 |
| Domácí oltářík s moravskou orlicí, Polovina 18. století, Olomouc, Vlastivědné muzeum |
Zobrazují se příspěvky se štítkemMarie. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemMarie. Zobrazit všechny příspěvky
Moravská orlice součástí domácího oltáříku z poloviny 18. století
Ve Vlastivědném muzeu v Olomouci (inv. č. VMO E 22 385) se nachází dřevěný polychromovaný domácí oltářík s moravskou orlicí z poloviny 18. století (foto: Jakubec-Perůtka 2010 II, s. 207).
Domácí oltářík popisuje ve své práci Kopie milostného obrazu Panny Marie Svatokopecké v barokním sochařství (Olomouc, 2012), s. 112 Martin David: "Panna Marie Svatokopecká (...) stojí ve zlaté mandorle, která je zde dvojitá. Na hlavách s Ježíškem mají zlaté korunky. P. Marie stojí na Moravské orlici červeno-bíle šachované. Soška i svatozáře jsou potažené šepsem. Vlasy a plášť jsou pozlaceny. Plášť je purpurově zbarven a stěny skříňky jsou vyplněny kovovou zlacenou krajkou.".
Moravská orlice na rytině F. A. Dietelliho ve spisu Continuato Gratiarum
Ve spisu Continuato Gratiarum (Vědecká knihovna Olomouc, inv. č. 35.908) se nachází rytina obrazu Madony Svatokopecké s moravskou orlicí od F. A. Dietelliho, Milostný obraz Panny Marie Svatokopecké, 1711.
Rytinu popisuje ve své práci Kopie milostného obrazu Panny Marie Svatokopecké v barokním sochařství (Olomouc, 2012), v níž je na straně 62 vložen její obrázek, na s. 61 a 63 Martin David: "Celý obraz je bez hvězd na pozadí, je tomu tak u mnoha dalších grafik, ale Panna Maria je obklopena září. Obraz obepínají rostlinné úponky a nad obrazem je osazena koruna. K obrazu přilétají orlice. Na koruně je říšská orlice, šachovaná je moravská a černá se zlatým pásem na prsou je slezská. Vedle svatostánku, kde je obraz umístěn, jsou malé bysty na kruhovitých soklech. Celý výjev přikrývá a chrání svatostánek draperie. Pod svatostánkem se vznáší holubice Ducha Svatého a nad svatostánkem je Mariagram s mluvící páskou. Na pásce máme nápis: „Provocans ad vo landum pullos suos Devt.“ Ve volném překladu by to znamenalo: „Marii patří celá zem.“".
 |
| Rytina obrazu Svatokopecké Madony s moravskou orlicí v Continuato Gratiarum z roku 1711 |
Rytinu popisuje ve své práci Kopie milostného obrazu Panny Marie Svatokopecké v barokním sochařství (Olomouc, 2012), v níž je na straně 62 vložen její obrázek, na s. 61 a 63 Martin David: "Celý obraz je bez hvězd na pozadí, je tomu tak u mnoha dalších grafik, ale Panna Maria je obklopena září. Obraz obepínají rostlinné úponky a nad obrazem je osazena koruna. K obrazu přilétají orlice. Na koruně je říšská orlice, šachovaná je moravská a černá se zlatým pásem na prsou je slezská. Vedle svatostánku, kde je obraz umístěn, jsou malé bysty na kruhovitých soklech. Celý výjev přikrývá a chrání svatostánek draperie. Pod svatostánkem se vznáší holubice Ducha Svatého a nad svatostánkem je Mariagram s mluvící páskou. Na pásce máme nápis: „Provocans ad vo landum pullos suos Devt.“ Ve volném překladu by to znamenalo: „Marii patří celá zem.“".
Moravská orlice na rytině Ignatia Zeidlera ve spisu Gemma Moraviae Thaumaturga Brunensis
Ve spisu Gemma Moraviae Thaumaturga Brunensis... (Gemma
Moraviae Thaumaturga Brunensis Pennicillo Divi Lucae Evangelistae
delineata Brunae Moravorum ad S. Thomam Apostol a Saeculis recondita,
Cujus sacra Antiquitas, Pretium & [et] Splendor plurium Saeculorum
affertur, Ac Sub Antiquitate exponuntur Hujus Sacrae Imaginis
Lineamenta, Translatio, & [et] Allatio [...]) z roku 1736 se nachází
krásná rytina obrazu Madony Svatotomské s moravskou orlicí označená
jako: Ignatius Zeidler Sc. M: Neustadt. Panna Marie Svatotomášská (Černá Madona) je vyobrazena na plachtě lodi symbolizující moravskou církev.
Rytinu popisuje ve své práci Korunování milostných mariánských obrazů v českých zemích, s. 70, Dana Vrabelová: "Rytina je oslavou moravské církve a korunovace zázračného obrazu Panny Marie Svatotomášské. Na lodi, symbolizující církev, křtí sv. Cyril a sv. Metoděj krále Svatopluka. Loď uvádí do pohybu čtyři alegorické ženské postavy vesly zakončenými symboly biskupských a světských insignií, které se také objevují na erbu kardinála Wolfganga Schrattenbacha, zdobícím bok lodi. Na přídi stojí andílek držící ve zdvižených rukou Mariin monogram a s orlem u nohou. Na zádi pak andílek, se lvem u nohou, držící nad hlavou dvojité W, monogram kardinála Schrattenbacha. Obraz Madony Svatotomské, vznášející se na moravské orlici, korunovaný anděly a orámovaný vítězným věncem, se vydouvá na plachtě lodi poháněné větrem. Nad obrazem je na ráhnoví usazen kardinálský klobouk. V levém horním rohu je do kruhu uspořádaný nápis sIt feLIX MagnI WOLffgangI sIDere CVrsVs. Uprostřed nápisu je zářící hvězda, symbol Panny Marie, která svými paprsky dosahuje na celou loď. V dolním plánu obrazu jsou, na mělčině v písku, vykresleny mušle s perlami - gemmae".
Svatotomášská Madona společně s bíločerveně šachovanou orlicí v modrém poli listu vlajky s písmeny M a T na hrudi se nachází na dochovaném praporu zemských milic z roku 1744 (1745).
 |
| Rytina obrazu Svatotomášské Madony s moravskou orlicí ve spisu Gemma Moraviae Thaumaturga Brunensis vydaného v roce 1736 |
Rytinu popisuje ve své práci Korunování milostných mariánských obrazů v českých zemích, s. 70, Dana Vrabelová: "Rytina je oslavou moravské církve a korunovace zázračného obrazu Panny Marie Svatotomášské. Na lodi, symbolizující církev, křtí sv. Cyril a sv. Metoděj krále Svatopluka. Loď uvádí do pohybu čtyři alegorické ženské postavy vesly zakončenými symboly biskupských a světských insignií, které se také objevují na erbu kardinála Wolfganga Schrattenbacha, zdobícím bok lodi. Na přídi stojí andílek držící ve zdvižených rukou Mariin monogram a s orlem u nohou. Na zádi pak andílek, se lvem u nohou, držící nad hlavou dvojité W, monogram kardinála Schrattenbacha. Obraz Madony Svatotomské, vznášející se na moravské orlici, korunovaný anděly a orámovaný vítězným věncem, se vydouvá na plachtě lodi poháněné větrem. Nad obrazem je na ráhnoví usazen kardinálský klobouk. V levém horním rohu je do kruhu uspořádaný nápis sIt feLIX MagnI WOLffgangI sIDere CVrsVs. Uprostřed nápisu je zářící hvězda, symbol Panny Marie, která svými paprsky dosahuje na celou loď. V dolním plánu obrazu jsou, na mělčině v písku, vykresleny mušle s perlami - gemmae".
Svatotomášská Madona společně s bíločerveně šachovanou orlicí v modrém poli listu vlajky s písmeny M a T na hrudi se nachází na dochovaném praporu zemských milic z roku 1744 (1745).
Moravská orlice na rytině Josefa a Ondřeje Schmuzerových ve spisech Mons Praemonstratus a Enthronisticum Parthenicum
Ve spisu Mons Praemonstratus... (Mons Praemonstratus Neb Před-vkázaná Hora. To gest: Prawdiwé a Dokonalé Sepsáni Swaté a mnohými Milostmi Maryánskými Dalece a ssyroce stkwaucý se Hory: Kterau Neypožehnaněgssy Rodička Boži Panna Marya, w Margkrabstwi Morawském, Panstwi Klásstera Hradisstského a Kanownického Ržádu Praemonstratenského, mily od Králowského Města hlawniho Holomauce k Wýchodu Slunce ležicý, za Autočisstě Hřissnikůw, gakož také k obwzlásstnimu Potěsseni Morawské, tak okolo ležicých Kragin k prospěssné Pobožnosti sobě wywolila a wynalezenau včinila, též neyméněg s swým zázračným Obrazem, a k němu rozličných hogných Národůw Putowánim okrásslila, gakožto Marka Milosti a Wsseobecná Potěssytelkyně. K obzwlásstnimu Potěsseni Wssech Maryánských Pautnikůw kteři we wssech swych přihodách a potřebách, k Ni gakožto MATCE Wssech Milosti Cžasto se vtikagi. Neyprw w Latinském Gazyku, potom w Německém sepsaná, nyní ale také k wětssýmu Potěsseni Národu Cžeského a Morawského w Cžesstinu vwedená, s přiloženim krásných a wraucných Modliteb k GEžissy a MARYI za obdrženi sstiastné Smrti, též vžitečného Spůsobu Swátosti Pokáni, a Swatého Přigimáni pobožně wykonáwati. S Powolenim Duch. Wrchnosti. Wytisstěná w Hradcy Králowe, v Wáclawa Jana Tybély, 1732.) se nachází krásná rytina obrazu Madony Svatokopecké s moravskou orlicí označená jako: Joseph Winterhalter del: Joseph et Andreas Schmuzer fc: Vienna Austria.
Rytinu popisuje ve své práci Korunování milostných mariánských obrazů v českých zemích, s. 64-65, Dana Vrabelová: "Panna Maria Svatokopecká je zde znázorněna jako Žena sluncem oděná stojící na půlměsíci, který zde zpodobňuje moravská orlice s rozepjatými křídly. Korunky a paprsky jsou velmi detailně zakresleny, takže můžeme dokonce spočítat přesný počet drahokamů. Na korunkách se střídá motiv reliéfu okřídlené andílčí hlavy, po stranách korunek, s motivem akantového trojlistu, který dominuje čelní a zadní straně korunek. Vrcholy korunek jsou ozdobeny křížem, pás kolem čela je zdoben pletencem a bohatě osázen menšími kameny. V dolní části rytiny je vymalován chrám na Svatém Kopečku s textem vyzdvihujícím nejdůležitější datace a události v jeho historii od roku 1629 až po slavnou korunovaci v roce 1732.".
Stejná rytina je ve spisu Enthronisticum parthenium sive gloriaet honor neo-inauguratæ Augustissimæ Coelorum Reginæ Mariæ (Enthronisticum Parthenium : Sive Gloria Et Honor Neo-Inauguratæ Augustissimæ Coelorum Reginæ Mariæ In Thaumaturga Effigie Sua, Portentoso Angelorum famulatu allata, Toto Orbe Germano Celeberrimæ; Prope Metropolim Olomucensem in Marchionatu Moraviæ Integra Sæculi serie In Monte Sancto Suo Miraculose Præmonstrato, ... Pro Anniversaria Coronationis Die, Anno MDCCXXXIII. ... obtulit Canonia Gradicena, Olomucii 1733).
Z doby po polovině 18. století je tento výjev k vidění v podobné rytině, která při bližším pohledu (např. na Ježíška a směr jeho pohledu) není, jak zjistíte, stejná. Rozlišení skenu je krásné. Madona s Ježíškem se nachází na foliu 3 (digitalizované strany označeny jako 3 bis r, 3 v) knihy Thadaea Josepha Schrabala OPraem.: Ortus et Progressus Sacri Montis prope Olomucium (= Svatý Kopeček) 1632-1757 zveřejněném projektem Manuscriptorium; ve skupině strahovských rukopisů.
 |
| Stejná rytina Svatokopecké Madony s moravskou orlicí ve spisu Enthronisticum Parthenicum vydaném v roce 1733 |
Rytinu popisuje ve své práci Korunování milostných mariánských obrazů v českých zemích, s. 64-65, Dana Vrabelová: "Panna Maria Svatokopecká je zde znázorněna jako Žena sluncem oděná stojící na půlměsíci, který zde zpodobňuje moravská orlice s rozepjatými křídly. Korunky a paprsky jsou velmi detailně zakresleny, takže můžeme dokonce spočítat přesný počet drahokamů. Na korunkách se střídá motiv reliéfu okřídlené andílčí hlavy, po stranách korunek, s motivem akantového trojlistu, který dominuje čelní a zadní straně korunek. Vrcholy korunek jsou ozdobeny křížem, pás kolem čela je zdoben pletencem a bohatě osázen menšími kameny. V dolní části rytiny je vymalován chrám na Svatém Kopečku s textem vyzdvihujícím nejdůležitější datace a události v jeho historii od roku 1629 až po slavnou korunovaci v roce 1732.".
Stejná rytina je ve spisu Enthronisticum parthenium sive gloriaet honor neo-inauguratæ Augustissimæ Coelorum Reginæ Mariæ (Enthronisticum Parthenium : Sive Gloria Et Honor Neo-Inauguratæ Augustissimæ Coelorum Reginæ Mariæ In Thaumaturga Effigie Sua, Portentoso Angelorum famulatu allata, Toto Orbe Germano Celeberrimæ; Prope Metropolim Olomucensem in Marchionatu Moraviæ Integra Sæculi serie In Monte Sancto Suo Miraculose Præmonstrato, ... Pro Anniversaria Coronationis Die, Anno MDCCXXXIII. ... obtulit Canonia Gradicena, Olomucii 1733).
Z doby po polovině 18. století je tento výjev k vidění v podobné rytině, která při bližším pohledu (např. na Ježíška a směr jeho pohledu) není, jak zjistíte, stejná. Rozlišení skenu je krásné. Madona s Ježíškem se nachází na foliu 3 (digitalizované strany označeny jako 3 bis r, 3 v) knihy Thadaea Josepha Schrabala OPraem.: Ortus et Progressus Sacri Montis prope Olomucium (= Svatý Kopeček) 1632-1757 zveřejněném projektem Manuscriptorium; ve skupině strahovských rukopisů.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)