Ignác Cornova, Paul Stransky's Staat von Böhmen, 1792

Dílo Pavla Stránského ze Záp Respublica Bojema (O státě českém) o více jak století a půl později, na konci 18. století, do němčiny přeložil, opravil, doplnil a rozšířil Ignác Cornova, profesor dějin na Karlo-Ferdinandově univerzitě a řádný člen Královské české učené společnosti: Paul Stransky's Staat von Böhmen (Übersetzt, berichtigt, und ergänzt von Ignaz Cornova, k. Professor der allg. Geschichte an der Karlferdinandischen Universität, und ordentlichem Mitgliede der königl. böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften.).

Ve druhém svazku tohoto díla vydaného v Praze u Johanna Gottfrieda Calveho se na straně 162 (sedmá kapitola) nachází popis znaku Moravy, který ukazuje, že Cornova překládal Stránského práci Respublica Bojema (De Provinciis Coronae unitis, kapitola 7, s. 322. - podkapitola II. Moravia ..., s. 323-324: "Insigne regionis publicum, est aquila tessellata, alba & caerulea, capite coronato"):

"Das Wappen des Landes ist ein weiβ und blau gewürfelter und gekrönter Adler. b)" - v překladu Bohumila Ryby (s. 180): "Obecný znak země jest orlice bíle a modře šachovaná, s korunou na hlavě."

K tomu ale Cornova přidává poznámku b), jíž věc uvádí na pravou míru:

"b) Der Adler ist weiβ und roth gewürfelt oder geschacht in blauem Felde."

Překlad: Orlice je bíle a červeně kostkovaná nebo šachovaná v modrém poli.

Znak Moravy součástí veduty Telče z roku 1871

Při procházení vedut v soupisu vedut nacházejících se v českých a slovenských archivech, tedy včetně moravských archivů zaujme ve skupině moravských orlic (znaku Moravy, i v podobě emblémů) na tovaryšských listech (např. tovaryšský list vydaný cechem sedlářů v Brně 17. ledna 1769 Josefu Hůlovi z Březnice, kde je na listu vytvořeném před rokem 1769 zachycen stylizovaný pohled na město Brno, v pozadí s hradem Špilberkem a po stranách se znaky Brna a Moravy, nebo výuční list vydaný cechem krejčích v Brně dne 16. dubna 1800 Josephu Strohmeyerovi z let 1800-1801 s celkovým pohledem na město Brno v hradbách, Koliště, hrad Špilberk a Kraví horu od východu, kde legenda je umístěna na praporci anděla na rámečku pravé horní části listu, podobně Boží oko a znaky habsbursko-lotrinský a Moravy jsou umístěny v horní části listu, v rámečku nad vedutou, či tovaryšský list vydaný cechem tkalců v moravské Třebové 19. července 1828, kde je na listu vytvořeném před rokem 1828 s celkovým pohledem na město znak Rakouska a Moravy na vavřínovém řetězu se štítkem pro číslo domu, a jiná taková osvědčení) a vyloženě jako součásti grafik s pohledy na města (např. na Brno v 18. století, kde je moravský znak zachycen vedle znaku Brna, kde si je možno pod modrou barvou moravského znaku představit blankytnou modř nebe, ale kde ovšem, protože se jedná o nebarevný obrázek, k tomu takto můžeme přistupovat pouze v myšlenkách, nebo pohled na město Jihlavu od jihozápadu, kde se v levém horním rohu vznáší anděl držící štít se znakem Moravy, a v pravém horním rohu se vznáší anděl držící štít se znakem Jihlavy, od Johanna Hen. Marzyho, datovaný rokem 1800, a jiné), veduta Telče, litografie na volném listu vydaná v roce 1871 ve Vídni.

V legendě se praví: "Dle přírody kreslil, sestavil a slovutnému pánu, panu PETRU BILKOVI, řediteli vých. ústavu a t. d. a t. d. ve Vídni nejuctivěji věnuje EDVARD STOKLAS m. z. ředitel české reální školy v Telči 1871. Pod jednotlivými obrázky uveden název zobrazeného objektu. " 

Znak Moravy součástí veduty Telče
z roku 1871, výřez se znakem

Autorem předlohy a technického zpracování je tedy E. Stoklas z Telče. Nakladatelem pán "z Waldheim(a)" z Vídně.

Záznam v databázi vedut k dokumentu říká, že veduta je rozdělena do více částí. Uprostřed je pohled na město přes Ulický rybník. Kolem pak 12 menších obrázků, na nichž jsou zobrazeny stavby v Telči i v okolí, a dva obrázky se znakem Moravy a znakem Telče.

Na vedutě je patrné heraldické šrafování (jasně stříbrno-červené šachování), což „nepřekvapuje“.