Moravský svaz elektrotechniků - Moravskoslezský elektrotechnický svaz

Moravskoslezský elektrotechnický svaz, z. s. (MSES) se sídlem v Ostravě.

Moravskoslezský elektrotechnický svaz: MSE CZ s.r.o., Geislerova 280/3, 615 00 Brno

Figura moravské orlice - je z obou stran

Emblém moravské orlice namalovaný na nádrži motocyklu

Emblém moravské orlice ztvárněný na nádrži motocyklu namaloval umělec vystupující pod značkou Black-art airbrush. Dělá malby technikou Airbrush, což je americká retuš, malířská technika využívající malé pistole ke stříkání barvy pomocí stlačeného vzduchu.

Tématem pro "Intruder nádrž" je samurajské Japonsko (viz další obrázky v galerii příspěvku ze 16. února 2020), nápis: japonsky Intruder, moravská orlice jako hold majitele našim luhům a hájům. Použity byly barvy Createx candy2o. Slovo Intruder směruje naši pozornost k motorce Suzuki Intruder.

Emblém (z figury) moravské orlice
(bez ohledu na pozadí)

Na stránce je kromě příspěvku s obrázky nádrže ze všech stran přístupné ještě i video z 1. února 2020 s názvem Intruder nádrž, na němž je nádrž plynule nasnímána ze všech stran.

Intruder nádrž

O sobě tento malíř říká "Technice airbrush se věnuji už 4 roky. Snažím se pořád zdokonalovat a s každým projektem se posouvat dál a dál. To je můj smysl života a tato stránka je jeho galerií...". Svoji práci nabízí těmito slovy: "Dlouho jsem se snažil na sobě pracovat potají, a teď jsem připravený dělat radost ostatním, protože není nic lepšího, než vidět zákazníka, jak odchází s úsměvem na rtech. Jestli chceš být unikátní, dej mi další projekt. Já už si poradím".

62. tradiční moravský ples v Praze na Žofíně

Na 62. tradiční moravský ples v Praze zve text: "Začínáme tradičním slavnostním defilé všech krojovaných účastníků a krátkými ukázkami tanců z jednotlivých regionů. V průběhu večera bude ve Velkém sále k vidění i předtančení Moravské besedy. Domácí aj přespolní, zapište si do nového kalendáře! Největší folklórní akce v Praze na Žofíně ♥ Morava pěkně pohromadě na jednom místě - dechová hudba Podlužanka, která bude hrát po celý večer ve Velkém sále, cimbálové muziky, tanečníci, a zpěváci předních folklorních souborů ze Slovácka, Valašska i Hané (budou odtajněni již brzy ;-) )."

Účinkují: dechová hudba Podlužanka, která bude hrát po celý večer ve Velkém sále. Cimbálové muziky, tanečníci, a zpěváci předních folklorních souborů ze Slovácka, Valašska i Hané budou vystupovat v průběhu večera v Malém sále a Rytířském sále a budou to např.: Slovácký krúžek v Praze, Valašský folklorní spolek Krušpánek, Hanáci z Prahy a dále soubory ze Strážnice, Uherského Brodu, Lipova, Hanáckého Slovácka a další krojované skupiny či spolky. Celkem uvidíte pestrou skladbu krojů v počtu okolo 450 krojovaných účastníků. Ples probíhá ve všech prostorách Paláce Žofín. Začíná slavnostním defilé všech krojovaných účastníků a krátkými ukázkami tanců z jednotlivých regionů. Ve všech sálech i dalších prostorách vyhrávají po celou dobu cimbálové muziky, v průběhu večera bude ve Velkém sále k vidění předtančení Moravské besedy.

Moravský ples, rok 2017. Moravo, Moravo, Moravěnko milá.
Moravská orlice. Hanáci

Člen Slováckého krůžku Praha Miroslav Říha pronesl úvodní přivitání: "Dobrý večer dámy a pánové, dobrý večer milí krajané. Vítám Vás všechny jménem pražských krajanských spolků. Moravských Slováků, Hanáků a Valachů na 62 moravském plese v Praze. Opět po roce zde na Žofíně. Za hojné účasti Vás, všech Těch, kteří se dnes večer chcete potěšit. Bohatstvím, krojovím, pěveckým i hudeckým naší rodné Moravy. Jsem si jist, že My všichni kdo jsme z makrabství Moravského, cítíme velice dobře kdo jsme a cítíme svou povinost nedat se změnit a zbavit své osobitosti. Já cítím své moravanství velice vroucně a jasně. Tím spíš, že moravské slovácko má svou vůni, své barvy, svou chuť, své písně. A právě uprostřed odlišného prostředí, tedy v Praze. Se v nás naše moravské povědomí rýsuje velice výrazně. Hlásíme se proto k němu hrdě a se vztyčenou hlavou.".

Zemská střední škola hospodářská v Přerově. Absolutorium - vysvědčení, rok 1908

Na obrázku vidíme horní část první titulní strany dvojlistu vysvědčení Zemské střední školy hospodářské v Přerově vystaveného v roce 1908.

Vysvědčení s moravskou orlicí. Absolutorium - rok 1908.

Dějinami ústavu se zabývali například Jiří Lapáček, Zemské střední hospodářské školy v Přerově a v Novém Jičíně a jejich učitelský sbor v letech 1875-1918, Uherské Hradiště 2004, a Markéta Homolová, Veřejná angažovanost středoškolských učitelů v Přerově v letech 1890-1914, Brno, 2009.

Moravská orlice

Orlice je šachována stříbrnočerveně. Kdyby byla vybarvena, měla by zlatý jazyk, korunku, zbroj. Tento typ můžeme porovnat s dokumentem z druhé poloviny následujícího desetiletí, vzniklým ovšem až po změně, která se odehrála roku 1915. Celková kompozice (křídel, stehen, krku, korunky atd.) je podobná, asi se výrobce/tiskař vysvědčení inspiroval podobou orlice užívané zemskými orgány/úřady. To by bylo logické.

Na vysvědčení ale zjevně není (zlaté) tečkování, jen svislé šrafování červené - tj. jasný záměr (stříbrné). Tečkování již bylo možné užít a jinde je vidíme. Ovšem jde tu o českou oblast. V hlavičkách dokumentů vydávaných v té době zemskými ústavy a úřady se s obojí podobou orlice setkáme také.

Se stříbrnočerveným šachováním se tehdy potkáváme pravidelně např. u okresních silničních výborů. Pokud bychom chtěli odpovědět na otázku, zda se na začátku 20. století dá vést nějaká pomyslná dělicí čára na základě většinové německé nebo české jazykové příslušnosti takového okresu, což by mohlo mít vliv na preference jeho představitelů, museli bychom před vypracováním závěru udělat pečlivý průzkum. Jeho výsledkem by aspoň bylo zjištění, jestli se na hlavičkovém papíru objevuje případ od případu v průběhu let ta či ona verze šrafování.

Znění formuláře vysvědčení:

1. strana vysvědčení

Zemská střední škola hospodářská v Přerově.
Absolutorium.
Pan
narozen
v
navštěvoval ve školních rocích 19... až 19... zemskou střední školu hospodářskou v Přerově jako ... chovanec a podrobil se po ukončených studiích hlavní zkoušce.

2. strana vysvědčení

Prospěch při hlavní zkoušce:

Pěstování rostlin
Strojnictví hospodářské
Chov zvířectva hospodářského
Nauka meliorační
Správověda hospodářská a taxace
Technologie hospodářská

3. strana vysvědčení

Prospěch v předmětech ostatních dle vysvědčení ročních.

Jazyk český a literatura
Jazyk německý (neobligátní)
Zeměpis, dějepis, všeobecná statistika a nauka o terrainu
Arithmetika a algebra
Měřictví
Fysika a meteorologie
Lučba obecná
Lučba hospodářská a analytická
Mineralogie a geognosie
Botanika
Anatomie a fysiologie zvířat hospodářských
Národní hospodářství
Účetnictví
Lesnictví
Polní měřictví
Stavitelství hospodářské
Zvěroléčitelství
Nauka o zákonech
Hospodářská statistika
Kreslení a krasopis

4. strana vysvědčení

Mravné chování: úplně vyhovující
Pilnost: vytrvalá

Při hlavní zkoušce prokázal se abiturient takovými theoretickými vědomostmi, že na základě jich uznán spůsobilým s vyznamenáním ku správě hospodářské.

Zemská střední škola hospodářská v Přerově,
dne 23. září 1908.

Předseda zkušebné komise:
Ředitel:
Sbor učitelský:

Stupnice známek.

Pro                      I.                          II.                  III.                       IV.                 V. VI.
Mravné chování   úplně vyhovující   vyhovující      méně vyhovující   nevyhovující   -     -
Pilnost                 vytrvalá                uspokojivá     dostatečná          nestejná       skrovná
Prospěch            výborný               chvalitebný    dostatečný          nedostatečný  zcela nedostatečný

Josef Winterhalder mladší, výmalba sálu Zemských desk v zemském domě v Brně, 1777

Výmalbě sálu Zemských desk v zemském domě v Brně, dnešní Nová radnice, se věnuje Tomáš Valeš v práci Josef Winterhalder ml. (1743-1807) - poznatky z jeho života a díla: Znojmo - Rajhrad - Brno, Brno, 2008, s. 61-70 (obrazová příloha, obrázky č. 31-36).

Pohled nezabírající moravskou orlici

"Pod fialovým baldachýnem, zakončeným dvouhlavým orlem s odznaky moci vidíme na trůnu sedícího panovníka s mohutně komponovaným zlatým pláštěm. Jeho hlava je ozdobena vavřínovým věncem a hruď řádem zlatého rouna. Po jeho pravé ruce se nachází říšské korunovační klenoty a jeho levá ruka ukazuje směrem k otevřené knize, kterou drží putto spolu s obilným klasem. Výjev doplňuje u panovníkových nohou roh hojnosti naplněný ovocem, ale i medailony z drahých kovů a moravská červeno-modře šachovaná orlice sedící na nádobě určené na víno." Orlice je tu popsána jako "červeno-modře šachovaná" a může se jevit s modrý nádechem, záměrem je tu jistě moravská orlice šachovaná stříbrno-červeně.

Pohled s moravskou orlicí (odznak)

Výzdoba sálu je pojata jako oslava moravských zemských desk jako instituce, včetně jejich úředníků. Do tohoto pojetí jsou zapojeny podstatné scény z dějin instituce zemských desk, které jsou rozšířeny o alegorické prvky oslavy panovníka a zemských desek jako takových. Protějšek historickým scénám utváří alegorie vzniku právních norem a nařízení, stejně jako konečné sepjetí moravských zemských desek se zemí Moravou. Morava je představována atributy bohyně Kybelé, plnící zde úlohu alegorie založené na vzájemné komunikaci jednotlivých symbolů.

Kniha stavu rytířského, 1671

V knize stavu rytířského se nachází moravská orlice, již použil na obálce druhého dílu svých dějin Moravy historik Josef Válka. O kresbě a jejím autorovi je pojednáno na stranách 224-226 této práce. Tento text kresbu rozebírající zde níže přepisujeme; Válka J., Dějiny Moravy II. Morava reformace, renesance a baroka (Vlastivěda moravská, nová řada sv. 5). Brno, Muzejní a vlastivědný spolek 1995. Na obálce prvního dílu je použita ilustrace z Kodexu Gelnhausen zachycující moravského markraběte Přemysla; Válka J., Dějiny Moravy I. Středověká Morava (Vlastivěda moravská, nová řada). Brno, Muzejní a vlastivědný spolek 1991.

Jedná se o samotnou figuru moravské orlice bez štítu. Při popisu moravské orlice ve výjevu v knize stačí uvést jen - folio „moravská orlice“ nebo „figura moravské orlice“ (pokud je moravská orlice hodně stylizovaná aj. upravovaná, pak se dá napsat klidně „emblém moravské orlice/emblém s moravskou orlicí“.

Autorem kresby na titulní straně knihy rytířského stavu je Antonín Martin Lublinský. Význam své kresby slovně vyjádřil takto: "Kdokoli hledáš na světě udatné hrdiny a toužíš poznat na zemi slavné muže, zde čti: poznáš hrdiny, jež zrodil kmen Markomanů, kmen bohatý na nejslavnější muže. V roce, v němž v tomto seznamu Morava šlechtické rody z hrdinského kmene prostřednictvím insignií - erbů - obnovila." Heroismus rytířů je spojen s tradicí Markomanů - Moravanů, nejvyšší politické ctnosti pak s Markrabstvím moravským. Lublinský tvoří svou "zemskou" emblematiku v duchu a stylu heroického baroka ctností a spojuje tyto hodnoty se svou zemí. Je to myšlení okruhu historických eruditů a patriotů a je pochopitelné, že právě Lublinský je autorem emblému na titulním listu Pešinova díla Mars Moravicus.

Moravská orlice, symbol Moravy
s Králem Marobudem, Chronem a Klio (Kleió)

Kleió, která je Múzou dějepisectví, pro budoucí pokolení zachycuje kresbu a barvy moravské orlice. Staří Řekové zastávali názor, že i historické dílo může mít literární hodnotu, být napsáno čtivě, hezky, uměleckou formou. Nevylučovali ani básnické zpracování.

Kleió bývala zobrazována jako sedící dívka se svitkem papyru v rukou. Jedna z nejlepších jejích soch, pravděpodobně římská kopie helenistického originálu (ze 3. stol. př. n. l.) je ve Vatikánském muzeu. V Knize stavu rytířského se patrně jedná o jedno z vůbec nejlepších zachycení Kleió v malbě v 17. století.

Erb Deblínů, který se nachází na fol. 32, je obklopen znakem Čech, Uher, Rakouska, Moravy (orlice je stříbrnočervená) a Slezska.

Erb Deblínů

Citace zdroje dokumentu: MZA v Brně, A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 46, Kniha stavu rytířského, 1671