Patent Ferdinanda III. z 26. listopadu 1641, jímž ustavuje Brno sídlem nejvyšších zeměpanských a zemských úřadů

Spor mezi Olomoucí a Brnem o postavení zemského hlavního města probíhal i v 17. století. Ve prospěch Brna jej ukončila listina, která byla vydána 26. listopadu 1641. Císař Ferdinand III. patentem Brno určil za sídlo nejvyššího správního úřadu - moravského královského tribunálu, i úřadu moravských zemských desk (viz katalog k výstavě konané na podzim 2018 Morava jako součást českého státu; Mlateček, Karel, Černušák, Tomáš: Morava jako součást českého státu. Společný vývoj od středověku do 20. století. Události – jevy – osobnosti. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2018, s. 156).

Patent Ferdinanda III. z 26. listopadu 1641, jímž ustavuje Brno
sídlem nejvyšších zeměpanských a zemských úřadů

"My Ferdinand třetí z Boží milosti volený římský císař, po všecky časy rozmnožitel říše, uherský, český, dalmatský, charvatský a slovanský etc. král etc., arcikníže rakouské, margkrabě moravské, lucemburgské a slezské kníže a lužický margkrabě. Všem věrným obyvatelům a poddaným našim dědičného Margkrabství našeho moravského, jakého ti koliv důstojenství, stavu, řádu a povolání jsou, milost naši císařskou a královskou i všeckno dobré vzkazovati a jim vedle toho milostivě znáti dávati ráčíme: že jsme se, jak z otcovské lásky a starosti, kterou za věrné poddané naše a o obecné dobré snášíme, tak takéž mnohých jiných hodných a poddaných příčin, milostivě resolvírovati ráčili, aby již dáleji soudové naši zemští, (kteří posavád jednak v městě Olomouci, jednak zase v městě Brně držáni bývali) stále na jistém místě, kde by se vedle společných desk zemských i Královský tribunál náš hájiti a jeden každý bez obtížného a nákladného semotam objíždění, jak v spravedlnosti své, brzského náležitého fedruňku užíti, tak také pro sebe a budoucí jeho, k dokonalé bezpečnosti přijíti mohl, ustanovené a utvrzené byli. A poněvadž jsme z mnohých znamenitých příčin a důvodův, dadouce sobě od předních duchovního a světského stavu obyvatelův a přivtělených oudův země této v té příčině prošlá, požádaná dobrá zdání s dostatkem přenésti, k tomu město naše Brno milostivě obrátiti ráčili: Tak že dále toliko v témž samém městě našem Brně, jak královský soud náš zemský, taky tribunál, a dsky zemské, vždyckny stále se zdržovati a hájiti a teď ve jméno Boží toho tam začátek při nejprvnějším příštím soudu zemským Svatotříkrálovským se učiniti. Tolikéž již spolčené dsky zemské v ten čas tam se otevříti. Náš Královský tribunál pak i hned tam přenesen a držán býti má. Vedle čehož se všichni naddotčení věrní obyvatelové téhož margkrabství našeho moravského, obzvláště pak ti, kteříž tak co buď při královském soudu našem zemském, tribunálu, aneb při týchž dskách zemských činiti mají, jak spraviti do města Brna vypravovati, a tam při jedné neb druhé expedici potřeby své náležitě říditi, jak věděti budou. Dán v městě našem Vídni dvacátého šestého dne měsíce listopadu léta Páně šestnáctistého čtyrydcátého prvního a království našich římského pátého, uherského sedmnáctého a českého čtrnáctého."

Citace zdroje dokumentu: MZA v Brně, B 17 Moravské místodržitelství – patenty, karton č. 159, rok 1641

Instrukce Ferdinanda III. z 2. ledna 1642
pro úřad moravských zemských desek

Změnu završil patent vydaný v roce 1642, rušící dělení moravských zemských desek na olomouckou a brněnskou řadu. Za titulním listem je na další straně patentu před vlastním textem ve vnitřním rámečku znak Moravy: Insignia Marchionatus Moraviae.

Insignia Marchionatus Moraviae: znak Moravy

Citace zdroje dokumentu: MZA v Brně, B 17 Moravské místodržitelství – patenty, karton č. 59, sign. L3-1

Morava, Čechy a Slezsko na digitální mapě

Všímavým neuniklo, že mapový server mapy.cz po zadání názvu země Moravy, nyní zobrazí její dnešní rozsah v rámci České republiky, jako oblast vymezenou červenou čárou.

Zeleně jsou zvýrazněna některá větší hlavní města Moravy

Tato ucelená oblast je zřejmě určena seznamem katastrálních území, která jsou dnes na území ČR, historicky k Moravě někdy (k. ú.: tedy v novověku) náležela, a nejsou ve Slezsku. Jiná jsou pominuta. Před časem byla zřejmě díky existenci Severomoravského kraje i ve 20. století k Moravě připočítána oblast dnes Českého/Moravského Slezska, a mluvilo se o Severní Moravě. Díky červené čáře v digitální mapě snad nenastane situace, kdy byste situaci chápali nadále tímto způsobem. My to Slezsko, přátelé, prostě potřebujeme takové, jaké je. S Opavskem je aspoň o něco větší - není moc mrňavé v poměru k Čechám a Moravě.

Poznámka: v roce 2022 si Morava připomíná první písemnou zmínku o Moravanech k roku 822.

Co patřilo k Moravě dle zápisu v moravských zemských deskách ve 14. století, a potom se historicky, když se ukázalo, jakou to má spádovost (a ten prales mezi Čechami a Moravou už nebyl tak veliký), dostalo do Čech, to tu jistě nehledejme. To nás může zajímat leda tak historicky s ohledem na dějiny místa, což může být případ některých obcí při zemské hranici, dnes v jižních Čechách.

Takže tu máme v ohraničené oblasti zahrnut i územní zisk po roce 1918 na Valticku, které před tím rokem patřilo k Dolním Rakousům, či Dyjský trojúhelník (Moravsko-dyjský trojúhelník), tzv. České Rakousy. Od té doby je chápeme jako (moderní, dnešní) Moravu. Podporují nás v tom, jako vždycky, státní hranice, které se v tomto ani po roce 1992 moc nezměnily.

Nemáme tu však, když ve vyhledávacím poli zadáme název Morava (vidíme, že našeptávání pokračuje popiskem "historické území") moravské enklávy ve Slezsku, nebo dokonce moravská územíčka, která jsou kousek za hranicí v Polsku. K Moravě s enklávami se dostanete výběrem další položky v rozbaleném seznamu "Morava - s enklávami".

K čemu tuto funkci využít? Jak jinak než k učení. Nejprve zadáte slovo Morava, a tedy i s enklávami, a zaměříte se na její zeměpis. Totéž můžete udělat, až se budete seznamovat s Čechami a se Slezskem. A něco (osada U Sabotů) skončilo, jak víme, na Slovensku. Pohledem původců této úpravy ve prospěch Slovenska jak jinak než "od roku 1997 napořád".

Toto jsou Čechy.

A toto je Slezsko. Včetně moravských enkláv ve Slezsku (v různých dobách označovaném jako Českém, Československém, Moravském, Rakouském, Sudetském). Viz zvláštní mapa, kterou naleznete zase někde jinde, např. v uvedeném odkazu na Wikipedii.

Morava a moravské enklávy v České republice a v Polsku

Moravskočeská zemská hranice.

Díky chvilce strávené při studiu snad později budeme v zeměpisu českých zemí míň tápat. Vlastně by se tato mapa měla stát výchozím bodem při plánování cest. Zadáte nejprve Čechy, Morava nebo Slezsko, a pak už je vše snadné. Přepínač mezi zeměmi např. v podobě zemských znaků by mohl být vestavěnou součástí rozhraní mapového serveru a byl by ten postup zase o něco rychlejší a život obyvatel těchto zemí radostnější.

Poznámka: mapa výše ukazuje území obehnané (hraniční) čárou. Příkladem zajímavé specializované mapy, kde je její rozsah (obsah) vymezen zaměřením projektu, je např. mapa Mineralogicko-petrografického exkurzního průvodce po území Moravy a Slezska.

Českým, moravským a slezským sídlům, řekám, horám, kopcům, zeměpisu vůbec, geomorfologickým celkům a dalšímu se věnuje Zeměpis Čech, Moravy a Slezska.

Dne 1. března 2023 byl zveřejněn návrh na vydání zákona o zemských znacích a vlajkách, který počítá s označením historické zemské hranice alespoň na hlavních tazích.

Pracovní zasedání kulatého stolu k zemským symbolům, jehož se účastnili vedle poslanců odborníci a pozvaní hosté, se konalo v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky 20. dubna 2023 v místnosti číslo A23.

Můžeme podpořit přijetí zákona o zemských znacích a vlajkách? Můžeme, podpořme.

Řeč PhDr. Zdeňka Kubíka pronesená při setkání tzv. kulatého stolu k zemským symbolům v Praze 20. dubna 2023 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, v místnosti číslo A23.