Rozhledna Komec

Ve Sportovním areálu Komárov, v městské části Brno-Komárov, stojí rozhledna Komec. Vedle turistické známky číslo 2134 Rozhledna Komec, Brno, si z návštěvy rozhledny a jejího okolí můžete odnést záběry vlající moravské vlajky na jejím vrcholu.

Moravská vlajka na rozhledně Komec

Ve sportovním areálu Brno Komárov jsou mimo jiné lezecká stěna, víceúčelové hřiště a kurty, šipky a hřiště pro jízdu na kolečkovém prkně.

Vlajka Moravy

Moravská vlajka na domě ve Vyškově - Křečkovicích

Ve Vyškově - Křečkovicích je před prostřední okno domu s nápisem (vývěsním štítem) Základna - jde o pohostinské zařízení, stojícího vedle kruhového objezdu umístěna moravská vlajka. Je krásně vidět. Skoro každý, kdo jde a jede kolem, si jí hned všimne. Fotografie byly pořízeny 23. ledna 2021.

Pro přesnost uveďme, že v modrém listu vlajky je červenobíle šachovaná orlice se žlutou korunou a zbrojí a červeným jazykem. Jedná se zřejmě o vlajku vyrobenou před rokem 2015, jaká se dříve dělala (s červeným jazykem, což se dá považovat za odkaz na jiná provedení moravského znaku, jak je tvůrci viděli a považovali za moravskou orlici).

 

Orlici zde popisujeme podrobně proto, že chceme připomenout, že abychom mohli stručně a výstižně napsat, že je to vlajka s moravskou orlicí, tak přesně vzato by musela mít žlutý jazyk, tak jak jej moravská orlice (heraldický pojem) má. Stačí se podívat na státní znak České republiky a na jeho popis.

Vlajka je uchycena tím způsobem, že je stále pěkně vypnutá. Je tam takto jistě přinejmenším posledních několik týdnů.

Placka moravská orlice

Stejnou kresbu orlice najdeme nabízenu jako "placku moravská orlice", kde je jazyk žlutý, takže popis nabízeného zboží odpovídá výrobku.

Někomu, jehož okno má tvar čtverce, nebo také tomu, kdo má koně, by se zase mohl hodit moravský prapor čtvercového tvaru (heraldický čtvercový jezdecký prapor - kornet).

Kornet - čtvercový jezdecký prapor

Ale poslechněme hlas odborníka, který říká: "je to sice (opticky) krásné (viditelné), ale protokolárně děsivé (nedůstojné/nevhodné přibouchnout vlajku do okna) ... stačil by fasádní držák, ne rovnou stožár".

Loď Morava u mola v přístavišti na Brněnské přehradě v Bystrci

Fotografie lodi Morava zakotvené u mola přístaviště Brněnské přehrady v Bystrci ve velkém rozlišení byly převzaty z Wikipedie - obrázky k článku k lodi Morava. Vidíme na nich pravobok a levobok lodi a horní palubu lodě, detail repliky původní kormidelny. Tyto záběry nabízí jiné pohledy na loď, než fotografie lodi a přístaviště v příspěvku Loď Morava na Brněnské přehradě z doby před dvěma týdny.

 

Když jsme v roce 2017 informovali o pravidelné soutěži o nejkrásnější fotografie moravských symbolů (včetně dříve pořízených záběrů), vybrali jsme ze zaslaných obrázků ty, které vycházely z moravské orlice. Jelikož jsme v odkazovaném fotoalbu s fotografiemi pořadatelům zaslanými letos prakticky žádný takový nenašli, je naše volba vítěze jednoduchá a stávají se jím snímky, na které jste se právě podívali. Pokud bychom mohli, odměnili bychom rádi jejich autora, který zachytil loď Moravu s vlající moravskou vlajkou, sklinkou medu.

Barvy moravské orlice. Moravské barvy. Moravská trikolóra

Politický kalendář občanský a adresář zemí koruny České na rok, č. 1, 1904 - Prapory národní a barvy zemské a Znak zemský

Politický kalendář občanský a adresář zemí koruny České na rok, Praha: Nákladem vydavatelstva Politického kalendáře občanského a adresáře zemí koruny České, 1904. č. 1, Prapory národní a barvy zemské, s. 140; poznámka: takto i v dalších vydáních, např. rok 1910:

Prapory národní a barvy zemské.

Heraldické (znakové) barvy naznačují se následujícím všeobecně užívaným čárkováním: plochy bílé značí stříbro, tečkované zlato, svislé přímky barvu červenou, přímky vodorovné modrou, linky šikmé zelenou, křížované černou barvu. — Porovnej též zemské barvy v části: Zlaté a stříbrné peníze všech států na zemi.

Na obrázku je zachycen prapor Moravy nakreslený jako bílo-
červenomodrá trikolóra. V bodu 2) se píše k moravskému praporu
podle znaku zlatě a červeně šachované orlice, a podle toho
o praporu s barvami žlutou a červenou. V článku na další
straně Znak zemský, který byl zpracován podle textu Vincence
Brandla, se píše jednak o tom, že barvy zemské jsou zlatá
a červená, také o zlatočervenomodré trikolóře. A současně
o bíločervenomodré moravské trikolóře.

1. Český prapor. Poněvadž jest znakem království Českého stříbrný lev v červeném poli, musí býti na českém praporu vždy barva bílá před červenou. Bílo-červené prapory jako Čechy mají: Polsko, Chorvatsko, Tyrolsko, Monako, Hesensko, Holštýn, Lubeck; — červeno-bílé: Černá Hora, Švýcary, Egypt, Brémy, Hamburk.

2. Moravský prapor. Znak Moravy je zlatě a červeně čtvercovaná orlice v modrém poli. — Viz delší článek »Znak zemský« zpracovaný dle Brandlovy »Knihy pro každého Moravana«, mezi úvodními statěmi v části »Markrabství Moravské«. V praksi užívá se na moravském praporu pouze barvy žluté-červené, jak i zemské samosprávné úřady pečetí.

3. Slovanská trikolóra. V době oslavy stých narozenin Palackého došlo nás mnoho dopisů, v nichž bylo o správném složení barev slovanské trikolóry pochybováno. Obrátili jsme se proto na vynikajícího pamětníka roku osmačtyřicátého, pana Jos. L. Turnovského, spisovatele a ředitele kanceláře Ústř. Matice školské ve v., a obdrželi následující odpověď: »Na dotaz ve příčině složení barev trikolóry slovanské mohu dle vědomí svého jen tolik pověděti, že až do březnových dnů 1848 nebylo slovanské trikolóry a že teprve vznikem studentské legie »Slavie«, jejíž původcem byl, jak se zdá, Jos. V. Frič, objevila se modro-bělo-červená trikolora na kokardách této legie. Složením barev jest tato trikolóra totožná s francouzskou, vzešlou r. 1789 při početí veliké revoluce. Přijetí francouzské trikolory republikánské za slovanskou zakládá se na libosti pražského studentstva českého, v němž Frič r. 1848 vynikající úlohu měl, pro revoluční únorové hnuti pařížské, kterým král Ludvík Filip byl trůnu zbaven a druhá republika prohlášena, čímž trikolóra z r. 1789 znova platnosti nabyla. Až dosud byla v třikoloře barva modrá nahoře, bílá uprostřed, červená dole. Jiného složeni neznám«. — Na obrázku z r. 1848 vyobrazen je Frič se šerpou přes prsa barvy modro-bělo-červené. Viz »Odkaz J. V. Friče«, vydaný nákladem F. Šimáčka v Praze 1898. — Nynější seřadění barev slovanské trikolóry: bílá-modrá-červená stalo se bezpochyby beze všeho odůvodnění v letech šedesátých při tvoření se nových česko-slovanských spolků a jednot anebo sloužila zde snad za vzor ruská obchodní vlajka — námořní, a tedy nikoliv národní a zemský prapor — bělo-modro-červená, kterou si r. 1694 Petr Veliký, když první loď pouštěl na moře, sestavil z vlajky holandské či nizozemské, změniv pořádek barev?! Srbská trikolora má ty samé barvy jako u nás oblíbená slovanská trikolóra, jenže v pořadu opačném: červená-modrá-bílá. Národní srbský prapor v Chorvatsku, Slavonii a v jižních Uhrách, bílo modro-červený jest povahy národní a užívání jeho povoleno nařízením společné vlády r. 1880; chorvatská trikolora: červeno-modro-bílá, vznikla spojením zemských barev Chorvatska a Slavonska a ustanovena nařízením vlády chorvatské r. 1876. A jak povstala franc. trikolora jako znak svobody? Náhodou. Když Pařížané na počátku velké revoluce r. 1789 dobyli bastillu »baštu tyranství«, okrášlil se jedenkaždý městskou kokardou (červeno-modrou, barvy to města Paříže), a když den na to král na pozvání lidu z Versaillu do Paříže přijel, připojil z radosti lid k tomu ještě barvu bílou, barvu bourbonskou (bílý prapor se zlatými liliemi)."

Politický kalendář občanský a adresář zemí koruny České na rok, Praha: Nákladem vydavatelstva Politického kalendáře občanského a adresáře zemí koruny České, 1904. č. 1, Znak zemský, s. 141:

"Znak zemský, obyvatelstvo, počet obcí na Moravě.

Znak zemský.

Jak z pečetí přivěšených na nejstarších listinách moravských jmenovitě z let 1199'až 1278 spatřiti lze, měla Morava původně týž znak jako království české, t. j. lva s dvojatým ohonem. První stopa o orlici jest z r. 1213, kde na listě králeviče Děpolta se spatřuje v pečeti půl lva a půl orlice; celá orlice se vyskytuje na pečeti přivěšené k listu markrabí Přemysla Otakara r. 1233; ale nalézá se i po tom roce často ještě český lev na zeměpanských pečetích moravských, od r. 1278 však pozorovati lze, že na tak zvaných jízdeckých pečetích (kde kníže vyobrazen jest sedě na koni, maje často prapor v ruce) se objevuje často ve štítě orlice, na praporu pak český lev. Teprve od doby knížat lucemburských objevuje se v listinách Moravy se týkajících jedině orlice kostkovaná a český lev od toho času na pečetích již se nespatřuje. Kostky či šachy byly barvy bílé a červené. O barvách těch se dovídáme z tak zvané opravy erbu markrabství moravského, která se stala r. 1462, v níž se ustanovilo, aby šachy bílé či stříbrné nahraženy šachy žlutými či zlatými. Když totiž Rakušané proti císaři Bedřichovi IV. se zbouřili, přispěli mu na pomoc král český Jiří a Moravané, jimžto velel Jindřich z Lipé, hejtman markrabství moravského, kterýžto Jindřich s pány ostatními, účastníky té výpravy, císaře žádal, by posavadní erb moravský opravil a stříbrnou barvu kostek ve zlatou proměnil. To císař učinil a ustanovil, aby od té doby orlice žlutě a červeně kostkovaná v modrém poli byla znakem markrabství moravského. Ač císař v privileji na tu opravu erbu vydaném ustanovil, aby věčně potrvala, přece ona ani v život nevešla, ana země moravská i po vydání toho privileje pořád užívala staršího erbu, t. j. orlice bíle a červeně kostkované. Privilej sice byl uložen k ostatním privilejům a svobodám zemským, ale ustanovení jeho nepřijato a neprovedeno. Na této okolnosti se nemění nic tím, že Ferdinand II. r. 1628 dotčený privilej s ostatními svobodami zemskými potvrdil; neb i po tomto potvrzení země užívala jen starobylého erbu s barvou červeno-bílou, který také na obnoveném zřízení zemském týmž Ferdinandem II. r. 1628 vydaném se spatřuje, a jak svrchu dotčeno, dále ho i v 18. a 19. století až do let sedmdesátých užíváno bylo. Když se r. 1848 moravský sněm sešel, napsal prof. AI. Sembera článek, v němž dokázati se snažil, že na základě privileje r. 1462 pravý zemský erb markrabství moravského jest červeno-žlutá orlice. Poslancové tehdejší názor Šemberův si osvojili a usnesli se ministerstvo vnitra požádati, aby ve veliké pečeti císařské červeno-bílá orlice v červeno-žlutou se proměnila. Poněvadž však změnu takovou tak snadně provésti nelze, jelikož veliký erb císařství rakouského upevněn jest na všech domech vyslanců, kteří Rakousko v cizích zemích zastupují a každou změnu tohoto velikého erbu říšského muselo by předcházeti diplomatické vyjednávání s cizími mocnostmi, tak tedy jest posud ve velikém říšském znaku moravská orlice červeno-bílá, kdežto nyní výbor zemský užívá červeno-žluté. Barvy zemské jsou dle toho zlatá a červená. V praksi užívá se však trikolory: zlaté, červené a modré s připojením barvy pole k barvám obrazu znakového. V pravdě je však moravská trikolora bílá-červená-modrá — podobající se národní trikoloře slovanské: modro-bílo-červené."

(...)

Loď Morava na Brněnské přehradě

Když nedávno čeřila poklidnou hladinu toku zpráv, které se k nám dostávají, informace, že za název rekonstruovaného plavidla, které se opět bude plavit po Brněnské přehradě v Bystrci, bylo vybráno jméno Morava, zajásali jsme. Současně mnohého napadlo, zda nebo lépe řečeno kdy na stožáru lodi pojmenované Morava zavlaje moravská vlajka.

První náměstek primátorky Petr Hladík při křtu lodi, jehož se zúčastnili zástupci města Brna a brněnského dopravního podniku, řekl: “Já mám jedno takové přání. My loď dnes oficiálně pojmenujeme Morava. Ale ještě víc bych si přál, kdyby na lodi vlála vlajka Moravy”.

Barvy moravské orlice. Moravské barvy. Moravská trikolóra

Inu, lodě si na předpisovou (správnou) oficiální vlajkoslávu vždy potrpí.

Jak dokazuje rozlišením malý snímek, který nám byl přeposlán, již se tak stalo. Druhá vlajka je plavební společnosti (odvozená od vlajky Brna, ale s vyšším počtem a poměrem bílých a červených vodorovných pruhů). Lodní dopravu provozuje na Brněnské přehradě od roku 1946 Dopravní podnik města Brna (DPMB).

S upozorněním na loď Morava na Brněnské přehradě se lze setkat na boku tramvaje DPMB.

Pokud byste se chtěli po Brněnské přehradě projet zrovna s touto lodí, bude dobré se předem zeptat, kdy jezdí.

Dále jsou vybrané snímky z pondělí 24. srpna, kdy stála zakotvena v přístavu. Ten den nejela. Podle informace poskytnuté zaměstnancem pokladny má jet v úterý, ve čtvrt na deset.

Odznak moravská vlajka

Firma Alerion začala pod označením "moravská vlajka s orlicí" nově prakticky za manipulační poplatek (aktuálně je na příslušné stránce uváděno 30 Kč, což je "skoro zadarmo", je to tedy cena symbolická) nabízet limitovaný (?) odznak v podobě moravské vlajky. Na druhé straně je, jak čteme na jednom z obrázků v galerii, vyražen jen nápis "ALERION.CZ". Sám bych za něj dal aspoň 150 Kč, aby firma na základě celkového výnosu složeného i z mého drobného příspěvku mohla hned nechat udělat další, protože odznak je to krásný.

Stanovená cena vynikne při srovnání s odznakem v podobě moravského znaku, nabízeným (podle velikosti) za 129 Kč a 139 Kč pod označením "moravská orlice na modrém poli", u kterého je poznámka: "Na tomto typu odznaku Moravy je vyobrazena stříbrno/bílo-červeně šachovaná orlice se zlatou/žlutou korunou a zbrojí v modrém poli.". Dá se proto očekávat, že za takovou a vyšší cenu bude odznak v podobě moravské vlajky nabízen v budoucnu.

Následující informace jsou převzaty ze stránky s tímto odznakem. Dá se předpokládat, že těchto odznaků bude firma mít jen určitou zásobu, která bude v nabídce po určitou dobu. Bude platit "kdo dřív přijde, ten dřív bere".

Moravská vlajka má podobu (velkého brožového) odznaku, kde je vyobrazena bíle a červeně šachovaná orlice se žlutou korunou a zbrojí v modrém poli. Odznak má rozměr 1,8 × 2,8 cm. Kvalitní ražený odznak s povrchovým zalitím lakovou glazurou s moravskou orlicí promění vaši klopu, dá jí eleganci a povznese ji na symbolickou úroveň, stejně tak i jakýkoliv jiný pánský či dámský oděv (oblek, bundu, svetr, mikinu, čepici, batoh, ...).

Nositel odznaku se hrdě a přitom vkusně hlásí k tradici Moravy a všem hodnotám, které představuje.

Odznak s moravskou orlicí je vyhotoven kvalitní hlubokou ražbou do zvláštní kovové slitiny a následným přesným barvením. Konečné zalití glazurou (pryskyřicí), která vytváří trojrozměrný efekt grafiky, zvýrazňuje barvy, chrání a zvyšuje celkovou hodnotu výrobku. Uchycení je v zadní části na bezpečnostní špendlík (knoflíček). Každý odznak je zabalen samostatně v průhledném samolepicím sáčku.

Odznak s moravskou orlicí - moravská vlajka, se hodí pro slavnostní a důležité příležitosti nebo jako dárek. Originální odznaky jsou také ceněným sběratelským artiklem.

Vyvěšení moravské vlajky 5. července 2019

Jako skoro každý rok i letos patří první obrázek moravské vlajce vyvěšené na Nové radnici v Brně. A pak hurá do Břeclavi. Loni nebylo vyvěšeno nic, jak si můžete připomenout z loňského článku k vyvěšování moravské vlajky. A tak je tento ročník vyvěšování moravské vlajky věnován obejití zhruba těch samých míst. Jelo se po mírně odlišné trase, a tak byla navštívena i jiná města na jihu Moravy. Obecní volby proběhly na podzim loňského roku, takže: jak se to promítlo do ochoty zastupitelů vyvěsit moravskou vlajku? Co se změnilo, nebo nezměnilo?

Nová radnice v Brně

Hned, jak jsme vystoupili na břeclavském nádraží, vzali jsme to indiánským krokem do centra, přes most přes Dyji, k městskému úřadu u náměstí v Břeclavi. Před radnicí na stožáru za bezvětří visela žlutočervená bikolóra - nebylo toho o moc víc vidět. Proto otočit se a rychle zpět na nádraží, vlak pojede za chvíli. Ano, dá se to stihnout. Podruhé minuta místní hlava s jejím němým výkřikem, kterou by se pro ten den hodilo přesunout na druhý břeh Dyje, kde by uplatnila své umění. Na nádraží dokonce snad ještě rychleji než v opačném směru - viz blížící se příjezd vlaku, který nás má přiblížit následujícímu lákavému cíli, jímž je Hodonín. V Hodoníně loni stejně jako v Břeclavi nebylo vyvěšeno nic.

Stožár před břeclavskou radnicí

Konečně. Na hodonínské radnici je v roce 2019 vyvěšena moravská vlajka. Na to, jak moravská vlajka v Hodoníně vlaje, se můžete podívat v záznamu hodonínské televize.

Hodonínská radnice

Vlajky vyvěšené na hodonínské radnici

Celkový pohled na městský úřad v Hodoníně

Příjemně překvapilo i Staré Město, kde 5. července 2018 také nebylo vyvěšeno nic. Nyní: Moravská vlajka. Poznámka: všimněme si ovšem červeného jazyka.

Bíločerveně šachovaná orlice se žlutou
korunou a zbrojí a červeným jazykem
na radnici města Staré Město
(u Uherského Hradiště) 5. července 2019,
moravská vlajka

Bíločerveně šachovaná orlice se žlutou korunou a zbrojí
a červeným jazykem na radnici města Staré Město

Napajedla se letos iniciativy za vyvěšení moravské vlajky účastní poprvé. Město má ve znaku od roku 1899 kromě jiného zlatočerveně šachovanou orlici (příčná zeď ze stříbrných kvádrů, dvě stříbrné věže s trojdílnými okny a se sedlovými střechami, zlaté makovice, mezi věžemi svatý Jiří ve stříbrném brnění na stříbrném koni vráží kopí do draka, nad nimi červeně a zlatě šachovaná orlice v modrém poli, v otevřené bráně městské zdi stříbrný srp). To by mohlo být vysvětlení pro žlutočervenou inklinaci zastupitelů, kterou vidíme převedenu do praxe ve formě vlajky jako: žlutočerveně šachovanou orlici se žlutým jazykem v modrém štítu umístěném uprostřed žlutočervené bikolóry.

Napajedelská radnice

To Otrokovice se zapojily už po sedmé. Na městském úřadě ale 5. července byly jen unijní vlajka, vlajka České republiky a vlajka Otrokovic.

Otrokovická radnice

Při cestě autobusem byla moravská vlajka nečekaně zahlédnuta na obecním úřadě Kvasic, které se účastní podruhé. Takto vypadá snaha o její zvěčnění fotoaparátem přes sklo rozjetého dopravního prostředku.

Obecní úřad v Kvasicích

Město Vyškov se účastní jubilejně po desáté. V předchozích ročnících vyvěšovalo vlajku se žlutočerveně šachovanou orlicí se žlutým jazykem v modrém štítu umístěném uprostřed žlutočervené bikolóry. Letos je to jiné. Ve Vyškově zavlála moravská vlajka.

Vyškovská radniční věž

Moravská vlajka na vyškovské radniční věži

Pokud byste snad na obrázku dobře neviděli na vlajku České republiky, moravská orlice vám její barvy ráda připomene.

Ukázky dokumentů informujících MNO o rozhodnutích městských rad k její žádosti o vyvěšení moravské zemské vlajky/moravské vlajky/vlajky Moravy poskytují následující obrázky, zde města Hodonín a Vyškov.