací) paskvil či to nakonec podvýbor pro heraldiku a vexilologii vyladí? Velmi pravděpodobně se o tom ani nebude hlasovat.
Dobré je na tom to, že je to tak nebo onak zpětná vazba, kde bychom byli rádi, aby se o tom odborníci rozepsali, i o té "variantní orlici". Aby si početli i občané, starostové a vůbec všichni, které to zajímá, jak se věci mají.
Jenže jednání podvýboru jsou neveřejná, a tak jako u komunálních symbolů doporučuje nebo nedoporučuje (nic s tím nenaděláte). A dle toho se řídí předsednictví Poslanecké sněmovny. Tam ale nehlasují v plénu (je to specifikum Jednacího řádu jen pro určitou agendu, kde rozhoduje sám předseda Poslanecké sněmovny České republiky čistě na doporučení podvýboru a výboru).
Tak uvidíme. Je to napínavé, všichni trnou. Kdo je rozechvěn víc, "bílo-červeno-modří" nebo "žlutí"? Úplně v klidu zřejmě je Sdružení českých, moravských a slezských SVJ, které názvy našich zemí má prostě v názvu. :-)
 |
| Moravská vlajka vlála 15. března 2023 na stožáru v Brně-Řečkovicích, ulice Jandáskova. Vyvěšena je trvale na katastru Řečkovic, Mokré Hory - v Řečkovicích. Snímek převzatý z mapového serveru je z 21. července 2022. |
Odkazy na návrh zákona o zemských znacích a vlajkách, včetně důvodové zprávy:
Sněmovní tisk 400/0. Návrh zákona o zemských znacích a vlajkách
O návrhu 9. března 2023 píše dále Ekonomický týdeník v článku s názvem Tady je Morava, tady je Slezsko. Poslanci řeší zemské znaky. Mohou být na silnicích a dálnicích, v němž je popisován jednoduše s využitím svého znění, bez dalšího rozboru.
Zpravodajství iDNES zprávu o návrhu přineslo 11. března v článku Vojtěcha Jandy a Roberta Oppelta Hranice oddělí Čechy a Moravu. Žertu historiků se chopili politici. Z tohoto textu se dozvídáme se, že na návrhu zákona spolupracoval historik, archivář a knihovník, heraldik a vexilolog Zdeněk Kubík:
"Zatímco zemské znaky vycházejí z velkého státního znaku, u vlajek to bylo složitější. Kvůli možné záměně třeba s vlajkami německých nebo rakouských spolkových zemí byla zvolena jednobarevná podoba se zemským znakem místo bikolory – dvou barev. Třeba v případě té české je to červená vlajka se stříbrným českým lvem, tradičnější bíločervená bikolora by se pletla s vlajkou sousedního Polska." Jeho podíl se zřetelně týká obrazové přílohy k návrhu zákona o zemských znacích a vlajkách.
Sobotní MF Dnes ve svém tištěném vydání z 12. března 2023 informovala textem Vojtěcha Jandy a Roberta Oppelta zveřejněným 11. března na své titulní straně, a pak s dokončením na straně 4, článkem nazvaným tentokrát Tady je Morava. Politici chtějí označit hranici.
Články se od sebe liší zřejmě posledním v tištěném vydání přidaným odstavcem:
"Zemské uspořádání zaniklo 1. ledna 1949 a bylo vytvořeno krajské uspořádání. Historické zemské hranice se od hranic současných krajů výrazně liší. Zemská hranice mezi Čechami a Moravou například půlí Kraj Vysočinu."
Dne 14. března 2023 o návrhu informovala na stránce Česká justice Irena Válová článkem Poslanci navrhli uzákonit zemské vlajky a znaky Čech, Moravy a Slezska. Mají značit i hranice z roku 1948.
Ve středu 15. března vyšel článek Olomouckého Reportu Na hranicích znak, na radnicích prapory. Zákon o moravské vlajce leží ve Sněmovně.
Článek začíná "Šachovaná orlice v modrém poli křičí do světa příslušnost k Moravě z šesti vlajek krajů České republiky, ani ten Olomoucký není výjimkou.".
Poslanec Martin Major svůj podpis pod návrhem zákona zdůvodnil těmito slovy: „Přestože jsem momentálně více v Čechách, tak jsem celým srdcem Moravák a mám radost z naší vlajky Moravy, jejíž historická hodnota byla často opomíjena.“.
CNN Prima News s tématem přišla 16. března článkem Ať má Morava vlastní vlajku, prosazují poslanci. Česko by mohly protnout jednoznačné hranice. V živém vysílání zaznělo:
(...)
Radek Vondráček: "Dobrý den z Kroměříže, z Moravy."
Redaktor: "Pane poslanče. Kdy by mohlo nové značení platit a co to bude pro kraje znamenat?"
Radek Vondráček: "Popravdě řečeno, vy jste si z toho zákona, který je stručný pětiparagrafový, vybrali ještě jenom jeden odstavec. A zrovna to, že se umístí informační tabule při zemských hranicích, je ta úplně poslední věc, co tam je. Podstatné je, že symbolicky se přihlásíme k preambuli ústavy, která mluví o zemích Koruny české Čechách, Moravě a Slezsku, a protože historicky třeba u nás na Moravě ta debata probíhá dlouhodobě, který ten znak, která případně vlajka je ta správná, tak by bylo dáno aspoň zákonem, jaký zemský znak a jaká zemská vlajka jsou ty dané zákonem a od těch, z těch bysme mohli vycházet při symbolických slavnostních příležitostech. Není to nic závazného. Nikomu se nezakazuje používat třeba jiné znaky. Celý ten zákon je myšlený čistě pozitivně. A já doufám, že odoláme případným nálepkováním nebo nějakým osočováním, že snad je to – co jsem to tam slyšel?, národoveckého, nebo že se snažíme něco rozdělovat. Ta myšlenka je úplně jiná."
Redaktor: "A přece jen, není tam ta obava, že tohle může rozdělovat část veřejnosti, část společnosti, protože přece jenom vemme si už teď ty boje mezi Pražáky, Brňany, Ostraváky?"
Radek Vondráček: "No ty byly a budou. Na to se, na to se připravte. Ale třeba tu moravskou vlajku nebo moravský znak už vyvěšuje spousta obcí na Moravě tak jako tak. To se prostě děje. A jde o to, že máme různá historická privilegia a různé varianty třeba té moravské vlajky. A teď bude dáno v podstatě najisto, která to má být. Je to trochu připomínka, že jsme si v loňském roce připomenuli tisíc dvě stě let první písemné zmínky o Moravě. Tohle výročí možná nebylo připomínáno tak, jak by si někteří z nás představovali. Ale ty znaky se udělují i Čechům i Moravanům i Slezanům. A já vždycky končím jednou větou, že Morava nerozděluje, Morava spojuje. A vlastně celá ta myšlenka je, že v té dnešní době, kdy se toho tolik děje ve světě a ty zprávy jsou plné různých konfrontací, a něčeho opravdu tragického, tak tohle by mělo být něco, na čem se trochu s úsměvem shodneme. A proto taky to podepsalo sedmdesát devět poslanců z šesti různých poslaneckých klubů. Koalice, opozice, napříč. Tady jsme se prostě nehádali."
Redaktor: "Musíme zmínit, že v dnešní době je to poměrně vzácná věc. Pane Vondráčku, já vám děkuji za rozhovor a přeji vám hezký zbytek dne."
Radek Vondráček: "Já děkuju za váš zájem. Nashledanou."
Lidové noviny přišly 18. března s článkem začínajícím na straně 1 pod názvem Tady začíná Morava. I s vlastní vlajkou: "Zemské vlajky pro Čechy, Moravu i Slezsko. A ještě k tomu označení hranic těchto historických území na silnicích a dálnicích. V Poslanecké sněmovně leží od začátku března návrh zákona o zemských znacích a vlajkách, který tyto symboly nově ukotví v legislativě. Šance na přijetí má značné – pod předlohu se podepsalo osm desítek poslanců napříč politickým spektrem. Na straně 3 článek Dominika Steina pokračuje s názvem Nad Moravou má vlát nová vlajka. Zabývá se popisem symbolů a přináší vyjádření dalších politiků. Mluvčí vlády Václav Smolka: "K tomuto návrhu zástupci jednotlivých vládních stran dosud společné stanovisko nepřijali." Podle Smolky se dá očekávat široká podpora. Předseda MZH Pavel Trčala: "Jaký bude mít vlajka barevný podklad, osobně nepovažuji za klíčové. Hlavní je, že na naší moravské vlajce bude orlice. Přesnou podobu vlajek a znaků bych ponechal autoritám v oblasti heraldiky a vexilologie.". Předseda strany Moravané Ctirad Musil: "Zatímco v sousedních zemích je používání symbolů historických zemí
zcela normální, v České republice bývá prezentace zemské příslušnosti
ostrakizována.".
„Význam je symbolický a pouze rozvíjí naši ústavu, která ve své preambuli správně odkazuje na země Koruny české, tedy Čechy, Moravu a Slezsko,“ uvedl pro LN bývalý šéf sněmovny a nynější poslanec ANO Radek Vondráček, jeden z hlavních iniciátorů návrhu. Celá myšlenka podle něj vznikla v souvislosti s oslavami výročí 1200 let od první písemné zmínky o Moravanech, které proběhly minulý rok."
 | |
| Moravská vlajka 22. března 2023 ve Vranově |
iDnes.cz 21. března vydal příspěvek s názvem Vyhozené peníze, odbyl Stanjura nápad politiků oddělit tabulemi Čechy a Moravu. V tom zákoně však vůbec nemusí být stanoveno, že tabule u cest se postavit musí, klidně znění stačí upravit na to, že mohou být označeny historické hranice. Ani ty nemusí být stanoveny konkrétně. Lze si představit i jen zákon schvalující vlajky Čech, Moravy, Slezska, čímž odpadá kolize s malým státním znakem České republiky, navíc když znaky primárně disponují úřady, zatímco vlajkami všichni občané.
Stanoviska jednotlivých resortů včetně ministerstva financí jsou dostupná na vládních stránkách ODoK Portál. Ministerstvo financí, které se v připomínkovém řízení vyslovilo proti návrhu, se pozastavilo nad tím, že v návrhu zákona je sice znak Slezska, nepředpokládá ale vyznačení slezských historických hranic. Ministerstvo pro místní rozvoj upozornilo na nesprávný popis části slezského zemského znaku a vlajky v návrhu zákona. V připomínkách MMP upozorňuje na provedení zbroje slezské orlice: "Předkladatele lze upozornit na chybu v § 3, neboť v případě Slezska se u zemského znaku nejedná o orlici se zlatou korunou a zlatou zbrojí, ale o orlici se zlatou korunou a červenou zbrojí; obdobně tomu je u zemské vlajky Slezska.". Tak to bude zřejmě překlep autora textu návrhu, když kopíroval popis moravské orlice. :) Upozorňují na to i jiní, např. ve vyjádření Ministerstva práce a sociálních věcí. V tuto chvíli bezpředmětné.
Na totéž upozornilo ve svém souhlasném stanovisku ministerstvo vnitra: "Dále lze upozornit na chybnou barvu zbroje slezské orlice v § 3 odst. 2. Ta má být správně červená (jak je uvedeno ve vzoru), nikoliv zlatá, respektive žlutá.". Vyjadřuje se k navrženému používání variantní orlice, která neodpovídá moravské orlici ve státním znaku: "Problematickým se jeví § 2 odst. 3, který stanoví, že znak a vlajku Moravy lze užívat i ve variantě se zlato-červeným šachováním orlice. Takové vyobrazení je však v rozporu se znakem Moravy užitým v zákoně o státních symbolech České republiky (zákon č. 3/1993 Sb.).". A co se týče umístění a množství cedulí u silnic, přemýšlí nad tím MV tak jako ostatní pozorovatelé: "Svým způsobem proti smyslu navrhovaného zákona působí § 4 odst. 2. Třebaže navrhovaný zákon, ve shodě s preambulí Ústavy České republiky, akcentuje existenci tří historických zemí, tj. Čech, Moravy a Slezska, vyznačování začátku území připouští pouze ve vztahu k prvním dvěma zemím. V této souvislosti se nabízí také otázka, zda vyznačování začátku území koncipovat jako povinnost, respektive povinnost takového rozsahu. Silnicemi se rozumí silnice všech tří tříd, vyznačení až do úrovně silnic třetí třídy může být finančně náročné.".
Každopádně v příloze návrhu je nakreslena slezská orlice. Je samozřejmé, že autor přílohy heraldik Zdeněk Kubík své práci rozumí.
 |
| Oválná cedule s moravskou orlicí umístěná na mostě přes potok Gručovku ve Fulneku, okres Nový Jičín. Potokem probíhá historická zemská hranice mezi Slezskem a Moravou |
Dne 26. března informoval iRozhlas článkem Tomáše Piky Oddělí Čechy a Moravu hranice? Proti Vondráčkovu návrhu jsou z ministerstev jen obrana a finance.
Radek Vondráček internetovému deníku řekl: „Než jsem návrh zákona podal, tak jsem ho konzultoval na ministerstvu spravedlnosti. Šlo hlavně o to, ať je to věcně správně. Není to natolik kontroverzní téma, aby s ním někdo zásadně nesouhlasil. Podepsalo to 79 poslanců, je tam podepsáno i několik ministrů. Nevím o žádném zákonu, který by měl takovou podporu.“ Jediným problémem teď má být dostat zákon na pořad schůze.
Zákon má především poskytnout jasný návod těm, kteří chtějí využívat zemské státní symboly: „Zatím je na každém, co si kde vyvěsí. Takhle budeme mít jasnou podobu toho znaku a lidé se tím mohou řídit.“ Případnou zemskou hranici a osazení značkami, o kterém se v návrhu zákona píše, by řešil až následný prováděcí předpis: „To není vůbec podstata toho zákona. To by mohlo být později upřesněno, má to čas. Důležité je, abychom měli po pár stoletích jasně danou vlajku a znak.“.
 |
| Oválná cedule se slezskou orlicí umístěná na mostě přes potok Gručovku ve Fulneku, okres Nový Jičín. Potokem probíhá historická zemská hranice mezi Moravou a Slezskem |
Právník David Kolumber z katedry dějin a práva Masarykovy univerzity naproti tomu zákon za až tak důležitý nepovažuje. Je podle něj čistě symbolický a nemá skutečný význam: „Sám ten zákon uznává, že se věnuje entitám, které od roku 1949 neexistují. Je to klasický projev postupu zákonodárce, který, když může přijmout takový předpis, tak ho zpravidla přijme.“.
Podle Davida Kolumbera může vyvolávat nejasnosti vzhledem k nynějšímu členění státu, které se neshoduje se zemskými hranicemi. „Bude to matoucí pro fyzické osoby. Budou se divit, proč je tady najednou nějaký symbol Moravy třeba v jižních Čechách.“. Na to se mu odpovídá snadno. Takové divení se, v prostředí, kde máloco překvapí, je zdraví prospěšné. Je to proto, že Čechy v hranicích České republiky jsou Čechy, součást České republiky, Morava v hranicích České republiky je Morava, součást České republiky, a Slezsko v hranicích České republiky je Slezsko, součást České republiky. Odpovědí na předpoklad Davida Kolumbera výše je tvrzení, že v Čechách se ani dnes nerozkládá Morava, jakkoli jsou některé obce, které se dnes považují celá staletí za české, které jsou ve 14. století zapsány v moravských zemských deskách.
Že je připomínání historických zemí občanům důležité, o tom svědčí vznik petice Proti reformě regionálního zpravodajství České televize:
"My, podepsaní občané a diváci České televize ostře protestujeme proti plánované reformě regionálního zpravodajství České televize, v rámci které je celé území západní Moravy (větší část Kraje Vysočina, menší části Pardubického kraje a Jihočeského kraje) zahrnuto do oblastí spravovaných studii v Čechách.
Za vyloženou lež a nehoráznost potom považujeme tvrzení České televize, které označuje celé území západní Moravy za Čechy. Za vhodné řešení bychom považovali zřízení moravskoslezského regionálního zpravodajství spravovaného studii v Brně a Ostravě, které by pokrývalo celé území Moravy a Slezska.".
Petičníci své postoje k počínání České televize, nesouhlas s jejím záměrem potlačovat tímto způsobem na dotčených územích vědomí přináležitosti k Moravě a moravanství, svoji lásku k Moravě a také ke Slezsku a k Čechám zhusta vyjadřují v diskuzi k petici.
Nesouhlasně se k návrhu vyslovilo vedle ministerstva financí, které svůj postoj sdělilo 20. března, 22. března také ministerstvo obrany. Poznámka: některých závěrů převzatého připomínkového dokumentu MO se nelekejte. Zde dokonce vymysleli novou vlajku Moravy: horní pruh šachovaný, dolní modrý. Jsou to názory, na které se dá také něco chytrého namítnout, souhlasit a podle toho text doladit, částečně souhlasit, nebo nesouhlasit.
Ředitel legislativního a právního odboru Marek Vlasák je uveden v hlavičce dokumentu z 15. března 2023. Ten je podepsán ředitelem Historického vojenského ústavu v Praze Alešem Knížkem, který návrh zkoumal odstavec za odstavcem a napsal k němu docela dost připomínek.
Ale, nemá smysl to komentovat, protože sice upozorňuje na ty obvyklé kolizní (právní) problémy, ale zároveň mnohé (oborově) vůbec nezná.
Aleš Knížek nejprve obecně: "Zákon má retroaktivní účinky - nelze zpětně uzákonit znaky entit „zemí“, které již neexistují. Pokud by předkladatelé chtěli tyto znaky zavést do současného českého práva, tak by museli výslovně recipovat znaková privilegia, kterými tyto země své znaky obdržely. Tento postup je redundantní, neboť se tak nějak obecně přijímá domněnka, že stará privilegia i nadále platí, pokud je jiný zákon nezruší. Návrh zákona do českého práva nově zavádí v současnosti neexistující územní celek "země". K tomuto si dovolím takovou drobnou připomínku na základě jednoho výroku prof. Jana Rychlíka. Jeho vyjádření zaznělo sice v jiných souvislostech, ale částečně se může vztahovat i na tento případ. Prof. Jan Rychlík říká, že v dějinách se potvrdila následující stupnice: "dnešní federalisté, jsou zítřejší autonomisté a po-zítřejší separatisté."".
A určitěji u jednotlivých paragrafům návrhu si všímá, že:
"V heraldice se nepopisuje tvar štítu. (...)",
"V heraldice je závazný slovní popis znaku. Jeho konkrétní výtvarné provedení závisí na umělci. Proto je nevhodné uvádět závazný vzhled znaků v příloze zákona. Jde totiž pouze o příklad, jak může zobrazení daného znaku vypadat. Ve všech zmíněných odstavcích by musela poslední věta znít: "Příklad vyobrazení znaku je v příloze zákona.",
"Předkladatelé přestávají používat označení tinktur kovů "zlatá" a "stříbrná" a místo toho píší "žlutá" a bílá".",
"Tento paragraf zavádí ahistorickou vlajku Čech. Vlajky se ve vexilologii tvoří převzetím tinktury štítu znaku do spodního pruhu vlajky a převzetím tinktury figury znaku do horního pruhu vlajky.",
"Tento paragraf zavádí ahistorickou vlajku Moravy. Vexilologicky správná, avšak nikdy nepoužívaná vlajka Moravy by měla být v dolní polovině modrá a v horní polovině stříbrno-červeně šachovaná.",
"Tento paragraf zavádí ahistorickou vlajku Českého Slezska. Vexilologicky správná vlajka by měla být v dolní polovině zlatá a v horní polovině černá.",
"Tento paragraf zavádí možnost užívat moravskou stříbrno-červeně šachovanou orlici ve variantě zlato-červeně šachované orlice. Jde o zavedení ahistorického znaku, „usurpovaného“ zejména v devatenáctém století moravskými Němci. O platnosti erbovní listiny, vydané Fridrichem III. Habsburským, se vedou dlouholeté odborné spory. Obecně přijímaný závěr je, že listina nenabyla účinnosti, protože k jejímu vydání neměl zmíněný panovník jako římský císař právo. Navrhovaný zákon tak retroaktivně zasahuje do kompetencí českého krále.",
"Do českého práva tento odstavec zavádí vymezení nového územního celku "země". Vzhledem k ústavně zaručené svobodě slova je možné historické hranice naznačeným způsobem označit, není ovšem nutné existenci takového označení upravovat zákonem. Navíc, přestože zákon navrhuje znaky "Čech, Moravy a Slezska", označení nové zemské hranice tento odstavec nařizuje pouze mezi Čechami a do té doby nezmíněnou "zemí moravskoslezskou". Neupravuje označení na historické hranici mezi Moravou a Českým Slezskem.",
"V zákoně se hovoří o Slezsku, čímž kodifikuje nárok České republiky na celé historické území Slezska. V současnosti je většina historického území Slezska nedílnou součástí území Polské republiky. Zákon, tak jak je formulován, by přinesl závažné mezinárodně politické komplikace. Namísto o "Slezsku" by měl navrhovaný zákon hovořit o "Českém Slezsku".",
"V heraldice platí princip, že ve výtvarném zobrazení znaku figura co možná nejvíce vyplňuje plochu štítu. Zobrazený "znak Čech" tento princip porušuje. Figura znaku, vyobrazená v příloze, by byla správně zobrazena, pokud by štít znaku byl gotický. V případě francouzského štítu by měl být český lev rozkročený do obou dolních rohů štítu, jak byl používán například na mincích první Československé republiky.".
Závěr: "Zákon v navržené podobě je v rozporu s pravidly heraldiky a vexilologie a není v souladu s právním řádem ČR."
Rezervovaně se k předloze postavilo ministerstvo kultury, když nepovažuje za nezbytně nutné ukotvit je zákonem. Uvedlo zároveň, že význam zemských znaků a vlajek nezpochybňuje.
Návrh bude 5. dubna projednávat vláda, a pokud poslanci návrh pošlou do dalšího čtení,
budou nápravy textu na sněmovním Podvýboru pro heraldiku a vexilologii
či pozměňovacích návrzích poslanců.
Ano, je tam několik problematických míst (v případě popisů (grafická příloha návrhu zákona je správně), té
nežádoucí varianty šachování, a někdo by dal jen dobrovolnost – možnost
značení historických hranic bez specifikace).
Asi poprvé v České televizi se věc řešila 28. března 2023. Podívejte se na první téma Události, komentáře po 10 večer "Hranice mezi Čechami a Moravou". Jedná se o celkem rozumné povídání poslance Radka Vondráčka s jihočeským hejtmanem Martinem Kubou (jenž opakuje, že je to pro něj roztomilé téma) a poučeným moderátorem. Byla použita grafika gotických šítů s orlicemi s kratšími ocasy. A měli pěkné mapy hranic.
Od Radka Vondráčka jsme uslyšeli, že asi za čtrnáct dní se v této věci bude v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky konat kulatý stůl (poznámka: datum bylo stanoveno na 20. dubna). Je to příležitost si na parlamentní půdě velice kladně a tvořivě promluvit a sdělit si různé pohledy na věc. Záznam pořadu je k poslechu například zde.
Předloha tak může být schválena. Nejprve se k ní na některé ze svých příštích schůzí ale musí vyjádřit vláda.
 |
| Příloha návrhu |
Internetový Reflex vydal 3. dubna 2023 článek s názvem Jakou vlajku pro Moravu, Slezsko a Čechy? Historické země mají (znovu) dostat své oficiální symboly. V článku se autor věnuje historii zemských vlajek a znaků a jejich vztahu k dnešku (a z opačné strany jde o vztah dnešní doby k dějinám, k nim).
"Každá ze tří historických zemí má dostat státem uznaný zemský znak a zemskou vlajku. Šestice nových symbolů by tím měla doplnit současné státní symboly, ačkoli by neměla být zahrnuta do „hlavního“ zákona o státních symbolech, ale měla by mít samostatný vlastní zákon o zemských znacích a vlajkách.".
"Návrh zejména moravských poslanců napříč koalicí i opozicí má nyní ambici dodat samostatné znaky i vlajky pro Čechy, Moravu a Slezsko. Tenhle nápad může samozřejmě narazit na určitý odpor u centralistů, kteří si nepřejí oživování dlouho neexistujících zemí a mohou tvrdit, že se zde vytváří zárodek nějakého štěpení uvnitř jinak jednotného státu.
Kontroverze ovšem může návrh přinést i mezi příznivci zemské tradice na Moravě a ve Slezsku. Problém v tomto případě asi nebude s navrženými znaky, protože ty víceméně kopírují podobu historických symbolů, jež se objevují i v platném velkém státním znaku."
Petr Sokol příkladně přečetl vícero zdrojů informací, ale ne všechny, čímž mimoděk převzal i některá tvrzení, která nejsou zas až tak přesná, když bychom byli puntičkáři, a od různých stran posbíral pár názorů na věc.
Je to vidět v hodnocení podoby vlajky Čech, když představa o délce používání bíločervené bikolóry je ovlivněna tím, že už se nespočítalo, kolik asi tak staletí v této úloze vystupovala heraldická vlajka s českým lvem; minimálně 13., 14. 15. století, nebo i dál až do? Prostě, všechno často nazíráme optikou současnosti a už jen něco o pár desetiletí staršího je nám vzdálená, hluboká minulost, kterou provází zapomnění. Bikolóra se v Čechách jistě používala, a zvláště v 19. století, a pak až do roku 1918 – do vzniku ČSR včetně, než byl v roce 1920 přijat zákon o státních symbolech.
"Jak historické České království, tak Česká republika v letech 1990 až 1992 v rámci federálního Československa ale používaly vlajku jinou. Ta měla podobu červeného a bílého vodorovného pruhu, tedy přesně tutéž, jakou má dnes sousední Polsko. I proto tato podaba vlajky nebyla využita, ani když vzniklo samostatné Československo, ani když byla později vyhlášena samostatná Česká republika. Pamětníci si snad jen vzpomenou, že červeno-bílá vlajka visela vedle federální u volebních místností v roce 1992, ale jinak se ani v závěru federace moc nevžila. Vzhledem k tomu, že v Čechách se téměř všichni identifikují s vlajkou celého státu a nějakou zvláštní zemskou identitu moc nepociťují, nevyvolá zde "nová" vlajka asi velký rozruch a nedá se ani očekávat, že by se příliš často používala."
Stav na Moravě je v určitém ohledu popsán z pohledu stran a hnutí stojících za tzv. vlajkovou iniciativou. Berou se tu za přesné jimi poskytované materiály k dějinám moravské vlajky. Použitá slova jsou ovlivněna terminologií, která heraldickou vlajku Moravy ze svých důvodů označuje jako "markraběcí standardu". Dělá to proto, aby ji odlišila od oné podle MNO, Moravané, MZH (...?) skutečné moravské vlajky, za kterou považují tu, která vychází z barev červenozlatě šachované orlice, která odkazuje na Fridrichův erbovní list z roku 1462), a tak nepřekvapí, že je použito tvrzení, že žlutočervená bikolóra je nejpoužívanější.
"Nejčastěji se v současnosti využívá žluto-červená varianta, jež má dva stejně široké vodorovné pruhy, přičemž ten horní je žlutý."
Jenže ona bikolóra, tedy zákonem nestanovený symbol používaný na Moravě zejména úřady ve 2. polovině 19. a na začátku 20. století, jimi dnes není programově používána. Prosazují (MNO, Moravané, MZH) žlutočervenou bikolóru se znakem uprostřed vlajkového listu, čili s červenožlutě šachovanou orlicí se žlutou korunou a zbrojí. A ani u tohoto symbolu se za tvrzení o jeho naprosté (většinové) převaze co do počtu užití (což je relativní číslo vzhledem k tomu, že většina obcí vedených v přehledu účastnících se vlajkové iniciativy, takže se u většiny dá předpokládat, že ví, že se účastní, se podle všeho zapojila, ale nevyvěšuje) nepostavila autorita, která by něco přesně počítala. Pokud se věc v případě sídel samosprávy vezme s ohledem na počet jejich obyvatel, tak magistrát města Brna vyvěšuje heraldickou vlajku (tzv. "modrou"), stejně tak Krajský úřad Jihomoravského kraje, a víme dobře, že Brno mělo v roce 2022 379 466 obyvatel (a k tomu připočítejme dalšího čtvrt milionu, nebo kolik, co se tam každý den nahrne kvůli práci). Olomouc vyvěsila poprvé heraldickou vlajku (a jakoukoli moravskou vlajku v dnešní, moderní době) v roce 2021, a víme dobře, že Olomouc měla v roce 2022 99 496 obyvatel.
 |
Mladá fronta Dnes ve středu 5. dubna 2023 vydala článek Roberta Oppelta s názvem Kde končí Morava? Zákon teď řeší vláda, s perexem "Zákon o zemských znacích umožní vyznačit hranice historických zemí. Vzbuzuje řadu otázek.". Článek začíná předpokladem, že: "Heraldici se báli, že největší překážkou nového zákona o zemských znacích a vlajkách bude nesmiřitelný spor mezi "žlutými" a "bílými" Moravany, jak správně barevně má být "šachovaná" moravská orlice. Nic takového se ale nestalo, ...". V internetovém vydání článek nese název Kde končí Morava? „Dělící“ zákon se přes námitky ministerstev dostal k vládě.
Po připomenutí stanovisek některých ministerstev, zvláště těch, co popsala své výhrady, uzavírá první část článku tvrzením, že "Většina ministerstev však nový zákon podpořila nebo k němu byla neutrální.".
A následuje to podstatné: "Zákon je na stole vlády. O zákonu má dnes jednat vláda, pravděpodobně k němu zaujme neutrální stanovisko s tím, žeupozorní na některé nejasnosti a nedodělky, které je vhodné v rámci dalšího legislativního procesu zohlednit. Zákon zřejmě pošle k dalšímu projednávání poslancům. Vládní stanovisko bude pouze doporučením pro Sněmovnu, která návrh nejspíš schválí vzhledem k tomu, že je pod ním podepsáno osm desítek poslanců z koalice i z opozice. A to nejen těch původem z Moravy.".
Předseda Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Matěj Ondřej Havel uvedl, že: "V návrhu je řada nepřesností týkajících se zejména vzhledu a popisu zemských znaků. Budu se snažit přispět k cizelování výsledného znění ve spolupráci s experty, tak aby bylo po všech stránkách v pořádku.".
 |
| Zákon o zemských znacích a vlajkách. Znak a vlajka Čech, znak a vlajka Moravy, znak a vlajka Slezska |
Na Lidovky.cz vyšel 5. dubna článek se zajímavým začátkem s názvem Moravská vlajka je vlastně pražská.“ Je souborem všech historických omylů, vysvětluje expert.
A 5. dubna proběhlo i očekávané jednání vlády o návrhu, s výsledkem opsaným v příspěvku Stanovisko vlády k návrhu poslanců na vydání zákona o zemských znacích a vlajkách.
Ještě před oznámeným kulatým stolem ve věci návrhu zákona o zemských znacích a vlajkách ve čtvrtek 20. dubna 2023 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky se vyznění návrhu sdělením ohledně jeho dopadů, jak je představují veřejnosti, snaží ovlivnit v pondělí 17. dubna 2023 CNN Prima NEWS a Seznam.cz.
Článek Ivana Motýla: Morava trpí jako Tibet, tvrdí nacionalista. Poslanci chtějí na silnicích vyznačit zemskou hranici.
Jindřich Šídlo v satirickém pořadu Šťastné pondělí: Morava chce samostatnost. Víme, jak se bude dělit Česko, který má svou potitulkovou scénu, si kromě jiného našel album Svět je krásně nasvícený pódium, skladbu Přiletěl k nám na Moravu dražovické hudební skupiny Velká Morava, hodnocené i jako "tancovačkový bigbít". Z něho pouští písničku: "Přiletěl k nám na Moravu, prostě se tu vzal, hlasitý a krásný speed metal (...)".
Předkladatelé návrhu zákona o zemských symbolech a znacích:
Radek Vondráček v. r., Pavel Blažek v. r., Petr Gazdík v. r., Lucie Šafránková v. r., Marian Jurečka v. r., Vlastimil Válek v. r., Stanislav Blaha v. r., Karel Krejza v. r., Petr Beitl v. r., Petr Bendl v. r., Jan Hofmann v. r., Libor Turek v. r., Martin Major v. r., Jan Bauer v. r., Vít Rakušan v. r., Eliška Olšáková v. r., Lucie Potůčková v. r., Michaela Šebelová v. r., Petr Letocha v. r., Jana Krutáková v. r., Michael Rataj v. r., Viktor Vojtko v. r., Martin Hájek v. r., Michaela Opltová v. r., Lukáš Vlček v. r., Hana Naiclerová v. r., Vladimír Balaš v. r., Miroslav Zborovský v. r., Karel Smetana v. r., Romana Bělohlávková v. r., Jan Bartošek v. r., Tom Philipp v. r., David Šimek v. r., Pavla Golasowská v. r., Nina Nováková v. r., Hayato Okamura v. r., Ondřej Benešík v. r., Aleš Dufek v. r., Robert Teleky v. r., Antonín Tesařík v. r., Jiří Horák v. r., Tomio Okamura v. r., Oldřich Černý v. r., Jan Hrnčíř v. r., Jan Síla v. r., Karel Sládeček v. r., Vladimír Zlínský v. r., Vladimíra Lesenská v. r., Marie Pošarová v. r., Jaroslav Foldyna v. r., Radim Fiala v. r., Marek Novák v. r., Petr Sadovský v. r., Josef Kott v. r., Zuzana Ožanová v. r., Petr Vrána v. r., Karel Rais v. r., Ladislav Okleštěk v. r., Margita Balaštíková v. r., Robert Stržínek v. r., Milan Brázdil v. r., Milan Feranec v. r., Lubomír Wenzl v. r., Lenka Knechtová v. r., Jaroslav Faltýnek v. r., Ivana Mádlová v. r., Renata Oulehlová v. r., Stanislav Berkovec v. r., Miloslav Janulík v. r., Martin Kukla v. r., Jan Volný v. r., Alena Schillerová v. r., Richard Brabec v. r., Jana Pastuchová v. r., Jana Mračková Vildumetzová v. r., David Kasal v. r., Roman Kubíček v. r., Jaroslav Bžoch v. r., Jan Richter v. r.
Další příspěvky k tématu zákona o zemských znacích a vlajkách:
Stanovisko vlády k návrhu poslanců na vydání zákona o zemských znacích a vlajkách
Kulatý stůl k návrhu zákona o zemských znacích a vlajkách
Můžeme podpořit přijetí zákona o zemských znacích a vlajkách? Můžeme, podpořme.
