Znak Moravy namalovaný na fasádě domu v Bukovanech

Fotografie z 28. července 2019 zachycuje fasádu domu v Bukovanech, kde majitel nechal moravský znak namalovat na štít domu.

2019

Autor si dle Loudovy předlohy (bohužel s prohozeným pořadím šachování) zajímavě poradil s ocasem moravské orlice - nezúžil jej, ale upravil tvar štítu - toto je totiž skutečný původní dole zploštělý tvar/typ tzv. španělského štítu, užívaný ve Španělsku již ve 13. století (z praktického důvodu prvního používání čtvrceného štítu spojených království Kastilie a Leonu na jezdeckých štítech), viz jezdecká pečeť krále Alfonse X. (1221-1281)

Zatímco u nás se čtvrtí až ve 14. století za Lucemburků (tzv. soudečkový a stále gotický štít) a španělský štít se prosazuje až v průběhu  15. století, již s pravidelnou půlkruhovou dolní částí.

Moravský znak o rok později (2020)

Škoda jen toho "vyděšeného výrazu" v oku ...

Dům moravského vlastence

Náhodný návštěvník měl ve Slavonicích pořídit (odpočítali-li jsme to přesně) 15. července 2017 následující snímky domu s vyvěšenou historickou moravskou vlajkou. Na stránce věnující se nově se tvořícímu politickému subjektu vystupujícímu pod názvem Moravské zemské hnutí, jejímuž správci fotografie jejich autor zaslal, a odkud jsou převzaty, je jejich obsah popsán jako: "Dům moravského vlastence se pozná na první pohled. Zdá se, že tady vlajka vlaje celoročně.".

Je vyjádřením občanského politického sebevědomí. Na Moravě žijí Moravané. A pokud je vedle opravdu vyvěšena vlajka České republiky, tak je moravská vlajka vyvěšena dokonce na čestnějším místě (straně).

Moravská vlajka ve Slavonicích v červenci 2017

Dům moravského vlastence

Většina z nás ve Slavonicích již byla a některé z uliček blízko náměstí viděla, řekněme třeba v červenci 2015. Možná jste tehdy viděli i tento dům. Takže jsou to pro mnohé fotografie zajímavé a jistě potěšující.

Tato vlajka je zajímavá z toho důvodu, že ji můžeme srovnat s vlajkami vyvěšenými v Moravském Krumlově a Určicích. Je to čtvrtá v současnosti nabízená varianta historické moravské vlajky, kterou si každý může pořídit (stále ještě, viz dále, nebo pokud bude moc a moc chtít mít moravskou vlajku právě v této podobě a velikosti)?

Moravská vlajka

Otázkou ovšem je, kde k ní přijít. Někdy není jasné, jestli vlajku prodejce jen zprostředkovaně prodává - přeprodává. Na příkladu obchodu vlajky.EU si můžeme ukázat moravskou vlajku, kterou vidíme nabízenu i v jiném internetovém obchodu - v obchodu vlajky24.cz. V Alerionu ji mají jen jako stolní vlaječku.

Grafiku moravské vlajky ve Slavonicích je možné si prohlédnout v galerii obrázků obchodu Alerion, ačkoli dnes ji Alerion nejspíš ve větší velikosti už nemá v nabídce. Tento grafický vzor je také nabízen v podobě samolepky. Poptáte-li, zjistíte, že tento (výrobně) "starší" typ moravské orlice (s "krátkým" ocasem) v modrém listu vlajky opravdu ještě mají, ale jen malý rozměr (ne již 100 x 150 cm) ale 60 x 90 cm. Také si lehce můžeme položit otázku, zda byla vlajka s touto moravskou orlicí kdy vyráběna v rozměru 100 x 150 cm? Velikost moravské vlajky ve Slavonicích jen z obrázku asi nezměříme. Ze srovnání s okny a dveřmi domu by se dalo uvažovat, že má právě ten aktuálně nabízený rozměr 60 x 90 cm.

Co se týče tvaru jejího ocasu, můžeme se domnívat, že tato moravská orlice byla vykopírována ze štítu a prostě jen položena do středu modré vlajky.

Jde o to, že když orlici máme ve "čtvercovém/obdélníkovém" poli (tj. u čtvrceného štítu, nebo v obdélníkovém vlajkovém listu atd.), tak jí pochopitelně ocas ze stran nezkracujeme, neboť dle zásady o maximální výplni pole/štítu figuru tvarujeme do maxima, a je žádoucí aby její (šachovaná) plocha byla výrazná a co největší, zvláště pak, když plocha modrého vlajkového listu je dominantní.

Zatímco když je figura ve štítu (španělském, gotickém atd.) s dole se zužujícím polem, logicky se přizpůsobí tvar štítu. Totéž platí, je-li figura ve čtvrceném gotickém štítě (dolní čtvrti také logicky "deformují" figuru na rozdíl od horních čtvrtí).

V našem případě můžeme předpokládat, že takovou (znakovou/štítovou) orlici někdo vykopíroval ze štítu a prostě jen položil do středu modré vlajky.

Tím to vzniklo. Není to ale zásadní chyba, požadavek či nedostatek. Je to svým způsobem prostě "možnost". Záleží na zkušenosti a rigoróznosti etc. kreslíře i subjektivním pohledu toho kterého člověka (laika apod.).

Někdo se zase bude držet heraldicko-vexilologických pravidel, a proto bude pro největší velikost všech částí (volné) orlice ve vlajkovém listu. I tím se odliší od vyvěšovatelů žlutočervené bikolóry se znakem uprostřed, kteří (logicky) nevhodným položením gotického štítu na bikolóru ponechávají orlici její "štítový" tvar, včetně krátkosti ocasu.

Historická moravská vlajka. Původní obrázek s moravskou orlicí
Františka Štorma byl nejprve zvětšen, a pak vlepen do jiného
 obrázku. Při nahrání na stránku se jeho velikost opět změnila.

Orlice v modrém listu je svobodnější a roztaženější (viděno nejen z hlediska šířky ocasu). Jak by v modrém listu vlajky vypadala moravská orlice namalovaná Joskou (Josefem) Skalníkem a jak moravská orlice namalovaná Františkem Štormem, které obě najdeme ve druhém poli jimi nakresleného velkého státního znaku ČR?

Heraldické a vexilologické symboly jsou z podstaty svého symbolického významu veřejným statkem. Jakmile jde o platný symbol státu či samosprávy, tj. jakmile návrh krajských či komunálních symbolů udělí svým rozhodnutím předseda Poslanecké sněmovny, autorská/obchodní práva tvůrce/navrhovatele "zanikají". Samozřejmě nikdo nepopírá autorství.

To se týká i toho, když si vyrobíte státní symboly ČR (uzákoněné), nikdo vám nebrání, nikdo autorsky nežádá poplatky. Samozřejmě ale musíte dodržet zákon, co se týká užívání velkého státního znaku, malého státního znaku, úředních razítek atd. Nesmíte zneužívat nebo používat státního znaku např. na svých výrobcích, neboť jste soukromník a ne státní orgán. Totéž platí pro udělené obecní znaky (užívá jen obec). Ty si můžete okopírovat, doma pověsit, ale ne užívat ve své reklamě, neboť nejste obec. Zatímco obecní vlajku můžete veřejně užívat - mávat jí, jako se státní apod. Na toto zákon pamatuje.

Z vexilologického hlediska je moravská vlajka, jak ji vidíte výše (zvětšenina moravské orlice Františka Štorma udělaná "od oka"), (proporčně) úplně to nejlepší - naprosto super. Ale když on lid (zákazník) je zvyklý již "na Loudu". Pak se nepodivuje, nepozastavuje se nad tím, jak je zde či jinde využita plocha vlajky.

Co se týče toho "odsazení" koruny a pařátů - je to dáno tím, všimněte si, že autor (viz velký státní znak Františka Štorma) heraldicky "nejčistější" formou nepracuje vůbec s (pomocnými) černými konturami, ale jen se samotnými třemi tinkturami (stříbrnou/bílou, červenou a modrou + zlato/žlutou. Přesně v původním  významu heraldiky a vexilologie, která se obešla bez grafických černých čar obrysů.

Místo toho používá jen tenkou modrou linku např. mezi korunou a pařáty apod. Toto je ale opravdu již zbytečné, neboť zlaté/žluté části figury orlice se jí mají přímo dotýkat, neboť tam nedochází ke kontaktu dvou stejně tinkturových ploch, aby bylo nutné nějaké rozhraní/osazení. Zlatá/žlutá "dosedá" na stříbrno/bílo-červenou atd.

Takže takovouto kresbu orlice by klidně bylo možné vektorizovat (již tím dojde k velmi mírným změnám, nejde o "otrockou" kopii) a jediné co by (zřejmě) heraldik vypustil, jsou právě tyto nadbytečné "mezírky" (které snad autor považoval za esteticky kresbu odlehčující).

Göglhaus v Kremži - markrabí moravský, moravská orlice

Na internetu je k nalezení obrázek moravské orlice, jehož popisek odkazuje na Göglhaus v Kremži, historickou budovu zmiňovanou listinně již okolo poloviny 12. století, dům s jedinečnými nástěnnými malbami.

Markrabí moravský, moravská orlice,
Göglhaus, Kremže, začátek 16. století

Na příslušné německé stránce Wikipedie se o výzdobě domu znaky píše: "bemerkenswert ist aber der erst jüngst restaurierte Wappenschmuck gegen die Obere Landstraße, bzw. die Wappendarstellungen auf den einst freistehenden Zinnen. Sie beinhalten Habsburgische- und Reichsideologie und stammen wohl aus der Zeit Maximilians I., möglicherweise kann eine Eingrenzung auf 1504–1508 vorgenommen werden." - "pozoruhodná je ale teprve nedávno opravená erbovní výzdoba proti horní silnici, popřípadě znázornění znaků na kdysi volně stojícím cínu (cínovém nádobí?). Obsahují habsburskou a říšskou ideologii a nejspíš pocházejí z doby Maxmiliána I., možná lze jejich vznik vymezit lety 1504–1508", čímž by byl znak moravské orlice na obrázku časově zařazen na začátek 16. století.

Městský dům v Olomouci, č.p. 405, rok 1847

Na začátku Riegrovy ulice je zajímavě provedena plastika moravské orlice. Její barevné provedení je šachovnicově červeno-bílé. V kameni pod moravskou orlicí s bílými a červenými kostkami, který vidíme na domě v Olomouci, č.p. 405, je vytesán rok 1847.

Klasicistní portál s moravskou orlicí

Dům na Riegrově ulici č. 3 je kulturní památkou. Jde o významný objekt s gotickým jádrem a renesanční přestavbou.

Plastika moravské orlice

Oprava domu č. 3 byla provedená v roce 2008. Obrázek níže zachycuje stav omítky a plastiky orlice před rekonstrukcí. Majitel domu sundal tvrdou cementovou omítku a nahradil ji vhodnější fasádou. Portál s moravskou orlicí byl zrestaurován.

Stav moravské orlice před restaurací v roce 2008

Moravská orlice na domě v Riegrově ulici v roce 2013

Dům pánů z Lipé v Brně

Že se moravská orlice nachází i na zdech domů, kde je jak symbolem země Moravy, tak tvoří součást jejich výzdoby, je známo. Chodcům procházejícím po dnešním Svobodově náměstí v Brně kolem tzv. Domu pánů z Lipé (dříve známého také jako Schwanzův palác, na konci 19. století jako Komarek – Haus a nebo Souches – Haus) se nabízí pohled na moravskou orlici namalovanou na průčelí domu.

O tom, kdy vznikla dnešní sgrafitová výzdoba, se píše v článku v Brněnském deníku: "Kromě reliéfů bylo průčelí původně hladké. Dnešní sgrafitová výzdoba vznikla až na počátku 20. století. Dům tehdy koupil takzvaný Brnosvaz, který byl největší moravskou družstevní organizací. Nový vlastník se o dům léta nestaral. Až v roce 1938 proběhla rozsáhlá rekonstrukce budovy, během níž ji mimo jiné ozdobila jednovrstvá sgrafita podle návrhu malíře Emanuela Hrbka."

Můžeme tedy předpokládat, že moravská orlice je z 1. poloviny 20. století, nejpozději z roku 1938, viz obrázek z toho roku. (Poznámka: V Encyklopedii města Brna je zřejmě tatáž scéna, ale obrázek je zařazen jako 30. léta 20. století.)

V roce 1938

O archeologickém výzkumu v souvislosti s kompletní rekonstrukcí a přestavbou někdejšího "Schwanzova paláce", zvaného též "Dům pánů z Lipé", na náměstí Svobody č. 17 v Brně se píše na stránkách Archaia Brno.

Černobílé záběry detailů výzdoby, které jsou však z doby po rekonstrukci na začátku 3. tisíciletí, nalezneme na stránkách s fotografiemi Brna (Brünn.cz).

Starší fotografie průčelí domu nalezneme na stránkách Encyklopedie dějin města Brna:

V roce 1890

Ve 30. letech 20. století

V 50.-60. letech 20. století

A opět detail.