Mezi obcemi, v nichž je obecním úřadem moravská vlajka vyvěšena trvale, jsou Rakvice, okres Břeclav. Z galerie na stránkách obce pochází snímek z Rakvic pořízený 12. dubna 2025 - 80. výročí osvobození obce Rakvice. Moravská vlajka je vyvěšena společně s vlajkou České republiky na stožáru před Pomníkem obětem 1. světové války. Ten se nachází poblíž sochy sv. Jana Nepomuckého u cesty ke kostelu sv. Jana Křtitele
 |
| Pomník obětem 1. světové války |
Mezi obcemi, v nichž je obecním úřadem moravský prapor (moravská vlajka) vyvěšen trvale, jsou Čejkovice, okres Hodonín. Z mapy.com pochází snímek z Čejkovic pořízený 18. května 2024 Jiřím Krejčíkem.
 |
| Obecní úřad v Čejkovicích |
Dne 10. dubna 2025 v Čejkovicí obecní úřad s vlajkoslávou přes silnici vyfotil Jiří Wohlgemuth.
 |
| Moravská vlajka v Silůvkách 3. července 2025 |
Dokumentaci vyvěšování moravské vlajky 5. července začneme záběry z Brna, kde si už několik týdnů (nebo měsíců?) okolojdoucí mohou všimnout, že byla dokončena část rekonstrukce budovy krajského úřadu Jihomoravského kraje na Žerotínově náměstí. Znak Moravy už není zakryt pytlem. Na záběrech si můžeme všimnout ochranné sítě.
 |
| Budova sídla Krajského úřadu Jihomoravského kraje |
 |
| Tak zvaný Zemský dům II (III) |
Šachování moravské orlice je naznačeno prostou šachovnicí. Nepozorujeme, že by bylo užito heraldické šrafování.
 |
| Průčelí zemského domu se sochami |
 |
| Moravský znak na průčelí |
Z Moravské vlajky, která je vyvěšena, když ji nevidíme vlát, není sice lehké usuzovat jen dle tvarů a barev, které vidíme, jestli je to ta, kterou Jihomoravský kraj vyvěšuje každý rok (s červeným jazykem), nebo je jiná, dle Jiřího Loudy, jak ji známe ze státního znaku. Spíše je to ale ta, kterou Jihomoravský kraj vyvěsil i v předchozích letech. Provedení křídel moravské orlice na vlajce totiž připomíná to na plastice zemského znaku na průčelí Zemského domu.
Také v šestnáctém ročníku iniciativy vyvěšování moravské vlajky je spousta míst, kde na obecním úřadu moravskou vlajku nevyvěsili, ačkoli jsou vedeni v přehledovém seznamu Moravské národní obce zachycujícím účastníky tzv. vlajkové iniciativy. A pak jsou místa, kde moravskou vlajku vyvěsili.
V Brně magistrát rovněž vyvěšuje moravskou ve svém oblíbeném provedení.
 |
| Nová radnice v Brně 5. července 2025 |
V Břeclavi byla vyvěšena vlajka České republiky a města Břeclavi. Před radnicí jsou stromy, moc tam asi nefouká, a tak vylepšením je, že jsou vyvěšeny "na ramínko". Břeclav v přehledu MNO na rok 2025 řazeném abecedně uvedena není. Někdy před lety se zřejmě nechali vyškrtnout. Břeclav je v přehledu uváděna ještě v roce 2023, ale v roce 2024 už ne. Někdo se o věc tedy začal zajímat a trval na tom, aby nadále Břeclav uváděna nebyla? Při procházce Břeclaví zaujme dlažba. Některé dlaždice nesou symboly.
 |
| Městský úřad v Břeclavi 5. července 2025 |
Některé dlaždice nesou moravský znak, městský znak a symbol lednicko-valtického areálu.
Cestou na náměstí stojí u Dyje za mostem (Komenského nábřeží) Památník Moravy.
 |
| Památník Moravy u Dyje |
 |
| Plastika moravské orlice |
V Hodoníně byla vyvěšena vlajka České republiky, Evropské unie a města Hodonína. Na náměstí mají pěkné lavičky.
 |
| Pěkné lavičky v Hodoníně |
 |
| Městský úřad v Hodoníně 5. července 2025 |
Moravské symboly v Hodoníně bíločerveným šachováním připomínala cedule na rohu domu s textem Hodonín moravské město na modrém pozadí.
V Moravském Písku, který je podle přehledu MNO jednou z vyvěšujících obcí, vyvěsili na obecním úřadu jen vlajku České republiky.
 |
| Obecní úřad v Moravském Písku 5. července 2025 |
V Bzenci, kde na náměstí mají tři pěkné stožáry byla vyvěšena vlajka České republiky a města Bzence. Nad městem je na kopečku pěkný kostelíček.
 |
| Náměstí v Bzenci 5. července 2025 |
 |
| Městský úřad v Bzenci 5. července 2025 |
 |
| Městský úřad ve Veselí nad Moravou 5. července 2025 |
 |
| Městský úřad ve Veselí nad Moravou 5. července 2025 |
Moravská vlajka byla vyvěšena před objektem městského úřadu na stožáru u parku Petra Bezruče.
%205.%207.%202025,%20radnice,%20vlajka%20%C4%8Cesk%C3%A9%20republiky.JPG) |
| Městský úřad ve Starém Městě 5. července 2025 |
%205.%207.%202025,%20radnice,%20vlajka%20%C4%8Cesk%C3%A9%20republiky.JPG) |
| Městský úřad ve Starém Městě 5. července 2025 |
Ve Starém Městě (do roku 1996 Staré Město u Uherského Hradiště) byla vyvěšena vlajka České republiky a města Starého Města.
 |
| Městský úřad v Přerově 5. července 2025 |
Ve Přerově byla vyvěšeny vlajky České republiky, Moravy a Přerova.
Z na internetu zveřejněných snímků zaujalo vyvěšení moravské vlajky v Zábřehu, uchycena kolíčky ke šňůře na balkoně.
Ve Vyškově moravskou vlajku vyvěšují na radniční věži.
 |
| Vyškov 6. července 2025 |
Stejně jako v předchozích letech 2020, 2021, 2022, 2023 a 2024 z počtu, který na svých stránkách v interaktivní mapce i v seznamu obcí uvádí Moravská národní obec coby vyvěšovatele údajné "moravské" vlajky, tj. žlutočervené bikolóry s červenožlutě šachovanou orlicí se žlutou korunou a zbrojí a se žlutým jazykem v modrém poli štítu, z obcí, které byly na východní Moravě ověřeny, vyvěsila žlutočervený prapor se znakem pouze necelá dvacetina.
V roce 2025 byly cestou k nějakému cíli projety obce, které jsou MNO vedeny coby vyvěšovatelé žlutočervené vlajky se znakem. Stačilo projet kolem obecních úřadů a porovnat mapku a seznam obcí se skutečností. Byla sledována výzdoba, vzalo se to zpět jinou cestou s případnými malými odbočkami k obecním úřadům, někde to ani nebylo potřeba, byly u hlavní cesty. Výsledek byl ještě žalostnější, než v předchozích letech.
Moravská národní obec uváděla, že v roce 2025 vyvěsilo průběžně žlutočervenou vlajku se znakem, kterou o své vůli vydává za moravskou, bezmála 1625 obcí. Tedy už ne, že tento počet obcí jejich vlajku skutečně vyvěsí. Tu skutečně moravskou, tedy modrou s bíločerveně šachovanou orlicí, byste samozřejmě v interaktivní mapce Moravské národní obce stále hledali marně. Na jejich facebookových stránkách se modrá nevyskytuje, to by narušovalo plány Moravské národní obce a snahy přebarvit tradiční moravské symboly k nepoznání. V seznamu údajných vyvěšovatelů jsou nadále i obce, které žádnou z obou vlajek či praporů nevyvěsily nikdy. U těch měst a obcí, které vyvěsily vlajku modrou, se zarputilou umíněností figuruje žlutočervený praporek. A u obcí, které nevyvěsily vlajku ani tu jejich klubovou ani skutečnou moravskou, je například údaj, že žlutočervená vlajka byla vyvěšena sedmkrát.
 |
| Fryšták 4. července 2025 |
Večer 4. července po 19. hodině, kdy už byla vyvěšena vlajková výzdoba, a ve dnech 5. a 6. července 2025 provedl osvětový spolek Za Moravu dle sdělení další ověřovací akci v podobě mapování ohlasu moravských měst a obcí na iniciativu Moravské národní obce týkající se vyvěšování údajné moravské vlajky. Ze 45 obcí převážně v okresech Zlín, Kroměříž, Uherské Hradiště a Vsetín, které se podařilo zkontrolovat, vyvěsily žlutočervenou vlajku nebo prapor 2 radnice (4,44 %). Modrý moravský prapor nebo vlajku vyvěsily 3 radnice (6,66 %). To znamená, že 40 měst a obcí ze 45 nevyvěsilo žádný z obou praporů (88,88 %).
Na internetu jsou v souvislosti s letošními svátky umístěny další záběry. Záběr z Olomouce ukazuje, že i v Olomouci může na začátku července zafoukat. Mohlo to být 5. července. Protože ale nevíme, kdo a kdy snímek pořídil, přidáme v popisku za vročení 2025 otazník.
 |
| Olomouc 5. července 2025 (?), radnice, moravská vlajka |
Dne 5. července 2024 byl moravský prapor vyvěšen starostou Tomášem Třetinou na radnici v Moravském Krumlově.
 |
| Moravský Krumlov, 5. července 2024 |
Projekt brněnského participativního rozpočtu Srdce Moravy Vojtěcha Dobeše si klade za cíl upravení části Moravského náměstí v Brně, kde stojí památník osvobození (Rudoarmějec) přidáním vlajkových stožárů, na nichž by vedle vlajky České republiky a Brna, stále vlála moravská vlajka. Moravská vlajka v moravském městě.
"Morava si s celou svojí krásou, historií a kulturou zaslouží svoje výsostné místo, kde bude trvale vlát její symbol-velká moravská vlajka. Ta všem bude připomínat naše předky i kulturní bohatství, kterým Morava přispívá do společného státu."
 |
| Dominikánské náměstí v Brně 12. 7. 2024, vlajka Moravy |
Nejprve uveďme, že po zachycení zprávy o tom, že na Dominikánském náměstí, tam kde je hlavní brána Nové radnice, je tento rok nově trvale vyvěšena moravská vlajka, následovala výprava na místo. Tam bylo 10. července 2024 ověřeno, že Brněnský magistrát opravdu trvale vyvěšuje moravskou vlajku (v tomto případě jako prapor). Když se rozhlédneme po okolí, uvidíme nad střechami budov Nové radnice na stožárech vlát brněnskou městskou vlajku (dvě), na Paláci Jaltě pak vlajku, která je vlajkou Rakouska (varianta se znakem čili státní, národní je bez znaku uprostřed), České republiky a vlajku Evropské unie. Rakouská vlajka (bez znaku) se často plete s vlajkou Brna (viz pruhy). Sami Rakušáci, když ji vidí na Špilberku, brněnskou vlajku považují za Rakouskou. Brno nemá historický znak registrovaný.
Odkdy to tak je? Může být, že to souvisí s vyvěšením v únoru 2024. Moravský prapor byl na brněnské radnici vyvěšen 12. února 2024 u příležitosti připomenutí narození markraběte Jana Jindřicha Lucemburského.
Moravská vlajka byla kvůli předchozímu větrnému počasí namotaná okolo žerdě. Pokud by byl způsob uchycení jiný a byla vyvěšena vlajka s karabinkami, omotání okolo tyčky by se snad nemuselo dít v takové míře. Vliv na to bude mít i sklon tyčky, ale to záleží na tom, co to tam na balkóně k jejímu upevnění mají.
V textu na stránce projektu participativního rozpočtu Srdce Moravy čteme, že:
"V naší zemi je historicky zakořeněná snaha upozadit váhu a pozornost k
původním zemím Koruny české a prvního období dějin Československa do
roku 1928. Původně oprávněná myšlenka bojující proti tendencím
zmenšování státního útvaru po oddělení Slovenska se ovšem zejména ve
změně hranic "nových" krajů snažila rozmělnit i původní zbytky identity.
V současné době je jasné, že původní problémy již nehrozí. V síle
tohoto zvyku ale bohužel některé kulturní aspekty ztratily na svém
významu.
Morava je krásnou, v některých ohledech nejkrásnější, částí naší země.
Málokde se ale na svých kopcích a jiných dominantách ve větru pyšní
svojí vlajkou. Tento stav by bylo možné částečně narovnat i využitím
existujícího místa, kde tato vlajka zavlaje a zároveň by vzniklo jakési
pomyslné srdce Moravy.
A kde jinde toto místo hledat než v jihomoravské metropoli na Moravském
náměstí. Tato část náměstí je navíc "opuštěná" a občany "nevyužívaná".
Nový prvek by místo důstojně zatraktivnil a "přinesl dění" i sem."
Připomeňme, že za zeměpisný střed Moravy je považováno místo u Prostějova, vrch Předina.
"Zájmový prostor i samotný pomník prošel v minulých letech několika
proměnami. Nová změna by přispěla důstojnosti i vážnosti místa, pomníku
osvobození a naplňovala by tak znění zákona č. 20/1987 Sb. o státní
památkové péči a to sice v § 1 "Účelem zákona je vytvořit všestranné
podmínky... ...aby se podílely na rozvoji kultury, umění, vědy a
vzdělávání, formování tradic a vlastenectví, na estetické výchově
pracujících a tím přispívaly k dalšímu rozvoji společnosti." a § 2 "Péče
státu o kulturní památky zahrnuje činnosti... ...v souladu se
společenskými potřebami zabezpečují zachování, ochranu, zpřístupňování a
vhodné společenské uplatnění kulturních památek."
Napadne nás dodat, že zatímco (přibližný) geografický střed území bude nejspíše jeden, my bychom při uvažování o vhodnosti místa takové vlajkoslávy rádi vyzdvihli, že Morava má více velkých měst, která mohou chtít vytvořit podobný prostor vybavený vlajkami většími, než je běžných metr a půl šířky na metr výšky (?). Na Moravě jsou to Olomouc, Jihlava, Znojmo, Svitavy, Ostrava, Uherské Hradiště, Prostějov, Přerov, Zlín, Žďár nad Sázavou ...
Název projektu, kdy v textu k němu se píše o vzniku pomyslného srdce Moravy, nás vede k upozornění, že spojení srdce Moravy bylo již spisovateli použito například ve spojitosti s Olomoucí. Proto by bylo dobré neomezovat se při možném napomáhání vzniku takového "pomyslného srdce", tj. vlajkoslávy, na jedno určité místo. Poslouží dobře jako název širšího postupu, iniciativy, k vyjádření ducha, v němž se toto a veškeré konání má dít a děje (srdce je vyjádřením lásky, odvahy, statečnosti, bojovnosti a sebeobětování).
"Na náměstí sice už stožáry jsou. Jsou ale také využívány pouze zřídka a
jejich laciná konstrukce umožňuje časté krádeže vlajek kolemjdoucími.
Cílem projektu je proto výměna stávajících stožárů za bytelnější a vyšší
a vyvěšení velkých vlajek, aby v místě vynikly. Aby nové místo dokázalo
spojit všechny, měla by zde vlát vlajka státní, vlajka města Brna a
současná i původní vlajka Moravy.
Připomínat naši historii a identitu má totiž smysl. Je důležité hledat věci, které nás v dnešní době spojují."
Zaujme předpředposlední věta sdělení, kde se píše o "současné i původní vlajce Moravy". Podíváme-li se na k projektu přiložený ilustrační obrázek okolí pomníku osvobození - Rudoarmějce, na Moravském náměstí s (v projektu plánovanými) nově postavenými čtyřmi vyššími dobře provedenými stožáry, vidíme moravskou vlajku (tu autor podle toho, co obrázkem vyjadřuje, zřejmě považuje za "původní vlajku Moravy") a žlutočervenou bikolóru s červenožlutě šachovanou orlicí se žlutou korunou a zbrojí a se žlutým jazykem v modrém poli štítu uprostřed listu vlajky (tu autor podle toho, co navrhuje, zřejmě považuje za "současnou vlajku Moravy" - jeho názor).
 |
| Projekt participativního rozpočtu Srdce Moravy - představa autora projektu o vlajkoslávě na Moravském náměstí; chybné pořadí vyvěšených vlajek, naznačení použití umělého výtvoru |
V posledním roce bylo stále odsouváno projednání návrhu zákona o zemských znacích a vlajkách (Sněmovní tisk 400) v prvním čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. V příloze návrhu je vyobrazena moravská vlajka. V textu poslaneckého návrhu navržená variantnost (vedle vlajky s moravskou orlicí obsahuje zmínku o možnosti používat vlajku s červenožlutě šachovanou orlicí se žlutou korunou a zbrojí a se žlutým jazykem v modrém listu), pokud na jeho projednání touto sněmovnou v prvním čtení vůbec dojde, bude velice pravděpodobně shozena ze stolu. Zvážíme-li to, při zachování navrženého počtu souměrně rozestavěných čtyř stožárů, potom si dovedeme představit, že v případě že projekt participativního rozpočtu Srdce Moravy uspěje, na náměstí by zavlály vlajka České republiky, vlajka Evropské unie, vlajka města Brna a vlajka Moravy.
V současnosti jsou na projektové stránce kromě předpokládané ceny za provedení jednotlivých položek tato vyjádření příslušných referátů se závěrem o proveditelnosti projektu:
Odbor památkové péče: Pozemek parc. č. 804/1 je kulturní památkou. Celé architektonické řešení prostoru okolí pomníku je nedílnou součástí památky a zcela respektuje původní autorské řešení sochaře V. Makovského (socha) a architektů B. Fuchse a A. Kuriala ve stavu, v jakém byl pomník odhalen 26. 4. 1955. Úprava stávajících stožárů je obnovou kulturní památky, ke které je třeba vyžádat si předem závazné stanovisko. Samotné vyvěšení vlajky závazné stanovisko nevyžaduje.
Majetkový odbor: Pozemek p.č. 804/1 k.ú. Město Brno je svěřen MČ Brno-střed.
MČ Brno - střed: posouzení probíhá
Závěrem několik shrnujících postřehů. Vzhledem k čekání na zákon o zemských znacích a vlajkách je to zřejmě předčasné. Dá se předpokládat, že ani v případě přijetí zákona o znacích a vlajkách Čech, Moravy a Slezska by se neměnila (neposouvala) precedence, čili nadále by tyto vlajky zůstávaly jen jako symbolické.
I kdyby ten zákon v tomto volebním období padl, nelze věšet umělý výtvor (se štítem). Dobovou existenci bikolóry (snahu o prosazení ve sporech národů a politiky 19. století) nikdo historicky nezpochybňuje (k tomu viz např. vyjádření Dr. Karla Müllera).
 |
| Pořadí vlajek na stožárech postavených u pomníku na Moravském náměstí nemůže být například toto: vlajka České republiky, Brna, Moravy, Evropské unie |
A konečně je tu otázka správného/vhodného pořadí vyvěšených vlajek. Jde o to, zda skupinu vlajkových stožárů chápat jako čtveřici nebo dvě dvojice vlajek (provázejících sochu), tj. uplatnění zákona o užívání státních symbolů:
§ 8
(1) Vyvěšují-li se se státní vlajkou současně státní vlajky jiných států, umístí se státní vlajka vždy na nejčestnější místo; to je z čelního pohledu na objekt
a) vlevo při vyvěšení 2 státních vlajek,
b) uprostřed při vyvěšení lichého počtu státních vlajek,
c) v prostřední dvojici vlevo při vyvěšení sudého počtu státních vlajek,
d) první zleva, případně i poslední v řadě, při vyvěšení většího počtu vlajek než 5.
(2) Obdobně se použijí pravidla stanovená v odstavci 1 při vyvěšení státní vlajky s jinými vlajkami.
Kvůli soše uprostřed jde v podstatě o dvě (samostatné) dvojice, a pak by šlo o toto pořadí:
1a) Česká republika + 2a) Evropská unie - socha - 1b) Brno + 2b) Morava (moravská orlice - modrý vlajkový list)
 |
| Vlajkosláva na Moravském náměstí může vypadat takto: vyvěšeny vlajka České republiky, Evropské unie, Brna, Moravy |
Vlajka města je nadřazena jenom proto, že vlajka Moravy je zde jen symbolickým (historickým) prvkem připomínky Moravského markrabství, jako země tvořící Českou republiku (dříve země Koruny české), nikoliv samosprávným (administrativním) symbolem.
Poznámka: v hesle k vlajce Evropy čteme "Zrušením Maastrichtské smlouvy a jejím nahrazením Lisabonskou smlouvou nebyla tato vlajka v nové smlouvě deklarována jako vlajka EU. Tak se stalo, že oficiálně EU žádnou vlajku nemá. Proto některé státy EU prohlásily, že ji jako symbol uznávají. Mezi těmi, které takové vyjádření nevydaly, je i ČR."
Obecně panuje mezinárodní protokolární shoda/praxe, že vlajka EU představuje "svaz" suverénních států (podobně jako vlajka NATO), a proto se řadí vždy přímo za státní vlajku/y (tj. logicky před vlajkami nižších územních celků aj.), neboť reprezentuje státy. Takto to najdeme i v "podzákonných" návodech. Včetně brožur vydaných Českou vexilologickou společností (ČVS).
V případě užití (zákonné) vlajky Jihomoravského kraje by samozřejmě ve druhé dvojici této vlajkoslávy byla krajská vlajka nadřazena té městské čili 1b) Jihomoravský kraj + 2b) Brno.
Moravských vlajek spojovaných se zemí Moravou bylo v minulosti, zvláště v 19. století, více. Projektem navržené vyvěšení dokonce dvou vlajek představujících Moravu zároveň, při použití v současnosti historických vlajek, by pak mohlo vypadat takto? Heraldická vlajka má ovšem ve 20. letech 21. století větší šanci na své zoficiálnění než bíločervenomodrá trikolóra (vexilologická vlajka). V ukázce níže trikolóra s tímto pořadím barev je vybraným zástupcem rodiny moravských bikolór a trikolór v barvách moravské orlice používaných v 19. století a na začátku 20. století).
 |
| Vlajkosláva na Moravském náměstí se dvěma verzemi moravské vlajky: České republiky, Brna, dvakrát Moravy |
Co se návrhu na vlajkoslávu u sochy týče, celé je to v rovině "hry". Právě proto, že autorovi (do toho hlasování) jde o to tam trvale viditelně vecpat jakousi představu (bikolóru se štítem). V případě takto oficiálního místa a (architektonické) instalace by však rozhodně mělo jít jenom o oficiální symboly/vlajky.
Ano, existují dva vlajkové symboly k témuž subjektu, většinou je to právě heraldická a vexilologická varianta takového symbolu. Příkladem budiž Spolková země Bavorsko. Vexilologická bílo-modrá bikolóra a heraldické kosmé routování (ze štítu znaku). Viz dvě Staatsflagen. Povšimněme si, že zde nikdo neoperuje s absurdním tvrzením (jako MNO v případě Moravy), že bílo-modrá bikolóra je bavorská zemská a heraldicky routovaná (tj. z erbu Wittelsbachů ve středním štítku čtvrceného státního znaku Bavorska ) nějaká "vévodská standarta"! Ne, prostě dvě formy státních vlajek.
Podobně ostatně platí (je doporučením ČVS) že komunální vlajky mohou mít de iure udělenou nebo historickou (např. vexilologickou-jednoduchou) podobu vlajky, ale klidně užívat i heraldické provedení (tj. převod figur ze štítu do listu vlajky či spíše slavnostního praporu, bez nutnosti udělení).
Většinou však platí (a má být), že jeden subjekt má jeden symbol (znak, vlajku), nikoliv "varianty". To ostatně nejvíc kritizovali experti podvýboru na kulatém stolu Sněmovny v návrhu zákona o zemských znacích a vlajkách (kde doc Koudelka v paragrafovaném znění připouštěl možnost variantního zbarvení šachování znaku a heraldické vlajky).
Teoretický příklad výše s bílo-červeno-modrou trikolórou lze totiž klidně interpretovat i jako připomínku (historické) vlajky Protektorátu Čechy a Morava vedle (historické) vlajky Moravy (modré). Stejně tak by teoreticky bylo možno použít (historické) žluto-červené vlajky (bez štítu!), ale opět by ji mnozí mohli chápat jako vlajku Prahy, Českých Budějovic atd. apod. A na tom je právě krásně vidět, jak důležité je ve veřejném prostoru prezentovat jen oficiální (nespornou) symboliku (zvláště pro zabránění zmatku v hlavách laiků).
Navržený rozpočet projektu
Realizace stožáru: 1 000 000 Kč (Návrh by mohl být jasnější. Copak jeden stožár stojí milion, nebo jde o čtyři stožáry, čili v položkovém přehledu je zanesen překlep nebo rovnou rozpočtová chyba?)
Velká vlajka Moravy: 2 500 Kč; 4 vlajky = 10 000 Kč (moravské, nebo sada ČR, Brno, moravská, nějaká další, např. EU nebo?)
Studie variant: 200 000 Kč (jde o varianty rozmístění stožárů, více verzí konstrukce stožárů?)
Výměna vlajky a údržba: 25 000 Kč; 3 vlajky = 75 000 Kč (údaj se točí jen okolo moravské vlajky? Co ty ostatní, ty už jsou někde složeny ve skříni, kde čekají do doby, než je někdo vytáhne, na použití? Vlajek ČR, Brna, EU má Brno v této velikosti plné sklady?)
Cena celkem: 1 285 000 Kč (prostě součet dílčích součtů)
Proveditelnost projektů je v roce 2024 dle stránky Dáme na vás posuzována do 30. září 2024. Hlasuje se potom do konce listopadu? O propagaci projektu vlajkoslávy na Moravském náměstí se zřejmě stará hlavně autor projektu (např. roznášením letáků?). Když budete chtít, můžete se také zapojit, mj. odkázáním Brňáků na tento příspěvek k tomuto tématu.
Aktuálně, k 10. říjnu 2024 je na stránce projektu v části Posouzení proveditelnosti, nově uveden postoj Městské části Brno - střed, kdy "Městská část nesouhlasí s realizací projektu na svém území." Závěr stran městské části ohledně projektu má hodnotu, projekt je "neproveditelný".
Projekt sám o sobě něco přináší. Navržené pojetí se žlutočervenou bikolórou se znakem coby vlajkou používanou některými spolky jej ovšem pro veřejné vystoupení na tomto významném místě z pohledu těch, co o tom rozhodují, jak je vidět, zásadně znevýhodňuje (diskvalifikuje). Což tak to zkusit za čas ještě jednou, znovu a radostněji?
A ještě k výšce stožárů okolo sochy jedna taková malá poznámka. Podívate-li se na prostor Moravského náměstí, o který jde, směrem od Janáčkova divadla, jednak uvidíte situaci skrz ten vodní prvek, co tam vašemu pohledu stojí v cestě, a uvědomíte si, že u Janáčkova divadla také stojí vlajkosláva, na okraji plochy vedle divadla, se stožáry až moc těsně u sebe, patrně bez vlajek? Plánované stožáry na Moravském náměstí by proto měly mít aspoň takovou výšku, rozhodně by neměly být nižší.
Příspěvek k vyvěšování moravské vlajky na Moravě začneme záběrem z Luhačovic.
 |
| Stožáry před radnicí v Luhačovicích 5. července 2024 |
Tak, jak je pravidlem, i v patnáctém ročníku iniciativy vyvěšování moravské vlajky je spousta míst, kde na obecním úřadu moravskou vlajku
nevyvěsili, ačkoli jsou vedeni v přehledovém seznamu Moravské národní
obce zachycujícím účastníky tzv. vlajkové iniciativy. A pak jsou samozřejmě místa, kde moravskou vlajku vyvěsili.
 |
| Městský úřad v Uherském Brodu 5. července 2024 |
 |
| Městský úřad v Uherském Brodu 5. července 2024. Lze si všimnout, že orlice má červený jazyk. Viz i stejná vlajka vyvěšená v minulosti Krajským úřadem Jihomoravského kraje |
Ve zveřejněných článcích se opakuje myšlenka, že o získání dalších účastníků až zas tak nejde. Děje se to průběžně. Děkujeme. Cíl splněn, počet naplněn. Hlavně, ať je pěkné počasí. Toto můžeme sledovat již tak od desátého ročníku.
 |
| Městský úřad v Holešově 4. července 2024 |
Je sice možné, že je to jen zvláštnost zkoumaného vzorku, ale v oblasti se spíše jedná o zákonitost, když v oblasti severně od Zlína až po řeku Bečvu, kde 4. července ze 14 zkontrolovaných obcí uvedených na stránkách MNO coby vyvěšovatelé žlutočervené vlajky vyvěsilo jen státní nebo státní a obecní nebo žádnou, tedy ani moravskou ani politické strany Moravané 9 obcí a 5. července z 23 obcí 19 obcí. Moravskou vlajku vyvěsila jedna obec a žlutočervenou politické strany Moravané 3 obce. V dalším vzorku ze 6. července ze 17 obcí vyvěsily moravskou vlajku 2, žlutočervenou se znakem 2, a 13 obcí žádnou z nich. V neděli 7. července bylo zjištěno, že z 18 zkoumaných obcí nevyvěsila žádná ani moravskou ani žlutočervenou. V součtu s jedním dalším zkoumáním to na východní Moravě dělá vzorek 72 obcí pro období 5. -7. července, kdy lze konstatovat, že 6 z nich vyvěsilo moravskou vlajku, 7 obcí žlutočervenou bikolóru se znakem a 59 obcí nevyvěsilo žádnou z nich. Vyjádřeno v procentech, žlutočervenou vlajku či prapor vyvěsilo 9, 72 % obcí uvedených jako vyvěšovatelé žlutočervené vlajky Moravskou, tedy modrou vlajku s moravskou orlicí vyvěsilo 8,33 % obcí uvedených jako vyvěšovatelé žlutočervené vlajky. Žádnou z obou vlajek nevyvěsilo 81,94 % obcí uvedených mezi vyvěšovateli žlutočervených vlajek.
4. 7. 2024
moravská vlajka: Holešov, Fryšták, Přílepy
 |
| Městský úřad ve Fryštáku 4. července 2024 |
 |
| Obecní úřad v Přílepech 4. července 2024 |
žádná z výše uvedených: Brusné, Hvozdná, Chomýž, Kašava, Komárno, Lukoveček, Podhradní Lhota, Osíčko, Slavkov pod Hostýnem
5. 7. 2024
moravská vlajka: Přestavlky
 |
| Obecní úřad v Přestavlkách 5. července 2024 |
žlutočervená se znakem: Dobrčice, Pacetluky, Prosenice
žádná z výše uvedených: Bořenovice, Dřevohostice, Horní Lapač, Horní Moštěnice, Hradčany, Martinice, Nahošovice, Němčice, Oldřichov, Osek nad Bečvou, Prusinovice, Radslavice, Roštění, Rymice, Stará Ves, Sušice, Šišma, Tučín, Turovice
6. 7. 2024
moravská vlajka: Korytná, Uherský Brod
 |
| Obecní úřad v Korytné 6. července 2024 |
žlutočervená se znakem: Dobrkovice, Hluk
žádná z výše uvedených: Bohuslavice u Zlína, Březnice, Dolní Němčí, Horní Němčí, Hřivínův Újezd, Kaňovice, Nivnice, Pašovice, Prakšice, Slavkov, Strání, Veletiny, Velký Ořechov, Vlčnov
7. 7. 2024
žádná z výše uvedených: Bratřejov, Březová, Dešná, Držková, Hrobice, Jasenná, Lhota u Vsetína, Lípa, Liptál, Lutonina, Neubuz, Ostrata, Veselá, Vizovice, Vlčková, Všemina, Zádveřice
Seřazeno dle okresů výsledek vypadá takto
Okres Zlín
moravská vlajka (tzv. modrá): Fryšták
žlutočervená se znakem: Dobrkovice
žádná z výše uvedených: Bratřejov, Březová, Dešná, Držková, Hrobice, Jasenná, Lhota u Vsetína,
Lípa, Liptál, Lutonina, Neubuz, Ostrata, Veselá, Vizovice, Vlčková,
Všemina, Zádveřice
Okres Kroměříž
moravská vlajka: Holešov, Přílepy
žlutočervená se znakem: Jankovice, Loukov, Pacetluky
žádná z výše uvedených: Bořenovice, Brusné, Horní Lapač, Chomýž, Komárno, Martinice, Němčice, Osíčko, Podhradní Lhota, Prusinovice, Roštění, Rymice, Slavkov pod Hostýnem
Okres Uherské Hradiště
moravská vlajka: Korytná, Uherský Brod
žlutočervená se znakem: Hluk
žádná z výše uvedených: Dolní Němčí, Horní Němčí, Nivnice, Pašovice, Prakšice, Slavkov, Strání, Veletiny, Vlčnov
Okres Přerov
moravská vlajka: Přestavlky
žlutočervená se znakem: Dobrčice, Prosenice
žádná z výše uvedených: Dřevohostice, Horní Moštěnice, Hradčany, Nahošovice, Oldřichov, Osek nad Bečvou, Radslavice, Stará Ves, Sušice, Šišma, Tučín, Turovice
Okres Vsetín
žádná z výše uvedených: Lhota u Vsetína, Liptál
Někde si ovšem nejsou jisti, jakou vlajku mají, a tak žlutočervenou bikolóru s červenožlutě šachovanou orlicí se žlutou korunou a zbrojí a se žlutým jazykem v modrém poli štítu uprostřed listu vlajky popíší s "největší pravděpodobností je to modrá vlajka". Jinde se dá věřit až záběru na místě, který nepotvrdí, že vlajka byla vyvěšena na městském úřadě, a dále, že město "dlouhodobě přistupuje k vyvěšení „modré“ vlajky a vyvěsí ji i letos.".
 |
| Městský úřad v Bojkovicích 5. července 2024 |
 |
| Muzeum Bojkovska 5. července 2024 |
Rok se s rokem sejde velice rychle, čas běží čím dál rychleji. Pořídit vlajku je umění. Je potřeba, aby se sešlo víc věcí, pak to vyjde. Někteří účastníci, kteří jsou s iniciativou (pomalu) od začátku, přitom ani nevědí, že by moravskou vlajku měli, a nejsou si vědomi, že by ji kdy vyvěsili.
A pak jsou tu ještě Jedovnice, které na budovu úřadu městyse vyvěšují žlutočervenou vlajku (bez znaku). V usnesení schváleném ve schůzi konané 17. října 2023 se rada městyse odkazuje k jednání zemského sněmu v roce 1848. O tom, oč v roce 1848 šlo (návrh nového moravského zemského zřízení) viz podkapitola hesla Moravská vlajka (1800–1918). Revoluční rok 1848. Moravský zemský sněm 1848–1849.
Téma je pro novináře v podstatě vyčerpáno. Sami od sebe o ně neprojevují zvláštní zájem. Zveřejněné příspěvky vzniklé krátce před 5. červencem, jichž je, jak si lze všimnout, velice málo a jsou podloženy informacemi od MNO, jsou rovněž jako obvykle ilustrovány červenožlutou bikolórou se znakem. Text někdy působí dojmem, že jeho vydavatel ne tak zcela rozumí tomu, jak se vlajky vexilologicky popisují, viz případy se slovy o používání "zlatočervené vlajky". A co ta "ilustrační" žlutočervená fota v novinových článcích? Kde je novinářské ověřování zdrojů? Jihlava na svátky vyvěsila "modrou". Proč novinář nejde a nevyfotí originál na jihlavské radnici?
Z toho, že ve svátek není na úřadě často nikdo přítomen, na mnoha místech plyne, že se na mnoha místech vyvěšuje vždy den před svátkem.
 |
| Radniční věž ve Vyškově odpoledne 4. července 2024 |
Jen někdy dojde ke skutečnému překvapení, kdy lze jen hádat, jestli se vyvěšovatel, když bral ze skříně vlajku, přehmátl, nebo vyvěšování u příležitosti svátku sv. Cyrila a Metoděje následuje po vyvěšení jiné vlajky z jiného důvodu. Takto to bylo ve Vyškově, kde byla 4. července odpoledne na radniční věži společně s vlajkou České republiky vyvěšena vlajka Chorvatska. Chorvatská vlajka tam byla i 5. července ráno, ale odpoledne byla na jejím místě vlajka Moravy.
K tomu se poznamenává, že jedním z partnerských měst Vyškova je chorvatská Virovitica.
 |
| Radniční věž ve Vyškově ráno 5. července 2024 |
Barvy jsou stejné s moravskou vlajkou. Jednou z historických moravských vlajek byla červenobílomodrá trikolóra a moravská orlice má bíločervenou šachovnici.
 |
| Radniční věž ve Vyškově odpoledne 5. července 2024 |
Jednou ze stálic vyvěšování moravské vlajky je Přerov.
 |
| Magistrát města Přerova 5. července 2024 |
 |
| Radnice v Luhačovicích 5. července 2024 |
Když zkusíme vyhledat obrázky z vyvěšování moravské vlajky umístěné na internetu, můžeme takto (otázkou je, jak snadno) najít další snímky. Jsou v souvislosti s oznámením o zapojení se obce do iniciativy nahrány buď na stránkách obcí, nebo v jejich profilech na Facebooku.
 |
| Radnice v Okříškách 5. července 2024. Převzato z Facebook stránky městyse |
V Mokré-Horákově v příspěvku k vyvěšení moravské vlajky napsali: "Možná jste si všimli, že jsme na budově obecního úřadu opět vyvěsili tuto vlajku. Přidáváme se k iniciativě vyvěšování moravské vlajky, abychom připomněli, že Moravané obývají Evropu již více než 1200 let. Moravská vlajka je symbolem jedinečné kultury, bohaté historie a tradičních hodnot. K tomuto svátku, který připomíná příchod sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu, vlajku vyvěsí více než 1600 moravských měst a obcí. My se rádi připojujeme.". V odpovědi čteme: "Super, mohla by tam zůstat natrvalo".
 |
| Radnice v Mokré-Horákově. Převzato z Facebook stránky obce |
 |
| Radnice v Mokré-Horákově. Převzato z Facebook stránky obce |
 |
| Obecní úřad v Mokré-Horákově 5. července 2024 |
Vedle snímků, které říkají to podstatné, můžeme na internetu narazit na dotazy od místních občanů směřující k podobě radnicí vyvěšené vlajky. Například na stránkách obce Březolupy najdeme otázku položenou v diskuzi k Zastupitelstvo obce Březolupy č. 10/2024: "Chci se zeptat. Připojí se obec k iniciativě vyvěšování moravské vlajky?
Pokud ano, které varianty se držíme? Orlice na modrém pozadí nebo
orlice na žlutočerveném pozadí? Přijde mi, že je to tak 50:50 a snad se
to někdy rozsekne. Děkuji." Odpověď: "Rada obce již dříve schválila, že moravskou vlajku budeme vyvěšovat na
státní svátek 5. července. Byla zakoupena varianta moravské orlice na
modrém pozadí.".