Výzva JUDr. Michala Hoskovce Moravanům a vůbec všem ke spolupráci při publikování dějin Moravy

Přátelé, JUDr. Michal Hoskovec vydal výzvu, jíž zve ke spolupráci při vydávání výsledků bádání o dějinách Moravy.

Je tu nyní možnost, aby v rámci společnosti The European Society for History of Law existující při Právnické fakultě Masarykovy univerzity vznikla její moravská sekce. Úkolem sekce by bylo pracovat a spolupracovat na publikacích, článcích a vědeckých statích o dějinách Moravy. Tuto činnost zaštítí (řádná oponentura, spolupráce a přednáškova činnost) Právnická fakulta Masarykovy univerzity a společnost The European Society for History of Law. JUDr. Michal Hoskovec proto žádá zájemce o to, aby se laskavě podívali na stránky společnosti The European Society for History of Law a posoudili, zda by osobně měli zájem nebo by se mezi svými přáteli poptali po osobách, které se o moravské dějiny soukromě vědecky zajímají a jejich práce je v něčem originální (např. zkoumání hranic Moravy a podobně) a současně by jejich práce obstála v podmínkách vědecké oponentury každé publikace nebo článku v odborném časopise. 

Barvy moravské orlice. Moravské barvy. Moravská kokarda

Pokud by se v rámci fakulty, lépe řečeno společnosti The European Society for History of Law, podařilo vytvořit moravskou sekci, Michal Hoskovec se domnívá, že by šlo o opravdu zásadní a převratný čin výrazně zrychlující postup restaurace Moravy. Cílem je, aby se dějiny Moravy více pěstovaly na univerzitách, aby se dostaly jako učební předmět do škol, včetně středních a základních škol, aby se povědomí o Moravě dostalo mezi širší veřejnost, včetně té univerzitněvědecké.

Rozsah publikační či jiné činnosti není ve stanovách určen. Podmínkou není ani akademické vzdělání – kvalita práce a tedy její publikování nebo nepublikování se určuje nikoli získaným titulem, ale pouze a jen vědeckým schvalovacím procesem – oponenturou, nezávislým posouzením vědecké redakční rady. Článek, který takto vyjde, má pak podporu univerzitních vědeckých kapacit. Se společností spolupracují významní profesoři a docenti fakulty, advokáti, pracovníci justice (včetně Ústavního soudu), to vše včetně zahraniční spolupráce. Článek, přednáška, kniha může být samozřejmě jak kolektivním počinem, tak i soukromou iniciativou každého člena. Není proto podmínkou, aby vznikala další moravská organizace. Každý člen současně zůstává ve své organizaci (je-li někde organizován :-) a k tomu se pouze stane členem společnosti The European Society for History of Law a její moravské sekce.

Moravská orlice

V nabídce Evropské společnosti pro právní dějiny výše by ovšem někdo, kdo se dívá spíše na vědecké předpoklady a soustředěnou podporu činnosti, chtěl vidět především právní zaměření, téma právních dějin na Moravě a zvláště recenzované odborné texty kapacit.

K tomu se nabízí doplnit, že máme Matici moravskou a její obrovskou řadu historických publikací (za 150 let existence) na nejvyšší akademické úrovni. Máme Časopis Matice moravské. Cílem Matice moravské je mimo jiné: rozvíjet a  podporovat vědecké poznání minulosti se zvláštním zřetelem k dějinám Moravy, českých zemí a střední Evropy; viz také Stanovy Matice moravské, kde bod 3 ukazuje na užší vymezení potenciální členské základny, než je tomu ve výzvě Michala Hoskovce, která umožňuje zapojení vážným schopným zájemcům: "Matice moravská sdružuje vysokoškolsky vzdělané pracovníky z oboru historie a příbuzných oborů, které spojuje zájem o rozvoj společenskovědního bádání na Moravě."

Jednu věc bychom na stránkách Matice moravské rádi viděli, když procházíme jednotlivé části stránek, kterými nás Matice moravská podrobně informuje o svém zaměření, činnosti, výborech a orgánech, vědecké základně, a tou je její jasné stanovisko ke znaku Moravy, postoj k moravské orlici. Jde o to, aby se Matice moravská vyjádřila otevřeně k jinému názoru na znak Moravy, lišícímu se od toho, jak jej ukazuje státní znak. S takovým odlišným znakem se lze setkat, a je některými jednotlivci vydáván za znak Moravy. Uvítáme stanovisko vyjádřené slovem a obrazem, kterým se Matice moravská přihlásí k moravskému symbolu.

Z uvedeného důvodu je vhodné umístění všeříkajícího zobrazení moravského znaku na pěkném místě, dle platného popisu, na stránkách Matice moravské. Může jím být úvodní stránka i zvláštní vyhrazená stránka. Moravská orlice symbolizuje sdělení a poselství těchto stránek, zájem členů, Moravanů. Dala by se pro vysvětlení důvodu, pro který se tak děje, vyzdvižení významu a smyslu, proč je potřeba něco takového jednoduše znovu opakovat a zdůrazňovat, zařadit pasáž o tom, kterak "docházejí nás dopisy, v nichž nás žadatelé prosí o vysvětlení, jak to tedy je." Pokud můžete, vezměte obrázek, dejte k němu popisek. Případní zájemci o členství, ačkoli jinak není potřeba používání grafiky přehánět, a vůbec všichni bychom rádi na stránkách Matice moravské moravskou orlici viděli.

+ argumentační část, podklady: stručně o moravské orlici: a) heraldicky (s odkazem na literaturu, slovník, ...), b) zákon o státních symbolech, c) znaky a vlajky krajů.

Josef Bednář, Stručné dějiny Moravy. Dodatky - symboly státnosti

V dubnu 2018 vyšla práce Josefa Bednáře Stručné dějiny Moravy. Pěkný počin. Součástí publikace jsou v textu na několika místech údaje o moravských symbolech. Informace o jejich historickém vývoji jsou ovšem soustředěny až v kapitole D.6 Symboly státnosti, která jde dál než k popisu znaku Moravy, který je daný, protože kniha je představena jako dějiny Moravy na pozadí tzv. českých zemí, a věnuje se i dalším symbolům České republiky (Dodatky. D.6 Symboly státnosti, s. 554-558). Najdeme zde podkapitolky Moravská orlice, Moravská vlajka, Moravská hymna, Slezská orlice, Český lev, Česká vlajka, Státní znak, Státní vlajka, Státní hymna.

Seznamujeme se s fakty o moravském znaku a s dalšími tématy, včetně názorů na věc. Z toho se samy nabízejí otázky, které bude dobře dále postupně rozvinout. Na straně 7 po kapitole Jsou Čechy, je Morava - jsou Češi, jsou i Moravané následuje kapitola Milníky moravské historie. Z tvrzení nás zaujmou dvě (byl učiněn pokus sehnat někoho, kdo by byl schopen se nejen k nim vyjádřit, ale "má smysl recenzovat totální blud? Už jen ty dvě fráze jsou demagogie", takže díky za shrnující závěr k roku 1848 a za delší vyjádření k tomu roku 1920 :):

1) "1848 Moravský zemský sněm přijal zemskou ústavu, moravský znak a vlajku"

- podepsal (návrh) panovník? Nepodepsal.

Jaký to byl znak? Jindřich Dvořák v práci Moravské sněmování roku 1848-49, s. 169, píše: "Erb zemský. Barvy zemské. § 6. Země Moravská podrží svůj dosavadní erb zemský, totiž: orlici zlatě a červeně kostkovanou v poli modrém, na pravo hledící a korunovanou. Barvy zemské jsou zlatá a červená. Ustanovení o barvách zemských přijato k návrhu poslance Cibulky, jenž pravil, že proti zemským barvám, zlaté a červené, se z jisté strany brojí a že se popírají, ač spočívají na privileji císaře Bedřicha od 7. prosince 1462. S těmito barvami prý se spojuje krásná památka, že byly zemi uděleny za osvědčenou udatnosť. Posl. Čambala návrh tento podporoval. Poslancem Chlumským poznamenáno, že pravé původní barvy zemské jsou červená a bílá; pozdější barvy, zlatá a červená, byly uděleny stavům, a ne zemi. Na to připomenul předseda rytíř Vojkovský, že podle listiny o privileji císaře Bedřicha barvy zlatá a červená byly zemi uděleny."

§ 6 - německé znění (Entwurf der Verfassung für das Markgrafthum Mähren, welcher bei dem Mährischen Landtage beschlossen, und dem hohen Ministerium zur Bestättigung des österreichischen Reichstages und Sr. Majestät des Kaisers unterbreitet wurde.): "Das Land Mähren behält sein bisheriges Landeswappen, nämlich: Im blauen Felde einen von Gold und rother Farbe geschachteten, nach rechts sehenden gekrönten Adler. Die Landesfarben sind Gold und Roth."

 § 6 - české znění (Návrh zřízení pro Markrabství Moravské, který při moravském sněmu zemském usnešen, a vysokému ministerstvu k potvrzení sněmu rakouské říše a Jeho Milosti císaře Pána podán jest.): "Země Moravská podrží svůj dosavadní zemský erb, totiž v modrém poli zlatem a červenou barvou šachovaného, napravo hledícího korunovaného orla. Barvy země jsou zlatá a červená."

Proti tvrzení o vzhledu zemského znaku, jak je v něm podáno (bisheriges Landeswappen, nämlich: Im blauen Felde einen von Gold und rother Farbe geschachteten, nach rechts sehenden gekrönten Adler/dosavadní zemský erb, totiž v modrém poli zlatem a červenou barvou šachovaného, napravo hledícího korunovaného orla), vystupují jiné dokumenty z onoho roku, a stojí proti němu historická skutečnost.

Vidíme, že o vlajce se tu nepíše. Návrh moravského zemského zřízení z roku 1848 nebyl uskutečněn. Šlo v něm pouze o barvy moravské orlice v modrém poli štítu, a píše se v něm o moravských barvách.

24. ledna 1849 bylo Janem Koppelem oznámeno přerušení zasedání sněmu na dobu neurčitou, dokud by nebylo povoleno jeho opětovné svolání, k čemuž však nikdy nedošlo. Tím bylo zasedání 24. ledna 1849 poslední schůzí prozatímního moravského zemského sněmu. Zemská ústava, kterou prozatímní zemský sněm žádal, a tím i s ní související usnesení o barvě zemského znaku, nikdy nebyly předloženy k nejvyššímu schválení. Z toho důvodu nedostaly žádnou zákonnou platnost.

Závěr: Sněm přijal maximálně návrh ústavy a "nových" symbolů (samosprávy provincie) - sněm přitom neuznán (byl rozpuštěn) a návrhy nikdy nepotvrzeny.

Pro srovnání a souvislosti následují odkazy na některé další dobové dokumenty a pro pohled z odstupu také na vědecké práce ze 40. let a z 2. poloviny 19. století (podané z jedné i z druhé strany, z Moravy i z Čech, před a po přijetí návrhu zřízení pro Markrabství moravské, vědění domácí i zahraniční) k moravskému znaku a k jednání tehdejšího sněmu: Karla Wladislawa Zapa Wšeobecný zeměpis, Díl I., 1846; Joseph Freiherrn von Hormayr, Taschenbuch für die vaterländische Geschichte, Mährische Sittenzüge, s. 247-256, sv. 29, Berlín, 1848; Rückblicke auf das Jahr 1848, Brno, 1849, s. 11-13 (in: Wilhelm Schram, Ein Buch für jeden Brünner, 2. díl, 1902, s. 137-140, 140-143) Das erste Fahnenfest der Nationalgarde am 11. April in Brünn; Das zweite Fahnenfest der Nationalgarde am 24. April 1848; Die Aenderung der ständischen Adler an 6 Fahnen; Alois Vojtěch Šembera, Politické zemské barvy Moravské, Týdenník, listy ponaučné a zábavné, č. 18, Brno 4. května 1848, s. 139; Prapor kroměřížské národní gardy v roce 1848, in: Kryštof Kouřil, Edice pamětní knihy II. svazku města Kroměříže z let 1848-1867, Hulín, 2012; Spor o prapor národní gardy v Přerově roku 1848 - dopis Václava Kozánka Janu Ohéralovi z 27. dubna 1848; J. V. Hellich, Diplom Slovanského sjezdu v Praze v roce 1848; Odpor proti opovážlivé i zrádné změně starožitné národní barvy moravské, Pražský posel, Čtení pro lid jazyka českého od J. K. Tyla, 1848, č. 34, s. 269-270; Karel Havlíček Borovský, Články z Národních novin 1848-1850: Cestou do Haliče, Z Moravy; Návrh na změnu zemského znaku; Ať žijou Moravané 1849; Jan Havelka, Erb a zemské barvy markkrabství moravského, in: Komenský, 1880, ročník 8, číslo 29, s. 434-436, 451-455; Vincenc Brandl, Kniha pro každého Moravana, Znak čili erb zemský, vydání 1863, 1892; Vincenc Brandl, Zemský erb čili znak markrabství Moravského, in: Obzor. List pro poučení a zábavu. Redaktor: Vladimír Šťastný. IX. ročník 1886, Brno 1886; Josef Alexander Helfert, Der Brünner Landtag im Jahre 1848 und das mährische Landeswappen, 1897, s. 3

2) "1920 Zakázáno užívání moravské vlajky jako symbolu habsburského státu"

- kdo, jak, kdy a co zakázal? Červenobílomodrou trikolóru? Nebo červenomodroobílou či bíločervenomodrou trikolóru? Nebo červenobílou bikolóru? Nebo bíločervenou? Nebo červenožlutou bikolóru? Nebo žlutočervenou? Nebo červenožlutomodrou či žlutočervenomodrou?

Zdroj? Citace dotyčné právní normy ... nikoliv! Jen Ústava Československé republiky stanovila státní barvy (bílo-červeno-modrou trikolóru) a následný zákon o státních symbolech definoval jednotlivé. Jelikož nešlo o vpravdě plnohodnotné zemské (spolkové) zřízení, nebyly samostatně kodifikovány jednotlivé (samostatné!) znaky historických zemí ani jejich vlajek, a to ani v případě Slovenska (a jeho bílo-modro-červené trikolóry)! Nevytrhávejme z kontextu! Ano,logicky se rušila monarchistická symbolika (tj. i neužívání tinktur dle válečného zákona 1915, viz šachování orlice), odstranění císařských orlů (viz přemalování c.k. znaku v sále někdejšího Moravského zemského sněmu) apod. ...

Nikdo však nestíhal užívání slovenské trikolóry na Slovensku, jednotlivých (samostatných) heraldických symbolů v historických českých zemích aj. reliktů (včetně žluto-červené bikolóry). Nic z toho ale nebylo třeba legislativně řešit. Státní barvy jsou od 13. století neměnné, stejně tak i historické znaky (českých) zemí (ať na štítě či praporech). Musela se ale logicky zrušit symbolika zaniklého státu-monarchie, včetně jejích stanných direktiv (viz šachování 1915-1918).