Prapor Mužského pěveckého sboru Orlice v Prostějově

Prapor Mužského pěveckého sboru Orlice z roku 1888 je umístěn v budově prostějovské radnice. Prapor je převrácen na rubovou stranu, protože ta nebyla tak poškozena. Nápis je plastický a je přišitý na obě strany praporu.

 

Časopis Moravského musea zemského, rok 1909 - zpráva o činnosti Moravské muzejní společnosti za rok 1908

Zpráva o činnosti Moravské musejní společnosti za rok 1908, in: Časopis Moravského musea zemského, Brno: Moravská musejní společnost, 1909, s. 11.

"Z dotace zaplaceno bylo za opravu praporu moravských kontingentů z roku 1743. Zbývá tedy ještě jeden prapor z r. 1800 na obnovení, jež svěřeno bylo dílnám c. a k. vojenského musea ve Vídni. Oprava nebude ovšem brzy provedena, poněvadž se tam dějí přípravy na oslavu stého výročí bitvy u Aspru a z té příčiny vše ostatní bylo odloženo.

Sbírkám dostalo se značného obohacení koupěmi; do keramické sbírky a kollekce cínových předmětů koupeno bylo několik krásných moravských výrobků. Z pozůstalosti známého sběratele, účetního rady Andreska koupeno bylo 14 pečetítek moravských mést, cechů a biskupů. Zemský výbor odevzdal do musea na trvalé uschování: sukno hlasatelské korouhve z třešňově červeného damašku hedvábného, na němž olejem zobrazen jest anděl třímající znaky Moravy a Rakouska, dvě kovové trubky s těžkými třapci stříbrnými, dva měděné kotly bývalé stavovské hudby, stříbrné volební osudí s tepanou a rytinami bohatě zdobenou zlacenou kuppou, dva poháry s víkem z broušeného českého skla, na jednom znak Moravy, na druhém znak Rakouska, obé smaltová malba."

Žádost místního sdružení živnostensko-obchodnické strany středostavovské ve Velkém Meziříčí o povolení umístění moravského znaku na praporu

1)

Místní sdružení živnostensko-obchodnické strany středostavovské ve Velkém Meziříčí

Velké Meziříčí, dne 3. května 1938.

P.T. Zemskému úřadu v Brně.

Podepsané sdružení strany Ž.O.S. ve Velkém Meziříčí dovoluje si tímto zemský úřad uctivě požádati o povolení, aby mohlo u příležitosti 20tiletého jubilea trvání Československého státu umístit na svém stavovském praporu, který bude rozvinut při stavovské slavnosti dne 10. července 1938 v rámci výstavy Horácka ve Velkém Meziříčí, znak země Moravské.

Svoji uctivou žádost odůvodňujeme upřimným patriotismem k naší milované zemi Moravské a oddaností k představitelům této.

Doufáme, že nám jako složce nejstátotvornější zemský úřad umístění znaku země moravské na stavovském jubilejním praporu blahovolně povolí.

Za: razítko: Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská ve Velkém Meziříčí.

jednatel: podpis
předseda: podpis

Doporučeně!

razítko:
Zemský úřad v Brně. Skup. II. Došlo.
čj. 018119 - 4. 5. 1938
Odd. 2 čj. 10444. Příl. -

I/3

2)

Velmi pilné
Zemský úřad v Brně
Číslo jednací 18119/1938
Datum 3. 5. 1938
Praes(entováno) 4. 5.
Skupina: II
Oddělení: 2
Lhůta: 30. 5.
Došlo od Místního sdružení ŽOS ve Vel. Meziříčí

V Brně dne 5. května 1938

Předmět: Místní sdružení živnostensko-obchodnické strany středostavovské ve Vel(kém) Meziříčí, žádost o povolení k užívání znaku země Moravskoslezské na praporu.

Značka I-3
Kanceláři dodáno dne: 6. 5. 1938
Napsáno 6. 5.
Vypraveno 6. května 1938 

Místnímu sdružení živnostensko-obchodnické strany středostavovské ve Vel(kém) Meziříčí.

Vaše sdružení, je-li organizováno na podkladě spolkového zákona, mohlo by přicházeti v úvahu jako korporace, které zemský úřad mohl povoliti míti prapor, je-li sdružení k tomu již dle svých stanov oprávněno (§ 3 odst(avec) 2 zák(ona) čís(lo) 269/1936 sb. z(ákonů) a n(ařízení)) Politické strany samy nelze považovati za korporace ve smyslu cit(ovaného) zák(onného) ustanovení.

V případě, že Vaše sdružení těmto předpokladům vyhovuje, bude třeba, aby si předem zvláště vyžádalo souhlas země Moravskoslezské (zemského zastupitelstva) k zamýšlenému užívání zemského znaku podle ust(anovení) § 4 odst(avce) 2 cit(ovaného) zákona. Teprve na průkaz tohoto souhlasu, jakož i dalších dokladů, níže uvedených, může pak zemský úřad žádost o vlastní povolení k užívání znaku projednati.

Tato žádost pak musí být býti kromě hořejšího průkazu doložena takto:

1) jedním exemplářem posledně schválených spolkových stanov

2) barevným nákresem a přesným popisem praporu ve trojím vyhotovení. Nákres praporu musí zobrazovati obě jeho strany. Popis zemského znaku musí býti podán heraldicky a s potřebnými vysvětlivkami (§ 3 odst(avec) 3 cit(ovaného) zákona.

Sdělte do 8 dnů, zda-li po vysvětlení na vyřízení své žádosti ze dne 3. 5. 1938 trváte, či béřete-li ji zpět.

Podpis

 

3)

Protokolovati na II/2
Podpis 21. 5. 1938
hned dodati do referátu II/2

Místní sdružení živnostensko-obchodnické strany středostavovské ve Velkém Meziříčí

K čís. j. 18119/II-2

Velké Meziříčí, dne 19. května 1938.

P.T. Zemskému úřadu v Brně.

Ve smyslu tamějšího přípisu ze dne 5. května 1938 a čísla výše uvedeného předkládáme nákres praporu trojmo s oboustranným zobrazením a prosíme velmi uctivě o povolení zemského znaku na našem jubilejním stavovském praporu.

Současně prosíme, aby zemské zastupitelstvo dalo blahovolně svolení k použití zemského znaku země Moravské na uvedeném praporu a slibujeme, že jako složka státotvorná nezneužijeme nikdy tohoto povolení, poněvadž naše Moravská orlice jest symbolem každého upřimného Moravana a vlastence.

Jelikož na zhotovení uvedeného praporu firma Josef Neškula a spol. v Jablonném n(ad) Orlicí již velmi pilně pracuje, doufáme, že naší velmi uctivé žádosti zemský úřad i zemské zastupitelstvo z výše uvedených důvodů vyhoví.

3 přílohy

Za: razítko: Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská ve Velkém Meziříčí.

jednatel: podpis
předseda: podpis

Doporučeně!

razítko:
Zemský úřad v Brně. Skup. II. Došlo.
čj. 021069 - 22. 5. 1938
Odd. 2 čj. 12121. Příl. 2

 

I/3
18119/38

4)

Patří do spisu zem(ského) úř(adu) č(íslo) 21069/38-II/2

Výpis
z přípisu místního sdružení živnostensko-obchodnické strany středostavovské ve Vel(kém) Meziříčí

Pokud se týká povolení zemského znaku na prapor politické strany, zjednal jsem si dnes telefonickou informaci v župním sekretariátě Pardubické župy u kol(egy) žup(ního) tajemníka a redaktora Přeučila, který mně poskytnul následující informaci:

Pardubická župa ŽOS má prapor od r(oku) 1928, na který jí byl povolen zemský znak země České. Dle sdělení kolegy Přeučila má v Čechách několik našich místních sdružení strany ŽOS na praporech zemský znak země České a dokonce i sdružení živnostenského dorostu obdrží na prapor dovolení zemského znaku.

Na moji otázku, kdo tato povolení ohledně umístění zemského znaku na prapory našich politických organisací uděluje, bylo mně řečeno, že tak činí okresní úřady, které zařídí potřebné kroky u zemského úřadu. Potíže s povolením zemského znaku v Čechách, když tento svým vyhotovením vyhovuje, nečiní se vůbec žádné, když se jedná o státotvornou spolehlivou politickou stranu.

Doufám, že po výše uvedeném zjištění, nebude náš zemský úřad činiti žádných dalších potíží prostě proto, že strana živnostensko-obchodnicko-středostavovská jest jedna z nejvěrnějších politických stran, na kterou čsl. stát plně spoléhati může.

Jelikož se na zhotovení našeho praporu plně pracuje vzhledem ke krátkosti doby, kdy má býti rozvinut, žádáme Tě, aby s p(anem) referentem celou záležitost za účelem uspokojivého pro nás řešení dojednal.

DěkujiTi za laskavost a zůstávám

Tvůj

Frant(išek) Mottl v. r. předseda

5)

Popis technického provedení praporu Čsl. živnost(ensko)obch(odnické) strany střed(ostavovské) ve Velkém Meziříčí

Velikost: 110 x 130 cm

bílá strana: uprostřed v modrém poli moravský zem(ský) znak Orlice přesně podle předpisu a úředně vydané předlohy hedvábím ručně vyšívaný, kolem znaku vavřínový věnec a novou předp(isovou) trikolorou s lípovými listy a letopočty, nápis zlatem ručně vyšívaný, okrajová výzdoba v národních barvách

fialová strana: uprostřed znak strany ŽOS, nápis zlatý, okrajová výzdoba bílá s doplněním červené a modré, kolem praporu šňůra v národních barvách.

žerď hnědě leštěná, zakončená hrotem znaku ŽOS stříbřeným a zlaceným

6)

obálka: P. T.

Zemský úřad

k rukám pana vr(chního) r(ady) Dr. Rosendorfa

v Brně

7)

2498/38
Dnes 14. 6.
Zemský úřad v Brně
Číslo jednací 21069/1938
Předchozí číslo: 18119/38
Datum 19. 5. 1938
Praes(entováno) 22. 5. 1938
Skupina: II
Oddělení: 2
Lhůta: 30. 5.
Došlo od Míst(ního) sdruž(ení) živn(ostensko)-obch(odnické) str(any) středostavovské ve Velkém Meziříčí

V Brně dne 13. 6. 1938

Předmět: Místní sdružení živnostensko-obchodnické strany středostavovské ve Velkém Meziříčí, žádost o povolení k užívání znaku býv(alé) země Moravy na praporu.

Připojiti: ad III: 1 sešit spisu (a v obalce u něho 3 nákresy)
95 g

Spisovně dodáno dne: 15. červ(na) 1938
Značka I-3
Kanceláři dodáno dne: 14. 6. 1938
Napsáno 14. 6.
Vypraveno 14. červ(na) 1938

I

Ministerstvu vnitra v Praze.

Z podnětu hořejšího konkrétního případu a za účelem jednotného postupu žádám o urychlené sdělení a pokyn, zda podle praxe ministerstva vnitra bylo udělováno politickým stranám, resp. jejich organisacím povolení, aby směly na svých praporech užívati státního znaku nebo jeho částí, resp. znaků zemských a zda tedy ani pro konkrétní případ není zásadních námitek proti udělení povolení podle § 4 zákona č. 269/1936 Sb. z. a n., jakmile by byl prokázán souhlas země Moravskoslezské podle 2. odstavce cit(ovaného) § 4. Zemský úřad má pochybnosti s toho hlediska, že politické strany (organisace) postrádají, pokud jde o povolení míti prapor a užívati na něm státního nebo zemského znaku, vlastně právní subjektivity.

V souvislosti s tím prosím dále o pokyn, zda užívání znaku býv(alé) země Moravy sluší posuzovati jen podle ustanovení cit(ovaného) § 4, odst(avec) 1 (jen jako užívání části státního znaku) či zda spadá případ ten i pod ustanovení cit(ovaného) § 4, odst(avec) 2, t(aké) j(inak) zda pod pojmem znak svazku územní samosprávy v cit(ovaném) § 4, odst(avec) 2 (věta 2) jest míněn i znak pouhého dílu nynějšího svazku územní samosprávy (v konkretním případě znak býv(alé) země Moravy); zemský úřad má za to, že míněn je pod uvedeným pojmem i takový pouhý dílčí znak, a sice vyvozuje to z ustanovení § 20, odst(avec) 2, věty 1 cit(ovaného) zákona.

Podotýkám, že v konkretním případě chce shora jmenované sdružení dáti znak býv(alé) země Moravy na svůj stavovský prapor, jejž ci chce poříditi u příležitosti 20tiletého jubilea trvání Československého státu a jejž hodlá rozvinouti při stavovské slavnosti dne 10. července 1938 v rámci výstavy Horácka ve Velkém Meziříčí. Sdružení poukazuje na to, že v Čechách má několik místních sdružení strany ŽOS na praporech zemský znak země České a že dokonce i sdružení živnostenského dorostu obdrží na prapor povolení zemského znaku, jakož i že také pardubické župě ŽOS byl povolen na prapor znak země České.

II

Okresnímu úřadu v Pardubicích

Shora jmenované sdružení se na podporu své žádosti dovolává též toho, že se v Čechách nečiní politickým stranám nijaké potíže s povolením zemského znaku českého a jmenovitě že byl znak země České povolen na prapor pardubické župě ŽOS. Zemský úřad v Brně žádá o urychlené sdělení, zda tvrzení posléze uvedené odpovídá skutečnosti a kterým výnosem a kterého úřadu bylo dotyčné povolení uděleno.

III

Zemskému archivu v Brně

s žádostí o urychlené posouzení zamýšleného užívání znaku býv(alé) země Moravy na stavovském praporu shora uvedeného sdružení s hlediska heraldického.

8)

Zemský archiv v Brně

Čís. 1913/1938.

Budiž při odpovědi uvedeno!

V Brně dne 17. června 1938.

Místní sdružení živnostensko-obchodnické strany středostavovské ve Vel(kém) Meziříčí, žádost o povolení užívání praporu se znakem býv(alé) země Moravy.

K č. 21069/II-2 ze dne 13. června 1938.

Zemskému úřadu II/2 v Brně.

K tamní žádosti sdělujeme, že s hlediska heraldického nemáme námitek proti způsobu vyobrazení znaku bývalé země moravské, uvedenému na návrhu k stavovskému praporu shora zmíněného sdružení.

Přílohy se vracejí.

Zatímní správce zem(ského) archivu:

Dr. Rudolf Hurt,

zem(ský) vrch(ní) komisař arch(ivní) služby.

razítko:
Zemský archiv v Brně

razítko:
Zemský úřad v Brně. Skup. II. Došlo.
čj. 024981 - 17. 6. 1938
Odd. 2 čj. 14450. Příl. 7

Sh.: 1. 7.

I-3

V Brně 21. 6. 1938

22. červ(na) 1938

Na vědomí. Prosím založiti

30. 6.

21069/38

9)

Zemský úřad v Brně

V odpovědi udejte vždy číslo a věc.

Číslo jednací: 21069/II-2.

Předmět: Místní sdružení živnostensko-obchodnické strany středostavovské ve Velkém Meziříčí, žádost o povolení k užívání znaku býv(alé) země Moravy na praporu.

Dne 13. června 1938.

Okresnímu úřadu v Pardubicích

Shora jmenované sdružení se na podporu své žádosti dovolává též toho, že se v Čechách nečiní politickým stranám nijaké potíže s povolením zemského znaku českého a jmenovitě že byl znak země České povolen na prapor pardubické župě Ž.O.S. Zemský úřad v Brně žádá o urychlené sdělení zda tvrzení posléze uvedené odpovídá skutečnosti a kterým výnosem a kterého úřadu bylo dotyčné povolení uděleno.

Za zemského presidenta: Dr Rosendorf v.r.

razítko: Souhlasí se schváleným prvopisem.

Přednosta kanceláře: Podpis

razítko:

Okresní úřad v Pardubicích.

Došlo 15. 6. 1938

Číslo 44225

Příl(lohy) 0

IV 4 63

Dnes!

 

10)

razítko:

Okresní úřad v Pardubicích

V odpovědi uveďte toto označení spisu

Č.j. 44225 z r. 1938

Ref. Zn. sp. IV 4-63

Věc: Místní sdružení živnostensko-obchodnické strany středostavovské ve Velkém Meziříčí, žádost o povolení k užívání znaku býv(alé) země Moravy na praporu.
Příloh: 1.

P

Dnes

Dne 17. 6. 1938

Zemskému úřadu v Praze

Žádám o sdělení zda a kterým výnosem bylo povoleno používání praporu pardubické župě Z.O.S. v Pardubicích. Zde o tom není záznamu.

Podle telefonického sdělení sekretariatu Ž.O.S. v Pradubicích používá strana praporu s malým znakem republiky Československé od července 1928 a ani v sekretariátě nevědí, zda a kdy jim bylo povolení uděleno.

razítko:

Za okresního hejtmana,

rada politické správy

Podpis

razítko:
Zemský úřad v Praze.

3

Došlo dne 20. 6. 1938

Č. 7409 z r. 1938

odděl(ení) 19

IV 1/i

4683

11)

Zemský úřad v Praze.

Toto označení spisu uvésti jest při každém dalším podání a odpovědi.
Č(íslo) 7409 z r(oku) 1938.

odd(ělení) 19.

V Praze dne 28. června 1938.

Místní sdružení živnostensko-obchodnické strany středostavovské ve Velkém Meziříčí.
Žádost o povolení k užívání znaku býv(alé) země Moravy na praporu. Pardubická župa Ž.O.S. v Pardubicích.

K čís(lu): 44225 ze 17. června 1938.

Přílohy: 2

Okresnímu úřadu v Pardubicích

vracím se sdělením, že politická organisace nepotřebuje dle § 3 odst(avce) 6 zák(ona) č(íslo) 269/1936 Sb. z(ákonů) a n(ařízení) zvláštního povolení k používání praporu, avšak malého státního znaku na něm by mohla používati jen tehdy, kdyby měla k tomu dle § 4 cit(ovaného) zák(ona) povolení zemského úřadu. Povolení to zmíněné politické organisaci dosud uděleno nebylo.

Za zemského presidenta:

Trykar v.r.

Za správnost vystavení správce výpravny Podpis

razítko:

Okresní úřad v Pardubicích

Došlo 10. 7. 1938

Číslo 50789

Příl(ohy) 2

IV 4-63

P 12. 7. 1938

K č(íslu) 21069/II-2 2 př

Zemskému úřadu v Brně k nahlédnutí

razítko:

Za okresního hejtmana politické správy Podpis

Zemský úřad v Brně

Skupina: II

Č(íslo) j(ednací) 030079/1938 - 16. 7. 1938

Odd(ělení) 2

Příl(ohy) 2

8. srpna 1938.

Na vědomí. Prozatím založiti.

(Než dojde odpověď on min(isterstva) vnitra)

15. srpna 1938

Citace zdroje dokumentu: MZA v Brně, B 40 Zemský úřad, III. manipulace, karton č. 1, čj. 18119/1938

Městský úřad v Plumlově 24. července 2021 - vyvěšen moravský prapor

V Plumlově mají na radnici vyvěšeno 5 praporů vedle sebe na krátkých žerdích. Není tedy divu, že prapor Evropské unie se namotal na prapor Olomouckého kraje. Prapor Moravy vidíme druhý zprava. Pořadí praporů by bylo správné pouze tehdy, kdyby platilo zemské i krajské členění.

Plumlov 24. července 2021, vyvěšen prapor Olomouckého kraje, Evropské unie,
České republiky, Moravy a města Plumlova

Baťův kanál, loď v přístavišti Strážnice

Snímky pořízené 22. července 2021 zachycují výletní loď se dvěma prapory na zádi kotvící ve strážnickém přístavu. Její majitel plavící se se svou lodí po Baťově kanálu na její zádi vyvěsil volněji popsáno moravskou a českou vlajku, viz ale dále k tomu, jak lépe popisovat pozorované. Přesně vyjádřeno totiž jde o moravský prapor, nebo také jinak prapor Moravy, a o prapor České republiky. K pořadí vyvěšení připomínáme, že při pohledu na objekt by v tomto případě měl být prapor ČR vzhledem k čestnějšímu umístění vlevo.

Pro přesnost je při zápisu pozorování dobré popsat, zda se jedná o vlajku, prapor, korouhev nebo také vlajku či prapor vyvěšený na způsob korouhve.

Také je dobré ve sdělení zvážit, zda raději použít spojení vlajka či prapor České republiky, neboť přídavné jméno "český" neupřesňuje, zda se jedná o symbol Čech nebo celého státu. Barvy Čech jsou bílá a červená. Vlajka České republiky je tedy v podstatě českomoravská. Po rozdělení státu se modrý klín, který měl symbolizovat Slovensko (ať už barvu trojvrší nebo horu Kriváň nebo slovenské hory obecně), interpretoval jako symbol Moravy, jejíž znak má modrý štít.

Barvy Moravy dnes i jindy, např. v roce 1915, jak se lze přesvědčit v příspěvku Ozdobování budov veřejných škol obecných, 1915, pokud se vyjde z potřeby vyjádřit je dvěma barvami, byly a jsou jimi červená a bílá, pokud třemi, pak jsou to červená, bílá a modrá, či bílá, červená a modrá.

Hugo Gerhard Ströhl: Tabulka rakousko-uherských vlajek a kokard z roku 1900

Obrázek tabulky Flaggen und Fahnen (vlajky a prapory) - Flaggen der Kriegs- und Handels-Marine. Landesfarben und Cocarden von Oesterreich-Ungarn Und Liechtenstein nacházející se v práci Huga Gerharda Ströhla Oesterreichisch-Ungarische Wappenrolle byl převzat z příspěvku Zastave in kokarde - Od Marije Terezije do leta 1894 zveřejněného 24. srpna 2015 (autor: Aleksander Hribovšek) na stránkách Slovinská heraldika.

Hugo Gerhard Ströhl, Oesterreichisch-Ungarische Wappenrolle, tab. XVIII,
výřez, král Václav z Čech (10. Čechy, 11. Morava)

Ve větším rozlišení jinde na internetu zde.

Moravskou vlajku Hugo Gerhard Ströhl zachytil jako žlutočervenou bikolóru.

Citace obrázku: STRÖHL, H. G. Oesterreichisch-Ungarische Wappenrolle, Dunaj: Anton Schrol & Co., 1900

Hugo Gerhard Ströhl, Oesterreichisch-Ungarische Wappenrolle, tab. XX

Výše uvedené obrázky zřejmě prošly grafickým editorem, který odebral něco z prachu, který se na předloze usadil. Na Wikipedii je sken celé strany. Ten je pro účel tohoto příspěvku jen mírně oříznut o nepotřebný okraj.

Hugo Gerhard Ströhl, Oesterreichisch-Ungarische Wappenrolle, tab. XX

Hugo Gerhard Ströhl: Oesterreichisch-Ungarische Wappenrolle: die Wappen ihrer K.u.k. Majestäten, die Wappen der durchlauchtigsten Herren Erzherzoge, die Staatswappen von Oesterreich und Ungarn, die Wappen der Kronländer und der ungarischen Comitate, die Flaggen, Fahnen und Cocarden beider Reichshälften, sowie das Wappen des souverainen Fürstenthumes Liechtenstein, Vienna 1890; reprint a revize v roce 1900.

A.

1. cesarska in kraljeva standarta (do 1894)
2. poveljniška zastava admirala
3. položajna zastava admiralov; kontraadmiral jo izobesi na zadnjem, viceadmiral na prednjem in admiral na srednjem jamboru (do 1894)
4. komodorjev plamenec
5. plamenec starešine (razlika od komodorjevega je v načinu izobešanja)
6. zastava vojne mornarice (do 1915)
7. zastava na premcu (nem. Gösch ali Bugflagge, ang. jack)
8. vimpel (ang. masthead pennant)
9. zastava trgovske mornarice
10. zastavi pilota
11. častni zastavi za posebne dosežke kapitanov trgovske mornarice; belo so prejeli tisti, ki so odprli novo svetovno trgovsko pot ali se izkazali s kakšnim drugim častivrednim dejanjem, rdečo pa tisti, ki so se izkazali med sovražnim ali roparskim napadom na ladjo ter bojem;
12. zastava Avstrije
13. kokarda Avstrije
14.zastava Ogrske
15. kokarda Ogrske
16. zastava Koroške, Češke, Solnograške in Predarlske
17. zastava Goriške in Gradiščanske, Gornje Avstrije in Tirolske
18. zastava Spodnje Avstrije in Dalmacije
19. zastava Štajerske
20. zastava Moravske
21. zastava Kranjske
22. zastava Bukovine
23. zastava Trsta
24. zastava Istre
25. zastava Šlezije
26. zastava Hrvaške
27. zastava Slavonije
28. zastava Reke
29. zastava Sedmograške
30. nacionalne barve Poljske
31. barve Rutenije
32. slovanske nacionalne barve

A. kokarda kneževine Liechtenstein
B. hišne barve kneževine
C. deželne barve kneževine

Bosna je uporabljala rdeče-rumeno.

B.

Pokus o překlad do angličtiny:

1. Imperial-Royal Standart (up to 1915)
2. Command Admiral flag
3. Positional Admirals flag; Rear-Admiral if displayed on the rear, Vice-Admiral Admiral if displayed on the middle mast (up to 1915)
4. Commodore pennant
5. Older pennant (the difference from 4. is the mode of display)
6. Flag of the Navy (until 1915)
7. Navy jack
8. Masthead pennant
9. Merchant marine flag
10. Pilot flag
11. honorary flag for special achievement of captains of the merchant navy; white received by those who have opened a new world trade route or proven themselves by any other worthy acts, and the red ones, by those who have proved themselves when faced with hostile or predatory attacks on a ship and fought;
12. Flag of Austria
13. cockade of Austria
14. Flag of Hungary
15. cockade of Hungary
16. Flag of Carinthia, the Czech Republic, Salzburg and Vorarlberg
17. Flag Gorizia and Burgenland, Upper Austria and Tyrol
18. Flag of Lower Austria and Dalmatia
19. Flag of Styria
20. Flag of Moravia
21. Flag of Carniola
22. Flag of Bukovina
23. Flag of Trieste
24. Flag of Istria
25. Flag of Silesia
26.  Flag of Croatia
27. Flag of Slavonia
28. Flag of Rijeka
29. Flag of Transylvania
30. the national colors of Poland
31. colors of Ruthenia
32. Slavic national colors

A. cockade of the Principality of Liechtenstein
B. Home colors of the principality
C. Land colors of the principality

Bosnia uses red-yellow.

Obecní úřad v Silůvkách 26. července 2021 - vyvěšen moravský prapor

V Silůvkách byla 26. července 2021 na budově obecního úřadu vyfotografována vyvěšená trojice, o které bychom zcela ze zvyku řekli, že je tvořena moravskou vlajkou, vlajkou České republiky a obecní vlajkou. Přesně řečeno se ale jedná ve vztahu ke způsobu vyvěšení o prapory. Je zřejmé, že fasádní držák je prapory obsazen trvale.

Obecní úřad v Silůvkách 19. června 2020

Obecní úřad v Silůvkách 26. července 2021

Fotografie obecního úřadu na mapy.cz datovaná 19. červnem 2020 zachycuje žlutočervenou bikolóru se znakem, prapor České republiky a obecní prapor. V názoru vedení Silůvek na to, co je vlajkou (praporem) Moravy, došlo ke změně.

Žehnání vlajky Moravy při pouti v Ráječku 5. července 2021

Dne 5. července 2021 byla zábřežským místoděkanem P. Františkem Eliášem při poutní mši svaté v obecní kapli sv. Cyrila a Metoděje v Ráječku požehnána moravská vlajka. Ano, je to moravská vlajka a je přepychová. Prapor, který vidíme na fotografiích, byl vyroben firmou Umělecké vyšívání L & L Strachotovy. O pořízení praporu a o události podala zprávu též stránka sumpersko.net v příspěvku Na pouti v Ráječku byla požehnána moravská vlajka.

Dále o praporu 12. července informoval článek Šumperského a jesenického deníku.cz Zábřeh pořídil moravskou vlajku, bude na radnici vedle státní, z něhož citujeme: "Tato podoba moravské vlajky vychází z nejstaršího doloženého praporu Moravy a také ze zákonné definice státních symbolů České republiky. Tato podoba moravské vlajky je zároveň součástí vlajek šesti krajů, které zcela nebo zčásti leží na historickém území Moravy. „Modrou“ variantu moravské vlajky zvolilo i město Zábřeh.".

Na stránce František JOHN se k tomu píše: "Zábřeh má novou vlajku Moravy. Morava už staletí není samostatným státním útvarem, nemá svou vlastní samosprávu. Má ale svou historii, kulturu, jasné hranice či symboliku. Je především na městech a obcích, aby svou moravskou identitu připomínaly. Nová vlajka Moravy bude vedle vlajky městské (z roku 2014) a státní (z roku 2018) zdobit prostory městského úřadu. Pro nás regionální patrioty je obzvlášť potěšující, že byla vyšita v Postřelmově."

Na stránce města Zábřehu, kde je k prohlédnutí album fotografií z žehnání v Ráječku, k tomu 5. července ráno napsali: "V Zábřeže jsme patrioti, máme novou ručně vyšívanou vlajku Moravy! 🚩

Vyšívané vlajky jsou jedinečné obecní a městské insignie, které se stávají svědky významných událostí, oslav, návštěv i ceremonií. Slavnostní a jedinečný ráz dodávaly zasedací místnosti městského úřadu vlajka města a česká státní vlajka. Tuto dvojici nově dozdobí také ručně vyšívaná vlajka s moravskou orlicí.🦅

V dnešní sváteční den, kdy si připomínáme příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu, bude při poutní mši svaté v obecní kapli sv. Cyrila a Metoděje v Ráječku moravská vlajka požehnána. ⛪

Šití slavnostních vlajek je tradičním řemeslem českých vyšívaček. Dnes ho ale ovládá jen několik žen v republice. A mezi ně patří i Libuše a Lucie Strachotovy z Postřelmova, které přistupují s láskou a pokorou ke svému řemeslu. 💙 Z jejich dílny L & L Strachotovy - ruční umělecké vyšívání vyšly všechny 3️⃣nádherné vlajky, které pořídilo město Zábřeh. 😊"

Na stránce L & L Strachotovy - ruční umělecké vyšívání k tomu: "Děkujeme panu Johnovi za sdílení jsme rády, že se vlajka líbí dokonce díky barvám orlice vzplanula vášnivá debata … a my jsme si s holkama řekly, že lepší nějaká diskuze, než žádná #mestozabreh #moravskavlajka #heraldika #barvicky".

Tisková mluvčí zábřežské radnice Lucie Mahdalová k tomu řekla: „Z jejich dílny vyšly všechny tři nádherné vlajky, které zdobí prostory zábřežské radnice.“.

Vlajka v Zábřehu, jak vidíme ze záběru, je prostě krásná. Našla využití i při dokumentaci významných návštěv, které hned zaujme.

Takovým setkáním byla v červenci 2021 návštěva potomka významného šlechtického rodu spjatého se Zábřehem - Tunklů, v jejichž erbu je kapr, Tamáse Ference Tunkela žijícího v Maďarsku. Kraj předtím naposledy oficiálně navštívili Tunklové z české větve rodu žijící v Praze a v Dačicích v roce 2010.

Modré tričko s emblémem moravské orlice - vzorem prapor 6. čs. střeleckého pluku, 1918

Na obrázku je zachyceno tričko, které s potiskem bíločerveně šachované orlice se žlutou korunou a zbrojí nabízí paní Kateřina Adamusová : "Tak konečně jsem se dostala k tiskum ! 🙂 v případě zájmu piste 🙂 cena 399 Kč. Jedna se o tisk. Možno nachystat v této velikosti i jako výšivku ideálně na mikinu, cena 1200 Kč." Figura na originálním praporu je moc pěkná (dobová) stylizace – přizpůsobená právě délce listu praporu.

Při srovnání s následující fotografií vidíme, že zobák a jazyk
orlice nejsou vyplněny žlutou barvou; vidíme jen jejich obrys.

Provedení emblému moravské orlice na tričku kopíruje to, které se nachází na praporu 6. čs. střeleckého pluku „Hanáckého“ (jeden z pluků 2. čs. střelecké divize v Rusku). Vznikl 21. června 1917 jako II. záložní prapor Čs. střelecké brigády.

Tento prapor byl v roce 2014 rozebírán v příspěvku Moravská orlice na praporech - prapor 6. čs. střeleckého pluku, 1918: "Averz praporu tvoří bleděmodré pole, na kterém je umístěna moravská šachovaná orlice.  Nad ní je umístěn štítek s husitským kalichem. Celý obvod praporu je zdoben stylizovaným hanáckým vzorem. Tento vzor je hodně komplikovaný, doplněný množstvím stříbrných linek.

Reverz praporu tvoří tmavě červené pole s českým korunovaným lvem. Nad ním je umístěn štítek s husitským kalichem. V levém horním rohu je malý znak Slezska a v pravém rohu znak Slovenska. Na „vrcholy“ Tater je použita modrá barva místo zelené, jak bylo na oficiálním slovenském znaku. Obvod praporu je opět doplněn komplikovaným vzorem podobně jako na averzu. Praporek má rozměr 43 x 59 cm a je namalován na plátně.".

Tričko s moravskou orlicí zaujalo. První zákazníci se hrnou. Podle diskuze na stránce Kateřiny Adamusové jsou mezi objednávkami trička i takové, které vyjadřují zvláštní přání, když chtějí červenozlatě šachovanou orlici se zlatou korunou a zbrojí. Pokud je to váš případ, sice je to proti historické skutečnosti, ale za necelé čtyři stovky si můžete pořídit tričko, které bude vyhovovat vaší potřebě. Takto to chce Jiří Kolářský: "Já mohu poprosit na zkoušku 1 XXL mikinu s výšivkou, ale v červenožluté "truc" šachovnici?".

Bude to vypadat, jak ukazuje dolní polovina grafiky, kde nahoře vidíme mikinu s moravskou orlicí a pod ní dále mikiny s orlicí s červenožlutým šachováním, žlutou korunou a zbrojí.

O sobě Kateřina Adamusová na odkazované stránce píše, že se zabývá zakázkovou výrobu textilu. Vyšívá, výrábí nášivky, potisk textilu, šije vlajky (reklamní, osadní, repliky atd.) či jiné reklamní předměty. Zabývá se maloseriovou výrobou klidně od jednoho kusu. Individuální zpracování dle přání. Náhledová grafika samozdřejmostí. Níže je obrázek jí vyšité nášivky moravské orlice.

Dalibor, časopis pro všecky obory umění hudebního, 21. března 1883

Dalibor: časopis pro všecky obory umění hudebního, Praha: Mojmír Urbánek, 21. března 1883, 5 (11), s. 110:

"Z Prostějova (na Moravě). Pěvecký spolek náš „Orlice“ měl 4. t. m výroční svou valnou hromadu. Dle zprávy jednatele čítal spolek 96 členů činných i přispívajících. „Orlice“ u veřejnosti zpívala během roku následující sbory, a sice smíšené (za spoluúčinkování „Vlastimily“): „Ukolébavka“ a „Místo klekání“ od Dvořáka, „Vánoční pisně“ od Tovačovskóho, „Pri luni“ od Procházky, „Tys láska má“ od Průchy. — Mužské sbory: „U boj“ od Zajče, v„Svoji k svému“ od Bendla, „Vše jen ku chvále“ od Jelena, „Domovina“ od Jpavce, „Česká muzika“ od Lva. — Dvakráte pohostinně zpívali u nás v koncertech sólisté olom. „Žerotína“ Veleba a Bouchal. Tento zpíval Škroupovu „Na Moravu,“ onen pak arii Musy z „Lejly,“ pak „Poslední přání“ od Pauknera, „Donna Anna“ od Novotného a „Minka a včely“ od Kavána. Společně zpívali duetto ze „Šelmy sedláka“ a „My čeští sedláci.“ Těšíme se, že opět v brzku ony pány u nás uslyšíme. — Zkoušky zpěvné odbývají se řádně dvakráte v témdni; pro začátečníky zařízen jest zvláštní běh. — Spolek užíval povždy při vycházkách praporu, kterýž již v roce 1863 povolen a slavnostně posvěcen byl. Sl. místodržitelství moravské zakázalo zvláštním připisem praporu toho na dále užívati a sice z té příčiny, že barva praporu jest červená, modrá a bílá."

Moravský prapor z roku 1678

Na obrázku je zachycen zbytek praporu s moravskou orlicí, který byl datován rokem 1678 (datace zde uvedená vychází z roku v názvu souboru).

Snímek je focen z úhlu, snad proto poslední slovo nápisu, začínající na S, není zřetelně vidět. Není tak dobře čitelné jako slova před ním. Poslední dvojčíslí roku 78 je vpravo dole. Vpravo nahoře je konec textu "NTVR QVOS SPREVIT".

Uprostřed modrého listu praporu se ve věnci nachází bíločerveně šachovaná orlice se žlutou korunou (provedeno zlatou barvou), jazykem a pařáty (provedeno zlatou barvou). Zobák vůbec moc žlutě nevypadá. Jeho zbarvení se podobá barvě dříve bílých polí (provedeno stříbrnou barvou).

V minulosti avers, v současnosti revers

Takže pozor. Zdá se, že jde o malbu zlatým pigmentem (ten vydržel a stále se třpytí - viz též nápis, číslovky i rolverky, krom pařátů a koruny) a zčernalý/zoxidovaný stříbrný pigment šachovnice (včetně "stříbrného" zobáku - toto šachovnicové políčko na něj i vychází - zlacený je jen jazyk).

Jan Studeník v práci určené pro "žlutý dorost" Proba fides Moravorum. Poctivá víra Moravanů, 2021, prapor popisuje jako "prapor moravský proti kurucům z roku 1678. Jezdecký, modrý se zlatými třásněmi, věncem se zlato-červenou orlicí, zlatočervenými šňůrami a nápisy NON TIMENTVR QVOS SPREVIT (Ti, kterými (Bůh) pohrdl, nevzbuzují strach) (rekonstrukční kresba: Jan Studeník)". Poznámka: Překlad provedl (zřejmě) Rostislav Svoboda.

Rozměry listu: 156 x 128 cm, z toho 10 cm okolo dřevce; materiál a technika: brokát, malování; dřevec: 350 cm, Ø 2,5–7 cm, zlatá polychromie – na papírovém štítku je nápis LAND MÄHREN, bez špice.

V minulosti restaurováno.

Je hezky vidět, že to co Jan Studeník považuje za žlutou, je zřejmě odprýsklé stříbro a zažloutlé plátno:
je to vidět pod krkem a na kořenu ocasu.

Nezdá se, že by pod žlutými číslicemi 78 byl monogram LI císaře. Spíš to vypadá na číslici 11 (nebo II?).

V poznámce č. 36 k praporu (a ke své ilustraci) Jan Studeník cituje tyto zdroje: "Prapor proti uherskému povstalci Imrichu Thökölymu (1657-1705) - Mořic Trapp, Beiträge zum bürgerlichen Militärwesen Brünns der alten bis Jetztzeit, Brünner Zeitung (č. 179, příloha), Brno 7. srpna 1872; Viz položku č. 181: FAHNE (LAND MÄHREN) – anonym, Catalog der Historischen Ausstellung der Stadt Brünn (1895) (Katalog výstavy), Brno 1895; Pouze nepřímá zmínka – Kolektiv autorů, Baroko. Příběhy barokního Brna (Katalog výstavy + CD ROM), Brno 2009; Srov. nápis na praporu s biblickým žalmem: "Tuť se náramně strašiti budou, kdež není strachu. Bůh zajisté rozptýlí kosti těch, kteříž tě vojensky oblehli; zahanbíš je, nebo Bůh pohrdl jimi" – Žalm 53:6, Pošetilost bezbožných, Bible kralická, 1613".

Prapor by jistě stál za vidění v originále. Hlavně ta část se žlutými  číslicemi 16 (jsou na straně, která byla "v minulosti revers, v současnosti avers". Prapor mohl být původně z roku 1611 ... stříbrně, pak žluté číslovky 1678. Tvar orlice a věnce je blízký pozdně renesančním vzorům (Sněmovním tiskům). Klidně tam mohlo být původně bíle či stříbrně 16 11 (prapor moravského oddílu z doby vpádu Pasovských?) pak opravovaný/přemalovávaný včetně žlutých číslic 16 78 (proti Kurucům).

Prostě na něm se přemalovávalo ...

Celek ukázek v práci Jana Studeníka (a vůbec není pravda, že o nich historici neměli ani potuchy, jak tvrdí v úvodu) působí samozřejmě naprosto jednostranně. Šlo mu o to ukázat, že zde bylo množství či snad dokonce více "žlutého" materiálu v běžné praxi, což ale není pravda, ovšem to by se musely publikovat i ukázky "bílé" a že by se jich našlo stejného množství (viz jenom heraldické spisy, kde Jan Studeník vezme jen ty žluté příklady).

Ovšem v důsledku zde přeci nejde o žádnou přetahovanou, kdo toho měl-má víc.

Je to pořád dokola (jak řekl již boskovický poslanec Josef Czibulka v roce 1848: "Protože zvláštnost země to žádá, navrhuji, aby se zde i zemské barvy vyznačily. Ačkoli zemské barvy "zlatá a červená pocházejí z nadání císaře Bedřicha ze 7. prosince 1462, přesto jsou z jedné strany odpírány, z druhé přijímány. (...) Zmínka o tomto přídavku se mi zdá potřebná, protože brněnská národní garda přijala tyto barvy, jakožto barvy zemské, do své kokardy. Navrhuji tedy tento dodatek: Barvy země jsou zlatá a červená.") a vlastně velmi jednoduché. Kdyby důsledky privilegia 1462 (tak jako pro Prahu ještě během 15. století a v následujícím období) přirozeně převážily, nebylo by dnes vůbec co řešit. Žel byla zde nešťastná dvojkolejnost. Budiž to varováním: snažit se měnit znaky zemí v průběhu času. V podstatě nic takového se proto v Evropě nedělo.

(pozn. výše citovaný text v českém znění, jak uvádí, stylizoval pro potřebu své práce Jan Studeník)

Situace roku 1848 a ona diskuze (viz Protokol veřejného jednání a hlasování Moravského zemského sněmu (tzv. Selský sněm) ze 14. srpna 1848 (§ 5); trefně shrnutá jimramovským poslancem Janem Chlumským: "Podotýkám, že pravé a prvotní zemské barvy byly červená a bílá, a že později červená a zlatá byly uděleny stavům a ne zemi.", a v tisku komentovaná Karlem Havlíčkem Borovským) pak už byla opět v politicko-správní rovině a sporu o to, do jaké míry se vymezovat (např. od Čech) a odlišovat či naopak. Včetně pohledů na česko-moravskou historii a její vykládání (viz německý pohled, Palacký, Pekař atd. apod.), adorování toho kterého období či dynastie atd. apod.

Samozřejmě věčná otázka správy či samosprávy a "kdo je země" (čili významový politický posun od doby 18. století a v chápání 19. století).

I proto 1. republika zvolila jednotící princip (shodných) státních barev a trvá to i v symbolice ČR. Jistě, změní-li se pojetí organizace státu či se tento rozpadne, změní se i symbolika ...

Z onoho dílka je tak až přespříliš cítit ta urputnost dosáhnout této změny. Zapomíná se však, že postup má být opačný! Ne "vydupat si ve veřejném prostoru vlastní symboly" a na tom pak žádat státní změny, ale přesně naopak, v důsledku změn (vůle demokratické většiny) změnit stát/zřízení a symboly.

Takto pak nastává jen ono "argumentačně demagogické zakopání se na mrtvých pozicích" a vzniká  rádoby (pseudo)problém, který ve výsledku zajímá jen určitou sociální bublinu, a nic se - po staletí, od roku 1462 až dosud, tedy fakticky nevyřešilo a nevedlo k tak žádoucímu táhnutí za jeden provaz, viz Svatoplukovy pruty).

Heslo Moravská vlajka na stránce Wikiwand

Heslo k historii moravské vlajky na stránce Wikiwand, Moravská vlajka, které je vlastně průběžně (pružně čas od času) aktualizovanou kopií hesla pojednávajícího o historii moravské vlajky (a moravské orlice) Moravská vlajka na Wikipedii, zaujme svým krásným pozadím s moravskou orlicí na začátku představujícím moravskou vlajku. Nejen ti, kteří tuto verzi hesla ještě neviděli (o ní nevěděli), si toto záhlaví, které tam je už delší čas (neznámo odkdy) mohou prohlédnout na snímku obrazovky počítače níže. Je skvělé, že si toho o moravské vlajce můžeme tolik přečíst.

Moravská vlajka na stránce Wikiwand

Blíží se 5. červenec, který je jako každý rok poslední leta v návaznosti na svátek sv. Cyrila a Metoděje spojen s vyvěšováním moravské vlajky na radnicích a i jinde, které začalo jako iniciativa Moravské národní obce. Toto je ten čas, kdy v rámci vlastní propagace stránka Chcu aby na mojí radnici vlála Moravská vlajka (a některé další) změnila profilový obrázek - vyměnila jednu fotku za jinou, za grafiku, kterou považují za moravskou vlajku.