Havlíček Borovský, Karel: Národní nowiny, Praha: Wojtěch Deym, 1848. č. 52. s. 208:
"Z Prahy.
Z Prahy. Druhá slavnost, kterou nám věčně znamenití dnové sněmu slovanského přinesli, byla rovně dojemná jako neobyčejná. Na trhu Svato-Václavském slavil srbský protopresbyter Stamatović služby Boží ritu řeckého v staroslovanském církevním jazyku, jak jich Praha před mnohými stoletími bývala oučastna. — Slavnost se otevřela imposantním tahem z Museum Národního. Napřed táhly řady Slávie s oštěpami, za nimi ve špalíru studentův všech škol řada děvčátek, bíle ustrojených, s páskami slovansko-barevnými, červeně-modře-bílými, a košíčkami s květinkami, větší a větší ; před děvčátky táhli hoši dva — vnukové blanických rytířů, jak se nazývají — s korouhví a v čepicích Svornosti. Za děvčaty šly paní, a pak za prápory českým a ilirským „dlúhým tahem“ Slované ve skvostných krojích národních. Svornost uzavřela tah. — Tiše, důstojně bral se tah po příkopech k oltáři sv. Wáclava za nesmírného shonu lidu. Nebylo okna ba otvoru prázdného po celém Sv.-Václavském trhu. Služby Boží trvaly přes hodinu; co každý cítil, slyše zpěv nábožným jazykem, jímž svatí apoštolové Cyrill a Methud Slovanům kázali křesťanství, vnímaje ty zvuky z duše jdoucí do duše, jaké vzpomínky vystupovaly v duších všech, jenž rozuměli významu této slavnosti, — o tom je snadno si pomyslit. Zpěvecký sbor se zbraní zpíval dokonale. Mezi jiným formuli: Gospodi pomiluj. Modlilo se mezi jinými za patriarchu Josipa (Rajačića), za cesarja Ferdinanda, za národy slovanské, za naše zemřelé spisovatele, počínajíc s Josipem Jungmannem, a za druhé jménem jmenované. Po mši blahoslavil swěštěnnik služby vykonavší s křížem v ruce všem národům slovanským a všemu počínání našemu v jazyku srbském řečí ráznou. Třikrát se ozvalo: Sláva! třikrát: Živio! z úst všeho lidu. — Zpáteční tažení byl pravý triumf. Jako tažení tam bylo tiché, důstojné, imposantní, bylo tažení nazpět jeden hlas: „Sláva, Živio, ať žijou Slované!“ — že ani zpěv nebyl možný. Byla to vítězosláva slovanského ducha. — Z Národního Museum kynula příchozím korouhev slovanská. — Zvláštní dojem způsobila něžná řada děvčátek. Všech oči byly věnovány těmto „andílkům“.
*** Večír o 8 hod. byla na ostrově Střeleckém veliká schůzka slovanská. Pod hustými stromy vlnily se porozmanité postavy, zvučely porozmanité řeči. Zpívalo, řečnilo a na konci tancovalo se z čista jasna. — Sbor studentův — zpěváků rozveselil velmi četnou společnost, která z většiny přes půlnoc setrvala pohromadě.
Smýšlení v Praze je nyní velmi slovanské.
*** Slavjanska beseda je ustanovena na sobotu dne 10. června, na Žofíně v 8 hodin večer. Pro množství nahromaděného zaměstnání a sterého díla, jenž se pro Slavjanskú besedu chystá, bylo nemožno ji dříve dávat. К zaražení této zábavy jsou nápomocni Slávie, Slovanská Lípa a Svornost, jenž každá ze svého výboru několika oudů vyvolila. Slávii representují pp. Jarmil Lambl, Jonák, Demel, Wodka, Nepomucký, Dobrovský, Bayer, Prošek; Slovanskou lípu pp. Vilém Meisner, Lhota, Mikovec, Mayer, Decker, F. Fingerhut, Jos. Mánes, Javůrek; ze Svornosti pp. Brandeis, Duda, Tyl Branimír atd. Ženské lístky jsou již rozeslány, co se tenkráte poštou stalo; mužské lístky vydávají se každý den od 2—6 hod. v čítárně Slávie na Široké ulici číslo 28/2 na dvoře vlevo v patru prvním; cena lístků pro mužské je na 2 zl. stříbra určena. Očekáváme, že větší část našich paní a spanilých krasotinek objeví se nám v národním kroji, a bude slovanskými barvami (modrá, bílá, červená) ozdobena; to samé platí o pánech a tanečnících, a nerádi bychom viděli, aby na Slavjanské besedě mnoho se francouzskýmí fraky strašilo. Že nám ale jádrná, svobodná a čistá mysl slovanská nade všecko platí, rozumí se samo sebou. Tedy páni výborové buďte přísní a svědomití u vydávání lístků, ať je vaše slavnost, v kterou tolik důvěry klademe, pravá Slavjanská beseda. N.
Hudební zkoužka pro Slavjanskau besedu bude se ve středu dne 7. června v sále na Žofíně o 6. hod. na večer odbývati.
*** Právníci wedou nyní boj s fakultou doktorů o povolání k volbě na sněm zemský. Studentstvo žádalo ve zvláštní petici o poněkudní změnu v ohledu na věk povolanosti do sněmu cestau zákonitou , aby i studentstvo mohlo volit a volenu být; leč nynější dekan dr. Fischer, který se vůbec rád hádá a komedie tropí, staral se věrně o to, aby si studenti v tom ohledu nechali chuť zajít. V sobotu mu udělali na dvou místech kocovinu in corpore všichni studenti. V neděli ráno překazili volbu doktorův, a odpoledne jednalo se o to, aby studenti v Praze zůstali a pod kterými výmínkami. Příčina toho byla, že právnická kohorta se rozhodla k rozejítí, tedy k prozatimnímu rozpuštění kohorty, což by Praha nerada viděla, aby se stalo."
