Zobrazují se příspěvky se štítkemStátní znak ČR. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemStátní znak ČR. Zobrazit všechny příspěvky

Moravská vlajka na Rohlence

Na snímku z 15. března s moravskou vlajkou před firemním areálem (Tvarožná 444 - Rohlenka) poznáváme figuru moravské orlice, jak ji ztvárnil František Štorm ve druhém poli velkého státního znaku České republiky.

Stožáry u haly matis, s. r. o.
 
Znak České republiky vyjadřující svými poli jednotlivé
země: Čechy (český lev), Morava (moravská orlice)
a Slezsko (slezská orlice), a jejich jednotu: lev

Tato stylizace je výhodná právě svou šířkou figury. Celkově je zdařilá i jeho kresba čtvrceného znaku, ale bohužel má chyby v (kompletní) zbroji slezské orlice (ne zlatá ale červená) a prohozené tinktury u jazyka a zubů českého lva!

Pěkné převedení do klasického vlajkového listu 2:3.


Jinak klasické stožáry pro prapory na výšku (korouhve) způsobují určité problémy (sklopení nebo rotaci figur, zvláště u složitějších figurálních heraldických vlajek, jako jsou krajské).

Na prostředním stožáru je zřejmě vyvěšen firemní prapor. Pořadí vlajek je prohozené. Uprostřed by měla být státní vlajka, České republiky.

Stanovisko Odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra České republiky k neoznačování dresů sportovců reprezentujících Českou republiku velkým státním znakem


V září 2016 bylo vzhledem k během roku se opakujícím dotazům kladeným ministerstvu vnitra ohledně povinnosti sportovců reprezentujících Českou republiku mít na svých dresech vyobrazen český státní znak, a ohledně porušování či neporušování zákona Českou fotbalovou asociací, pokud je na dresech fotbalistů reprezentujících Českou republiku vyobrazen pouze znak České fotbalové asociace (ČFA) Odborem všeobecné správy Ministerstva vnitra České republiky vydáno stanovisko odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra České republiky k neoznačování dresů sportovců reprezentujících Českou republiku velkým státním znakem.

Velký státní znak je na dresy možno umístit. Zákon ale vůbec nepředpokládá, že by se našel někdo, kdo by od České republiky vzal peníze za její reprezentaci a přitom si na dres znak České republiky neumístil.

Současný hokejový dres naší reprezentace je vpravdě „nešťastný“ … Páni "představitelé (...)" na dresu minimálně státní znak na srdci mohli zachovat (je přeci již  také starou a ve světě známou naší dobrou „značkou“), navíc byl na dresech téměř vždy ve stoleté historii našeho hokeje, ještě před vznikem (první) republiky … Zjevně však byly ohlasy na jejich adresu marné.

Návrh na upravený hokejový dres
České republiky se státním znakem
na srdci a s logem hokejové
asociace. Ale co ta korunovaná hlava
uprostřed, je to lev nebo spíše pes?

Divíme se však, že některými lidmi, kteří se také ohražují proti nepřítomnosti státního znaku na reprezentačním dresu, byla v poslední době vytvořena varianta obleku pro diváky, kde výzdoba ze státního znaku nevychází vůbec. Říkají tomu nepodárku "Moravský hokejový dres", kde je tam však vyobrazena moravská orlice? No nikde.

Výrobek je na stránce prodejce popsán takto: "Moravský hokejový dres pro fanoušky kteří postrádají moravskou symboliku na dresech hokejové reprezentace ČR.

Na zádech dresu je obrys historického území Moravy bez moravských enkláv (enklávy jsou oblasti  mimo základní území spadající pod moravskou samosprávu) s textem slavnostní písně Moravanů. Moravská zemská symbolika na dresech je vytvořena podle nejnovějších bádání, české nacionální argumenty v této oblasty byly odborně vyvráceny a proto nebyly při vývoji dresu zohledněny. Uvedená webová adresa WWW.ZAMORAVU.EU je stránkou spolku Moravská národní obec z.s., který je naším hlavním partnerem."

Ta obrysová orlice se štítkem s orlicí „MNO aj. žlutých“ na hrudi je „říšská“ orlice (předcházející císařskému orlu)?

A co to mřížované srdce nad zadkem s webovou adresou spolku? :) To znamená, že všem, kteří s nimi nesouhlasí a hájí odbornou pravdu, hrozí kriminál? Jistě, jako od každé fundamentalistické organizace s pavědeckými názory.

Smutné je, že co u nás zákon striktně nenařídí, vždy se najde někdo/něco, jak se věci vyhnout. Copak musíme mít nad sebou pořád karabáč drába? Copak (zákonná) výsada moci nosit státní znak není ctí? Třeba takoví dobrovolní hasiči (náš nejstarší a největší spolek) toto právo nemá (touží po něm a pokusí se o novelizaci zákona), neboť reprezentují zemi v každé vísce, chrání zdraví a majetek občanů, stojí čestné stráže u našich památníků apod.  … Sportovní bafuňáři však zjevně hledí jen na byznys – ochrannou známku, aby nevznikaly plagiáty dresů a neutíkaly peníze za ně od fanoušků. Nějaký státní znak je přeci vůbec nezajímá, a když jim to namítnete, řeknou, že přeci je na hokejové přilbě (miniaturní nálepka o pár centimetrech) … jak čecháčkovské …


STANOVISKO K NEOZNAČOVÁNÍ DRESŮ SPORTOVCŮ REPREZENTUJÍCÍCH ČESKOU REPUBLIKU VELKÝM STÁTNÍM ZNAKEM

Dotaz:
Je povinností sportovců reprezentujících Českou republiku mít na svých dresech vyobrazen Český státní znak? Neporušuje Česká fotbalová asociace zákon, když je na dresech fotbalistů reprezentujících Českou republiku vyobrazen pouze znak České fotbalové asociace (ČFA), nikoli velký státní znak?

Odpověď:
Zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o užívání státních symbolů“) v § 3 odst. 1 písm. g) uvádí, že se velký státní znak užívá k zevnímu označení dresu sportovců reprezentujících Českou republiku. Toto ustanovení však nezakládá povinnost k takovému označování, ale možnost na těchto dresech velký státní znak užívat. Tomuto závěru nasvědčují dvě skutečnosti. Jednak text důvodové zprávy k § 3 zákona o užívání státních symbolů, v němž se výslovně uvádí, že „Oprávněné osoby uvedené v § 2 jej budou moci užívat v zákonem stanovených případech, např. sportovci na dresech při reprezentaci České republiky…“. Důvodová zpráva tak hovoří o možnosti, nikoli povinnosti velký státní znak v této situaci užívat. Druhým důvodem pro tento závěr je skutečnost, že zákonodárce do sankčních ustanovení zákona o užívání státních symbolů nezakotvil postih za neoznačení dresů české sportovní reprezentace. I kdybychom tedy dospěli k závěru, že užívání velkého státního znaku na dresech české sportovní reprezentace je podle § 3 odst. 1 písm. g) zákona o užívání státních symbolů povinné, nebylo by možno přistoupit k žádnému postihu. Jak ale vyplývá z výše uvedeného, lze mít za to, že bylo záměrem zákonodárce zakotvit užívání velkého státního znaku pro českou sportovní reprezentaci jako možnost, nikoli povinnost.

Neoznačování dresů české sportovní reprezentace nenaplňuje v současnosti skutkovou podstatu žádného správního deliktu ani trestného činu.

Vydání stanoviska:
září 2016 (Stanoviska tohoto či obdobného obsahu poskytována na základě opakujících se dotazů v průběhu roku 2016.)

Schválil:
JUDr. Václav Henych, ředitel odboru všeobecné správy MV ČR

Znaky, loga a nápisy na dresech fotbalové a hokejové reprezentace

V době, kdy jsou domácí fotbaloví a hokejoví funkcionáři plně vytíženi a jistě i zaplaveni e-maily podobného obsahu, žádajícími je, aby znovu zvážili své kroky, se k „bouřlivému“ tématu státních symbolů na dresech našich reprezentantů (před časem se řešil problém změny fotbalových, nyní tedy hokejových aj.) neboť vše spolu souvisí, se ze své profese vyjádřil i známý heraldik, který dvěma poznámkami níže postupně vyjádřil svoje stanovisko k věci, které nám laskavě poskytl.

Jako první text určený "všem"

Problém celé vyhrocené diskuze spočívá v tom, že široká (sportovní i laická) veřejnost zřejmě „netuší“, že (staleté) heraldické znaky a nezbytná (moderní soudobá) loga jsou symboly rozdílné a nezaměnitelné i nezastupitelné!

Řídí se též zcela jinými pravidly vzniku, vývoje, tvorby a ochrany. I proto v případě státních symbolů ČR zákon přesně pamatuje na způsob a místo jejich užití (jmenovitě na reprezentačních dresech sportovců).

Ano, (každý) stát, kraj, město apod. disponuje historickým výsostným heraldickým i vexilologickým symbolem a vedle toho i grafickým (chráněným) logem.

Všechny tyto symboly (suverenity a identity) se pak užívají samostatně nebo vedle sebe (ideálně však spolu), jeden nikdy nenahrazuje druhý.

Úsměvné je pouze to, že grafici (tvůrci  registrovaných logotypů) dnes postrádají dostatečnou invenci a mnohá loga jsou proto jen „replikované“ (zjednodušené, někdy až „zmrzačené“) heraldické symboly či znaky, v domnění, že „takto to bude přeci jednoduché a super moderní“  (vidíme to hlavně u log měst, rádoby „zjednodušující“ staré městské heraldické znaky). Ale tak tomu nemá být a ani nemusí …

Jakékoliv oficiálně přijaté (sportovní) logo je plně akceptovatelné, chápeme, že a priori představuje obchodní  značku (komerční ochranu dresů), nikdy však nemůže plnohodnotně nahradit symbol státní či národní! Vždy by šlo o ústupek směrem k (nej)horšímu.

Řešení vzniklého „problému“ je ale přeci prosté a snadné, vidíme ho např. na Slovensku a shodli jsme se na něm i v nedávné korespondenci s představiteli FAČR (zde žel zatím k jimi uvažované úpravě v tomto smyslu nedošlo):

Tj. dresy fotbalové reprezentace ČR prostě mohou nést na prsou (vpravo a vlevo) vedle sebe jak státní znak, tak chráněné logo, ne pouze jeden z těchto symbolů, jako tomu bylo dosud (dříve jen státní znak, dnes pouze logo, proti němuž logicky brojí, ke škodě věci,  např. Moravané a Slezané), viz tedy zmíněné Slovensko.

Tím je zaručena jak ochrana dresů (produktů), ale plně respektováno (primární) státní a národní cítění hráčů (mezinárodních reprezentantů naší země) i fanoušků (v případě ČR pak všech tří historických zemí – i proto zákon pracuje nejen s malým, ale i s velkým státním znakem). Totéž (zdvojení znaku a loga vedle sebe) lze přeci využít u jakéhokoliv reprezentačního sportovního dresu, kdekoliv a kdykoliv.

Obdobně v případě našich hokejových reprezentačních dresů by se rozhodně neměl měnit celosvětově známý (stoletý) „design“, totiž dres se státním znakem (na hrudi) uprostřed! Tak jej přeci znají i v zámoří (zvláště po Naganu), minimálně typický tvar i čtvrcení štítu.

Postačí jen zvolit vhodnou velikost velkého státního znaku ČR na hrudi a doprovázet ho (nahoře na prsou) registrovaným hokejovým logem, jaké bylo nyní přijato a proti jehož podobě nelze nic namítat (rozhodně má myšlenku).

Viz např. i švédské aj. hokejové dresy (tři korunky na hrudi jsou upraveným malým státním znakem Švédska, jen bez vnějšího obrysu štítu, neboť velký královský znak je až příliš složitý, a na prsou nad tímto švédským znakem registrované logo či loga).

Vážení nejvyšší představitelé našeho sportu, snažně Vás proto prosím za laskavé uvážení tohoto možného řešení, které by situaci jednak velmi vhodně (a definitivně) řešilo, ke spokojenosti opravdu všech a nebylo zbytečně konfrontační, zvláště v letošním jubilejním „osmičkovém“ roce republiky. Čili nic neměnit (nevymýšlet vymyšlené), ale maximálně jen vhodně (dle potřeby) doplnit.

S přáním (především, ale nejenom) sportovních úspěchů

Hokejistům

Jak už mi včera (souhlasně) napsali i z vedení našeho fotbalu (kde obdobný problém již dříve řeší a zvažují obdobný postup, jako na Slovensku, tj. na prsou logo i znak vedle sebe), též pan Robert Záruba, myslím, že tu je pro všechny (zúčastněné) strany jednoduché a moudré (konzistentní) řešení:

Není to žádný "státně/heraldicko-soukromo/grafický spor", jak takový dojem možná nepřesně vytvářejí některá média, či si to myslí (laická) veřejnost! To by byl velký omyl. Ochranná loga našeho fotbalu i hokeje atd. mají svou nutnost, logiku (i příběh), a nic proti nim! Na druhou stranu, na dresech prostě výrazná státní symbolika (hrdost) chybět nesmí ...

Jde prostě jen o to (na prvním místě přeci právě kvůli nám, občanům/vlastencům a fanouškům i hráčům), aby všechny sportovní reprezentační dresy nesly jako (logicky) hlavní symbol (velký) státní znak nebo vlajku a vedle toho nezbytné (korporátní a chráněné) logo! Sportujeme a závodíme přeci nejenom za sebe, či "svaz", ale i vlast, národ, stát, evropanství ...

Jinými slovy, pokud jde o design nových hokejových dresů, nic proti nim, mají dynamiku (sepětí s tvaroslovím loga), respektují naše státní barvy (přesně v jejich čestném pořadí) bílo-červeno-modré trikolóry (tj. dle bílého/stříbrného českého lva v červeném poli a bílo/stříbrno-červeně šachované moravské orlice v modrém poli), když pracují se "světlou" bílo-červenou a "tmavou" červeno-bílou verzí dresu (plus doplňková modrá), jako tomu bylo vždy a dosud.

Snažně Vás ale (jistě jménem většiny) prosím, s cílem uklidnění a konstruktivního řešení situace, zachovejme na hrudi (nejen) hokejových dresů velký státní znak ČR (tento tzv. klasicistní čtvercový štít přeci již sto let znají všude ve světě, podobně jako tři švédské korunky, dle jejich malého státního znaku království). Ideálně nadále uprostřed (jako většinově byl) v přiměřené velikosti, jak rozhodne Váš designér, a na "srdci" (levé straně prsou) s logem lví hlavy českého hokeje (klidně včetně českého nebo anglického jednoslovného nebo dvouslovného nápisu), tak jak ostatně máte již nyní např. na svých tričkách. Na pravé straně prsou pak bude (logicky) logo výrobce.

Případně ponechte celé Vaše stávající řešení dresu, ale zmenšete logo na hrudi a na levou stranu prsou doplňte velký státní znak ČR ve zřetelné velikosti. Nápaditý malý trojúhelníkový praporek (pod krkem dresu), tzv. napodobenina státní vlajky (slovy zákona), ani "centimetrový" státní znak, zůstávající jen na boku modrých přileb opravdu nestačí (na dresu prostě chybí)! Nedovedu si vůbec představit, že by takovouto radikální změnu (tj. odstranění znaku z dresu) provedli např. Slováci (nebo i Němci), hrdě se štíty svých státních znaků na hrudi dresů ...

Proto s přáním Vašeho moudrého rozhodnutí (doplnění či návrat) a úspěšného (klidného či ideálně nadšeného) zavedení.

Poznámky k vyjádřením výše:

1) Podoba nápisu na dresu: my jsme rozhodně pro "dvouslovný" název - např. Česká republika.

2) Pokud by se Moravanům ten "puk, kterým se ten prý lev, ale klidně by si to stvoření někdo mohl splést s opičákem, dáví, který přitom nápadně připomíná značku podniku Nike obchodujícího se sportovním oblečením, botami aj. (pěkná reklama v reklamě), jejž znáte alespoň z doslechu", nelíbil, tak pošlete svůj návrh reprezentačního dresu - logo moravské orlice vedle velkého státního znaku jako návrh ochranné známky od zamýšleného moravského hokejového svazu (MSLH - Moravský svaz ledního hokeje) určené pro reprezentační dresy, aby ty lidi z ČSLH (Český svaz ledního hokeje) pomohlo nakopnout k větším výkonům.

A co na to Ladislav Větvička? "rozhodně na reprezentačnim dresu nechcu vidět scyplu kuru s hermelinem" A co na to Tomáš Vyoral?

A ještě něco navíc. V časopise Týden vyšel před polovinou července článek Ivana Motýla Falešný řev českého lva, s. 34-37, v němž se vedle loga spolku Český hokej zabývá i moravskou vlajkou. Je třeba upozornit na to, čeho si můžeme při čtení všimnout, že ne všechna tvrzení jsou přesná, nebo se k nim, když jde o dodržování zákonů, už někdo před lety nepostavil jinak - zda a jak může radnice na budovu úřadu vyvěsit moravskou vlajku (právní výklad zákona).

V článku je ovšem podivný názor, že "tuzemská vexilologie - nauka o praporech - ale zatím nevydala žádné stanovisko, jak by měl vypadat ten současný". Tak v tom se pan Motýl mýlí, záměrně, anebo přitom, jak cituje různé zajímavé zdroje včetně poslanců, nenarazil na Českou vexilologickou společnost a nemohl se tudíž seznámit s jejím odborným stanoviskem k moravské vlajce vydaným v roce 2013: Odborné vexilologické stanovisko k moravské vlajce, in: Vexilologie, č. 169, Zpravodaj České vexilologické společnosti, o.s., 2013.


Velký státní znak České republiky

V posledních letech se setkáváme s velmi vkusnými (hodnotnými) a často monumentálními (uměleckými) plastikami velkého státního znaku (především na úředních budovách, ale i v interiérech), které jsou v barvách užitého materiálu (tedy bez polychromie) a s dominantním figurálním výrazem.

Digitální kopie velkého státního znaku ČR
v odstínech šedi, naše reálie - zkouška
z českých, moravských, slezských reálií

Schválně, zkuste si udělat test na odkazované stránce Databanka testových úloh z českých reálií: kapitola Základní geografické informace o České republice, podkapitola Poloha, rozloha a přírodní poměry. Pokud na otázku Jaká je přibližně rozloha Česka? odpovíte A) 39 000 km², viz heslo na Wikipedii pro Čechy, kde se jasně píše, že rozloha Čech k roku 1948 byla 52 065 km², budete potrestáni červeným křížkem. To znamená, pokud pro vás červený křížek něco znamená, že ztrácíte body. Proč ne. U otázky číslo 9. zase chybí varianta za E - Německo, Polsko, Rakousko.

U otázky číslo 10 může být zase pro lidi, co příliš mnoho čtou, možná potíž s výkladem toho, co je to nejvyšší hora, kde leží její vrchol, jestli je na území České republiky, neboli nadmořská výška čeho se má vzít v úvahu (nejvyššího bodu - např. na na hoře postavené konstrukci?) a vůbec, o co tady jde?

Pokud nás bude zajímat, z jakých materiálů se docela běžně takové znaky zhotovují, budeme překvapeni šíří nabídky. K tomu mají na svých stránkách výrobci zajímavé informace k významu a používání velkého státního znaku. Firma Velebný mj. tyto:

"Velký státní znak reprezentuje spojení všech historických zemí státu. Autorem návrhu i výtvarného provedení je heraldik Jiří Louda.

Velký státní znak slouží k vnější reprezentaci státu a k označení budov, ve kterých sídlí orgány státní správy, státní úřady a pod. Jeho originál je v tuto chvíli (od r. 2006) ztracen."

Firma Alerion píše:

"Velký státní znak patří mezi tři nejvýznamnější státní symboly České republiky. (...)

Jeho podoba představuje spojení tří historických státních území – Čech, Moravy a Slezska v jeden celek. Státní znak reprezentuje český stát nejen při mezinárodních setkáních a událostech, ale slouží i k označení budov státní správy, kde symbolizuje tzv. přenesenou státní působnost."

Dřevo - na přání je možné provedení
plnobarevné - polychromované

Keramika - dvojí provedení: a) pórovina,
b) kamenina; varianty povrchu: a) prášková
metoda, b) glazura
Kámen - pískovec
Sádra (s patinou)
Sádra (s patinou)
Polyuretan - umělá hmota. Polyuretanový
velký státní znak v bronzové patinaci
Smalt - syté barvy
Hliníková deska - dibond: kov a termoplast:
kompozitní materiál; moderní materiál
s odolností hliníku a variabilitou plastu
Plast

Z čehopak je asi tak vyroben Velký státní znak České republiky v Parlamentu České republiky v Praze v Sálu Státních aktů, navržený Oldřichem Kulhánkem? Dřevo natřené barvou (polychromie)? Tady už ovšem opouštíme oblast možné sériové výroby a dostali jsme se k jednotlivým zakázkám a jejich uměleckému ztvárnění odrážejícímu se i v ceně za materiál. Například na radnici v Klatovech mají velký státní znak České republiky zhotoven z mědi.

Velký státní znak ČR na radnici v Klatovech

V našem státu jsou spojeny tři kdysi korunní země Rakouska-Uherska (poslední fáze dějinného vývoje Habsburské monarchie). Čechy, Morava a Slezsko byly po několik století v rámci monarchie součástí Českých zemí, přičemž v závěru existence monarchie vznikaly z hlediska následujícího vývoje (vznik ČSR v roce 1918, a pohledu obyvatel dnešní České republiky) fantastické plány na její přeuspořádání; viz tzv. "Velikonoční program" z dubna 1916.

Císařský exemplář Müllerovy mapy Moravy

Mapová sbírka Národní knihovny ve Vídni uchovává nedatovaný a císaři Karlu VI. věnovaný rukopis Müllerovy mapy Moravy z let 1714-1716, tzv. císařský exemplář rukopisu Müllerovy mapy Moravy. Rukopisná mapa Moravy pro císaře Karla VI. (tzv. císařský exemplář) byla J. Ch. Müllerem připravena pravděpodobně v mezidobí let 1712 a 1714, již během mapování Čech.

Exemplář má deset listů a měřítko 1:115000. Zabýval se jím v roce 1907 Joseph Paldus v práci Johann Christoph Müller. Ein Beitrag zur Geschichte vaterländischer Kartographie, in: Mitteilungen des K. u. K. Kriegsarchivs, 3. Folge, 5. Band, Wien, 1907, s. 79-82. Zmínil se o něm také Karl Peuckner v Der österreichische Topograph Johann Christoph Müller (1673-1721) und die vaterländische Kartographie, in: Mitteilungen der Geographischen Gesellschaft Wien 51, Wien, 1908, s. 153.

V horním levém rohu nese císařský exemplář titul "Augustissimo Romanorum Imperatori Carolo VI Mappam hanc chorographicam Moraviae institutis passim Geographicis dimensionibus novissimé a se elaboratam Atlantis Austriaci Primitias humilliné offert Joh. Christ. Müller", který je zarámován do dobové kartuše společně se znakem Moravy v provedení stříbrno-červeně šachovaná orlice s červeným jazykem, se zlatou korunou, drápy a zobákem v modrém poli štítu a s alegorií lovu a rybaření. Stříbrné políčko je vidět jako „první“ - ve třetím krajním peru pravého křídla – čili pohledově nejvíce heraldicky vpravo = nejčestněji.

Putti s "moravskou orlicí" a markraběcí korunou
(Österreichische Nationalbiblitohek ve Vídni,
Kartensammlung, sign. AB 22 (7))

Při popisu znaku je klíčové, co je heraldicky vpravo a nejvýše, ale pak je otázka, zda dodržíme terminus technicus (moravská orlice - automaticky stříbrno-červeně šachovaná), nebo se budeme držet popisu faktického stavu (tj. včetně odlišností např. u jazyka apod.). Protože zde (i díky hodnostní koruně) jde a priori o „moravskou orlici“, může se teoreticky takto popsat a už vůbec neuvádět nic dalšího - barvu štítu, ani to, že má chybný jazyk a nepřesnost v šachování (což má ostatně i moravská orlice v současné kresbě velkého státního znaku ČR). Pokud zvolíme faktický popis reálu, popíšeme znak takto: červenostříbrně šachovaná orlice s červeným jazykem, se zlatou korunou, drápy a zobákem v modrém poli štítu.

V opačném horním rohu je zakreslena kompasová růžice o dvaatřiceti paprscích s údajem 10 stupňů západní magnetické deklinace pro Vídeň z roku 1703. Ve spodních rozích vlevo jsou zakresleny bohatší vysvětlivky než v tištěné mapě, vpravo jsou uvedeny statistické údaje k městům, městysům, vesnicím a jiným místům, jež na mapovém tisku zcela chybějí. Jako královská města jsou označena Brünn, Gaya, Hradisch, Iglau, Mährisch Neustadt, Olmutz a Znaym. Délkové měřítko o dvou moravských mílích (po asi 8,4 km) odpovídá čtyřem hodinám. Z jeho délky (15,6 cm), popřípadě z délky 1° (stupně) zeměpisné šířky (75,2 cm) se výpočtem získá měřítko mapy 1:115000 (přibližné měřítko). Celkový formát dedikačního exempláře je 164 x 235,5 cm (nebo jinak 2,36 x 1,65 m). Je tedy podstatně větší, než je formát tištěné mapy. Terén je zobrazen lavováním, tj. stíráním barev do potřebných barevných odstínů tzv. mokrým způsobem. Řeky jsou vykresleny černě, stojaté vody modře, moravské hranice červeně a hranice krajů hnědě. Rozdělení na panství a statky chybí u Přerovského kraje. Značky popřípadě půdorysy sídel jsou vyplněny zlatou barvou.

Jako odměnu za tuto rukopisnou mapu od císaře Johann Christoph Müller obdržel jeho portrét zdobený drahokamy a slonovinou v ceně 1300 zlatých a privilegium na volný prodej určitého počtu výtisků mapy. Později byla mapa rozřezána na deset dílů. V současnosti je uložena v  Österreichisches Nationalbibliothek Wien, signatura: Kar AB 22 (7).

Tuto mapu bylo možné vidět v Brně do 28. února 2017 na výstavě Když mapa slaví narozeniny (Když mapa slaví narozeniny – 300 let od vydání Müllerovy mapy) pořádané u příležitosti 300. výročí prvního vydání velké Müllerovy mapy Moravy Muzeem Masarykovy univerzity a Geografickým ústavem Přírodovědecké fakulty MU: "Bohatě kolorovaný rukopisný exemplář mapy věnovaný císaři Karlu VI. patří zcela právem mezi výjimečné exponáty výstavy". Výstava se konala v Muzeu Masarykovy univerzity; adresa: Mendlovo náměstí, 1a Brno (vstup za bazilikou Nanebevzetí Panny Marie).

Informace byly převzaty z článku Ivana Kupčíka, Nález rukopisné předlohy tisku Müllerovy mapy, pohřešovaného rukopisu mapy Moravy a tiskové desky mapy okolí Chebu, in: Sborník České geografické společnosti, roč. 1995, čís. 1, sv. 100, s. 27-32, a z článku Václava Čady a Martiny Vichrové Rukopisné mapy Čech J. Ch. Müllera, in: Kartografické listy, roč. 17, 2009, s. 27-28. S osobou a dílem Johanna Christopha Müllera je dále možné se seznámit v dalších článcích, např. Krejčí Jiří, Cajthaml, Müllerovy mapy českých zemí, jejich digitalizace a zpracování, in: Kartografické listy, roč. 15, 2007.

O Müllerově mapě a jejím výročí je možné si přečíst v článku otištěném v časopise Vesmír Mapa Moravy, třísetletá, odkud byl převzat detail kolorovaného rukopisného exempláře se znakem Moravy.

Velký státní znak České republiky v Parlamentu České republiky

Velký státní znak České republiky v Parlamentu České republiky v Praze v Sálu Státních aktů. Zde se předávají dekrety (nástupci panovnických privilegií) o udělení znaku a vlajky městům, městysům a obcím. Návrh: Oldřich Kulhánek.

Státní znak České republiky

Stejná plastika je i v průčelí Sněmovního jednacího sálu. Pěkná práce.