Erbovník Wernigeroder, 4. čtvrtina 15. století, okolo 1486

Na konci 15. století (mezi lety 1486–1492) byl v jižním Německu (možná blízko Nördlingen) sestaven erbovník zvaný Wernigeroder Wappenbuch nebo Schaffhausensches Wappenbuch. Uložen je v Bavorské státní knihovně, Cod.icon. 308 n.

Erbovník je důležitým svědectvím o přechodném období od středověkých ke klasickým heraldickým pravidlům (např. papežské erby jsou zobrazovány s Petrovými klíči zkříženými za štítem, což je zvyk, jenž byl samými papeži teprve postupně přijímán v průběhu 16. století, zatímco zkřížené klíče nad štítem byly poprvé použity o několik desetiletí dříve, okolo 1420).

Na 261 foliích erbovník představuje různé znaky, jak bylo dobovým zvykem roztříděné podle hodností, jež postupně klesají, počínaje řadou čistě vymyšlených a symbolických znaků (Bůh, Ježíš Kristus, smrt, "první znaky" králů Abysay, Sabytay, Banabias, "král Alfons Kastilský", "svatý král Jób", "svatý rytíř Eustach"), které následují (skutečné) královské znaky Švédska, Rakouska a Durynska, a devět znaků přisuzovaných devíti statečným.

Poté následují současné znaky používané v té které době, počínaje papežským znakem Inocence VIII., říšským znakem rakouských Habsburgů a císařským orlem císaře Svaté říše římské, královskými znaky Francie, Anglie a Řecka aj.

Po tomto úvodu kniha od fol. 20v pokračuje realističtějším přehledem dobových znaků. Tyto jsou uspořádány takto: země a šlechta Španělského království, vysoká šlechta Svaté říše římské, Burgundska, Savojska, Milána a Neapole (fol. 20-29); vyšší šlechta Svaté říše římské z vévodství Kleve, Geldern, Liegnitz, Werdenberg, Württemberg, Habsburgské země, a znaky různých hrabství (fol. 29-85). Následují znaky nižší šlechty a některých vznešených měšťanských rodin (fol. 86-255) a znaky převážně říšských měst (fol. 257-262).

Nachází se v něm erby s českým lvem a moravskou orlicí, erby obsahující slezskou orlici. Jeho digitální kopii je možné si prohlížet zde či zde.

Kunig von Beheim, český lev

Merhern, moravská orlice v klenotu,
netypicky s paví kytou a podobně
jako některé další erbovníky z 2.
poloviny 15. století s perisoniem

Moravská orlice, klenot

Morava (Merhern), moravská orlice,
fol. 260r

Richentalova kronika aneb Kronika kostnického koncilu, Augsburg, 1483

Zdálo by se, že v Richentalově kronice, známé jako Kronika kostnického koncilu, moravská orlice není. Kronika je známá z 16 rukopisů, které až na dvě výjimky vznikly během krátké doby ve 2. polovině 15. století (deset z nich pochází z let 1460-1475).

Ulrich Richental, který byl účastníkem koncilu, z vlastního popudu po roce 1420 vytvořil obsáhlou Kroniku o kostnickém koncilu, kterou napsal v německém jazyce. V prvním díle popsal důležité události z průběhu shromáždění, ve druhém díle jmenovitě představil všechny účastníky.

Prvotisk Antona Sorga vydaný v roce 1483 v Augsburgu je díky svým četným dřevořezům a více než 1000 zobrazení erbů také významným heraldickým pramenem.

Je tu, když se podíváme na augšpurské vydání (Augsburg) český lev, u něhož ale vidíme, že si někdo dal tu práci a udělal mu modrý jazyk, takže bychom mu spíše měli říkat lev, a pořádně jej popsat, a slezská orlice, a proto si řekneme, na kterých listech je hledat. Moravská orlice v těchto tiscích ale není. "Moravská orlice" v provedení, které nám připomene perisonium, které vidíme na malbě v díle Codex Ingeram, ale i tu k nalezení je, viz tzv. Pražský rukopis Kroniky kostnického koncilu rozebíraný níže, který uchovává Národní Knihovna České Republiky.

Dobové vydání (inkunábule = prvotisk = nejstarší tisky vydané do roku 1500) v němčině, které je uloženo v Bavorské státní knihovně. Je možné jej prohlížet zde.

Jiný vybarvený exemplář se nachází v Univerzitní a zemské knihovně v Darmstadtu. Je možné jej prohlížet zde. Český lev je na stranách 343, 347, slezská orlice je na straně 350.

Pražský rukopis je dosažitelný v digitální knihovně projektu Manuscriptorium. Je velice hojně ilustrován. Český lev je k vidění na foliích 199v (obrázek číslo 407), 200r (obrázek číslo 408), 243v (obrázek číslo 495), 252r (obrázek číslo 512).

Znak Čech v podobě lva s modrým jazykem, 199v

Lev, 200r

Lev, 243r

Orlice představující znak Moravy je na foliu 200r. Otázkou je, odhlédneme-li od přítomnosti červeného jazyka, proč tam to perisonium s trojlístky na koncích je. Co to má jako být za nápad (u slezské orlice, když si ji představíme v podobě, jak ji známe dnes, zase žádné trojlístky nevidíme)? Kdo koho ovlivnil, pokud vůbec. Totiž zda vznikl dřív Codex Ingeram nebo tento rukopis.

Znak Moravy v podobě šachované orlice s perisoniem, 200r

Znak si popíšeme. Stříbrnočerveně šachovaná orlice s červeným jazykem v modrém poli štítu se zlatou zbrojí a zlatým perisoniem na hrudi.

Ingeram Codex, 1452-1459

Ingeram Codex, z druhé poloviny 15. století, 1452-1459, pojmenovaný po jednom bývalém majiteli Codex Cotta, je erbovník nejprve vlastněný rakouským vévodou Albrechtem VI. Dnes je součástí sbírek Kunsthistorického muzea ve Vídni (inv. č. 2302).

(= Hans Ingerams Wappenbuch = Wappenbuch des Hz. Albrecht von Österreich = Armorial de Hans Ingeram = Ingeram Codex = Codex Cotta)

Český lev

Der oberst schenck zum heilge(n) rich/
ain kung von behem sin gelich/
des wirdikeit sol nit verdriessen/
eins kaysers kelr nit lan beschliesen/

Ein pfalz gref bi dem rin/
mus bi des riches kur och sin/
ein trusses aller miltdekeit/
eins keysers hoff sol sin bere(it)

Marschalk des heilgen richs kekant/
das stat och in der sachsen hant/
eins keysers hoff durch alle lant/
wem der geb(e)wt sol sin vermant/
br/> Brandenburg ho(e)rt wol zud(er) ku(r)/
des heilgen richs mit beschla.../
ain tr(e)wen rat durch rechtik(eit)/
geben des keysers hochwirdi(keit)

Moravská orlice, zde s pružinou (?)

das sind die fier margreffen
Margräff vo(n)/meyssen
Margreff von/merhern (markrabí moravský: Morava)
Margräff von/brandenburg
Margreff/von baden

Moravská orlice, lépe řečeno zachycení znaku Moravy - nekorunovaná, namalovaná s červeným jazykem, s "pružinou", nebo zlatým srpkem měsíce.