V příspěvku zaměřujícím se na nadcházející sčítání lidu z 13. března 2021 Pro svou vlast se přihlaste k moravské národnosti MUDr. Ctirad Musil (předseda strany Moravané, která podle všeho nechala vyrobit více různě vypadajících plakátů ke sčítání: „Čím víc občanů se přihlásí k moravské národnosti, tím větší šance bude k obnově územně správní identity Moravy.“) nechal zveřejnit text ke sčítání lidu 2021.
Doplnil jej obrázkem v docela malém rozlišení (to, co vidíte, je skutečná velikost toho obrázku) s nástěnkou, na níž je umístěn plakát Jakou máš národnost? s odpovědí Moravskou národnost! Osoba u něj stojící je zřejmě Ctirad Musil. Výrazným motivem sdělení je emblém moravská orlice.
Vedle plakátu iniciativy Morava1918, který je nyní rozšiřován po Moravě, je toto další příklad plakátu vyslovujícího se pro uvedení moravské národnosti obyvateli Moravy. Pokud tedy kdokoli chce a nevyužil by nabídky iniciativy Morava1918 pomoci s rozšířením již vytištěných plakátů s jednoduchým sdělením k moravské národnosti a moravskému jazyku.
14. března 2021 informovala stránka Morava1918, že "nejen KAŽDÁ DĚDINA SE POČÍTÁ, ale také každé město. Nad rámec původního
záměru kampaně, totiž přinést informaci o možnosti hlásit se k moravské
národnosti a jazyku do každé dědiny, se díky darům řady dobrovolníků
nebo celých spolků sdružených v Moravském kulatém stolu podařilo zajistit placený výlep na maximálním počtu míst v
následujících městech: Brno, Olomouc, Jihlava, Opava, Prostějov, Přerov,
Břeclav, Kroměříž, Hradiště, Vyškov a v mnoha menších. Řádově tisíc
plakátů v těchto městech zasáhne nejen asi milion jejich obyvatel, ale spolu s lidmi dojíždějícími za prací
takřka polovinu populace Moravy. Velký dík všem sponzorům této akce! A
možnost pomoci i pro ty, kdo tak ještě neučinili, protože nevěděli jak -
na účet 1031819662 / 6100 je možno stále posílat příspěvky na kampaň,
prosíme o uvedení variabilního symbolu 1918 a zprávy pro příjemce ve
znění "sčítání". Předem děkujeme za pomoc i za SDÍLENÍ!".
 |
Leták Každá dědina se počítá. Pokrytí moravského území dosud přihlášenými
dobrovolníky. Přihlásili se, aby pomohli s rozšířením letáku na Moravě; mapou
zobrazené údaje mají platnost k 15. 3. 2021 (mapová služba Google My Maps). |
Otázkou ale je, na jaký plakát(y) takto svými pár kačkami tentokrát přispějete? Zeptáte se majitele účtu předem, protože "abychom si rozuměli"? Tady ukazují čerstvé snímky z Brna, že se vylepuje plakát iniciativy Morava 1918. Na stránkách Zprávy z Moravy byl 16. března 2021 uveřejněn článek Napište si moravskou národnost, vyzývají plakáty po celé Moravě. Kdo za tím stojí?. Koordinátor informační kampaně Jiří Novotný uvedl: “Jedno z nejvíce pozitivních zjištění této kampaně bylo, že opravdu hodně lidí je skutečně zapálených pro Moravu. Od okamžiku vyhlášení záměru kampaně se dobrovolníci hlásili takřka denně.”, “Mimochodem, projel jsem při kampani Moravu křížem krážem a musím říct, že práce byla skutečně odvedena, že to nebyla nějaká parta hurápatriotů. Ti lidé, ať studenti, důchodci, manuálně pracující nebo akademici a úředníci, prostě vzali auta, sponkovačky či lepidlo a jeli.”.
Na Facebook stránce Chcu aby na mojí radnici vlála moravská vlajka mezi aktuální záplavou obrázků (i recyklovaných retuší z dřívějška) ve žlutočervených barvách stran a hnutí, jaké používají Moravané, Moravské zemské hnutí, Moravská národní obec, Morava 1918 (?), sloučených například se záběrem sněmovního sálu v budově bývalé zemské sněmovny v Brně (to je oblíbený motiv), tedy takto pojaté orlice a bikolóry, kde už vidíme úmysl podsunout při každé příložitosti tyto symboly jako dnešní symboly moravské země, aniž by pro to byla opora v zákonu o státních symbolech České republiky, nacházíme mimo jiné i fotografii zastávky v Brně, kde se na nás zpoza skla usmívá člen MZH Pavel Trčala (před koncem roku, 28. prosince 2020 vystoupil v pořadu Českého rozhlasu Brno Apetýt, jehož přepis, aby měl záznam dopad i později, jsme přinesli, protože moravanství je o lidech, co zde žijí, a jimž se tu líbí; není jen o symbolech, ty jsou věcí jasnou, vysvětlenou). Sdělení plakátu je, když pomineme popsanou bikolóru se znakem, toto: Nejsu Čech. Při sčítání lidu uvedu moravskou národnost.
Příspěvek z 13. března doprovází text: "Od 27. března 2021 bude probíhat sčítání lidu. Je důležité, aby lidé na Moravě věděli, že mohou uvést moravskou národnost." Dobře, s tím souhlasíme. A k zobrazené fotografii, která je, jak teď již víme, další iniciativou kromě jiného informující o nadcházejícím sčítání lidu, doplňuje: "Obyvatelé Brna projíždějící přes Vaňkovo náměstí se to mohou dozvědět díky plakátu u zastávky trolejbusu. Máme k dispozici i menší plakáty.".
Zleva doprava jde pruh se žlutočervenou bikolórou s červenožlutě (případně žlutočerveně) šachovanou orlicí s červeným jazykem, žlutou korunou a zbrojí v modrém poli štítu umístěnou uprostřed.
Pavel Trčala je vícekrát citován v článku z 16. března na stránkách Zprávy z Moravy odkazovaném výše: “Vážím si každé, i anonymní, snahy upozornit na důležitost přihlášení se k moravské národnosti. Cílem každé moravské kampaně by ale mělo být představit lidi, kteří Moravě chtějí pomoci.”, “Hledáme všechny, kteří se nestydí za svou moravskou národnost a
jsou připraveni jít také s kůží na trh. Budeme také vděční těm, kteří
sice raději zůstanou anonymní, ale pomohou nám třeba s distribucí
letáků.” a vzpomíná i Moravského trolla, kteroužto přezdívku spojuje se Ctiradem Musilem: “Jsem přesvědčen, že pan Musil k tomu má nějaký důvod, ale věřím, že
vhodnější by pro něj byla vizualizace, na které by byla jeho tvář a
jeho reálné jméno. Osobně nemám rád přezdívky a myslím si, že lidé by
měli vystupovat pod svými jmény. Nebojme se jít s kůží na trh”, viz dále.
Vůbec, Pavel Trčala v citovaném článku na elektronickém papíru dostává hodně prostoru, což předpokládá i dobré vztahy s redaktorem: “Moravská svébytnost nyní zažívá jedno z nejtěžších období za
tisíc let, a proto propagace moravské národnosti vyžaduje nejen
pragmatické sdělení, ale i příběh, srdce a hlavně pravdu. A pravda je,
že nejsme Češi,” Podle Pavla Trčaly si lidé velmi často pletou státní příslušnost a národnost a seznamuje se svým názorem: “Moravan nemůže být zároveň Čechem, snad kromě případu, kdy by
měl maminku z Brna, tatínka z Pardubic a vyrůstal by napůl v Letovicích a
napůl v Litomyšli. Já osobně mám maminku z Valašska, tatínka z Brna,
kde jsem vyrůstal, a moje národnost je tedy moravská,” vysvětluje Pavel Trčala. “Češi a Moravané mohou žít v přátelství, ale je dlouhodobě neudržitelné, aby se Češi snažili Moravanům diktovat, že jsou Češi,” myslí si tvář kampaně “Nejsu Čech”.
V diskuzi na Chcu aby... se u příspěvku, jehož pozadí bylo v předchozích odstavcích tak obšírně rozvedeno, se opět objevuje dotaz téma pozorně sledujícího občana: "Můžu
se zeptat, jakou má toto umělé vymezování se proti Čechám smysl? Já
jsem Moravák, celý život žiju na Moravě a stejně si myslím, že moravská
národnost neexistuje, stejně jako moravský jazyk. Nebo mi chcete tvrdit,
že kamarádi a příbuzní z Čech jsou cizinci?". Na tento a podobný zájem o věc se pak tazatelům na stránkách dostává nejrůznějších odpovědí. Jsou lidé, kteří tvrdí, že mají moravskou národnost uvedenu na vysvědčení, a nemusí jim být zas tolik let. V 90. letech 20. století, pokud jste se snadno nenechali paní učitelkou přesvědčit, že budete v kolektivu za exota, když budete trvat na tom, aby byla uvedena na vysvědčení jiná než česká národnost, tak jste ji tam mohli mít.
 |
| Plakáty ke sčítání lidu, domů a bytů 2021 - vylepeno v Jihlavě |
K obrázku plakátu na nástěnce úplně nahoře s výraznějším textem Co je Česko? Nebuď Čechem druhé kategorie! Přihlas se k moravské národnosti! Sčítání lidu 2021, v jehož dolním pravém rohu je podepsán Moravský troll. Snaží se postihnout otázku daní a co se s nimi dělá, a tím vyvolat odezvu ve směru, který sleduje. Na každého působí sdělení jinak. Někdo řekne "Tak se to dělá." Je výrazné. Jistě. O co v něm ale jde? Na základě toho, že žijeme na Moravě třeba o to, abychom se "nerozplynuli" ve "velkých Čechách"?
Vyvolávání představy Čecha druhé kategorie ale není zrovna lákavá představa a v Jihlavě ani jinde pro všechny lidi nemusí být tím pravým důvodem, proč se přihlásit k moravské národnosti (pro účel statistiky). Co když některé něco ze zvoleného způsobu vyjadřování odradí? Tam v Jihlavě při zemské hranici hned vedle Čech nejsou zrovna tím nejvýchodněji položeným moravským
sídlem: "ó ty hrůzo"? :-) Jak to sdělení na ně asi tak zapůsobí? Plakát byl ovšem vylepen na více místech - podle zpráv třeba v Bystřici nad Pernštejnem, vidíme článek s obrázkem, jehož součástí je název Malá Morávka.
To je tak, není na světě ten, kdo by se zavděčil všem. A tak pro někoho je plakátová výzva ke sčítání "moravský jazyk" zásadaní krok vpřed, pro druhého je to prostá lež. Na rozdíl od teoretické možnosti "moravský národ". Takto naladěn žlutočervené barvy na plakátu takový jedinec nebere jako náhodu - ani náhodou. :-) Vrstvené mapky bere jako nástin historického vývoje, který se mu nejpozději počínaje rokem 1938 nelíbí - postupné zmenšování rozsahu státu, oslabování společenství z těch a oněch příčin. Je tak, jako část našich spoluobčanů, přistoupit z vlastních důvodů na hru zvanou Česko: "Na otázku v hranicích ČR "Je tohle Česko?" Odpovídám, ano, toto je "Česko"! Stejně, jako před rokem 1918 označení "Rakousko" zahrnovalo i Moravu, Čechy, Štýrsko, Korutany atd. Na mapku Čech s výkřikem "Toto je Česko" odpovídám, mýlíte se, nebo spíše žluto-červeně lžete! To jsou Čechy! Tak jako před rokem 1918, kdy se též rozlišovalo označení Rakousko (pro celé soustátí) a Rakousy! Tj. Horní nebo Dolní příslušná německy mluvící země onoho císařství." Je to taková jazyková válka, jinak též komedie plná omylů. A jedinečných zájmů a postojů při tom všem "boji o zrno", který ani pořádně nezačal, ani neskončil.
Na stránce Chcu aby ... 19. března 2021 zveřejnili obrázek s vyjádřením předsedy Moravské národní obce Jaroslava Krábka a používané argumenty, které se vyslovují pro národnost moravskou a zdůvodňují jazyk moravský: "Sčítání lidu - Moravská národnost a moravský jazyk". Na překlep v závěru "moravskočtina" (myšleno moravskočeština jako označení do dvojice k českomoravštině) byl v diskuzi pod příspěvkem již upozorněn, a tak se dá očekávat, že obrázek dozná brzy změny. A tak jen dodejme, že v textu je místo, kde má být místo jenž použit tvar "jejž" (4. pár: koho - co).
 |
Vysvětlení, proč byl text zveřejněn: "Někteří se ptají, k čemu je dobré přihlásit
se k moravské národnosti, a co že to je ten moravský jazyk. Je to naše tisícileté
dědictví, které máme povinnost udržet. Tady je stručná odpověď." |
Pozadí elektronického "letáku" je barevně neutrální. Před sčítáním se postupuje opatrně. :-) Můžeme si všimnout prostředků, jimiž je odůvodňováno zapsání moravského jazyka, které spočívají na tradici a vlastním rozhodnutí. Příjemce poselství má tedy z jakéhokoli důvodu tento nebo podobný zájem a je ochoten jej předestřeným způsobem pro účel statistiky uplatnit, ačkoli se s některými v textu zahrnutými závěry ohledně toho, jak se co vnímalo a dnes vnímá, nemusí souhlasit, nebo je mu to šumák, jak uvažují jiní (chtějí, aby uvažoval - dávají návod, jak by mohl o věcech přemýšlet;nauka o vymezení národů a jazyků v té které době a nově podle potřeby opět jinak). Popsaná cesta je způsobem, snahou výklad věcí změnit, jak vést tyto věci od "pěti k desíti", jelikož jiný přístup má desítky posledních let slušný náskok. Příspěvek Jaroslava Krábka je představou mající za cíl udržet společenství ve stavu, kdy bude prospívat a rozvíjet se. On i ten "agresivní český nacionalismus konce 19. století", se kterým se v textu operuje měl v dobových souvislostech své místo, a nebyl sám. Ale na to je text přepsaný níže jednak krátký, než aby obsahoval něco jiného, než co sleduje, a jednak v něm jde o jinou věc, než aby poskytoval cenné místo obhajobě jiného než moravského "nacionalismu" a povzbuzení jeho schopnosti zachovat v myslích lidí, že žijí na Moravě, neboli má vést k lásce k vlasti, kam až oko dohlédne. :-)Přepis s vyznačenými opravami překlepu a gramatické chyby: "Sčítání lidu - Moravská národnost a moravský jazyk
Sčítání lidu je státem organizovaná akce, a jako jedna z mála nám umožňuje přihlásit se k naší národnosti a zvolit si i pojmenování svého rodného jazyka. Je proto důležité oslovit co nejvíce našich spoluobčanů, aby si tuto možnost i velký význam jejího poselství uvědomili a využili ji.
Původní vnímání novodobých národů, na kterých byla vystavěna Evropa 20. století, bylo založeno na nacionální doktríně z 19. století, která národ viděla v podobě nepřetržité historické linie - "Národa jako díla božího", do kterého se člověk rodí a jejž lze definovat podle vnějších znaků. Zkušenost z reality 20. století vedla nejen k odmítnutí nacionalismu a nacionální doktríny, ale ověřila i skutečnost, že národ nelze objektivně definovat podle vnějších znaků. Moderní národ je proto v současnosti vnímán jako společenství obyvatel určité země, aktivně se hlásící k této zemi, k její kultuře a historii. Do takového národa se člověk nerodí, jeho součástí se vědomě stává. Současný moderní národ je tedy definován vědomým rozhodnutím jeho příslušníků se do něj přihlásit. Je tedy logické a oprávněné považovat se za Moravany. Máme svoji zemi s více než tisíciletou historií, svébytnou kulturu a ke svému národu se hlásíme.
Jazyk, jako jeden ze základních projevů národní kultury je i jedním z jeho pilířů. Jazyk na Moravě se po staletí vyvíjel ve styku s jazykem Čech. Jejich blízkost vyústila ve společnou spisovnou formu, na které postupně pracovali vzdělanci obou zemí. Společným vrcholem se stala tzv. "kraličtina", jazyk Bible, vzniklé na počátku 17. století v moravských Kralicích. Ta je základem i současného spisovného jazyka obou zemí. Tento jazyk byl téměř do konce 19. století znám jako moravština na Moravě a čeština v Čechách. Teprve nastupující agresivní český nacionalismus konce 19. století postupně přejmenoval vše původně moravské na české. Odlišnou v obou zemích dodnes zůstává používaná hovorová řeč. Její rozdíly jsou dány odlišnou charakteristikou moravských nářečí oproti českým, ale především odlišnou melodikou řeči. Moravská melodika známá z moravských lidových písní a proslavená dílem Leoše Janáčka je natolik specifická a zcela odlišná od té české, že má charakteristický odraz i v používané hovorové řeči.
Pojmenování jazyka je čistě politickou záležitostí, o čemž svědčí čtyři kodifikované názvy OSN pro srbochorvatštinu, proto je oprávněné nazývat naši řeč moravštinou. Společnou spisovnou formu českomoravštinou, případně moravskočeštinou. Zúžení názvu na češtinu by znamenalo souhlasit s krádeží kulturního odkazu našich předků.
Jaroslav Krávek, Moravská národní obec".
Plakátů vydaných pod značkou Moravský troll je víc, ačkoli všechny grafiky vyfoceny v terénu, nemáme.
Moravskoslezský deník 16. března zveřejnil článek Jsou Moravané Čechy druhé kategorie? Kampaň za národnost běží i ve Slezsku. V jeho galerii vedle diskutovaného plakátu výše naleznete další příklady výzvy "Nebuď Čechem druhé kategorie! Přihlas se k moravské národnosti! Sčítání lidu 2021", podepsán Moravský troll s tou variací této "blbé hry" na city, že Českou republiku na něm vidíme rozdělenu na dvě části západní a východní - pro účel sdělení jsou to jednoduše Nadčeši/Podčeši.
To přece Čechům na Moravě radost v žádném případě neudělá, akorát je to nase... Logicky, představte si v mapce napsáno v opačném uspořádání Nadmoravané/Podmoravané - to přece nedává smysl, jak by řekl jistý vědec. Je vůbec možné, aby všechny tři zkoumané plakáty táhla jedna osoba? - zaspekulujme si, že to si možná žádá spolupráci více lidí. Každý nechť se zamyslí nad tím, co je pravda na takto pojatém vyjádření? Připomeňme jednu věc, s níž se operuje: můžete se rozhodnout vyplnit dotazník podle sebe, je to vaše svoboda. To se používá jako argument, když jde Moravanům o to seznámit čtenáře s tím, co by tak mohli udělat, když by chtěli, protože to pak má mít mimo jiné dopad na to, na co jdou do společné pokladničky vybrané penízky. Jsme ve svobodné zemi, proto nefňukejme.
Plakát přitáhl pozornost novináře Ivana Motýla, jehož náhled na věc, v němž se strefuje do "moravského nacionalismu", je vyjádřen již v názvu příspěvku, který vydala 23. března 2021 stránka CNN Prima News: Čechistan a Nadčeši aneb Jak moravští nacionalisté zneužívají sčítání lidu. Ivan Motýl hned zkraje z obsahu tohoto a podobných plakátů vyvozuje, že "programovým cílem politické strany Moravané je federalizace země a vytvoření Moravské Federativní Republiky. Kampaň Moravanů před nadcházejícím sčítáním lidu je proto bojovná až separatistická, letáky strany třeba českou část republiky označují jako Čechistan a její obyvatele za Nadčechy, zatímco na Moravě žijí utlačovaní Podčeši. Sčítání lidu to podle strany může změnit, když se obyvatelé Moravy přihlásí k moravské národnosti a moravskému jazyku.". Tímto mixem hledí snížit pocit správnosti u těch Moravanů, kteří ve sčítacím formuláři hodlají vyplnit moravskou národnost, potažmo moravský jazyk. A u ostatních čtenářů? Dobré na tom všem je, že buď jak buď, pořád se vzájemně potřebujeme. A i kdyby vzájemná domluva selhala, "jak podle některých napsal Václav Bolemír Nebeský "Ještě slunce nezašlo, aby zase nevyšlo.". :-)
Ivan Motýl v článku mimo jiné píše: „Do dobrovolné kolonky může občan České republiky napsat národnost dle uvážení. A to dokonce hned dvě, aby nemusel uvádět původ pouze po jednom z rodičů. Sčítání lidu umožňuje i zápis moravské, či dokonce slezské národnosti, je to však pouze formální akt. Slezané ani Moravané totiž nejsou uznáni za národnostní menšinu, tudíž nemohou mít menšinová práva jako jiná etnika.“. Jako Moravan se opravdu necítím jako menšina.
Jsou různé možnosti, jak dělat věci správně a jednou z nich je považovat se za Čecha, kdekoli, když se vám to hodí, i když žijete na Moravě. Uděláte si to přátelé, Moravané, jak vám to bude vyhovovat. Mysleme přece kladně. Koneckonců jediné, co platí, když se bavíme o vzájemných vztazích mezi lidmi, je: miluj bližního svého jako sebe samého. Jiná věc je, aby nám poněkud nepřeskočilo z přívalu, kterým se nám v některých oblastech systémově tlačí do hlav, že Morava je Česko. Vezměte si třeba způsob poznačování původu knih v knihovnických systémech. Metodika k tomu je, jakž by byla zdělána podle úvah Vladimíra Železného, někdejšího ředitele televize Nova, s tím jeho heslem, za jeho svého času ředitelování, a i pak, když se poprvé ucházel o místo v senátu "Čechy, Morava, Slezsko - to je naše Česko". Pro něj a jemu podobné i nepodobné. Doma můžete používat systém vlastní. Stále platí, že ano. Opakuje se znovu: uděláme si to, jak nám to bude vyhovovat. Pánové a dámy, jsme v duchu svobodní.
Malíř Zdeněk Pírek ve videu říká: "Zdravíčko. Sčítání lidu. Morava je moja zem. Já mám jasno.".
Slovy vyjadřujícími záměr další občanské iniciativy Morava, naše krásná zem, jež si dala za cíl šířit vědomí o Moravě a upozorňovat na to, že v moravské části České republiky žijí už dlouho Moravané, se stala slova písně „Ta jižní Morava je jistě krásná zem“/„Morava, naše krásná zem“/„Morava je jistě krásná zem“/„Morava krásná zem“. Pohnutkou se pro signatáře iniciativy stalo sčítání lidu, domů a bytů 2021. To je tu opět po deseti letech a začne za pár dní.
 |
Zemské členění České republiky
|
„Jako občané České republiky, která je svrchovaný a demokratický právní stát vzniklý z Čech, Moravy a Slezska, se hlásíme k moravské národnosti, jelikož Ústava České republiky Moravu uznává.
Občané, kteří zde žijí, mají právo se s tímto územím ztotožnit a přihlásit se k moravské národnosti v rámci probíhajícího sčítání lidu.
Národnost nám nemůže být vnucena ani jakkoliv určena. Pro příslušnost ke konkrétní národnosti se každý rozhoduje sám projevem své svobodné vůle v rámci sčítání lidu.
My se proto s vědomím moravské historie, tradice a odkazu našich předků hrdě hlásíme k moravské národnosti.“
