Velkoformátová mapa Moravy (společně s ČESKÝM/MORAVSKÝM Slezskem)

Možná jste si někdy ve svých fantaziích říkali, to by bylo pěkné mít tak v ruce moderní mapu, která by zobrazovala výhradně moravské území, nebo i slezské, to se na ni vejde. Dočkali jsme se, dočkali, ale čeho? Oceňujeme, že si mnozí dali tu práci a věnovali svůj čas a námahu vydání odkazované mapy. Byla vytištěna, probíhá prodej.

Autorem článku o vydání mapy zveřejněného na Novinkách.cz je Vladimír Klepáč. Ten několik let opakovaně i přes upozornění do deníku Právo psal nepřesné údaje o počtu 5. července vyvěšených vlajek, a co se týče podoby vyvěšené vlajky. Pro nás ale, co neodpovídá skutečné podobě moravské orlice a moravské vlajky, je nepoužitelné. To platí pro jakékoliv vydavatelské iniciativy ultramoravských aktivistů sloužící pouze k propagaci neplatných symbolů Moravy, ať už je to mapa, v jejíž parerze se objevuje zlatočervená orlice v modrém poli štítu, která je vydávána za moravskou orlici, nebo stejně barevně sladěná propagandistická kniha, takzvaná "učebnice" dějin Moravy.  

Místo znaku Moravy je v levém horním rohu znak se zlatočervenou orlicí v modrém poli štítu. Podle textu článku Vladimíra Klepáče je odborným redaktorem mapy RNDr. Petr Marek, Ph.D. z Masarykovy univerzity. Domníváme se, očekáváme, že by měl znát symboly historických zemí uvedených v Preambuli Ústavy České republiky. Pokud ne, zde je odkaz na zákon č. 3/1993 Sb. o státních symbolech České republiky. Pokud nezná historii moravských symbolů, což pochopitelně každý nemusí, i tak je pořád čas se s ní seznámit. Takzvaně "odborný" redaktor mapy nepůsobí na Masarykově univerzitě jako geograf, ale odborný asistent Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií.

O tu mapu jako takovou tvůrcům asi vůbec nešlo. Čili média jim sežrala politický produkt.

Kromě upozornění na nesmyslnost krajů (o čemž není u nikoho sporu) tvrdě protlačili do povědomí změnu šachování a ani slovo o českém Slezsku.

Prostě parerga mapy je chybná a absurdní (nejen co se mylné a nejednotné grafiky týče, slezská orlice z Wikipedie, ale přebarvená Loudova moravská orlice ze čtvrceného státního, jejíž ocas se do základního štítu nevejde) a zcela mylný název (není to mapa Slezska)!

Jinak ty komentáře/reakce v diskuzi k článku jsou mnohdy fundované (na téma znaku, a jako vždy stejná absurdní mantra "žlutých"). Přidejte komentář, klidně možno někým využít:

"Počin dobrý, ale název zmatečný. Správně "Země Morava a české/moravské Slezsko" (na mapě je jen ta část náležející k ČR, takže Poláci i Němci by se stávajícímu názvu divili.

A ošklivě nejednotná grafika znaků (orlic, viz ocasní pera vůči tvaru štítu a problematické šachování). Stačilo přitom použít např. jen kontury znaku (jednotnou grafiku). Čili téma nepolitizovat (nedráždit). Takto působí parerga mapy laciným (prvoplánovým) dojmem, oproti vlastnímu kartografickému obsahu. Proč si tvůrci/vydavatelé s tak důležitou věcí (jakou je legenda mapy) nedali více zodpovědné (faktické, heraldické, grafické i typografické) práce? Svědčí to buď o jejich diletantismu nebo to snad byl mediální politický záměr (působit přitom směšně či provokativně)?"

Je to klasické zastírání pravdy/faktů rádoby akademickým počinem (mediálně "sežraným i s navijákem" a šířeným). Rozhodně by akademická kartografická pracoviště neměla toto přejít mlčením, což se ale patrně stane. Jdou na to ti kluci "žlutí" vždy velmi propagandisticky mazaně ... (zaštiťování se učebnicí, památkářskými studiemi, mapou apod.).

Mapa je OK, ale nikoliv její zmatečné označení. Chápeme, že geografy (neangažované moravisticky politicky) nějaké znaky až tak netrápí, ale zmatečný je název mapy: není na ní "země Slezsko", jak uvádí parerga, ale jen část Slezska, která je součástí České republiky. A protože vnější/stání hranice reflektují stav po roce 1918 rozhodně by tam neměla být dotyčná sporná/neoficiální/konfliktní  symbolika z let národních sporů (1848-1914) a stanného práva 1915-1918 (ve vztahu ke znaku Moravy).

Nejde o žádnou neznámou věc, kterou nelze udělat/označit správně 

Most Moravy a Slezska přes řeku Ostravici ve Frýdku-Místku

Ve Frýdku-Místku byl v sobotu 30. srpna 2025 slavnostně pojmenován most na řece Ostravici, tzv. estakáda, spojující Místek s Frýdkem. Dostal název Most Moravy a Slezska. Událost začala ve 14 hodin.

Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: „Město Frýdek-Místek vzniklo spojením dvou měst. Moravského Místku a slezského Frýdku. Takovou symbolickou hranicí je řeka Ostravice. A mosty spojují nejen tyto dvě města, ale dvě historická území. A proto vznikl návrh na přejmenování toho největšího mostu ve městě na most Moravy a Slezska. Myslím si, že je to symbolické, protože není mnoho měst, která by takto svým spojením spojila i dvě historická území.“ 

Na obrázku vidíme na mostě umístěnou ceduli se znakem Moravy, moravskou orlici. Řeka Ostravice v těch místech tvoří zemskou hranici mezi Slezskem a Moravou.

Cedule je vedle mostního zábradlí ve Slezsku. Lidem říká, že po pár krocích (asi čtyřiceti metrech?) už budou stát na moravské straně mostu. Tak taková je logika věci, pokud se někdo diví, kde ta značka stojí.

Nové symbolické zviditelnění českých úřadů, nebo českých a moravských úřadů, pokud jsou. Jsou snad ještě nějaké slezské úřady?

Od příštího roku by úřady a ústavy státní správy měly používat jedno logo, tím stejnou vizuální totožnost. Lidem se to nelíbí. Vadí jim, že vláda prosazuje symbol Čech na úkor symbolů Moravy a Slezska. Zhruba toto napsal v předmluvě k článku Lidi naštvalo nové logo úřadů. Na Moravu a Slezsko kašlete, pustili se do vlády zveřejněného 16. července 2025 Lukáš Skládal.

Koluje i názor, že na Čechy se kašle také. Svými údy figura v logu označovaná v tisku jako bílý lev některým lidem připomíná žabu (konkrétně pralesničku: "Příliš trendy přístup, kde prim přebírají drápy, které ze lva dělají pralesničku. Toto zubaté tvarosloví na červené působí jako znak nějaké exotické země s levicovou diktaturou."). Tento názor lze nejspíše vyvrátit tím, že se poukáže na jiná ztvárnění lvích noh některých dalších například obecních znaků, kdy můžeme vidět kresebně něco podobného. Nové logo je ale jen a prostě logem Čech (Česka). Jiný názor pobaví zase tím, že v tomto provedení lva dokáže spatřit kozu: "Vždyť vypadá jako koza.". Účelem takových prohlášení rozhodně není v červenci vybrané logo pochválit. Grafici rozebírají třeba moc placatou hlavu. I u v soutěži druhého návrhu je taková placatá, ale tady je asi placatá už moc. Je prostě rovná, ne že chybí vršek, jako v některých akčních hrách. Ta podoba nemá být o tom, že tomu lvu chybí kus mozku.

Další internetové články k tématu vyšly v ten samý den. Například iDNES: Nové logo Česka skrývá zajímavý detail mezi ocasy lva. Autor věřil, že vyhraje. Novinky.cz: České úřady mají nové jednotné logo. Česká justice.cz: Koudelka: Státní logo? Fialova vláda mrhá miliony a uráží Moravu. Seznam Zprávy: Česko má novou vizuální tvář, chybět nesmí lev. Pro lidi má být bezpečnější. Podklady, o čem a jak psát, většinou periodika obdržela. Teď se s tím má podle sebe vypořádat volič. Co vy na to? Zuřivá debata nad lvem. Nemělo by Česko řešit něco důležitějšího než národní vizuál? Čechy? Mohly by. Jiří Šmarda: "My Moraváci a Slezané máme jinej znak a ten je kde ???".

"Cílem sjednocení log státních institucí je zvýšit důvěryhodnost státních orgánů a bezpečnost i přehlednost při komunikaci občanů se státem." Výsledek: ne, ne a ne. Požadavek, jak má vypadat výsledek, kterým zadavatel vymezil (omezil) podobu loga, byl z pohledu příjemců stanoven chybně. Je však vcelku pochopitelné, že vám chtějí i takto dát najevo, kdo jsou vaši páni.

"Kromě nového loga mají vzniknout nová pravidla pro tiskoviny, weby, úřední dokumenty i digitální služby.". 

A abychom nezapomněli, s novým logem je spojováno nové písmo, bezpatkové Czechia Sans: "Vítězný font, tedy typ písma, který bude nové logo neodmyslitelně doprovázet, se jmenuje Czechia Sans." Název písma "bezpatkové Čechy" je dalším způsobem, jak vyjádřit, čemu odpovídá zpracování symbolu.

Proto by bylo milé mít i moravské písmo. Moravu má v názvu například (polo)kurzivní font Songs of Moravia z roku 2023. V neplacené verzi pro osobní užití zdarma.

Písně Moravy je ovšem kaligrafické a skriptové písmo. Kaligrafická písma připomínají elegantní rukopis. Často vypadají, jako by byla nakreslena plochými pery nebo štětci. Hojně se používají na svatebních a jiných pozvánkách, v originálních lozích, náboženském umění, filmech, televizi atd. Skriptová písma vycházejí z rozmanitých a často plynulých tahů vytvářených rukopisem. Obvykle se používají pro zobrazování nebo obchodní tisk, spíše než pro rozsáhlé texty v latince. Některá písma řecké abecedy, zejména historická, jsou věrnější simulací rukopisu. Skriptové písmo je skupina písem navržených tak, aby připomínaly tradiční kurzívní rukopis. Mezi nejčastější rysy skriptového písma patří: proměnlivá tloušťka tahů, která napodobuje realistickou citlivost na tlak. Zahrnutí textury, která napodobuje přirozené nerovnosti inkoustu. Další umělé nedokonalosti, které se nevyskytují v běžně používaných rodinách počítačových písem.

Vytvořte proto, kdo si jste opravdu jistí, že to umíte, krásné bezpatkové Moravia Sans. Hodí se.

Nová vizuální identita českých úřadů - nové logo Čech. Ta raketa
letící za symbolem součástí loga není. Myslí to spíše vážně,
než že by si z nás chtěli vystřelit.

Každá vláda (za posledních 30 let) s něčím takovým marným a zbytečným přišla, aneb jak přihrát (...) grafickým agenturám (neboť je třeba se přeci revanšovat kamarádům za design předvolebních kampaní, že). O to úsměvnější, že tato vláda s tím přišla těsně před volbami, takže je to naprosté plácnutí do vody, protože příští vláda přijde s něčím dalším/jiným (leda že by to byla ta samá vláda). To je jistě možné a pravděpodobné, protože stávající koalice si již vyzkoušela, že hádat se mezi sebou, když vládnou, je příjemnější, než hádat se každý za sebe a v opozici. A kdo vůbec jiný má nějaký koaliční potenciál? Neexistuje ani žádný implementační/kompetenční zákonný předpis, kterým by to vláda mohla plošně zavádět do praxe.

Jako logo soukromé české společnosti nebo soukromého sportovního klubu je to ok, ostatně je to úplně stejné, co užívají fotbaloví bafuňáři, také s modrým proužkem ... :-) Ti také u reprezentačních dresů kašlou na státní znak (na rozdíl od hokejistů, kteří se v tichosti ke znaku vrátili).

Protože "logem" státu je jeho státní znak a státní vlajka (barvy) nic víc, nic méně! Což definuje i zákon o užívání státních symbolů (byť ho skoro nikdo nedodržuje), což také o něčem vypovídá ... A sama tato vláda přeci tvrdí, že stát prý nelze řídit jako firmu, a tedy s firemním logem ... :)

Jak se to má graficky designově dělat krásně ukazují Britové, viz převod (také složitého a čtvrceného státního znaku) do formy kontur, a pak případného logotypu a samozřejmě totéž nejlépe funguje právě s praktickou státní vlajkou, která je svou podstatou vždy "zjednodušením státního znaku".

 

Pokud si myslíte, že vás jen tak nepřesvědčí. Tak o to tady nejde, budete se s ním potkávat a přinutí vás je používat. Velice snadno. Při pohledu z vyššího místa stěžující si vypadají jen jako lehce rozdurdění. Vzájemné přesvědčování není významné. Nechť se každý přesvědčí sám.

Schvalovatelé si mohou myslet, že nás nepotřebují. Mohou si myslet, že k jejich volební protistraně se pociťuje v dostatečné míře a množství, z jakéhokoli důvodu, kvůli tomu co dělá a nedělá, odpor, který v pravý čas převáží nechuť k tomuto jejich záměrnému logo-kroku. Že se jim to tam "hodí". To může být případ od případu účinná taktika, nedělat si starosti. Alespoň u jednotlivců ale platí, že se, myslí-li si o nich zrovna toto, pletou. Není důvod s odpovědí otálet až na začátek dalšího roku, ať už je výsledek jakýkoli. Když do toho šli za každou cenu, tak odpověď dostanou za každou (volební :-)))) cenu, zas a znovu. Nevyvolává to žádné rozplizlé obavy. Prostě z jednoho úhlu pohledu neudělali, co měli, se závěrem, že nechtěli. Nedělají, co mají, protože nechtějí. Dělají si, co chtějí. Ukrojili další plátek ze salámu. Snad není poslední. Dá se očekávat, že v přírodních rezervacích a u památných stromů přibude přelepených, posprejovaných či dokonce prostřílených lvů?

Toto státní logo schválené vládou 16. července má za úkol vytlačit užívání státního znaku v rámci jednotného státního vizuálního stylu. Je v něm prý český lev. Moravská orlice a slezská orlice v něm není. Ústava přitom Českou republiku popisuje jako stát občanů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Moravská orlice a slezská orlice představují Moravu a Slezsko. Český lev představuje Čechy. Zajisté, že symbol v logu je stylizovaný lev. Tak jak vypadá, to český lev není. V pojetí podporovatelů změny představuje onen bílý lev Českou republiku, tj. území zahrnující země Moravu a Slezsko.

Právník Zdeněk Koudelka se k věci vyjadřuje častěji. Naposledy tak učinil v souhlasu se svými dřívějšími příspěvky k otázce loga ČR vzhledem k popsanému vývoji (schválení vládou) ve svém příspěvku Státní znak nebo logo?, když píše: "Stát je reprezentován státním znakem. Stát jej chrání a jeho užívání je bezplatné. Naproti tomu logo je záležitostí proměnlivé módy a jeho autoři za to dostali zaplaceno. Logo nemá vyšší přínos, než má státní znak." atd. Museli bychom jeho texty porovnat, abychom si ověřili, že jen znovu s novým datem nevydal svůj dříve zveřejněný text, samozřejmě s novým úvodem a závěrem.

"Ústava státní symboly zakotvuje právě za účelem užití pro prezentaci státu a jeho orgánů. Proto je toto rozhodnutí Fialovy vlády neústavní. Je to stejně nepřípadné, jako kdyby vláda chtěla nahradit státní hymnu nějakou znělkou nebo státní vlajku transparentem. Fialova vláda projevila neúctu ke skutečným státním symbolům.". 

Připomíná, že "Jihomoravský hejtman Jan Grolich odmítl návrh zastupitelů SPD, Trikolory, PRO, Svobodných, ANO a Stačilo, aby Jihomoravský kraj proti ignorování moravské orlice ve státním logu protestoval.". 

Představa člena Společnosti pro Moravu a Slezsko o logu vytvořeném rychle
prý z moravské orlice. Ta orlice taky nevypadá jako moravská orlice.

Nepozdává se nám jedno ani druhé. Jednoduše v grafice internetových stránek dotčených úřadů a ústavů použijme Velký státní znak. "Státní znak byl vytvořen parlamentem s vědomím toho, že stát vznikl ze tří zemí – Čech (na červeném štítě stříbrný korunovaný lev), Moravy (na modrém štítě stříbrnočerveně šachovaná korunovaná orlice) a Slezska (na zlatém štítě černá korunovaná orlice), což je vyjádřeno ve velkém státním znaku.".

Lidé nad novinkou uvažují, například Jiří Štípl: "Nové státní logo není prý užitím malého státního znaku, ale kdyby si nějaký soukromník podobné logo navrhl, tak by se dost možná dopustil porušení zákona o užívání, protože je to dostatečně zaměnitelné (český lev + červené pole). Stát ale tento zákon porušit nemůže, protože tak či tak je oprávněným uživatelem oficiálních znaků. Zákonodárce asi nepředpokládal, že si někdy vláda vymyslí alternativní státní znak a bude ho používat všude tam, kde to zákon výslovně nezakazuje. Další nevýhodou tohoto "právně slabého" loga je, že ho mohou budoucí vlády snadno měnit, což jde proti smyslu té standardizace. Oficiální znak má také vyšší ochranu, jeho zneužití je trestné samo o sobě.". 

Jestliže jedním z argumentů pro zavedení loga je úspora peněz, tak buď mají ti, co to píší menší představivost než jiní, anebo to ti, od kterých opisují, ví, ale jim (hned teď) nenapoví.

Moravané, jinak řečeno občané České republiky na Moravě

V rozsudku Krajského soudu v Brně z 8. října 2020 se v záležitosti nezřízení výboru pro národnostní menšiny v městské části Brno-Řečkovice v části věnované posouzení věci mimo jiné píše:

„ (...) 38. Národnostní menšina je vymezena v § 2 odst. 1 zákona o právech příslušníků národnostních menšin jako společenství občanů České republiky žijících na území současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považováni za národnostní menšinu za účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury a zároveň za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se historicky utvořilo.

39. Zdejší soud v této souvislosti rovněž považuje za vhodné odkázat na závěry odborné literatury k článku 24 Listiny základních práv a svobod, podle něhož příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu, které zdůrazňují, že „Byť jsou menšinová práva v současnosti považována za součást lidskoprávní ochrany … je třeba si uvědomit, že jejich historický základ tkví v jiné oblasti: motivem jejich garancí bylo zajištění územní svrchovanosti nově vzniklých států po rozpadu mnohonárodnostních monarchií (Rakouska-Uherska a Osmanské říše) a obava z územní iredenty a secese… Historický výklad těchto právních institutů proto poněkud relativizuje chápání těchto práv jako lidských. S tím souvisí ostatně i druhý naznačený okruh problémů, totiž zda je přihlášení se k národnostní a etnické menšině otázkou individuální volby a zda specifická ochrana přísluší komukoliv, kdo se prohlásí za příslušníka kterékoliv menšiny, nebo zda je na státu samotném, aby stanovoval, které menšiny na svém území uznává a na něž ochrana vlastně míří … Součástí tohoto okruhu je pak též i to, zda je přihlášení se k menšině otázkou subjektivního a nijak neomezeného projevu vůle nebo zda podléhá nějakým objektivním měřítkům, nota bene přezkoumatelným státem. Odpovědi na tyto stěžejní otázky podal již Soudní dvůr mezinárodní spravedlnosti, který se zabýval zmíněným meziválečným systémem ochrany (jehož součástí byla i prvorepubliková ČSR) ve svém rozsudku ve věci menšinových škol v Horním Slezsku z 26.4.1928 a  v posudku ve věci řecko-bulharských komunit z 31. 7. 1930. V prvně jmenovaném rozhodnutí dospěl k závěru, že příslušnost k národnostní menšině není otázkou vůle, ale faktického stavu (faktickou přináležitostí jednotlivce k menšině, s níž sdílí shodné rysy), avšak není na státu, aby tuto přináležitost přezkoumával, testoval a zpochybňoval. Ve druhém posudku pak soud odpověděl na otázku, jaké že jsou ony rysy, které oddělují menšinu od zbytku populace, čímž podal definici menšiny. Národnostní menšina je dle soudu „skupinou osob žijících v daném státě nebo oblasti, majících svou specifickou rasu, náboženství, jazyk a tradice, přičemž jsou spojeni prostřednictvím této identity rasové, náboženské, jazykové a tradiční v pocit solidarity, s požadavkem chránit své tradice, dosahovat úcty, zajišťovat vzdělávání a výchovu dětí v souladu s duchem a tradicemi jejich rasy a sdílet vzájemnou pomoc“. Z toho je patrné, že ochrana menšin naráží právě na definování toho, jaká skupina je vlastně menšinou. Jak již bylo uvedeno, na mezinárodní či evropské úrovni v současnosti existuje závazná ochrana menšin, avšak doposud nebyla přijata závazná definice menšiny. … K nejcitovanějším patří definice podaná zvláštním zpravodajem OSN F. Capotortim: „Menšinou je skupina početně menší než zbytek populace určitého státu v nedominantní pozici, jejíž členové – státní příslušníci tohoto státu – sdílejí etnické, náboženské a jazykové zvláštnosti, které je odlišují od zbytku obyvatelstva, a vykazují, byť jen implicitně, pocit solidarity, jenž směřuje k ochraně jejich kultury, tradic, náboženství a jazyka.“ Definice menšin jsou vesměs vystavěny jak na objektivních, tak na subjektivních atributech menšiny. Zatímco objektivní znaky jsou počet příslušníků menšiny … státní občanství a etnická, náboženská nebo jazyková specifika, subjektivní znak je dán pocitem solidarity a požadavkem udržení vlastní kulturní, náboženské a jazykové identity“(Wagnerová, E.; Šimíček, V.; Langášek, T.; Pospíšil, I. a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s. 2012, s. 540 – 541).

40. V preambuli Ústavy České republiky je deklarováno: „My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného českého státu, věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé, odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku, jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti, jako součást rodiny evropských a světových demokracií, odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství, odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu, prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto Ústavu České republiky …“.

41. Nahlíženo výše předestřenými východisky zdejší soud konstatuje, že přestože je projevem národnosti i svobodné přihlášení se k ní (§ 2 odst. 2 zákona o právech příslušníků národnostních menšin), národnostní menšina musí ze zákona splňovat též znaky vymezené v § 2 odst. 1 zákona o právech příslušníků národnostních menšin, tedy odlišnosti od ostatních občanů České republiky – těmi jsou společný etnický původ, jazyk, zvyky a tradice. Tyto všechny znaky u obyvatel Moravy, resp. občanů České republiky hlásících se při sčítání lidu k moravské národnosti, nejsou naplněny. Zdejší soud nikterak nezpochybňuje historické kulturní a etnografické dědictví, jež je s regiony Moravy spjato a je dále rozvíjeno, nicméně to v sobě neobsahuje ani odlišný etnický původ ani odlišný jazyk, coby atribut menšiny chráněný ve smyslu příslušných právních předpisů na úrovni mezinárodní, ústavní (články 24 a 25 Listiny základních práv a svobod) a konkrétně pak v podobě pozitivních práv národnostních menšin, jejichž účelem je obecně řečeno právě ochrana odlišné národnosti a jejích projevů, včetně jazyka národnostní menšiny v daném státě (právo na vzdělávání a užívaní jazyka národnostní menšiny, právo na rozvoj kultury, na rozšiřování a přijímání informací v jazyce národnostní menšiny). Ostatně v tomto ohledu ani žalobce žádnými specifickými právy „národnostní menšiny“, která by byla obyvatelům hlásícím se k „moravské“ národnosti upírána, neargumentuje; pokud jde o všeobecná občanská práva, ta náleží všem občanům České republiky bez rozdílu, bez ohledu na jejich národnost. Podle zdejšího soudu tvoří Moravané, respektive občané České republiky na Moravě, konstitutivní část českého národa, která má jednak plná a neomezená práva coby občané České republiky a která nenaplňuje znaky národnostní menšiny ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o právech příslušníků národnostních menšin.

42. Jinými slovy, tito občané České republiky nejsou (na rozdíl např. od občanů České republiky polské národnosti, romské, vietnamské, apod.) národnostní menšinou, přičemž ve shodně s názorem žalovaných má zdejší soud za to, že v tomto směru přihlášení se k moravské národnosti lze chápat i jako výraz teritoriální, historické či kulturní sounáležitosti s Moravou coby regionem (či jejími jednotlivými regiony) se specifickou kulturou či nářečím. Již z preambule Ústavy České republiky plyne, že Moravané, Češi a Slezané dohromady tvoří společný národ, v rámci něhož jsou si rovni.

43. V nyní posuzované věci proto zdejší soud nemůže žalobci přisvědčit, že mu svědčí subjektivní veřejné právo na zřízení výboru pro národnostní menšiny, neboť zdejší soud má ve shodě se žalovanými za to, že Moravané nejsou národnostní menšinou. Starosta městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora se tedy s ohledem na skutečnost, že žalobce není spolkem hájícím zájmy národnostní menšiny, nemohl dopustit nezákonnosti, pokud na žádost žalobce odpověděl dopisem ze dne 3. 2. 2020 a nepředložil žádost žalobce na zasedání zastupitelstva městské části; žalobci rovněž nesvědčí žádné veřejné subjektivní právo na to, aby Zastupitelstvo městské části Brno Řečkovice a Mokrá Hora rozhodlo tak, že vyhoví jeho žádosti a zřídí výbor pro národnostní menšiny. (...)“ 

Barvy moravské orlice. Moravské barvy. Moravská kokarda

 

Plakát Jakou máš národnost? Moravskou národnost - Zdravíčko. Sčítání lidu. Morava je moja zem. Já mám jasno

V příspěvku zaměřujícím se na nadcházející sčítání lidu z 13. března 2021 Pro svou vlast se přihlaste k moravské národnosti MUDr. Ctirad Musil (předseda strany Moravané, která podle všeho nechala vyrobit více různě vypadajících plakátů ke sčítání: „Čím víc občanů se přihlásí k moravské národnosti, tím větší šance bude k obnově územně správní identity Moravy.“) nechal zveřejnit text ke sčítání lidu 2021.

Doplnil jej obrázkem v docela malém rozlišení (to, co vidíte, je skutečná velikost toho obrázku) s nástěnkou, na níž je umístěn plakát Jakou máš národnost? s odpovědí Moravskou národnost! Osoba u něj stojící je zřejmě Ctirad Musil. Výrazným motivem sdělení je emblém moravská orlice.

Vedle plakátu iniciativy Morava1918, který je nyní rozšiřován po Moravě, je toto další příklad plakátu vyslovujícího se pro uvedení moravské národnosti obyvateli Moravy. Pokud tedy kdokoli chce a nevyužil by nabídky iniciativy Morava1918 pomoci s rozšířením již vytištěných plakátů s jednoduchým sdělením k moravské národnosti a moravskému jazyku.

14. března 2021 informovala stránka Morava1918, že "nejen KAŽDÁ DĚDINA SE POČÍTÁ, ale také každé město. Nad rámec původního záměru kampaně, totiž přinést informaci o možnosti hlásit se k moravské národnosti a jazyku do každé dědiny, se díky darům řady dobrovolníků nebo celých spolků sdružených v Moravském kulatém stolu podařilo zajistit placený výlep na maximálním počtu míst v následujících městech: Brno, Olomouc, Jihlava, Opava, Prostějov, Přerov, Břeclav, Kroměříž, Hradiště, Vyškov a v mnoha menších. Řádově tisíc plakátů v těchto městech zasáhne nejen asi milion jejich obyvatel, ale spolu s lidmi dojíždějícími za prací takřka polovinu populace Moravy. Velký dík všem sponzorům této akce! A možnost pomoci i pro ty, kdo tak ještě neučinili, protože nevěděli jak - na účet 1031819662 / 6100 je možno stále posílat příspěvky na kampaň, prosíme o uvedení variabilního symbolu 1918 a zprávy pro příjemce ve znění "sčítání". Předem děkujeme za pomoc i za SDÍLENÍ!".

Leták Každá dědina se počítá. Pokrytí moravského území dosud přihlášenými
dobrovolníky. Přihlásili se, aby pomohli s rozšířením letáku na Moravě; mapou
zobrazené údaje mají platnost k 15. 3. 2021 (mapová služba Google My Maps).

Otázkou ale je, na jaký plakát(y) takto svými pár kačkami tentokrát přispějete? Zeptáte se majitele účtu předem, protože "abychom si rozuměli"? Tady ukazují čerstvé snímky z Brna, že se vylepuje plakát iniciativy Morava 1918. Na stránkách Zprávy z Moravy byl 16. března 2021 uveřejněn článek Napište si moravskou národnost, vyzývají plakáty po celé Moravě. Kdo za tím stojí?. Koordinátor informační kampaně Jiří Novotný uvedl: “Jedno z nejvíce pozitivních zjištění této kampaně bylo, že opravdu hodně lidí je skutečně zapálených pro Moravu. Od okamžiku vyhlášení záměru kampaně se dobrovolníci hlásili takřka denně.”, “Mimochodem, projel jsem při kampani Moravu křížem krážem a musím říct, že práce byla skutečně odvedena, že to nebyla nějaká parta hurápatriotů. Ti lidé, ať studenti, důchodci, manuálně pracující nebo akademici a úředníci, prostě vzali auta, sponkovačky či lepidlo a jeli.”.

Na Facebook stránce Chcu aby na mojí radnici vlála moravská vlajka mezi aktuální záplavou obrázků (i recyklovaných retuší z dřívějška) ve žlutočervených barvách stran a hnutí, jaké používají Moravané, Moravské zemské hnutí, Moravská národní obec, Morava 1918 (?), sloučených například se záběrem sněmovního sálu v budově bývalé zemské sněmovny v Brně (to je oblíbený motiv), tedy takto pojaté orlice a bikolóry, kde už vidíme úmysl podsunout při každé příložitosti tyto symboly jako dnešní symboly moravské země, aniž by pro to byla opora v zákonu o státních symbolech České republiky, nacházíme mimo jiné i fotografii zastávky v Brně, kde se na nás zpoza skla usmívá člen MZH Pavel Trčala (před koncem roku, 28. prosince 2020 vystoupil v pořadu Českého rozhlasu Brno Apetýt, jehož přepis, aby měl záznam dopad i později, jsme přinesli, protože moravanství je o lidech, co zde žijí, a jimž se tu líbí; není jen o symbolech, ty jsou věcí jasnou, vysvětlenou). Sdělení plakátu je, když pomineme popsanou bikolóru se znakem, toto: Nejsu Čech. Při sčítání lidu uvedu moravskou národnost.

Příspěvek z 13. března doprovází text: "Od 27. března 2021 bude probíhat sčítání lidu. Je důležité, aby lidé na Moravě věděli, že mohou uvést moravskou národnost." Dobře, s tím souhlasíme. A k zobrazené fotografii, která je, jak teď již víme, další iniciativou kromě jiného informující o nadcházejícím sčítání lidu, doplňuje: "Obyvatelé Brna projíždějící přes Vaňkovo náměstí se to mohou dozvědět díky plakátu u zastávky trolejbusu. Máme k dispozici i menší plakáty.". 

Zleva doprava jde pruh se žlutočervenou bikolórou s červenožlutě (případně žlutočerveně) šachovanou orlicí s červeným jazykem, žlutou korunou a zbrojí v modrém poli štítu umístěnou uprostřed.

Pavel Trčala je vícekrát citován v článku z 16. března na stránkách Zprávy z Moravy odkazovaném výše: “Vážím si každé, i anonymní, snahy upozornit na důležitost přihlášení se k moravské národnosti. Cílem každé moravské kampaně by ale mělo být představit lidi, kteří Moravě chtějí pomoci.”, “Hledáme všechny, kteří se nestydí za svou moravskou národnost a jsou připraveni jít také s kůží na trh. Budeme také vděční těm, kteří sice raději zůstanou anonymní, ale pomohou nám třeba s distribucí letáků.” a vzpomíná i Moravského trolla, kteroužto přezdívku spojuje se Ctiradem Musilem: “Jsem přesvědčen, že pan Musil k tomu má nějaký důvod, ale věřím, že vhodnější by pro něj byla vizualizace, na které by byla jeho tvář a jeho reálné jméno. Osobně nemám rád přezdívky a myslím si, že lidé by měli vystupovat pod svými jmény. Nebojme se jít s kůží na trh”, viz dále.

Vůbec, Pavel Trčala v citovaném článku na elektronickém papíru dostává hodně prostoru, což předpokládá i dobré vztahy s redaktorem: “Moravská svébytnost nyní zažívá jedno z nejtěžších období za tisíc let, a proto propagace moravské národnosti vyžaduje nejen pragmatické sdělení, ale i příběh, srdce a hlavně pravdu. A pravda je, že nejsme Češi,” Podle Pavla Trčaly si lidé velmi často pletou státní příslušnost a národnost a seznamuje se svým názorem: “Moravan nemůže být zároveň Čechem, snad kromě případu, kdy by měl maminku z Brna, tatínka z Pardubic a vyrůstal by napůl v Letovicích a napůl v Litomyšli. Já osobně mám maminku z Valašska, tatínka z Brna, kde jsem vyrůstal, a moje národnost je tedy moravská,” vysvětluje Pavel Trčala. “Češi a Moravané mohou žít v přátelství, ale je dlouhodobě neudržitelné, aby se Češi snažili Moravanům diktovat, že jsou Češi,” myslí si tvář kampaně “Nejsu Čech”.

V diskuzi na Chcu aby... se u příspěvku, jehož pozadí bylo v předchozích odstavcích tak obšírně rozvedeno, se opět objevuje dotaz téma pozorně sledujícího občana: "Můžu se zeptat, jakou má toto umělé vymezování se proti Čechám smysl? Já jsem Moravák, celý život žiju na Moravě a stejně si myslím, že moravská národnost neexistuje, stejně jako moravský jazyk. Nebo mi chcete tvrdit, že kamarádi a příbuzní z Čech jsou cizinci?". Na tento a podobný zájem o věc se pak tazatelům na stránkách dostává nejrůznějších odpovědí. Jsou lidé, kteří tvrdí, že mají moravskou národnost uvedenu na vysvědčení, a nemusí jim být zas tolik let. V 90. letech 20. století, pokud jste se snadno nenechali paní učitelkou přesvědčit, že budete v kolektivu za exota, když budete trvat na tom, aby byla uvedena na vysvědčení jiná než česká národnost, tak jste ji tam mohli mít.

Plakáty ke sčítání lidu, domů a bytů 2021 - vylepeno v Jihlavě

K obrázku plakátu na nástěnce úplně nahoře s výraznějším textem Co je Česko? Nebuď Čechem druhé kategorie! Přihlas se k moravské národnosti! Sčítání lidu 2021, v jehož dolním pravém rohu je podepsán Moravský troll. Snaží se postihnout otázku daní a co se s nimi dělá, a tím vyvolat odezvu ve směru, který sleduje. Na každého působí sdělení jinak. Někdo řekne "Tak se to dělá." Je výrazné. Jistě. O co v něm ale jde? Na základě toho, že žijeme na Moravě třeba o to, abychom se "nerozplynuli" ve "velkých Čechách"?

Vyvolávání představy Čecha druhé kategorie ale není zrovna lákavá představa a v Jihlavě ani jinde pro všechny lidi nemusí být tím pravým důvodem, proč se přihlásit k moravské národnosti (pro účel statistiky). Co když některé něco ze zvoleného způsobu vyjadřování odradí? Tam v Jihlavě při zemské hranici hned vedle Čech nejsou zrovna tím nejvýchodněji položeným moravským sídlem: "ó ty hrůzo"? :-) Jak to sdělení na ně asi tak zapůsobí? Plakát byl ovšem vylepen na více místech - podle zpráv třeba v Bystřici nad Pernštejnem, vidíme článek s obrázkem, jehož součástí je název Malá Morávka.

To je tak, není na světě ten, kdo by se zavděčil všem. A tak pro někoho je plakátová výzva ke sčítání "moravský jazyk" zásadaní krok vpřed, pro druhého je to prostá lež. Na rozdíl od teoretické možnosti "moravský národ". Takto naladěn žlutočervené barvy na plakátu takový jedinec nebere jako náhodu - ani náhodou. :-) Vrstvené mapky bere jako nástin historického vývoje, který se mu nejpozději počínaje rokem 1938 nelíbí - postupné zmenšování rozsahu státu, oslabování společenství z těch a oněch příčin. Je tak, jako část našich spoluobčanů, přistoupit z vlastních důvodů na hru zvanou Česko: "Na otázku v hranicích ČR "Je tohle Česko?" Odpovídám, ano, toto je "Česko"! Stejně, jako před rokem 1918 označení "Rakousko" zahrnovalo i Moravu, Čechy, Štýrsko, Korutany atd. Na mapku Čech s výkřikem "Toto je Česko" odpovídám, mýlíte se, nebo spíše žluto-červeně lžete! To jsou Čechy! Tak jako před rokem 1918, kdy se též rozlišovalo označení Rakousko (pro celé soustátí) a Rakousy! Tj. Horní nebo Dolní příslušná německy mluvící země onoho císařství." Je to taková jazyková válka, jinak též komedie plná omylů. A jedinečných zájmů a postojů při tom všem "boji o zrno", který ani pořádně nezačal, ani neskončil.

Na stránce Chcu aby ... 19. března 2021 zveřejnili obrázek s vyjádřením předsedy Moravské národní obce Jaroslava Krábka a používané argumenty, které se vyslovují pro národnost moravskou a zdůvodňují jazyk moravský: "Sčítání lidu - Moravská národnost a moravský jazyk". Na překlep v závěru "moravskočtina" (myšleno moravskočeština jako označení do dvojice k českomoravštině) byl v diskuzi pod příspěvkem již upozorněn, a tak se dá očekávat, že obrázek dozná brzy změny. A tak jen dodejme, že v textu je místo, kde má být místo jenž použit tvar "jejž" (4. pár: koho - co).

Vysvětlení, proč byl text zveřejněn: "Někteří se ptají, k čemu je dobré přihlásit
se k moravské národnosti, a co že to je ten moravský jazyk. Je to naše tisícileté
dědictví, které máme povinnost udržet. Tady je stručná odpověď."

Pozadí elektronického "letáku" je barevně neutrální. Před sčítáním se postupuje opatrně. :-) Můžeme si všimnout prostředků, jimiž je odůvodňováno zapsání moravského jazyka, které spočívají na tradici a vlastním rozhodnutí. Příjemce poselství má tedy z jakéhokoli důvodu tento nebo podobný zájem a je ochoten jej předestřeným způsobem pro účel statistiky uplatnit, ačkoli se s některými v textu zahrnutými závěry ohledně toho, jak se co vnímalo a dnes vnímá, nemusí souhlasit, nebo je mu to šumák, jak uvažují jiní (chtějí, aby uvažoval - dávají návod, jak by mohl o věcech přemýšlet;nauka o vymezení národů a jazyků v té které době a nově podle potřeby opět jinak). Popsaná cesta je způsobem, snahou výklad věcí změnit, jak vést tyto věci od "pěti k desíti", jelikož jiný přístup má desítky posledních let slušný náskok. Příspěvek Jaroslava Krábka je představou mající za cíl udržet společenství ve stavu, kdy bude prospívat a rozvíjet se. On i ten "agresivní český nacionalismus konce 19. století", se kterým se v textu operuje měl v dobových souvislostech své místo, a nebyl sám. Ale na to je text přepsaný níže jednak krátký, než aby obsahoval něco jiného, než co sleduje, a jednak v něm jde o jinou věc, než aby poskytoval cenné místo obhajobě jiného než moravského "nacionalismu" a povzbuzení jeho schopnosti zachovat v myslích lidí, že žijí na Moravě, neboli má vést k lásce k vlasti, kam až oko dohlédne. :-)

Přepis s vyznačenými opravami překlepu a gramatické chyby: "Sčítání lidu - Moravská národnost a moravský jazyk

Sčítání lidu je státem organizovaná akce, a jako jedna z mála nám umožňuje přihlásit se k naší národnosti a zvolit si i pojmenování svého rodného jazyka. Je proto důležité oslovit co nejvíce našich spoluobčanů, aby si tuto možnost i velký význam jejího poselství uvědomili a využili ji.

Původní vnímání novodobých národů, na kterých byla vystavěna Evropa 20. století, bylo založeno na nacionální doktríně z 19. století, která národ viděla v podobě nepřetržité historické linie - "Národa jako díla božího", do kterého se člověk rodí a jejž lze definovat podle vnějších znaků. Zkušenost z reality 20. století vedla nejen k odmítnutí nacionalismu a nacionální doktríny, ale ověřila i skutečnost, že národ nelze objektivně definovat podle vnějších znaků. Moderní národ je proto v současnosti vnímán jako společenství obyvatel určité země, aktivně se hlásící k této zemi, k její kultuře a historii. Do takového národa se člověk nerodí, jeho součástí se vědomě stává. Současný moderní národ je tedy definován vědomým rozhodnutím jeho příslušníků se do něj přihlásit. Je tedy logické a oprávněné považovat se za Moravany. Máme svoji zemi s více než tisíciletou historií, svébytnou kulturu a ke svému národu se hlásíme.

Jazyk, jako jeden ze základních projevů národní kultury je i jedním z jeho pilířů. Jazyk na Moravě se po staletí vyvíjel ve styku s jazykem Čech. Jejich blízkost vyústila ve společnou spisovnou formu, na které postupně pracovali vzdělanci obou zemí. Společným vrcholem se stala tzv. "kraličtina", jazyk Bible, vzniklé na počátku 17. století v moravských Kralicích. Ta je základem i současného spisovného jazyka obou zemí. Tento jazyk byl téměř do konce 19. století znám jako moravština na Moravě a čeština v Čechách. Teprve nastupující agresivní český nacionalismus konce 19. století postupně přejmenoval vše původně moravské na české. Odlišnou v obou zemích dodnes zůstává používaná hovorová řeč. Její rozdíly jsou dány odlišnou charakteristikou moravských nářečí oproti českým, ale především odlišnou melodikou řeči. Moravská melodika známá z moravských lidových písní a proslavená dílem Leoše Janáčka je natolik specifická a zcela odlišná od té české, že má charakteristický odraz i v používané hovorové řeči.

Pojmenování jazyka je čistě politickou záležitostí, o čemž svědčí čtyři kodifikované názvy OSN pro srbochorvatštinu, proto je oprávněné nazývat naši řeč moravštinou. Společnou spisovnou formu českomoravštinou, případně moravskočeštinou. Zúžení názvu na češtinu by znamenalo souhlasit s krádeží kulturního odkazu našich předků.

Jaroslav Krávek, Moravská národní obec".

Plakátů vydaných pod značkou Moravský troll je víc, ačkoli všechny grafiky vyfoceny v terénu, nemáme.

Moravskoslezský deník 16. března zveřejnil článek Jsou Moravané Čechy druhé kategorie? Kampaň za národnost běží i ve Slezsku. V jeho galerii vedle diskutovaného plakátu výše naleznete další příklady výzvy "Nebuď Čechem druhé kategorie! Přihlas se k moravské národnosti! Sčítání lidu 2021", podepsán Moravský troll s tou variací této "blbé hry" na city, že Českou republiku na něm vidíme rozdělenu na dvě části západní a východní - pro účel sdělení jsou to jednoduše Nadčeši/Podčeši.

To přece Čechům na Moravě radost v žádném případě neudělá, akorát je to nase... Logicky, představte si v mapce napsáno v opačném uspořádání Nadmoravané/Podmoravané - to přece nedává smysl, jak by řekl jistý vědec. Je vůbec možné, aby všechny tři zkoumané plakáty táhla jedna osoba? - zaspekulujme si, že to si možná žádá spolupráci více lidí. Každý nechť se zamyslí nad tím, co je pravda na takto pojatém vyjádření? Připomeňme jednu věc, s níž se operuje: můžete se rozhodnout vyplnit dotazník podle sebe, je to vaše svoboda. To se používá jako argument, když jde Moravanům o to seznámit čtenáře s tím, co by tak mohli udělat, když by chtěli, protože to pak má mít mimo jiné dopad na to, na co jdou do společné pokladničky vybrané penízky. Jsme ve svobodné zemi, proto nefňukejme.

Plakát přitáhl pozornost novináře Ivana Motýla, jehož náhled na věc, v němž se strefuje do "moravského nacionalismu", je vyjádřen již v názvu příspěvku, který vydala 23. března 2021 stránka CNN Prima News: Čechistan a Nadčeši aneb Jak moravští nacionalisté zneužívají sčítání lidu. Ivan Motýl hned zkraje z obsahu tohoto a podobných plakátů vyvozuje, že "programovým cílem politické strany Moravané je federalizace země a vytvoření Moravské Federativní Republiky. Kampaň Moravanů před nadcházejícím sčítáním lidu je proto bojovná až separatistická, letáky strany třeba českou část republiky označují jako Čechistan a její obyvatele za Nadčechy, zatímco na Moravě žijí utlačovaní Podčeši. Sčítání lidu to podle strany může změnit, když se obyvatelé Moravy přihlásí k moravské národnosti a moravskému jazyku.". Tímto mixem hledí snížit pocit správnosti u těch Moravanů, kteří ve sčítacím formuláři hodlají vyplnit moravskou národnost, potažmo moravský jazyk. A u ostatních čtenářů? Dobré na tom všem je, že buď jak buď, pořád se vzájemně potřebujeme. A i kdyby vzájemná domluva selhala, "jak podle některých napsal Václav Bolemír Nebeský "Ještě slunce nezašlo, aby zase nevyšlo.". :-)

Ivan Motýl v článku mimo jiné píše: „Do dobrovolné kolonky může občan České republiky napsat národnost dle uvážení. A to dokonce hned dvě, aby nemusel uvádět původ pouze po jednom z rodičů. Sčítání lidu umožňuje i zápis moravské, či dokonce slezské národnosti, je to však pouze formální akt. Slezané ani Moravané totiž nejsou uznáni za národnostní menšinu, tudíž nemohou mít menšinová práva jako jiná etnika.“. Jako Moravan se opravdu necítím jako menšina.

Jsou různé možnosti, jak dělat věci správně a jednou z nich je považovat se za Čecha, kdekoli, když se vám to hodí, i když žijete na Moravě. Uděláte si to přátelé, Moravané, jak vám to bude vyhovovat. Mysleme přece kladně. Koneckonců jediné, co platí, když se bavíme o vzájemných vztazích mezi lidmi, je: miluj bližního svého jako sebe samého. Jiná věc je, aby nám poněkud nepřeskočilo z přívalu, kterým se nám v některých oblastech systémově tlačí do hlav, že Morava je Česko. Vezměte si třeba způsob poznačování původu knih v knihovnických systémech. Metodika k tomu je, jakž by byla zdělána podle úvah Vladimíra Železného, někdejšího ředitele televize Nova, s tím jeho heslem, za jeho svého času ředitelování, a i pak, když se poprvé ucházel o místo v senátu "Čechy, Morava, Slezsko - to je naše Česko". Pro něj a jemu podobné i nepodobné. Doma můžete používat systém vlastní. Stále platí, že ano. Opakuje se znovu: uděláme si to, jak nám to bude vyhovovat. Pánové a dámy, jsme v duchu svobodní.

Malíř Zdeněk Pírek ve videu říká: "Zdravíčko. Sčítání lidu. Morava je moja zem. Já mám jasno.". 

Velehradská bazilika

Slovy vyjadřujícími záměr další občanské iniciativy Morava, naše krásná zem, jež si dala za cíl šířit vědomí o Moravě a upozorňovat na to, že v moravské části České republiky žijí už dlouho Moravané, se stala slova písně „Ta jižní Morava je jistě krásná zem“/„Morava, naše krásná zem“/„Morava je jistě krásná zem“/„Morava krásná zem“. Pohnutkou se pro signatáře iniciativy stalo sčítání lidu, domů a bytů 2021. To je tu opět po deseti letech a začne za pár dní.

Zemské členění České republiky

„Jako občané České republiky, která je svrchovaný a demokratický právní stát vzniklý z Čech, Moravy a Slezska, se hlásíme k moravské národnosti, jelikož Ústava České republiky Moravu uznává.

Občané, kteří zde žijí, mají právo se s tímto územím ztotožnit a přihlásit se k moravské národnosti v rámci probíhajícího sčítání lidu.

Národnost nám nemůže být vnucena ani jakkoliv určena. Pro příslušnost ke konkrétní národnosti se každý rozhoduje sám projevem své svobodné vůle v rámci sčítání lidu.

My se proto s vědomím moravské historie, tradice a odkazu našich předků hrdě hlásíme k moravské národnosti.“

Výzva moravským vlastencům k zaslání informace místnímu obecnímu nebo městskému zpravodaji o Sčítání lidu 2021 - možnosti vyplnění moravské národnosti

Dne 20. února 2021 byla na stránce moravskynarod.cz zveřejněna výzva všem moravským vlastencům. Pokud tak ještě neučinili, mohli by ze své pozice vydavateli obecního nebo městského zpravodaje zaslat podnět týkající se nadcházejícího Sčítání lidu 2021. Jednoduše by vydavatele tiskoviny požádali o informování obyvatel o sčítací akci, která je za dveřmi. Příspěvek v tištěném a elektronickém vydání periodického zpravodaje by zpravoval občany o možnosti přihlášení se k moravské národnosti a/nebo jazyku ve formuláři. Termín: do konce února. Ten nastane za pár dní.

Co si o tom novináři asi tak pomyslí, když to stihnete a napíšete jim? Nejspíš, že je to jinak těžce (ne)skrytá politická reklama, když využijeme nebo také "zneužijeme" obecní noviny pro propagaci něčeho.

"Konec února je většinou posledním termínem pro zasílání příspěvků do obecních a městských zpravodajů, které vycházejí v březnu jako měsíčníky, nebo čtvrtletníky. Máme tedy každý z nás příležitost informovat spoluobčany z naší obce nebo města o možnosti zapsaní moravské národnosti a mateřského moravského jazyka při sčítání lidu. Příspěvek můžeme také zaslat i do sousedních obcí, nebo do okresních týdeníků."

V článku nazvaném Zašlete příspěvek do zpravodajů o moravské národnosti ve sčítání je poskytnut vzorový návrh, jak takový článeček ve zpravodaji může přiměřeně dlouhý vypadat:

"Sčítání lidu a moravská národnost

Sčítání lidu, domů a bytů je tradiční a nedílnou součástí systému úředních statistik v každé zemi. Podobně jako je tomu na našem území již od roku 1869, i ve většině zemí světa se koná pravidelně každých 10 let. Díky tomu výsledky sčítání umožňují srovnání současného stavu České republiky s minulostí i se zbytkem světa

Sčítání lidu v ČR se uskuteční od 27. března do 11. května 2021. Online přes internet a bez kontaktu se sčítacím komisařem se můžeme sečíst od 27. března do 9. dubna. Pokud se nesečteme online, budeme muset v době od 17. dubna do 11. května vyplnit a odevzdat tištěný formulář.

Ve sčítacích formulářích, stejně jako v předchozích sčítáních, budeme mít příležitost uvést svou moravskou národnost a svůj moravský mateřský jazyk.

Při sčítání lidu v roce 1991 se přihlásilo k moravské národnosti 1 362 313 občanů České republiky. Při posledním sčítání v roce 2011 se k moravské národnosti přihlásilo 630 897 a za svůj mateřský jazyk označilo moravštinu 108 469 občanů České republiky.

V průběhu posledních desetiletí je Morava postupně vytlačována nejen z povědomí obyvatel, ale i z oficiálních informací o České republice. Například na žádost představitelů ČR zaregistrovala Organizace spojených národů v roce 2016 oficiální název naší republiky Czechia, od roku 2011 je na dresech našich sportovních reprezentantů nahrazován velký znak České republiky se znaky Čech, Moravy a Slezska pouze znakem Čech a s mnohými dalšími případy se setkáváme v každodenním životě.

Přihlášením se k moravské národnosti a moravskému jazyku vzdáváme nejen dík a úctu generacím našich předků, které za více jak tisíc let vytvořily na Moravě kulturní a společenské dědictví nesmírné hodnoty, ale především tím vytváříme podmínky k zachování Moravy i dalším generacím."

Lidé mezitím již začali vylepovat a jinak umísťovat plakáty ke sčítání, o kterých pojednaly předchozí příspěvky. Jejich doposud pořízené fotografie, které jsme mohli vidět, ukazují jednak vylepené plakáty, a dále také plakát přichycený magnety, chráněný sklem ve vitríně, jako příklad spolupráce se správcem nástěnky. Uvidí se, jak se budou lidé chovat k těm plakátům, které jsou snadno dostupné. Kde všude se s nimi můžeme potkat? Vývěsky, nástěnky, na zastávce ..., a to nejen v oblastech, jejichž rozsah ukazuje mapka zde. To, co v ploše záběru z Habrůvky vypadá trošku jako laťový plot, bude také nástěnka. Fotografií, jimiž dobrovolníci dokumentují místa s umístěným plakátem, přibývá. Ve zmiňované Habrůvce byl plakát umístěný Ondřejem Mlejnkem mezitím stržen, a tak na stejném místě Antonín Ševčík "vyvěsil" nový. Habrůvka je tak místo, kde je třeba použít víc lepidla, aby měli lidé z domů naproti víc času vyfotit si při činu osobu, které stojí za to plakát strhnout, a my měli šanci zveřejnit i takový snímeček. :-)

Plakátů je dost. Některé fotografie ukazují nalepeny dva vedle sebe.

Plakát zahrnuje v pravém dolním rohu informaci o vydavateli, která má přitáhnout Moravany ke zdrojům informací jednak na Facebook stránce Morava1918, a dále na nově založené stránce ke sčítání Morava1918 vytvořené stranou Morava1918, kde jak vidíme, používá autor obrázek žlutočerveně šachované orlice se žlutou korunou a zbrojí a červeným jazykem v modrém poli štítu umístěného na žlutočervené bikoloře. Z vysvětlení názvu Morava1918 ze strany Morava1918, které nacházíme na Facebook stránce, pak někteří máme zvláštní ne zrovna kladný pocit. Uživatel služby Facebook Yan Rybář se na Facebook stránce Morava1918 zeptal: "Dobrý den, co má Morava společného s rokem 1918?". Správce stránky Morava1918 odpověděl: "tak schválně, zkusme zapátrat 😉 Nápověda: v českonacionalistických učebnicích pro ZŠ ani pro SŠ k tomu nic moc nebude...". Yan Rybář: "Já nebudu pátrat, ptám se. Žádné učebnice nemam, jsem Moravan.". Morava1918: "To je škoda, že se vám nechce pátrat. Bez zájmu se nic samo neotevře. Rok 1918 byl v dějinách Moravy poměrně zásadní mezník. Neučí se o tom, ale při vzniku ČSR byla neuvěřitelným způsobem ponížena a zdevastována tisíciletá zemská samospráva. Od roku 1918 řídí Moravu Praha, to předtím nebylo.". Řídila ji totiž Vídeň (jako hlavní město) a (rakouští) Němci, čemuž odpovídá žluto-červená symbolika úřadů prosazovaná ve své době částí domácí zvláště německé politiky ...

Správce stránky nebyl jediný, kdo se následně snažil věc ze své pozice objasnit, a vidíme také, že se pod jiným, novějším příspěvkem uživatel Yan Rybář ptá opět: "Proč se jmenuje stránka Morava 1918?".

Vůbec barevností, soudě dle druhého žlutě a červeně laděného obrázku na nové stránce ke sčítání, plného žlutočervených vlajek, se autor hlásí spíše ještě o něco dál do minulosti, před rok 1918 až do 2. poloviny 19. století. Je to samozřejmě dáno i osobním založením. Nám je bližší myšlenka na postup "Žijeme tady a teď. Jdeme vždy vpřed a nikdy zpět."

Moravská orlice

Tak si poslechněme pěknou písničku.

Otevřený dopis Michala Sandra z Prahy vyjadřující kladný postoj k Čechám, Moravě a Slezsku

Následující dopis obsahující ovšem v prvním i ve druhém odstavci kromě jiného také některé jinak dále nedoložené domněnky (viz ti "komisaři", kterým by to člověk věru nepřičítal :), a ten "hoax" o patentování toho slova - to by nás tedy zajímalo, kdo by takový patent držel, copak patentový úřad může vydat patent onoho druhu?!), při jejichž čtení čtenář trochu znejistí, byl zveřejněn na stránkách moravskynarod.cz pod názvem Hnusný název Česko.

"Vážení přátelé, FB přátelé a nepřátelé a i naši STRÁŽNÍ ANDĚLÉ.

Po bezvadném víkendu na naší krásné Moravě se chci pozastavit nad pro mne dost HNUSNÝM názvem ČESKO. Nevím jak Vám, ale mně toto slovo je odporné a s dalším cizím názvem naší České republiky CZECHIA je dalším náznakem toho, že komisaři v Evropské unii chtějí úplně zlikvidovat náš název REPUBLIKA a je jim i trnem v očích.

Je to jako prznění „našich“ státních dresů ve fotbale a hokeji, kdy naši zástupci mají na prsou místo našeho znaku státnosti tvora mezi orlicí, slepicí a nějakým mimozemským tvorem.Kdo toto prznění našich státních symbolů vůbec dovoluje? Nebo je to důsledek toho, že se již naše mladá generace nemá ohlížet na naše dějiny a národní hrdost?! Jestliže to je ale v něčem jiném, co se proslýchá mezi našimi občany a opravdu nevím, jestli je to Hooax nebo pravda, že obojí, tedy slovo ĆESKO a znak na „našich“ reprezentačních dresech, jsou PATENTOVANÉ a někdo za ty PASKVILY bere peníze, tak to považuji za ZVRHLOST a IDIOČTINU. S lidmi, kteří kšeftují i s našimi státními znaky a przní je, NECHCI MÍT NIC SPOLEČNÉHO A NIKDY JE NEBUDU BRÁT ZA NAŠE STÁTNÍ SYMBOLY!!!

Jsme stále ČESKOU REPUBLIKOU (v angličtině CZECH REPUBLIC) a naším státním znakem není jen symbol Čechů lev s rozdvojeným ocasem, ale také symboly Moravy a Slezska – dvě různé ORLICE!!

I když jsem Čechem a ještě k tomu Pražákem, stydím se za nynější PRAŽSKÝ CENTRALISMUS a kdyby se hlasovalo o znovuzavedení ZEMSKÉHO USKUPENÍ našeho státu, tedy místo krajů by se náš stát skládal ze zemských útvarů – Čechy, Morava a Slezsko, BYL BYCH 100 % za zemské celky. Neznamená to však, že bych byl za rozpad naší společné republiky, ale jsem za její stmelení. Měli bychom si konečně uvědomit, že mnoho Moravanů bere PRAŽSKÝ A ČESKÝ CENTRALIZMUS za křivdu.

Nechci rozdmychávat ještě větší spory mezi našimi národy, právě naopak. Proto si myslím, že tato otázka NESMÍ BÝT TABU a měly by si všechny naše národy konečně v této otázce udělat pořádek. Vždyť v mnohých případech naše národy jsou propojeny těmi nejhlubšími svazky a to svazky manželskými a partnerskými.

Češi by si konečně měli uvědomit, že Brno, Ostrava, Znojmo a další města a vesnice NEJSOU V ČECHÁCH, ALE NA MORAVĚ A ŽE ČESKÁ REPUBLIKA SE SKLÁDÁ Z ČECH, MORAVY A SLEZSKA!!! To, že jsme byli NEZÁKONNĚ ROZDĚLENI SE SLOVÁKY JE VĚC DALŠÍ A NA VĚTŠÍ A HLUBŠÍ ROZBOR NAŠÍ SPOLEČNÉ SITUACE V NAŠÍ EVROPĚ (nemyslím tím ale diktátorskou Evropskou unii).

Michal Sandr – občan České republiky V Praze dne 4.6.2019 "

Reakcí na tento příspěvek je názor, že:

"Pán se rozčiluje na nesprávném místě - když totéž hrozilo u dresů na Slovensku, parlament okamžitě (byť těsně před mistrovstvím!) zareagoval a vydal novelu zákona, která to prostě zatrhla. Zatímco náš zákon je benevolentní, (zjevně naivně) předpokládá "rozum a cit", tak výsledkem je zpupná kreativita bafuňářů ...

A trapné současné krajské zřízení (totalitní model 1949-60) nepotřebuje vůbec komentáře (druhých politických a dotačních center) ...

Ale popravdě anglický dvouslovný nápis na našem dresu je další absurdní zhůvěřilost ... copak je to u nás úřední řeč - na všech jiných dresech, pokud tam mají jméno země, tak logicky v řeči té země!

Chápu - i to je důsledek celého neštěstí "složitosti" našich státních symbolů (sporům - viz žlutí moravisté), neexistence jednoslovného názvu atd. apod. ... ale má to vůbec nějaké "rozumné" řešení? Pak se nelze ničemu z toho, co se kolem toho všeho děje, divit ..."

Příkladem hezké iniciativy je interpelace Pavla Jelínka, poslance Parlamentu  České republiky za hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), který ve spolupráci s PhDr. Tomášem Skoumalem připravil a přednesl interpelaci na ministra školství mládeže a tělovýchovy, za velký znak na dresech reprezentace. Proč ne (není první ani poslední).

 

"Vážený pane předsedající, Vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, vážený pane ministře. 

 V minulém volebním období se na základě interpelace v parlamentu pokusila paní ministryně školství zvrátit praxi nepoužívání státního znaku na dresech našich reprezentantů. Konkrétně se jedná o zákon č. 352/2001 §3, odst. 1, písm. g) kde se píše – „Velký státní znak: se užívá k zevnímu označení dresu sportovců reprezentujících Českou republiku.“ Bohužel paní ministryně svůj mandát nedokončila a sportovní asociace nadále pokračují v praxi využívání loga místo státního znaku.

Moje otázka zní: Bude ministerstvo i nadále tolerovat nedodržování zákona? Je nutný takový odklon od tradic v naší zemi. Podle podobné logiky by se nemusely velkým státním znakem nadále označovat ani hranice ČR, protože v písm. c) uvedeného zákona je použita shodná formulace a pokud ji nedodržují sportovní asociace, tak proč by jí mely dodržovat jiní.

Sportovci jsou vzorem naší mládeže a pokud naši reprezentanti nebudou prokazovat vlastenecký vztah k našemu státnímu znaku, je to špatný příklad, který negativně působí nejen na mladé lidi."

 

Problém je, že ty svazy (fotbalový, hokejový či jiný) kohokoliv odbudou tím (a na to jsou dávno připravené) , že zákon neříká "musí"!

 

A jak je to u nás s obcházením zákonů - "nikdo" nectí ducha zákona ani Ústavy (totéž se častěji, než je zdrávo, týká moravské vlajky - ač vyplývá ze zákona o státních symbolech a krajů - nerespektuje se 100 %, protože to v zákoně není nikde polopatě napsáno a tak se to obchází) ... 

 

Totéž se řešilo na Slovensku před hokejovým mistrovstvím, kdy ale poslanci okamžitou novelou nařídili užívání státního znaku a tím zabránili slovenskému logu na hrudi.

 

Ale takovou aktivitu aby v ČR pohledal.