Turistické odpočívadlo a studánka Pod Novým hradem s moravským znakem a mapou Moravy

Vystoupíte-li někdy v železniční stanici Adamov-zastávka, jděte po zelené značce podél řeky Svitavy a zastavte se Pod Novým hradem.

Je tam studánka, která vás příjemně osvěží. Dále tam najdete turistické odpočívadlo s velkou barevnou mapou Moravy a kovovým znakem Moravy. Vypadá to na nějaký kovový odlitek (zjednodušení tvarů a políček).

Historická mapa umístěná pod přístřeškem je celá. Mohli bychom zauvažovat, že by se zase jinde hodil použít třeba jen výřez oblasti z této mapy, s přiblížením na to místo. Je ale možná dáno, že se spíše použije kopie celé mapy. Jen aby pak nebylo přemapováno Komenským. Mohlo by jít též o promyšlenější skupinu jednotlivých zastavení v krajině. Tam by dávalo pro přitáhnutí pozornosti okoloprocházejícího poutníka smysl určitější místní zaměření. Zmenšil by se rozsah nabízených údajů, s větším přiblížením.

Ony ty mapy ale mají své měřítko (objem poskytované informace), a tak pro podrobnější pohled na stav místa, jak vypadalo třeba ve dvacátých letech 19. století, by byla vhodnější indikační skica (či císařský otisk). Když už byste tedy z obrázku na místě, kolem kterého někteří z vás chodí třeba i každý den, hodlali něco vyzkoumat; jiného, než co poskytne každá mapa z poslední doby na internetu.

O grafické výzdobě Fabriciovy a Komenského map Moravy, o ornamentech a figurách, napsala Helena Kovářová, která svoji práci začíná: "Staré mapy dnes již nemohou sloužit pro orientaci v krajině, přesto zájem o ně neklesá. Jejich faksimile jsou mimo jiné vyhledávanou dekorací veřejných
i soukromých prostor.", a pokračuje: "Velký vliv na tento fakt má jejich grafická výzdoba, díky
níž mapa překročila hranice mezi technickou kresbou a uměleckým dílem. Dekorativní prvky nebyly pouze výplní volného místa mapového listu, ale organickou součástí celého díla.". Z uvedeného je zřejmý onen důvod, který lidi při rozmýšlení, proč zvolit tu nebo onu mapu, dovede až k například Komenského mapě. V tom je její zajímavost. Na to, abyste zbytečně nesešli z cesty, abyste nebloudili, dnes můžete použít novější prostředky.

Co tak někde umístit jinou mapu, mladší, než je mapa od Komenského, nebo mapu moderní? Müllerova mapa Moravy měla před pár lety výročí. Dokonce byla i znovu vytištěna. Už na jejím Karlu VI. věnovaném rukopisu byla přítomná moravská orlice provedena v barvách. Vypadalo by to dobře. V Čechách zrovna slavili 300 let Müllerovy mapy Čech.

Oproti jinému výskytu tohoto kovového znaku v Moravském krasu (Velká Klajdovka, kde moravská orlice "pozorně hlídá cestu"), zde vidíme jeho nebarevnou verzi. Fotografie byly převzaty ze stránky Morava Teď.

Příspěvek s fotografiemi k dalšímu místu, kde se lze s touto podobou moravského znaku setkat, obsahuje komentář "Asi se už nemohla dívat na to, že v Moravském krasu, nad Punkevním údolím, někdo pojmenoval cestu Via Czechia-centrální. Tak nám jde naše orlice na pomoc a jasně říká - tady a teď je Morava!".

Stezky Via Czechia jsou autorem projektu fotografem Janem Hockem pojaty tak, aby se po nich z Čech jejich obyvatelé dostali pohodlně do okolních zemí a připadali si v nich tak jako on - proto ten název odvozený od jména země Čechy (Czechia). Podle záměru svých tvůrců prochází, jak ukazují mapy, Českem (Čechií), Moravou a Slezskem.

Podobně je to s projektem turistických cest Via Czechomoravia s přesahy z a do: Čech (Bohemie, Čechie, Česka chcete-li), Moravy a Slezska.

Obě cesty procházející Českomoravskem se mohou překrývat.

Co to ale obnáší? Značky umístěné v terénu, materiál, zájem, lidi, nějaké dohody s místními ohledně údržby, síť spřátelených podniků, podporovatele, soustavnost a řád. Mapa, mapový server, editor, barvičky - to jsou pro mnohé až ty radosti na závěr. Anebo to jde i naopak - nejprve zasednout k počítači, zadat koncové body úseků, popřemýšlet, kudy se půjde nebo poběží. Jinak upozorníme, že Klub českých turistů (KČT) funguje celorepublikově.

Na Moravě máme Moravskou stezku. Projeďte si nejkrásnější části Moravy. Je to cesta určená pro jízdu na kole. Spojuje Jeseníky s jižní Moravou. Cyklotrasa začíná na státních hranicích České republiky s Polskem. Je vedena nádhernými částmi Jeseníků. Od Hanušovic sleduje stezka tok řeky Moravy, prochází lužními lesy Litovelského Pomoraví a přichází na Hanou, do Olomouce. Dále moravská stezka vede přes Kroměříž, podél Baťova kanálu, vinařskou oblastí jižní Moravy až do Lednicko – valtického areálu.

Po historické hranici Čech a Moravy vede zase Českomoravská stezka. Cesta spojuje dva hraniční trojmezní body. Trojmezí, kde se zároveň stýkají Čechy, Morava a Polsko na severu je zároveň nejvýchodnějším bodem Čech). Leží v těsné blízkosti vrcholu Králického Sněžníku a pramene Moravy. Trojmezí, společný hraniční bod Čech, Moravy a Rakouska na jihu, se nachází nedaleko Slavonic. Pěšky je dohromady potřeba ujít 345 kilometrů, na kole se dá najet asi 331 kilometrů. Nemusíte to projít celé. Každý podle svých sil.

Přelepování malých státních znaků v Moravském krasu žlutočervenými samolepkami se znakem

Tak jako v letech 2016 a 2017 i na začátku roku 2021 píší noviny o přelepování malých státních znaků žlutočervenými samolepkami, k němuž došlo během vánočních svátků v prosinci 2020. Nadpis článku na stránce Seznam Zprávy: Vandal v Moravském krasu znovu polepuje cedule moravskou orlicí je ale nesprávný. A stejně nesprávná jsou vyjádření obsahující nesprávné pojmy, která čteme v článku. Úvodní ilustrační fotografie z místa ukazuje sprejem zčásti přestříkanou tabuli s malou samolepkou umístěnou zhruba doprostřed přebarvené plochy.

Žlutočervená samolepka se znakem umístěná
na ceduli Přírodní rezervace

Na začátku ve shrnutí článku je napsáno: „Správa Chráněné krajinné oblasti Moravský kras se po třech letech znovu potýká s přelepováním malých státních znaků na cedulích moravskými orlicemi.“ - nejedná se o moravskou orlici.

Přesně by ta věta zněla: „Správa Chráněné krajinné oblasti Moravský kras se po třech letech znovu potýká s přelepováním malých státních znaků na cedulích žlutočervenými bikolórami s červenožlutě šachovanou orlicí v modrém poli štítu uprostřed.“

Ve vyjádření uvnitř článku: „Tento podivínský vandal si opět asi potřebuje něco dokazovat. Jinak si tuto nesmyslnou činnost strážci neumí vysvětlit. Bílí lvi na cedulích jsou přestříkáni černou barvou a na střed cedule umisťuje moravista podpis - malou samolepku se znakem Moravy.“ - není to znak Moravy.

Označení přírodní rezervace v České republice
cedulí s malým státním znakem

Článek uzavírá: „Chráněná území, přírodní památky, národní parky a podobné celky musejí být označeny ze zákona. Malý státní znak se symbolem lva se používá při označení například přírodních rezervací nebo přírodních památek či památných stromů. Větší celky, například národní parky či chráněné krajinné oblasti, označuje velký státní znak. Na něm jsou kromě lvů moravská i slezská orlice.“

Označení národního parku v České republice cedulí
s velkým státním znakem. Zde v provedení Jiřího Loudy

 

Označení národního parku v České republice cedulí
s velkým státním znakem. Provedení Josky Skalníka

A stejně nesprávně byl pojmenován článek v Blanenský deník.cz: Vandal přestříkává v Moravském krasu cedule barvou, na ni pak lepí vlajku Moravy. - není to vlajka Moravy.

Tentýž zmatek vidíme na stránce Brněnská drbna: V Moravském krasu po letech opět řádí rádoby patriotský vandal. Přelepuje cedule moravskou orlicí. - není to moravská orlice. Zde alespoň dále v článku obrázkem připomínají práci jednoho z dřívějších pachatelů, který opravdu použil samolepku s moravskou orlicí (moravským znakem).

Přelepení cedule Přírodní rezervace s malým
státním znakem v Moravském krasu samolepkou
s figurou moravské orlice (je tam jen figura
bez štítu). Kolem roku 2017, fotografie: Antonín
Tůma. Chráněná krajinná oblast Moravský kras

Článek v Blesku je na tom s přesností a správností stejně. Název článku má ale ve srovnání s všemi dosud probranými uspokojivý: Vandal se vrátil do Moravského krasu, ničí v něm státní symboly České republiky. Autoři si myslí, že jde  o tutéž osobu, což ale dokládají jen odstupem od poslední události podobného druhu. Nevšimli si vůbec toho podstatného: „Tři roky odpočíval a teď řádí znova. Ochránci přírody v Moravském krase pátrají po vandalovi, který tam ničí tabule se státním znakem. Lva začerňuje a přelepuje samolepkou se znakem Moravy.“ - na samolepce není znak Moravy.

Názvy článků Blesku jdou. Ostatně i ten ze 4. července 2017 se jim povedl: Moravský fantom: V krasu ničí tabule se znakem lva, lepí na ně orlici!, i když obsah článku v tomto případě už tak dobře věcně zvládnut nebyl: „Cedule přelepuje moravskou orlicí nebo rovnou vyřízne státní znak – lvíčka!“ - v galerii k článku vidíme fotografii cedule Přírodní rezervace s přelepeným malým státním znakem. Český lev byl přelepen červenozlatě šachovanou orlicí se zlatým jazykem, korunou a zbrojí v modrém poli. Tato barevnost šachování nesouhlasí s platným popisem moravské orlice. Čili moravskou orlicí není.

Jak od sebe postupně i na přeskáčku jednotlivé sdělovací prostředky přebírají vzájemně sdílené nepochopení znázorňuje zprávička z 2. ledna 2021 na stránce Deník N: „Podivínský vandal“ v Moravském krasu znovu udeřil na cedule se státním znakem, které vyznačují chráněnou oblast. Neznámému „moravistovi“ se na znaku nezamlouvá český lev, jehož přestříkává černou barvou a lepí přes ni samolepku s moravskou orlicí.“ - není to moravská orlice.

A událost nepřehlédla ani stránka Zprávy z Moravy, která svůj článek dále informativně obohatila o další reakce: „Místo českého lva moravská vlajka. Politický protest v Moravském krasu vyvolal kontroverze.“ V úvodu článku se píše „Malý státní znak na několika cedulích v Moravském krasu někdo přestříkal načerno a nalepil místo něj vlaječku Moravy.“. - není to moravská vlajka, vlajka Moravy, vlaječka.

Antonín Tůma: „Vandal zničil zatím čtyři cedule, dvě v přírodní rezervaci Čihadlo u Babic a dvě v přírodní rezervaci U Výpustku u Křtin. Škoda se bude vyčíslovat a případ spěje k podání trestního oznámení.“. Poničené cedule již byly vyměněny.

Je mezi dalšími ohlasy citován názor Jiřího Kacetla, který zmiňuje možnost použít velký státní znak, kde je to možné, a považuje za odůvodněné na Moravě v těch případech, kde se dá použít symbolika historických zemí, požadovat moravskou orlici.

Cedule s nalepenou moravskou orlicí v roce 2017

Správce CHKO a státní orgány teď po svátcích patrně kromě jiných věcí přemýšlejí při shromažďování informací, jak k tomu došlo, nad tím, odkud ty samolepky, co zachycují v malém rozměru jednu konkrétní vlaječku, onen záhadný návštěvník moravského krasu, rozvážející svůj dárek po lese na motorce, asi tak má. Výrobců a obchodníků může být několik. Obrázek zřejmě není v takovém rozlišení, aby dovoloval tvrdit, že je provedení samolepky v něčem jedinečné. Tady je nabídka jednoho z obchodníků, na jejímž příkladě snadno pochopíme, od čeho použité samolepky berou svoji barevnost. Pomůže při pátrání po původu samolepek a jejich odběrateli?

 

 

Před koncem roku 2020 byl na stránce „Chcu, aby na mojí radnici vlála moravská vlajka“, zveřejněn příspěvek s upraveným obrázkem obálky nástěnného kalendáře Morava Moravia/Mähren 2021. Pro celkovou změnu odstínu byl použit digitální filtr upravující barevnost. Příspěvek s obrázkem je mimo jiné uvozen slovy: „Foto Standa Blažek“. Pod obrázkem, který je koláží originálu (s mírným ořezem okrajů), na nějž se v příspěvku odkazuje, čteme: „Tož co Moravanky a Moravani, už máte nové kalendář?“

 

Při srovnání s obrázkem obálky nástěnného kalendáře firmy inetprint jednoduše online zaujme vlepení malého obrázku vypadajícího jako vlaječka, žlutočervená bikolóra s červenožlutě šachovanou orlicí s červeným jazykem, žlutou korunou a zbrojí v modrém poli štítu uprostřed, do pravého dolního rohu, jímž byla ve výsledku nahrazena vlajka České republiky.

 

 

 

Stránka Moravský kras téma symboliky v označování tabulí hodnotí jasně: "Přestříkávání cedule s označením rezervace je vandalský čin. Co ale preferujete vy v Moravském krasu - znak Moravy nebo znak Čech? Dejte hlas (like) znaku.". Názor čtenářů, co by oni na cedulích rádi viděli, kdyby to, co napíší, na to mělo mít nějaký vliv, obsahuje diskuze pod dvojicí obrázků (znakovou galerií). Jednotlivé zobrazené znaky představují znaky zemí Moravy a Čech, zatímco stávající význam znaku s českým lvem, který je na postižených cedulích, je malý státní znak.

 

Nyní je to, jak píše např. Radek Musil: "Označení Národních parků, Chráněných krajinných oblastí, Národních přírodních rezervací a Národních přírodních památek je velký státní znak, Přírodní rezervace, Přírodní památky a Památne stromy jsou označeny malým státním znakem. Je to dáno zákonem č. 114/92 o ochraně přírody a krajiny.". Proti tomu v příspěvcích čteme názor některých zúčastněných, že zobrazený lev je symbolem jen Čech. Radek Musil si o možnosti výměny myslí toto: "Aby se začly používat znaky jiné, to by muselo být řešeno našimi zákonodárci, navíc by to stálo opět spoustu peněz, výroba tisíců kusů smaltových cedulí zvlášť jen pro Moravu. A přesně vím, že i kdyby se cedule vyměnily, tak by po stovkách mizely v rukách neukázněných návštěvníků jako nový cenný suvenýr! Stejně, jako se kradou po celé republice ty stávající...". Takže zájem lidé o cedule se znaky podle všeho mají. Může si stát dovolit dopřát jim jich vyšší než obvyklý počet, a jejich odběr by si na místě samém zajistili už sami? Dalo by se při tom předpokládaném větším potřebném množství docílit i zlevnění jejich výroby. Nejdřív by bylo potřeba vyhodnotit, zda má změna zákona smysl, a výroba potom v rychlém sledu událostí následuje.

 

Někteří by dali na cedule jen moravský znak, jiní krajský znak, další buď moravský znak nebo velký státní znak. Krajský se někomu líbí, ale ne každému, někomu by se jeho použití tímto způsobem vůbec nelíbilo: "Jen to ne.". Ivan Stropek napsal: "Nemáme zemské zřízení, tedy malý státní znak je naprosto v pořádku.". Na to se mu dostalo odpovědi, která zahrnuje myšlenku na změnu podoby malého státního znaku. Ivan Stropek současný vzhled malého státního znaku neřeší, jde na to jinak, s využitím výkladu jeho smyslu k tomu dodává: "On je to malý státní znak České republiky. Morava je součástí České republiky.". Jiní přispěvatelé o tom (že lev by tam měl zůstat) mají svoje pochybnosti, když připomínají třeba onu hlavu na dresech hokejistů.

 

Fotografie z Moravského krasu a z Českého krasu, chráněných krajinných oblastí, s cedulí s velkým státním znakem jsou pro další přispěvatele důkazem, že velký státní znak tu možný je. Tak proč by to nešlo? Martin Balák doplňuje, že v současnosti "Orlice tam bohužel podle vyhlášky být nemůže.":

 

"K označení zvláště chráněných území v terénu se dle vyhlášky č. 45/2018 Sb. používá:

tabulí s velkým státním znakem České republiky a tabulí s označením příslušné kategorie ochrany u NP, CHKO, NPR a NPP

 

tabulí s malým státním znakem České republiky a tabulí s označením příslušné kategorie ochrany a případně i názvem u PR a PP" 

Když se chce, všechno jde. Drahoš Dvouletý podotýká, že: "Toto ale není oficiální stránka CHKO. Jen příznivců Moravskýho krasu. Takže se zřejmě nic nepohne.".

 

Vidíme, že mnoho lidí na ceduli chce mít znak Moravy - moravskou orlici. Často se opakuje odpověď: "Morava". Z různých odpovědí například Ondřej Mlejnek: "Na Moravě jedině moravská orlice.", Oldřich Ragnar Chlup: "Odjakživa byla orlice se stříbrnočerveným šachováním považována za zemský znak Moravy, takže v "Moravském" krasu je logické, že nebude "Český" lev proboha.", Petr Pavel: "Jedině Morava." a další se k těmto hlasům přidávají.

Český lev - moravský lev - moravská orlice: značení přírodních rezervací, přírodních památek a památných stromů

V poslední dekádě června 2017 vyšel v novinách článek Místo českého lva moravská orlice. Moravan ničí na cedulích malý státní znak. Totéž bylo popsáno i v článku Místo českého lva moravská orlice. Na Moravě někdo přelepuje značky, škody jdou do tisíců. Informovala i ČT24: Moravská orlice místo lva. Neznámí vandalové přelepují státní znaky v Moravském krasu.

Novinka se stala inspirací k doplnění příspěvku z podzimu 2016 Reakce stráže přírody Správy CHKO Moravský kras na přelepování malých státních znaků moravskými orlicemi a nápad, země, kraje, hranice (který, jak se chvíli postupně nafukoval, obsáhl i další téma ke značkování a ohraničování, vymezování atp. :).

Antonín Tůma ukazuje přelepený státní znak, zdroj ČT24

V článku Českého lva na cedulích v krasu někdo nahrazuje moravskou orlicí se píše, že poprvé k něčemu takovému došlo v roce 2011. Dělo se tak přelepováním českých lvů na označení zvláště chráněných území samolepkami s moravskou orlicí. Samolepky byly potom strážci strženy a malý státní znak na ceduli očištěn. Až v roce 2017 tato činnost přešla do zjevného vandalismu (vyříznutí státního symbolu z některých kovových cedulí) a do krádeží. A 4. července se na iDNES.cz (proto ta bohatší diskuze pod článkem; z galerie obrázků k němu jsou převzaty další ukázky) tématu chytil autor článku V krasu řádí vandal, českého lva na cedulích nahrazuje moravskou orlicí.

Morava. Moravská orlice. Přírodní rezervace

Vyříznutý český lev. Přírodní rezervace

Přírodní rezervace. Červeno-zlatě šachovaná
orlice se zlatým jazykem, se zlatou korunou
a zbrojí, v modrém poli.

Přírodní rezervace. Morava. Moravská orlice

Protože byla nyní na stránce moravský národ zveřejněna korespondence k označování přírodních rezervací, přírodních památek a památných stromů na Moravě malým státním znakem, a vysvětlena cesta k možnosti použít pro to (schválením v parlamentu České republiky) i znak Moravy, která proběhla mezi Jiřím Kvapilem, signatářem Deklarace moravského národa, a Antonínem Tůmou, vedoucím strážní služby CHKO, je příhodné podnětné myšlenky z článku Moravská orlice místo lva ve stejném znění zveřejnit i zde.

Dopis Dr. Jiřího Kvapila, signatáře Deklarace moravského národa:

"Pane Tůmo,

nejsem z těch, kdo přelepují české lvy moravskou orlicí, nemám k tomu potřebné prostředky a nenašel bych asi ani dost odvahy, protože česká státní moc nám Moravanům není vůbec nakloněna a každá příležitost dát nám to najevo jí přijde vhod. Ale pokud jsem na Moravě a moravská orlice mi připomíná, že nejsem někde v české kotlině, ale na své rodné Moravě, jsem tomu rád.

Navíc si myslím, že podle zákona o užívání státního znaku tam, kde se jedná o lokalitu evropského významu, a tou Moravský kras jistě je, má být velký státní znak, nikoliv ten dvouocasý český lev, který se jinak roztahuje všude, kde je to jen trochu možné, dokonce i na Moravském náměstí v moravské zemské metropoli Brno."

Odpověď RNDr. A. Tůmy, vedoucí strážní služby CHKO:

"Dobrý den, na slušný dopis slušná odpověď.

Malý státní znak (český lev) používá ochrana přírody jednotně v celé České republice podle § 42 odst. 4 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny na označení přírodních rezervací, přírodních památek a památných stromů. Podrobnosti pak upravuje vyhláška č. 395/1992 Sb. To je bez diskuzí.

Všechny státní organizace musí doržovat ustanovení zákona. Pokud se podaří přesvědčit zákonodárce, aby se označení změnilo, pak s tím nemáme problém. Čili postoj pracovníků ochrany přírody není v osobní rovině ve vztahu k Moravě a Čechám, ale v rovině pracovní, tj. plnění pracovních povinností, které ukládá zákon. K tomu není možné diskutovat.

Jsem přesvědčen, že jsou jiné legální možnosti, jak Moravu propagovat a prosazovat, aniž by docházelo k ničení a poškozování cizího majetku (cedulí s malým státním znakem).

Morava má bohatou historii a tradici a jestliže se zatím nedaří Moravě navrátit její svébytné postavení (není v parlamentu zájem), je třeba se zamyslet, proč to tak je. Možná je to o malém povědomí o Moravě mezi jejími obyvateli. Takže stejně jako buditelé v národním obrození je potřeba napřed vybudovat upadlou národní hrdost k Moravě.

K tomu se hodí neziskové organizace (spolky), které se dohodnou s příslušnými státními institucemi, že např. Národní památkový ústav bude všude na svých propagačních materiálech na území Moravy  mít umístěn znak Moravy. A další nápady … pořádat přednášky o Moravě ve městech a obcích atd. …

Já osobně navrhuji na dálnici D1 na hranice Čech a Moravy umístit na obě její strany velkou infotabuli, která se pro památky dělá legálně v hnědém provedení, na jejíž jedné straně bude erb Moravy a nápis „historická země Morava“ a na druhé straně erb Čech a nápis „historická země Čechy“. Stovky tisíc nebo miliony lidí projíždějící po D1 tak velmi rychle zahlédnou a do povědomí dostanou informaci, že jsou na „nějaké“ Moravě. Pokud k tomu bude nějaká sbírka, rád přispěji třeba tisícikorunou. Postupně takovéto infotabule mohou přijít i na další místa, na silnice 1. třídy a dál třeba na hranice Moravy s ostatními sousedícími zeměmi.

Děkujeme za pochopení. Také my chápeme Váš zájem o Moravu a poukazujeme na její prosazování legálními prostředky. S pozdravem RNDr. Antonín Tůma".

Tím vším ukazujeme, že jsme Moravané a jsme tady.

Dle zprávy deníku.cz z listopadu 2017 bylo dvacet tabulek s vyznačením přírodní rezervace a jedna s vyznačením skupiny památných stromů v původním umístění obnoveno. Po zveřejnění případu ničení značek ustalo.

Reakce stráže přírody Správy CHKO Moravský kras na přelepování malých státních znaků moravskými orlicemi a nápad, země, kraje, hranice

V minulosti již byl na těchto stránkách zmíněn úkaz, kdy bylo lze pozorovat přelepování malých státních znaků znaky s orlicemi, případně jak by naznačoval obrázek níže i moravskými orlicemi. Tento obrázek byl tehdy, zdá se, úplná rarita. Z hlediska dosavadní dokumentace jevu šlo o vzácnost. No, už není. Existují internetové stránky, kde je celá galerie obrázků, na nichž je malý státní znak přelepen znakem s červenožlutě šachovanou orlicí.

A byla do toho zatažena i moravská orlice, jak ukazuje článek z června 2017 Místo českého lva moravská orlice. Moravan ničí na cedulích malý státní znak. Totéž jednání bylo popsáno i v článku Místo českého lva moravská orlice. Na Moravě někdo přelepuje značky, škody jdou do tisíců. Z hlediska společenského zájmu jde o to, že: "Pachatel se dopouští hanobení státního symbolu, které se hodnotí jen jako přestupek. Jeho jednání ovšem může být posouzené také jako krádež nebo poškozování cizí věci.".

Přírodní rezervace - moravská orlice

Pan Tůma k tomu podotkl: „Člověk se opravdu diví, že dotyčného baví aktivitu tímto způsobem vyvíjet. Stojí ho to čas, peníze, plýtvá tím pohonné hmoty. Pro propagaci Moravy jako historické země by přece mohl najít mnohem efektivnější cestu.“.

A jiný postřeh k tomu dodává: "Mně český lev, jak víme původem ale z Moravy (čili dříve moravský lev) na Moravě nevadí. :-) Jinak musí chytat a pokutovat."

V této souvislosti již dříve zaujal článek ze začátku srpna 2016 (Reakce stráže přírody Správy CHKO Moravský kras na přelepování malých státních znaků moravskými orlicemi, 5. 8. 2016), v němž je všem ozřejmena jediná možná odpověď na toto počínání ze strany státních orgánů. Protože je text stanoviska zajímavý a poučný, jelikož vedle vysvětlení poukazuje na to, že jsou i jiné cesty, jak úspěšně vyjádřit svůj názor, jen je hledat a najít, navrhnout a provést, dovolujeme si je tu přetisknout celé, aby si je mohlo přečíst co nejvíce lidí.

Poznámka: Rozlišuje se, zda jde o kulturní památku, nebo vyšší národní kulturní památku atd. Proto se například památné stromy označují jen malým znakem, ale parky, rezervace, hrady a zámky atd. se opatřují velkým. Totéž platí pro kulatá razítka - velký znak by tam byl jen opravdu pěknou šmouhou čtyř miniaturních flíčků v rámečku. Ovšem u mincí by to asi šlo s velkým ..., ale tam je lev bez štítu, jen jako "odznak" a v kontextu našich starých mincí (grošů atd.), vždy většinou jen s erbovní figurou (ne znakem).

Tady máme dopředu shrnutí, přesné zákonné rozlišení, pro co konkrétně slouží malý a pro co velký státní znak: "Malý státní znak se symbolem lva se používá při označení například přírodních rezervací nebo přírodních památek či památných stromů. Větší celky, například národní parky či chráněné krajinné oblasti, označuje velký státní znak. Na něm jsou kromě lvů i moravská i slezská orlice."

"Reakce stráže přírody Správy CHKO Moravský kras na přelepování malých státních znaků moravskými orlicemi

Vážení přátelé či příznivci Moravy,

přelepování českých lvů na malém státním znaku moravskými orlicemi je totální nesmysl a škoda času a financí.
Malý státní znak označující přírodní rezervace, přírodní památky a památné stromy je stanoven zákonem a úřady vždy zajistí, aby tam byl ten správný znak, tj. aby moravská orlice byla odstraněna. Je to s ochranáři naprosto zbytečná žabomyší válka, která v případě odcizení fotopasti strážcům Moravského krasu přešla do trestného činu šetřeného policií. Zbytečně.

Moravská orlice na cedulích v přírodě oslovuje jen několik málo návštěvníků přírody. My Moravané bychom měli mít zájem legálními prostředky posilovat ve veřejnosti povědomí o historické i současné zemi Morava v co nejširším možném měřítku. Tedy aby o Moravě vědělo co nejvíce lidí.

Jako příklad legální a vysoce efektivní cesty je umísťování informačních cedulí na hranice Moravy tak, jak to začali provádět nadšenci z Moravské národní obce viz http://pardubice.idnes.cz/chtej-rozsirit-vetsi-povedomi-o-morave-d9s-/pardubice-zpravy.aspx?c=A150216_2139911_pardubice-zpravy_jah. Každý v autě projíždějícím okolo takové cedule si přečte, že je nějaká Morava, případně si dokonce uloží do paměti, kdeže ta hranice Moravy v daném místě prochází.

Návrh:

Pokud bychom na dálnici D1 v místě hranice Moravy a Čech umístili po obou stranách podobnou, možná graficky lépe provedenou tabuli (tedy 2 kusy), pak by si informaci o Moravě odnášely po průjezdu zemskou hranicí stovky tisíc lidí. Neváhal bych jako Moravan na takovýto projekt poslat i několik stokorun. Umím si představit velkou tabuli s barevně provedenými znaky Moravy a Čech po stranách s krátkým textem "historická hranice Moravy" a "historická hranice Čech". Mnoho lidí by se divilo a ještě více poučilo.

Antonín Tůma
vedoucí stráže přírody Moravského krasu
5.8.2016".

Přírodní rezervace - moravská orlice

Až vedle dálnice vyroste taková tabule, nebo dvě tabule, tak to vyvolá pozdvižení. Může to být přiměřeně velká značka, jak bychom si přáli, anebo přehnaně obrovská cedule připomínající poutač, ale samosebou větší, tak jako jsou na jiných místech postaveny ohromné konstrukce, jejichž smyslem je, aby okoloprojíždějící vzpomněli třeba na minerálku Mattoni. Pokud by ji nebylo možné ať z toho nebo z onoho důvodu postavit hned vedle cesty, tak by se kvůli viditelnosti podle vzdálenosti a umístění dostupného pozemku propočítala potřebná velikost objektu, udělala a posoudila vizualizace úhlů, pod kterými by bylo na tabuli z dálnice s jistotou vidět, vyřídilo stavební povolení... A je to.

Z větší výšky vypadá chystaná značka takto

Tématu vnímání zemské hranice lidmi, jak léta od zrušení samosprávy na úrovni zemí běží, se v posledních letech věnovaly například (namátkou) písemné práce Jana Chalupy, Reliktní česko-moravská zemská hranice v historickogeografických souvislostech, z roku 2011, a Vnímání reliktní hranice na příkladu severní části česko-moravské zemské hranice Petra Marka z roku 2015. A pro představu jedna šikovná mapka.

Tématu zemí a krajů se věnoval pořad České televize Politické spektrum - Krajské uspořádání (24. září 2016).

Česká republika - historické země Čechy,
Morava a Slezsko a současné kraje

Někdo by rád obnovil zemské zřízení, jiný by rád obnovil kraje ve tvaru např. našich diecézí (staletí osvědčené, hranice respektující s přirozenými centry i spádovostí, včetně Slezské části).

Poslechněme si hlas z ulice: "Všichni vlastně (podvědomě) vědí, že ta krajská soustava udělaná dle modelu 1949 je pitomost, ale všichni/mnozí (politici) bohužel veřejně říkají, že už to nelze změnit, že si musíme zvyknout a snažit se, aby to fungovalo a takové ty řeči ... To je rozdíl oproti komunistům. Ti prostě v roce 1960 řekli změna a stalo se (tak jako v roce 1949), ale dnes nikdo toto takto direktivně nenařídí.

A navíc, pořád mám pocit, že žijeme ve virtuální bublině údajného problému Moravy, který fakticky neexistuje. To se nedá srovnat s vážnými problémy (odlišnou historií, jazykem, vývojem, bitvami atd.) Skotska, nebo Katalánska, zemí Beneluxu (hlavně Belgie) atd., kde to pnutí je opodstatněné.

U nás by to bylo absurdní - hle Poláci - tolik historických zemí (vévodství atd.), tolik změn a nerespektování hranic, zániků a vzniků státu - drží při sobě a nevymýšlí žadné nesmysly o zemských "korytech" atd. Podobně Maďaři.

To je opravdu "problémů" jen v hlavě Brňáků (vůči Praze) - trápí to snad lidi ve Zlíně, Olomouci, Ostravě? Nevidím ... A živí to jen internet, ne fakta v reálu a terénu.

Je to stejné, jako bych oprášil rok 1848 a volal, že naše země (samotné Čechy, Morava a Slezsko-část?) je spolkovou zemí Říše ... Hurá, naučme se všichni německy - darební obrozenci (a Palacký z Moravy) - takto nás vytrhout z lůna EU."

O čem to je? Je to také o ekonomice. Jedno souvisí s druhým.

Pokud některé části centra (se sídlem v Praze) tlačí na moravský lid tímto způsobem (snižování stavů, velký rozdíl v obsazenosti těchto míst na periferii a v Praze, místa výroby kdysi a teď (zlomek původního stavu) - i když zdůvodněno racionálně "hospodárností", když má moravská "pobočka" desetinu míst (zaměstnanců) oproti stavu před čtvrtstoletím, vyrábí daleko méně (zbytek je sdílen z centra) a jedinou nabídkou vedení je další snižování stavů, tak se ve smyslu důvěry k tomuto vedení šetří na nesprávném místě a plodí to určité reakce - a nejen "Brňáků":

"Uhádali jsme jen ... Svině jedny."

Potom se dá sledovat, že základní logika na obecní úrovni platí. My, naši. Co je to my a naši?

Mapa České republiky s vyznačením diecézí

Ve znaku brněnské diecéze je ale v mapě chyba. Jílec meče není zlatý ale červený. Opět jde o přítomnost červené barvy mučednické krve a ve spojení s modrou (na vlajce diecéze) díky tomu máme opět barvy znaku Moravy i ČR a olomoucké arcidiecéze atd. (bílou, červenou, modrou v tomto pořadí). Do budoucna se také uvažuje změnit černý štít na modrý. Černý štít je vhodný pro české diecéze oddělené z historické pražské arcidiecéze, a vycházející z jejího znaku, naopak moravské diecéze mají mít barvu červenou nebo modrou. Černou barvu (černý štít) zavedl po válce brněnský biskup Karel Skoupý. Tehdy však o černé uvažoval jako o barvě kněžské (viz proto i nadávka „černoprdelníci“). Po něm už žádný další biskup v Brně nebyl, až nynější a ten z určitého respektu znak logicky po revoluci přijal s tím, že jeho změnu (úpravu v duchu vlajky – černou na modrou atd.) musí realizovat až jeho nástupce při tvorbě svého biskupského znaku. Podobně nedávno velmi radikálně upravil/změnil znak královéhradecké diecéze současný biskup po svém nedávném nástupu.

Na vlajce diecéze jde, jakožto církevní instituce o symboliku na prvním (hlavním) místě barvy P. Marie (modrá, která nahrazuje černou ve znaku, s atributy patronů sv. Petra a Pavla). Dále jde o patrné barvy Svatého stolce a Vatikánu (žlutou a bílou) – proto jsou tyto barvy zjevně striktně u sebe a ve stejném poměru šířky. A nakonec jsou tu přítomny i barvy Brna (bílá a červená - opět důsledně vedle sebe), a i v kontextu s modrou pak logicky barvy Moravy (znaku) a ČR – bílá, červená, modrá.

Nejde o žádný zásadní symbol, ostatní diecéze žádné vlajky nemají! Snad kromě pražské arcidiecéze, kde se téměř neužívá …

Zdá se, že se diecézní a zemské hranice dnes zcela nekryjí. Jednoduše to ukazuje následující schéma. Tématu průběhu zemské hranice se již věnoval příspěvek Morava na starých a nových mapách, kde najdete řadu dalších (převzatých) mapek, včetně správního dělení od minulosti po současnost.

Hranice české a moravské církevní provincie
s vyznačením rozdílů oproti zemské hranici

Zeleně a béžově je zakresleno území Čech. Zeleně a růžově je zakresleno území České církevní provincie. Béžově je zakresleno území Čech patřící k Moravské církevní provincii. Růžově je zakresleno území Moravy patřící k České církevní provincii. Podrobně to v mapě vypadá tak, jak je vidět dále.

Mapa Moravské církevní provincie a starší
hranice země Moravskoslezské

Z hlediska účelnosti územní správy: proč něco složitého vymýšlet? Jak už bylo napsáno dříve, historicky osvědčená a ideální je struktura diecézí. Plus navíc hlavní město Praha. V podstatě taková soustava odpovídá i praktickým krajům existujícím po roce 1960, a respektuje +- zemskou hranici Čech s Moravou a spádovost, soustavu krajských soudů i tzv. NUTS 2, kde se stejně musely spojovat nejméně dva kraje (kvůli Evropské unii) jako příliš malé celky. Prostě stačí ctít okresy (případně jejich okrajové části upravit) a "kraje" dle diecézí nebo krajů z roku 1960, případně přinejmenším zrušit Kraj Vysočina. Jihlava už to přežije (jedno malé "krajské" město), ostatní krajská města (kdyby se rušil Zlín, Pardubice atd.) by řvala. Nejde to prostě překopat diktátorsky, ale evoluční korekcí.

Dále pár ilustračních ukázek ze zemské hranice - se znaky Čech a Moravy i bez znaků. Zde se již něco kdysi nebo v nedávné minulosti udělalo. Jde to.

Historická zemská hranice spojující Čechy a Moravu
v Jihlavských vrších. Včetně mapky, nalevo Čechy,
napravo Morava a s textem HISTORICKÁ HRANICE

Konec světa, kde celník ve strážní budce
hlídá historickou zemskou hranici Čechy-
Morava. Vynalézavé. Pohádkové

Hranice Čechy-Morava. Obnoveno v roce 2005

Zemská hranice Čech a Moravy
mezi Stržanovem a Žďárem

Co nás spojuje? Když se chce, všechno jde.

Když je 28. říjen, máme státní svátek. Nebylo to tak vždycky. Na začátku 20. století to vypadalo jinak. Kdo na Moravě mluvil a smýšlel česky (i politicky v duchu státoprávního uznání), užíval bílo-červenou (červeno-bílou) bikolóru nebo slovanskou (všeslovanskou) trikolóru (červeno-bílo-modrou/červeno-modro-bílou/bílo-modro-červenou). Všechno kombinace složené z těchto tří barev, všechno moravské barvy, moravská trikolóra. Německá reprezentace a "orgány samosprávy" (menšinově též české) používali žluto-červenou (červeno-žlutou) bikolóru, a taky ji považovali za "moravské barvy"; někdo by k tomu mohl tehdy ještě podotknout, že to byly "stavovské" barvy. Podívejme se na situaci vzniku Československé republiky na podzim 1918. Moravský zemský sněm ani o takové otázce, kam má území patřit, hlasovat nemohl. Toto právo neměl. Zaniklo již sesazením zeměpána (císaře/markraběte) a rozpadem Habsburské monarchie i vznikem nového útvaru republiky v nejistých hranicích - a v situaci konfliktu s pohraničím (nejen na jižním Slovensku). Ostatně ani monarchie nebyla spolkovým státem. A provincie si nemohly odhlasovávat, kam patří. To by musela být nejdříve proklamována samostatnost moravského státu, a pak hlasováno o připojení (třeba klidně k Rakousku). Takto nikdo z českých politiků na Moravě neuvažoval. Zde je krásně vidět ta přetrvávající dávná "Havlíčkova" jednota (snahy roku 1848) v přístupu k budování státu a trvající potýkání se s německou silnou menšinou. Dnešní "žlutí" si pletou pojmy - tehdejší zemská "autonomie" se týkala jen vnitřní samosprávy, jinak byla politicky velmi omezená. Řešit se musela jen otázka Slovenska (připojení), jednota jádra českých zemí (Čechy, Morava, část Slezska). O tom tehdy nikdo nepochyboval. Kdo nesouhlasil, bylo jen německé obyvatelstvo, které se chtělo trhnout k Německu nebo Rakousku.

Na tom je krásně vidět ta krizovost v době převratů a vždy obavy o jednotu (viz situace let 1989/1990 a 1992/1993) a strach z moravského separatismu (dle Slovenska) vedoucí k neobnovení zemského uspořádání.

Výčitky vůči T. G. Masarykovi - že mělo jít o spolkový stát - jsou nesmysl. Takto nebyl formován (jako v případě Výmarské republiky, kde to po zániku všech těch království a vévodství bylo nutné, podobně, jako i v Rakousku). U nás to byl navíc pořád problém národností (odstředivý německý element). Proto se ani nepodařilo zamýšlené župní/krajské zřízení a na konci 20. let nově vytvořená země Moravskoslezská v podstatě pokračovala v modelu před rokem 1918 - dokonce se zemským prezidentem - včetně soudních a politických okresů, ale nebyla to vůbec samospráva! To je fakt ...

Zajímavostí je hraniční zámeček Hlohovec. Až do roku 1920 ležel Hlohovec na hranici Dolních Rakous s Moravou. Podle části hesla k Hlohovci na stránce Wikipedie: "Hraniční zámek, nazývaný zde Hraniční zámeček, postavený v letech 1826–1827 podle návrhu Josefa Kornhäusela zednickým mistrem Josefem Popellackem je zřejmě nejpozoruhodnější stavbou v okolí. Katastrální hranice půlí budovu na jižní část patřící ke Hlohovci a severní část patřící k Lednici, resp. podle dřívější zemské hranice na část patřící původně Dolním Rakousům a část patřící Moravě. Zámek stojí na pilotech a roštech na břehu Hlohoveckého rybníka a je vybudován v klasicistním stylu."

Pamětní odznak Sázení lípy bratrství na

moravsko-slovenských hranicích dne 23. dubna 1922

Zemská hranice u Sirákova