Zobrazují se příspěvky se štítkemAntonín Javora. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemAntonín Javora. Zobrazit všechny příspěvky

Pozvání na národopisnou slavnost 19. Moravského dne 20.-21. 7. 1957 v Chicagu

Na stránce k pořádání "79th Moravian Day Festival" moravského dne v Americe (převzato také stránkou "Chcu, aby na mojí radnici vlála moravská vlajka") byl publikován zajímavý obrázek plakátu Pozvání na národopisnou slavnost 19. Moravského dne 20.-21. 7. 1957 v Chicagu.


Plakát (leták) z 50. let 20. století je černobílý, šachování orlice stříbrnočervené. Aktuální barevný plakát (tedy jeho digitální grafika) k 79. slavnostem moravských dnů v roce 2018 (v angličtině: 79th Moravian Day Festival 2018, v češtině: 79 Slavnosti Moravských Dnů 2018) obsahuje znak Moravy dle Antonína Javory (je to dle Javory, ale mohl to už někdo vykopírovat odjinud. Určitě ne skenováním originálu ze zlínské knihovny); viz příspěvek k Javorově pojetí znaku Moravy - stříbrnočerveně šachovanou orlici se zlatým jazykem, zlatou korunou a zbrojí v modrém poli.


Grafika moravské vlajky využívající znak Moravy od Antonína Javory

Autorem znaků na pohlednici níže popsané jako "gotické znaky Čech, Moravy a Slezska" je Antonín Javora. Pohlednici vydalo JAKO Zlín, T. G. Masaryka 1280, 760 01 Zlín, Tisk, produkce ZLOM. Klenot Moravy je shodný s nejstarší podobou (viz Gozzoburg), jak se užíval ještě za Lucemburků (markrabat) ve 14. století. Datace: 90. léta 20. století?

Znaky českých zemí od Antonína Javory: Čechy, Morava, Slezsko

Všechny ty tři úplné znaky: Českého krále (ovšem zde s ideálními červeno-stříbrnými přikryvadly), Moravského markraběte a Slezského vévody jsou od Antonína Javory, jak je vidět dle shodného tvaru štítu, přilby i přikryvadel. Bylo by perfektní je mít u jednotlivých hesel encyklopedie Wikipedie. Bude to jistě kopírované z Javorových grafik, jako jsou ty různé mapy a podobně. Muselo by se to ale prohledat analogově v knihovnách, viz souborný katalog, co toho tam je přes sto záznamů (hlavně vydáno ve Zlíně).

Černozlatá přikryvadla najdeme například u Huga Gerharda Ströhla. Jsou nakreslena chybně. Sice se ve starších erbovnících výjimečně objevují i v tinkturách černá a zlatá, "protažených" z klenotu křídla, ale správná přikryvadla v úplném znaku českého krále jsou vždy červeno-stříbrná nebo červeno-hermelínová (logicky dle tinktur štítu).

Viz přikryvadla asi na jejich nejstarším (prvním) spolehlivém vyobrazení v kodexu Manesse (z počátku 14. stol.) u Václava II.

Černo-zlatá přikryvadla se zjevně objevují v rukopisných erbovnících až pod vlivem císařství a českého krále coby císaře/krále (tj. po Karlu IV., Václavu IV. - Václav IV. má černá přikryvadla z křídla i na svém znaku ve své Bibli (Bible Václava IV.) - viz Štěpán Valecký, Erb českých králů.), logicky (císařsky) proto vyhovovala i Gerhardu Ströhlovi. Dalo by se říci, že je to takový zcela zapomenutý český (německý?) "spor" (neexistující téma) o červeno-stříbrná nebo černo-zlatá přikryvadla.

Javorův český lev ve znaku s červenobílými přikryvadly je k vidění zde.

Jihlavská právní kniha, zjevně reflektující dobu Lucemburků, krásně dokládá u všech moravských markrabat vždy červená přikryvadla, třebaže ještě (staré) černo-zlaté křídlo klenotu.

Obrázek (pohlednice?) byl zřejmě inspi-
rován grafikou vlajkonoše s moravskou
vlajkou uveřejněnou v práci Jacoba
Koebela. Orlice je podána v podobě,
jak ji vidíme u Antonína Javory.
Antonín Javora ovšem může být přímo
autorem této kresby. Původní obrázek
nalezený na internetu byl zvětšen.

O tvorbě Antonína Javory napsal v časopise Heraldika a genealogie v roce 2002 Eduard P. Martin:

"Jsou poutníci časem.
Vycházejí do naší doby, aby nám podali podobu času,
na kterou tento svět zapomíná.
Kterou odkládá.
Protože ji považuje za nepohodlnou.
Antonín Javora jakoby přicházel po tajemné stezce dávných heraldiků
do našich vteřin a ukazoval, že to co se považuje za starožitné, je nadále moderní.
Jeho erby jsou pevným propojením dvou časů.
Času rytířských dob, kdy erby zdobily štíty cválajících jezdců
a času na počátku třetího tisíciletí.
Jeho precizní kresba je jak poučena možnostmi moderní grafiky,
tak zapomínanou poesií rytířských dob.
Javorova čára není zatížena břemenem nepotřebné patiny,
je přesto poznamenána něčím, co se s ní často zaměňuje:
pelem patiny.
Erby Antonína Javory nesou jasnou nezaměnitelnou podobu toho, co zachycují - a navíc, jsou okny do minulých staletí.
Nekarikují. Nekopírují.
Kolikrát je kreslíři erbů vadou jeho rutinní zručnost,
kolikrát je vadou upachtěná neumělost.
Antonín Javora by se dobře uživil v přemyslovské družině,
byl by ctěn u lucemburského dvora...
A dnes patří mezi špičku heraldických grafiků.
Jeho erby jsou moderně vznešené.
Zní to paradoxně?
Vůbec...
I moderní doba, pokud je nazírána ze správného úhlu, může mít svou vznešenost.
Vznešenost, která má dvě pojmenování: poesie a přesnost.
Jeho erby jsou věrné předloze, věrny vůni tradice i věrny moderní grafice.
Protože je zachycuje umělcova osobitost, nechává srůst prostotu gotických klidných
linií se vzrušeně vzlétající barokní linií.
Jsou poutníci časem.
Přicházejí, pokud jsou umělci, aby necitovali mrtvé hodnoty,
vzcházejí, aby vzkřísili podoby,
které byly nepozornými současníky považovány za doznělé."

Eduard P. Martin, Umění naslouchat erbům, zamyšlení nad kresbami Antonína Javory, s. 47, in: Heraldika a genealogie, roč. 35, č. 1/2, 2002

Znak Moravy od Antonína Javory na moravské vlajce

Moravskou orlici použitou při vytvoření této grafiky moravské vlajky namaloval Antonín Javora, a někdo ji vektorizoval. Je tak jiná než ta na pohlednici se znaky českých zemí (trojice zemí Koruny Českého království) výše. Podobnost nalezneme při zkoumání nožek a oka.

Vedle grafiky moravské vlajky s moravskou orlicí od Františka Štorma by se i tato grafika mohla v případě zájmu stát podkladem pro výrobu krásné moravské vlajky (někdo by ji ale pro tento účel nepoužíval a nechal ji jen jako grafiku, viz dále). Co ale s okem, které se nikdy nedotýká zobáku a koruny? Posunout čáry a poskytnout trochu prostoru pro malou plochu stříbrného pole okolo oka? To pak prostě vypadá, jako kdyby orlice dostala ránu pěstí. Zde to stříbrné pole kolem oka vůbec nepomůže - je to prostě takový zcela "jiný" kresebný styl (no Javora no, žádný Louda).


A kdyby se přitom zahýbalo trošku s okem? To oko by prostě už bylo jiné (jiný výraz), kdyby se o něco zmenšilo, aby se tam vešlo více bílého pole šachovnice - tedy něco z něho: hned vedle bílého oka. 

Dále se pouze smazaly červené dásně a u oka trošku pohnulo černou linií mezi okem a korunou, aby se tam o kousek protáhlo červené pole šachovnice. Třeba by to šlo dělící linií ve vztahu červeného pole ke žluté koruně napravo hlavy orlice zajít o něco dál a snadno pro červené pole získat na její úkor něco prostoru.

Nelze srovnávat se správnou šachovnicí a Loudovým okem, kde je to zcela přirozené (nevadí stříbrné velmi pěkně a přirozeně černě konturované oko na stříbrném políčku šachovnice). Prostě dle tohoto zpracování Javory by někdo obeznámenější vlajku rozhodně nevyráběl, ale pro jiné užití stačí, nemusí být všude jen Louda.


Koruna Javorovy orlice hodně dostala palicí ... To se ale těžko vyklepe (narovná :) Opět nesrovnatelné s Loudovým pojetím. Trojlístku koruny alespoň bylo na obrázku výše maličko dodáno na zaoblenosti (přidáno na ploše jednoho z lístků). Bez toho by vám mohlo přijít, že to je, jako kdyby někdo ten plech zohnul.


Mezitím tu máme novou grafiku ze 14. ledna 2020, která byla odvozena z grafiky "moravská orlice s klenotem". No výborně - je to originální a na Wiki slušné ..., když přimhouříme oči nad tím šedým stínováním stříbrné/bílé podšívky přikrývadel a šedými linkami v červené látce ...

Znak Moravy na pohlednicích - pozdrav z Moravy

Se znakem Moravy, s moravskou orlicí se občas již více než sto let můžeme setkat na některých pohlednicích. Vedle domácích moravských (z Moravy), národnostně moravských-českých, mezi jejich vydavateli nalezneme i "cizí" české (z Čech). V případě jedné z nejstarších pohlednic zobrazující "zemský znak a zemské barvy" je vydavatel Wilhelm Knorr národnosti zřejmě německé, jak by se dalo soudit podle textu na pohlednici ve znění: Geographische Postkarte v(on) Wilh(elm) Knorr, Bürgerschuldirector im Grottau, (Böhmen). Wilhelm Knorr byl v té době ředitelem měšťanské školy. Pocházel z města Grottau, což je Hrádek nad Nisou, který se nachází kousek od Liberce.

Pohlednice Wilhelma Knorra. Brno.
Vydána po roce 1890. Kolem roku 1900 (?)

V horní části vidíme celkový pohled na Brno. Nalevo je vstup do staré radnice, napravo nahoře katedrála před dalšími stavebními úpravami, které jí daly dnešní vzhled. Medaile odkazuje na významnou událost - vyorání brázdy Josefem II. u Slavíkovic. Uprostřed vedle pamětní medaile vidíme německou vysokou školu technickou. Vpravo od ní je namalován Špilberk. Obrázek vlevo dole vedle znaku a stužky poukazuje na brněnské textilky. Napravo od názvu města BRÜNN jsou ještě poskytnuty dva statistické údaje: počet obyvatel v roce 1890 (95 000; k roku 1890: odtud patrně i datace pohlednice na Wikipedii) a nadmořská výška (220 m n. m.). Jiná zaznamenaná datace odkazuje k roku 1900. Je možné, že právě tehdy byla vydána, nebo onen konkrétní exemplář prošel poštou.

Výřez místa se zemským znakem v podobě zlatočerveně šachované zlatě korunované orlice v modrém poli a barvami Moravy v podobě žlutočervené bikolóry (Landes-Wappen und Landes-Farben v(on) Mähren) přináší ve větším rozlišení obrázek na Wikipedii. Jako rok vydání pohlednice se v popisu souboru udává 1890, a za místo vydání se považuje Brno. Bylo by pěkné mít v této kvalitě obrázek celé pohlednice, abychom lépe viděli na údaje o vydavateli, a abychom se mohli podívat, co je na druhé straně.

Část pohlednice Wilhelma Knorra zachycující Brno; vydána
po roce 1890. "Zemský znak a zemské barvy Moravy"

Z doby kolem roku 1900 pochází kolorovaná pohlednice se znakem Moravy vedle znaku města Vyškova. Pohlednici vydala R. Šídlová ve Vyškově.

Pohlednice Vyškova R. Šídlové se znakem města
a znakem Moravy. Kolem roku 1900 - začátek 20. století

V modrém štítu vidíme stříbrnočerveně šachovanou zlatě korunovanou orlici se zlatou zbrojí. Užití Svatováclavské koruny na znaku Moravy (v platných nezměněných původních tinkturách) je jasný a v 19. a počátkem 20. století častý motiv projevu národního uvědomění (české otázky, české státnosti, boje za státní a jazyková práva atd.) a nerozdílné jednoty Zemí Koruny české (Svatováclavské). Ostatně i dnes se v kostelích na Moravě zcela běžně a spontánně zpívá Svatováclavský chorál při výjimečných příležitostech (viz též patrocinium katedrály v Olomouci atd.). Vzpomeňme i letošní (2016, u příležitosti narození Karla IV., který nerozlučnou jednotu Čech a Moravy stvrdil svými majestáty) „přivezení“ repliky Svatováclavské koruny na Velehrad.


Detail. Znak Moravy a znak Vyškova

Z téže doby začátku 20. století pochází pohlednice, jejímž námětem je hospodářsko-průmyslová výstava ve Vyškově konaná v roce 1902. Vidíme na ní tehdy čerstvě postavenou budovu vyškovského gymnázia, znak Moravy a vlajky.

Hospodářsko-průmyslová výstava ve Vyškově.
Srdečný pozdrav. Fotografie pohlednice s prostorem
výstaviště u budovy gymnázia nabízené v aukci

Tento exemplář pohlednice není kolorován. Vzhledem ke kolorované pohlednici se znakem Moravy výše se dalo předpokládat, že pokud by barevná a takto rozmnožena byla, viděli bychom moravskou orlici a bikolóry vlající po stranách v barvách červené a bílé. Pořadí barev bikolór tu je zřejmě červená-bílá. Kolorovanou si ji lze prohlédnout v knize Vyškov. Dějiny města, 2016, s. 304, kde se potvrzují barvy vlajících bikolór červená-bílá/bílá-červená a barvy moravské orlice. Na hospodářsko-průmyslovou a národopisnou výstavu (či "hospodářskou, průmyslovou a živnostenskou výstavu ve Vyškově v nové budově gymnasijní, v budově obecných a měšťanských škol a na pozemcích sousedních" pořádanou v červenci a srpnu Klubem českých živnostníků ve Vyškově a Hospodářským spolkem vyškovským pod protektorátem JUDra. Otakara barona Pražáka, zemského a říšského poslance "za příčinou otevření budovy českého gymnasia ve Vyškově a na oslavu desetiletého trvání Klubu českých živnostníků, pomocí a přispěním České hospodářské společnosti pro markrabství Moravské, Zemské jednoty živnostenských společenstev, Ústředního spolku živnostníků na Moravě, jednot a družstev hospodářských a společenstev živnostenských politického okresu vyškovského", která měla probíhat ve dnech 27. července až 24. srpna 1902 zvaly plakáty, měla vlastní razítko.

Z roku 1903 (či tehdy prošlá poštou) je pohlednice s červenomodrobílou trikolórou a zemským znakem Moravy zveřejněná s vodoznakem "Vsetín v obrazech" vloženým do obrazu na stránkách Vsetín v obrazech. Pohlednici vydal Gustav Jelínek na Vsetíně (ve Vsetíně, nebo byl prostě ze Vsetína). Trikolóra ukazuje, v jaké barevnosti je chápán znak Moravy (moravská orlice).

Vsetín v obrazech, pohlednice z roku 1903

Zde půjde jistě o druhotné dokolorování. Pro pořadí barev v trikolóře a jejich význam jsou v podstatě dvě možná vysvětlení, která si neodporují, co se týče chápání barev moravské orlice. Nejjednodušší vysvětlení je, 1) že před sebou máme jednu z verzí historické moravské vlajky: červenomodrobílou trikolóru. Toto vysvětlení považuji za správné. Tady se pak není třeba ani zvlášť pozastavovat nad pořadím barev. Prostě to tak u této verze historické vlajky Moravy je a hotovo. Tuto a barevně shodné trikolóry, i když s jiným pořadím barev (?), jako je červenobílomodrá trikolóra, prameny označují jako slovanské prapory. Jsou vnímány prostě jako slovanské (moravské) barvy. Druhým vysvětlením, vzhledem k výše citovanému dokumentu, který jasně ukazuje na první možnost, řeklo by se vedlejším (a pokud se vám líbí první vysvětlení tak diskutabilním), je, 2) že vzhledem k roku vydání jde o trikolóru ve významu tehdy nejoblíbenějších „ruských“ - „vše/pan-slovanských“ barev a tedy jistě i ve shodě se stříbrno-červeným/červeno-stříbrným šachováním a chápáním (!) moravské orlice (barev bílo-červeno-modré – viz státní barvy ČR).

Někdo by tedy osobně prohodil pořadí bodů 1) a 2), protože je toho názoru, že na prvním místě tehdy sledovali autoři "vše/slovanské barvy" - tehdy chápané i jako "českoslovanské", nikoliv "ryze moravské", byť i to je logické, protože prostě tyto tři tinktury na znaku Moravy jsou! V jazykově českém prostředí té doby se prostě objevují bílo-červené bikolóry, nebo trikolóra s modrou (v rozličném pořadí, většinou nakonec "ruském" (považovaném za "ruské" ?) - a proto c.k. úřady "stíhaném" ...). "Žluto-červení" moravisté (jakékoliv národnosti) tak byli z obliga. :-)

Samozřejmě pořadí barev na tomto obrázku této (de fakto) ruské trikolóry, pokud ji ovšem takto chápeme, (svisle) by mělo správně být obrácené (pohledově zleva doprava) bílo-modro-červené. První možnost od nás další úvahy nad pořadím barev nevyžaduje.

Takto by totiž šlo (správně) o svisle umístěné srbské barvy (shora dolů a pohledově na objekt zleva doprava červeno-modro-bílé). První možnost elegantně nabízí řešení, jde o moravské barvy.

Z doby krátce po první světové válce je pohlednice datovaná (asi) rokem 1919. Zinkografie. Vedle celého textu písně orámovaného po třech stranách bílomodročervenou či červenomodrobílou trikolórou nachází stříbrnočerveně šachovaná orlice v modrém poli. Pod názvem písně Moravo, Moravo je notová osnova s notami a pod ní slova začátku skladby. Nakladatelem byl F. J. P.

Moravo, Moravo, Moravičko milá

Další pohlednice se znakem Moravy, týkající se písně Moravo, Moravo, a se znakem Moravy, moravskou orlicí, ovšem nekolorované, případně s využitím heraldického šrafování naleznete v příspěvku Mikoláš Aleš, Moravo Moravo Moravičko milá.

V roce 1940 zřejmě nakreslil obrázek použitý na pohlednici s motivem jezdce držícího moravský prapor J. T. Blažek.

Moravo, Moravo, Moravičko milá,
co z tebe pochází, chasa ušlechtilá!
J. T. Blažek, 1940

Autorem znaků na pohlednici popsané jako "gotické znaky Čech, Moravy a Slezska" je Antonín Javora. Pohlednici vydalo JAKO Zlín, T. G. Masaryka 1280, 760 01 Zlín, Tisk, produkce ZLOM. Klenot Moravy je shodný s nejstarší podobou (viz Gozzoburg), jak se užíval ještě za Lucemburků (markrabat) ve 14. století. Datace: 90. léta 20. století?

Znaky českých zemí od Antonína Javory: Čechy, Morava, Slezsko

Pohlednice se znakem Moravy od Zdirada J. K. Čecha. Na druhé straně je pohlednice popsána trojjazyčně: Znak Moravy, The Arms of Moravia, Das Wappen von Mähren. Vydala Agentura Elka press, Leonid Křížek, Praha. Vydána byla (odhadem) zřejmě v 90. letech 20. století.

Znak Moravy od Zdirada J. K. Čecha

Pozdrav z Moravy je název pohlednice vydané Pofisem. Jsou na ní zachyceny poštovní známky vztahující se k moravským městům (POFIS - poštovní filatelistická služba, Praha; nakladatelství Orbis Praha). První známka vlevo nahoře věnovaná Moravské Třebové nese znak s moravskou orlicí - původní znak města. Dnešní podobu má znak Moravské Třebové od roku 1993. Tato pohlednice byla vydána (odhadem) před rokem 1989. Soudě dle letopočtů na známkách, tak nejdříve v 60. letech.

Pozdrav z Moravy

"Vzhledem k tomu, že znaky Moravské Třebové, Olomouce a moravské zemské orlice byly téměř totožné a v praxi nerozeznatelné, požádalo městské zastupitelstvo v roce 1992 ČNR o úpravu znaku a o schválení nového praporu města. Tento návrh byl dne 11. prosince 1992 schválen heraldickou komisí ČNR. Dne 15. července 1993, podle §5 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, a v souladu s §36 a) písmeno d) zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění rozhodnutím č. 10, udělil předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky nový znak a prapor."

Na pohlednici Severomoravský kraj vydané v době ČSSR a zveřejněné (s vodoznakem) např. na stránkách Vsetín v obrazech je znak vypadající při prvním pohledu jako znak Moravy umístěn mezi znaky měst. Pak nás zarazí, že je druhý v řadě, abychom si následně všimli červeného jazyka orlice. To nás zavede k pátrání po vývoji znaku Olomouce. Podle toho se jedná o znak Olomouce platný v době vydání pohlednice.


Severomoravský kraj, rok 1971

Jde o variantu znaku Olomouce užívanou od první republiky (po odstranění císařského tereziánského polepšení v roce 1918 i písmen v roce 1934 atd.). V roce 1993 byla oficiálně přidána (navrácena) písmena SPQO (Senatus populusque Olomuncensis).

Znak Moravy mezi dalšími znaky ale najdeme např. na novější pohlednici s modrým pozadím Hrady a zámky Jižní Moravy, kde jsou záběry hradů a zámků Pernštejn, Špilberk, Plumlov, Buchlovice, Kroměříž, Lednice. Na pohlednici s červeným pozadím Hrady a zámky Jižní Moravy, kde jsou zábery Znojma, Boskovic, Čech pod Kosířem, Lešné, jsou vedle nich příslušné znaky také. U Znojma vidíme šachovanou orlici bez písmene Z. To je důležitý znak, jelikož můžeme porovnat s jinými pohlednicemi, kde je jednoznačně použit znak Znojma. U hradů jde tedy ryze o Moravu.

Na dokreslení jeden z dnes již historických znaků Olomouce
a dnešní znaky moravských měst Olomouce, Moravské Třebové,
Znojma, Jevíčka s orlicí odvozenou z moravské orlice,
se zlatým i s červeným jazykem, s přidanými písmeny.
SPQO (Olomouc), Z (Znojmo), G (Jevíčko)
V roce 2000 byla vydána pohlednice s textem Pozdrav z moravských Dačic. Kolorované perokresby dačických dominant provází znak Moravy. Pohlednici prý lze ještě získat v Městském muzeu a galerii Dačice nebo ve výtvarném atelieru Moravský dvůr v ulici Na Vyhlídce.

Pozdrav z moravských Dačic

Pohlednice je určena dačickým vlastencům (rodákům) a sběratelům pohlednic. Autorem kresby moravské orlice je Jiří Louda.

Vedle Loudova ztvárnění moravské orlice se na pohlednicích z posledních desetiletí můžeme setkat s kresbou Antonína Javory, jak vidíme i na příkladu galerie znaků českých zemí výše. Kromě pohlednice Sklenka vína neuškodí, celú bečku nevypiješ. Jihomoravská vinařská cesta a naučná vinná stezka Petra Bezruče jsou tu i další. Na pohlednici Krajská města ČR je uprostřed státní znak České republiky obklopený městskými znaky (Praha, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Olomouc, Ostrava, Zlín). Znaky měst doplňuje plaménková orlice s popiskem Střední Čechy. Na pohlednici Morava znak Moravy obklopují znaky měst Adamov, Blansko, Boskovice, Brno, Ivančice, Klobouky u Brna, Náměšť nad Oslavou, Rosice, Rousínov, Slavkov, Velká Bíteš, Vyškov. Byla rovněž vydána pohlednice se znaky českých zemí vedle sebe: Čech, Moravy a Slezska.

Se znakem Moravy se dnes setkáváme např. na vysekávaných pohlednicích měst - se znaky nynějších krajů a jejich měst vyráběných firmou Sprint, v příslušných polích krajských znaků (Jihomoravský kraj, Moravskoslezský kraj, Kraj Vysočina, Zlínský kraj, Olomoucký kraj).