Vyznání Moravanů a Moravanek z moravanství před sčítáním lidu na jaře 2021

Před sčítáním lidu na jaře 2021 jsou s Moravany a Moravankami natáčena a zveřejňována krátká videa (např. Facebookový profil Morava1918, jehož tvůrce má v kulatém profilovém obrázku červenozlatě šachovanou orlici se zlatou korunou a zbrojí s červeným jazykem v modrém poli), v nichž se Moravané a Moravanky přihlašují ke svému moravanství, ke své zemi. V jednom z rožků zveřejněných snímků vidíme umístěnu grafiku spolku Moravský kulatý stůl obsahující stejnou symboliku - naznačující autorství konkrétního videa, červenozlatě šachovanou orlici se zlatou korunou a zbrojí s červeným jazykem v modrém poli štítu, s písmeny MKS nad znakem.

Obálka sborníku z konference Morava 1918 pořádané 19. října 2019 v Moravském
zemském muzeu s finanční podporou společnosti Moravská krajina, s.r.o. Z jejího
názvu je zřejmě odvozena přezdívka Morava1918.

Je dobré, že se občané a občanky takto veřejně vyznávají ze svého moravanství, jako to již udělali hudebník Petr Ulrych, boxerka (thajský box) Karolína “Lagertha” Klusová, přírodovědec (Národní park Podyjí), biolog a ekolog Martin Škopík, vinař Richard Stávek, fotbalista Petr Švancara, hudebník Tomáš Kočko, herec a moderátor Zdeněk Junák, architekt Kamil Mrva, lékař Ctirad Musil, hudebníci manželé Hajdovi, sochař Jan Zemánek, moderátor Luděk Savana Urbánek, nakladatel Petr Minařík, režisér Cyril Podolský, hudební skladatel a pedagog Ivo Saniter, etnolog a muzikolog, publicista, zpěvák a pedagog Marian Friedl, kytarista, zpěvák, skladatel Roman Horký (skupina Kamelot), muzikolog a skladatel profesor Miloš Štědroň, novinář a komunální politik Petr Chňoupek, malíř Zdeněk Pírek: "Zdravíčko. Sčítání lidu. Morava je moja zem. Já mám jasno.", zpěvačka a cimbalistka Zuzana Lapčíková, vydavatel Jaromír Kratochvíl, podnikatel Jaroslav Krábek, řezbář a dřevorytec Jaroslav Beneš, pedagožka a historička Miroslava Poláková, historik Jiří Pernes. Také si můžeme poslechnout audionahrávku a přečíst text zachycující postoje kněze Jana Hanáka. Ostatní tyto počiny povzbuzují. Nejen známější osobnosti tím zaujmou své okolí. Jedním z cílů těchto krátkých záznamů ostatně je, aby se jimi lidé inspirovali a začali je točit sami od sebe, zveřejňovali je, a tím pomáhali šířit myšlenku přihlášení se k Moravě. Viz uživatel Facebooku Morava1918 "cílem je dostat tyto projevy osobní identifikace do co nejširších okruhů prostřednictvím sdílení a osobních odkazů. Čím dříve se začnou samy od sebe vyrábět další a další šoty klidně zcela neznámých lidí, tím lépe. Stačí k tomu aspoň trochu natáčeníschopný telefon.".

Ne všechny reakce jsou ale kladné, jak vidíme u uživatele s přezdívkou Moloch: "Moravská národnost neexistuje, je to jenom výmysl pomatenců, kteří mají chorobnou potřebu se proti něčemu vymezovat.". Na to mu odpověděl uživatel Cyril Cáral, který je naladěn zase jinak: "Pravda, žádná národnost neexistuje, je to jen výmysl pomatenců, kteří mají chorobnou potřebu se proti něčemu vymezovat, například pomatení Češi proti pomateným Moravanům".

S věcí jsou samozřejmě spojeny i jiné zajímavé otázky, jako ta od Štěpána Lípy (v profilovém obrázku stylizován jako indián) "a k čemu je to dobré?", odpověděl Ludvík Souček zajímavě takto: "Dobré jen pro statistiku, jiný význam to nemá. To Tě neudělá ani lepším ani horším.".

Je zcela samozřejmé, že tyto příspěvky zaujaly lidi, kteří ctí moravskou symboliku, jak je viditelná ve velkém státním znaku České republiky, od jejího vzniku. Je to u některých z nich vidět z jejich profilových obrázků, s nimiž se zúčastňují diskuzí. Do nich si mnozí nahráli obrázky s moravskou orlicí.

A tak se skrz odkazy dostaneme na profily diskutujících, mezi nimi i na profil Vladislava Vlka. Když ze zvědavosti rozbalíme jeho nedávnou diskuzi (z října 2020) se Stanislavem Blažkem, očividně příznivcem červenozlatě šachované orlice se zlatou korunou a zbrojí s červeným jazykem v modrém poli, sledujeme na malém prostoru vyjádřeny ony dva aktuální postoje ohledně symbolů. Zaujme také zde použitá hanáčtina - ta část příspěvku v hanáčtině, která ale není jediným postojem všech Hanáků k otázce, jestli jsme Moravané nebo Moraváci. A hlavně, je přirozené, že jsme lidé různí, a proto ne vše vyjadřujeme stejně. Něco z napsaného jsou pro někoho jistě až moc radikální - neuhlazené názory. Jsme sice také v různé míře zdrženliví, když máme tvrdit, co je větší, ale jsme si jistí, že víme, co bylo dřív.

A zde je konečně kopie oné diskuze, která může připomínat jedno dějství hry s několika židlemi a počítači (obrázky jsou naznačeny, protože i jimi se pisatelé vyjádřili, jejich popisem), kde zúčastnění vyjadřují své názory (upraveno, ediční pravidla: členění do vět, čárky, tečky, velká a malá písmena, i když kvůli osobitosti vyjádření byla někde ponechána velká, jak byla napsána, pokud se zdálo, že tvar slova změnil překlep, tak i to, apod., v onom případě, že překlep vytvořil novou jednotku, tak se ponechal, protože, co kdyby v tom byl záměr, že?):

Vladislav Vlk: "Nejvyšší čas." - přidal obrázek s hodinami a moravskou vlajkou

Ludvik Souček: nahrál obrázek s moravskou vlajkou

Stanislav Blažek: "Raději zemskou vlajku Moravy!" - přidal obrázek vstupu do obecního úřadu s vyvěšenou žlutočervenou bikolórou se znakem orlice ve stejných barvách (zřejmě žlutočerveně šachovaná orlice se žlutou korunou a zbrojí s červeným jazykem v modrém poli štítu) položeným doprostřed vlajkového listu

Vladislav Vlk: "Pro mne je vlajka Moravy ta, která je uvedena. Je to původní, která pochází z praporce Moravských knížat, a nejde o vlajku ale o svobodnou Moravu bez Českého diktátu."

Stanislav Blažek: "Zemská vlajka je jedině ta, kterou schválili moravští zákonodárci. Tedy žluto - červená bikolora." - přidal obrázek se stejnou vlajkou jako výše, umístěnou mezi žlutě a červeně kvetoucími květinami

Vladislav Vlk: "Já so Hanák a Moravan a So na to hrdé, tak sem bel vechované od svéch rodiču e prarodiču. O nás na Hané prohovanó fanglo nenosime. Me sme me a me se nedáme."

Marsel María Wolf: nahrál obrázek obsahující fotografii nejstaršího barevného vyobrazení znaku Moravy (moravská orlice) namalovaného v Gozzoburgu

Stanislav Blažek: "Moravská vlajka v Šumperku" - text odkazuje na nahraný obrázek s vlajkou jako výše vyvěšenou před oknem domu, který zřejmě stojí v Šumperku

Marsel María Wolf: nahrál obrázek obsahující text a obrázek moravské orlice. Jedná se o začátek hesla Moravská orlice na Wikipedii

Stanislav Blažek: "Ano, to je středověk."

Stanislav Blažek: "Moravská vlajka v Dlouhé Loučce." - nahrál obrázek s vyvěšenou vlajkou jako výše nad vstupem do budovy obecního úřadu

Marsel María Wolf: "Někdo uctívá starý vznik a někdo novou dobu. Je hloupé se tu dohadovat."

Stanislav Blažek: jakoby mlčí, zřejmě souhlasí - nenapsal žádný text a nenahrál žádný obrázek

Karel Hájek: "Právě u toho dohadování je přece nejvíce legrace." - přidal obrázek plakátu se znakem Moravy s textem Morava nahoře

Karel Hájek: "Až na to, že Morava nemá v platném zákoně Moravskou vlajku a kromě znaku Moravě vlajka nikdy udělena nebyla a už vůbec ne taková stranická a klubová, kterou pár jedinců nosí a účelově tu svoji osobni vydává účelově za zemskou, která pro ostatni obyvatele Moravy platná neni." - přidal několik odkazů

Ludvík Souček: "Zlatá slova, zlatá slova."

Jiří Miklíček: "Asi tak. Ináč, du s vama..." - přidal obrázek s Přemyslem Otakarem II. na koni (iluminace v Jihlavské právní knize)

Ludvík Souček: "Skupina Moravanů se dala dohromady a vytvořila Moravský kulatý stůl, a tam si odhlasovali, že jejich vlajka bude ta pražská žlutočervená vylepšená zažloutlou orlicí. Historie sem. Historie tam. Tak my si taky vytvořili Druhý moravský kulatý stůl s naší modrou vlajkou. Legrace není nikdy dost. A fantazii se meze nekladou. Oni jsou Moravané od slova Pražané a my budeme Moraváci od slov Hanáci, Slováci, Poláci. Kdo je kdo, se pozná lehce. Moraváci mají o 5 milimerrů větší přirození jako Moravané. Tak rozhodl Druhý moravský kulatý stůl." - přidal obrázek s kulatým stolečkem a (neoficiální) moravskou vlajkou za ním

Ludvík Souček: "Moraváci sedléte koně. Aby byli Moraváci na koni" - přidal obrázek Moravana na koni.

Obálka sborníku z konference Morava 1918 pořádané 2. října 2021
v Moravském zemském muzeu v Brně. Byla použita grafika zlatočerveně
šachované orlice se zlatou korunou a zbrojí v modrém poli štítu

Moravská národnost a moravský jazyk jako sčítané údaje sčítání lidu 2021

Sčítání lidu, domů a bytů 2021 v České republice: podle informací v článku Sčítání lidu bude poprvé hlavně online. Moravskou národnost a jazyk uznáme, potvrdil úřad zveřejněného na stránkách Zprávy z Moravy budou Českým statistickým úřadem ve formulářích přiznaná moravská národnost a moravský jazyk při sčítání lidu na jaře roku 2021 (vyplňování začne o půlnoci z pátku 26. na sobotu 27. března 2021 a bude ukončeno 11. května 2021) brány za samostatné údaje.

Jolana Voldánová (tisková mluvčí nadcházejícího sčítání lidu, dlouholetá televizní a rozhlasová moderátorka) informovala o tom, že: "Ten, kdo možnost online nevyužije, vyplní listinný formulář. Tuto možnost bude mít od 17. dubna do 11. května.". Potvrdila, že moravská národnost a moravský jazyk budou uznány a zaznamenány samostatně. U otázky týkající se národnosti nebude ve formuláři uvedena žádná určitá možnost odpovědi, u otázky týkající se mateřského jazyka si budete moci vybrat z několika možností.

Barvy moravské orlice. Moravské barvy. Moravská kokarda

"V případě národnosti by měla být ve formuláři otázka formulována následovně: ‘Uveďte Vaši národnost (příslušnost k národu, národnostní nebo etnické menšině, ke které se hlásíte). Lze uvést dvě národnosti.’ V případě mateřského jazyka: ‘Jaký je Váš mateřský jazyk? Lze uvést dva mateřské jazyky.’ Jako možnosti pak: Český, Polský, Ukrajinský, Slovenský, Německý, Vietnamský, Romský, Ruský, Znakový jazyk, Jiný (uveďte jaký).’ Pod kolonkou ‘jiný’ bude možné uvést i jazyk moravský.".

Statistika prima je, přináší nám údaje. Jak se věc po deseti letech od posledního sčítání v roce 2011 může vyvinout? Co si od něho vlastně slibujeme? Kde nyní stojí všichni ti, co udali své moravanství v dotaznících v roce 2011? Jsou dnes bohatší, zdravější, spokojenější? Tak to má být. Vědomí těchto věcí se ovšem v závislosti na naší pozornosti během dne různě proměňuje a kolísá. Svět se neustále mění. Z toho máme radost. Jsme neustále obdarováváni. Jsme-li si toho vědomi, pak zároveň víme, že se vše zvládá, že jsme v bezpečí a že na vše stačíme. Také však, pokud se odvrátíme od nadhledu a omezíme se usilováním záchránit "to své", protože nejsme udělaní jako naprosto soběstační sami o sobě, ztratíme snadno jistotu. Abyste si během dne ve víru změn uvědomovali stálost, která dává klid, musíte si být vědomi přítomnosti. Takže, ubylo s rytmem života nás Moravanů, tak jako se mění vše, kteří cítí, že ta statistika má smysl, a je to další příležitost hlasovat, nebo přibylo?

A jestli má smysl vyzvat Moravu, aby se s radostí přidala, tak jak oslovit ty, kteří na tu připomínku čekají? Aby se nestalo, pokud se tak již nestalo, že by se toho někteří lidé báli, když by měli ve formuláři svoji lásku k vlasti vyjádřit pro ně ne zas tak obvyklými slovy. Při spojení moravská národnost se může mnohý ošívat - vzpomene si na argument "mluvíme přece všichni česky, ne?".

V roce 2011 mohla lid zaujmout i titulková předělávka části známého filmu už tak podněcujícího představivost diváků Pán prstenů: Pán prstenů - Sčítání lidu 2011, na kterou se můžeme podívat i dnes. Mohou a chtějí tvůrci pro jaro nadcházejícího roku 2021 přijít s nějakým novým, neotřelým připomenutím? Chcete, aby to bylo spíše zábavné, nebo vážné, nebo jak?

Když se tak podíváme, k čemu se je kdo ochoten přihlásit, všimneme si v diskuzích rozdílných zkušeností a postojů daných úmysly mluvčích: Jeden z nich podle toho, co si tak v současnosti o tom ten který člověk myslí, 1) říká, že "moravskou národnost si vyplním, ovšem "moravský jazyk" nikoliv. Mluvím česky, někdy horáckým nářečím, ale s "moravským jazykem" jsem se nikdy nesetkal.", na to mu odpovídá druhý hlas, jak se s tím ve svém myšlení vypořádal, že 2) "oficiálně se jazyk nazývá český, čeština. Na Moravě mu říkáme moravský." a "Moravský jazyk, je označení podoby češtiny užívané na Moravě.". A protože, kdo má poslední slovo, zvítězí, tak na pokračování konkrétní diskuze vidíme, k čemu diskuze jsou, že je stále vpřed a nikdy zpět vede důvtip jejich účastníků: "A tudíž v Turecku se českému jazyku říká jazyk turecký, viďte? Nehrejte si se slovíčky a přiznejte pravdu: Morava žádný zvláštní moravský jazyk nemá. Moravané mluví buď spisovnou nebo hovorovou češtinou nebo nářečími.". Řeklo by se, že to spíš bude o tom, co tu máme, co chceme, co je potřeba udělat teď a co bude potom.

Uživatel služby Facebook Oldřich Arnošt Fischer píše: "Děkuji za vysvětlení. Pokud je to tedy pouhý název a nic víc, nemusím jej uvádět při sčítání obyvatel. Pokud by šlo o skutečný jazyk, v kolonce bych jej uvedl." Na to mu Lexa Sychra v téže diskuzi říká toto: "Jde jenom o název. Máme společný jazyk který se společně vyvíjel a v Čechách se jmenuje český jazyk a na Moravě moravský jazyk. Kolonku jazyk je ale důležité vyplnit protože kolonka národnost bude nepovinná. A tedy kolik obyvatel ČR se hlásí k moravské národnosti se nebude počítat z kolonky národnost ale z kolonky jazyk. Čili napíše-li někdo národnost moravská jazyk český, bude započítán do národa českého.". Je to tak přátelé? V odpovědi na toto vysvětlení Oldřich Arnošt Fischer napsal "Děkuji. Pokud je to tak, napíši si jazyk moravský, neboť v žádném případě nechci být považován za Čecha. Ovšem na to šachování s kolonkami, které připravili záludní Češi, je nutno upozornit také ostatní.". Tak, jak to je? Když někdo bude zrovna ten den chtít a napíše si současně národnost česká a jazyk moravský, v jaké skupině jej statistici započítají, aby z toho vznikla ta hezká velká čísla, co čekáme? Jako Moravana?

Jasně, a v případě nutnosti můžeme všichni dělat ministry nebo tlumočníky. :-) To máte jako při jakékoli jiné aktivitě. Často se najde někdo, kdo se zeptá racionálně, a taky "co z toho budu mít?", nebo "k čemu to je?". Obavy samozřejmě nikomu neprospívají. Nejasnost také ne. Srozumitelně to, jak si to přebrat, jedna paní v rádiu kdysi vysvětlila takto: "My nejsme jiní, jsme Moravané. Tak bych to řekla. Oni jsou Češi a my jsme Moravané". Tím kromě dalšího sdělila, že žije na Moravě a miluje ji.

Přátelé vyplněním dotazníku ke sčítání lidu, ať tak nebo onak, lásku k Moravě a také k Čechám a ke Slezsku vyjádříme.

Vyplněním dotazníku vyjádříte svoji lásku k sobě.

Vyplněním dotazníku vyjádříte svoji lásku k Čechám.

Vyplněním dotazníku vyjádříte svoji lásku ke Slezsku.

Vyplněním dotazníku vyjádříte svoji lásku k Moravě.

Otázek, které stát na jaře 2021 budou zajímat, je ve sčítání 2021 23, což je oproti sčítání 2011 méně než polovina. Posledně před deseti lety to bylo 47 otázek. Tentokrát byl vypuštěn například domovní list. Dále je vcelku jedno, jaký je váš rodinný stav, jaké (kterého státu) máte občanství, jakého jste se dobrali (vám bylo přiděleno) postavení v zaměstnání, zda máte v domě koupelnu a teče vám teplá voda. Podle sčítání 2011, jak bylo vypozorováno, se lidé čím dál tím méně hlásí ke své národnosti. Lidí je v republice zhruba stejně, ale i když otázek je zhruba tak polovina, co se týče řádku s počtem Moravanů a Moravanek ve výkazu, který nás bude zajímat, bylo by hezké, aby jich po jejich sečtení bylo dvakrát tolik co v roce 2011. Přát si to můžeme. Každý soused a sousedka ať s dotazníkem udělá, co uzná za vhodné.

Moja Haná milovaná

Příběh původu Moravanů je jistě nějak vysvětlen v historických pracích. Když se jde do minulosti, tak je ale potřeba být opatrný (pozor na dogmata). Víme, že na Moravě je několik etnografických oblastí. Podívejme se na jednu z nich, Hanou. Jak jde dohromady s vědeckým popisem podaným třeba na základě vykopávek dále citovaná novodobá lidová zpráva o původu Hanáků? Ten je vysvětlen v knížce Moja Haná milovaná Jiřího Vrby (Hanácky spominání na rodnej kraj).

Barvy moravské orlice. Moravské barvy. Moravská kokarda

Jak se dostal Hanák na Hanó 

... tož to belo tak: 

Dež Pán Buh stvořel tento krásné kolaté svět, šak se s tém lopotil take šest dni, a protože bela sedmé deň neděla, tož odpočéval. Po obědě si trocho zdřiml. Pak si dal se svatym Petrem kafé. Svaté Petr mo povidá: Měle behme se Pane Bože jit podivat po tém světě, jak se ti to podařelo, ešle to všecko fungoje tak, jak sis to představoval." A tož šle. Přešle na Koséř. 

Koséř, to je néveši hanácká hora tam o Kostelca - včel se před něma rozprostřela celá Haná, rovina šeroká, že z jednyho konca na drohé nedohlidneš. Zrovna belo přede žňama, sloničko svitilo, skřevánek pěkně cvrlikal, ryž se vlnila v teplym vánko. Svaté Petr povidá: "Pane Bože, to je krása, tade be to chtělo nejakyho bodryho čoveka, keré be se tade o tó zem staral, keré be to obili požal, sklodil, vemlátil, pak to pohnojil (no oni to potom eště pohnojile ini) a znovo zoral!" "Máš pravdo," povidá Pán Buh. Tož slezle z Koséřa dule, tam negde, co só včel Střechovice, Pán Buh nabral do roci té černé hanácké hlene, naplol na ňo, abe bela vaská, a ohňácal z ni Hanáka. Chlapa jak horo, odělal mo břošesko jak stařenčena dochna, stehna jak bokovy štipe, škraně jak skřeček po žňách. Položel ho do tráve a vdechl do něho došo. Hanák nic. Ledvá odfrkoval, škraně se mo nadóvale jak žabě břoch před bóřkó. Tož to néni samo sebó, Pán Buh šil, otrhl ječné klásek a milyho Hanáka ostim pošméral pod nosem. 

Hanák třekráť kéchl, pak veskočel... No prd veskočel, převalel se na všecke štere, zvihl svó těžkó zadnico, jak se zchabral, postavil se před teho névešiho a povidá: "Te holomko, poslóché, te mě tode bodeš trhat muj ječmeň? Sels ho? Nesel! Tož ho nech bet!" 

Tož tak se dostal Hanák na Hanó. A od téch dob se lopoti na polo jak tá tróba, celé opocené, zatímco ledi ve městě chodijó nastrojeni jak páni. 

Na prostijovskym zámko stoji krásnym pismem psany, "Hanák tade bode do skonáni světa, tento prostijovské zámek, dyl o štere leta". Tož, věřme, že temo tak bode. V jedné ledové pěsničce se zpivá: 

Na té našé Hané všecko máme,
Na té našé Hané zpíváme,
Na té Hané požehnané, Hanák orat nepřestane,
Me sme me a me se nedáme... 

Toto převyprávění k době dávno minulé pochopitelně nezmiňuje znak Moravy. To je záležitost nejdříve až tak toho 13. století. Když se řekne lidové umění, napadnou nás např. kroje. Kroje mají tradici již v renesanci (viz límce kopírující španělská okruží). A co hanácký kroj? Jak s ním je to dnes? Podle podoby kroje máme poznat hlavně tři věci. Odkud muž, žena je? Je svobodný (svobodná), je ženatý (vdaná)? Je bohatý (bohatá), je chudý (chudá). Kroj měl ten, kdo na něj měl peníze; a i podle toho se svým vzhledem lišily. Na kolik to vyjde dnes? Na odhadem čtyřicet tisíc vyjde mužský, na padesát tisíc ženský kroj? Nebo podle materiálu a nezbytného času na zhotovení na víc? Toto za předpokladu, že je kroj zhotoven pomocí ruční práce, aby kroj vydržel hodně (a počkáte si rok dva, dokud nebude hotový - stovky hodin práce - vyšívání atd.), nebo snad strojní vyšívání? Vydrží toto?

Jsou možná hanácké kroje, které byly vyrobeny mimo Hanou. Potřebujete určitě hanáckou pokrývku hlavy (dnes dělané šátky pečlivě uvažte tak, aby byla vidět jen ta potištěná strana). Většina z ceny padne na materiál, který přitom ani všechen na Moravě není k sehnání. Samotná (ručně dělané kroje) práce vypadá v poměru k materiálu překvapivě levně. Čekali byste, pokud byste věděli, jak dlouho trvá kroj udělat, že to bude dvakrát dražší. Možná jde ale i o to, jak dlouho a kdo to bude za tolik dělat, s jakým nadšením to - lépe řečeno, s láskou (i většinu života) dělá. Pro látky se jezdí až do Vídně i do dalekých Čech. Je taky třeba si uvědomit, že kroj je sváteční oděv, určený k nošení ve sváteční den. Podobně se to mělo se slavnostní keramikou. Obyčejně kdysi obyčejní lidé jedli z obyčejné kameniny, a to lepší se použilo několikrát do roka.

Dnes slyšíme, že tu někdy nečekaně může být, když už bychom chtěli pokračovat v tradici a kroj pořídit, vážný problém. Po roce 1848 venkovský kroj ustupuje, jakožto symbol "poddanství" na úkor černého obleku. Tradici, kdy se kroje běžně více nosily, pro nás pořád představuje 19. století. K tomu by se výrobci měli vracet a mělo by se zkoumat, jak to tehdy vypadalo, abychom na sobě mohli mít zvláštní kroj určený pro naši oblast. Vývoj v odívání se samozřejmě taky nezastavil. Pak opět přišla doba, např. konce 30. let a začátku 40. let 20. století, kdy se kroje zase víc dělaly (a dělaly se z toho, co bylo po ruce, a taky i proto, že se čekalo na konec války, který by v nich oslavili). Tehdy se některým i mohl víc líbit kroj kyjovský, protože dobře vypadá, a nechali si jej dělat.

A tady to máme. Pochopíme situaci, kdy zvyky v jedné dědině ovlivnily druhou (třeba se tak stalo až ve 2. polovině 20. století, to víte, obyvatelstvo se pohybuje, obyvatelstvo se mísí, a za určitých okolností v místě nové doplní nebo dokonce nahradí "původnější"). Jak bylo napsáno, vývoj stylu je taky přirozeně brán jako přirozená věc. Přenášení zvyků z docela velké dálky, když je snaha navazovat na tradice, je ovšem prvek dekadentní.

Dnes zájem o kroje celkem je a dost, třeba aby měli lidé co na hody. Stal se z toho více folklór. Odhlédneme-li od toho, že kroj ani není na každodenní nošení, a na nákupy nejspíš v kroji chodit nebudete. K jaké tradici se pak ale budeme (chtít) vracet? Neboli, když se dnes, jako to mohlo být už v těch třicátých letech, pořídí kroj z jiné oblasti, a udělá se s ním fotka, k čemu se bude chtít vracet dcera takové matky, když tu fotku jednou vytáhne a řekne, že to bude tak a tak?

Pěkná je připomínka kožichu ocáskového (podle německého názvu zase cípatého, doloženým moravským výrazem prsního) nošeného jistě hlavně v 18. a 19. století (3. čtvrtina 19. století je v dějinách tohoto kožichu dobou, kdy už je nejspíš na ústupu, ale ještě v polovině 20. století jej tu a tam měli při práci na dotrhání). Velice zajímavé je, že na něm v tom 18./1. polovině 19. století (?) měli v místě uprostřed hrudi našito srdce (červené). (Červené) srdce je tradiční symbol - viz na vesnických pečetích, perníku, zdobení keramiky, ale třeba i dvířkách na suchý záchod ...

A i když nemusíte mít kroj, tak jsou tu krásné písničky a hudba, které naleznete na albech, která se dají sehnat (jsou stále v prodeji). Abyste věděli, po čem jít, tady je jednoduchý přehled produkce z posledních let: 

Šternberská cimbálová muzička: Vrť se, mily vřeteno. Písně a tance z Lipenského Záhoří. V roce 2005 v Olomouci vydal Zbyněk Žůrek, Folklorum. 

Muzika Haná a členové souboru Haná z Velké Bystřice: Debe decke tak belo. Lidové písně ze srdce Moravy. (Hanácké tance ze 17. století) V roce 2016 v Olomouci vydal Zbyněk Žůrek, Folklorum. 

Cimbálová muzika Strunky: Eště se podivám... Lidové písně ze srdce Hané. V roce 2011 v Olomouci vydal Kamil Valenta. Poznámka: Tato nahrávka chlapecké cimbálové muziky Strunky je hudebně vysoce hodnocena. 

Hanácká mozeka Litovel: Nad Betlémem vězda stoji. Hanácké koledy hraje Hanácká mozeka Litovel. Vydáno v roce 2014 ve Velké Bystřici. 

Hanácký mužský sbor Rovina: Dež se já šil na Svaté Kopeček... V roce 2017 vydal Hanácký mužský sbor Rovina. Hrají a zpívají: Hanácký mužský sbor Rovina, Dívčí sbor Jaderničky a Cimbálová muzika Záletníci. Nahráno v březnu a květnu 2017 ve studiu Českého rozhlasu Olomouc.

A při všem tom zpívání a juchání (jucháči :-) si vzpomeňte a vyvěste moravskou vlajku.

Barvy moravské orlice. Moravské barvy. Moravská trikolóra