Výzva biskupů ke sčítání lidu 2021

ACO 2021/03,
Příloha č. 4,
strana 1

Výzva biskupů ke sčítání lidu 2021

Bratři a sestry,

27. března 2021 začne sčítání lidu, které bylo naposledy před deseti lety. Tak jako minule, i tentokrát bude odpověď na otázku příslušnosti k náboženské víře a příslušnosti k církvi dobrovolná.

Z pohledu katolické církve je příslušnost k církvi dána křtem. Katolík je ten, kdo byl v církvi katolické pokřtěn, a tato skutečnost byla zaznamenána do církevních matrik. Za posledních sto let prošla evidence náboženského vyznání a příslušnosti k církvi několika změnami, a nyní je dobrovolná. Česká biskupská konference v roce 2020 publikovala statistický údaj, akceptovaný odbornou veřejností, který říká, že v České republice je v současnosti pokřtěno v katolické církvi 4,591 mil. obyvatel, tedy 43 % obyvatelstva.

Přesto je třeba se ke své církvi přihlásit i při sčítání lidu. Proto Vás vyzýváme, abyste vyplnili údaj v kolonce B10 tak, že zaškrtnete text: Věřící – hlásící se k církvi, a pod tím napsali buď Římskokatolická církev nebo Řeckokatolická církev podle toho, které církve jste členem.

Možná si řeknete, že to není důležité, ale opak je pravdou. Čím méně katolíků se ke své církvi přihlásí, tím menší bude církev v očích státu. Stane se méně významným partnerem, s nímž se méně počítá a jehož hlas bude méně slyšet. Z minulého sčítání víme, že i když se téměř polovina obyvatel rozhodla na tuto otázku neodpovědět, státní úřady, média i společenské vědy číslo ze sčítání (1,082 mil.) považovaly za počet věřících či katolíků. Kolik dalších věřících a katolíků zůstalo ukryto v oné mlčících polovině sčítaných, se už nikdy nedozvíme.

Proti sčítání může být mnoho námitek. Jednou z nich je i názor, že církev je zkažená a zdiskreditovaná, a proto si nezaslouží, abych se k ní přihlásil. Ano, lidská stránka církve nemusí být vždy vábná, ale nepřestává být společenstvím více či méně hříšných lidí kolem Krista. Církev potřebuje obnovu stále, ale tím, že se od ní distancujeme, jí nepomůžeme. Přihlasme se k ní a pak se snažme především úsilím o vlastní svatost o její lepší kredit.

Pamatujme taky na Ježíšův příslib: Ke každému, kdo se ke mně přizná před lidmi, i já se přiznám před svým Otcem v nebi; ale každého, kdo mě před lidmi zapře, zapřu i já před svým Otcem v nebi. (Mt 11,32–33)

Ještě jednou prosíme: přijměte výzvu vyslovit se ve sčítání lidu. Dejme najevo, že jsme katolíci. Řekněme společnosti: Počítejte s námi. A buďme si jisti, že nám to Bůh připočte k dobru.

Ze srdce Vám žehnají

biskupové Čech, Moravy a Slezska 

Přečtěte v ohláškách v neděli 21. března 2021

Rytíř na koni na Moravském náměstí konečně vypadá víc jako Jošt

Jezdecká socha rytíře na koni od sochaře Róny, která už několik let stojí na Moravském náměstí v Brně, kde přitahuje pozornost, když na ni někteří návštěvníci zdola se smíchem zírají, konečně vypadá jako "Jošt" a ne jako obránce Jihlavy. Způsobilo to umístění znaku Moravy na štít. On by jej tam Jaroslav Róna kdysi dal i sám, jak čteme k tomuto tématu, ale někdo tehdy nechtěl, anebo jich nechtělo víc, nebo v tom bylo něco jiného. Teď tam bude měsíc. Alespoň dočasně je štít nesený jezdcem se symbolem představujícím Moravu krásně barevný - v moravských barvách. K akci dal podnět zakladatel iniciativy Morava 1918 Jiří Novotný: “Podařilo se získat i souhlas autora sochy.” .

Informují o tom stránky Zprávy z Moravy v článku Brno se před sčítáním přihlásilo k moravské národnosti. “Jošta” ozdobil znak Moravy. Stalo se to v pátek 26. března odpoledne. Zpráva hned zaujme mimo jiné tím, že věc při nadcházejícím sčítání lidu, které začne zítra, podpořilo vedení města Brna, když Rada města Brna nápad podpořila jednomyslně.

Ondřej Hýsek, historik a předseda Moravského zemského hnutí, který se akce zúčastnil, z toho má ohromnou radost. Řekl: “Jsem rád, že se zemské hlavní město hlásí k Moravě.". Podle něj znak barevně odpovídá symbolu Moravy z Joštovy doby, a zároveň řekl, že později došlo k jeho "povýšení" a že stříbrnou barvu v šachování vystřídala barva zlatá. Jeho vyjádření uvedeme hned na pravou míru, když připomeneme, že znak Moravy je dnes takový, jako byl tehdy, před "povýšením" i po něm.

Co pořád mají s tím "povýšením/polepšením"? Heraldické tinktury jsou si rovny a i ona listina "nemění" znak markrabství (markraběte), ani de iure nemůže. Prostě tehdy jen nabídla moravským stavům určitou možnost (alternativu) a nikdo o to v praxi nestál.

Potvrzuje to zákon o státních symbolech, a dosvědčuje praxe. Kruhový povlak byl zhotoven speciálně pro Joštův štít. Organizátoři jej na jezdecké soše chtějí vystavovat pravidelně u příležitosti významných dnů spjatých s Brnem a Moravou: “Ze sochy Jošta se tak stane skutečně živoucí umění,” končí článek slovy Jiřího Novotného.

Brněnský městský radní pro kulturu Marek Fišer pro Brněnský deník řekl: „V souvislosti se Sčítáním 2021 chceme podpořit ty, kteří se cítí být Moravany. Já sám se k této národnosti hlásím zcela přirozeně a hrdě. Považuji za nutné podpořit myšlenku moravské národnosti, a to zásadně ve smyslu patriotismu, nikoliv separatismu.“.

V práci Odvaha – Jošt Lucemburský. Plastika na Moravském náměstí v Brně se sochou v roce 2018 zabýval Petr Němec. 

Svůj článek k tématu nastrojení Joštovy sochy do svátečního v pátek 26. března 2021 ("jehož štít zdobí moravská orlice".) otiskla Brněnská drbna: Nejsme Češi, burcují před sčítáním lidu moravisté i markrabě Jošt: "Podle moravistů by si lidé měli letos dát při sčítání pozor na vyplňování formuláře. Údaj o národnosti je totiž nepovinný, a tak je nutné jej ručně doplnit do prázdného řádku.".

V pondělí 29. března stránka Morava2018 zveřejnila video s komentářem Jiřího Novotného k opatření štítu zemským znakem. Příspěvek chce motivovat Moravany takto: "Na Moravě žijí asi 3.000.000 lidí, kteří o sobě říkají, že jsou "Moravané, ale"... své moravanství mají v jakési podmínce, jsou stydliví nebo se snad bojí. Při sčítání píšou národnost českou. Přitom tam mají dvě kolonky, klidně by mohli svému "ale moravanství" dát prostor alespoň v jedné z nich. K tomu jim přejeme odvahu v posledním šotu kampaně Morava1918.".

Plakát Jakou máš národnost? Moravskou národnost - Zdravíčko. Sčítání lidu. Morava je moja zem. Já mám jasno

V příspěvku zaměřujícím se na nadcházející sčítání lidu z 13. března 2021 Pro svou vlast se přihlaste k moravské národnosti MUDr. Ctirad Musil (předseda strany Moravané, která podle všeho nechala vyrobit více různě vypadajících plakátů ke sčítání: „Čím víc občanů se přihlásí k moravské národnosti, tím větší šance bude k obnově územně správní identity Moravy.“) nechal zveřejnit text ke sčítání lidu 2021.

Doplnil jej obrázkem v docela malém rozlišení (to, co vidíte, je skutečná velikost toho obrázku) s nástěnkou, na níž je umístěn plakát Jakou máš národnost? s odpovědí Moravskou národnost! Osoba u něj stojící je zřejmě Ctirad Musil. Výrazným motivem sdělení je emblém moravská orlice.

Vedle plakátu iniciativy Morava1918, který je nyní rozšiřován po Moravě, je toto další příklad plakátu vyslovujícího se pro uvedení moravské národnosti obyvateli Moravy. Pokud tedy kdokoli chce a nevyužil by nabídky iniciativy Morava1918 pomoci s rozšířením již vytištěných plakátů s jednoduchým sdělením k moravské národnosti a moravskému jazyku.

14. března 2021 informovala stránka Morava1918, že "nejen KAŽDÁ DĚDINA SE POČÍTÁ, ale také každé město. Nad rámec původního záměru kampaně, totiž přinést informaci o možnosti hlásit se k moravské národnosti a jazyku do každé dědiny, se díky darům řady dobrovolníků nebo celých spolků sdružených v Moravském kulatém stolu podařilo zajistit placený výlep na maximálním počtu míst v následujících městech: Brno, Olomouc, Jihlava, Opava, Prostějov, Přerov, Břeclav, Kroměříž, Hradiště, Vyškov a v mnoha menších. Řádově tisíc plakátů v těchto městech zasáhne nejen asi milion jejich obyvatel, ale spolu s lidmi dojíždějícími za prací takřka polovinu populace Moravy. Velký dík všem sponzorům této akce! A možnost pomoci i pro ty, kdo tak ještě neučinili, protože nevěděli jak - na účet 1031819662 / 6100 je možno stále posílat příspěvky na kampaň, prosíme o uvedení variabilního symbolu 1918 a zprávy pro příjemce ve znění "sčítání". Předem děkujeme za pomoc i za SDÍLENÍ!".

Leták Každá dědina se počítá. Pokrytí moravského území dosud přihlášenými
dobrovolníky. Přihlásili se, aby pomohli s rozšířením letáku na Moravě; mapou
zobrazené údaje mají platnost k 15. 3. 2021 (mapová služba Google My Maps).

Otázkou ale je, na jaký plakát(y) takto svými pár kačkami tentokrát přispějete? Zeptáte se majitele účtu předem, protože "abychom si rozuměli"? Tady ukazují čerstvé snímky z Brna, že se vylepuje plakát iniciativy Morava 1918. Na stránkách Zprávy z Moravy byl 16. března 2021 uveřejněn článek Napište si moravskou národnost, vyzývají plakáty po celé Moravě. Kdo za tím stojí?. Koordinátor informační kampaně Jiří Novotný uvedl: “Jedno z nejvíce pozitivních zjištění této kampaně bylo, že opravdu hodně lidí je skutečně zapálených pro Moravu. Od okamžiku vyhlášení záměru kampaně se dobrovolníci hlásili takřka denně.”, “Mimochodem, projel jsem při kampani Moravu křížem krážem a musím říct, že práce byla skutečně odvedena, že to nebyla nějaká parta hurápatriotů. Ti lidé, ať studenti, důchodci, manuálně pracující nebo akademici a úředníci, prostě vzali auta, sponkovačky či lepidlo a jeli.”.

Na Facebook stránce Chcu aby na mojí radnici vlála moravská vlajka mezi aktuální záplavou obrázků (i recyklovaných retuší z dřívějška) ve žlutočervených barvách stran a hnutí, jaké používají Moravané, Moravské zemské hnutí, Moravská národní obec, Morava 1918 (?), sloučených například se záběrem sněmovního sálu v budově bývalé zemské sněmovny v Brně (to je oblíbený motiv), tedy takto pojaté orlice a bikolóry, kde už vidíme úmysl podsunout při každé příložitosti tyto symboly jako dnešní symboly moravské země, aniž by pro to byla opora v zákonu o státních symbolech České republiky, nacházíme mimo jiné i fotografii zastávky v Brně, kde se na nás zpoza skla usmívá člen MZH Pavel Trčala (před koncem roku, 28. prosince 2020 vystoupil v pořadu Českého rozhlasu Brno Apetýt, jehož přepis, aby měl záznam dopad i později, jsme přinesli, protože moravanství je o lidech, co zde žijí, a jimž se tu líbí; není jen o symbolech, ty jsou věcí jasnou, vysvětlenou). Sdělení plakátu je, když pomineme popsanou bikolóru se znakem, toto: Nejsu Čech. Při sčítání lidu uvedu moravskou národnost.

Příspěvek z 13. března doprovází text: "Od 27. března 2021 bude probíhat sčítání lidu. Je důležité, aby lidé na Moravě věděli, že mohou uvést moravskou národnost." Dobře, s tím souhlasíme. A k zobrazené fotografii, která je, jak teď již víme, další iniciativou kromě jiného informující o nadcházejícím sčítání lidu, doplňuje: "Obyvatelé Brna projíždějící přes Vaňkovo náměstí se to mohou dozvědět díky plakátu u zastávky trolejbusu. Máme k dispozici i menší plakáty.". 

Zleva doprava jde pruh se žlutočervenou bikolórou s červenožlutě (případně žlutočerveně) šachovanou orlicí s červeným jazykem, žlutou korunou a zbrojí v modrém poli štítu umístěnou uprostřed.

Pavel Trčala je vícekrát citován v článku z 16. března na stránkách Zprávy z Moravy odkazovaném výše: “Vážím si každé, i anonymní, snahy upozornit na důležitost přihlášení se k moravské národnosti. Cílem každé moravské kampaně by ale mělo být představit lidi, kteří Moravě chtějí pomoci.”, “Hledáme všechny, kteří se nestydí za svou moravskou národnost a jsou připraveni jít také s kůží na trh. Budeme také vděční těm, kteří sice raději zůstanou anonymní, ale pomohou nám třeba s distribucí letáků.” a vzpomíná i Moravského trolla, kteroužto přezdívku spojuje se Ctiradem Musilem: “Jsem přesvědčen, že pan Musil k tomu má nějaký důvod, ale věřím, že vhodnější by pro něj byla vizualizace, na které by byla jeho tvář a jeho reálné jméno. Osobně nemám rád přezdívky a myslím si, že lidé by měli vystupovat pod svými jmény. Nebojme se jít s kůží na trh”, viz dále.

Vůbec, Pavel Trčala v citovaném článku na elektronickém papíru dostává hodně prostoru, což předpokládá i dobré vztahy s redaktorem: “Moravská svébytnost nyní zažívá jedno z nejtěžších období za tisíc let, a proto propagace moravské národnosti vyžaduje nejen pragmatické sdělení, ale i příběh, srdce a hlavně pravdu. A pravda je, že nejsme Češi,” Podle Pavla Trčaly si lidé velmi často pletou státní příslušnost a národnost a seznamuje se svým názorem: “Moravan nemůže být zároveň Čechem, snad kromě případu, kdy by měl maminku z Brna, tatínka z Pardubic a vyrůstal by napůl v Letovicích a napůl v Litomyšli. Já osobně mám maminku z Valašska, tatínka z Brna, kde jsem vyrůstal, a moje národnost je tedy moravská,” vysvětluje Pavel Trčala. “Češi a Moravané mohou žít v přátelství, ale je dlouhodobě neudržitelné, aby se Češi snažili Moravanům diktovat, že jsou Češi,” myslí si tvář kampaně “Nejsu Čech”.

V diskuzi na Chcu aby... se u příspěvku, jehož pozadí bylo v předchozích odstavcích tak obšírně rozvedeno, se opět objevuje dotaz téma pozorně sledujícího občana: "Můžu se zeptat, jakou má toto umělé vymezování se proti Čechám smysl? Já jsem Moravák, celý život žiju na Moravě a stejně si myslím, že moravská národnost neexistuje, stejně jako moravský jazyk. Nebo mi chcete tvrdit, že kamarádi a příbuzní z Čech jsou cizinci?". Na tento a podobný zájem o věc se pak tazatelům na stránkách dostává nejrůznějších odpovědí. Jsou lidé, kteří tvrdí, že mají moravskou národnost uvedenu na vysvědčení, a nemusí jim být zas tolik let. V 90. letech 20. století, pokud jste se snadno nenechali paní učitelkou přesvědčit, že budete v kolektivu za exota, když budete trvat na tom, aby byla uvedena na vysvědčení jiná než česká národnost, tak jste ji tam mohli mít.

Plakáty ke sčítání lidu, domů a bytů 2021 - vylepeno v Jihlavě

K obrázku plakátu na nástěnce úplně nahoře s výraznějším textem Co je Česko? Nebuď Čechem druhé kategorie! Přihlas se k moravské národnosti! Sčítání lidu 2021, v jehož dolním pravém rohu je podepsán Moravský troll. Snaží se postihnout otázku daní a co se s nimi dělá, a tím vyvolat odezvu ve směru, který sleduje. Na každého působí sdělení jinak. Někdo řekne "Tak se to dělá." Je výrazné. Jistě. O co v něm ale jde? Na základě toho, že žijeme na Moravě třeba o to, abychom se "nerozplynuli" ve "velkých Čechách"?

Vyvolávání představy Čecha druhé kategorie ale není zrovna lákavá představa a v Jihlavě ani jinde pro všechny lidi nemusí být tím pravým důvodem, proč se přihlásit k moravské národnosti (pro účel statistiky). Co když některé něco ze zvoleného způsobu vyjadřování odradí? Tam v Jihlavě při zemské hranici hned vedle Čech nejsou zrovna tím nejvýchodněji položeným moravským sídlem: "ó ty hrůzo"? :-) Jak to sdělení na ně asi tak zapůsobí? Plakát byl ovšem vylepen na více místech - podle zpráv třeba v Bystřici nad Pernštejnem, vidíme článek s obrázkem, jehož součástí je název Malá Morávka.

To je tak, není na světě ten, kdo by se zavděčil všem. A tak pro někoho je plakátová výzva ke sčítání "moravský jazyk" zásadaní krok vpřed, pro druhého je to prostá lež. Na rozdíl od teoretické možnosti "moravský národ". Takto naladěn žlutočervené barvy na plakátu takový jedinec nebere jako náhodu - ani náhodou. :-) Vrstvené mapky bere jako nástin historického vývoje, který se mu nejpozději počínaje rokem 1938 nelíbí - postupné zmenšování rozsahu státu, oslabování společenství z těch a oněch příčin. Je tak, jako část našich spoluobčanů, přistoupit z vlastních důvodů na hru zvanou Česko: "Na otázku v hranicích ČR "Je tohle Česko?" Odpovídám, ano, toto je "Česko"! Stejně, jako před rokem 1918 označení "Rakousko" zahrnovalo i Moravu, Čechy, Štýrsko, Korutany atd. Na mapku Čech s výkřikem "Toto je Česko" odpovídám, mýlíte se, nebo spíše žluto-červeně lžete! To jsou Čechy! Tak jako před rokem 1918, kdy se též rozlišovalo označení Rakousko (pro celé soustátí) a Rakousy! Tj. Horní nebo Dolní příslušná německy mluvící země onoho císařství." Je to taková jazyková válka, jinak též komedie plná omylů. A jedinečných zájmů a postojů při tom všem "boji o zrno", který ani pořádně nezačal, ani neskončil.

Na stránce Chcu aby ... 19. března 2021 zveřejnili obrázek s vyjádřením předsedy Moravské národní obce Jaroslava Krábka a používané argumenty, které se vyslovují pro národnost moravskou a zdůvodňují jazyk moravský: "Sčítání lidu - Moravská národnost a moravský jazyk". Na překlep v závěru "moravskočtina" (myšleno moravskočeština jako označení do dvojice k českomoravštině) byl v diskuzi pod příspěvkem již upozorněn, a tak se dá očekávat, že obrázek dozná brzy změny. A tak jen dodejme, že v textu je místo, kde má být místo jenž použit tvar "jejž" (4. pár: koho - co).

Vysvětlení, proč byl text zveřejněn: "Někteří se ptají, k čemu je dobré přihlásit
se k moravské národnosti, a co že to je ten moravský jazyk. Je to naše tisícileté
dědictví, které máme povinnost udržet. Tady je stručná odpověď."

Pozadí elektronického "letáku" je barevně neutrální. Před sčítáním se postupuje opatrně. :-) Můžeme si všimnout prostředků, jimiž je odůvodňováno zapsání moravského jazyka, které spočívají na tradici a vlastním rozhodnutí. Příjemce poselství má tedy z jakéhokoli důvodu tento nebo podobný zájem a je ochoten jej předestřeným způsobem pro účel statistiky uplatnit, ačkoli se s některými v textu zahrnutými závěry ohledně toho, jak se co vnímalo a dnes vnímá, nemusí souhlasit, nebo je mu to šumák, jak uvažují jiní (chtějí, aby uvažoval - dávají návod, jak by mohl o věcech přemýšlet;nauka o vymezení národů a jazyků v té které době a nově podle potřeby opět jinak). Popsaná cesta je způsobem, snahou výklad věcí změnit, jak vést tyto věci od "pěti k desíti", jelikož jiný přístup má desítky posledních let slušný náskok. Příspěvek Jaroslava Krábka je představou mající za cíl udržet společenství ve stavu, kdy bude prospívat a rozvíjet se. On i ten "agresivní český nacionalismus konce 19. století", se kterým se v textu operuje měl v dobových souvislostech své místo, a nebyl sám. Ale na to je text přepsaný níže jednak krátký, než aby obsahoval něco jiného, než co sleduje, a jednak v něm jde o jinou věc, než aby poskytoval cenné místo obhajobě jiného než moravského "nacionalismu" a povzbuzení jeho schopnosti zachovat v myslích lidí, že žijí na Moravě, neboli má vést k lásce k vlasti, kam až oko dohlédne. :-)

Přepis s vyznačenými opravami překlepu a gramatické chyby: "Sčítání lidu - Moravská národnost a moravský jazyk

Sčítání lidu je státem organizovaná akce, a jako jedna z mála nám umožňuje přihlásit se k naší národnosti a zvolit si i pojmenování svého rodného jazyka. Je proto důležité oslovit co nejvíce našich spoluobčanů, aby si tuto možnost i velký význam jejího poselství uvědomili a využili ji.

Původní vnímání novodobých národů, na kterých byla vystavěna Evropa 20. století, bylo založeno na nacionální doktríně z 19. století, která národ viděla v podobě nepřetržité historické linie - "Národa jako díla božího", do kterého se člověk rodí a jejž lze definovat podle vnějších znaků. Zkušenost z reality 20. století vedla nejen k odmítnutí nacionalismu a nacionální doktríny, ale ověřila i skutečnost, že národ nelze objektivně definovat podle vnějších znaků. Moderní národ je proto v současnosti vnímán jako společenství obyvatel určité země, aktivně se hlásící k této zemi, k její kultuře a historii. Do takového národa se člověk nerodí, jeho součástí se vědomě stává. Současný moderní národ je tedy definován vědomým rozhodnutím jeho příslušníků se do něj přihlásit. Je tedy logické a oprávněné považovat se za Moravany. Máme svoji zemi s více než tisíciletou historií, svébytnou kulturu a ke svému národu se hlásíme.

Jazyk, jako jeden ze základních projevů národní kultury je i jedním z jeho pilířů. Jazyk na Moravě se po staletí vyvíjel ve styku s jazykem Čech. Jejich blízkost vyústila ve společnou spisovnou formu, na které postupně pracovali vzdělanci obou zemí. Společným vrcholem se stala tzv. "kraličtina", jazyk Bible, vzniklé na počátku 17. století v moravských Kralicích. Ta je základem i současného spisovného jazyka obou zemí. Tento jazyk byl téměř do konce 19. století znám jako moravština na Moravě a čeština v Čechách. Teprve nastupující agresivní český nacionalismus konce 19. století postupně přejmenoval vše původně moravské na české. Odlišnou v obou zemích dodnes zůstává používaná hovorová řeč. Její rozdíly jsou dány odlišnou charakteristikou moravských nářečí oproti českým, ale především odlišnou melodikou řeči. Moravská melodika známá z moravských lidových písní a proslavená dílem Leoše Janáčka je natolik specifická a zcela odlišná od té české, že má charakteristický odraz i v používané hovorové řeči.

Pojmenování jazyka je čistě politickou záležitostí, o čemž svědčí čtyři kodifikované názvy OSN pro srbochorvatštinu, proto je oprávněné nazývat naši řeč moravštinou. Společnou spisovnou formu českomoravštinou, případně moravskočeštinou. Zúžení názvu na češtinu by znamenalo souhlasit s krádeží kulturního odkazu našich předků.

Jaroslav Krávek, Moravská národní obec".

Plakátů vydaných pod značkou Moravský troll je víc, ačkoli všechny grafiky vyfoceny v terénu, nemáme.

Moravskoslezský deník 16. března zveřejnil článek Jsou Moravané Čechy druhé kategorie? Kampaň za národnost běží i ve Slezsku. V jeho galerii vedle diskutovaného plakátu výše naleznete další příklady výzvy "Nebuď Čechem druhé kategorie! Přihlas se k moravské národnosti! Sčítání lidu 2021", podepsán Moravský troll s tou variací této "blbé hry" na city, že Českou republiku na něm vidíme rozdělenu na dvě části západní a východní - pro účel sdělení jsou to jednoduše Nadčeši/Podčeši.

To přece Čechům na Moravě radost v žádném případě neudělá, akorát je to nase... Logicky, představte si v mapce napsáno v opačném uspořádání Nadmoravané/Podmoravané - to přece nedává smysl, jak by řekl jistý vědec. Je vůbec možné, aby všechny tři zkoumané plakáty táhla jedna osoba? - zaspekulujme si, že to si možná žádá spolupráci více lidí. Každý nechť se zamyslí nad tím, co je pravda na takto pojatém vyjádření? Připomeňme jednu věc, s níž se operuje: můžete se rozhodnout vyplnit dotazník podle sebe, je to vaše svoboda. To se používá jako argument, když jde Moravanům o to seznámit čtenáře s tím, co by tak mohli udělat, když by chtěli, protože to pak má mít mimo jiné dopad na to, na co jdou do společné pokladničky vybrané penízky. Jsme ve svobodné zemi, proto nefňukejme.

Plakát přitáhl pozornost novináře Ivana Motýla, jehož náhled na věc, v němž se strefuje do "moravského nacionalismu", je vyjádřen již v názvu příspěvku, který vydala 23. března 2021 stránka CNN Prima News: Čechistan a Nadčeši aneb Jak moravští nacionalisté zneužívají sčítání lidu. Ivan Motýl hned zkraje z obsahu tohoto a podobných plakátů vyvozuje, že "programovým cílem politické strany Moravané je federalizace země a vytvoření Moravské Federativní Republiky. Kampaň Moravanů před nadcházejícím sčítáním lidu je proto bojovná až separatistická, letáky strany třeba českou část republiky označují jako Čechistan a její obyvatele za Nadčechy, zatímco na Moravě žijí utlačovaní Podčeši. Sčítání lidu to podle strany může změnit, když se obyvatelé Moravy přihlásí k moravské národnosti a moravskému jazyku.". Tímto mixem hledí snížit pocit správnosti u těch Moravanů, kteří ve sčítacím formuláři hodlají vyplnit moravskou národnost, potažmo moravský jazyk. A u ostatních čtenářů? Dobré na tom všem je, že buď jak buď, pořád se vzájemně potřebujeme. A i kdyby vzájemná domluva selhala, "jak podle některých napsal Václav Bolemír Nebeský "Ještě slunce nezašlo, aby zase nevyšlo.". :-)

Ivan Motýl v článku mimo jiné píše: „Do dobrovolné kolonky může občan České republiky napsat národnost dle uvážení. A to dokonce hned dvě, aby nemusel uvádět původ pouze po jednom z rodičů. Sčítání lidu umožňuje i zápis moravské, či dokonce slezské národnosti, je to však pouze formální akt. Slezané ani Moravané totiž nejsou uznáni za národnostní menšinu, tudíž nemohou mít menšinová práva jako jiná etnika.“. Jako Moravan se opravdu necítím jako menšina.

Jsou různé možnosti, jak dělat věci správně a jednou z nich je považovat se za Čecha, kdekoli, když se vám to hodí, i když žijete na Moravě. Uděláte si to přátelé, Moravané, jak vám to bude vyhovovat. Mysleme přece kladně. Koneckonců jediné, co platí, když se bavíme o vzájemných vztazích mezi lidmi, je: miluj bližního svého jako sebe samého. Jiná věc je, aby nám poněkud nepřeskočilo z přívalu, kterým se nám v některých oblastech systémově tlačí do hlav, že Morava je Česko. Vezměte si třeba způsob poznačování původu knih v knihovnických systémech. Metodika k tomu je, jakž by byla zdělána podle úvah Vladimíra Železného, někdejšího ředitele televize Nova, s tím jeho heslem, za jeho svého času ředitelování, a i pak, když se poprvé ucházel o místo v senátu "Čechy, Morava, Slezsko - to je naše Česko". Pro něj a jemu podobné i nepodobné. Doma můžete používat systém vlastní. Stále platí, že ano. Opakuje se znovu: uděláme si to, jak nám to bude vyhovovat. Pánové a dámy, jsme v duchu svobodní.

Malíř Zdeněk Pírek ve videu říká: "Zdravíčko. Sčítání lidu. Morava je moja zem. Já mám jasno.". 

Velehradská bazilika

Slovy vyjadřujícími záměr další občanské iniciativy Morava, naše krásná zem, jež si dala za cíl šířit vědomí o Moravě a upozorňovat na to, že v moravské části České republiky žijí už dlouho Moravané, se stala slova písně „Ta jižní Morava je jistě krásná zem“/„Morava, naše krásná zem“/„Morava je jistě krásná zem“/„Morava krásná zem“. Pohnutkou se pro signatáře iniciativy stalo sčítání lidu, domů a bytů 2021. To je tu opět po deseti letech a začne za pár dní.

Zemské členění České republiky

„Jako občané České republiky, která je svrchovaný a demokratický právní stát vzniklý z Čech, Moravy a Slezska, se hlásíme k moravské národnosti, jelikož Ústava České republiky Moravu uznává.

Občané, kteří zde žijí, mají právo se s tímto územím ztotožnit a přihlásit se k moravské národnosti v rámci probíhajícího sčítání lidu.

Národnost nám nemůže být vnucena ani jakkoliv určena. Pro příslušnost ke konkrétní národnosti se každý rozhoduje sám projevem své svobodné vůle v rámci sčítání lidu.

My se proto s vědomím moravské historie, tradice a odkazu našich předků hrdě hlásíme k moravské národnosti.“

Sčítání lidu, domů a bytů 2021. Národnost slezská a německá

Adam Filák na stránce Morava1918 ukázal plakát ke sčítání, kde jsou zvýrazněny národnosti slezská a německá. Vidíme, že přítomen je odkaz na stránku Slezané.cz.

Profilový obrázek - Morava

K tomu, o čem si v diskuzi níže chlapci a děvče vykládají, hned přidejme zase tento názor: doba údělných knížectví na Moravě a ve Slezsku je pryč. Přemysl Otakar I. se moudře dohodl s Vladislavem Jindřichem, a tak ukončili bratrovražedné a regionální (občanské) války. Takže i ten markraběcí titul byl později jen čestný. Tahat do toho nacionalismus provincií 19. století je to nejhorší. Prostě jsme jedna země (jádro onoho původního Přemyslovského státu), jednoho jazyka (tím se myslí, že to, jak mluvíme vypadá víceméně "stejně") a dvou celých historických zemí a části jedné historické země vždy tvořících jednotu (v případě hádek však spějící vždy k porážce od sousedů). Jedinou tragédií jsou současné kraje, ale s tím už nikdo nic nenadělá.

Zemské zřízení je nejspíš (?) nemožné (jen pro dvě země Čechy a Moravu, s nefunkčním kouskem Slezska a umělou Prahou). Musely by to být regiony odpovídající současným diecézím. Čili vlastně návrat k situaci údělných knížectví (plzeňské, brněnské, olomoucké, opavské aj.), jak různě krátce a složitě existovala, než to zlatá bula "Mocran et Mocran" sjednotila.

Svůj příspěvek doprovodil Adam Filák následujícími poznámkami. Na jeho sdělené myšlenky se mu dostalo odpovědi ze strany správce stránky:

Adam Filák: "Chcu byč enom Prajz... No.. Ano, jsou tam zaznačeny i enklávy.. Ale představte si - ty enklávy jsme tam dali na tu mapu speciálně kvůli vám. Jako takovou odvetičku, ať víte, jaké to je.. Obyčejně jsou nám ty části Slezska, kde nežije autochtonní obyvatelstvo (nýbrž pováleční dosídlenci), naprosto volné. Enklávy jsou stejný případ. Taky vysídleno.. Ale i tak.. Spapejte si to."

Morava1918: "Adam Filák super, teď to ještě vytisknout a rozlepit, konečně něco děláte."

Adam Filák: "My jsme měli v plánu toto provést už před vaší akcí. Už rok jedeme informační kampaň o dějinách jednotlivých oblastí ve Slezsku, o vývoji identity tamních obyvatel atd.. Vydali jsme k tomu několik článků - na našich fb stránkách, něco vyšlo i na mém osobním blogu. Není to třeba jen naše činnost. U té Prajzske se třeba hodně činí Muzeum Hlučínska, které vydalo během roku mnoho nových publikací, pořádala se konference 100 let Hlučínska, vyšlo i video, díl Historie. CS - jeden o Prajske, druhý potom o Těšínsku. Muzeum Hlučínska vydalo na svém fb právě i příspěvek týkající se sčítání lidu. I Muzeum Těšínska se činilo - rekonstrukce a nová expozice Příběh Těšínského Slezska.. My s kolegou jsme potom měli v plánu jet informativní kampaň o možnosti zapsat si slezskou národnost (v případě Prajske i s možností to zkombinovat s národností německou)- zpropagovat to potom na sociálních sítích.. Během roku se toho stalo opravdu hodně. Letáky jsme taky chtěli dát volně k šíření - nechť si to kdokoliv vytiskne a roznese.. Ale to vy jste nám do toho celkem hodili vidle. To vy zneužíváte toho, že naše startovací pozice je složitější, to vy využíváte toho, že v mnohých oblastech Slezska žijí různí přivandrovalci za průmyslem či pováleční dosídlenci (oblasti na západ od Opavy si klidně vezměte - tam to na Slezsku již nikdy nenaváže)... To vy jste ti špatní, kteří sami kňučí, jak je jim ubližováno, ale přitom sami utlačujete druhé - děláte to, na co si sami stěžujete.. Zneužíváte toho, že je zde jakýsi informační monopol na onen bolševický pojem "Severní Morava." Zneužíváte i toho, že se ani o našich dějinách neučí.. Takto bych mohl pokračovat.. Hamba vám.

A proč toto činíte... No jednoduše. Jelikož i takový pidispolek, který má na fb jen 380 to se mi líbí může zahýbat číslama - a to už taková sranda není - vylezou vám z toho regulérní čísla, z kterých budete moci činit (nejen vy, ale i někdo jiný) reálné závěry a požadavky... Vy prostě doufáte, že budete moci říct - Slezsko není, je to severní Morava - podívejte se na výsledky sčítání - čili zahrňme to pod Moravu jako přímou a nedělitelnou část, tvařme se, jakoby to byla vždycky přímá a nedělitelná součást Moravy a tamní lidé jakoby byli bez nějaké místní lokální identity- jakoby byli prostě Moraváci.. Je to tak že?"

Anna Ondřejová: "I když Moravačka uznávám Slezskou zemi. Mám tuto zemi velmi ráda její historii, lidi, kulturu a přírodu. Její jedinečnost. Myslím, že je nás na Moravě více, kteří to takto cítíme."

Zachycení dokončených okruhů v mapě červeně k 7. březnu 2021.

Vylepování plakátů během kampaně Každá dědina se počítá je v plném proudu. Pro pokrytí asi 10 % území novými dobrovolníky je stále ještě možnost se přidat a zapojit se. Těchto deset procent jinak musí pokrýt výsadkáři z jiných oblastí. V sobotu 6. března 2021 se takto nově na severním Valašsku v okruhu č. 68 připojila skupinka mladých moravských vlastenců.

Když srovnáme mapku výše s předchozími, vidíme, že vyznačený okruh původně dobrovolníky pokrývající patrně celý okres Vyškov se, pokud to není chyba prezentace údajů, po dokončení jeho západní části naopak zmenšil.

Leták Sčítání 2021, Sčítání lidu, domů a bytů 2021

Další z letáků vydaných u příležitosti nadcházejícího sčítání lidu v roce 2021 "Leták Sčítání 2021, Sčítání lidu, domů a bytů 2021" vidíme na obrázku níže - toto upozornění je ovšem digitální, obsahuje mnoho textu a v něm četné informace. Po zadání odkazu na stránku moravskesrdce.cz, který je na plakátu umístěn dole vpravo, se v prohlížeči zobrazí stránka s tímto elektronickým plakátem ke Sčítání lidu 2021, který je součástí přepracovaného vzhledu stránky moravskynarod.cz. Ten v obrázku nahoře na stránce upoutává slovy Moravanem v srdci, Moravanem při sčítání. Pod textem letáku si všimneme části vyplněného sčítacího formuláře, o kterou jde.

Otázka B8 ve formuláři Jaký je Váš mateřský jazyk? Lze uvést dva mateřské jazyky směřuje k tomu zjistit, kolik občanů České republiky mluví dle svého názoru česky, slovensky, romsky, polsky, německy, rusky, ukrajinsky, vietnamsky, znakovým jazykem, či jinak. A o to jde. Jak jinak? "Po našem?"  Což je? Považujete-li za dostačující a odpovídající vaší představě některý z předem jmenovaných jazyků, stačí tužkou označit příslušné zaškrtávací políčko. Jinak, protože jazyků je spousta, jej/je budete muset vypsat v řádku (řádcích) pod textem Jiný, uveďte jaký.

Pokud chcete napsat, že to jak mluvíte, je jazyk moravský, budete to muset výslovně uvést - vepsat do svisle postavených obdélníčků. Pro každé písmenko je připraven jeden obdélníček. Volba "Moravský" jazyk není přítomna mezi předtištěnými možnostmi.

Otázka B9 formuláře je nepovinná. Uveďte Vaši národnost (příslušnost k národu, národnostní nebo etnické menšině, ke které se hlásíte). Nepovinný údaj. Lze uvést dvě národnosti.

To, co bylo dříve náplní stránky moravskynarod.cz, totiž různě tematicky zaměřené příspěvky se vztahem k Moravě, k Čechám, k České republice, se nyní stalo jen jednou ze stránek pojmenovanou Deník Moravanů. Je to možná také projev klasického problému s autory, který zažívají mnohé zpravodajské stránky, zvlášť ty, jež neživí reklama a jiní sponzoři, neboli jejich nedostatek, vyčerpání témat, recyklace nápadů, tu delší tu kratší publikační přestávky vzhedem k ambici přinášet čtenářům novinky co nejčastěji (ne-li každý den). Pokud si vzpomínáme, stránka moravskynarod.cz byla před ne tak dávným časem dokonce na delší dobu (několika měsíců) odstavena. Jako důvod nepřístupnosti se uvádělo její napadení. Po čase byl její provoz obnoven, a nyní tedy přichází s novým uspořádáním. Sčítání lidu 2021 je každopádně tématem číslo jedna a důraz na informování o něm je pochopitelně postaven na první místo.

První letáky věnované sčítání lidu jste na těchto stránkách mohli vidět v polovině listopadu 2020 v příspěvku Moravská národnost a moravský jazyk jako sčítané údaje sčítání lidu 2021. Texty sdělená myšlenka ke sčítání je táž jako v podnázvu těchto stránek: Milujeme Moravu, Čechy a Slezsko, země České republiky. 

Plošně hodlá o možnosti přihlášení se k moravské národnosti a moravskému jazyku ve sčítání lidu občanům celé Moravy říct i iniciativa Morava 1918. I ona usiluje o to, aby se o tom vědělo ve všech moravských dědinách, jak se uvádí v příspěvku Plakát Moravanů ke sčítání do každé dědiny a města. Heslem Moravanů a Moravanek je Každá dědina se počítá.

Plakátů, které budou šířeny od poloviny února 2021, kdy ze strany iniciativy Morava 1918 začne tato část informování pomocí letáků a bude potřeba je přinést (přivézt/rozvézt) na místo (obec nebo město), je vytištěno nebo brzo budou tisíce. K jejich šíření se hlásí dobrovolníci. Další, kteří to zváží, jsou k spoluúčasti vyzváni a jsou očekáváni. Řada lidí také přispěla na placený výlep plakátů v Brně.

Leták Každá dědina se počítá. Pokrytí moravského území dosud přihlášenými
dobrovolníky. Přihlásili se, aby pomohli s rozšířením letáku na Moravě; mapou
zobrazené údaje mají platnost k 25. 2. 2021 (mapová služba Google My Maps).

V polovině února 2021 jsou stále ještě místa, která nejsou dobrovolníky pokryta. V barevně vyznačených oblastech se úkolu šíření vědomí možnosti přihlášení se k moravskému jazyku nebo moravské národnosti ujal aspoň jeden člověk. Po klepnutí na dobrovolníka v seznamu se přiblíží oblast, kterou si domluvil. Každá ruka je dobrá, a tak jsou dobrovolníci přijati vděčně, s otevřenou náručí. Zda jsou obec, část města, město, které vás zajímají touto podobou pomoci pokryty, se dozvíte z mapy. Pokud pokryto není, můžete se přihlásit a zapojit se (info@morava1918.cz). V polovině ledna 2021 nebyly pokryty například okresy Jihlava, Žďár, Břeclav, Jeseník, Opava, Frýdek-Místek, Karviná a Svitavy. Jinde dobrovolníky zvala k účasti neoznačená plocha, kterých bylo dost. Samozřejmě zvažte, na jak velkou oblast v pohodě stačíte. Některá barevně naznačené okruhy jsou docela velké, snad proto, že se tam domluvilo více lidí?

Na začátku února byla dopočítána potřeba materiálu pro jednotlivé dobrovolnické okruhy a v tiskárně bylo zadáno vytištění plakátů ve formátu A2 v počtu 10000 kusů. Převzaty měly být 10. února 2021 a hned poté se začne s rozvozem, aby od 15. února mohly pracovat velké okruhy a od 1. března všechny. Přibližně 10 % území Moravy dosud není pokryto. Průběžně se dál zaplňuje dalšími dobrovolníky. Ti si podle vlastních možností určují okruhy pokrytí výlepové kampaně ke sčítání lidu. Některé vzdálenější kouty Moravy si ještě vyžadují pozornost. tam, kde se nenajde někdo místní, má přiletět a letáky vylepit ustanovený výsadkář.

Grafika na zadní straně bílého trička ke sčítání lidu

Iniciativou Morava1918 byla dále zadána výroba trička s motivem sčítání (bílý a černý podklad). Vepředu je text "Morava1918", vzadu je "Sčítání lidu 2021 národnost: MORAVSKÁ jazyk: MORAVSKÝ" s odkazem na stránky www.morava1918.cz. Obrázek tričko, jak bylo hotovo a zveřejněn jeho vzhled, nám dalo představu o tom, jak vypadá samotný plakát. Zabalené plakáty o pár dní později ukázal další snímek.

Správce stránky Morava1918 k fotografii heslovitě napsal: "Jak velká je hromádka 10.000 ks plakátů formátu A2?😉 #Závěje nás #nezastaví!!! Jdeme na věc 💪 #orlicanenilev🦅 #scitani #scitanie2021 #morava #Brno #jiznimorava #severnimorava #začínáme".

My zase vidíme, že plakát je barevně sladěn s moravskými barvami, s barvami trikolóry. Je bíločervenomodrý.

Vyznání Moravanů a Moravanek z moravanství před sčítáním lidu na jaře 2021

Před sčítáním lidu na jaře 2021 jsou s Moravany a Moravankami natáčena a zveřejňována krátká videa (např. Facebookový profil Morava1918, jehož tvůrce má v kulatém profilovém obrázku červenozlatě šachovanou orlici se zlatou korunou a zbrojí s červeným jazykem v modrém poli), v nichž se Moravané a Moravanky přihlašují ke svému moravanství, ke své zemi. V jednom z rožků zveřejněných snímků vidíme umístěnu grafiku spolku Moravský kulatý stůl obsahující stejnou symboliku - naznačující autorství konkrétního videa, červenozlatě šachovanou orlici se zlatou korunou a zbrojí s červeným jazykem v modrém poli štítu, s písmeny MKS nad znakem.

Obálka sborníku z konference Morava 1918 pořádané 19. října 2019 v Moravském
zemském muzeu s finanční podporou společnosti Moravská krajina, s.r.o. Z jejího
názvu je zřejmě odvozena přezdívka Morava1918.

Je dobré, že se občané a občanky takto veřejně vyznávají ze svého moravanství, jako to již udělali hudebník Petr Ulrych, boxerka (thajský box) Karolína “Lagertha” Klusová, přírodovědec (Národní park Podyjí), biolog a ekolog Martin Škopík, vinař Richard Stávek, fotbalista Petr Švancara, hudebník Tomáš Kočko, herec a moderátor Zdeněk Junák, architekt Kamil Mrva, lékař Ctirad Musil, hudebníci manželé Hajdovi, sochař Jan Zemánek, moderátor Luděk Savana Urbánek, nakladatel Petr Minařík, režisér Cyril Podolský, hudební skladatel a pedagog Ivo Saniter, etnolog a muzikolog, publicista, zpěvák a pedagog Marian Friedl, kytarista, zpěvák, skladatel Roman Horký (skupina Kamelot), muzikolog a skladatel profesor Miloš Štědroň, novinář a komunální politik Petr Chňoupek, malíř Zdeněk Pírek: "Zdravíčko. Sčítání lidu. Morava je moja zem. Já mám jasno.", zpěvačka a cimbalistka Zuzana Lapčíková, vydavatel Jaromír Kratochvíl, podnikatel Jaroslav Krábek, řezbář a dřevorytec Jaroslav Beneš, pedagožka a historička Miroslava Poláková, historik Jiří Pernes. Také si můžeme poslechnout audionahrávku a přečíst text zachycující postoje kněze Jana Hanáka. Ostatní tyto počiny povzbuzují. Nejen známější osobnosti tím zaujmou své okolí. Jedním z cílů těchto krátkých záznamů ostatně je, aby se jimi lidé inspirovali a začali je točit sami od sebe, zveřejňovali je, a tím pomáhali šířit myšlenku přihlášení se k Moravě. Viz uživatel Facebooku Morava1918 "cílem je dostat tyto projevy osobní identifikace do co nejširších okruhů prostřednictvím sdílení a osobních odkazů. Čím dříve se začnou samy od sebe vyrábět další a další šoty klidně zcela neznámých lidí, tím lépe. Stačí k tomu aspoň trochu natáčeníschopný telefon.".

Ne všechny reakce jsou ale kladné, jak vidíme u uživatele s přezdívkou Moloch: "Moravská národnost neexistuje, je to jenom výmysl pomatenců, kteří mají chorobnou potřebu se proti něčemu vymezovat.". Na to mu odpověděl uživatel Cyril Cáral, který je naladěn zase jinak: "Pravda, žádná národnost neexistuje, je to jen výmysl pomatenců, kteří mají chorobnou potřebu se proti něčemu vymezovat, například pomatení Češi proti pomateným Moravanům".

S věcí jsou samozřejmě spojeny i jiné zajímavé otázky, jako ta od Štěpána Lípy (v profilovém obrázku stylizován jako indián) "a k čemu je to dobré?", odpověděl Ludvík Souček zajímavě takto: "Dobré jen pro statistiku, jiný význam to nemá. To Tě neudělá ani lepším ani horším.".

Je zcela samozřejmé, že tyto příspěvky zaujaly lidi, kteří ctí moravskou symboliku, jak je viditelná ve velkém státním znaku České republiky, od jejího vzniku. Je to u některých z nich vidět z jejich profilových obrázků, s nimiž se zúčastňují diskuzí. Do nich si mnozí nahráli obrázky s moravskou orlicí.

A tak se skrz odkazy dostaneme na profily diskutujících, mezi nimi i na profil Vladislava Vlka. Když ze zvědavosti rozbalíme jeho nedávnou diskuzi (z října 2020) se Stanislavem Blažkem, očividně příznivcem červenozlatě šachované orlice se zlatou korunou a zbrojí s červeným jazykem v modrém poli, sledujeme na malém prostoru vyjádřeny ony dva aktuální postoje ohledně symbolů. Zaujme také zde použitá hanáčtina - ta část příspěvku v hanáčtině, která ale není jediným postojem všech Hanáků k otázce, jestli jsme Moravané nebo Moraváci. A hlavně, je přirozené, že jsme lidé různí, a proto ne vše vyjadřujeme stejně. Něco z napsaného jsou pro někoho jistě až moc radikální - neuhlazené názory. Jsme sice také v různé míře zdrženliví, když máme tvrdit, co je větší, ale jsme si jistí, že víme, co bylo dřív.

A zde je konečně kopie oné diskuze, která může připomínat jedno dějství hry s několika židlemi a počítači (obrázky jsou naznačeny, protože i jimi se pisatelé vyjádřili, jejich popisem), kde zúčastnění vyjadřují své názory (upraveno, ediční pravidla: členění do vět, čárky, tečky, velká a malá písmena, i když kvůli osobitosti vyjádření byla někde ponechána velká, jak byla napsána, pokud se zdálo, že tvar slova změnil překlep, tak i to, apod., v onom případě, že překlep vytvořil novou jednotku, tak se ponechal, protože, co kdyby v tom byl záměr, že?):

Vladislav Vlk: "Nejvyšší čas." - přidal obrázek s hodinami a moravskou vlajkou

Ludvik Souček: nahrál obrázek s moravskou vlajkou

Stanislav Blažek: "Raději zemskou vlajku Moravy!" - přidal obrázek vstupu do obecního úřadu s vyvěšenou žlutočervenou bikolórou se znakem orlice ve stejných barvách (zřejmě žlutočerveně šachovaná orlice se žlutou korunou a zbrojí s červeným jazykem v modrém poli štítu) položeným doprostřed vlajkového listu

Vladislav Vlk: "Pro mne je vlajka Moravy ta, která je uvedena. Je to původní, která pochází z praporce Moravských knížat, a nejde o vlajku ale o svobodnou Moravu bez Českého diktátu."

Stanislav Blažek: "Zemská vlajka je jedině ta, kterou schválili moravští zákonodárci. Tedy žluto - červená bikolora." - přidal obrázek se stejnou vlajkou jako výše, umístěnou mezi žlutě a červeně kvetoucími květinami

Vladislav Vlk: "Já so Hanák a Moravan a So na to hrdé, tak sem bel vechované od svéch rodiču e prarodiču. O nás na Hané prohovanó fanglo nenosime. Me sme me a me se nedáme."

Marsel María Wolf: nahrál obrázek obsahující fotografii nejstaršího barevného vyobrazení znaku Moravy (moravská orlice) namalovaného v Gozzoburgu

Stanislav Blažek: "Moravská vlajka v Šumperku" - text odkazuje na nahraný obrázek s vlajkou jako výše vyvěšenou před oknem domu, který zřejmě stojí v Šumperku

Marsel María Wolf: nahrál obrázek obsahující text a obrázek moravské orlice. Jedná se o začátek hesla Moravská orlice na Wikipedii

Stanislav Blažek: "Ano, to je středověk."

Stanislav Blažek: "Moravská vlajka v Dlouhé Loučce." - nahrál obrázek s vyvěšenou vlajkou jako výše nad vstupem do budovy obecního úřadu

Marsel María Wolf: "Někdo uctívá starý vznik a někdo novou dobu. Je hloupé se tu dohadovat."

Stanislav Blažek: jakoby mlčí, zřejmě souhlasí - nenapsal žádný text a nenahrál žádný obrázek

Karel Hájek: "Právě u toho dohadování je přece nejvíce legrace." - přidal obrázek plakátu se znakem Moravy s textem Morava nahoře

Karel Hájek: "Až na to, že Morava nemá v platném zákoně Moravskou vlajku a kromě znaku Moravě vlajka nikdy udělena nebyla a už vůbec ne taková stranická a klubová, kterou pár jedinců nosí a účelově tu svoji osobni vydává účelově za zemskou, která pro ostatni obyvatele Moravy platná neni." - přidal několik odkazů

Ludvík Souček: "Zlatá slova, zlatá slova."

Jiří Miklíček: "Asi tak. Ináč, du s vama..." - přidal obrázek s Přemyslem Otakarem II. na koni (iluminace v Jihlavské právní knize)

Ludvík Souček: "Skupina Moravanů se dala dohromady a vytvořila Moravský kulatý stůl, a tam si odhlasovali, že jejich vlajka bude ta pražská žlutočervená vylepšená zažloutlou orlicí. Historie sem. Historie tam. Tak my si taky vytvořili Druhý moravský kulatý stůl s naší modrou vlajkou. Legrace není nikdy dost. A fantazii se meze nekladou. Oni jsou Moravané od slova Pražané a my budeme Moraváci od slov Hanáci, Slováci, Poláci. Kdo je kdo, se pozná lehce. Moraváci mají o 5 milimerrů větší přirození jako Moravané. Tak rozhodl Druhý moravský kulatý stůl." - přidal obrázek s kulatým stolečkem a (neoficiální) moravskou vlajkou za ním

Ludvík Souček: "Moraváci sedléte koně. Aby byli Moraváci na koni" - přidal obrázek Moravana na koni.

Obálka sborníku z konference Morava 1918 pořádané 2. října 2021
v Moravském zemském muzeu v Brně. Byla použita grafika zlatočerveně
šachované orlice se zlatou korunou a zbrojí v modrém poli štítu