Přelepování malých státních znaků v Moravském krasu žlutočervenými samolepkami se znakem

Tak jako v letech 2016 a 2017 i na začátku roku 2021 píší noviny o přelepování malých státních znaků žlutočervenými samolepkami, k němuž došlo během vánočních svátků v prosinci 2020. Nadpis článku na stránce Seznam Zprávy: Vandal v Moravském krasu znovu polepuje cedule moravskou orlicí je ale nesprávný. A stejně nesprávná jsou vyjádření obsahující nesprávné pojmy, která čteme v článku. Úvodní ilustrační fotografie z místa ukazuje sprejem zčásti přestříkanou tabuli s malou samolepkou umístěnou zhruba doprostřed přebarvené plochy.

Žlutočervená samolepka se znakem umístěná
na ceduli Přírodní rezervace

Na začátku ve shrnutí článku je napsáno: „Správa Chráněné krajinné oblasti Moravský kras se po třech letech znovu potýká s přelepováním malých státních znaků na cedulích moravskými orlicemi.“ - nejedná se o moravskou orlici.

Přesně by ta věta zněla: „Správa Chráněné krajinné oblasti Moravský kras se po třech letech znovu potýká s přelepováním malých státních znaků na cedulích žlutočervenými bikolórami s červenožlutě šachovanou orlicí v modrém poli štítu uprostřed.“

Ve vyjádření uvnitř článku: „Tento podivínský vandal si opět asi potřebuje něco dokazovat. Jinak si tuto nesmyslnou činnost strážci neumí vysvětlit. Bílí lvi na cedulích jsou přestříkáni černou barvou a na střed cedule umisťuje moravista podpis - malou samolepku se znakem Moravy.“ - není to znak Moravy.

Označení přírodní rezervace v České republice
cedulí s malým státním znakem

Článek uzavírá: „Chráněná území, přírodní památky, národní parky a podobné celky musejí být označeny ze zákona. Malý státní znak se symbolem lva se používá při označení například přírodních rezervací nebo přírodních památek či památných stromů. Větší celky, například národní parky či chráněné krajinné oblasti, označuje velký státní znak. Na něm jsou kromě lvů moravská i slezská orlice.

Označení národního parku v České republice cedulí
s velkým státním znakem. Zde v provedení Jiřího Loudy
 
Označení národního parku v České republice cedulí
s velkým státním znakem. Provedení Josky Skalníka

A stejně nesprávně byl pojmenován článek v Blanenský deník.cz: Vandal přestříkává v Moravském krasu cedule barvou, na ni pak lepí vlajku Moravy. - není to vlajka Moravy.

Tentýž zmatek vidíme na stránce Brněnská drbna: V Moravském krasu po letech opět řádí rádoby patriotský vandal. Přelepuje cedule moravskou orlicí. - není to moravská orlice. Zde alespoň dále v článku obrázkem připomínají práci jednoho z dřívějších pachatelů, který opravdu použil samolepku s moravskou orlicí (moravským znakem).

Přelepení cedule Přírodní rezervace s malým
státním znakem v Moravském krasu samolepkou
s figurou moravské orlice (je tam jen figura
bez štítu). Kolem roku 2017, fotografie: Antonín
Tůma. Chráněná krajinná oblast Moravský kras

Článek v Blesku je na tom s přesností a správností stejně. Název článku má ale ve srovnání s všemi dosud probranými uspokojivý: Vandal se vrátil do Moravského krasu, ničí v něm státní symboly České republiky. Autoři si myslí, že jde  o tutéž osobu, což ale dokládají jen odstupem od poslední události podobného druhu. Nevšimli si vůbec toho podstatného: „Tři roky odpočíval a teď řádí znova. Ochránci přírody v Moravském krase pátrají po vandalovi, který tam ničí tabule se státním znakem. Lva začerňuje a přelepuje samolepkou se znakem Moravy.“ - na samolepce není znak Moravy.

Názvy článků Blesku jdou. Ostatně i ten ze 4. července 2017 se jim povedl: Moravský fantom: V krasu ničí tabule se znakem lva, lepí na ně orlici!, i když obsah článku v tomto případě už tak dobře věcně zvládnut nebyl: „Cedule přelepuje moravskou orlicí nebo rovnou vyřízne státní znak – lvíčka!“ - v galerii k článku vidíme fotografii cedule Přírodní rezervace s přelepeným malým státním znakem. Český lev byl přelepen červenozlatě šachovanou orlicí se zlatým jazykem, korunou a zbrojí v modrém poli. Tato barevnost šachování nesouhlasí s platným popisem moravské orlice. Čili moravskou orlicí není.

Jak od sebe postupně i na přeskáčku jednotlivé sdělovací prostředky přebírají vzájemně sdílené nepochopení znázorňuje zprávička z 2. ledna 2021 na stránce Deník N: „Podivínský vandal“ v Moravském krasu znovu udeřil na cedule se státním znakem, které vyznačují chráněnou oblast. Neznámému „moravistovi“ se na znaku nezamlouvá český lev, jehož přestříkává černou barvou a lepí přes ni samolepku s moravskou orlicí.“ - není to moravská orlice.

A událost nepřehlédla ani stránka Zprávy z Moravy, která svůj článek dále informativně obohatila o další reakce: „Místo českého lva moravská vlajka. Politický protest v Moravském krasu vyvolal kontroverze.“ V úvodu článku se píše „Malý státní znak na několika cedulích v Moravském krasu někdo přestříkal načerno a nalepil místo něj vlaječku Moravy.“. - není to moravská vlajka, vlajka Moravy, vlaječka.

Antonín Tůma: „Vandal zničil zatím čtyři cedule, dvě v přírodní rezervaci Čihadlo u Babic a dvě v přírodní rezervaci U Výpustku u Křtin. Škoda se bude vyčíslovat a případ spěje k podání trestního oznámení.“. Poničené cedule již byly vyměněny.

Je mezi dalšími ohlasy citován názor Jiřího Kacetla, který zmiňuje možnost použít velký státní znak, kde je to možné, a považuje za odůvodněné na Moravě v těch případech, kde se dá použít symbolika historických zemí, požadovat moravskou orlici.

Cedule s nalepenou moravskou orlicí v roce 2017

Správce CHKO a státní orgány teď po svátcích patrně kromě jiných věcí přemýšlejí při shromažďování informací, jak k tomu došlo, nad tím, odkud ty samolepky, co zachycují v malém rozměru jednu konkrétní vlaječku, onen záhadný návštěvník moravského krasu, rozvážející svůj dárek po lese na motorce, asi tak má. Výrobců a obchodníků může být několik. Obrázek zřejmě není v takovém rozlišení, aby dovoloval tvrdit, že je provedení samolepky v něčem jedinečné. Tady je nabídka jednoho z obchodníků, na jejímž příkladě snadno pochopíme, od čeho použité samolepky berou svoji barevnost. Pomůže při pátrání po původu samolepek a jejich odběrateli?

 
Před koncem roku 2020 byl na stránce „Chcu, aby na mojí radnici vlála moravská vlajka“, zveřejněn příspěvek s upraveným obrázkem obálky nástěnného kalendáře Morava Moravia/Mähren 2021. Pro celkovou změnu odstínu byl použit digitální filtr upravující barevnost. Příspěvek s obrázkem je mimo jiné uvozen slovy: „Foto Standa Blažek“. Pod obrázkem, který je koláží originálu (s mírným ořezem okrajů), na nějž se v příspěvku odkazuje, čteme: „Tož co Moravanky a Moravani, už máte nové kalendář?
 

Při srovnání s obrázkem obálky nástěnného kalendáře firmy inetprint jednoduše online zaujme vlepení malého obrázku vypadajícího jako vlaječka, žlutočervená bikolóra s červenožlutě šachovanou orlicí s červeným jazykem, žlutou korunou a zbrojí v modrém poli štítu uprostřed, do pravého dolního rohu, jímž byla ve výsledku nahrazena vlajka České republiky.
 
 
Stránka Moravský kras téma symboliky v označování tabulí hodnotí jasně: "Přestříkávání cedule s označením rezervace je vandalský čin. Co ale preferujete vy v Moravském krasu - znak Moravy nebo znak Čech? Dejte hlas (like) znaku.". Názor čtenářů, co by oni na cedulích rádi viděli, kdyby to, co napíší, na to mělo mít nějaký vliv, obsahuje diskuze pod dvojicí obrázků (znakovou galerií). Jednotlivé zobrazené znaky představují znaky zemí Moravy a Čech, zatímco stávající význam znaku s českým lvem, který je na postižených cedulích, je malý státní znak.
 
Nyní je to, jak píše např. Radek Musil: "Označení Národních parků, Chráněných krajinných oblastí, Národních přírodních rezervací a Národních přírodních památek je velký státní znak, Přírodní rezervace, Přírodní památky a Památne stromy jsou označeny malým státním znakem. Je to dáno zákonem č. 114/92 o ochraně přírody a krajiny.". Proti tomu v příspěvcích čteme názor některých zúčastněných, že zobrazený lev je symbolem jen Čech. Radek Musil si o možnosti výměny myslí toto: "Aby se začly používat znaky jiné, to by muselo být řešeno našimi zákonodárci, navíc by to stálo opět spoustu peněz, výroba tisíců kusů smaltových cedulí zvlášť jen pro Moravu. A přesně vím, že i kdyby se cedule vyměnily, tak by po stovkách mizely v rukách neukázněných návštěvníků jako nový cenný suvenýr! Stejně, jako se kradou po celé republice ty stávající...". Takže zájem lidé o cedule se znaky podle všeho mají. Může si stát dovolit dopřát jim jich vyšší než obvyklý počet, a jejich odběr by si na místě samém zajistili už sami? Dalo by se při tom předpokládaném větším potřebném množství docílit i zlevnění jejich výroby. Nejdřív by bylo potřeba vyhodnotit, zda má změna zákona smysl, a výroba potom v rychlém sledu událostí následuje.
 
Někteří by dali na cedule jen moravský znak, jiní krajský znak, další buď moravský znak nebo velký státní znak. Krajský se někomu líbí, ale ne každému, někomu by se jeho použití tímto způsobem vůbec nelíbilo: "Jen to ne.". Ivan Stropek napsal: "Nemáme zemské zřízení, tedy malý státní znak je naprosto v pořádku.". Na to se mu dostalo odpovědi, která zahrnuje myšlenku na změnu podoby malého státního znaku. Ivan Stropek současný vzhled malého státního znaku neřeší, jde na to jinak, s využitím výkladu jeho smyslu k tomu dodává: "On je to malý státní znak České republiky. Morava je součástí České republiky.". Jiní přispěvatelé o tom (že lev by tam měl zůstat) mají svoje pochybnosti, když připomínají třeba onu hlavu na dresech hokejistů.
 
Fotografie z Moravského krasu a z Českého krasu, chráněných krajinných oblastí, s cedulí s velkým státním znakem jsou pro další přispěvatele důkazem, že velký státní znak tu možný je. Tak proč by to nešlo? Martin Balák doplňuje, že v současnosti "Orlice tam bohužel podle vyhlášky být nemůže.":
 
"K označení zvláště chráněných území v terénu se dle vyhlášky č. 45/2018 Sb. používá:

tabulí s velkým státním znakem České republiky a tabulí s označením příslušné kategorie ochrany u NP, CHKO, NPR a NPP
 
tabulí s malým státním znakem České republiky a tabulí s označením příslušné kategorie ochrany a případně i názvem u PR a PP

Když se chce, všechno jde. Drahoš Dvouletý podotýká, že: "Toto ale není oficiální stránka CHKO. Jen příznivců Moravskýho krasu. Takže se zřejmě nic nepohne.".
 

Vidíme, že mnoho lidí na ceduli chce mít znak Moravy - moravskou orlici. Často se opakuje odpověď: "Morava". Z různých odpovědí například Ondřej Mlejnek: "Na Moravě jedině moravská orlice.", Oldřich Ragnar Chlup: "Odjakživa byla orlice se stříbrnočerveným šachováním považována za zemský znak Moravy, takže v "Moravském" krasu je logické, že nebude "Český" lev proboha.", Petr Pavel: "Jedině Morava." a další se k těmto hlasům přidávají.