Uvedení Moravské mše vánoční a České mše vánoční v Janáčkově divadle v Brně

Dne 24. prosince 2020 na Štědrý den od osmi hodin ráno byla zveřejněna nahrávka  koncertního provedení známé Moravské mše vánoční (mše „Čuj, Miko, čuj!“; Missa pastoralis in C boemica) od skladatele Josefa Schreiera pořízená předchozího dne v Janáčkově divadle v Brně.

0:09 Kyrie
1:32 Christe
3:57 Kyrie
4:37 Gloria
9:53 Credo
13:39 Sanctus
15:00 Benedictus
18:08 Benedictus - předehra
18:58 Ossana
19:28 Agnus Dei
20:59 Dona nobis pacem

Stalo se tak tři dny poté, co byla nejprve 21. prosince 2020 v patnáct hodin zveřejněna zvláštní verze slavné České mše vánoční Jakuba Jana Ryby, která je pastorální hrou o zvěstování Kristova narození a příchodu pastýřů k jesličkám. Ta se po svém vzniku stala díky svým svěžím a radostným melodiím široce oblíbenou.

Obraz byl v této karaoke verzi doplněn notami. Co je však důležité, vodítkem vám bude vedle melodie poskytované nástroji, text dole pod notami. Toho se budete držet, pokud jej neznáte nazpaměť. Ve zpěvním textu je postup zpěvu sboru (to jste vy - vlastně jako sólisté, pokud jste se u obrazovky nesešli s rodinou a přáteli, aby vás bylo víc) v souladu s melodií naznačen postupným zamodřováním slabik. Místo je dále zvýrazněno zleva doprava nad ním proplouvající rybkou (zřejmě ochotný kapřík). Díky tomu si diváci mohou „Rybovku“ zazpívat jakoby byli pěvci a pěvkyněmi Janáčkovy opery Národního divadla Brno.

0:17 Kyrie (Hej, mistře, vstaň bystře)
5:50 Gloria (Sláva budiž Bohu velikému)
11:20 Graduale (Vzhůru bratři, jenom čerstvě vstávejte!)
14:45 Credo (Pospíchejme k Betlému)
20:57 Offertorium (V pokoře poklekněme)
28:20 Sanctus (Nebe hlásej: „Svatý“)
28:20 Benedictus (Pane země i nebe)
34:23 Agnus (Nyní se do Tvé ochrany poroučíme)
37:55 Závěr (S radostí, s plesáním, s veselostí, srdcem spokojeným)

Následně jsme si dále mohli zazpívat téhož dne zveřejněnou koledu Narodil se Kristus pán, taktéž zazpívanou Janáčkovou operou Národního divadla Brno.

Schreierova mše je sledem drobných pastorel vtipně mísících latinský text s texty ve valašském dialektu. Hudebně hojně vychází z moravské lidové hudby pozdního baroka. Je zajímavým protějškem klasicistní České mše vánoční (mše „Hej mistře“ také známá jako Rybovka; Missa solemnis Festis Nativitatis D. J. Ch. acomodata in linguam bohemicam musicam – que redacta per Jac. Joa. Ryba, zkráceně jako Missa pastoralis bohemica) od Jakuba Jana Ryby.

Národní divadlo Brno (NdB) Moravskou mši vánoční uvedlo společně s Českou mší vánoční v rámci koncertního programu Půjdem spolu do Betléma, jehož premiéra byla 13. prosince 2020.

Záznamy mají být přístupné ke zhlédnutí do 3. ledna 2021. 

V diskusi pod videem Milan Horák napsal: "Obnovená Moravská mše vánoční z 23. 12. 2020 je na svůj „věk“ neuvěřitelně svěží dílo a v podání Janáčkovy opery v Brně chytá za srdíčko. Leoš Janáček musel strádat, než pochopil, že jeho světový úspěch předpokládá návrat k moravským kořenům. V osobě skladatele Schreiera je vidět, že neprozřel jediný. Jejich životní práce může být motorem rozvoje Národního divadla v Brně.".

Morava na obecné mapě a moravské území na mapě samosprávných celků České republiky

Mapa s označením Morava a vyzdobená zemským znakem má podle popisku zachycovat hranice Moravy na obecné mapě a moravské území na mapě samosprávných celků České republiky. Letmý pohled na některá města při již několik století novověku zhruba "dnešní" severní hranici Moravy napoví, že tu jsou tlustší hraniční čárou dohromady obtažena i místa historického Slezska.

Kde tedy je Morava? Venku je pěkně, poslechněme si a zazpívejme písně, které Moravu opěvují. I jedna z nich může být pro toho kterého jednotlivce tou tzv. moravskou hymnou. Ale ruku na srdce, hezké jsou všechny. Takže může být, že by se podle potřeby zpívaly společně, bez nároku na nějakou přednost. Jak to komu vyjde. Tam, kde si jiní, pokud si vzpomenou, vystačí s jednou určenou písní, my si můžeme zazpívat písniček několik. Dalšími vedle Moravo, Moravo přicházejícími v úvahu jsou Jsem Moravan a Morava, krásná zem. Tady jsou všechny pohromadě v jednom záznamu.

Tuto mapu vám přinášejí Moravané

Při bližším pohledu si můžeme všimnout vytečkované linie, díky které získáme představu o poměru velikosti obou zemí. Územní vývoj je v čase podrobněji popsán v dějinách správy.

Kdyby si Morava ze Slezska připojila, což jen tak nepadá v úvahu, anebo se samo od sebe k ní připojilo, co k ní kdysi patřilo (co se počítalo k Moravě, a nevracíme se v tomto do nějakého "dávnověku" 9.-11. století, ale jdeme, dejme tomu, do 15. století a dál, tak by nám z toho dnešního moravského (českého) Slezska (oproti tomu, co kdysi rozsahem jako celek v souhrnu Slezsko představovalo) zas tolik nezbylo. A to všechno proč? O něco takového by (při zachování stávajících okolností) jen tak někdo nestál. A jindy? To už by nejspíš byla spousta věcí jiných, a toto by nejspíš byla pořádná historie.

Važme si proto Slezska. Z hlediska stálosti státu, který je nadto tak mladý, je prozíravé stavět na třech částech, a nemusejí být nutně stejně veliké. Ony jsou to, o co se opírá. A bylo by pěkné mít k tomu moderní, přehledné a správně zvýrazněné mapy.

Mapa zemské hranice Moravy s Čechami v roce 2024 s památkově
chráněnými kameny, také s těmi, které mají být navrženy, aby byly
prohlášeny za kulturní památky.

Dne 1. března 2023 byl zveřejněn návrh na vydání zákona o zemských znacích a vlajkách, který počítá s označením historické zemské hranice alespoň na hlavních tazích. 

Nový návrh zákona byl Poslanecké sněmovně předložen 22. ledna 2026: Návrh zákona o zemských znacích a vlajkách v roce 2026 - sněmovní tisk číslo 87.