Moravská orlice jako součást státního znaku na papírových bankovkách České republiky

Měnovou jednotkou České republiky je (od měnové odluky 8. února 1993) Koruna česká (zkratka: Kč, mezinárodně v ISO 4217 CZK). V předchozí době (R-U, ČSR, ČSSR, ČSFR) se se znakem moravské orlice na bankovce setkáme jen v několika případech a to po vzniku Československa v roce 1918 (Státovky I. emise (1919): 1) hodnota: 1 Kč, jméno: I. Jedna koruna, rozměr: 100 x 60 mm, vydání: 15. 4. 1919, platnost od: 24. 9. 1919, platnost do: 31. 12. 1924, Autor: neznámý, ateliér tiskárny - hypoteticky Rudolf Junk), 2) hodnota: 50 Kč, jméno: I. Padesát korun, rozměr: 138 x 81 mm, vydání: 15. 4. 1919, platnost od: 8. 11. 1919, platnost do: 31. 12. 1924, Autor: neznámý, ateliér tiskárny - hypoteticky Rudolf Junk), 3) hodnota: 100 Kč, jméno: I. Sto korun, rozměr: 165 x 95 mm, vydání: 15. 4. 1919, platnost od: 7. 7. 1919, platnost do: 31. 1. 1921, Autor: Alfons Mucha; Bankovky NBČS (1926-1939): 1) součást velikého znaku republiky Československé: hodnota: 50 Kč, jméno: III. Päťdesiat korún, rozměr: 162 x 81 mm, vydání: 1. 10. 1929, platnost od: 27. 4. 1931, platnost do: 30. 11. 1944, Autor: Alfons Mucha, rytina Karel Wolf; Bankovky a státovky (1945-1953): 1) součást velikého znaku republiky Československé: hodnota: 50 Kčs, jméno: A Päťdesiat korun "Londýnská emise", rozměr: 140 x 72 mm, vydání: b. l. 1945, platnost od: 1. 11. 1945, platnost do: 31. 5. 1953, Autor: Hugo Fleury, rytina J. A. C. Harrison).

Po vzniku České republiky moravskou orlici vidíme na rubní straně všech bankovek v oběhu v hodnotě 100, 200, 500, 1000, 2000 a 5000 Kč. Autorem podoby všech bankovek České republiky je Oldřich Kulhánek. Tinktury ve státním znaku České republiky jsou provedeny šrafováním (o šrafování viz např. Milan Buben: Encyklopedie heraldiky, 1. vydání: 1994, nebo Václav Rytíř: Heraldické tinktury, kovy - barvy - kožišiny a jejich šrafování, 1941).

Prohlédnout si je lze (náhled, podsvícení, UV světlo, informace o bankovce) na stránkách České národní banky (ČNB) v animaci České bankovky. Zde jsou zřejmě zobrazeny podle znění § 13 zákona 274/2011 Sb. o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí Reprodukce bankovky.

Pro přímé pozorování se zblízka podívejte na obsah své peněženky, kde nějakou bankovku najdete. Lze se ovšem v digitální podobě setkat i s reprodukcemi, které předpis doslovně nedodržují.

Dodejme, že státní znak se nachází i na všech používaných kolkových známkách. Kolkové známky, tzv. „kolky", slouží k úhradě správních poplatků institucí veřejné a státní správy. Jednotlivé kolkové známky se odlišují barvou (žlutá, olivově zelená, hnědozelená, tyrkysově modrá, blankytně modrá, fialová, oranžová) a výší nominální hodnoty (1, 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 a 1000 Kč). O ceně, platnosti a ochranných prvcích kolkových známek se lze dozvědět více na odkazované stránce České pošty.

Razítko s moravskou orlicí pro označování výrobků na Moravě a razítko se slezskou orlicí pro označování výrobků ve Slezsku

V případě kolkování značkou s moravskou orlicí, která samozřejmě není barevná v tom smyslu, že znak Moravy je proveden jako stříbrnočerveně šachovaná zlatě korunovaná orlice se zlatou zbrojí v modrém poli, se vlastně jedná o dnešní chráněné označení původu. V josefínské době se jím kolkovaly výrobky. Přímá ukázka se nám zřejmě až dodneška nedochovala. Patent, ovšem černobílý, bychom našli v dobových sbírkách zákonů a nařízení.

Šlo o udržení dosavadní důvěry v kvalitu komerčního plátna v zemi a v cizině. V budoucnu se měl označit jen ten kus komerčního plátna, který měl přiměřenou jakost, předepsanou délku a šířku. V textu se popisuje označení značkou červené barvy s příslušným zemským znakem na vyčuhujícím konci plátna.

Nachricht.

Seine Kaiser-Koeniglich-Apostolische Majestaet haben in der huldreichesten Absicht, die erblaendischen Leinwanden in dem bisherigen guten Kredit, sowohl inner Landes, als in der Fremde, fortan zu erhalten, allergnaedigst anzubefehlen geruhet, daß in Hinkunft, und von nun an nur die eigentlichen Kommerzial-Leinwanden, welche die qualitaetmaessig vorgeschriebene Laenge, und Breite halten, an dem heraushaengenden Ende des Stueckes mit den betreffenden gewoehnlichen Landeszeichen in rother Farbe (wie hier unten bemerket ist) bezeichnet, alle uebrigen hingegen, die nicht nach der vorgeschriebenen Qualitaet sind, zwar aller Orten nach Willkuhr zum Verkaufe gebracht, jedoch von Landesobrigkeit wegen gar nicht bezeichnet werden sollen: durch welchen Unterschied der Kaeufer gleich, ohne die Leinwand zu messen, sich selbst ueberzeugen kann, ob das Stueck, eine sogenannte, die bestimmte Laenge und Breite haltende Kommerzial-Leinwand sey, oder nicht?

Welches hiemit auf allerhoechsten Befehl zu jedermanns Wissenschaft, und um sich vor Schaden, und Bevortheilung zu bewahren, kundgemacht wird.

Landeszeichen von Maehren.

Landeszeichen von Schlesien.

Na razítku určeném pro Moravu (zemská značka Moravy) je v legendě razítka s moravskou orlicí text: MARGKRAFTUM MAEHREN. Razítko je určeno pro označování plátna v Markrabství moravském.

Markrabství moravské, moravská orlice

Na razítku pro Slezsko (zemská značka Slezska) je v legendě razítka se slezskou orlicí text: HERZOGTHUM SCHLESIEN. Razítko je určeno pro označování plátna ve Vévodství slezském.

Vévodství slezské, slezská orlice