Zobrazují se příspěvky se štítkemModrobíločervená trikolóra. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemModrobíločervená trikolóra. Zobrazit všechny příspěvky

Karel Havlíček Borovský, Národní noviny, Praha, 1848

 Havlíček Borovský, Karel: Národní nowiny, Praha: Wojtěch Deym, 1848. č. 52. s. 208:

"Z Prahy.

Z Prahy. Druhá slavnost, kterou nám věčně znamenití dnové sněmu slovanského přinesli, byla rovně dojemná jako neobyčejná. Na trhu Svato-Václavském slavil srbský protopresbyter Stamatović služby Boží ritu řeckého v staroslovanském církevním jazyku, jak jich Praha před mnohými stoletími bývala oučastna. — Slavnost se otevřela imposantním tahem z Museum Národního. Napřed táhly řady Slávie s oštěpami, za nimi ve špalíru studentův všech škol řada děvčátek, bíle ustrojených, s páskami slovansko-barevnými, červeně-modře-bílými, a košíčkami s květinkami, větší a větší ; před děvčátky táhli hoši dva — vnukové blanických rytířů, jak se nazývají — s korouhví a v čepicích Svornosti. Za děvčaty šly paní, a pak za prápory českým a ilirským „dlúhým tahem“ Slované ve skvostných krojích národních. Svornost uzavřela tah. — Tiše, důstojně bral se tah po příkopech k oltáři sv. Wáclava za nesmírného shonu lidu. Nebylo okna ba otvoru prázdného po celém Sv.-Václavském trhu. Služby Boží trvaly přes hodinu; co každý cítil, slyše zpěv nábožným jazykem, jímž svatí apoštolové Cyrill a Methud Slovanům kázali křesťanství, vnímaje ty zvuky z duše jdoucí do duše, jaké vzpomínky vystupovaly v duších všech, jenž rozuměli významu této slavnosti, — o tom je snadno si pomyslit. Zpěvecký sbor se zbraní zpíval dokonale. Mezi jiným formuli: Gospodi pomiluj. Modlilo se mezi jinými za patriarchu Josipa (Rajačića), za cesarja Ferdinanda, za národy slovanské, za naše zemřelé spisovatele, počínajíc s Josipem Jungmannem, a za druhé jménem jmenované. Po mši blahoslavil swěštěnnik služby vykonavší s křížem v ruce všem národům slovanským a všemu počínání našemu v jazyku srbském řečí ráznou. Třikrát se ozvalo: Sláva! třikrát: Živio! z úst všeho lidu. — Zpáteční tažení byl pravý triumf. Jako tažení tam bylo tiché, důstojné, imposantní, bylo tažení nazpět jeden hlas: „Sláva, Živio, ať žijou Slované!“ — že ani zpěv nebyl možný. Byla to vítězosláva slovanského ducha. — Z Národního Museum kynula příchozím korouhev slovanská. — Zvláštní dojem způsobila něžná řada děvčátek. Všech oči byly věnovány těmto „andílkům“.

*** Večír o 8 hod. byla na ostrově Střeleckém veliká schůzka slovanská. Pod hustými stromy vlnily se porozmanité postavy, zvučely porozmanité řeči. Zpívalo, řečnilo a na konci tancovalo se z čista jasna. — Sbor studentův — zpěváků rozveselil velmi četnou společnost, která z většiny přes půlnoc setrvala pohromadě.

Smýšlení v Praze je nyní velmi slovanské.

*** Slavjanska beseda je ustanovena na sobotu dne 10. června, na Žofíně v 8 hodin večer. Pro množství nahromaděného zaměstnání a sterého díla, jenž se pro Slavjanskú besedu chystá, bylo nemožno ji dříve dávat. К zaražení této zábavy jsou nápomocni Slávie, Slovanská Lípa a Svornost, jenž každá ze svého výboru několika oudů vyvolila. Slávii representují pp. Jarmil Lambl, Jonák, Demel, Wodka, Nepomucký, Dobrovský, Bayer, Prošek; Slovanskou lípu pp. Vilém Meisner, Lhota, Mikovec, Mayer, Decker, F. Fingerhut, Jos. Mánes, Javůrek; ze Svornosti pp. Brandeis, Duda, Tyl Branimír atd. Ženské lístky jsou již rozeslány, co se tenkráte poštou stalo; mužské lístky vydávají se každý den od 2—6 hod. v čítárně Slávie na Široké ulici číslo 28/2 na dvoře vlevo v patru prvním; cena lístků pro mužské je na 2 zl. stříbra určena. Očekáváme, že větší část našich paní a spanilých krasotinek objeví se nám v národním kroji, a bude slovanskými barvami (modrá, bílá, červená) ozdobena; to samé platí o pánech a tanečnících, a nerádi bychom viděli, aby na Slavjanské besedě mnoho se francouzskýmí fraky strašilo. Že nám ale jádrná, svobodná a čistá mysl slovanská nade všecko platí, rozumí se samo sebou. Tedy páni výborové buďte přísní a svědomití u vydávání lístků, ať je vaše slavnost, v kterou tolik důvěry klademe, pravá Slavjanská beseda. N.

Hudební zkoužka pro Slavjanskau besedu bude se ve středu dne 7. června v sále na Žofíně o 6. hod. na večer odbývati.

*** Právníci wedou nyní boj s fakultou doktorů o povolání k volbě na sněm zemský. Studentstvo žádalo ve zvláštní petici o poněkudní změnu v ohledu na věk povolanosti do sněmu cestau zákonitou , aby i studentstvo mohlo volit a volenu být; leč nynější dekan dr. Fischer, který se vůbec rád hádá a komedie tropí, staral se věrně o to, aby si studenti v tom ohledu nechali chuť zajít. V sobotu mu udělali na dvou místech kocovinu in corpore všichni studenti. V neděli ráno překazili volbu doktorův, a odpoledne jednalo se o to, aby studenti v Praze zůstali a pod kterými výmínkami. Příčina toho byla, že právnická kohorta se rozhodla k rozejítí, tedy k prozatimnímu rozpuštění kohorty, což by Praha nerada viděla, aby se stalo."

Beneš Metod Kulda, Kázaní na slavnost zvěstování blahoslavené Panny Marie, 1850

Kulda, Beneš Metod: Kázaní na slavnost zvěstování blahoslavené Panny Marie, Brno: [s.n., 1850?], s. 6-7:

(...) Kéžby i národové Slovanští, kteří se toutéž trojbarvou honosí, podobně pracovali o rozkvětu církevním a o blahu člověčenstva!

Ale proč pak mluvím o těchto našich barvách národních? Snad abyste jimi za příkladem našich nábožných předků sebe a své práporce zdobili? — Co škodí? je-li kde ozdoba potřebná a obyčejná: dlužno zajisté jest a povinno i čestno, zdobiti se svým vlastním, nikoliv pak cizým péřim; t. j. užívati národních a ne cizých barev.

Avšak dnes mám jiný úmysl s těmito barvami našimi. Barvy jsou v pospolném obcování lidském známkou a takořka odleskem smejšlení vnitřního a vnitřních citův; tak k. p. vyznamenává trojbarva Moravská, modro-bílo-červená, že ten i ta, co se trojbarvou tou zdobí, v srdci svém chová uctu, vážnost a lásku ke své Moravské vlasti, ke svému národu, k mateřské řeči, а k národním právům a obyčejům, a že, pokud v silách jeho jest, o rozkvět a o blaho národa svého pečuje.

Ale každá z těchto našich barev Moravských má také ještě zvláštní, kromnárodní a všeobecný význam.

Modrá jest fialka, a znamená pokoru.
Bílá jest lílije, a znamená nevinnost.
Červená jest růže, a znamená lásku.

Již tedy znáte dvojí význam krásných našich barev Moravských; a tudyž se Vás mohu optati: Kdo že má se zdobiti těmito barvami? — Není-liž pravda? ve smyslu občanském ten i ta, co svou Moravskou vlast a svůj národ v upřímné lásce chová. — Kdo že má se zdobiti těmito barvami? — Není-liž pravda? ve smyslu náboženském ten i ta, co v duši své pěstuje fialku pokory, líliji nevinnosti, a růži křesťanské lásky.

Ale komu pak náleží přede všemi a nejvíce ozdoba modro-bílo-červená? Ozdoba modro-bílo-červená zajisté nejlíp sluší blahoslavené Panně Marii, jejíž slavnost zvěstování dnes světíme; ano blahoslavené panně Marii, kteráž jest „milosti plná, a požehnaná mezi všemi ženami;“ nebof Její nejsvatější duše může se právem honositi nejmodřejší pokorou, nejbělejší nevinností a nejčervenější láskou.

O těchto spanilých cnostech Matky Boží a neporušené Panny Marie chci v tomto kázaní svém obšírněji mluviti; a při tom spolu také ukáži Vám všem, zvláště pak Vám panny křesťanské, kterak i Vy zdobiti se máte naší trojbarvou Moravskou; a sice, pokud možno a libo, i skutečně a zevně, ale s jistotou uvnitř — na duchu a na srdci, což každému z Vás i možno i povinno jest.

Jednání úřadů v 90. letech 19. století, 6. května 1895, Brno - moravské místodržitelství moravskému zemskému výboru ve věci moravských zemských barev popřípadě barev vlajky

Úvodní poznámka: jak (by) vypadala "modrobíločervená vlajka" popsaná v dokumentu 1) v roce 1905, dle tvrzení, že za "moravské zemské barvy" platí modrá-bílá-červená, a proto se za vlajky země Moravy považují vlajky v tomto sestavení barev, ukazuje pohlednice s grafikou moravské vlajky pocházející z Kroměříže (Pozdrav z Kroměříže, jejímž vydavatelem byl Vilém Povondra. Pohlednice prošlá poštou v roce 1901.).

Předpokládáme přitom ovšem, že se tu v roce 1895 neodkazuje ani tak na pořadí barev vlajky, jako na jejich prostý výčet. U toho je vcelku jedno, jestli si myslíme, že jde o přesný popis "zleva doprava nebo zprava doleva".  Takto je také jedno, jestli se usilovně při představě, že je třeba si pod tím představovat skutečnou vlajku, zabýváme tím, jestli se začíná popisovat odspodu modrou barvou pruhované vlajky počínaje a červenou nahoře vlajky konče, nebo naopak odshora dolů, a podle toho si takovou vlajku představujeme. Při tomto pojetí znamená to samé říct, že barvy této vlajky jsou modrá, bílá, červená i, že jsou červená, bílá, modrá. Z obojího by měl povstat výsledek, jak jej zachycuje obrázek k roku 1901.


1)

Razítko zemského výboru: 8. 5. 1895

Poznámky: Odkazy ma předchozí starší jednání v této věci: (4136/37) 566/(1)854 et priora

No 2384/proes.

Note.

Anläßlich der in einer die Anwendung von Fahnen in Landesfarben betreffenden Angelegenheit aufgestellten Behauptung, daß als mährische Landesfarbe die blau-weiß-rothe gelte und daher Fahnen in dieser Farbenzusammenstellung als Fahnen des Landes Mähren anzusehen wären, beehre ich mich den hochlöblichen Landesausschuss um gefällige thunlichst baldige Bekanntgabe der officiellen Landes- und beziehungsweise Fahnenfarben zu ersuchen.

Brünn, am 6. Mai 1895.

Für den k. k. Statthalter:

An den hochlöblichen mährischen Landesausschuss in Brünn

2) příprava odpovědi zemského výboru k vyřízení dotazu místodržitelství

No. 20882

K. k. Statthalterei-Präsidium um Bekanntgabe der officiellen Landesfarben bezw. Fahnenfarben

Praes. 8. Mai 1895

Referent: Herr Dor R. von Manner

Erledigt mit L. A. Z. 22151!

Sitzungsstück.

Referent beantragt gegen nachträgliche Genehmigung zu erlassen: Note an das hochlöbliche k. k. Statthalterei-Präsidium in Brünn

Mit Bezug auf die geschätzte Note vom 6. Mai 1895 No 2384 beehrt sich der L(andes-)A(usschuß) dem hochlöbl(ichen) k. k. - zu eröffnen, daß nach dem mährischen Ständen vom Kaiser Friedrich IV. verliehenen Privilegium dto Klosterneuburg am 7. Dezember 1462 das Landeswappen der Markgrafschaft Mähren "ein gekrönter, nach rechts sehender von gold und rother Farbe geschachter Adler in blauem Felde" ist und die Landesfarben in Gold und Roth bestehen.

Brünn, am 10. 5. 1895

3) znění připravované odpovědi - dokument přeškrtnut, viz vyřízení dopisem zemského výboru č. 22151!

No 20882

Landes-Ausschuss der Markgrafschaft Mähren

Note.

Mit Bezug auf die geschätzte Note vom 6. Mai 1895 No 2384 beehrt sich der Landes-Ausschuß dem hochlöblichen k. k. Präsidium zu eröffnen, daß nach dem mährischen Ständen vom Kaiser Friedrich IV verliehenen Privilegium dto Klosterneuburg am 7. December 1462 das Landeswappen der Markgrafschaft Mähren "ein gekrönter, nach rechts sehender von gold und rother Farbe geschapter Adler in blauem Felde" ist und die Landesfarben in Gold und Roth bestehen.

Brünn, am 10. Mai 1895

Der Landeshauptmann

Statthalter:

An das hochlöbliche k. k. mähr. Statthalterei-Präsidium

4a)

Na levé straně dokumentu napsáno:

No 22151 ai (18)95

Statth. Presidium um Bekanntgabe dem officiellen Landes- bez. Fahnen-Farben.

Vorgetragen
in der Sitzung am 18. Mai 1895 unter dem Vorsitze des Landeshauptmannes: Seiner Excellenz des Herrn Felix Grafen Vetter von der Lilie.

Anwesend:
Graf Belrupt, Dr. Koudela, Dr. Frendl, Dr. Ritter v. Manner, Dr. Promber, Dr. Ritter v. Šrom.

Beschluss:
Einstimmig nach Antrag.

Hiermit erledigt sich auch No 22151!

Na pravé straně napsáno:

Praes. 8. Mai 1895

Referent: Herr D Manner

sofort

Sitzungsstück.

Note: Statth. Presidium Brünn.

In Erwiederung der geschätzten Note vom 6. Mai l. J. Z. 2384 beehrt sich der L. A. zu eröffnen, daß die mähr. Landes-Vertretung als officielle Landesfarben Gold und roth führt.

Brunn 18. 5. 1895

4b) telegram

Telegramm No 5528
landeshauptmann vetter bruenn

W. 115.
15. 5.
Klein.
Z 32

br fr wien 6671 15 2-50-
im reichswaggen vom jahre 1836 silber roth- derzejt gold roth - adels archiv =

20882
22151
2577
16. 5. 1895

Mit 20882 erledigt. -
Br. am 19. 5. 1895

Citace zdroje dokumentu: MZA v Brně, A 9 Zemský výbor, sign. C 1/4, kr. 9

Jednání úřadů v 90. letech 19. století, 4. května 1895, Praha - presidium českého místodržitelství presidiu moravského místodržitelství v Brně v otázce vlajek v zemských barvách na národopisné výstavě v Praze

1)

Kais. Königl. Statthalterei-Präsidium in Böhmen

Nro. 5231

Über eine von dem Comité der demnächst zur Eröffnung gelangenden ethnographischen Ausstellung an mich gerichtete Anfrage habe ich erklärt, dass ich gegen die Anwendung von Fahnen in den Landesfarben Böhmens, Mährens und Schlesiens neben den Fahnen in den Reichsfarben keine Einwendung erhebe.

Nun wird aber vom Comité - wie ich erfahren habe - als mährische Landesfarbe die blau-weiß-rothe bezeichnet, und beaksichtigt man auch solche Fahnen thatsächlich zur Verwendung zu bringen.

Bevor ich in dieser Fahnenfrage definitiv meine Entscheidung treffe, beehre ich mich das löbliche Präsidium um die gefällige thunlichst baldige Bekanntgabe der offiziellen Fahnenfarben der Markgrafschaft Mähren zu ersuchen.

Prag, am 4. Mai 1895.

An das löbliche k. k. Statthalterei-Präsidium Brünn

2) po doručení připsán koncept dotazu na moravský zemský výbor:

Ers. 5. 5. (1)895

2384/pr 2-9

mähr. Landesausschuss in Brünn

Anläßlich der in einer die Anwendung von Fahnen in Landesfarben betreffenden Angelegenheit aufgestellten Behauptung, daß als mähr. Landesfarbe die blau-weiß-rothe gelte und daher Fahnen in dieser Farbenzusammenstellung als Fahnen des Landes Mähren anzusehen wären beehre ich mich den (Landesausschuss in Brünn) um gefällige thunlichst baldige Bekanntgabe der offizielen Landes- und beziehungsweise Fahnenfarben zu ersuchen.

Brünn am 6. Mai 1895

Citace zdroje dokumentu: MZA v Brně, B 13 Moravské místodržitelství – presidium, sign. 2-9, č. 2820/1895, kr. 878

Starší shrnutí obsahu v překladu do češtiny nacházející se ve skupině nedatovaných přepisů/překladů (jako ostatně všechny k těmto přepisům z originálů dokumentů na těchto stránkách připojované "starší překlady"), shrnutí obsahu do češtiny (původně v tomto textu použité zkratky byly rozepsány):

"Výbor národopisné výstavy označuje za moravské zemské barvy modrou-bílou a červenou a chce takové prapory vyvěsiti. Prosím o sdělení, jaké jsou úřední barvy."

Současně bylo k překladu žádosti z Prahy připojeno shrnutí odpovědi.

"Zemský výbor 18. května 1895 odpovídá, že moravské zemské zastupitelstvo pokládá za úřední barvu zlatou a červenou."