Zobrazují se příspěvky se štítkemVeveří. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemVeveří. Zobrazit všechny příspěvky

Zlaté mince s motivy moravských a českých hradů - Švihov a Bečov nad Teplou a Buchlov a Veveří

Dne 6. října 2020 Česká národní banka vydala poslední desátou zlatou minci cyklu Hrady České republiky. Tématem mince je hrad Buchlov. Ražena je ze zlata o ryzosti 999,9. Vydává se ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof). Liší se povrchovou úpravou a provedením hrany. Pole mince špičkové kvality je vysoce leštěné, reliéf je matován, hrana je hladká. Hrana mince běžné kvality je vroubkovaná. Průměr mince je 28 mm, hmotnost 15,55 g, síla 1,9 mm.

Na lícní straně mince je vyobrazena silueta hradu, do které jsou zakomponována stylizovaná heraldická zvířata z velkého státního znaku, a to uprostřed český lev, vlevo od něj moravská orlice a vpravo od něj slezská orlice. Při pravém spodním okraji mince se nachází název cyklu „HRADY“, text „ČESKÁ REPUBLIKA“ a značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“. Při levém spodním okraji je umístěno označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5 000 Kč“.

Na rubové straně mince je vyobrazen hrad Buchlov. Při spodním okraji mince se nachází ročník ražby „2020“ a text „HRAD BUCHLOV“. Iniciály autora mince MgA. Josefa Oplištila, které jsou tvořeny propojenými písmeny „J“ a „O“, se nacházejí při pravém spodním okraji mince.

Osmá zlatá mince cyklu vyšla 1. října 2019. Tématem mince je hrad Švihov. Ražena je ze zlata o ryzosti 999,9. Vydává se ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof), které se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká. Mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 28 mm, hmotnost 15,55 g, síla 1,9 mm.

Na lícní straně mince v horní části mincovního pole kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku ve štítech: český lev, moravská orlice, slezská orlice. Pod kompozicí heraldických zvířat je ztvárněn interiér švihovské kaple nanebevzetí Panny Marie a v popředí je vyobrazen její oltář. Při levém okraji mince se nachází text „ČESKÁ“ a při pravém okraji název cyklu „HRADY“. Pod oltářem je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5 000 Kč“ a text „REPUBLIKA“. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je umístěna vpravo od oltáře.

Na rubové straně mince je ztvárněn průhled přes pozdně gotický portál na hradní nádvoří. Při levém okraji mince se nachází text „HRAD“, při spodním okraji text „ŠVIHOV“ a při pravém okraji ročník ražby „2019“. Iniciály autora mince Luboše Charváta, které jsou tvořeny propojenými písmeny „L“ a „Ch“, se nacházejí vlevo od textu „ŠVIHOV“.

Dne 26. května 2020 Česká národní banka vydala devátou zlatou minci z cyklu Hrady České republiky. Jejím tématem je hrad Bečov nad Teplou. Mince je ražena ze zlata o ryzosti 999,9. Vydává se ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof). Provedení se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká. Mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 28 mm, hmotnost 15,55 g, síla je 1,9 mm.

Na lícní straně mince jsou uprostřed zobrazeny částečné motivy z relikviáře sv. Maura. V horní části mince je kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku: český lev, moravská orlice, slezská orlice. Při levém okraji mince se nachází název cyklu „HRADY“ a při pravém spodním okraji text „ČESKÁ REPUBLIKA“. Vpravo od motivů z relikviáře sv. Maura je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5 000 Kč“. Pod zkratkou peněžní jednotky „Kč“ je umístěna značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“.

Na rubové straně mince je ztvárněn celý komplex hradu Bečov nad Teplou včetně barokního zámečku se zahradou. Při spodním okraji mince se nachází text „HRAD BEČOV NAD TEPLOU“. Ročník ražby „2020“ je umístěn při levém okraji mince. Iniciály autora mince Luboše Charváta, které jsou tvořeny propojenými písmeny „L“ a „Ch“, se nacházejí při pravém okraji mince.

Sedmou zlatou minci z cyklu Hrady České republiky, jejímž tématem je hrad Veveří, vydala Česká národní banka 28. května 2019. Mince je ražena ze zlata o ryzosti 999,9 a vydává se ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof). Ta se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká. Mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 28 mm, hmotnost 15,55 g a síla je 2 mm.

Na lícní straně mince je ztvárněno hradní nádvoří průhledem přes dveřní portál. V pravé části portálu jsou zakomponována stylizovaná heraldická zvířata z velkého státního znaku, a to český lev, moravská orlice a slezská orlice. Nad portálem je umístěna kamenná deska ve středu s reliéfním znakem Zikmunda z Tiefenbachu a po stranách s erby Bohunky z Žerotína a Kateřiny Meziříčské z Lomnice. V levé části mincovního pole se nachází text „ČESKÁ REPUBLIKA“, vedle kterého je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5 000 Kč“. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je umístěna ve spodní části mincovního pole.


 
Na rubové straně mince je vyobrazeno hradní jádro z podhledu. Při horním okraji mince je text „HRAD VEVEŘÍ“. Ročník ražby „2019“ je umístěn pod mostním obloukem. Značka autora mince Asamata Baltaeva, DiS., se nachází za textem „HRAD VEVEŘÍ“.

Den české státnosti 28. září 2016 - historická moravská vlajka vyvěšena na hradě Veveří o státním svátku

V Den české státnosti byla 28. září 2016 historická moravská vlajka vyvěšena na hradě Veveří, na Prachové věži. Svátek má Václav. Svatý Václav (asi 907 – 28. září 935, příp. 929, německy Wenzel von Böhmen) byl český kníže a světec, který je dnes podle internetové stránky "Světci k nám hovoří..." hlavním patronem Čech a Moravy a symbol české státnosti. Ve Staré Boleslavi se toho dne koná Národní svatováclavská pouť.

Historická moravská vlajka (28. září 2016)
Historická moravská vlajka (28. září 2016)

Na fotografiích je červenobíle šachovaná žlutě korunovaná orlice se žlutou zbrojí v modrém listu vlajky. Že byla během focení obloha nad Veveřím zrovna zatažená? Nevadí. Znamená to, že teď už může být opět krásně jasná, modrá, jako je to na časově zřejmě přesně nezařaditelném snímku nalézajícím se na stránkách průvodcebrnem.cz, s podtitulem "vše, co potřebujete vědět", v článku Hrad Veveří.

Historická moravská vlajka vyvěšená
28. září 2016 na Prachové věži
hradu Veveří
Prachová věž v roce 2016?

Kalendář z roku 1947 se na (hlavní) zemské patrony v Československé republice dívá takto:

Kalendář z roku 1947 - zemští patroni

"Zemští patronové v Československé republice.

V Čechách: Svatý Václav (28. září).
Na Moravě: Svatí Cyril a Metoděj (5. července)
Na Slovensku: Svatí Cyril a Metoděj (5. července)."

Morava má za patrona ještě sv. Petra. Svatý Václav byl  Karlem IV. prohlášen patronem Zemí Koruny české. To je podobné tomu, že sv. Cyril a Metoděj jsou spolupratrony Evropy. Za Karla IV. ovšem do Zemí koruny české patřily: Království české, Markrabství moravské, Biskupství olomoucké, Knížectví opavské, slezská knížectví - zejména Vratislavsko a Hlohovsko, Horní Lužice a Dolní Lužice, Braniborsko, Chebsko, část Horní Falce, a drobná zahraniční léna v Sasku, Horní Falci a Míšni, bezprostředně nesousedící s Českým královstím, a Lucembursko.



Vypadá to, že historická moravská vlajka je zachycena na fotografii věže z roku 2005, a vidíme ji tam vlát, když trochu zapátráme na internetu, v roce 2009 i 2013.



Jsou to často takové poměrně malé obrázky, neřkuli obrázečky, a bez pořádné EXIF informace, nebo bez řádného vročení alespoň v názvu. Někdy se dá údaj přece jen zjistit. Další obrázek je z 6. června 2015 a dokazuje, že moravská vlajka vlaje nejen o státních svátcích, a že vypadá skvěle každý den.


Veveří, Prachová věž, 6. června 2015

Vlajka Moravy nad Pernštejnem

V neděli 21. září 2014 se udělalo pěkně a za tohoto podzimního počasí byla podniknuta návštěva státního hradu nacházejícího se v kraji, v němž se kdysi usídlili páni se zubří hlavou v erbu, známí jako Pernštejnové. Zubři žili po celé Evropě a s oním erbem zubří hlavy do tohoto kraje páni z Medlova (pozdější páni z Pernštejna) počátkem 13. stol. již přišli. A odtud se to na kraj, kterému dnes místní patrioti říkají Zubří země, přeneslo.

Až když jsem vystoupal po kamenných schodištích nahoru na věž, všiml jsem si moravské vlajky vlající na stožáru. Byl jsem tím dokonale překvapen. Na modré obloze vypadá moravská orlice moc hezky. Dobře vlaje. Vzduch je naše moře. Nádhera. Stejně tak bylo v minulosti tuto historickou vlajku Moravy možné vidět na hradě Veveří, na věži sloužící jako vyhlídka na část hradu a jeho malebné okolí.

Historická vlajka Moravy nad Pernštejnem

Vítr si s vlajkou pohrával, ale na kratičký okamžik vždy po chvíli nabídl pohled na celou moravskou orlici. Zachytit ten prchavý okamžik bylo pro fotografa stojícího dole, snažícího se o záběr celé figury, složitější. Ale kdo si počká, ten se dočká. Že se to povedlo, vidíte níže.

Historická vlajka Moravy nad Pernštejnem

Žerď je v barvách pernštejnských.

Historická vlajka Moravy nad Pernštejnem

Pozdrav z Pernštejnska. Moravská orlice je proti nebi pěkně viditelná.

Moravská orlice v celé své kráse

Jde, jak je při pohledu na obrázek, na němž se podařilo ve správném okamžiku zachytit rozvinutou vlajku, s níž si pohrával vítr, vidět, o vyjádření moravské orlice odpovídající výrobnímu vzoru níže.

Historická vlajka Moravy (Libea)

Pohled z odstupu. Hrad Pernštejn byl po třicetileté válce oficiálně zemskou  pevností.

Historická vlajka Moravy nad Pernštejnem
Historická vlajka Moravy nad Pernštejnem
Historická vlajka Moravy nad Pernštejnem

Slunce svítilo a nálada připomínala počátek podzimu. Vlajku, kterou nabízí firma Libea, lze srovnat s jinými (1, 2), které jsou od firmy Alerion.

V květnu roku 2012 byla historická moravská vlajka vyvěšena na hradě Veveří.

Historická moravská vlajka
na hradě Veveří 24. května 2012

Pěkný záběr Pernštejna z června 2015 naleznete na Wikipedii.


Na YouTube je zase několikasekundový záznam s vlající moravskou vlajkou. Při pořizování bylo poněkud pod mrakem.

Moravská vlajka nad Pernštejnem

Moravská vlajka nad Pernštejnem byla vyfocena např. 29. srpna 2017. Tento snímek je s popiskem "Nad státním hradem Pernštejn vlaje správná moravská vlajka" k vidění na stránkách vexi.info.

Vlající na témže stožáru ji lze vidět např. ve videozáznamu z dubna 2019 natočeném v souvislosti s požárem katedrály Notre Dame v Paříži, vzhledem k tomu, že na Pernštejně hořela jedna z budov - sýpka sloužící jako depozitář historických předmětů, 15. dubna 2005.

Na velké hranolové věži lze moravskou vlajku občas z dálky zahlédnout při cestě autobusem kolem.

Další videa: k článku Cesta časem 200 let zpět. Nejznámější hrad Moravy obnovuje zapomenuté zahrady.