Okolo Moravy na kole v roce 2023

Pokud jste příznivci cestování na kole, můžete se projet třeba po Moravské stezce. Můžete to pojmout tak, aby si vás lidé zaručeně všimli. Vezmětě si na sebe, když se občas vypravíte na výlet, pěkné tričko s moravskou orlicí.

Může se stát, že cestou narazíte na plechovou ceduli s moravskou orlicí v provedení, jak vidíte na obrázku níže, kterou má v nabídce David Kincl z Brna? (Plechová (hliníková cedule) s bílou plochou pro potisk je velmi odolná vůči oděru. Rozměry cedule jsou asi 30 x 20 cm. Plechová cedule je určena pro vnitřní i venkovní použití. Není opatřena otvory pro přišroubování.)

Jednu trasu ukázali cyklisté z Okříšek, kteří zemi objeli začátkem července 2023. Jeli přes nejvyšší horu na Moravě, kterou je Praděd. Viděli i její nejnižší bod nacházející se na soutoku Moravy a Dyje.

Zpráva o putování a fotografie byly zveřejněny stránkou Moravský národ v příspěvku Okolo Moravy 2023.

Mapka s cyklistou, názvem podniku a zemským znakem

Jednotlivé v odkazovaném článku popsané úseky cesty:

1. etapa Moravské Budějovice – Horní Cerekev

2. etapa Horní Cerekev – Svitavy

3. královská etapa Svitavy – Praděd – Ovčárna

4. etapa Ovčárna – Ostrava

5. etapa Beskydy

6. etapa Bílé Karpaty

7. etapa Hodonín – Soutok – Mikulov

Kdo si chce na konci července zazávodit na území České republiky a  také Slovenska, mohl by se zajímat o závod nazvaný Moravabike, jehož první ročník se má uskutečnit 29.–30. července 2023. Délka závodu je 330 km napříč Moravou podél toku řeky Moravy. Cesta vede většinově po Moravě.

Turistické odpočívadlo a studánka Pod Novým hradem s moravským znakem a mapou Moravy

Vystoupíte-li někdy v železniční stanici Adamov-zastávka, jděte po zelené značce podél řeky Svitavy a zastavte se Pod Novým hradem.

Je tam studánka, která vás příjemně osvěží. Dále tam najdete turistické odpočívadlo s velkou barevnou mapou Moravy a kovovým znakem Moravy. Vypadá to na nějaký kovový odlitek (zjednodušení tvarů a políček).

Historická mapa umístěná pod přístřeškem je celá. Mohli bychom zauvažovat, že by se zase jinde hodil použít třeba jen výřez oblasti z této mapy, s přiblížením na to místo. Je ale možná dáno, že se spíše použije kopie celé mapy. Jen aby pak nebylo přemapováno Komenským. Mohlo by jít též o promyšlenější skupinu jednotlivých zastavení v krajině. Tam by dávalo pro přitáhnutí pozornosti okoloprocházejícího poutníka smysl určitější místní zaměření. Zmenšil by se rozsah nabízených údajů, s větším přiblížením.

Ony ty mapy ale mají své měřítko (objem poskytované informace), a tak pro podrobnější pohled na stav místa, jak vypadalo třeba ve dvacátých letech 19. století, by byla vhodnější indikační skica (či císařský otisk). Když už byste tedy z obrázku na místě, kolem kterého někteří z vás chodí třeba i každý den, hodlali něco vyzkoumat; jiného, než co poskytne každá mapa z poslední doby na internetu.

O grafické výzdobě Fabriciovy a Komenského map Moravy, o ornamentech a figurách, napsala Helena Kovářová, která svoji práci začíná: "Staré mapy dnes již nemohou sloužit pro orientaci v krajině, přesto zájem o ně neklesá. Jejich faksimile jsou mimo jiné vyhledávanou dekorací veřejných
i soukromých prostor.", a pokračuje: "Velký vliv na tento fakt má jejich grafická výzdoba, díky
níž mapa překročila hranice mezi technickou kresbou a uměleckým dílem. Dekorativní prvky nebyly pouze výplní volného místa mapového listu, ale organickou součástí celého díla.". Z uvedeného je zřejmý onen důvod, který lidi při rozmýšlení, proč zvolit tu nebo onu mapu, dovede až k například Komenského mapě. V tom je její zajímavost. Na to, abyste zbytečně nesešli z cesty, abyste nebloudili, dnes můžete použít novější prostředky.

Co tak někde umístit jinou mapu, mladší, než je mapa od Komenského, nebo mapu moderní? Müllerova mapa Moravy měla před pár lety výročí. Dokonce byla i znovu vytištěna. Už na jejím Karlu VI. věnovaném rukopisu byla přítomná moravská orlice provedena v barvách. Vypadalo by to dobře. V Čechách zrovna slavili 300 let Müllerovy mapy Čech.

Oproti jinému výskytu tohoto kovového znaku v Moravském krasu (Velká Klajdovka, kde moravská orlice "pozorně hlídá cestu"), zde vidíme jeho nebarevnou verzi. Fotografie byly převzaty ze stránky Morava Teď.

Příspěvek s fotografiemi k dalšímu místu, kde se lze s touto podobou moravského znaku setkat, obsahuje komentář "Asi se už nemohla dívat na to, že v Moravském krasu, nad Punkevním údolím, někdo pojmenoval cestu Via Czechia-centrální. Tak nám jde naše orlice na pomoc a jasně říká - tady a teď je Morava!".

Stezky Via Czechia jsou autorem projektu fotografem Janem Hockem pojaty tak, aby se po nich z Čech jejich obyvatelé dostali pohodlně do okolních zemí a připadali si v nich tak jako on - proto ten název odvozený od jména země Čechy (Czechia). Podle záměru svých tvůrců prochází, jak ukazují mapy, Českem (Čechií), Moravou a Slezskem.

Podobně je to s projektem turistických cest Via Czechomoravia s přesahy z a do: Čech (Bohemie, Čechie, Česka chcete-li), Moravy a Slezska.

Obě cesty procházející Českomoravskem se mohou překrývat.

Co to ale obnáší? Značky umístěné v terénu, materiál, zájem, lidi, nějaké dohody s místními ohledně údržby, síť spřátelených podniků, podporovatele, soustavnost a řád. Mapa, mapový server, editor, barvičky - to jsou pro mnohé až ty radosti na závěr. Anebo to jde i naopak - nejprve zasednout k počítači, zadat koncové body úseků, popřemýšlet, kudy se půjde nebo poběží. Jinak upozorníme, že Klub českých turistů (KČT) funguje celorepublikově.

Na Moravě máme Moravskou stezku. Projeďte si nejkrásnější části Moravy. Je to cesta určená pro jízdu na kole. Spojuje Jeseníky s jižní Moravou. Cyklotrasa začíná na státních hranicích České republiky s Polskem. Je vedena nádhernými částmi Jeseníků. Od Hanušovic sleduje stezka tok řeky Moravy, prochází lužními lesy Litovelského Pomoraví a přichází na Hanou, do Olomouce. Dále moravská stezka vede přes Kroměříž, podél Baťova kanálu, vinařskou oblastí jižní Moravy až do Lednicko – valtického areálu.

Po historické hranici Čech a Moravy vede zase Českomoravská stezka. Cesta spojuje dva hraniční trojmezní body. Trojmezí, kde se zároveň stýkají Čechy, Morava a Polsko na severu je zároveň nejvýchodnějším bodem Čech). Leží v těsné blízkosti vrcholu Králického Sněžníku a pramene Moravy. Trojmezí, společný hraniční bod Čech, Moravy a Rakouska na jihu, se nachází nedaleko Slavonic. Pěšky je dohromady potřeba ujít 345 kilometrů, na kole se dá najet asi 331 kilometrů. Nemusíte to projít celé. Každý podle svých sil.

Kulatý stůl k návrhu zákona o zemských znacích a vlajkách

Ve čtvrtek 20. dubna 2023 se v Praze od 14. do 16. hodiny odpolední v parlamentu, ve Sněmovní ulici č. 4/176, Praha 1, konal tzv. kulatý stůl k návrhu zákona o zemských znacích a vlajkách. O pracovním setkání další den zveřejnily stránky Aktualně.cz příspěvek Radka Bartoníčka nazvaný Stříbrné, nebo žluté kostičky? Zastánci moravské vlajky se neshodnou, jak má vypadat. Věta "Jedna část tvrdí, že tělo moravské orlice na znacích a vlajkách musí mít kromě červených také stříbrné kostičky. Zato vlajka musí mít modré pozadí." je ovšem úsměvná. Řeknete si, taková věta vznikne jak? Dobré je, že u článku jsou i skoro tři minuty záznamu zachycující začátek setkání. Je vysvětlena důležitost zákona, to, že na něm mnoha lidem záleží.

Kulatý stůl na téma Zemské symboly konaný ve čtvrtek 20. dubna 2023
v budově Parlamentu České republiky

Program kulatého stolu: "Zemské znaky", Zemské symboly,
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky,
20. dubna 2023, místnost č. A23. Jiří Pernes
a Jiří Bílý se omluvili

Článek jako takový má ten význam, že informuje (jako jeden z prvních nebo vůbec první?) o tom, co se tam údajně dělo. Ostatně ony i ty přímé citace mohou poučené některými tvrzeními (jejich smyslem) poněkud zarazit. Jiří Zvoníček, člen strany Moravané měl říct toto: "Nezlobte se, ale žluto-červená varianta dělá bordel. Žlutá je známka absolutismu a podřízenosti Rakousku, podřízenosti cizí moci". Druhá citovaná věta se na tu záležitost kovů/barev dívá rozhodně tak nějak i jinak, než by mnohé napadlo. Ale jinak mu dáme za pravdu v tom, že bílo-červená orlice v modrém listu vlajky je dobrou volbou: "Tato varianta je historicky nesporná a drtivou většinou lidí uznávaná. Nevidím jediný důvod, proč dávat žluto-červenou, se kterou chodili po Brně moravští Němci. Naopak stříbrná na znaku a modré pozadí na vlajce je návrat k historické spravedlnosti.".

Pozvaní vystoupili s krátkým příspěvkem v této věci. Pokud se někomu podařilo získat pozvánku do publika – "na čumendu", mohl v klidu sledovat dění. Přítomno bylo celkem dost poslanců (Miroslav Zborovský, Jiří Horák, Martina Ochodnická, Miloslav Janulík, Milan Brázdil) a jejich asistentů.

Moravská orlice v Moravském krasu, Velká Klajdovka

Poté, co byl na stránce Moravské národní obce (MNO) zamoravu.eu 10. dubna 2023 zveřejněn příspěvek, v němž byla vyjádřena podpora návrhu zákona o zemských znacích a vlajkách s názvem Podpora poslanecké iniciativě na uzákonění zemských symbolů Čech, Moravy a Slezska, byl následně 13. dubna na těchže stránkách vydán článek vysvětlující prospěšnost, okolnosti, smysl a význam navržené normy pro Moravu nazvaný Proč podpořit poslaneckou iniciativu pana poslance Vondráčka.

"Je dobré si uvědomit, že význam zákona pro nás Moravany nebude ve stanovení podoby znaků a vlajek. Ty si můžeme nadále nosit, jaké chceme. Zásadním bude zákonné uznání existence zemí ve stanovených hranicích a s jasně danými symboly."

S tímto na paměti přišla ke kulatému stolu zástupkyně MNO Lenka Holaňová, a i další pozvaní (nebo ti, kteří se nechali pozvat). Podpora pro "řešení, které sice není ideální, ale posouvá nás dále" souvisí s předchozím poukazem Jaroslava Krábka, předsedy MNO a autora článku, na "obě varianty orlice, tedy vedle stříbrné, jako jiné kraje, i zlatě šachovanou. Proto jsou logicky do nového zákona vloženy i dvě varianty znaku a vlajky pro Moravu. Dnes můžeme jen děkovat tehdejší prozíravosti tvůrců Jihomoravského znaku za prosazení i zlatě šachované varianty. Bez ní by dnes bylo vše mnohem složitější."

Do Prahy přijel dokonce i jeden člen strany Moravané: byl proti variantě moravské vlajky (se žlutočerveně šachovanou orlicí) v návrhu a proti bikolóře se znakem. Ten (obyčejný) člověk z politické strany Moravané prostě spontánně reagoval na paní Holaňovou či námitky odborníků tak, že ukázal, že ne všichni členové strany (těchto stran) jsou v symbolech "žlutí". Prostě, že je pro jeden znak a heraldickou vlajku Moravy v zákoně (ne pro nějaké varianty šachování či další odlišné symboly), což bylo překvapivé a vlastně milé.

A na místě byl i Pavel Josífek: ten byl proti variantě moravské vlajky.

Znak Moravy, nebarevný, v Moravském krasu.
U Lavečky. Další místo s tímto provedením
znaku bylo pozorováno Pod Novým hradem

Připomenutí v příspěvku Jaroslava Krábka "Jestliže tedy ústava hovoří o třech zemích, jako základu státu a znaky těchto zemí jsou uzákoněny ve znacích a vlajkách krajů i velkém státním znaku ČR, nový zákon je pouze existující legislativu doplňuje a přiřazuje již uzákoněné znaky k zemím." potvrzujeme. Ve znacích a vlajkách krajů i ve velkém státním znaku České republiky jsou přítomny znaky všech tří zemí. Ve znaku Čech je český lev, ve znaku Moravy moravská orlice a ve znaku Slezska slezská orlice.

"... diskuze se nevede a nepovede o barvách či podobě znaků, to nikdo nemůže připustit a taky nepřipustí." Moravská orlice má své barvy stanoveny, tak jaká pak varianta šachování?!

V případě krajských znaků a vlajek jsou uvedené figury přítomny vždy (až na symboly Jihočeského kraje, který neobsahuje znak Moravy, ačkoli kraj spravuje území nacházející se na Moravě) v prvním, popřípadě ve druhém poli krajského znaku a krajské vlajky. Význam jednotlivých polí byl vyložen současně s přijetím těchto krajských symbolů. Jejich pořadí, zda je například český lev na prvním nebo, pokud kraj zahrnuje území dvou historických zemí České republiky (tj. Čech a Moravy), na druhém místě, je určeno tím, zda se převážná většina daného kraje rozkládá v Čechách nebo na Moravě. Totéž pravidlo bylo použito, když kraj zahrnuje část území Slezska. Proces tvorby krajských znaků popisuje práce Lucie Karpíškové.

K navržené variantnosti moravských symbolů je proto nutno podotknout, že "... Jestliže Morava nemá vlastní zákonodárný sbor a moravské strany jsou v celostátní politice marginální ..." není důvod uzákoňovat dvojkolejnost, jakou jsme tady už měli (nejen ve státních symbolech) v časech ČSFR (pomlčkové války).

Krajské zastupitelstvo Jihomoravského kraje se svého času rozhodlo přijmout do znaku a vlajky onen relikt zlatočerveně šachované orlice ve funci doplňkového symbolu (v duchu pravidel koncepce tvorby krajských symbolů: nejprve v prvním poli je znak historické země či zemí, následují znak krajského města či jeho derivát a zvolené symboly charakterizující kraj).

V případě Jihomoravského kraje je (níže citované) pochopitelné, ale proč to rozšířit na celou Moravu?

Podle sdělení úřadu Jihomoravského kraje (viz výše citovaná práce Lucie Karpíškové) se má jednat „o symbol smíření a integrace“ (s. 26), „znamená konec sporů mezi různými jazykovými, náboženskými a národnostními skupinami obyvatel Jižní Moravy, zvláště mezi česky a němec­ky mluvícími.“ (s. 25). Vysvětlení symboliky polí poskytl na žádost autorky práce Krajský úřad Jihomoravského kraje (odpověď ze dne 24.srpna 2007; Příloha č. 12 – Odpovědi krajských úřadů – Jihomoravský kraj, s. 146–147).

U citace tehdejšího hejtmana Juránka je důležité, že použitím reliktu orlice ve čtvrtém poli znaku Jihomoravského kraje bylo zdůrazněno "smíření ... obyvatel jižní Moravy", protože v Brně a okolí to (národnostní a jazykové) soupeření bylo opravedu tvrdé a politicky hlavní město Moravy i zemský sněm ovládali v 19. století Němci. Tento (zvolenými krajskými zastupiteli Jihomoravského kraje) prohlášený obsah nelze ale použít na znak celé země.

Kulatý stůl 20. dubna 2023 s tématem Zemské symboly, Poslanecká sněmovna
Parlamentu České republiky, v čele Radek Vondráček a Karel Smetana

Při pražském setkání tzv. kulatého stolu byl samozřejmě probírán problém specifikace tvaru (typu) štítu, varianta šachování orlice a dle čeho vyznačit moravsko-slezské hranice. Nic se samozřejmě nevyřešilo, co člověk, to názor.

Vystoupili (mimo jiné) Vladimír Růžek a Zdeněk Kubík či Petr Holas a (z expertních členů podvýboru pro heraldiku a vexilologii) Jan Županič (přítomen byl i Petr Exner).

Co se týče navržené variantnosti užívání moravského znaku a vlajky, odborníci zúčastnění na kulatém stole se shodli, že to není možné a v zákoně musí být jen jeden moravský znak a vlajka. Odpůrci návrhu tvrdí, že stát takový zákon nepotřebuje. K této možnosti se podle svých slov spíše přiklání předseda sněmovního podvýboru pro heraldiku a vexilologii poslanec Matěj Ondřej Havel.

Velmi zajímavé také bylo, že zatímco experti podvýboru (např. prof. Županič) by byli pro to mít (logicky) jen jeden státní znak ČR (tj. čtvrcený) a novelizovat zákon, doc. Koudelka i poslanci jasně řekli, že není politická šance novelizovat zákon č. 3/1993 Sb. o státních symbolech České republiky, natožpak Ústavu, která uvádí existenci velkého a malého státního znaku (dle toho vznikl i zmíněný zákon 3/1993). 

Za toto "dědictví" vlastně můžeme poděkovat Slovákům. Když (1990) trvali na tom, že chtějí mít ve federálním znaku 50% podíl, musel být uzákoněn malý státní znak České republiky (jen český lev), aby mohl být čtvrcen se znakem Slovenské republiky (SR) ve znaku České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR; velký znak jen České republiky (ČR) v rámci federace byl samozřejmě čtvrcený), a kromě federální vlajky (s klínem) se zrušily státní barvy (bílo-červeno-modrá trikolóra) a uzákonily bílo-červená pro ČR a bílo-modro-červená pro SR ... No a právníci při psaní Ústavy České republiky sice vrátili státní barvy (bílo-červeno-modrou trikolóru), ale nechali (bohužel) existenci malého a velkého státního znaku ČR ...

I tu údajnou "kolizi" malého státního znaku ČR a znaku Čech vidí jen právníci a úředníci. Pro heraldiky to není žádný problém (vždy byl znak Čech "malým znakem Zemí koruny české, potažmo celé 1. republiky) a jedinou šancí je v návrhu zákona o znacích a vlajkách Čech, Moravy, Slezska tvar šítu nespecifikovat (což ostatně heraldika neuznává, tvar štítu je lhostejný), ostatně i v zákoně č. 3/1993 není tvar ani velkého ani malého státního znaku ČR v textu specifikován (vyplývá jen z obrazové přílohy).

Debatovalo se rovněž o moravskoslezské hranici, tedy o domnělé složitosti jejího vyznačení (to kvůli moravským enklávám obklopeným Slezskem?). Radek Vondráček následně připustil, že: "Tak je možné, že bychom zmínku o cedulích ze zákona vyjmuli.". Podstatné je pro něj zvláště ustanovení zemských znaků a vlajek. Po skončení jednání řekl: "Cítím, že je šance na schválení, ale nebude to jednoduché.".

No, to značení hranic by se prostě v zákoně popsalo jako "možnost", jen aby to bylo legální. Prostě tam, kde o to mají zájem a ví, kde hranice vedly (i mezi Moravou a Slezskem), ať si to označí (domluví s majiteli komunikací či pozemků ) a zaplatí.

Jasné je, že heraldickému podvýboru (poslanec Matěj Ondřej Havel) se ten návrh jako celek proto nelíbí (ani Karlu Müllerovi), takže pokud to vůbec projde do dalších čtení, pak určitě poslanec Havel podá pozměňovací návrh (to již slíbil na kulatém stolu), a totéž mohou učinit další poslanci, tak jenom pozor, aby z toho nebyl nakonec úplně jiný paskvil ..., jak Sněmovna umí (lidovou tvořivost poslanců).

Samozřejmě že poslanec Havel nic určitého neřekl. Za něho vlastně mluvil prof. Županič (expert podvýboru). Prostě předloží (pokud bude šance) pozměňovací znění, které mu experti napíšou. A je možno tušit, že to bude zásadnější (pod taktovkou dr. Müllera, nejvlivnějšího experta pdovýboru).

V tuto chvíli nezbývá než počkat, zda prvotní návrh projde dál (nebo spadne), a pak je možno sledovat (cestu výbory, pdovýbory atd.) jen případným prostřednictvím konkrétních poslanců (a jejich pozměňovacích návrhů). Kdy to bude prvně zařazeno do pléna tuší asi jen poslanec Vondráček, a to může trvat (Sněmovna nestíhá).

Radek Vondráček bude rád, když se najde nějaké řešení. K návrhu řekl: "Mně hlavně záleží na tom, aby byl zákon schválen. V jaké přesně podobě už není tak důležité". Nezávazná doporučení Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, jak hlasovat, bude předkládat ústavně-právní výbor, jemuž Radek Vondráček předsedá. 

Můžeme podpořit přijetí zákona o zemských znacích a vlajkách? Můžeme, podpořme.

Řeč PhDr. Zdeňka Kubíka pronesená při setkání tzv. kulatého stolu k zemským symbolům v Praze 20. dubna 2023 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, v místnosti číslo A23

 

Přelepování malých státních znaků v Moravském krasu žlutočervenými samolepkami se znakem

Tak jako v letech 2016 a 2017 i na začátku roku 2021 píší noviny o přelepování malých státních znaků žlutočervenými samolepkami, k němuž došlo během vánočních svátků v prosinci 2020. Nadpis článku na stránce Seznam Zprávy: Vandal v Moravském krasu znovu polepuje cedule moravskou orlicí je ale nesprávný. A stejně nesprávná jsou vyjádření obsahující nesprávné pojmy, která čteme v článku. Úvodní ilustrační fotografie z místa ukazuje sprejem zčásti přestříkanou tabuli s malou samolepkou umístěnou zhruba doprostřed přebarvené plochy.

Žlutočervená samolepka se znakem umístěná
na ceduli Přírodní rezervace

Na začátku ve shrnutí článku je napsáno: „Správa Chráněné krajinné oblasti Moravský kras se po třech letech znovu potýká s přelepováním malých státních znaků na cedulích moravskými orlicemi.“ - nejedná se o moravskou orlici.

Přesně by ta věta zněla: „Správa Chráněné krajinné oblasti Moravský kras se po třech letech znovu potýká s přelepováním malých státních znaků na cedulích žlutočervenými bikolórami s červenožlutě šachovanou orlicí v modrém poli štítu uprostřed.“

Ve vyjádření uvnitř článku: „Tento podivínský vandal si opět asi potřebuje něco dokazovat. Jinak si tuto nesmyslnou činnost strážci neumí vysvětlit. Bílí lvi na cedulích jsou přestříkáni černou barvou a na střed cedule umisťuje moravista podpis - malou samolepku se znakem Moravy.“ - není to znak Moravy.

Označení přírodní rezervace v České republice
cedulí s malým státním znakem

Článek uzavírá: „Chráněná území, přírodní památky, národní parky a podobné celky musejí být označeny ze zákona. Malý státní znak se symbolem lva se používá při označení například přírodních rezervací nebo přírodních památek či památných stromů. Větší celky, například národní parky či chráněné krajinné oblasti, označuje velký státní znak. Na něm jsou kromě lvů moravská i slezská orlice.“

Označení národního parku v České republice cedulí
s velkým státním znakem. Zde v provedení Jiřího Loudy

 

Označení národního parku v České republice cedulí
s velkým státním znakem. Provedení Josky Skalníka

A stejně nesprávně byl pojmenován článek v Blanenský deník.cz: Vandal přestříkává v Moravském krasu cedule barvou, na ni pak lepí vlajku Moravy. - není to vlajka Moravy.

Tentýž zmatek vidíme na stránce Brněnská drbna: V Moravském krasu po letech opět řádí rádoby patriotský vandal. Přelepuje cedule moravskou orlicí. - není to moravská orlice. Zde alespoň dále v článku obrázkem připomínají práci jednoho z dřívějších pachatelů, který opravdu použil samolepku s moravskou orlicí (moravským znakem).

Přelepení cedule Přírodní rezervace s malým
státním znakem v Moravském krasu samolepkou
s figurou moravské orlice (je tam jen figura
bez štítu). Kolem roku 2017, fotografie: Antonín
Tůma. Chráněná krajinná oblast Moravský kras

Článek v Blesku je na tom s přesností a správností stejně. Název článku má ale ve srovnání s všemi dosud probranými uspokojivý: Vandal se vrátil do Moravského krasu, ničí v něm státní symboly České republiky. Autoři si myslí, že jde  o tutéž osobu, což ale dokládají jen odstupem od poslední události podobného druhu. Nevšimli si vůbec toho podstatného: „Tři roky odpočíval a teď řádí znova. Ochránci přírody v Moravském krase pátrají po vandalovi, který tam ničí tabule se státním znakem. Lva začerňuje a přelepuje samolepkou se znakem Moravy.“ - na samolepce není znak Moravy.

Názvy článků Blesku jdou. Ostatně i ten ze 4. července 2017 se jim povedl: Moravský fantom: V krasu ničí tabule se znakem lva, lepí na ně orlici!, i když obsah článku v tomto případě už tak dobře věcně zvládnut nebyl: „Cedule přelepuje moravskou orlicí nebo rovnou vyřízne státní znak – lvíčka!“ - v galerii k článku vidíme fotografii cedule Přírodní rezervace s přelepeným malým státním znakem. Český lev byl přelepen červenozlatě šachovanou orlicí se zlatým jazykem, korunou a zbrojí v modrém poli. Tato barevnost šachování nesouhlasí s platným popisem moravské orlice. Čili moravskou orlicí není.

Jak od sebe postupně i na přeskáčku jednotlivé sdělovací prostředky přebírají vzájemně sdílené nepochopení znázorňuje zprávička z 2. ledna 2021 na stránce Deník N: „Podivínský vandal“ v Moravském krasu znovu udeřil na cedule se státním znakem, které vyznačují chráněnou oblast. Neznámému „moravistovi“ se na znaku nezamlouvá český lev, jehož přestříkává černou barvou a lepí přes ni samolepku s moravskou orlicí.“ - není to moravská orlice.

A událost nepřehlédla ani stránka Zprávy z Moravy, která svůj článek dále informativně obohatila o další reakce: „Místo českého lva moravská vlajka. Politický protest v Moravském krasu vyvolal kontroverze.“ V úvodu článku se píše „Malý státní znak na několika cedulích v Moravském krasu někdo přestříkal načerno a nalepil místo něj vlaječku Moravy.“. - není to moravská vlajka, vlajka Moravy, vlaječka.

Antonín Tůma: „Vandal zničil zatím čtyři cedule, dvě v přírodní rezervaci Čihadlo u Babic a dvě v přírodní rezervaci U Výpustku u Křtin. Škoda se bude vyčíslovat a případ spěje k podání trestního oznámení.“. Poničené cedule již byly vyměněny.

Je mezi dalšími ohlasy citován názor Jiřího Kacetla, který zmiňuje možnost použít velký státní znak, kde je to možné, a považuje za odůvodněné na Moravě v těch případech, kde se dá použít symbolika historických zemí, požadovat moravskou orlici.

Cedule s nalepenou moravskou orlicí v roce 2017

Správce CHKO a státní orgány teď po svátcích patrně kromě jiných věcí přemýšlejí při shromažďování informací, jak k tomu došlo, nad tím, odkud ty samolepky, co zachycují v malém rozměru jednu konkrétní vlaječku, onen záhadný návštěvník moravského krasu, rozvážející svůj dárek po lese na motorce, asi tak má. Výrobců a obchodníků může být několik. Obrázek zřejmě není v takovém rozlišení, aby dovoloval tvrdit, že je provedení samolepky v něčem jedinečné. Tady je nabídka jednoho z obchodníků, na jejímž příkladě snadno pochopíme, od čeho použité samolepky berou svoji barevnost. Pomůže při pátrání po původu samolepek a jejich odběrateli?

 

 

Před koncem roku 2020 byl na stránce „Chcu, aby na mojí radnici vlála moravská vlajka“, zveřejněn příspěvek s upraveným obrázkem obálky nástěnného kalendáře Morava Moravia/Mähren 2021. Pro celkovou změnu odstínu byl použit digitální filtr upravující barevnost. Příspěvek s obrázkem je mimo jiné uvozen slovy: „Foto Standa Blažek“. Pod obrázkem, který je koláží originálu (s mírným ořezem okrajů), na nějž se v příspěvku odkazuje, čteme: „Tož co Moravanky a Moravani, už máte nové kalendář?“

 

Při srovnání s obrázkem obálky nástěnného kalendáře firmy inetprint jednoduše online zaujme vlepení malého obrázku vypadajícího jako vlaječka, žlutočervená bikolóra s červenožlutě šachovanou orlicí s červeným jazykem, žlutou korunou a zbrojí v modrém poli štítu uprostřed, do pravého dolního rohu, jímž byla ve výsledku nahrazena vlajka České republiky.

 

 

 

Stránka Moravský kras téma symboliky v označování tabulí hodnotí jasně: "Přestříkávání cedule s označením rezervace je vandalský čin. Co ale preferujete vy v Moravském krasu - znak Moravy nebo znak Čech? Dejte hlas (like) znaku.". Názor čtenářů, co by oni na cedulích rádi viděli, kdyby to, co napíší, na to mělo mít nějaký vliv, obsahuje diskuze pod dvojicí obrázků (znakovou galerií). Jednotlivé zobrazené znaky představují znaky zemí Moravy a Čech, zatímco stávající význam znaku s českým lvem, který je na postižených cedulích, je malý státní znak.

 

Nyní je to, jak píše např. Radek Musil: "Označení Národních parků, Chráněných krajinných oblastí, Národních přírodních rezervací a Národních přírodních památek je velký státní znak, Přírodní rezervace, Přírodní památky a Památne stromy jsou označeny malým státním znakem. Je to dáno zákonem č. 114/92 o ochraně přírody a krajiny.". Proti tomu v příspěvcích čteme názor některých zúčastněných, že zobrazený lev je symbolem jen Čech. Radek Musil si o možnosti výměny myslí toto: "Aby se začly používat znaky jiné, to by muselo být řešeno našimi zákonodárci, navíc by to stálo opět spoustu peněz, výroba tisíců kusů smaltových cedulí zvlášť jen pro Moravu. A přesně vím, že i kdyby se cedule vyměnily, tak by po stovkách mizely v rukách neukázněných návštěvníků jako nový cenný suvenýr! Stejně, jako se kradou po celé republice ty stávající...". Takže zájem lidé o cedule se znaky podle všeho mají. Může si stát dovolit dopřát jim jich vyšší než obvyklý počet, a jejich odběr by si na místě samém zajistili už sami? Dalo by se při tom předpokládaném větším potřebném množství docílit i zlevnění jejich výroby. Nejdřív by bylo potřeba vyhodnotit, zda má změna zákona smysl, a výroba potom v rychlém sledu událostí následuje.

 

Někteří by dali na cedule jen moravský znak, jiní krajský znak, další buď moravský znak nebo velký státní znak. Krajský se někomu líbí, ale ne každému, někomu by se jeho použití tímto způsobem vůbec nelíbilo: "Jen to ne.". Ivan Stropek napsal: "Nemáme zemské zřízení, tedy malý státní znak je naprosto v pořádku.". Na to se mu dostalo odpovědi, která zahrnuje myšlenku na změnu podoby malého státního znaku. Ivan Stropek současný vzhled malého státního znaku neřeší, jde na to jinak, s využitím výkladu jeho smyslu k tomu dodává: "On je to malý státní znak České republiky. Morava je součástí České republiky.". Jiní přispěvatelé o tom (že lev by tam měl zůstat) mají svoje pochybnosti, když připomínají třeba onu hlavu na dresech hokejistů.

 

Fotografie z Moravského krasu a z Českého krasu, chráněných krajinných oblastí, s cedulí s velkým státním znakem jsou pro další přispěvatele důkazem, že velký státní znak tu možný je. Tak proč by to nešlo? Martin Balák doplňuje, že v současnosti "Orlice tam bohužel podle vyhlášky být nemůže.":

 

"K označení zvláště chráněných území v terénu se dle vyhlášky č. 45/2018 Sb. používá:

tabulí s velkým státním znakem České republiky a tabulí s označením příslušné kategorie ochrany u NP, CHKO, NPR a NPP

 

tabulí s malým státním znakem České republiky a tabulí s označením příslušné kategorie ochrany a případně i názvem u PR a PP" 

Když se chce, všechno jde. Drahoš Dvouletý podotýká, že: "Toto ale není oficiální stránka CHKO. Jen příznivců Moravskýho krasu. Takže se zřejmě nic nepohne.".

 

Vidíme, že mnoho lidí na ceduli chce mít znak Moravy - moravskou orlici. Často se opakuje odpověď: "Morava". Z různých odpovědí například Ondřej Mlejnek: "Na Moravě jedině moravská orlice.", Oldřich Ragnar Chlup: "Odjakživa byla orlice se stříbrnočerveným šachováním považována za zemský znak Moravy, takže v "Moravském" krasu je logické, že nebude "Český" lev proboha.", Petr Pavel: "Jedině Morava." a další se k těmto hlasům přidávají.

Označení hranice Čech a Moravy tabulemi u silnic

První informační tabule připomínající historickou hranici Čech a Moravy byly postaveny po několika měsících od akce provedené 1. května vedoucí k označení historické hranice bílou čarou jdoucí přes vozovku 11. září 2020. Stalo se tak například u obce Kukle. Ať už jedete z té či oné strany, obraz je stejný.

Barvy moravské orlice. Moravské barvy. Moravská trikolóra

V diskuzi pod článkem zazněl názor, že by se (podle směru) víc líbil nápis "Vítejte na Moravě" a "Vítejte v Čechách". Protože z těch cedulí není zcela jasné, že hranice je právě v tom místě a že ji překračujete. Tento názor poukazuje na to, že pokud tyto hnědé tabule jinak běžně odkazují na nějaký blízký hrad, tak když si na tabuli vedle silnice přečtete Historická hranice Čech a Moravy, může vás napadnout, že je její rozpadající se zbytek (třeba mezník, hraniční kámen) schovaný v trávě někde napravo od příkopu?

Pod jiným článkem v diskuzi si přečtete zase tento názor: "Myslím, že ve směru Morava → Čechy by měl být text opačně, tedy "Historická hranice Moravy a Čech.". V prosinci 2020 byly vyměněny hnědé tabule naznačující zemskou hranici v Šlakhamrech, které tam byly od roku 2017, za smaltované cedule se symboly Čecha Moravy v barvách. Důvodem změny bylo také to, že hranice Moravy jimi v daném místě prý byla označena dvakrát, textově stejnými tabulemi stojícími kousek od sebe. Nyní je na tamějších tabulích barevně figura českého lva a moravské orlice.

Tabule u obce Kukle

Chvíli to před časem podle některých zpráv k věci vypadalo, že informační tabule u silnic označující tyto body na českomoravské hranici budou dokonce modré, jak radila policie mající za to, že se mají použít tabule s bílým písmem na modrém pozadí, ale obrázky právě instalovaných cedulí zachycují hnědé tabule s emblémy českého lva a moravské orlice a textem: Historická hranice Čech a Moravy.

Silnice I/43, úsek Štíty - Horní Heřmanice, tabule upozorňu-
jící na historickou hranici mezi Moravou a Čechami, hranice
bývalých okresů Šumperk a Ústí nad Orlicí. Autor fotografie:
Jiří Ficnar

Tabule stojí na silnicích I/43 z Červené Vody do Horní Orlice, I/11 na Červenovodském sedle, I/43 z Horních Heřmanic do Štítů, I/43 mezi Svitavami a Opatovcem, I/35 ze Svitav do Gajeru a I/11 z Vendolí do Květné. Další tabule mají stát u silnice druhé třídy mezi obcemi Lubník a Sázava na Orlickoústecku.

Cedule se znaky Moravy a Slezska cestou z Ostravice na Lysou Horu

Tři turisté původem z Poruby si na začátku března 2018 udělali vlakem výlet do Ostravice. Odtud se z nádraží v Ostravici vydali do Bezručovy chaty na Lysé Hoře. Hned z kraje putování vyfotili na (u) mostu přes řeku Ostravici cedule se znaky Moravy a Slezska. Značky tu oznamují zemskou hranici na řece Ostravici.

Ostravice, znak Moravy při mostu přes řeku
Ostravici, moravská orlice

Ostravice, znak Slezska při mostu přes řeku
Ostravici, slezská orlice

Z textu na stránce Po medvědích tlapách se dozvídáme, že: "Ostatně dávná hranice mezi Moravou a Slezskem protíná dnešní Ostravici přesně tak, jak se klikatí řeka stejného jména. Dnes se to připomíná i návštěvníkům této podhorské obce, protože na každém mostě přes řeku jsou smaltované tabulky s historickými znaky obou zemí, tedy Moravy a Slezska. Jako kdybyste překračovali skutečnou hranici dvou zemí."

Nabízí se srovnání s označením zemské hranice mezi Čechami a Moravou u Sirákova a po vyměnění hnědých obdélných cedulí za barevnější oválné na okraji místní části Hamrů - Šlakhamrů, poblíž Žďáru nad Sázavou. Tam je použito textů Vítá vás Království české a Vítá vás Markrabství moravské odkazujících na historické státní útvary na území dnešní České republiky.

Sté výročí vzniku Československé republiky je tu, a tak se hodí si při jakékoli vycházce oděv vyzdobit slušivým odznakem ve státních barvách, o kterém bylo informováno v příspěvku Tři společné barvy trikolóry, tři naše historické země, jedna krásná republika.

Dne 1. března 2023 byl zveřejněn návrh na vydání zákona o zemských znacích a vlajkách.

Pracovní zasedání kulatého stolu k zemským symbolům, jehož se účastnili vedle poslanců odborníci a pozvaní hosté, se konalo v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky 20. dubna 2023 v místnosti číslo A23.

Můžeme podpořit přijetí zákona o zemských znacích a vlajkách? Můžeme, podpořme.

Řeč PhDr. Zdeňka Kubíka pronesená při setkání tzv. kulatého stolu k zemským symbolům v Praze 20. dubna 2023 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, v místnosti číslo A23

Zemská hranice mezi Čechami a Moravou u Sirákova

U Sirákova jsou pocestní/šťastní majitelé vozu, kteří mají namířeno do Čech či na Moravu, skvěle informováni o tom, že došli na zemskou hranici. Tam na ně čeká prvotřídní uvítání. Vedle cesty jsou umístěny oválné cedule Vítá vás Království české a Vítá vás Markrabství moravské. Protože je to místo vyznačené historické hranice, je logické, že se na ceduli mluví také o (historickém) království a markrabství. Což zní "lépe" než jenom země Česká, země Moravská, resp. země Moravskoslezská.

Smaltovaná cedule s českým lvem
a nápisem Vítá vás Království české.
Pár kroků a jste v Čechách

Smaltovaná cedule s moravskou orlicí
a nápisem Vítá vás Markrabství moravské

Na místě je hodně znaků: dva protilehlé smalty po stranách silnice (znaky), velký kámen (ze stran znaky), sloupky se znaky a budka se znaky, včetně trikolóry, pamětní kniha v odpočívadle, státní vlajka nahoře na stožáru, velká mapa s povídáním.

Budka s pohraničníkem na zemské hranici
mezi Čechami a Moravou u obce Sirákov

Pohraničník má vlastní domeček, a z něho výhled přes sklo. Mapa (informační tabule) ukazuje vymezení zemské hranice v okolí obce Sirákova. V roce 2013 zde lidé ze Sirákova vybudovali odpočinkové místo pro turisty s informační tabulí, zasadili památeční lípu a 30. června 2013 slavnostně otevřeli symbolický hraniční přechod Čechy–Morava na Blažkově. Hranice v této své části od České Meze přes vrchol Blažkov k Polné celkem věrně kopíruje hranici evropského rozvodí Baltského a Černého moře.

Zemská hranice - pohled na budku s pohraničníkem, informační
tabuli, odpočívadlo, hraniční kámen, ceduli z české strany

Kámen se nachází u obce Sirákov vedle silnice k obci Újezd, nedaleko Samoty Blažkov.

Pohled z moravské strany do Čech na přijíždějící
cyklisty, nalevo stožár s vlajkou České republiky

Na druhé straně zemské hranice
je Morava. Cedule s nápisem Vítá
vás Markrabství moravské, a za ní
na stožáru vlajka České republiky

Jednoduše povězeno, podle toho, kde stojíte, tady jste na Moravě, tam jste už v Čechách, a obráceně. O spokojenosti tudy procházejících píší i v novinách, kde mají čerstvé obrázky pořízené v zimním období, celkové záběry a detaily ukazatelů, návštěvní knihy, hlídače: Z jedné strany vítá lidi Království české, z druhé Markrabství moravské.

Zemská hranice u Sirákova

Čas od času se o tomto místě napíše v novinách, což poslouží aktualizaci pohledu. Můžete si prohlédnout fotky a filmové záběry zase z jiných úhlů. Ve zpravodajství iDnes (Na hranici Čech a Moravy vytvořili recesisté přechod, střeží ho loupežník) se tak stalo např. v lednu 2020. 

Tato podoba cedulí se v této oblasti podle svědectví šíří. Občas je někdo vyfotí a o snímky se podělí. Naposledy byly zaznamenány u města Svratky, viz příspěvky Nové označení historické hranice Čech a Moravy u Hamrů poblíž Žďáru nad Sázavou cedulemi a Českomoravská a moravskočeská hranice u města Svratka.

Jinde je k vidění ještě další podoba barevné cedule, kde je zemský znak doplněn o název země, viz příspěvek Cedule se znaky Moravy a Slezska cestou z Ostravice na Lysou Horu.

Dne 1. března 2023 byl zveřejněn návrh na vydání zákona o zemských znacích a vlajkách, který počítá s označením historické zemské hranice alespoň na hlavních tazích. Tak uvidíme, jestli a kam a v jaké podobě až se tento návrh dostane.

Pracovní zasedání kulatého stolu k zemským symbolům, jehož se účastnili vedle poslanců odborníci a pozvaní hosté, se konalo v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky 20. dubna 2023 v místnosti číslo A23.

Můžeme podpořit přijetí zákona o zemských znacích a vlajkách? Můžeme, podpořme.

Řeč PhDr. Zdeňka Kubíka pronesená při setkání tzv. kulatého stolu k zemským symbolům v Praze 20. dubna 2023 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, v místnosti číslo A23.

Obecní cedule, vzor místní tabule z roku 1876

Od místodržitelství vyžádaný výnos týkající se označení na místních tabulích, jak se takové měly na základě § 9 zákona o sčítání lidu z 29. března 1869 postavit (číslo 67 listu říšského zákoníku). Výnos místodržitelství byl 22. dubna 1876, pod č. 9995, zaslán všem okresním hejtmanům.

"§. 9 Am Eingange und Ausgange einer jeden Ortschaft soll auf Kosten der Gemeinde eine Tafel (Ortschaftstafel) auf einer angemessenen Stelle angebracht und stets leicht lesbar erhalten werden. Diese Tafel hat den Namen der Ortschaft, dann der Gemeinde und des politischen Bezirkes, zu welchem sie gehört, und bei Ortschaften, welche im Zollgränzbezirke liegen, auch diesen Beisatz zu enthalten.
Die politische Landesbehörde bestimmt, in welchen Landessprachen die Aufschriften zu machen sind."

(Ke sčítání lidu viz 1) Historie sčítání lidu na území České republiky, 2) příloha týdeníku Veřejná správa 45/2005, a 3) Zasedání Národního shromáždění československého roku 1920. Tisk 2792. Zpráva ústavního výboru vládním návrhu zákona, tisk 2645 o názvech měst, obcí, osad a ulic, jakož i označování obcí místními tabulkami a číslování domů.)

Vzor značky.

Oválná tabule (cedule) na šířku, o rozměrech 0,9 m (šířka) a 0,7 m (výška) upevněná ve výši 2,5 m na sloupku nad zemí. Ke vzoru připojená poznámka popisující ceduli a sloupek, ke kterému měla být připevněna. Sloupek měl být  natřený (olejovými) zemskými barvami, za které byly úřady považovány červená a žlutá. V bílém poli tabule měl být umístěn černý nápis s textovými položkami (nejprve německy, potom česky):

Ortschaft:
Gemeinde:
Politischer Bezirk:
Im Zollgrenzbezirke / V pomezí celním
Osada:
Obec:
Okres politický:

Anmerkung:
Schrift schwarz auf weissem Grund
Säule mit Oelfarbenanstrich in den Landesfarben roth und gelb.

Citace zdroje dokumentu: MZA v Brně, A 9 Zemský výbor, kr. č. 187

Tzv. zemské barvy vychází z (neoficiální) praxe, prosazované od počátku 19. století a především po nezdařené "ústavní kodifikaci" z roku 1848, masově a cíleně během celé druhé poloviny 19. století. Žel se v tomto jistě dobře míněném procesu zemského patriotismu opět střetávaly národnostní a politické zájmy té doby. Protože se jedná o období hluboko před "rovnoprávným" užíváním obou zemských jazyků, dominuje němčina a i zemské barvy v podobě, v jaké je přijímala především tehdejší většinová německá politická reprezentace země.

V tomto případě nás zajímá zvláště způsob, jakým měl být natřen sloupek. Přečtěte si také příspěvek Zábradlí/laťoví/brlení/klandr hlavní strážnice v Brně - natřít bíločerveně nebo černožlutě? pojednávající o barvách zábradlí hlavní strážnice v Brně v polovině 18. století, kdy červená a bílá kostek moravské orlice ("protože země a město Brno mají ve svých znacích červenou a bílou, ať se těmito barvami natře i zábradlí") musela ustoupit černé a žluté.

V dnech 8. až 11. září 1909 se ve Velkém Meziříčí konaly manévry. O přípravách na ně, jež probíhaly od konce května, poté co bylo 26. května 1909 oficiálně ohlášeno místo jejich konání, jímž se stalo Velké Meziříčí, a související problematice odrážející se v použité symbolice, v barvách praporů a také sloupů, na nichž byly v obcích upevněny obecní tabule, jež měly být do konce července postaveny, pojednává práce Zdeňka Váchy Červená a bílá jsou barvy naše? Národnostní problematika v době příprav a konání císařských manévrů u Velkého Meziříčí (8.-11.9.1909) otištěná ve sborníku Západní Morava : vlastivědný sborník vydaném Muzejní a vlastivědnou společností v Brně v roce 2001, roč. 5, s. 82-106.

Tehdy vznikl mezi okresním hejtmanstvím a obcemi po vydání vyhlášky okresního hejtmana z 24. června 1909 o místním značení odvolávající se na § 9 zákona č. 69 říšského zákoníku z 23. března 1869, v níž byl tento paragraf citován a dále bylo řečeno, že: "v každé obci a to při vjezdu a výjezdu má býti umístěna tabulka (...) ve stavu snadno čitelném. Má obsahovat jméno osady, obce a politického okresu, k němuž patří. Tabulky ty mají býti vyhotoveny v jazyku českém a německém. (...) Nápis je černý na bílém poli a sloupec má být natřen pruhovaně (...) barvou červenožlutou.", spor o podobu nápisů na obecních tabulích.

Zdeněk Vácha se na základě pramenů, jež měl po ruce, domníval (patrně dle odpovědi Osové Bítýšky velkomeziříčskému hejtmanství), že příslušná prováděcí vyhláška související s oním paragrafem zákona prostě nebyla po ruce, když už mu nebyl znám důkaz, že by se proti Osové Bítýšce před zahájením manévrů ještě nějak postupovalo. Obsah oné vyhlášky, o kterou se hejtmanství mohlo opřít a kterou jsme tu přivedli na scénu, jsme právě rozebrali výše.

Na nastalé situaci zaujme skutečnost, že v rozporu s výnosem místodržitelství z roku 1876 a klidně proti nařízení hejtmanství byly obce, které sloupek natřely červenobíle, což by nás věru nenapadlo, znaje jen výnos, podle kterého, jak bychom jen s ním v ruce předpokládali, se každý měl řídit. Je tedy otázkou, jak moc, kým a kde vlastně se vůbec citovaný výnos uplatňoval v praxi předtím. Řeklo by se, že po roce 1876 už měly být obce na celé Moravě navyknuté na červenožluté sloupky, ale pak by je nebylo potřeba v létě 1909 teprve stavět, a ono ne. Z našeho pohledu to byla pro obce povinnost, když existoval výnos, jenže alespoň na velkomeziříčsku celkem nenaplněná. Nakonec snaha zviditelnit okres tímto způsobem je něčím z toho, čemu se ve Váchově článku říká stavění Potěmkinových vesnic.

Na Wikipedii se v příslušné části hesla Moravská vlajka k událostem předcházejícím vojenské cvičení, která čerpá z Váchova článku, k tomu dočteme: "Některé obce tohoto nařízení nejprve neuposlechly a nápis nechaly udělat jen česky nebo cíleně provedly záměnu barevného zobrazení obecního značení, aby následně po důrazném připomenutí hejtmanovy vyhlášky pod dojmem postihu ustoupily. Například v Tasově byly obecní tabule nejprve napsány červeným písmem a jen v české řeči, a také sloupy, na nichž cedule byly upevněny, byly červeno-bílé. 30. srpna již byly dle předpisu: "totiž bylá půda černý nápis v české i německé řeči vyhotoveny, na slaupcích žluto červeně pruhovitých upevněny." Nejspíš jedinou obcí v tomto kraji, která vytrvala, byla Osová Bítýška, kde se ještě v polovině srpna zjistilo, že obecní tabule jsou: "jen česky červeně na bílém podkladě a nikoli na sloupech, ale na c. k. budovách". Na přípis okresního hejtmana představitelé obce odpověděli pro hejtmana možná nečekaným způsobem, když proti jeho citaci zákona postavili citaci přímo z říšského zákoníku. Ještě 31. srpna byly podle hlášení četníků české tabule stále na svém místě, okresní hejtmanství však už nereagovalo."

Argument představitelů Osové Bítýšky velkomeziříčskému hejtmanství z 2. poloviny srpna 1909 je jistě zajímavý ve vztahu k tomu, kdo co o výnosu z roku 1876 věděl, měl vědět, nevěděl, nechtěl vědět, nebo dělal, že neví: "Tomuto znění zákona obecní představenstvo zúplna vyhovělo an c. k. okresní hejtmanství jiného paragrafu zákona ani nijakého jiného nařízení stran (...) barvy, (...) a stran řeči necitovalo, dalo obecní představenstvo provésti obecní tabule jedno jazyčné v českých barvách, tak jako německé obce na Moravě mají tabulky německé výhradně. Existuje-li nějaké nařízení týkající se posledně jmenovaných podrobností, žádá obecní představenstvo za sdělení a samo sebou se rozumí, že jim ihned bude vyhověno - neexistujeli však žádné, nechť dopis tento považován jest za rekurs proti nařízení c. k. okr. hejtmanství č. 208.24/6. 1909."