Zobrazují se příspěvky se štítkemPřikryvadla. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemPřikryvadla. Zobrazit všechny příspěvky

Moravská orlice v sále městského hradu Gozzoburgu v Kremži

Nejstarší barevné vyobrazení moravské orlice, pocházející přímo z doby vlády Přemysla Otakara II. (+1278), který začal poprvé užívat stříbrno-červeně šachovanou moravskou orlici vedle stříbrného českého lva, najdeme v sále městského hradu (paláce) Gozzoburgu v Kremži, neboť  vládl nad Rakouskými zeměmi.

Moravská orlice

Gozzoburg, Hoher Markt 11, Krems an der Donau
Český lev, první vlevo, moravská orlice druhá zprava

Záběr čtyř znaků/erbů Přemysla Otakara II. (král Čech, vévoda Rakous a Štýrska/poškozený a markrabě Moravy), následuje defektní rodový erb černého lva Wettinů coby  míšeňských markrabat (a saských vévodů). Na předchozí zdi jsou králové Francie, Jeruzaléma, Německa/Říše -  roh zdi - český král ...

Na další zdi jsou i Uhry aj. zajímavé bádenských vévodů (fiktivní znaky biblických postav) atd.

Erbovní síň
Gozzoburg, Kremže

Obrázek této malby je použit např. na obálce knihy Jiřího Pernese: Moravští zemští prezidenti, vydané Moravským zemským muzeem v roce 2016.

Obálka publikace, výřez

Anton Tirol, Wappenbuch, konec 15. století až 1540

Erbovník Antona Tirola (Wappenbuch) je uložen v Bavorské státní knihovně (BSB Cod. icon. 310).

Již na foliu 2 verso vidíme moravskou orlici (se zlatou zbrojí a zlatě korunovanou). Vlající přikryvadla jsou modrostříbrná.

BSB Cod. icon. 310, fol. 2v

V erbovníku, v části Ternionen- und Quaternionenfolge, jsou zachyceny erby zobrazující českého lva (fol. 37v) a moravskou orlici (fol. 38v). Digitální kopie celého rukopisu je k prohlížení zde a zde.

BSB Cod. icon. 310, fol. 37v
BSB Cod. icon. 310, fol. 38v



Erbovník Le Blancq, okolo 1549-1560

Armorial Le Blancq, podle Alexandra Leblancqa, jehož znak se nachází na listu 1v, je "posledním velkým středověkým erbovníkem" (poznámka M. Popoffa). Časově jeho vznik spadá do doby okolo 1549-1560. Nachází se v Národní knihovně Francie; Bibliothèque nationale de France, oddělení rukopisů, BNF Ms Fr 5232).

(= Armorial Le Blancq = Un provincial d'armoyries, grand...)

Obsahuje erby markraběte moravského a krále českého, znaky Moravy a Čech, erby moravské a české šlechty. Na několika stranách erbovníku jsou zachyceny erby zobrazující českého lva (fol. 476v) a moravskou orlici (fol. 472v), a českou (fol. 477r - 479r) a moravskou šlechtu (fol. 473r - 474r). Digitální kopie celého rukopisu a informace o této kopii je k prohlížení zde


Markrabě moravský
Znak Moravy, moravská šlechta
Moravská šlechta
Moravská šlechta
Český král
Znak Čech, česká šlechta
Česká šlechta
Česká šlechta
Česká šlechta
Česká šlechta

Sammelband mehrerer Wappenbücher, okolo 1530

Bavorská státní knihovna vlastní originál rukopisu Sammelband mehrerer Wappenbücher, který vznikl okolo roku 1530, (Augsburg ?), BSB Cod.icon. 391.

Na několika stranách knihy složené z několika sbírek znaků jsou zachyceny erby zobrazující českého lva a moravskou orlici. Digitální kopie celého rukopisu a informace o této kopii je k prohlížení např. zde.


Territorialwappen der deutschen Kurfürstentümer

Český král, fol.141r

Ternionen- und Quaternionenfolge

České království, fol.180r
Morava, markrabí moravský, fol.182r


Kaiserlich-Habsburger Wappen

Čechy, fol. 219r
Čechy, fol. 219v
Čechy, fol. 220r
Čechy, fol. 220v

Wappen der Fürstentümer und Herrschaften im Alten Reich

Markrabí moravský, fol. 221r
České království, fol. 270v

Curyšský erbovní svitek, kolem roku 1340

Jedná se o pravděpodobně nejstarší zachovanou sbírku erbů vyšší a nižší středověké šlechty. Je to erbovní role, pergamenový pás složený ze čtyř k sobě přišitých pergamenových proužků o výšce 12,5 cm, který je dlouhý celkem asi čtyři metry. Jeho část se ztratila a je dochována v kopii.

Curyšský erbovní svitek, který vznikl kolem roku 1340, je v současnosti vystaven v Curyšském zemském muzeu. Obsahuje přes 700 erbů především nižší šlechty ze Švýcarska a jeho okolí, dále erby evropských panovníků a prapory švýcarských biskupů. Proužky jsou pomalovány po obou stranách. Erby jsou ve dvou řádcích. Každý štít a klenot vyplňuje plochu asi 3,5 x 6 cm.


 Čtvrtý proužek je nyní zmizelý, ale byl zahrnut v kopiích, od umělce Hanse Conrada Bernhausera (1698-1761), namalováno ve stylu 14. století, pro Königseggský archiv v Aulendorfu, namalováno ve stylu 16. století, a později Adolfem Grenserem v roce 1860. V současnosti má role 450 položek štítů a klenotů a 28 praporů. Dalších 109 štítů a klenotů pochází z nyní chybějícího proužku; přibližně 100 cm.


Na obrázcích pocházejících ze svitku věnovaných edic z 19. (Heinrich Runge, Die Wappenrolle von Zürich. Ein heraldisches Denkmal des 14. Jahrhnderts. Zürich 1860) a 20. století (Steen Clemmensen, The Zürich armorial (Wappenrolle von Zürich); upraveno, s doplňky, z edic od: Gerrita Bigalskiho, 1996, Michela Popoffa, 1986, Walthera Merze & Friedricha Hegiho, 1930, Heinrichq Rungeho, 1860) je zachycen i český lev a moravská orlice (stříbrno-červeně šachovaná zlatě korunovaná orlice v modrém poli). V edici z roku 1860 je štít zřetelně podán zeleně, pokud je tato edice opravdu vybavena barevnými tabulemi a obrázky byly pořízeny ze skenu skutečné knihy a nebyly nějak upravovány. Zřejmě editoři vnímali barevné podání štítu jako spíše se blížící zelené barvě. O kousek dál vidíme na originálu stejný barevný tón u břeven lucemburského erbu. Tento je u Rungeho na stejné tabuli ovšem podán modře.


V práci Steena Clemmensena jsou nejprve barevné fotografie, za nimiž navazují kopie edice, které mají být z Rungeho práce Die Wappenrolle von Zürich, tyto však nejsou barevné.


Codex Manesse, po roce 1300

Velký heildelberský zpěvník (Codex Manesse) je největší sbírka německých básní a písní z počátku 14. století vzniklá v písařské dílně v Curychu.

Milostné verše, průpovědi a lejchy od 140 autorů jsou doprovázeny 137 celostránkovými iluminacemi na nichž jsou vyobrazení jednotliví autoři od císařů až po prosté měšťany.


Sbírka německy psaných básní vznikla krátce po roce 1300 z podnětu curyšské patricijské rodiny Manesse. Rukopis je známý svou bohatou malířskou výzdobou, která zachytila smyšlené portréty předních dobových básníků, z nichž mnozí byli urození, včetně jejich erbů. Jedním z nich byl český král Václav II., moravský markrabí. Na obrázku sedí na trůně. Obklopují jej hudebníci a básníci. Nahoře jsou erby Čech a Moravy.