V době krátce před 5. červencem se v posledních letech stalo zvykem, že jsou v různých celostátních/regionálních periodicích vydávány články informující o svátku sv. Cyrila a Metoděje a jej provázejícím vyvěšení
moravské vlajky na obecních úřadech (radnicích) na Moravě (a někdy i mimo ni). Přitom je rozebírána podoba vlajky a různost názorů, která v některých případech vedla k tomu, že radnice z akce odstoupila (alespoň dočasně, čehož příkladem byla v roce 2015 Moravská Třebová, která se v roce 2016 opětovně účastní, což ale v tomto a patrně i nějakých dalších případech znamená jistou zdrženlivost v tom smyslu, že: "
vlajku vytahovat nebudou
Zdroj: http://svitavsky.denik.cz/zpravy_region/obce-se-prihlasi-ke-svym-korenum-20160703.html"), což se v novinách může navenek projevit i argumentem/výzvou k tomu, aby se názor na věc sjednotil. V současnosti však pravděpodobně nedochází k vytváření dalších typů vlajky, které by se snažily vzít něco z jedné a něco z druhé vlajky a nabídnout to veřejnosti k posouzení.
Zajímavá je formulace Svitavského deníku ve výše (účast Moravské Třebové) citovaném článku
Obce se přihlásí ke svým kořenům, že "Na dalších místech však starostové nevěděli, že s nimi Moravská národní obec počítá.
Zdroj: http://svitavsky.denik.cz/zpravy_region/obce-se-prihlasi-ke-svym-korenum-20160703.html".
Jsou dotazovány osobnosti, politikové a historikové (např.
Libor Jan v roce 2012, a
v roce 2015, kteří k akci zaujímají stanoviska, vyjadřují se k Moravě a Moravanům, případně se podělí o názor na to, jaké vlajce dávají přednost. Slovo dostává moravský lid. Klasicky je uveden počet zúčastněných radnic, který vychází z přehledu "Vyvěsíme" uváděného na stránce MNO. Podle tohoto přehledu je jejich počet v roce 2016 vyšší než tisíc dvě stě, takže zhruba tolik by vlajku mohlo vyvěsit, ale bez rozlišení, s jakým vzhledem vlajky se v určitém místě můžeme setkat. Někdo tabulce ani tak nemusí důvěřovat. MNO ale není žádná vládní (statistická) agentura. Nikdo nemá povinnost něco hlásit. Přesná čísla nejsou dostupná. Tabulka sama je samozřejmě součástí agitace. Vypovídá ale o tom, že města a obce
jednají symbolicky, spontánně, dle osobního postoje vedení, zastupitelů, podle hlasování.
S ohledem na oblast, které se vydání zpravodajského článku týká, jsou uvedeny příklady obcí, mezi nimiž se zvlášť dobře vyjímají města a metropole. Součástí článku může být galerie složená z některých historických vlajek a seznamující s některými nově
vytvořenými. V poslední době si autoři vystačí s použitím obrázků těch nejznámějších.
Nejsou zastoupeny všechny vzory, které lze alespoň teoreticky vyvěsit. Tyto informace pak přejímají další média, ať už je vytisknou na papír nebo dodají elektronicky (v případě elektronických médií jsou informace přebírány někdy až automaticky).
Lze předpokládat, že období, kdy údaj ve zmiňované statistice se mohl i dost rozcházet s realitou, alespoň co se týče zájmu přihlášené obce v určitém časovém bodě, jeho tlumočení (zpráva, e-mail apod.), a potom skutečnému vyvěšení, je za námi. Na základě dílčích průzkumů byla určitá nepřesnost v minulosti vyčítána, což samo mohlo vést zpracovatele ke snaze o přesnější evidenci a tím napomoci zlepšení. Předpokládejme, že dnes počet vyjadřuje více či méně přesné číslo (celkový součet).
Je tu ale jeden drobný detail, který může uniknout i zkušenému oku. Tabulka nazvaná
Seznam radnic 2016 má jako podnázev
Radnice zapojené do iniciativy nebo opakovaně vyvěšující moravskou vlajku. Co to znamená? Patrně toto: „
Situaci jsme několikrát projednávali na radě města, ale vlajku nevyvěšujeme. Iniciativu však podporujeme," ozřejmil starosta Šternberka Stanislav Orság.
Někdo postrádá u tabulky určitou informaci. Taková informace by mohla pomoci při orientaci v diskuzích podobných
té, jaká se odehrála na stránkách obce Podolí:
M: "Moravská vlajka zavlaje 5. července tradičně na stovkách radnic - připojme se k oslavám. Doporučuji před OÚ čtvrtý stožár s moravskou vlajkou - Moravě to dlužíme."
E: "... obec Podolí se k iniciativě Moravské národní obce k připomenutí historické moravské identity, jejích bohatých tradic, kultury a přírodních krás připojila symbolicky."
M: "Co se, prosím, skrývá za "symbolickém připojení se" ? A jak se to odrazí 5.července? Je nějaký problém s pořízením a vyvěšením vlajky naší Moravy u OÚ? Děkuji za konkrétní odpověď."
M: "Ještě drobná poznámka. Vlajka je symbol. Takže symbolické připojení se k uvedenému ........ je právě vyvěšení vlajky. Na Moravě je vlajka Moravy jistě vhodnější než nějaká vlajka Tibetu(v poslanecké sněmovně) nebo USA (v podolské farní zahradě !?)."
E: "... Symbolicky znamená, že obec Podolí je uvedena na seznamu obcí, které se hlásí a podporují moravskou kulturu, historii a tradice.
Pro mne jako Vítězslava Eliáše je to přirozené, pokud žiji na Moravě, mám rád naši přírodu, písně, tradice,... Stejně tak mám však rád i přírodu českou, slovenskou,... Nemyslím si, že zapsáním na seznam, či vyvěšením vlajky bude má podpora moravských hodnot a historie intenzivnější nebo větší.
A symboly? Já jako starosta respektuji a vyvěšuji symboly oficiální, čímž tři vlajky před OÚ jistě jsou.
A dluh? Nevím o jakém dluhu Moravě píšete. Pokud by i nějaký byl, a myslíte si, že jej lze splatit vyvěšením vlajky, pak neváhejte."
K: "Dobrý den, na stránkách http://vlajky-2016.zamoravu. eu/ jsme uvedeni jako obec, která 5.7.2016 vyvěsí moravskou vlajku. Myšleno tak, že vyvěsí moravskou vlajku na stožár (nebo jinak) před obecním úřadem. Nikde jsem se ale nedočetl, že jsou zde uvedeny i obce které vyvěšují i jen "symbolicky" (dle vysvětlení pana starosty). Takže jak to bude? Bude ten den vlát před úřadem moravská vlajka nebo ne. Prosím o jasné vyjádření. Děkuji. Radim Kuba."
E: "... Bude to přesně tak, jak jsem již psal. Pokud jsme uvedeni v seznamu obcí, které vyvěsí moravskou vlajku, je to chyba, která u mne vyvolává pochybnosti o relevantnosti tohoto seznamu."
V citovaném článku
Moravská vlajka plápolá na radnicích. Olomouc ji ale nevyvěsí se lze setkat i s větami vzbuzujícími úsměv (řehot): "Na tom, zda má být moravský prapor podobu žlutočervené orlice v modrém
erbu
umístěním na žlutém a modrém pruhu nebo je správnou možností jen
modrobílá orlice na modrém podkladu, se neshodnou odborníci ani
promoravské organizace.
Zdroj: http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/moravska-vlajka-plapola-na-radnicich-olomouc-ji-ale-nevyvesi-20160704.html".
Běžný čtenář si drobný faktický rozdíl může uvědomit většinou jen tehdy, když navzájem porovná publikovaná tvrzení, a něco mu padne do oka, viz příklad Kojetína uvedeného ještě na konci června 2016 v tabulce pro rok 2016 a informace v článku Přerovského deníku týkajícího se
vyvěšení moravské vlajky v Přerově. Na to správce tabulky (MNO) reagoval a výsledkem je (možná) o den později publikované zjištění, že: "Přerovský deník k vyvěšování moravské vlajky na Přerovsku. V Kojetíně operativně vysvětleno, město v naší mapě zůstává.". K tomu se už dá spolehlivě říct, že v Kojetíně to bylo 5. července tak, že historická moravská vlajka ani žádná jiná, která by ji chtěla na jejím místě zastoupit, toho dne vyvěšena nebyla. Je to pro svátek sv. Cyrila a Metoděje v tomto roce očividně stejný postoj jako v případě citovaného Šternberka.
Poznámka: ilustrační obrázek v citovaném článku, který se týká zvláště vyvěšení v
Přerově, je opravdu nutné brát jen jako ilustrační, a jako tomu bylo v mnoha jiných
případech těchto tematických článků, je i zavádějící. Na stránce statutárního města Přerova s
tiskovou zprávou z 28. června 2016 mají pěknou s tématem související fotografii, která v jednom okamžiku čtenáři ukáže, jakou vlajku měli v Přerově v úmyslu v nejbližších dnech vyvěsit.
O vyvěšení moravské vlajky v Přerově informovala 5. července i ČTK (České noviny). Fotografii
Petra Měřínského držícího v ruce tyč s moravskou vlajkou doprovází text:
"Náměstek přerovského primátora Petr Měřínský vyvěsil 4. července na přerovské radnici poprvé v novodobé historii moravskou vlajku (stříbrno-červenou orlici na modrém poli). Rozhodli o tom radní, kteří podpořili výzvu občanského sdružení Moravská národní obec. Ta je požádala, aby se i Přerov připojil ke stovkám měst a obcí, které vlajku vyvěšují na svátek slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje."
Počet obcí se během let neustále zvyšuje. Mohlo by se zdát, že pojetí struktury novináři přibližovaného tématu zůstává během let obdobné, ale je tu vidět i pro novináře nezbytná vynalézavost. Již vcelku rutinní zpravodajství je občas osvěženo nějakou zajímavostí. Zvláště vyjádření jednotlivých účastníků - obcí, politiků, jednatelů MNO, historiků stojí za to sledovat.
Máme tu tak již zaběhnuté, někdy až rutinní novinové příspěvky, a dále kratší i delší články typu public relations (PR) případně rozhovory vydávané po polovině června pro novináře a s novináři každý rok MNO, v nichž je slyšet jeho hlas. Kromě toho si, aby byl obrázek úplnější, připomeňme iniciativu spolku Za Moravu, o. s., z let 2012-2013, jehož zástupce Pavel Josífek v polovině června 2013 poskytl Horáckým novinám rozhovor, z něhož je vidět postoj tohoto sdružení k tématu a jeho snaha o informování veřejnosti.
"Ohlasy
Morava nechce žluto-červenou!
Co je to za organizaci, ta Moravská národní obec?
Moravská národní obec (MNO) se "proslavila" loňského léta, kdy o ní noviny psaly v souvislosti se šířením této "moravské" vlajky. Navzdory všem kritikám jejich činnosti, ale hlavně navzdory kritice samotné podoby vlajky, letos dále pokračují v této své kontroverzní aktivitě. Celá věc již došla tak daleko, že se dostali na stránky časopisu Veřejná správa, časopisu vydávaného Ministerstvem vnitra, kde je například pražský archivář a historik moravského původu dr. Růžek otevřeně vyzývá k ukončení této aktivity.
Aby toho nebylo málo, členové MNO se za účelem své vlastní propagace dopouštějí podvodů. Zneužívají jmen odborníků. Za zmínku snad stojí nedávné překroucení stanoviska pana dr. Štarhy. Pan ing. Martykán, předseda České vexilologické společnosti, se redakci Horáckých novin proti zneužití jeho jména už ohradil, jak mi psal. Hned mi také tehdy poslal velmi čerstvé stanovisko ČVS, které také, podle mého soudu, nezní příliš pochvalně vůči aktivitě MNO. Nemohu zde mluvit za Mgr. Fojtíka, taktéž citovaného v článku, ale myslím si, že svým podpisem pod shora uvedené stanovisko ČVS dal dostatečně najevo svůj postoj k vlajce MNO. Navíc máme k dispozici celou jeho asi 7 let starou zprávu, ze které byla citace do novin a stránek MNO vytržena. Myslím, že stojí za to si ji přečíst.
Na jakých argumentech staví MNO podporu žluto-červené vlajce?
MNO podporu své vlajky staví na připomínání privilegia z roku 1462 a rozhodnutí Zemského sněmu v roce 1848 o barvách figury moravské orlice, které ani jedno ani druhé nikdy nevešlo oficiálně v platnost. Patrně si však ale stále nechtějí uvědomit, že prosazování těchto barev je pošlapáváním všeho, za co naši předkové po staletí bojovali. Dle dr. Růžka tato jejich vlajka byla symbolem Henleinovců! Na Moravě se též proslýchá, že pod ní nastupovali moravští Němci do Wehrmachtu. Okolnosti, za kterých Morava v roce 1462 privilegium dostala, také nejsou ničím, čím bychom se měli zrovna chlubit. Proč si právě tuto vlajku dne 22. září 2007 v Kojetíně schválili jako jedinou moravskou zástupci politické strany Moravané, kterých je v řadách samotné MNO, ač pro starosty striktně apolitické, požehnaně?
Opírajíce se o ty argumenty paní Holaňové, kde zmiňuje roky 1968 či 1989, by mohl být vlajkou Moravy zrovna tak třeba rudý prapor s hvězdou a srpem a kladivem u žerdi nahoře. Ta se také po Moravě kdysi hojně nosila. Zrovna tak víme moc dobře, i paní Holaňová to snad ví, že tato žluto-červená nebyla jedinou "moravskou" vlajkou používanou v těchto letech.
Jaký je vztah MNO k modré vlajce dle praporce markraběte Jošta?
Paní Holaňová se nám tu dosti neobratně vymlouvá. Ví moc dobře, že starostové nevyvěšují modrý namísto té jejich klubové vlajky jen proto, že by byl na pohled hezčí. Starostové totiž dnes již mají informace, které ještě loni neměli. A to také díky nám, Za Moravu, o.s. Jak ale sama přiznává, MNO zneužívá naší osvěty mezi starosty ve svůj vlastní prospěch. Nerozlišuje mezi korektní modrou a nekorektní žluto-červenou na své mapce. Máme také z mnohých obcí a měst ověřeno, že navzdory jejich místu v mapce MNO tuto jejich ani žádnou jinou "moravskou" nikdy nevyvěšovali a ani to neplánují.
Některé argumenty proti žluto-červené vlajce stojí na docela logických a reálných základech, některé jsou samozřejmě postaveny na vratkých nohou. Jaké jsou vaše reakce?
MNO spolu s ostatními organizacemi sdruženými pod tzv. Moravským kulatým stolem si osobuje právo diktovat Moravě podobu její vlajky. Pokud by tomu tak nebylo, jak tu tvrdí paní Holaňová, proč by se, MNO především, tak sveřepě bránili kritice této jejich jediné vlajky? Proč by už dávno tuto tak kontroverzní vlajku neprohlásili za svoji klubovou, kterou ve skutečnosti je, a nepřistoupili k používání této i podle nich samých vhodné modré? Raději se namísto toho dosti trapně na adresu jakékoli kritiky ohánějí slovy o rozbíjení moravské jednoty.
Nejde tak trochu o žabomyší válku? Nelze tento problém vyřešit?
Problém bohužel asi vyřešit nelze. Není totiž vůle tam, kde by měla být. A rozhodně nevznikl v momentě, kdy jsem se objevil na scéně, jak tvrdí paní Holaňová. Trval léta a beze mě. MNO se však, i podle slov paní Holaňové, touto kritikou odmítá zabývat a dál oslovuje zástupce státní správy a samospráv s výzvami k podpoře Moravy vyvěšením tohoto zcela nevhodného symbolu a dál jim předkládá materiály, které jsou mnohdy v přímém rozporu s realitou a historickými fakty. Svým postojem zde navíc paní Holaňová dává jasně najevo pohrdavý přístup k jakékoliv kritice jejich činnosti. Jakékoliv protiargumenty se MNO snaží bagatelizovat a své kritiky veřejně zesměšňovat. MNO pro svou propagandu zneužívá důvěry stovek svých členů a příznivců a teď už i dětí.
Kdekoliv řeknete slovo "Morava", otáčí se k Vám zády a nazývají Vás separatistou a šovinistou. Toho ze mě, hrdého Moravana, MNO touto svou aktivitou udělala. Nemohu a nechci být s něčím takovým spojován! Nechci být pokládán za nepřítele Čechů jen proto, že se hlásím ke svým kořenům, k Moravě! A tato revolta MNO a ostatních vůči čemukoliv českému mě opravdu děsí. Nemohu souhlasit s propagací symbolu mé rodné Moravy, jenž je v jasném konfliktu s Preambulí Ústavy. Nemám problém ctít českého lva, pokud on ctí a ochraňuje moravskou orlici. Nemám problém s tím, být moravským občanem České republiky.
My, Za Moravu, o.s. www.mojamorava.eu ponoukáme lidi, aby měli rádi Moravu takovou, jaká je, a aby se o ní hlavně mluvilo. A to v dobrém! Mým velkým osobním přáním je, aby si lidé na Moravě uvědomili, že žijí na Moravě a ne v Čechách. Žalostně mnoho lidí dnes na Moravě cítí, že je v Čechách. Do toho není třeba míchat ani nacionalismus ani separatismus ani otázku národnosti.
Musím se také neustále omlouvat starostům, kterým píšu své "Moravu rozvracející" emaily. Bohužel nemáme potenciál na to obeslat těmito informacemi celou Moravu. Píšeme tedy pouze tam, kde víme, že se tuto pavlajku chystají (opět) vyvěsit. Chceme především zabránit další potupě Moravy, která se na ni v tisku snesla loni. Jsme ale bohužel, tak trochu právem, bráni za posly špatných zpráv. Říkáme totiž starostům, ač velmi neradi, že naletěli.
Pavel M. Josífek"
 |
Historická moravská vlajka ( Alerion) |
Noviny
Mladá fronta DNES, určeno pro Brno a jižní Moravu (Brno, Blansko, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo) v čísle z
4. července 2016 (pondělí 4. 7. až středa 6. 7. 2016) na straně 17 zahrnuly i odpovědi na otázky položené anonymnímu moravskému podporovateli iniciativy.
Když přejdeme název článku (v tištěné podobě je to
Spor o moravskou vlajku přiživuje i tajemný dárce), s jeho začátkem se dá polemizovat: "Morava má dvě vlajky"; v elektronickém internetovém vydání byl alespoň začátek upraven a článek téhož dne odpoledne vydán pod názvem
Na počest věrozvěstů zavlají dvě vlajky Moravy. Každá má jiné příznivce. To vše je věc novinářského stylu, stejně jako: "Na "body" vede MNO, jejíž žlutočervenou verzi podporuje většina z asi 1900 moravských obcí". Toto tvrzení je jistě založeno na počtu přihlášených v roce 2016, který je dokladován tabulkou. Jakou má kdo k dispozici vlajku, kdy a kde k ní přišel, v ní už není.
"(...) v Doubravníku na Brněnsku zavlaje modrý prapor s červenobílou orlicí. (...)"
Dárce:
"Jako odbornými texty poučený laik vím, že se jedná o nejstarší
vlajku, tedy prapor Moravy, jejíž podoba je s historií, současnou
legislativou a symbolikou České republiky i krajů v souladu. A právě na tom
záleží, proto jsem na výrobu přispěl," (...)
"Podstatný byl a je záměr a jeho přínos
pro život v obcích, které tuto nabídku přijaly a ještě přijmou. Chtějí si připomenout moravskou identitu a zároveň zůstat ve shodě s
širokým povědomím o tom, jak vypadá moravský znak a jak může
vypadat moravská vlajka," (...)
S tím se v Doubravníku ztotožňují. "Dlouho jsme vyvěšovali žlutočervenou vlajku, ale tahle se nám zdá z historického hlediska lepší. Ale ať už zavlaje ta, či ona, důležité je přihlásit se k tomu, že jsme Moravané a že tu žijeme," má jasno tajemník úřadu Zdeněk Šikula. (...)"
Co se týče citovaného dárce, jedná se v tomto případě zřejmě o téhož, o němž se psalo v 11. čísle časopisu
Veřejná správa z 1. června 2016 (11/2016),
Štědrý mecenáš i tento rok daruje obcím a městům moravskou vlajku, kde se uvádí, že vyrobeno bylo 700 vlajek. Tento počet se shoduje s údajem v článku
Obce a města mohou získat moravskou vlajku.
