Leták Sčítání 2021, Sčítání lidu, domů a bytů 2021

Další z letáků vydaných u příležitosti nadcházejícího sčítání lidu v roce 2021 "Leták Sčítání 2021, Sčítání lidu, domů a bytů 2021" vidíme na obrázku níže - toto upozornění je ovšem digitální, obsahuje mnoho textu a v něm četné informace. Po zadání odkazu na stránku moravskesrdce.cz, který je na plakátu umístěn dole vpravo, se v prohlížeči zobrazí stránka s tímto elektronickým plakátem ke Sčítání lidu 2021, který je součástí přepracovaného vzhledu stránky moravskynarod.cz. Ten v obrázku nahoře na stránce upoutává slovy Moravanem v srdci, Moravanem při sčítání. Pod textem letáku si všimneme části vyplněného sčítacího formuláře, o kterou jde.

Otázka B8 ve formuláři Jaký je Váš mateřský jazyk? Lze uvést dva mateřské jazyky směřuje k tomu zjistit, kolik občanů České republiky mluví dle svého názoru česky, slovensky, romsky, polsky, německy, rusky, ukrajinsky, vietnamsky, znakovým jazykem, či jinak. A o to jde. Jak jinak? "Po našem?"  Což je? Považujete-li za dostačující a odpovídající vaší představě některý z předem jmenovaných jazyků, stačí tužkou označit příslušné zaškrtávací políčko. Jinak, protože jazyků je spousta, jej/je budete muset vypsat v řádku (řádcích) pod textem Jiný, uveďte jaký.

Pokud chcete napsat, že to jak mluvíte, je jazyk moravský, budete to muset výslovně uvést - vepsat do svisle postavených obdélníčků. Pro každé písmenko je připraven jeden obdélníček. Volba "Moravský" jazyk není přítomna mezi předtištěnými možnostmi.

Otázka B9 formuláře je nepovinná. Uveďte Vaši národnost (příslušnost k národu, národnostní nebo etnické menšině, ke které se hlásíte). Nepovinný údaj. Lze uvést dvě národnosti.

To, co bylo dříve náplní stránky moravskynarod.cz, totiž různě tematicky zaměřené příspěvky se vztahem k Moravě, k Čechám, k České republice, se nyní stalo jen jednou ze stránek pojmenovanou Deník Moravanů. Je to možná také projev klasického problému s autory, který zažívají mnohé zpravodajské stránky, zvlášť ty, jež neživí reklama a jiní sponzoři, neboli jejich nedostatek, vyčerpání témat, recyklace nápadů, tu delší tu kratší publikační přestávky vzhedem k ambici přinášet čtenářům novinky co nejčastěji (ne-li každý den). Pokud si vzpomínáme, stránka moravskynarod.cz byla před ne tak dávným časem dokonce na delší dobu (několika měsíců) odstavena. Jako důvod nepřístupnosti se uvádělo její napadení. Po čase byl její provoz obnoven, a nyní tedy přichází s novým uspořádáním. Sčítání lidu 2021 je každopádně tématem číslo jedna a důraz na informování o něm je pochopitelně postaven na první místo.

První letáky věnované sčítání lidu jste na těchto stránkách mohli vidět v polovině listopadu 2020 v příspěvku Moravská národnost a moravský jazyk jako sčítané údaje sčítání lidu 2021. Texty sdělená myšlenka ke sčítání je táž jako v podnázvu těchto stránek: Milujeme Moravu, Čechy a Slezsko, země České republiky. 

Plošně hodlá o možnosti přihlášení se k moravské národnosti a moravskému jazyku ve sčítání lidu občanům celé Moravy říct i iniciativa Morava 1918. I ona usiluje o to, aby se o tom vědělo ve všech moravských dědinách, jak se uvádí v příspěvku Plakát Moravanů ke sčítání do každé dědiny a města. Heslem Moravanů a Moravanek je Každá dědina se počítá.

Plakátů, které budou šířeny od poloviny února 2021, kdy ze strany iniciativy Morava 1918 začne tato část informování pomocí letáků a bude potřeba je přinést (přivézt/rozvézt) na místo (obec nebo město), je vytištěno nebo brzo budou tisíce. K jejich šíření se hlásí dobrovolníci. Další, kteří to zváží, jsou k spoluúčasti vyzváni a jsou očekáváni. Řada lidí také přispěla na placený výlep plakátů v Brně.

Leták Každá dědina se počítá. Pokrytí moravského území dosud přihlášenými
dobrovolníky. Přihlásili se, aby pomohli s rozšířením letáku na Moravě; mapou
zobrazené údaje mají platnost k 25. 2. 2021 (mapová služba Google My Maps).

V polovině února 2021 jsou stále ještě místa, která nejsou dobrovolníky pokryta. V barevně vyznačených oblastech se úkolu šíření vědomí možnosti přihlášení se k moravskému jazyku nebo moravské národnosti ujal aspoň jeden člověk. Po klepnutí na dobrovolníka v seznamu se přiblíží oblast, kterou si domluvil. Každá ruka je dobrá, a tak jsou dobrovolníci přijati vděčně, s otevřenou náručí. Zda jsou obec, část města, město, které vás zajímají touto podobou pomoci pokryty, se dozvíte z mapy. Pokud pokryto není, můžete se přihlásit a zapojit se (info@morava1918.cz). V polovině ledna 2021 nebyly pokryty například okresy Jihlava, Žďár, Břeclav, Jeseník, Opava, Frýdek-Místek, Karviná a Svitavy. Jinde dobrovolníky zvala k účasti neoznačená plocha, kterých bylo dost. Samozřejmě zvažte, na jak velkou oblast v pohodě stačíte. Některá barevně naznačené okruhy jsou docela velké, snad proto, že se tam domluvilo více lidí?

Na začátku února byla dopočítána potřeba materiálu pro jednotlivé dobrovolnické okruhy a v tiskárně bylo zadáno vytištění plakátů ve formátu A2 v počtu 10000 kusů. Převzaty měly být 10. února 2021 a hned poté se začne s rozvozem, aby od 15. února mohly pracovat velké okruhy a od 1. března všechny. Přibližně 10 % území Moravy dosud není pokryto. Průběžně se dál zaplňuje dalšími dobrovolníky. Ti si podle vlastních možností určují okruhy pokrytí výlepové kampaně ke sčítání lidu. Některé vzdálenější kouty Moravy si ještě vyžadují pozornost. tam, kde se nenajde někdo místní, má přiletět a letáky vylepit ustanovený výsadkář.

Grafika na zadní straně bílého trička ke sčítání lidu

Iniciativou Morava1918 byla dále zadána výroba trička s motivem sčítání (bílý a černý podklad). Vepředu je text "Morava1918", vzadu je "Sčítání lidu 2021 národnost: MORAVSKÁ jazyk: MORAVSKÝ" s odkazem na stránky www.morava1918.cz. Obrázek tričko, jak bylo hotovo a zveřejněn jeho vzhled, nám dalo představu o tom, jak vypadá samotný plakát. Zabalené plakáty o pár dní později ukázal další snímek.

Správce stránky Morava1918 k fotografii heslovitě napsal: "Jak velká je hromádka 10.000 ks plakátů formátu A2?😉 #Závěje nás #nezastaví!!! Jdeme na věc 💪 #orlicanenilev🦅 #scitani #scitanie2021 #morava #Brno #jiznimorava #severnimorava #začínáme".

My zase vidíme, že plakát je barevně sladěn s moravskými barvami, s barvami trikolóry. Je bíločervenomodrý.

Moravská orlice a moravský znak - "Nejsme jiní, jsme Moravané"

Co se týče provedení moravské orlice, což je heraldická figura sama o sobě, a při blazonování toto stačí uvést, můžeme se v poslední době setkat se dvěma orlicemi, což navenek naznačuje dva způsoby jejího šachování, ale jak několikrát zopakováno dále a jinde, moravská orlice je jen jedna. Tyto se liší jedním kovem: stříbrná (bílá) se nahrazuje ve druhém případě zlatou (žlutou) a lidé, kteří ji označují za moravskou, ji takto chtějí vidět.

Podle heraldické terminologie lze ale za moravskou orlici označovat jedině orlici s tímto popisem: v modrém štítě stříbrno-červeně šachovaná korunovaná orlice se zlatou zbrojí:

"TS 11:   ORLICE MORAVSKÁ Nejstarší doložené zprávy o podobách MORAVSKÉ ORLICE a její tradiční vyobrazení dovolují stanovit její obecný popis: V modrém štítě stříbrno-červeně šachovaná korunovaná orlice se zlatou zbrojí. Orlici šachovanou jinými tinkturami, nebo s jinak barevnou zbrojí, či nekorunovanou, nelze terminologicky pojmenovat MORAVSKOU ORLICÍ, ale je ji nutné popsat v úplnosti.
V roce 1462 císař Fridrich III. polepšil moravskou orlici záměnou stříbrno-červeného šachování za zlato-červené. Moravskými stavy nebyla tato změna akceptována. Na přelomu 19. a 20. století byl Gerardem Hugo Ströhlem namalován velký císařský erb, jehož součástí byla zlato-červeně šachovaná orlice, mající zastupovat Moravu. Tato podoba je projevem malířovy svévole, protože úřední popis velkého císařského erbu na základě císařova rozhodnutí z 13. 5. 1836 uvádí moravskou orlici jako stříbrno-červenou."

K tomu, jaké je historické pozadí, dějiny, praxe, heraldické zásady atd. se již písemně vyjádřili mnozí z těch, kteří k tomu byli povoláni. Vysvětlení a dokumenty ke stažení (odborné články, grafika ve formátu PDF) se dříve nacházely i na již nefunkčních stránkách zamoravu.cz a www.moravska-vlajka.eu. V časopise Veřejná správa, což je zpravodaj Ministerstva vnitra České republiky, vyšly příspěvky Ivana Štarhy a Vladimíra Růžka.

Stříbrno (bílo)-červené šachování je původní. Je starší než zlato (žluto)-červené, které je problematické způsobem, jakým se dostalo na scénu (privilegium římského císaře Fridricha III. ze 7. prosince 1462, kde je zlato-červeně šachovaná orlice ve zlaté zbroji vyobrazena). Od moravské orlice jako symbolu, jejích barev a chápání historie se pak odvozují návrhy na podobu praporu, kdy oba moravskou orlici resp. orlici (s příslušným popisem naznačujícím žlutočervené šachování; viz dnešní heraldická terminologie, jak ji vidíme v hesle výše) používají. Prapor pak má sloužit vyjádření vztahu obyvatele k zemi Moravě.

Na české wikipedii, kde jsou podány podoby znaku v jednotlivých obdobích, se k historii Moravy a vývoji správy dočteme (citace na prameny a literaturu hledejte tam) toto: "Morava byla po většinu svojí historie markrabstvím, tj. zemí v níž vládne markrabě, naprostá většina moravských markrabat byla zároveň i císaři, králi apod. a vládla zároveň i v jiných zemích, např. v Českém království apod.). Od 11. stol. do konce 12. stol. byla Morava rozdělena na údělná knížectví (partes), které připadly členům rodu Přemyslovců, od roku 1061 dědičně. Na konci 12. století moravské úděly sjednotil v Markrabství moravské během krize uvnitř přemyslovského rodu pozdější český kníže Konrád II. Ota. Státoprávní postavení Moravy jako součásti přemyslovského státu nebylo zcela jasné ještě v první polovině 14. století.

Nejasnostem učinil konec římský král (později císař) Karel IV. listinou ze 7. dubna 1348, která z titulu římského krále jednoznačně stanovila, že Morava je lénem českého krále a nikoliv lénem Svaté říše římské.

Se zánikem Rakousko-Uherska formálně zaniklo i markrabství, ale Morava zůstala jako země Moravská i nadále správním celkem v rámci nově vzniklého Československa, ovšem zrušením zemského sněmu Morava tehdy přišla o svoji autonomii, kterou měla v dobách říše. Roku 1928 byla Morava spojena s československou částí Slezska do země Moravskoslezské, která existovala do roku 1948. Od roku 1949 se území dělí na kraje, jejichž hranice se s původními zemskými hranicemi nekryjí. Dodnes je však Morava obyvateli České republiky vnímána jako kulturní celek."

Země Moravskoslezská skončila rokem 1948. Kraje vznikly s vyhlášením zákona: 24. prosince 1948 na základě zákona o krajském zřízení. Zemské zřízení bylo zrušeno k 31. prosinci 1948. Od 1. ledna 1949 fungovaly na území Československa krajské národní výbory. Tyto kraje byly menší než kraje, které existovaly po další správní reformě od roku 1960.

Můj názor se shoduje s tím, který vyzdvihuje smysl jednoty, např. Čechů v Čechách s Moravany v Čechách, Čechů na Moravě s Moravany na Moravě, Slezanů (Moravských Slezanů, viz Moravské Slezsko) a dalších lidí v jednom státě. Jak se vnímání identit vyvíjelo po roce 1848, je popsáno v literatuře. Díky historickému vývoji, kdy nás a vůbec všechny občany a občanky ovlivňuje především to, co jsme zažili ve druhé polovině 20. století a na začátku nového tisíciletí, můžeme říct, že mluvíme a píšeme buď česky (čeština), nebo česky = moravsky, nebo moravsky (moravština). Jsme národností Češi nebo Moravané, jsme z České republiky. Někdo je z Čech, další z Moravy, jiný ze Slezska. Takže jsme Moravané, Češi nebo Slezané a při každém sčítání lidu to můžeme uvést jednotlivě, např. výše jmenované češství, nebo moravanství, nebo slezanství, nebo v kombinaci dvou či tří (a více) skladebných prvků. To vyplývá z logiky věci, ať už ji jsme schopni vnímat nebo ne. Zahrnuje to vztah k území Moravy, k území Čech, kde zrovna nebydlíme, ale kam jednou za čas cestujeme, k území Moravského Slezska. Jde tu o společnou kulturu, kde si jsme jisti, že alespoň některé z filmů, rozhlasových her, něco z literatury, písničky posloucháme stejně rádi tady i tam.

To zařazení slov Čech, český, česká, české do výčtu totožností vychází z toho, z čeho a v čem jsme tady vyrůstali, až jsme vyrostli. Může být využito v souvislosti se slovy, ale nerovná se jim (ve smyslu domácí dává přednost domácímu), Moravan, moravský, moravská, moravské. Nebo Slezan, slezský, slezská, slezské. Mohlo by se zdá, že mnohým jde tzv. o "zemi", jakoby se upínali jen na ni, i když chápeme, že to je vlastně i taková významová zkratka. Ono jde o nás.

Dnes je, více však shora, více zvýrazňováno, více zdůrazňováno označení "české". To díky tomu, jak se o věci leta uvažuje, kolik prostoru určité myšlenky dostávaly, právě dostávají a budou dostávat ve sdělovacích prostředcích. Prostě způsob ovládání ovládaných hraje roli. Něco k tomu, jak mnohé sdělovací prostředky zacházejí se svojí informační mocí v informační společnosti, bylo napsáno např. v článku "Právo na tebeurčení".

Jestli je i v Čechách nějaký Čech, který by řekl, že je Čech a Moravan, aby tím něco vyjádřil, jako třeba takový ten pocit sounáležitosti, tak to se dá jen odhadovat (vždycky se někdo najde). Je více než jisté, že spousta Moravanů - nebo (viděno z české strany, tedy z Čech) jakožto tzv. Čechů z Moravy ale vlastně jsou to Moravané z Moravy, se přistěhovala například do Prahy, jak mnohým, co nejsou sice z Prahy, ale k Praze se vyjadřují, došlo. To je běžná věc.

O tom, co se dotýká pocitů lidí mluvících a píšících stejným jazykem, žijících tu v centru, tu na periferii, tam v pohraničí, onde u nějaké řeky, nebo vysoko v horách, a současně si uvědomujících, že tu je také ta (historická) myšlenka na zemské uspořádání věcí, díky které přece vědí odkud jsou/přišli, když už ne vždy vědí, co nebo čí jsou, protože vlastně moc nechápou ani ten národnostní princip, a mluví, jak jim zobák narostl, tak o tom byla napsána spousta knih. Stejně tak o tom, k čemu to vedlo, jinde a jindy, když se některé ty věci okolo národnosti - jejího smyslu nepromyslely do důsledků. Je dost dobře možné, že dnes se v Čechách mluví moravským jazykem, ale oni si neuvědomují, že byli kolonizováni už před staletími, a uprostřed svého světa s pohledem upřeným na západ říkají tito Moravané, že mluví česky, což je pravda, když jsou teď v Čechách.

Vlajku máme - jak vypadá státní vlajka České republiky víme. Je to pěkná vlajka. Chtělo by to nejspíš si nejen během školní docházky, ale průběžně po jejím dokončení častěji opakovat melodii, slova a vykládat význam hymny, protože na to se zapomíná. Procvičovat melodii je to, co je potřeba. A je to hezká hymna. Někdo by řekl, že mezi hymnami světa unikát, používat jako hymnu takovou písničku. Takže jen dále dělejme chytře a vytrvale to, co je potřeba pro to, aby to tu dobře vypadalo. Jelikož, cíle předurčují výsledky.

Paní Bohumila k tomu v rozhlase před lety řekla: "No, já každopádně teda jsem Moravanka a myslím si, že není potřeba hledat rozdíly mezi Moravany a Čechy, protože tady nejde o to, jestli jsme rozdílní nebo nejsme rozdílní, nebo jak jsme rozdílní, protože my, to není v tom, že jsme jiní, ale my jsme Moravané. Asi tak bych to řekla. My nejsme jiní, my jsme Moravané. Asi takhle, takže tak to cítím a vidím já. (...) Ale prostě, není to v těch rozdílech, je to v tom, že my se cítíme Moravany a oni se cítí Čechy.".

Takže, v reakci na prohlášení moravského národa 19. prosince 2016, jestliže je zastánce představy českého národa schopen napsat, že: "Moravané jsou Češi žijící na Moravě", je také schopen a ochoten dosvědčit, že "Češi jsou Moravané žijící v Čechách"?

Dle hesla Moravané na Wikipedii "Šestnácté století bylo dobou rozvoje spisovného jazyka a teoretického zájmu o něj. Vznikly první větší gramatiky a slovníky a ty nemohly nazývat jazyk dvěma názvy. Proto se v nich pojmenování český jazyk šířilo na Moravu.", a ke svému češství a moravskému původu se "vždy hlásil i Jan Ámos Komenský. Pro Komenského byl rozhodujícím znakem národa jazyk. Svůj národ označuje slovy celý národ český a moravský, na tebe, národe český a moravský, vlasti milá, nebo používal i formulaci český národ ve stejném významu. Je například autorem sbírky „Moudrost starých Čechů, za zrcadlo vystavená potomkům“."

Je jednoduché pojmenovat stejný jazyk dvěma názvy. Jde to. Současně si někdo může myslet, že to nejde. Kdo si myslí, že to jde, bude takový postoj považovat za výmluvu. Stačí se mu ráno probudit a říct si, je to moravský jazyk. Další den se postup zopakuje. Udělá se totéž, a je to český jazyk. Pak se pozoruje, jaký to má vliv na myšlení.

Moravská vlajka

Na závěr ještě jednou znovu a jednoduše ke znaku Moravy (moravské orlici): Je jím stříbrnočerveně šachovaná orlice se zlatou korunou a zbrojí v modrém poli.

Barvy moravské orlice. Moravské barvy. Moravská trikolóra:

jedna z několika možností uspořádání (pořadí) tří barev moravské orlice

Podle Wikipedie: "Stříbrnočervená moravská orlice je dnes součástí velkého státního znaku České republiky, jakož i znaků krajů Jihomoravského, Olomouckého, Zlínského, Moravskoslezského, Pardubického a Vysočiny (Jihočeský kraj, i když zahrnuje část historického mor. území, ve svém znaku orlici nemá). Jihomoravský kraj kromě stříbrnočervené orlice užívá ve čtvrceném znaku uděleném roku 2004 také zlatočervenou variantu moravské orlice, která je umístěna ve čtvrtém poli." 

Dne 1. března 2023 byl zveřejněn návrh na vydání zákona o zemských znacích a vlajkách.

Pracovní zasedání kulatého stolu k zemským symbolům, jehož se účastnili vedle poslanců odborníci a pozvaní hosté, se konalo v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky 20. dubna 2023 v místnosti číslo A23. 

Můžeme podpořit přijetí zákona o zemských znacích a vlajkách? Můžeme, podpořme.

Řeč PhDr. Zdeňka Kubíka pronesená při setkání tzv. kulatého stolu k zemským symbolům v Praze 20. dubna 2023 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, v místnosti číslo A23.

Nový návrh zákona byl Poslanecké sněmovně předložen 22. ledna 2026: Návrh zákona o zemských znacích a vlajkách v roce 2026 - sněmovní tisk číslo 87.