Zobrazují se příspěvky se štítkemJoska Skalník. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemJoska Skalník. Zobrazit všechny příspěvky

Přelepování malých státních znaků v Moravském krasu žlutočervenými samolepkami se znakem

Tak jako v letech 2016 a 2017 i na začátku roku 2021 píší noviny o přelepování malých státních znaků žlutočervenými samolepkami, k němuž došlo během vánočních svátků v prosinci 2020. Nadpis článku na stránce Seznam Zprávy: Vandal v Moravském krasu znovu polepuje cedule moravskou orlicí je ale nesprávný. A stejně nesprávná jsou vyjádření obsahující nesprávné pojmy, která čteme v článku. Úvodní ilustrační fotografie z místa ukazuje sprejem zčásti přestříkanou tabuli s malou samolepkou umístěnou zhruba doprostřed přebarvené plochy.

Žlutočervená samolepka se znakem umístěná
na ceduli Přírodní rezervace

Na začátku ve shrnutí článku je napsáno: „Správa Chráněné krajinné oblasti Moravský kras se po třech letech znovu potýká s přelepováním malých státních znaků na cedulích moravskými orlicemi.“ - nejedná se o moravskou orlici.

Přesně by ta věta zněla: „Správa Chráněné krajinné oblasti Moravský kras se po třech letech znovu potýká s přelepováním malých státních znaků na cedulích žlutočervenými bikolórami s červenožlutě šachovanou orlicí v modrém poli štítu uprostřed.“

Ve vyjádření uvnitř článku: „Tento podivínský vandal si opět asi potřebuje něco dokazovat. Jinak si tuto nesmyslnou činnost strážci neumí vysvětlit. Bílí lvi na cedulích jsou přestříkáni černou barvou a na střed cedule umisťuje moravista podpis - malou samolepku se znakem Moravy.“ - není to znak Moravy.

Označení přírodní rezervace v České republice
cedulí s malým státním znakem

Článek uzavírá: „Chráněná území, přírodní památky, národní parky a podobné celky musejí být označeny ze zákona. Malý státní znak se symbolem lva se používá při označení například přírodních rezervací nebo přírodních památek či památných stromů. Větší celky, například národní parky či chráněné krajinné oblasti, označuje velký státní znak. Na něm jsou kromě lvů moravská i slezská orlice.

Označení národního parku v České republice cedulí
s velkým státním znakem. Zde v provedení Jiřího Loudy
 
Označení národního parku v České republice cedulí
s velkým státním znakem. Provedení Josky Skalníka

A stejně nesprávně byl pojmenován článek v Blanenský deník.cz: Vandal přestříkává v Moravském krasu cedule barvou, na ni pak lepí vlajku Moravy. - není to vlajka Moravy.

Tentýž zmatek vidíme na stránce Brněnská drbna: V Moravském krasu po letech opět řádí rádoby patriotský vandal. Přelepuje cedule moravskou orlicí. - není to moravská orlice. Zde alespoň dále v článku obrázkem připomínají práci jednoho z dřívějších pachatelů, který opravdu použil samolepku s moravskou orlicí (moravským znakem).

Přelepení cedule Přírodní rezervace s malým
státním znakem v Moravském krasu samolepkou
s figurou moravské orlice (je tam jen figura
bez štítu). Kolem roku 2017, fotografie: Antonín
Tůma. Chráněná krajinná oblast Moravský kras

Článek v Blesku je na tom s přesností a správností stejně. Název článku má ale ve srovnání s všemi dosud probranými uspokojivý: Vandal se vrátil do Moravského krasu, ničí v něm státní symboly České republiky. Autoři si myslí, že jde  o tutéž osobu, což ale dokládají jen odstupem od poslední události podobného druhu. Nevšimli si vůbec toho podstatného: „Tři roky odpočíval a teď řádí znova. Ochránci přírody v Moravském krase pátrají po vandalovi, který tam ničí tabule se státním znakem. Lva začerňuje a přelepuje samolepkou se znakem Moravy.“ - na samolepce není znak Moravy.

Názvy článků Blesku jdou. Ostatně i ten ze 4. července 2017 se jim povedl: Moravský fantom: V krasu ničí tabule se znakem lva, lepí na ně orlici!, i když obsah článku v tomto případě už tak dobře věcně zvládnut nebyl: „Cedule přelepuje moravskou orlicí nebo rovnou vyřízne státní znak – lvíčka!“ - v galerii k článku vidíme fotografii cedule Přírodní rezervace s přelepeným malým státním znakem. Český lev byl přelepen červenozlatě šachovanou orlicí se zlatým jazykem, korunou a zbrojí v modrém poli. Tato barevnost šachování nesouhlasí s platným popisem moravské orlice. Čili moravskou orlicí není.

Jak od sebe postupně i na přeskáčku jednotlivé sdělovací prostředky přebírají vzájemně sdílené nepochopení znázorňuje zprávička z 2. ledna 2021 na stránce Deník N: „Podivínský vandal“ v Moravském krasu znovu udeřil na cedule se státním znakem, které vyznačují chráněnou oblast. Neznámému „moravistovi“ se na znaku nezamlouvá český lev, jehož přestříkává černou barvou a lepí přes ni samolepku s moravskou orlicí.“ - není to moravská orlice.

A událost nepřehlédla ani stránka Zprávy z Moravy, která svůj článek dále informativně obohatila o další reakce: „Místo českého lva moravská vlajka. Politický protest v Moravském krasu vyvolal kontroverze.“ V úvodu článku se píše „Malý státní znak na několika cedulích v Moravském krasu někdo přestříkal načerno a nalepil místo něj vlaječku Moravy.“. - není to moravská vlajka, vlajka Moravy, vlaječka.

Antonín Tůma: „Vandal zničil zatím čtyři cedule, dvě v přírodní rezervaci Čihadlo u Babic a dvě v přírodní rezervaci U Výpustku u Křtin. Škoda se bude vyčíslovat a případ spěje k podání trestního oznámení.“. Poničené cedule již byly vyměněny.

Je mezi dalšími ohlasy citován názor Jiřího Kacetla, který zmiňuje možnost použít velký státní znak, kde je to možné, a považuje za odůvodněné na Moravě v těch případech, kde se dá použít symbolika historických zemí, požadovat moravskou orlici.

Cedule s nalepenou moravskou orlicí v roce 2017

Správce CHKO a státní orgány teď po svátcích patrně kromě jiných věcí přemýšlejí při shromažďování informací, jak k tomu došlo, nad tím, odkud ty samolepky, co zachycují v malém rozměru jednu konkrétní vlaječku, onen záhadný návštěvník moravského krasu, rozvážející svůj dárek po lese na motorce, asi tak má. Výrobců a obchodníků může být několik. Obrázek zřejmě není v takovém rozlišení, aby dovoloval tvrdit, že je provedení samolepky v něčem jedinečné. Tady je nabídka jednoho z obchodníků, na jejímž příkladě snadno pochopíme, od čeho použité samolepky berou svoji barevnost. Pomůže při pátrání po původu samolepek a jejich odběrateli?

 
Před koncem roku 2020 byl na stránce „Chcu, aby na mojí radnici vlála moravská vlajka“, zveřejněn příspěvek s upraveným obrázkem obálky nástěnného kalendáře Morava Moravia/Mähren 2021. Pro celkovou změnu odstínu byl použit digitální filtr upravující barevnost. Příspěvek s obrázkem je mimo jiné uvozen slovy: „Foto Standa Blažek“. Pod obrázkem, který je koláží originálu (s mírným ořezem okrajů), na nějž se v příspěvku odkazuje, čteme: „Tož co Moravanky a Moravani, už máte nové kalendář?
 

Při srovnání s obrázkem obálky nástěnného kalendáře firmy inetprint jednoduše online zaujme vlepení malého obrázku vypadajícího jako vlaječka, žlutočervená bikolóra s červenožlutě šachovanou orlicí s červeným jazykem, žlutou korunou a zbrojí v modrém poli štítu uprostřed, do pravého dolního rohu, jímž byla ve výsledku nahrazena vlajka České republiky.
 
 
Stránka Moravský kras téma symboliky v označování tabulí hodnotí jasně: "Přestříkávání cedule s označením rezervace je vandalský čin. Co ale preferujete vy v Moravském krasu - znak Moravy nebo znak Čech? Dejte hlas (like) znaku.". Názor čtenářů, co by oni na cedulích rádi viděli, kdyby to, co napíší, na to mělo mít nějaký vliv, obsahuje diskuze pod dvojicí obrázků (znakovou galerií). Jednotlivé zobrazené znaky představují znaky zemí Moravy a Čech, zatímco stávající význam znaku s českým lvem, který je na postižených cedulích, je malý státní znak.
 
Nyní je to, jak píše např. Radek Musil: "Označení Národních parků, Chráněných krajinných oblastí, Národních přírodních rezervací a Národních přírodních památek je velký státní znak, Přírodní rezervace, Přírodní památky a Památne stromy jsou označeny malým státním znakem. Je to dáno zákonem č. 114/92 o ochraně přírody a krajiny.". Proti tomu v příspěvcích čteme názor některých zúčastněných, že zobrazený lev je symbolem jen Čech. Radek Musil si o možnosti výměny myslí toto: "Aby se začly používat znaky jiné, to by muselo být řešeno našimi zákonodárci, navíc by to stálo opět spoustu peněz, výroba tisíců kusů smaltových cedulí zvlášť jen pro Moravu. A přesně vím, že i kdyby se cedule vyměnily, tak by po stovkách mizely v rukách neukázněných návštěvníků jako nový cenný suvenýr! Stejně, jako se kradou po celé republice ty stávající...". Takže zájem lidé o cedule se znaky podle všeho mají. Může si stát dovolit dopřát jim jich vyšší než obvyklý počet, a jejich odběr by si na místě samém zajistili už sami? Dalo by se při tom předpokládaném větším potřebném množství docílit i zlevnění jejich výroby. Nejdřív by bylo potřeba vyhodnotit, zda má změna zákona smysl, a výroba potom v rychlém sledu událostí následuje.
 
Někteří by dali na cedule jen moravský znak, jiní krajský znak, další buď moravský znak nebo velký státní znak. Krajský se někomu líbí, ale ne každému, někomu by se jeho použití tímto způsobem vůbec nelíbilo: "Jen to ne.". Ivan Stropek napsal: "Nemáme zemské zřízení, tedy malý státní znak je naprosto v pořádku.". Na to se mu dostalo odpovědi, která zahrnuje myšlenku na změnu podoby malého státního znaku. Ivan Stropek současný vzhled malého státního znaku neřeší, jde na to jinak, s využitím výkladu jeho smyslu k tomu dodává: "On je to malý státní znak České republiky. Morava je součástí České republiky.". Jiní přispěvatelé o tom (že lev by tam měl zůstat) mají svoje pochybnosti, když připomínají třeba onu hlavu na dresech hokejistů.
 
Fotografie z Moravského krasu a z Českého krasu, chráněných krajinných oblastí, s cedulí s velkým státním znakem jsou pro další přispěvatele důkazem, že velký státní znak tu možný je. Tak proč by to nešlo? Martin Balák doplňuje, že v současnosti "Orlice tam bohužel podle vyhlášky být nemůže.":
 
"K označení zvláště chráněných území v terénu se dle vyhlášky č. 45/2018 Sb. používá:

tabulí s velkým státním znakem České republiky a tabulí s označením příslušné kategorie ochrany u NP, CHKO, NPR a NPP
 
tabulí s malým státním znakem České republiky a tabulí s označením příslušné kategorie ochrany a případně i názvem u PR a PP

Když se chce, všechno jde. Drahoš Dvouletý podotýká, že: "Toto ale není oficiální stránka CHKO. Jen příznivců Moravskýho krasu. Takže se zřejmě nic nepohne.".
 

Vidíme, že mnoho lidí na ceduli chce mít znak Moravy - moravskou orlici. Často se opakuje odpověď: "Morava". Z různých odpovědí například Ondřej Mlejnek: "Na Moravě jedině moravská orlice.", Oldřich Ragnar Chlup: "Odjakživa byla orlice se stříbrnočerveným šachováním považována za zemský znak Moravy, takže v "Moravském" krasu je logické, že nebude "Český" lev proboha.", Petr Pavel: "Jedině Morava." a další se k těmto hlasům přidávají.

Dům moravského vlastence

Náhodný návštěvník měl ve Slavonicích pořídit (odpočítali-li jsme to přesně) 15. července 2017 následující snímky domu s vyvěšenou historickou moravskou vlajkou. Na stránce věnující se nově se tvořícímu politickému subjektu vystupujícímu pod názvem Moravské zemské hnutí, jejímuž správci fotografie jejich autor zaslal, a odkud jsou převzaty, je jejich obsah popsán jako: "Dům moravského vlastence se pozná na první pohled. Zdá se, že tady vlajka vlaje celoročně.".

Je vyjádřením občanského politického sebevědomí. Na Moravě žijí Moravané. A pokud je vedle opravdu vyvěšena vlajka České republiky, tak je moravská vlajka vyvěšena dokonce na čestnějším místě (straně).

Moravská vlajka ve Slavonicích v červenci 2017
Dům moravského vlastence

Většina z nás ve Slavonicích již byla a některé z uliček blízko náměstí viděla, řekněme třeba v červenci 2015. Možná jste tehdy viděli i tento dům. Takže jsou to pro mnohé fotografie zajímavé a jistě potěšující.

Tato vlajka je zajímavá z toho důvodu, že ji můžeme srovnat s vlajkami vyvěšenými v Moravském Krumlově a Určicích. Je to čtvrtá v současnosti nabízená varianta historické moravské vlajky, kterou si každý může pořídit (stále ještě, viz dále, nebo pokud bude moc a moc chtít mít moravskou vlajku právě v této podobě a velikosti)?

Moravská vlajka

Otázkou ovšem je, kde k ní přijít. Někdy není jasné, jestli vlajku prodejce jen zprostředkovaně prodává - přeprodává. Na příkladu obchodu vlajky.EU si můžeme ukázat moravskou vlajku, kterou vidíme nabízenu i v jiném internetovém obchodu - v obchodu vlajky24.cz. V Alerionu ji mají jen jako stolní vlaječku.

Grafiku moravské vlajky ve Slavonicích je možné si prohlédnout v galerii obrázků obchodu Alerion, ačkoli dnes ji Alerion nejspíš ve větší velikosti už nemá v nabídce. Tento grafický vzor je také nabízen v podobě samolepky. Poptáte-li, zjistíte, že tento (výrobně) "starší" typ moravské orlice (s "krátkým" ocasem) v modrém listu vlajky opravdu ještě mají, ale jen malý rozměr (ne již 100 x 150 cm) ale 60 x 90 cm. Také si lehce můžeme položit otázku, zda byla vlajka s touto moravskou orlicí kdy vyráběna v rozměru 100 x 150 cm? Velikost moravské vlajky ve Slavonicích jen z obrázku asi nezměříme. Ze srovnání s okny a dveřmi domu by se dalo uvažovat, že má právě ten aktuálně nabízený rozměr 60 x 90 cm.

Co se týče tvaru jejího ocasu, můžeme se domnívat, že tato moravská orlice byla vykopírována ze štítu a prostě jen položena do středu modré vlajky.

Jde o to, že když orlici máme ve "čtvercovém/obdélníkovém" poli (tj. u čtvrceného štítu, nebo v obdélníkovém vlajkovém listu atd.), tak jí pochopitelně ocas ze stran nezkracujeme, neboť dle zásady o maximální výplni pole/štítu figuru tvarujeme do maxima, a je žádoucí aby její (šachovaná) plocha byla výrazná a co největší, zvláště pak, když plocha modrého vlajkového listu je dominantní.

Zatímco když je figura ve štítu (španělském, gotickém atd.) s dole se zužujícím polem, logicky se přizpůsobí tvar štítu. Totéž platí, je-li figura ve čtvrceném gotickém štítě (dolní čtvrti také logicky "deformují" figuru na rozdíl od horních čtvrtí).

V našem případě můžeme předpokládat, že takovou (znakovou/štítovou) orlici někdo vykopíroval ze štítu a prostě jen položil do středu modré vlajky.

Tím to vzniklo. Není to ale zásadní chyba, požadavek či nedostatek. Je to svým způsobem prostě "možnost". Záleží na zkušenosti a rigoróznosti etc. kreslíře i subjektivním pohledu toho kterého člověka (laika apod.).

Někdo se zase bude držet heraldicko-vexilologických pravidel, a proto bude pro největší velikost všech částí (volné) orlice ve vlajkovém listu. I tím se odliší od vyvěšovatelů žlutočervené bikolóry se znakem uprostřed, kteří (logicky) nevhodným položením gotického štítu na bikolóru ponechávají orlici její "štítový" tvar, včetně krátkosti ocasu.

Historická moravská vlajka. Původní obrázek s moravskou orlicí
Františka Štorma byl nejprve zvětšen, a pak vlepen do jiného
 obrázku. Při nahrání na stránku se jeho velikost opět změnila.

Orlice v modrém listu je svobodnější a roztaženější (viděno nejen z hlediska šířky ocasu). Jak by v modrém listu vlajky vypadala moravská orlice namalovaná Joskou (Josefem) Skalníkem a jak moravská orlice namalovaná Františkem Štormem, které obě najdeme ve druhém poli jimi nakresleného velkého státního znaku ČR?

Heraldické a vexilologické symboly jsou z podstaty svého symbolického významu veřejným statkem. Jakmile jde o platný symbol státu či samosprávy, tj. jakmile návrh krajských či komunálních symbolů udělí svým rozhodnutím předseda Poslanecké sněmovny, autorská/obchodní práva tvůrce/navrhovatele "zanikají". Samozřejmě nikdo nepopírá autorství.

To se týká i toho, když si vyrobíte státní symboly ČR (uzákoněné), nikdo vám nebrání, nikdo autorsky nežádá poplatky. Samozřejmě ale musíte dodržet zákon, co se týká užívání velkého státního znaku, malého státního znaku, úředních razítek atd. Nesmíte zneužívat nebo používat státního znaku např. na svých výrobcích, neboť jste soukromník a ne státní orgán. Totéž platí pro udělené obecní znaky (užívá jen obec). Ty si můžete okopírovat, doma pověsit, ale ne užívat ve své reklamě, neboť nejste obec. Zatímco obecní vlajku můžete veřejně užívat - mávat jí, jako se státní apod. Na toto zákon pamatuje.

Z vexilologického hlediska je moravská vlajka, jak ji vidíte výše (zvětšenina moravské orlice Františka Štorma udělaná "od oka"), (proporčně) úplně to nejlepší - naprosto super. Ale když on lid (zákazník) je zvyklý již "na Loudu". Pak se nepodivuje, nepozastavuje se nad tím, jak je zde či jinde využita plocha vlajky.

Co se týče toho "odsazení" koruny a pařátů - je to dáno tím, všimněte si, že autor (viz velký státní znak Františka Štorma) heraldicky "nejčistější" formou nepracuje vůbec s (pomocnými) černými konturami, ale jen se samotnými třemi tinkturami (stříbrnou/bílou, červenou a modrou + zlato/žlutou. Přesně v původním  významu heraldiky a vexilologie, která se obešla bez grafických černých čar obrysů.

Místo toho používá jen tenkou modrou linku např. mezi korunou a pařáty apod. Toto je ale opravdu již zbytečné, neboť zlaté/žluté části figury orlice se jí mají přímo dotýkat, neboť tam nedochází ke kontaktu dvou stejně tinkturových ploch, aby bylo nutné nějaké rozhraní/osazení. Zlatá/žlutá "dosedá" na stříbrno/bílo-červenou atd.

Takže takovouto kresbu orlice by klidně bylo možné vektorizovat (již tím dojde k velmi mírným změnám, nejde o "otrockou" kopii) a jediné co by (zřejmě) heraldik vypustil, jsou právě tyto nadbytečné "mezírky" (které snad autor považoval za esteticky kresbu odlehčující).