Zobrazují se příspěvky se štítkemVlast. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemVlast. Zobrazit všechny příspěvky

Vladimír Šťastný - Moravan

Učebnice pro střední školy, rok 1905, s. 248, č. 123, autor: Vladimír Šťastný - Moravan.

 

Malá slovesnost, kterou za knihu učebnou a čítací pro vyšší školy středních škol sestavili František Bartoš, František Bílý a Leandr Čech.

"Schváleno ku všeobecné potřebě na školách středních vynesením c. k. ministeria kultu a vyučování ze dne 26. června 1905, č. 22863."


Moravan

M
oravu já za vlast svoji znám,
Od ní řeč svou, od ní písně mám;
Radhošť jest můj nedobytný hrad
A ta Haná kvetoucí můj sad;
Velehrad můj přeútěšný chrám,
A já též jsem všeho toho pán -
Neb jsem duší s tělem Moravan.

Vyznání Moravanů a Moravanek z moravanství před sčítáním lidu na jaře 2021

Před sčítáním lidu na jaře 2021 jsou s Moravany a Moravankami natáčena a zveřejňována krátká videa (např. Facebookový profil Morava1918, jehož tvůrce má v kulatém profilovém obrázku červenozlatě šachovanou orlici se zlatou korunou a zbrojí s červeným jazykem v modrém poli), v nichž se Moravané a Moravanky přihlašují ke svému moravanství, ke své zemi. V jednom z rožků zveřejněných snímků vidíme umístěnu grafiku spolku Moravský kulatý stůl obsahující stejnou symboliku - naznačující autorství konkrétního videa, červenozlatě šachovanou orlici se zlatou korunou a zbrojí s červeným jazykem v modrém poli štítu, s písmeny MKS nad znakem.

Obálka sborníku z konference Morava 1918 pořádané 19. října 2019 v Moravském
zemském muzeu s finanční podporou společnosti Moravská krajina, s.r.o. Z jejího
názvu je zřejmě odvozena přezdívka Morava1918.

Je dobré, že se občané a občanky takto veřejně vyznávají ze svého moravanství, jako to již udělali hudebník Petr Ulrych, boxerka (thajský box) Karolína “Lagertha” Klusová, přírodovědec (Národní park Podyjí), biolog a ekolog Martin Škopík, vinař Richard Stávek, fotbalista Petr Švancara, hudebník Tomáš Kočko, herec a moderátor Zdeněk Junák, architekt Kamil Mrva, lékař Ctirad Musil, hudebníci manželé Hajdovi, sochař Jan Zemánek, moderátor Luděk Savana Urbánek, nakladatel Petr Minařík, režisér Cyril Podolský, hudební skladatel a pedagog Ivo Saniter, etnolog a muzikolog, publicista, zpěvák a pedagog Marian Friedl, kytarista, zpěvák, skladatel Roman Horký (skupina Kamelot), muzikolog a skladatel profesor Miloš Štědroň, novinář a komunální politik Petr Chňoupek, malíř Zdeněk Pírek: "Zdravíčko. Sčítání lidu. Morava je moja zem. Já mám jasno.", zpěvačka a cimbalistka Zuzana Lapčíková, vydavatel Jaromír Kratochvíl, podnikatel Jaroslav Krábek, řezbář a dřevorytec Jaroslav Beneš, pedagožka a historička Miroslava Poláková, historik Jiří Pernes. Také si můžeme poslechnout audionahrávku a přečíst text zachycující postoje kněze Jana Hanáka. Ostatní tyto počiny povzbuzují. Nejen známější osobnosti tím zaujmou své okolí. Jedním z cílů těchto krátkých záznamů ostatně je, aby se jimi lidé inspirovali a začali je točit sami od sebe, zveřejňovali je, a tím pomáhali šířit myšlenku přihlášení se k Moravě. Viz uživatel Facebooku Morava1918 "cílem je dostat tyto projevy osobní identifikace do co nejširších okruhů prostřednictvím sdílení a osobních odkazů. Čím dříve se začnou samy od sebe vyrábět další a další šoty klidně zcela neznámých lidí, tím lépe. Stačí k tomu aspoň trochu natáčeníschopný telefon.".

Ne všechny reakce jsou ale kladné, jak vidíme u uživatele s přezdívkou Moloch: "Moravská národnost neexistuje, je to jenom výmysl pomatenců, kteří mají chorobnou potřebu se proti něčemu vymezovat.". Na to mu odpověděl uživatel Cyril Cáral, který je naladěn zase jinak: "Pravda, žádná národnost neexistuje, je to jen výmysl pomatenců, kteří mají chorobnou potřebu se proti něčemu vymezovat, například pomatení Češi proti pomateným Moravanům".

S věcí jsou samozřejmě spojeny i jiné zajímavé otázky, jako ta od Štěpána Lípy (v profilovém obrázku stylizován jako indián) "a k čemu je to dobré?", odpověděl Ludvík Souček zajímavě takto: "Dobré jen pro statistiku, jiný význam to nemá. To Tě neudělá ani lepším ani horším.".

Je zcela samozřejmé, že tyto příspěvky zaujaly lidi, kteří ctí moravskou symboliku, jak je viditelná ve velkém státním znaku České republiky, od jejího vzniku. Je to u některých z nich vidět z jejich profilových obrázků, s nimiž se zúčastňují diskuzí. Do nich si mnozí nahráli obrázky s moravskou orlicí.

A tak se skrz odkazy dostaneme na profily diskutujících, mezi nimi i na profil Vladislava Vlka. Když ze zvědavosti rozbalíme jeho nedávnou diskuzi (z října 2020) se Stanislavem Blažkem, očividně příznivcem červenozlatě šachované orlice se zlatou korunou a zbrojí s červeným jazykem v modrém poli, sledujeme na malém prostoru vyjádřeny ony dva aktuální postoje ohledně symbolů. Zaujme také zde použitá hanáčtina - ta část příspěvku v hanáčtině, která ale není jediným postojem všech Hanáků k otázce, jestli jsme Moravané nebo Moraváci. A hlavně, je přirozené, že jsme lidé různí, a proto ne vše vyjadřujeme stejně. Něco z napsaného jsou pro někoho jistě až moc radikální - neuhlazené názory. Jsme sice také v různé míře zdrženliví, když máme tvrdit, co je větší, ale jsme si jistí, že víme, co bylo dřív.

A zde je konečně kopie oné diskuze, která může připomínat jedno dějství hry s několika židlemi a počítači (obrázky jsou naznačeny, protože i jimi se pisatelé vyjádřili, jejich popisem), kde zúčastnění vyjadřují své názory (upraveno, ediční pravidla: členění do vět, čárky, tečky, velká a malá písmena, i když kvůli osobitosti vyjádření byla někde ponechána velká, jak byla napsána, pokud se zdálo, že tvar slova změnil překlep, tak i to, apod., v onom případě, že překlep vytvořil novou jednotku, tak se ponechal, protože, co kdyby v tom byl záměr, že?):

Vladislav Vlk: "Nejvyšší čas." - přidal obrázek s hodinami a moravskou vlajkou

Ludvik Souček: nahrál obrázek s moravskou vlajkou

Stanislav Blažek: "Raději zemskou vlajku Moravy!" - přidal obrázek vstupu do obecního úřadu s vyvěšenou žlutočervenou bikolórou se znakem orlice ve stejných barvách (zřejmě žlutočerveně šachovaná orlice se žlutou korunou a zbrojí s červeným jazykem v modrém poli štítu) položeným doprostřed vlajkového listu

Vladislav Vlk: "Pro mne je vlajka Moravy ta, která je uvedena. Je to původní, která pochází z praporce Moravských knížat, a nejde o vlajku ale o svobodnou Moravu bez Českého diktátu."

Stanislav Blažek: "Zemská vlajka je jedině ta, kterou schválili moravští zákonodárci. Tedy žluto - červená bikolora." - přidal obrázek se stejnou vlajkou jako výše, umístěnou mezi žlutě a červeně kvetoucími květinami

Vladislav Vlk: "Já so Hanák a Moravan a So na to hrdé, tak sem bel vechované od svéch rodiču e prarodiču. O nás na Hané prohovanó fanglo nenosime. Me sme me a me se nedáme."

Marsel María Wolf: nahrál obrázek obsahující fotografii nejstaršího barevného vyobrazení znaku Moravy (moravská orlice) namalovaného v Gozzoburgu

Stanislav Blažek: "Moravská vlajka v Šumperku" - text odkazuje na nahraný obrázek s vlajkou jako výše vyvěšenou před oknem domu, který zřejmě stojí v Šumperku

Marsel María Wolf: nahrál obrázek obsahující text a obrázek moravské orlice. Jedná se o začátek hesla Moravská orlice na Wikipedii

Stanislav Blažek: "Ano, to je středověk."

Stanislav Blažek: "Moravská vlajka v Dlouhé Loučce." - nahrál obrázek s vyvěšenou vlajkou jako výše nad vstupem do budovy obecního úřadu

Marsel María Wolf: "Někdo uctívá starý vznik a někdo novou dobu. Je hloupé se tu dohadovat."

Stanislav Blažek: jakoby mlčí, zřejmě souhlasí - nenapsal žádný text a nenahrál žádný obrázek

Karel Hájek: "Právě u toho dohadování je přece nejvíce legrace." - přidal obrázek plakátu se znakem Moravy s textem Morava nahoře

Karel Hájek: "Až na to, že Morava nemá v platném zákoně Moravskou vlajku a kromě znaku Moravě vlajka nikdy udělena nebyla a už vůbec ne taková stranická a klubová, kterou pár jedinců nosí a účelově tu svoji osobni vydává účelově za zemskou, která pro ostatni obyvatele Moravy platná neni." - přidal několik odkazů

Ludvík Souček: "Zlatá slova, zlatá slova."

Jiří Miklíček: "Asi tak. Ináč, du s vama..." - přidal obrázek s Přemyslem Otakarem II. na koni (iluminace v Jihlavské právní knize)

Ludvík Souček: "Skupina Moravanů se dala dohromady a vytvořila Moravský kulatý stůl, a tam si odhlasovali, že jejich vlajka bude ta pražská žlutočervená vylepšená zažloutlou orlicí. Historie sem. Historie tam. Tak my si taky vytvořili Druhý moravský kulatý stůl s naší modrou vlajkou. Legrace není nikdy dost. A fantazii se meze nekladou. Oni jsou Moravané od slova Pražané a my budeme Moraváci od slov Hanáci, Slováci, Poláci. Kdo je kdo, se pozná lehce. Moraváci mají o 5 milimerrů větší přirození jako Moravané. Tak rozhodl Druhý moravský kulatý stůl." - přidal obrázek s kulatým stolečkem a (neoficiální) moravskou vlajkou za ním

Ludvík Souček: "Moraváci sedléte koně. Aby byli Moraváci na koni" - přidal obrázek Moravana na koni.

Obálka sborníku z konference Morava 1918 pořádané 2. října 2021
v Moravském zemském muzeu v Brně. Byla použita grafika zlatočerveně
šachované orlice se zlatou korunou a zbrojí v modrém poli štítu

Moravská národnost a moravský jazyk jako sčítané údaje sčítání lidu 2021

Sčítání lidu, domů a bytů 2021 v České republice: podle informací v článku Sčítání lidu bude poprvé hlavně online. Moravskou národnost a jazyk uznáme, potvrdil úřad zveřejněného na stránkách Zprávy z Moravy budou Českým statistickým úřadem ve formulářích přiznaná moravská národnost a moravský jazyk při sčítání lidu na jaře roku 2021 (vyplňování začne o půlnoci z pátku 26. na sobotu 27. března 2021 a bude ukončeno 11. května 2021) brány za samostatné údaje.

Jolana Voldánová (tisková mluvčí nadcházejícího sčítání lidu, dlouholetá televizní a rozhlasová moderátorka) informovala o tom, že: "Ten, kdo možnost online nevyužije, vyplní listinný formulář. Tuto možnost bude mít od 17. dubna do 11. května.". Potvrdila, že moravská národnost a moravský jazyk budou uznány a zaznamenány samostatně. U otázky týkající se národnosti nebude ve formuláři uvedena žádná určitá možnost odpovědi, u otázky týkající se mateřského jazyka si budete moci vybrat z několika možností.


Barvy moravské orlice. Moravské barvy. Moravská kokarda

"V případě národnosti by měla být ve formuláři otázka formulována následovně: ‘Uveďte Vaši národnost (příslušnost k národu, národnostní nebo etnické menšině, ke které se hlásíte). Lze uvést dvě národnosti.’ V případě mateřského jazyka: ‘Jaký je Váš mateřský jazyk? Lze uvést dva mateřské jazyky.’ Jako možnosti pak: Český, Polský, Ukrajinský, Slovenský, Německý, Vietnamský, Romský, Ruský, Znakový jazyk, Jiný (uveďte jaký).’ Pod kolonkou ‘jiný’ bude možné uvést i jazyk moravský.".

Statistika prima je, přináší nám údaje. Jak se věc po deseti letech od posledního sčítání v roce 2011 může vyvinout? Co si od něho vlastně slibujeme? Kde nyní stojí všichni ti, co udali své moravanství v dotaznících v roce 2011? Jsou dnes bohatší, zdravější, spokojenější? Tak to má být. Vědomí těchto věcí se ovšem v závislosti na naší pozornosti během dne různě proměňuje a kolísá. Svět se neustále mění. Z toho máme radost. Jsme neustále obdarováváni. Jsme-li si toho vědomi, pak zároveň víme, že se vše zvládá, že jsme v bezpečí a že na vše stačíme. Také však, pokud se odvrátíme od nadhledu a omezíme se usilováním záchránit "to své", protože nejsme udělaní jako naprosto soběstační sami o sobě, ztratíme snadno jistotu. Abyste si během dne ve víru změn uvědomovali stálost, která dává klid, musíte si být vědomi přítomnosti. Takže, ubylo s rytmem života nás Moravanů, tak jako se mění vše, kteří cítí, že ta statistika má smysl, a je to další příležitost hlasovat, nebo přibylo?

A jestli má smysl vyzvat Moravu, aby se s radostí přidala, tak jak oslovit ty, kteří na tu připomínku čekají? Aby se nestalo, pokud se tak již nestalo, že by se toho někteří lidé báli, když by měli ve formuláři svoji lásku k vlasti vyjádřit pro ně ne zas tak obvyklými slovy. Při spojení moravská národnost se může mnohý ošívat - vzpomene si na argument "mluvíme přece všichni česky, ne?".

V roce 2011 mohla lid zaujmout i titulková předělávka části známého filmu už tak podněcujícího představivost diváků Pán prstenů: Pán prstenů - Sčítání lidu 2011, na kterou se můžeme podívat i dnes. Mohou a chtějí tvůrci pro jaro nadcházejícího roku 2021 přijít s nějakým novým, neotřelým připomenutím? Chcete, aby to bylo spíše zábavné, nebo vážné, nebo jak?

Když se tak podíváme, k čemu se je kdo ochoten přihlásit, všimneme si v diskuzích rozdílných zkušeností a postojů daných úmysly mluvčích: Jeden z nich podle toho, co si tak v současnosti o tom ten který člověk myslí, 1) říká, že "moravskou národnost si vyplním, ovšem "moravský jazyk" nikoliv. Mluvím česky, někdy horáckým nářečím, ale s "moravským jazykem" jsem se nikdy nesetkal.", na to mu odpovídá druhý hlas, jak se s tím ve svém myšlení vypořádal, že 2) "oficiálně se jazyk nazývá český, čeština. Na Moravě mu říkáme moravský." a "Moravský jazyk, je označení podoby češtiny užívané na Moravě.". A protože, kdo má poslední slovo, zvítězí, tak na pokračování konkrétní diskuze vidíme, k čemu diskuze jsou, že je stále vpřed a nikdy zpět vede důvtip jejich účastníků: "A tudíž v Turecku se českému jazyku říká jazyk turecký, viďte? Nehrejte si se slovíčky a přiznejte pravdu: Morava žádný zvláštní moravský jazyk nemá. Moravané mluví buď spisovnou nebo hovorovou češtinou nebo nářečími.". Řeklo by se, že to spíš bude o tom, co tu máme, co chceme, co je potřeba udělat teď a co bude potom.

Uživatel služby Facebook Oldřich Arnošt Fischer píše: "Děkuji za vysvětlení. Pokud je to tedy pouhý název a nic víc, nemusím jej uvádět při sčítání obyvatel. Pokud by šlo o skutečný jazyk, v kolonce bych jej uvedl." Na to mu Lexa Sychra v téže diskuzi říká toto: "Jde jenom o název. Máme společný jazyk který se společně vyvíjel a v Čechách se jmenuje český jazyk a na Moravě moravský jazyk. Kolonku jazyk je ale důležité vyplnit protože kolonka národnost bude nepovinná. A tedy kolik obyvatel ČR se hlásí k moravské národnosti se nebude počítat z kolonky národnost ale z kolonky jazyk. Čili napíše-li někdo národnost moravská jazyk český, bude započítán do národa českého.". Je to tak přátelé? V odpovědi na toto vysvětlení Oldřich Arnošt Fischer napsal "Děkuji. Pokud je to tak, napíši si jazyk moravský, neboť v žádném případě nechci být považován za Čecha. Ovšem na to šachování s kolonkami, které připravili záludní Češi, je nutno upozornit také ostatní.". Tak, jak to je? Když někdo bude zrovna ten den chtít a napíše si současně národnost česká a jazyk moravský, v jaké skupině jej statistici započítají, aby z toho vznikla ta hezká velká čísla, co čekáme? Jako Moravana?

Jasně, a v případě nutnosti můžeme všichni dělat ministry nebo tlumočníky. :-) To máte jako při jakékoli jiné aktivitě. Často se najde někdo, kdo se zeptá racionálně, a taky "co z toho budu mít?", nebo "k čemu to je?". Obavy samozřejmě nikomu neprospívají. Nejasnost také ne. Srozumitelně to, jak si to přebrat, jedna paní v rádiu kdysi vysvětlila takto: "My nejsme jiní, jsme Moravané. Tak bych to řekla. Oni jsou Češi a my jsme Moravané". Tím kromě dalšího sdělila, že žije na Moravě a miluje ji.

Přátelé vyplněním dotazníku ke sčítání lidu, ať tak nebo onak, lásku k Moravě a také k Čechám a ke Slezsku vyjádříme.

Vyplněním dotazníku vyjádříte svoji lásku k sobě.

Vyplněním dotazníku vyjádříte svoji lásku k Čechám.

Vyplněním dotazníku vyjádříte svoji lásku ke Slezsku.

Vyplněním dotazníku vyjádříte svoji lásku k Moravě.

Otázek, které stát na jaře 2021 budou zajímat, je ve sčítání 2021 23, což je oproti sčítání 2011 méně než polovina. Posledně před deseti lety to bylo 47 otázek. Tentokrát byl vypuštěn například domovní list. Dále je vcelku jedno, jaký je váš rodinný stav, jaké (kterého státu) máte občanství, jakého jste se dobrali (vám bylo přiděleno) postavení v zaměstnání, zda máte v domě koupelnu a teče vám teplá voda. Podle sčítání 2011, jak bylo vypozorováno, se lidé čím dál tím méně hlásí ke své národnosti. Lidí je v republice zhruba stejně, ale i když otázek je zhruba tak polovina, co se týče řádku s počtem Moravanů a Moravanek ve výkazu, který nás bude zajímat, bylo by hezké, aby jich po jejich sečtení bylo dvakrát tolik co v roce 2011. Přát si to můžeme. Každý soused a sousedka ať s dotazníkem udělá, co uzná za vhodné.

Ferdinand I. Dobrotivý na Moravě na podzim 1848. Šlechetnému národu moravskému. Jménem Moravského provinciálního zemského sněmu

Přepis tisku vydaného Rohrerovou tiskárnou v Brně jménem Moravského provinciálního zemského sněmu na podzim roku 1848 v době, kdy se na Moravu po vídeňských událostech ze začátku října toho roku uchýlil rakouský panovník Ferdinand I. Dobrotivý. Text je vydán, jak následuje, nalevo listu nejprve německy a napravo potom česky (moravsky).

An das biedere Mährervolk.

Die beklagenswerthen Ereignisse, deren Schauplatz am 6. und 7. October die Residenzstadt Wien war, und welche die Existenz unseres gemeinsamen groβen Vaterlandes bedroht haben, etheischen ein festes Zusammenhalten unter dem Banner der Gesetzlichkeit, Einigkeit und Bruederlichkeit.

An diesem Banner hat der maehrische Landtag von dem Beginne seiner Wirksamkeit an festgehalten, und es ist die heiligste pflicht fuer jeden, der die Freiheit und sein Vaterland liebt, daran festzuhalten.

Maehrer! bei der ersten Kunde von den Wiener Ereignissen des 6. und 7. Oktober waren die Blicke der Vertreter des Landes auf den Reichstag, auf das Ministerium, auf unseren constitutionellen Kaiser unverwandt gerichtet.

Inzwischen haben sich Se. Majestaet unser constitutioneller Kaiser in unser treues Vaterland Maehren begeben. Eine Deputation aus der Mitte des Landtags wurde gestern in Seelowitz von Se. Majestaet huldvollst entgegen genommen. Die an dieselbe gerichteten Worte:

"Ich bin im Vertrauen auf die altbewaehrte Treue Maehrens zu Ihnen gekommen, um die, fuer die Gesammtmonarchie erforderlichen constitutionellen Maβregeln in Ruhe treffen zu koennen"

erfuellten die Deputation mit der festesten Zuversicht.

Maehrer! Darum rufen wir Euch zu, laβt Euer Vertrauen, laβt Eure Hoffnung nicht sinken. Die constitutionelle Entwicklung unsers groβen Gesammtvaterlandes wird auf den vorhandenen Grundlagen ihren ungestoerten Verlauf nehmen, der Landtag der bisher in Uebereinstimmung der von dem Reichstage angenommenen Grundsaetze, mit Beharrlichkeit und Ausdauer die autonome Freiheit des Landes, die Gleichberechtigung der Nationalitaeten, die Aufhebung der Unterthansverhaeltnisse, die Entlastung von Grund und Boden, die Regelung des Jagdrechtes ausgesprochen, der die Gemeindeordnung, das Unterrichts- und Gewerbwesen berathet, ist fest entschlossen, in dieser Richtung fortzuschreiten, er ist fest entschlossen, die Integritaet unseres groβen Gesammt-Vaterlandes Oesterreich, die gesetzliche Ordnung und den constitutionellen Thron aufrecht zu erhalten, und jeder anarchischen wie reaktionaeren Bestrebung entschieden entgegen zu treten.

Der Landtag erwartet von Eurer Einigkeit, von Eurer Maeβigung, von Eurer Vaterlandsliebe, daβ Ihr bei der Durchfuehrung dieser Grundsaetze seine festeste Stuetze sein werdet.

Landsleute! Brueder! Blickt mit Vertrauen auf Euren Landtag. In dieser so verhaengniβschweren Epoche fordert der Landtag alle Wahlbezirke, Stadt und Land, dringendst auf, die von ihnen selbst gewaehlten Landesvertreter unverzueglich zur Wahrung der Rechte des Landes in den Landtag abzuordnen.

Blickt mit Vertrauen auf unseren constitutionellen Kaiser! In diesem Vertrauen, in dem Bewuβtsein Eurer Maeβigung, Ordnung, Eintracht und Vaterlandsliebe freut Euch dessen, was Euch bisher zu Theil geworden. Niemand wird und kann Euch davon Etwas entreiβen. Glaubt denjenigen nicht, es sind dieβ Eure Feinde, die Feinde Eurer Freiheit, Eurer Ruhe, erwartet mit jener Besonnenheit, welche Euch stets ausgezeichnet hat, die weiteren Resultate der aufrichtigsten Bemuehungen Eurer Vertreter und Ihr werdet die Ueberzeugung gewinnen, daβ das Wohl des Volkes, von dem sie beseelt sind, nur auf gesetzlichem Wege errungen werden kann. Wer nicht auf dieser Bahn wandelt, der vernichtet unsere junge Freiheit im Keime, der will einen gesetzlosen Zustand, der will Anarchie mit ihren graeβlichen Folgen, der will Buergerkrieg mit seinem blutigen Graeuel, der ist ein Feind des Voelkerwohls, der ist ein Verraether am Vaterlande. - Doch einen solchen gibt es in Maehren nicht. -

Mit gleicher Begeisterung, mit welcher wir die junge Freiheit begrueβt, rufen wir auch jetzt aus voller Brust:

Hoch das Volk! - Hoch die Freiheit! - Hoch unser constitutioneller Kaiser!

Bruenn am 13. Oktober 1848.

Im Namen des maehrischen Provinzial-Landtags

Das Direktorium.

Wogkowsky mp.

Gedruckt bei Rud. Rohrer's sel. Witwe in Bruenn.


Šlechetnému národu moravskému.

Smutné události v sídelním městě Vídni 6. a 7. října, které naší společné velké vlasti hrozily, žádají, abychom pevně spojili se pod práporem zákonnosti, jednoty a bratrství.

Při tomto práporu stál Moravský zemský sněm od prvopočátku své činnosti pevně, a jest to nejsvětější povinností každého, kdo svobodu a svou vlast miluje, aby při něm pevně setrval.

Moravané! při první správě o událostech vídeňských dne 6 a 7ho října shleděli zastupitelé země neodvratně k sněmu říšskému, k ministerstvu, k našemu konstitučnímu císaři.

Mezi tím se odebrala Jeho Majestátnost, náš konstituční císař do naší věrné vlasti moravské. Deputace ve středu v sněmu zvolená, byla včera v Židlochovicích od Jeho Majestátnosti příznivě přijata. Ta Jeho k deputaci pronesená slova:

"Já jsem v důvěře na dávno dokázanou věrnost Moravy k Vám přišel, abych těch, pro veškerou monarchii potřebných konstitučních prostředků v pokoji ustanoviti mohl,"

naplnila deputaci nejpevnější důvěrou.

Moravané! protež k Vám voláme, neklesejte ve Vaší důvěře a naději.

Konstituční vyvinutí veškeré naší vlasti dle přítomných zásad se nepřetrženě povede dále; sněm zemský, který až posud v souhlasu zásad od říšského sněmu přijatých s vytrvalostí a stálostí svobodu země, rovnost národu, vyzdvihnutí poměrů poddanosti, osvobození gruntu a půdy od břemen, uspořádání práva hončího vyslovil, který obecní řízení, uspořádání škol a průmyslů (řemesel) již v poradu vzal, jest pevně odhodlán mocnářství Rakouské v celosti zachovati, zákonní pořádek a konstituční trůn upevniti a na odpor se postaviti buřičům a spátečníkům.

Zemský sněm očekává od Vaší svornosti, od Vaší mírnosti, od Vaší lásky k vlasti, že při provedení těchto pravidel jeho nejpevnější podporou budete.

V tomto událostí plném čase vzbuzuje zemský sněm všecky volební okresy měst i venkova nutně, by své samo sebou zvolené zástupce zemské neodkladně k zachování práv země k sněmu odeslali.

Vlastenci! Bratři! Patřte s důvěrou k Vašemu zemskému sněmu, patřte s důvěrou k našemu konstitučnímu císaři! Této důvěry jsouce, znajíce svou mírnost, pořádnost, svornost a lásku k vlasti, radujte se tomu, čeho se Vám, až posud dostalo. Žádný Vás v tom nekrátí a nemůže! Nevěřte těm, kteří k vám pravějí, že z toho, co jsme posud vydobyli, něco pozbýti můžete. Nevěřte jim, jsouť Vaši nepřátelé a nepřátelé svobody a pokoje; očekávejte s onou usedlou myslí, kterou jste se až posud vyznamenávali, další výsledky upřímného snažení Vašich zastupitelů při sněmu zemském a Vy přesvědčite se, že blaho národu, nimž projati jsou, jen cestou zákonní dosaženo býti může. - Kdo touto cestou nekráčí, ten ruší sotva zrodilou svobodu, ten žádá stav bezzákonní, ten žádá bezvládství a kruté jeho následky, ten chce válku mezi občany s neřestmi krvavými, ten jest nepřítel blaha národů, ten jest zrádce vlasti.

Ale není ho na Moravě! Stejným nadšením, s kterým jsme znovuzrozenou svobodu uvítali, voláme i nyní z hlubokosti duše naší:

Sláva národu! Sláva svobodě! Sláva našemu konstitučnímu císaři!

V Brně 13. října 1848.

Ve jménu Moravského provinciálního sněmu zemského,

ředitelství
Vojkovský mp.

Tiskem vdovy Rudolfa Rohrera v Brně.

Citace zdroje dokumentu: MZA v Brně, A 4 Sněmovní tisky, kart. 100, sign. XV