Moravské zemské muzeum v Brně se v Mezinárodní den studentstva 17. listopadu 2021 opět připojilo k iniciativě Díky, že můžem. Ve středu 17. 11. v 17:11 slavnostně osvětlilo Pavilon Anthropos v Pisáreckém parku a Dietrichštejnský palác na Zelném trhu v barvách české trikolóry.
Moravské zemské muzeum krásně svítilo státní trikolórou, tedy českými i moravskými barvami. Bílé, červené a modré okno. A bílá byla opravdu bílá. Nádhera, ten nápis, ta souměrnost.
Když si v souvislosti se státními barvami vzpomeneme na Slezsko a jeho symboly, kde vidíme barvy černou a zlatou/žlutou, je to prosté a jednoduché.
Drtivá většina dnešních obyvatel (části) českého Slezska jsou Češi nebo Moravané, takže oni sami nějaký problém takto vyhroceně nevidí a považují se spíše obecně za Čechy (versus Poláci za hranicí). Viz též Těšín a Český Těšín.
No a ve znaku Slezska je stříbrné/bílé perisonium, pouze které ho odlišuje od německé orlice (korunka nehraje roli), takže opět společná bílá.
Česká republika nemůže ve svých státních symbolech řešit každé jen dílčí přivtělené území (to by se mohlo řešit i Chebsko či Vitorazsko apod.). Prostě ČR tvoří jen celé území historických Čech a Moravy (tj. jako na počátku státnosti za Přemyslovců) plus části některých historicky cizích území (tu větší tu menší, jak šly dějiny).
Nemusíme proto řešit problém celého historického území Slezska (většinově Německého obyvatelstva a tedy odsunutého), tak jako dnes většinu (polského) Slezska obývají Poláci dosídlení z východního Polska (po odstoupení Lvova a okolí Sovětům). A jak si všimnete, státní znak Polska a polská národní státní vlajka vůbec neřeší znak Slezska aj. historických znaků (na rozdíl našeho velkého státního znaku). Totéž platí pro státní znak a vlajku Maďarska, nikdo zde neřeší nějaké zemské barvy Sedmihradska atd. apod. ČR je v tomto velkorysá a vidíme, co přesto od tzv. "žlutých" sklízí, nechť se "žlutí" podívají právě do Polska a Maďarska.
