Velkoformátová mapa Moravy (společně s ČESKÝM/MORAVSKÝM Slezskem)

Možná jste si někdy ve svých fantaziích říkali, to by bylo pěkné mít tak v ruce moderní mapu, která by zobrazovala výhradně moravské území, nebo i slezské, to se na ni vejde. Dočkali jsme se, dočkali, ale čeho? Oceňujeme, že si mnozí dali tu práci a věnovali svůj čas a námahu vydání odkazované mapy. Byla vytištěna, probíhá prodej.

Autorem článku o vydání mapy zveřejněného na Novinkách.cz je Vladimír Klepáč. Ten několik let opakovaně i přes upozornění do deníku Právo psal nepřesné údaje o počtu 5. července vyvěšených vlajek, a co se týče podoby vyvěšené vlajky. Pro nás ale, co neodpovídá skutečné podobě moravské orlice a moravské vlajky, je nepoužitelné. To platí pro jakékoliv vydavatelské iniciativy ultramoravských aktivistů sloužící pouze k propagaci neplatných symbolů Moravy, ať už je to mapa, v jejíž parerze se objevuje zlatočervená orlice v modrém poli štítu, která je vydávána za moravskou orlici, nebo stejně barevně sladěná propagandistická kniha, takzvaná "učebnice" dějin Moravy.  

Místo znaku Moravy je v levém horním rohu znak se zlatočervenou orlicí v modrém poli štítu. Podle textu článku Vladimíra Klepáče je odborným redaktorem mapy RNDr. Petr Marek, Ph.D. z Masarykovy univerzity. Domníváme se, očekáváme, že by měl znát symboly historických zemí uvedených v Preambuli Ústavy České republiky. Pokud ne, zde je odkaz na zákon č. 3/1993 Sb. o státních symbolech České republiky. Pokud nezná historii moravských symbolů, což pochopitelně každý nemusí, i tak je pořád čas se s ní seznámit. Takzvaně "odborný" redaktor mapy nepůsobí na Masarykově univerzitě jako geograf, ale odborný asistent Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií.

O tu mapu jako takovou tvůrcům asi vůbec nešlo. Čili média jim sežrala politický produkt.

Kromě upozornění na nesmyslnost krajů (o čemž není u nikoho sporu) tvrdě protlačili do povědomí změnu šachování a ani slovo o českém Slezsku.

Prostě parerga mapy je chybná a absurdní (nejen co se mylné a nejednotné grafiky týče, slezská orlice z Wikipedie, ale přebarvená Loudova moravská orlice ze čtvrceného státního, jejíž ocas se do základního štítu nevejde) a zcela mylný název (není to mapa Slezska)!

Jinak ty komentáře/reakce v diskuzi k článku jsou mnohdy fundované (na téma znaku, a jako vždy stejná absurdní mantra "žlutých"). Přidejte komentář, klidně možno někým využít:

"Počin dobrý, ale název zmatečný. Správně "Země Morava a české/moravské Slezsko" (na mapě je jen ta část náležející k ČR, takže Poláci i Němci by se stávajícímu názvu divili.

A ošklivě nejednotná grafika znaků (orlic, viz ocasní pera vůči tvaru štítu a problematické šachování). Stačilo přitom použít např. jen kontury znaku (jednotnou grafiku). Čili téma nepolitizovat (nedráždit). Takto působí parerga mapy laciným (prvoplánovým) dojmem, oproti vlastnímu kartografickému obsahu. Proč si tvůrci/vydavatelé s tak důležitou věcí (jakou je legenda mapy) nedali více zodpovědné (faktické, heraldické, grafické i typografické) práce? Svědčí to buď o jejich diletantismu nebo to snad byl mediální politický záměr (působit přitom směšně či provokativně)?"

Je to klasické zastírání pravdy/faktů rádoby akademickým počinem (mediálně "sežraným i s navijákem" a šířeným). Rozhodně by akademická kartografická pracoviště neměla toto přejít mlčením, což se ale patrně stane. Jdou na to ti kluci "žlutí" vždy velmi propagandisticky mazaně ... (zaštiťování se učebnicí, památkářskými studiemi, mapou apod.).

Mapa je OK, ale nikoliv její zmatečné označení. Chápeme, že geografy (neangažované moravisticky politicky) nějaké znaky až tak netrápí, ale zmatečný je název mapy: není na ní "země Slezsko", jak uvádí parerga, ale jen část Slezska, která je součástí České republiky. A protože vnější/stání hranice reflektují stav po roce 1918 rozhodně by tam neměla být dotyčná sporná/neoficiální/konfliktní  symbolika z let národních sporů (1848-1914) a stanného práva 1915-1918 (ve vztahu ke znaku Moravy).

Nejde o žádnou neznámou věc, kterou nelze udělat/označit správně 

Rok na vsi: kronika moravské dědiny, 1904

MRŠTÍK, Alois. Rok na vsi: kronika moravské dědiny. V Praze: Nakladatelské družstvo Máje, 1904. sv. 5, s. 96.

Kde domov můj, kde domov můj ?
Bujará orlice pestrá,
lva bílého věrná sestra,
své perutě rozpíná,
na svou slávu vzpomíná.
V nové jarní kráse vzkvétá,
zem moravská, domov můj,
zem moravská, domov můj.

Hymnus Moravo moje - zpívá hudební skupina Ozembóch

Ze stránek Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se v příspěvku z 16. března 2021 dozvídáme, že začátkem března 2021 nahrála hudební skupina Ozembóch píseň Moravo moje.

5. dubna byla zveřejněna studiová nahrávka kapely Ozembóch písně Moravo moje (text: Jaroslava Pechová)

Píseň začala vznikat v pondělí 22. února, kdy členka skupiny Hana Přichystalová přišla nečekaně s nápadem nahrát s kapelou obdobnou píseň, jako je Slovensko moje, jež ji před časem zaujala, která bude věnována Moravě. Text napsala na přání hudebníků jejich kamarádka Jaroslava Pechová: "Text k písničce jsem napsala na přání kamarádů hudebníků z Olomouce, aby posluchačům dodávali v této nelehké době naději na časy, kdy zase bude líp, aby věřili, že už to bude brzy. Písnička však patří vám všem, protože Morava je jen částí naší země - a všichni zde čekáme, že se s jarním sluníčkem vrátí vše, co nám teď chybí. Snad písnička splnila svůj účel, neboť za pouhý týden si ji poslechlo již přes 2 000 posluchačů. Doufám, že potěší i vás.“.

 

Písní, kterou nahráli do pátku 5. března, chtějí připomenout krásy Moravy, aby lidé mysleli na pozvednutí ducha. Poté její první verzi umístili na YouTube, kde ji doprovázejí fotografie z malebných míst Moravy.

Na housle  ve skupině hraje Roman Kubínek, na kytaru hraje Hana Přichystalová, na ozembouch (a také na klasickou basovou kytaru, basové ukulele, klasické ukulele) Vladimír Severa.

Píseň ještě bude znovu nahrána ve studiu: „Chystáme se ještě do nahrávacího studia ve Velkém Týnci, kde chceme zajistit profesionální technickou kvalitu nahrávky.“. Současná verze je zveřejněna k poslechu na stránce YouTube. Toto video doprovází popis: "Moravský hymnus s textem Jaroslavy Pechové a melodií upravenou podle lidové písně. Nazpívala kapela Ozembóch".

Roman Kubínek v diskuzi pod nahrávkou poděkoval Statutárnímu městu Olomouc za podání zprávy o písni občanům Olomouce.

Moravo moje

Morava milá, květinka bílá,
sladká je jako sen.
Je chladný pramen, je horký plamen,
je malovaný den.

Když hody strojím v barevném kroji,
když z vinic cimbál zní,
Chléb voní z polí, smích život solí,
po noci se zas dní.

Přečkala jsi vždy všechny útrapy,
se vztyčenou hlavou jdeš pokaždé dál.
Nouzi a zlu šlapeš na paty,
Jsi díky svým potomkům vítěz,
jsi král.

Moravo milá, květinko bílá,
jsi jako svatý chrám.
jsi rodná země, vyrůstáš ve mně,
proto ti srdce dám.

Klinkají zvonce na horské louce,
kvete tu božský klid.
V průzračných tůních slunce se sluní,
hvězdy sem chodí snít.

Když budu zítra lepší než dnes,
pomocnou ruku ti s důvěrou dám.
Slávu tvou nezničí zmar ani rez,
Nikdo z nás nepůjde životem sám.

Staletí zemí šly závějemi,
pak je zas střídal máj.
Čas lásku střeží nad hroty věží,
Morava zemský ráj.

Moravo milá, květinko bílá,
jsi jako svatý chrám.
jsi rodná země, vyrůstáš ve mně,
proto ti srdce dám.

Vyznání Moravanů a Moravanek z moravanství před sčítáním lidu na jaře 2021

Před sčítáním lidu na jaře 2021 jsou s Moravany a Moravankami natáčena a zveřejňována krátká videa (např. Facebookový profil Morava1918, jehož tvůrce má v kulatém profilovém obrázku červenozlatě šachovanou orlici se zlatou korunou a zbrojí s červeným jazykem v modrém poli), v nichž se Moravané a Moravanky přihlašují ke svému moravanství, ke své zemi. V jednom z rožků zveřejněných snímků vidíme umístěnu grafiku spolku Moravský kulatý stůl obsahující stejnou symboliku - naznačující autorství konkrétního videa, červenozlatě šachovanou orlici se zlatou korunou a zbrojí s červeným jazykem v modrém poli štítu, s písmeny MKS nad znakem.

Obálka sborníku z konference Morava 1918 pořádané 19. října 2019 v Moravském
zemském muzeu s finanční podporou společnosti Moravská krajina, s.r.o. Z jejího
názvu je zřejmě odvozena přezdívka Morava1918.

Je dobré, že se občané a občanky takto veřejně vyznávají ze svého moravanství, jako to již udělali hudebník Petr Ulrych, boxerka (thajský box) Karolína “Lagertha” Klusová, přírodovědec (Národní park Podyjí), biolog a ekolog Martin Škopík, vinař Richard Stávek, fotbalista Petr Švancara, hudebník Tomáš Kočko, herec a moderátor Zdeněk Junák, architekt Kamil Mrva, lékař Ctirad Musil, hudebníci manželé Hajdovi, sochař Jan Zemánek, moderátor Luděk Savana Urbánek, nakladatel Petr Minařík, režisér Cyril Podolský, hudební skladatel a pedagog Ivo Saniter, etnolog a muzikolog, publicista, zpěvák a pedagog Marian Friedl, kytarista, zpěvák, skladatel Roman Horký (skupina Kamelot), muzikolog a skladatel profesor Miloš Štědroň, novinář a komunální politik Petr Chňoupek, malíř Zdeněk Pírek: "Zdravíčko. Sčítání lidu. Morava je moja zem. Já mám jasno.", zpěvačka a cimbalistka Zuzana Lapčíková, vydavatel Jaromír Kratochvíl, podnikatel Jaroslav Krábek, řezbář a dřevorytec Jaroslav Beneš, pedagožka a historička Miroslava Poláková, historik Jiří Pernes. Také si můžeme poslechnout audionahrávku a přečíst text zachycující postoje kněze Jana Hanáka. Ostatní tyto počiny povzbuzují. Nejen známější osobnosti tím zaujmou své okolí. Jedním z cílů těchto krátkých záznamů ostatně je, aby se jimi lidé inspirovali a začali je točit sami od sebe, zveřejňovali je, a tím pomáhali šířit myšlenku přihlášení se k Moravě. Viz uživatel Facebooku Morava1918 "cílem je dostat tyto projevy osobní identifikace do co nejširších okruhů prostřednictvím sdílení a osobních odkazů. Čím dříve se začnou samy od sebe vyrábět další a další šoty klidně zcela neznámých lidí, tím lépe. Stačí k tomu aspoň trochu natáčeníschopný telefon.".

Ne všechny reakce jsou ale kladné, jak vidíme u uživatele s přezdívkou Moloch: "Moravská národnost neexistuje, je to jenom výmysl pomatenců, kteří mají chorobnou potřebu se proti něčemu vymezovat.". Na to mu odpověděl uživatel Cyril Cáral, který je naladěn zase jinak: "Pravda, žádná národnost neexistuje, je to jen výmysl pomatenců, kteří mají chorobnou potřebu se proti něčemu vymezovat, například pomatení Češi proti pomateným Moravanům".

S věcí jsou samozřejmě spojeny i jiné zajímavé otázky, jako ta od Štěpána Lípy (v profilovém obrázku stylizován jako indián) "a k čemu je to dobré?", odpověděl Ludvík Souček zajímavě takto: "Dobré jen pro statistiku, jiný význam to nemá. To Tě neudělá ani lepším ani horším.".

Je zcela samozřejmé, že tyto příspěvky zaujaly lidi, kteří ctí moravskou symboliku, jak je viditelná ve velkém státním znaku České republiky, od jejího vzniku. Je to u některých z nich vidět z jejich profilových obrázků, s nimiž se zúčastňují diskuzí. Do nich si mnozí nahráli obrázky s moravskou orlicí.

A tak se skrz odkazy dostaneme na profily diskutujících, mezi nimi i na profil Vladislava Vlka. Když ze zvědavosti rozbalíme jeho nedávnou diskuzi (z října 2020) se Stanislavem Blažkem, očividně příznivcem červenozlatě šachované orlice se zlatou korunou a zbrojí s červeným jazykem v modrém poli, sledujeme na malém prostoru vyjádřeny ony dva aktuální postoje ohledně symbolů. Zaujme také zde použitá hanáčtina - ta část příspěvku v hanáčtině, která ale není jediným postojem všech Hanáků k otázce, jestli jsme Moravané nebo Moraváci. A hlavně, je přirozené, že jsme lidé různí, a proto ne vše vyjadřujeme stejně. Něco z napsaného jsou pro někoho jistě až moc radikální - neuhlazené názory. Jsme sice také v různé míře zdrženliví, když máme tvrdit, co je větší, ale jsme si jistí, že víme, co bylo dřív.

A zde je konečně kopie oné diskuze, která může připomínat jedno dějství hry s několika židlemi a počítači (obrázky jsou naznačeny, protože i jimi se pisatelé vyjádřili, jejich popisem), kde zúčastnění vyjadřují své názory (upraveno, ediční pravidla: členění do vět, čárky, tečky, velká a malá písmena, i když kvůli osobitosti vyjádření byla někde ponechána velká, jak byla napsána, pokud se zdálo, že tvar slova změnil překlep, tak i to, apod., v onom případě, že překlep vytvořil novou jednotku, tak se ponechal, protože, co kdyby v tom byl záměr, že?):

Vladislav Vlk: "Nejvyšší čas." - přidal obrázek s hodinami a moravskou vlajkou

Ludvik Souček: nahrál obrázek s moravskou vlajkou

Stanislav Blažek: "Raději zemskou vlajku Moravy!" - přidal obrázek vstupu do obecního úřadu s vyvěšenou žlutočervenou bikolórou se znakem orlice ve stejných barvách (zřejmě žlutočerveně šachovaná orlice se žlutou korunou a zbrojí s červeným jazykem v modrém poli štítu) položeným doprostřed vlajkového listu

Vladislav Vlk: "Pro mne je vlajka Moravy ta, která je uvedena. Je to původní, která pochází z praporce Moravských knížat, a nejde o vlajku ale o svobodnou Moravu bez Českého diktátu."

Stanislav Blažek: "Zemská vlajka je jedině ta, kterou schválili moravští zákonodárci. Tedy žluto - červená bikolora." - přidal obrázek se stejnou vlajkou jako výše, umístěnou mezi žlutě a červeně kvetoucími květinami

Vladislav Vlk: "Já so Hanák a Moravan a So na to hrdé, tak sem bel vechované od svéch rodiču e prarodiču. O nás na Hané prohovanó fanglo nenosime. Me sme me a me se nedáme."

Marsel María Wolf: nahrál obrázek obsahující fotografii nejstaršího barevného vyobrazení znaku Moravy (moravská orlice) namalovaného v Gozzoburgu

Stanislav Blažek: "Moravská vlajka v Šumperku" - text odkazuje na nahraný obrázek s vlajkou jako výše vyvěšenou před oknem domu, který zřejmě stojí v Šumperku

Marsel María Wolf: nahrál obrázek obsahující text a obrázek moravské orlice. Jedná se o začátek hesla Moravská orlice na Wikipedii

Stanislav Blažek: "Ano, to je středověk."

Stanislav Blažek: "Moravská vlajka v Dlouhé Loučce." - nahrál obrázek s vyvěšenou vlajkou jako výše nad vstupem do budovy obecního úřadu

Marsel María Wolf: "Někdo uctívá starý vznik a někdo novou dobu. Je hloupé se tu dohadovat."

Stanislav Blažek: jakoby mlčí, zřejmě souhlasí - nenapsal žádný text a nenahrál žádný obrázek

Karel Hájek: "Právě u toho dohadování je přece nejvíce legrace." - přidal obrázek plakátu se znakem Moravy s textem Morava nahoře

Karel Hájek: "Až na to, že Morava nemá v platném zákoně Moravskou vlajku a kromě znaku Moravě vlajka nikdy udělena nebyla a už vůbec ne taková stranická a klubová, kterou pár jedinců nosí a účelově tu svoji osobni vydává účelově za zemskou, která pro ostatni obyvatele Moravy platná neni." - přidal několik odkazů

Ludvík Souček: "Zlatá slova, zlatá slova."

Jiří Miklíček: "Asi tak. Ináč, du s vama..." - přidal obrázek s Přemyslem Otakarem II. na koni (iluminace v Jihlavské právní knize)

Ludvík Souček: "Skupina Moravanů se dala dohromady a vytvořila Moravský kulatý stůl, a tam si odhlasovali, že jejich vlajka bude ta pražská žlutočervená vylepšená zažloutlou orlicí. Historie sem. Historie tam. Tak my si taky vytvořili Druhý moravský kulatý stůl s naší modrou vlajkou. Legrace není nikdy dost. A fantazii se meze nekladou. Oni jsou Moravané od slova Pražané a my budeme Moraváci od slov Hanáci, Slováci, Poláci. Kdo je kdo, se pozná lehce. Moraváci mají o 5 milimerrů větší přirození jako Moravané. Tak rozhodl Druhý moravský kulatý stůl." - přidal obrázek s kulatým stolečkem a (neoficiální) moravskou vlajkou za ním

Ludvík Souček: "Moraváci sedléte koně. Aby byli Moraváci na koni" - přidal obrázek Moravana na koni.

Obálka sborníku z konference Morava 1918 pořádané 2. října 2021
v Moravském zemském muzeu v Brně. Byla použita grafika zlatočerveně
šachované orlice se zlatou korunou a zbrojí v modrém poli štítu

Odznaky s moravskou orlicí

V nabídce obchodu Alerion v Králově Poli se čerstvě objevila nová verze odznaku se znakem Moravy. Tento tvoří novou řadu společně se znakem Čech. Dále je tu ještě velký státní znak (2). Tyto odznaky jsou menší. Povrch je hladký - vedle vyražení je zpracován i tak, že je ještě zalit látkou. Jejich vzhled si můžete prohlédnout v galeriích, kde je navíc srovnání s předchozími verzemi.

Barvy moravské orlice. Moravské barvy. Moravská kokarda

Odznak je menší než ten, o němž se tu již psalo v příspěvku Samolepky a odznaky s moravskou orlicí. Je vkusný, vhodný díky svému rozměru ke každodennímu nošení - kdekoli, kdykoli, např. na klopě kabátu, apod.

Plakát Mezizemská utkání mužů a žen v národní házené. Čechy - Morava 2018

V Čechách a na Moravě se stále ještě čile sportuje, což ukazuje na jaře 2018 na utkání konaná 6. května v Přešticích zvoucí plakát Mezizemská utkání mužů a žen v národní házené. Čechy - Morava 2018 v rámci oslav 90. výročí založení oddílu házené v Přešticích.

Akce Moravského zemského hnutí - velké plakáty na poutačích poblíž silnic

Popis plakátu: ve žlutém pruhu žlutočervené bikolóry se znakem s červenožlutě šachovanou orlicí s červeným jazykem, zlatou korunou a zbrojí v modrém poli štítu je text "Tento billboard je nelegální", v červeném pruhu je text "Moravská země je legální".

Akce Moravského zemského hnutí je provázena vysvětlujícím textem: "Jsme moravští občané a rozhodli jsme se upozornit na to, že stát Česká republika nedokáže v opakovaných a stále častějších případech zajistit dodržování zákona. Jedná se například o nelegální billboardy, které nadále stojí podél dálnic a silnic první třídy, i když měly být odstraněny již v loňském roce. Podobně Česká republika dlouhodobě nerespektuje existenci zemí, z nichž je složena, i když jsou tyto země zakotveny v Ústavě. Zákonodárná i výkonná moc České republiky extrémním centralismem vymazává nejen moravskou zemskou samosprávu, ale i moravské kulturní dědictví. Proto jsme se rozhodli přelepit české - tedy fakticky československé vlajky - vlajkami moravskými. Pro tuto akci jsme symbolicky vybrali den zahájení výstavy Re:publika. Právě u příležitosti zahájení oslav vzniku Československa bychom si měli připomenout, že Moravská a Moravskoslezská země byly jeho nedílnou součástí až do komunistického převratu v roce 1948. Po roce 1989 bylo napraveno mnoho křivd komunismu, avšak v moravské otázce nedošlo doposud k nápravě, i přes ujištění a sliby polistopadového parlamentu. Pokud s námi sdílíte naše rozhořčení nad ne:existencí Moravské země, vyfoťte každý billboard, který s moravskou vlajkou uvidíte a sdílejte Vaše fotografie. V případě, že byste chtěli naši občanskou iniciativu jakkoli podpořit, kontaktujte nás! Rádi Vám pomůžeme, aby i ve Vašem městě na nelegálních billboardech byla moravská a ne česká vlajka."

A kde jsou fotografie, kde je průběžně vidět, kterak tyto plakáty iniciátoři akce vylepují? Jasně dokumentovat, co vlastně bylo přelepeno - a jestli to umístění totiž vůbec spadá pod nařízení o odstranění daného objektu. O jednom z obrázků se tak snad dá (bez přeměření odstupové vzdálenosti a posouzení dalších stránek věci) říct: "tak toto je určitě placená kampaň na tzv. bigboardu." Naproti tomu z druhé strany jde ke čtenářům informace, že i toto zařízení mělo být (údajně) "dávno odstraněno". A poskytli i natočené video, na němž jsou vidět, a jak se plakát lepí.

Podle článku na iDnes.cz: Aktivisté přelepili billboardy moravskou vlajkou. Jsou nelegální, tvrdí měly být obrázky nalepeny na třech místěch v Brně (ulice Heršpická a Opuštěná a u výjezdu z Brna na Popůvky): "„Na jednom byly zbytky plachty, která asi měla reklamu zakrýt, ta ale byla vidět. Na jednom byla česká vlajka a přes jeden byla přehozena látková vlajka“.

Ovšem reagují na kampaň majitelů klasických bilboardů u silnic, které mají být (dávno) odstraněny a majitelé je schválně polepili "napodobeninou"  (jak přesně umožňuje zákon o státních symbolech) vlajky ČR.

Všimněte si opět ((ne)skrytého) útoku na státní vlajku - je pro ně absolutně nepřijatelným symbolem, proč? Je přeci původem z dob existence historických zemí (1. republiky) i středověké bílo-červené bikolóry užívané na celém území korunních zemí.

Opět tím jasně říkají pryč se stávající státní symbolikou (ovšem preambule ústavy se jim hodí - ta však nic neříká o státním zemském zřízení, na historické země se "jen" odkazuje v duchu návaznosti na prvotní státní práva středověku). Čímž jakoby říkají: zaveďte "samostatné/autonomní/federativní/spolkové" země (nejlépe se odtrhněme úplně), a změňte symboliku (společná nás vůbec nezajímá - v podstatě se mezi řádky "předpokládá" odvržení stávající vlajky s klínem, kterou mají za československou nebo českou - to je úsměvné, viz modrý klín - a krev našich předků z války a 1968 atd. na ní je nezajímá vůbec) ...

Ale vlastně to lze pochopit, musí se nějak provokativně vymezit.

A když už, tak nemají pravdu, že: "na nelegálních billboardech byla moravská a ne česká vlajka." Je na nich státní vlajka (celé) ČR, a toto co nalepili, že je moravská!?

Někdo snad vymazává moravské kulturní dědictví, co to je za šovinizmus. Jak to, že  "nerespektuje existenci zemí, z nichž je složena, i když jsou tyto země zakotveny v Ústavě". Někdo zpochybňuje tyto země? Nevíme o žádné takové učebnici a v ústavě je jen odkaz na ně, ne na zemské zřízení.

Přelepena není "česká vlajka", ale napodobenina státní vlajky ČR a to nějakým divným obrázkem MNO/MZH, rozhodně ne "moravskou vlajkou". Konec výroku „Zákonodárná i výkonná moc České republiky vymazává nejen moravskou zemskou samosprávu, ale i moravské kulturní dědictví,“ občana ČR vyloženě uráží.

Úryvky z diskuze pod odkazovaným článkem:

"Jinak moravskou vlajku znám s orlicí v červenostříbrné šachovnici v modrém poli."

"Tahle vlajka je paskvil...výmysl...původní je modrá s orlicí."

"A ja mel vzdy za to ze na Moravske vlajce dominovala MODRA v pozadi 8-o"

"Já osobně, kdybych mával Moravsklou vlajkou, tak bych na ni neměl zlatou. I po tom sněmu se nejvíce používala červenobílá orlice, případně ještě s modrým pozadím. A na R-U znaku je ta žlutočervená orlice na modrém pozadí."

"Ale toto není Moravská vlajka, ale paskvil moderních moravských nacionalistů! Když to ani nectí moravské barvy a využívá jednorázové změny."

Moja Haná milovaná

Příběh původu Moravanů je jistě nějak vysvětlen v historických pracích. Když se jde do minulosti, tak je ale potřeba být opatrný (pozor na dogmata). Víme, že na Moravě je několik etnografických oblastí. Podívejme se na jednu z nich, Hanou. Jak jde dohromady s vědeckým popisem podaným třeba na základě vykopávek dále citovaná novodobá lidová zpráva o původu Hanáků? Ten je vysvětlen v knížce Moja Haná milovaná Jiřího Vrby (Hanácky spominání na rodnej kraj).

Barvy moravské orlice. Moravské barvy. Moravská kokarda

Jak se dostal Hanák na Hanó 

... tož to belo tak: 

Dež Pán Buh stvořel tento krásné kolaté svět, šak se s tém lopotil take šest dni, a protože bela sedmé deň neděla, tož odpočéval. Po obědě si trocho zdřiml. Pak si dal se svatym Petrem kafé. Svaté Petr mo povidá: Měle behme se Pane Bože jit podivat po tém světě, jak se ti to podařelo, ešle to všecko fungoje tak, jak sis to představoval." A tož šle. Přešle na Koséř. 

Koséř, to je néveši hanácká hora tam o Kostelca - včel se před něma rozprostřela celá Haná, rovina šeroká, že z jednyho konca na drohé nedohlidneš. Zrovna belo přede žňama, sloničko svitilo, skřevánek pěkně cvrlikal, ryž se vlnila v teplym vánko. Svaté Petr povidá: "Pane Bože, to je krása, tade be to chtělo nejakyho bodryho čoveka, keré be se tade o tó zem staral, keré be to obili požal, sklodil, vemlátil, pak to pohnojil (no oni to potom eště pohnojile ini) a znovo zoral!" "Máš pravdo," povidá Pán Buh. Tož slezle z Koséřa dule, tam negde, co só včel Střechovice, Pán Buh nabral do roci té černé hanácké hlene, naplol na ňo, abe bela vaská, a ohňácal z ni Hanáka. Chlapa jak horo, odělal mo břošesko jak stařenčena dochna, stehna jak bokovy štipe, škraně jak skřeček po žňách. Položel ho do tráve a vdechl do něho došo. Hanák nic. Ledvá odfrkoval, škraně se mo nadóvale jak žabě břoch před bóřkó. Tož to néni samo sebó, Pán Buh šil, otrhl ječné klásek a milyho Hanáka ostim pošméral pod nosem. 

Hanák třekráť kéchl, pak veskočel... No prd veskočel, převalel se na všecke štere, zvihl svó těžkó zadnico, jak se zchabral, postavil se před teho névešiho a povidá: "Te holomko, poslóché, te mě tode bodeš trhat muj ječmeň? Sels ho? Nesel! Tož ho nech bet!" 

Tož tak se dostal Hanák na Hanó. A od téch dob se lopoti na polo jak tá tróba, celé opocené, zatímco ledi ve městě chodijó nastrojeni jak páni. 

Na prostijovskym zámko stoji krásnym pismem psany, "Hanák tade bode do skonáni světa, tento prostijovské zámek, dyl o štere leta". Tož, věřme, že temo tak bode. V jedné ledové pěsničce se zpivá: 

Na té našé Hané všecko máme,
Na té našé Hané zpíváme,
Na té Hané požehnané, Hanák orat nepřestane,
Me sme me a me se nedáme... 

Toto převyprávění k době dávno minulé pochopitelně nezmiňuje znak Moravy. To je záležitost nejdříve až tak toho 13. století. Když se řekne lidové umění, napadnou nás např. kroje. Kroje mají tradici již v renesanci (viz límce kopírující španělská okruží). A co hanácký kroj? Jak s ním je to dnes? Podle podoby kroje máme poznat hlavně tři věci. Odkud muž, žena je? Je svobodný (svobodná), je ženatý (vdaná)? Je bohatý (bohatá), je chudý (chudá). Kroj měl ten, kdo na něj měl peníze; a i podle toho se svým vzhledem lišily. Na kolik to vyjde dnes? Na odhadem čtyřicet tisíc vyjde mužský, na padesát tisíc ženský kroj? Nebo podle materiálu a nezbytného času na zhotovení na víc? Toto za předpokladu, že je kroj zhotoven pomocí ruční práce, aby kroj vydržel hodně (a počkáte si rok dva, dokud nebude hotový - stovky hodin práce - vyšívání atd.), nebo snad strojní vyšívání? Vydrží toto?

Jsou možná hanácké kroje, které byly vyrobeny mimo Hanou. Potřebujete určitě hanáckou pokrývku hlavy (dnes dělané šátky pečlivě uvažte tak, aby byla vidět jen ta potištěná strana). Většina z ceny padne na materiál, který přitom ani všechen na Moravě není k sehnání. Samotná (ručně dělané kroje) práce vypadá v poměru k materiálu překvapivě levně. Čekali byste, pokud byste věděli, jak dlouho trvá kroj udělat, že to bude dvakrát dražší. Možná jde ale i o to, jak dlouho a kdo to bude za tolik dělat, s jakým nadšením to - lépe řečeno, s láskou (i většinu života) dělá. Pro látky se jezdí až do Vídně i do dalekých Čech. Je taky třeba si uvědomit, že kroj je sváteční oděv, určený k nošení ve sváteční den. Podobně se to mělo se slavnostní keramikou. Obyčejně kdysi obyčejní lidé jedli z obyčejné kameniny, a to lepší se použilo několikrát do roka.

Dnes slyšíme, že tu někdy nečekaně může být, když už bychom chtěli pokračovat v tradici a kroj pořídit, vážný problém. Po roce 1848 venkovský kroj ustupuje, jakožto symbol "poddanství" na úkor černého obleku. Tradici, kdy se kroje běžně více nosily, pro nás pořád představuje 19. století. K tomu by se výrobci měli vracet a mělo by se zkoumat, jak to tehdy vypadalo, abychom na sobě mohli mít zvláštní kroj určený pro naši oblast. Vývoj v odívání se samozřejmě taky nezastavil. Pak opět přišla doba, např. konce 30. let a začátku 40. let 20. století, kdy se kroje zase víc dělaly (a dělaly se z toho, co bylo po ruce, a taky i proto, že se čekalo na konec války, který by v nich oslavili). Tehdy se některým i mohl víc líbit kroj kyjovský, protože dobře vypadá, a nechali si jej dělat.

A tady to máme. Pochopíme situaci, kdy zvyky v jedné dědině ovlivnily druhou (třeba se tak stalo až ve 2. polovině 20. století, to víte, obyvatelstvo se pohybuje, obyvatelstvo se mísí, a za určitých okolností v místě nové doplní nebo dokonce nahradí "původnější"). Jak bylo napsáno, vývoj stylu je taky přirozeně brán jako přirozená věc. Přenášení zvyků z docela velké dálky, když je snaha navazovat na tradice, je ovšem prvek dekadentní.

Dnes zájem o kroje celkem je a dost, třeba aby měli lidé co na hody. Stal se z toho více folklór. Odhlédneme-li od toho, že kroj ani není na každodenní nošení, a na nákupy nejspíš v kroji chodit nebudete. K jaké tradici se pak ale budeme (chtít) vracet? Neboli, když se dnes, jako to mohlo být už v těch třicátých letech, pořídí kroj z jiné oblasti, a udělá se s ním fotka, k čemu se bude chtít vracet dcera takové matky, když tu fotku jednou vytáhne a řekne, že to bude tak a tak?

Pěkná je připomínka kožichu ocáskového (podle německého názvu zase cípatého, doloženým moravským výrazem prsního) nošeného jistě hlavně v 18. a 19. století (3. čtvrtina 19. století je v dějinách tohoto kožichu dobou, kdy už je nejspíš na ústupu, ale ještě v polovině 20. století jej tu a tam měli při práci na dotrhání). Velice zajímavé je, že na něm v tom 18./1. polovině 19. století (?) měli v místě uprostřed hrudi našito srdce (červené). (Červené) srdce je tradiční symbol - viz na vesnických pečetích, perníku, zdobení keramiky, ale třeba i dvířkách na suchý záchod ...

A i když nemusíte mít kroj, tak jsou tu krásné písničky a hudba, které naleznete na albech, která se dají sehnat (jsou stále v prodeji). Abyste věděli, po čem jít, tady je jednoduchý přehled produkce z posledních let: 

Šternberská cimbálová muzička: Vrť se, mily vřeteno. Písně a tance z Lipenského Záhoří. V roce 2005 v Olomouci vydal Zbyněk Žůrek, Folklorum. 

Muzika Haná a členové souboru Haná z Velké Bystřice: Debe decke tak belo. Lidové písně ze srdce Moravy. (Hanácké tance ze 17. století) V roce 2016 v Olomouci vydal Zbyněk Žůrek, Folklorum. 

Cimbálová muzika Strunky: Eště se podivám... Lidové písně ze srdce Hané. V roce 2011 v Olomouci vydal Kamil Valenta. Poznámka: Tato nahrávka chlapecké cimbálové muziky Strunky je hudebně vysoce hodnocena. 

Hanácká mozeka Litovel: Nad Betlémem vězda stoji. Hanácké koledy hraje Hanácká mozeka Litovel. Vydáno v roce 2014 ve Velké Bystřici. 

Hanácký mužský sbor Rovina: Dež se já šil na Svaté Kopeček... V roce 2017 vydal Hanácký mužský sbor Rovina. Hrají a zpívají: Hanácký mužský sbor Rovina, Dívčí sbor Jaderničky a Cimbálová muzika Záletníci. Nahráno v březnu a květnu 2017 ve studiu Českého rozhlasu Olomouc.

A při všem tom zpívání a juchání (jucháči :-) si vzpomeňte a vyvěste moravskou vlajku.

Barvy moravské orlice. Moravské barvy. Moravská trikolóra