Josef Winterhalder mladší, výmalba sálu Zemských desk v zemském domě v Brně, 1777

Výmalbě sálu Zemských desk v zemském domě v Brně, dnešní Nová radnice, se věnuje Tomáš Valeš v práci Josef Winterhalder ml. (1743-1807) - poznatky z jeho života a díla: Znojmo - Rajhrad - Brno, Brno, 2008, s. 61-70 (obrazová příloha, obrázky č. 31-36).

Pohled nezabírající moravskou orlici

"Pod fialovým baldachýnem, zakončeným dvouhlavým orlem s odznaky moci vidíme na trůnu sedícího panovníka s mohutně komponovaným zlatým pláštěm. Jeho hlava je ozdobena vavřínovým věncem a hruď řádem zlatého rouna. Po jeho pravé ruce se nachází říšské korunovační klenoty a jeho levá ruka ukazuje směrem k otevřené knize, kterou drží putto spolu s obilným klasem. Výjev doplňuje u panovníkových nohou roh hojnosti naplněný ovocem, ale i medailony z drahých kovů a moravská červeno-modře šachovaná orlice sedící na nádobě určené na víno." Orlice je tu popsána jako "červeno-modře šachovaná" a může se jevit s modrý nádechem, záměrem je tu jistě moravská orlice šachovaná stříbrno-červeně.

Pohled s moravskou orlicí (odznak)

Výzdoba sálu je pojata jako oslava moravských zemských desk jako instituce, včetně jejich úředníků. Do tohoto pojetí jsou zapojeny podstatné scény z dějin instituce zemských desk, které jsou rozšířeny o alegorické prvky oslavy panovníka a zemských desek jako takových. Protějšek historickým scénám utváří alegorie vzniku právních norem a nařízení, stejně jako konečné sepjetí moravských zemských desek se zemí Moravou. Morava je představována atributy bohyně Kybelé, plnící zde úlohu alegorie založené na vzájemné komunikaci jednotlivých symbolů.

Moravská orlice na Nové radnici - Zemský stavovský dům v Brně

O historii budov Nové radnice - Zemský stavovský dům v Brně, se lze dočíst např. v sedmém dílu Dějin Brna (Dějiny Brna. 7, Uměleckohistorické památky, historické jádro, redaktor svazku Jiří Kroupa, Brno, 2015, s. 499-519; schéma funkcí jednotlivých křídel a interiérů je na straně 507).

Fresku v prostoru schodiště na přístupu k sněmovnímu sálu (s. 507-509) vymaloval brněnský malíř František Řehoř Ignác Eckstein v roce 1732. Znaky Čech a Moravy se nacházejí v severojižní ose této nástěnné malby, v západovýchodní znak Slezska a český lev. Naproti nim znak Uher, rakouských dědičných zemí a Kastilie-Leonu zastupující nárok Karla VI. na španělskou korunu.

Ve sněmovním sálu je moravská orlice také. Je namalována na obelisku nacházejícím se v horní části stropní fresky poblíž Dobré zvěsti (Buona Fama). Spojení Famy s obeliskem bylo v barokní době chápáno jako nejvyšší stupeň toho, co je trvalé a vznešené (s. 512). Autorem Alegorie slávy a bohatství Moravy z let 1734-1735 ve sněmovním sálu je Daniel Gran. Fresky byly renovovány v letech 2003 až 2005: "Nástropní Granova freska je rozdělena na dvě kompozice se složitou alegorickou tematikou. První, větší část představuje hold řeckého Olympu Moravě (alegorie šťastné vlády Moravy) - Gran zde vyjádřil po vkusu tehdejší doby slávu a vznešenost moravské země antickým námětem. Výjev zobrazuje ctnosti a bohatství Moravy: uprostřed bohyně hojnosti, nad ní ctnosti Moravy, pod ní bohatství Moravy (lev střeží Moravu a odhání neřest). Matně sluncem ozářený zvěrokruh ohraničuje oblaka, v nichž se vedle poletujícího anděla zvedá od geniů obklopený obelisk s moravskou orlicí.".

Z popisu malby Alegorie šťastné vlády Moravy známé též jako Hold Olympu Moravské zemi na olejové skice z doby před 1734 ve sbírkách v Moravské galerii v Brně: "Pod zvěrokruhem, naznačujícím u horního okraje čas věčnosti, letí Fáma s pozounem, hlásající slávu Moravy. Vrchol tvoří symbol země, obelisk se znakem Moravy, šachovanou orlicí. K obelisku přilétají putti s vavřínovým věncem a korunou.".

V práci Michaely Bortlové Motiv obelisku ve výtvarné kultuře Moravy a Slezska kolem roku 1800 je to vyjádřeno takto: "nástěnná malba Daniela Grana ve starém Sněmovním a soudním sále moravských stavů v Brně (...), rozvržená do dvou hlavních plánů, přičemž první větší za svůj ideový bod pojímá právě obelisk s moravskou orlicí, který od geniů přijímá okřídlená Fama jako hold Olympu moravských zemských stavů. Jednotlivé postavy ztělesňují: „... vlastnosti slavné, spravedlivé, zbožné, vzdělané, silné, krásné, bohaté, zdravé, úrodné a nebojácné jeho země." Tzn., že erb moravské orlice na obelisku je vyjádřením vyvolené příslušnosti moravských zemských stavů sloužící k účelům sněmovního a soudního sálu. Zároveň můžeme hold moravských zemských stavů chápat také jako příslušnost katolické Evropě, ale také jako vyjádření důležité a nepostradatelné funkce moravských zemských stavů v tehdejší společnosti, která měla své pevné místo v tehdejším řádu světa.".

Josef Stern (1716–1775) - Velký knihovní sál kroměřížského zámku

Josef Stern (1716–1775) patřil mezi nejvýznamnější a nejproduktivnější malíře 18. století v regionu. Jeho dílo přibližuje výstava v Arcibiskupském zámku v Kroměříži, kterou společně uspořádali Muzeum umění Olomouc, Seminář dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a kroměřížský Národní památkový ústav.

Apoteóza Leopolda Friedricha z Egkhu

Ve velkém knihovním sálu zámku zaujme bíločerveně šachovaná orlice, která je součástí výjevu Apoteóza Karla z Liechtensteinu-Castelcoma a Leopolda Friedricha z Egkhu. Detail: Portrét Leopolda Friedricha z Egkhu, 1759. Reprodukce jsou součástí výpravné barevné publikace věnované Sternovu dílu, katalogu k výstavě v galerii Zámecké obrazárny Arcibiskupského zámku v Kroměříži.

Portrét Leopolda Friedricha z Egkhu
a bíločerveně šachovaná orlice

Ukázky byly převzaty z obrazové přílohy práce Michaely Loudové „HORTUS EPISCOPI DEBET ESSE SACRA BIBLIA", Knihovní sály zámku v Kroměříži - příspěvek k ikonografii maleb Josefa Sterna.

Lenní sál: "Okřídlený Chronos doprovázející Moravii se objevuje také na stropě lenního sálu přímo pod portrétním medailonem Leopolda Friedricha z Egkhu jako součást jeho apoteózy.", Michaela Loudová, s. 21.

Velký knihovní sál zámku:
"Na protilehlé straně sálu je v medailonu zobrazen biskup Leopold Friedrich z Egkhu (obr. 2). Nad jeho portrétem vlaje stuha s nápisem "Instauravit", která poukazuje na biskupem dokončenou obnovu zámku po požáru 1752. Portrétní medailon a erb Leopolda z Egkhu umístěný vedle něj svírá v pařátech stříbrno-červeně šachovaná moravská orlice, která současně přidržuje v zobáku stuhu s nápisem. Jeden z trojice puttů nesoucích biskupovu podobiznu a znak třímá biskupskou berlu, doplněnou zlatě vyšívaným pluviálem. Drahocenný oděv vytváří dekorativní i obsahové pozadí celé partie malby, neboť modrá barva jeho podšití je barvou heraldického pole moravského znaku, který nese obraz stříbrno-červeně šachované orlice.", Michaela Loudová, s. 22.

Poznámka: V souvislosti s Josefem Sternem si lze na stránce Muzea umění Olomouc povšimnout obrázku popsaného "Josef Stern. Alegorie Spravedlnosti (modello k nedochované výzdobě tribunální světnice Zemského domu v Brně), 1771, Soukromý majetek v ČR, dlouhodobě zapůjčeno do Moravské galerie v Brně.", kde si povšimneme, jak můžeme předpokládat, stříbrno-červeně šachované moravská orlice v dolní části výjevu.