Velkoformátová mapa Moravy (společně s ČESKÝM/MORAVSKÝM Slezskem)

Možná jste si někdy ve svých fantaziích říkali, to by bylo pěkné mít tak v ruce moderní mapu, která by zobrazovala výhradně moravské území, nebo i slezské, to se na ni vejde. Dočkali jsme se, dočkali, ale čeho? Oceňujeme, že si mnozí dali tu práci a věnovali svůj čas a námahu vydání odkazované mapy. Byla vytištěna, probíhá prodej.

Autorem článku o vydání mapy zveřejněného na Novinkách.cz je Vladimír Klepáč. Ten několik let opakovaně i přes upozornění do deníku Právo psal nepřesné údaje o počtu 5. července vyvěšených vlajek, a co se týče podoby vyvěšené vlajky. Pro nás ale, co neodpovídá skutečné podobě moravské orlice a moravské vlajky, je nepoužitelné. To platí pro jakékoliv vydavatelské iniciativy ultramoravských aktivistů sloužící pouze k propagaci neplatných symbolů Moravy, ať už je to mapa, v jejíž parerze se objevuje zlatočervená orlice v modrém poli štítu, která je vydávána za moravskou orlici, nebo stejně barevně sladěná propagandistická kniha, takzvaná "učebnice" dějin Moravy.  

Místo znaku Moravy je v levém horním rohu znak se zlatočervenou orlicí v modrém poli štítu. Podle textu článku Vladimíra Klepáče je odborným redaktorem mapy RNDr. Petr Marek, Ph.D. z Masarykovy univerzity. Domníváme se, očekáváme, že by měl znát symboly historických zemí uvedených v Preambuli Ústavy České republiky. Pokud ne, zde je odkaz na zákon č. 3/1993 Sb. o státních symbolech České republiky. Pokud nezná historii moravských symbolů, což pochopitelně každý nemusí, i tak je pořád čas se s ní seznámit. Takzvaně "odborný" redaktor mapy nepůsobí na Masarykově univerzitě jako geograf, ale odborný asistent Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií.

O tu mapu jako takovou tvůrcům asi vůbec nešlo. Čili média jim sežrala politický produkt.

Kromě upozornění na nesmyslnost krajů (o čemž není u nikoho sporu) tvrdě protlačili do povědomí změnu šachování a ani slovo o českém Slezsku.

Prostě parerga mapy je chybná a absurdní (nejen co se mylné a nejednotné grafiky týče, slezská orlice z Wikipedie, ale přebarvená Loudova moravská orlice ze čtvrceného státního, jejíž ocas se do základního štítu nevejde) a zcela mylný název (není to mapa Slezska)!

Jinak ty komentáře/reakce v diskuzi k článku jsou mnohdy fundované (na téma znaku, a jako vždy stejná absurdní mantra "žlutých"). Přidejte komentář, klidně možno někým využít:

"Počin dobrý, ale název zmatečný. Správně "Země Morava a české/moravské Slezsko" (na mapě je jen ta část náležející k ČR, takže Poláci i Němci by se stávajícímu názvu divili.

A ošklivě nejednotná grafika znaků (orlic, viz ocasní pera vůči tvaru štítu a problematické šachování). Stačilo přitom použít např. jen kontury znaku (jednotnou grafiku). Čili téma nepolitizovat (nedráždit). Takto působí parerga mapy laciným (prvoplánovým) dojmem, oproti vlastnímu kartografickému obsahu. Proč si tvůrci/vydavatelé s tak důležitou věcí (jakou je legenda mapy) nedali více zodpovědné (faktické, heraldické, grafické i typografické) práce? Svědčí to buď o jejich diletantismu nebo to snad byl mediální politický záměr (působit přitom směšně či provokativně)?"

Je to klasické zastírání pravdy/faktů rádoby akademickým počinem (mediálně "sežraným i s navijákem" a šířeným). Rozhodně by akademická kartografická pracoviště neměla toto přejít mlčením, což se ale patrně stane. Jdou na to ti kluci "žlutí" vždy velmi propagandisticky mazaně ... (zaštiťování se učebnicí, památkářskými studiemi, mapou apod.).

Mapa je OK, ale nikoliv její zmatečné označení. Chápeme, že geografy (neangažované moravisticky politicky) nějaké znaky až tak netrápí, ale zmatečný je název mapy: není na ní "země Slezsko", jak uvádí parerga, ale jen část Slezska, která je součástí České republiky. A protože vnější/stání hranice reflektují stav po roce 1918 rozhodně by tam neměla být dotyčná sporná/neoficiální/konfliktní  symbolika z let národních sporů (1848-1914) a stanného práva 1915-1918 (ve vztahu ke znaku Moravy).

Nejde o žádnou neznámou věc, kterou nelze udělat/označit správně 

Most Moravy a Slezska přes řeku Ostravici ve Frýdku-Místku

Ve Frýdku-Místku byl v sobotu 30. srpna 2025 slavnostně pojmenován most na řece Ostravici, tzv. estakáda, spojující Místek s Frýdkem. Dostal název Most Moravy a Slezska. Událost začala ve 14 hodin.

Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: „Město Frýdek-Místek vzniklo spojením dvou měst. Moravského Místku a slezského Frýdku. Takovou symbolickou hranicí je řeka Ostravice. A mosty spojují nejen tyto dvě města, ale dvě historická území. A proto vznikl návrh na přejmenování toho největšího mostu ve městě na most Moravy a Slezska. Myslím si, že je to symbolické, protože není mnoho měst, která by takto svým spojením spojila i dvě historická území.“ 

Na obrázku vidíme na mostě umístěnou ceduli se znakem Moravy, moravskou orlici. Řeka Ostravice v těch místech tvoří zemskou hranici mezi Slezskem a Moravou.

Cedule je vedle mostního zábradlí ve Slezsku. Lidem říká, že po pár krocích (asi čtyřiceti metrech?) už budou stát na moravské straně mostu. Tak taková je logika věci, pokud se někdo diví, kde ta značka stojí.

Morava součástí názvu, Morava v adrese

S tímto přihlášením se k názvu země se setkáváme v názvech spolků a stran. Ty sledují různé cíle. Neodkýváme souhlasně jen tak vše, čím se zabývají, jen proto, že si daly Moravu do svého označení. Slovo Morava (Moravia) je také používáno ve spojení s menšími a většími firmami, s jejich předmětem podnikání, výrobou i obchodem. Někdy je sídlo takového závodu na Moravě, jindy ne.

Příklady, kdy je Morava uvedena v názvu podniku nebo obchodu:

AirsoftMorava s.r.o., Apis Morava s.r.o., Aqualand Moravia, BONSAI MORAVIA, s.r.o., Brazzale Moravia a.s. (La Formaggeria Gran Moravia), EVV-MORAVIA s.r.o., GASTROCENTRUM Moravia s.r.o., HTP Moravia s.r.o., Kámen Becke Moravia, s.r.o., KVS Moravia, MED MORAVIA, Moravia Adler CZ, s.r.o., MORAVIA CANS a. s., Moravia comfort s.r.o., Moravia Containers, a.s., Moravia Essence, Moravia finish, s.r.o., MORAVIA LACTO a.s., MORA MORAVIA, s.r.o., Moravia Outdoor, MORAVIA STEEL a.s., Moravia Systems, OSIVA MORAVIA s.r.o., Outlet Arena Moravia, Pivovar Moravia, PYRO MORAVIA s.r.o., SALT MORAVIA s.r.o., V&W MORAVA s.r.o. 

Důležité je samozřejmě to, že ať už je Morava součástí názvu společnosti nebo ne, lidé na Moravě se mají čím živit. Podniků, závodů, družstev a obchodů, ať už je vlastní ten nebo ten, živnostníků, zaměstnanců, dělníků a nádeníků je na Moravě daleko více, sídlících tu a onde, třebas v zahraničí. Jsou ve městech i na vesnicích, ať jsou na Moravě celá nebo zčásti.

Adamov, Blansko, Bojkovice, Boskovice, Brno, Brtnice, Brumov­‑Bylnice, Brušperk, Břeclav, Březová nad Svitavou, Břidličná, Bučovice, Budišov nad Budišovkou, Bystřice nad Pernštejnem, Bystřice pod Hostýnem, Bzenec, Dačice, Dolní Kounice, Dubňany, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek­‑Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Fryšták, Fulnek, Hanušovice, Hluk, Hodonín, Holešov, Hranice, Hrotovice, Hrušovany nad Jevišovkou, Hulín, Hustopeče, Chropyně, Ivančice, Ivanovice na Hané, Janov, Jaroměřice nad Rokytnou, Jemnice, Jevíčko, Jevišovice, Jihlava, Karolinka, Kelč, Klobouky u Brna, Kojetín, Konice, Kopřivnice, Koryčany, Kostelec na Hané, Kroměříž, Kunovice, Kunštát, Kuřim, Kyjov, Lanžhot, Letovice, Lipník nad Bečvou, Litovel, Loštice, Luhačovice, Město Albrechtice, Mikulov, Miroslav, Modřice, Mohelnice, Moravská Třebová, Moravské Budějovice, Moravský Beroun, Moravský Krumlov, Morkovice­‑Slížany, Náměšť nad Oslavou, Napajedla, Němčice nad Hanou, Nové Město na Moravě, Nový Jičín, Odry, Olešnice, Olomouc, Opava,Oslavany, Ostrava, Otrokovice, Paskov, Plumlov, Počátky, Podivín, Pohořelice, Potštát, Prostějov, Přerov, Příbor, Rájec­‑Jestřebí, Rajhrad, Rosice, Rousínov, Rožnov pod Radhoštěm, Rýmařov, Slavičín, Slavkov u Brna, Slavonice, Slušovice, Staré Město, Staré Město, Strážnice, Strmilov, Studénka, Svitavy, Svratka, Šlapanice, Štěpánov, Šternberk, Štíty, Štramberk, Šumperk, Telč, Tišnov, Tovačov, Třebíč, Třešť, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Uherský Ostroh, Uničov, Újezd u Brna, Úsov, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Valtice, Velká Bíteš, Velká Bystřice, Velké Bílovice, Velké Meziříčí, Velké Opatovice, Velké Pavlovice, Veselí nad Moravou, Veverská Bítýška, Vizovice, Vracov, Vratimov, Vsetín, Vyškov, Zábřeh, Zbýšov, Zlín, Znojmo, Zubří, Ždánice, Žďár nad Sázavou, Židlochovice

Pexeso Pohádková místa - známá místa v Čechách a na Moravě

Vědomostní pexeso Pohádková místa nabízí Albi. Zaměřuje se na místa, v nichž byly točeny filmové pohádky. Kartičky pexesa jsou z dobrého tvrdého papíru.

Po nákupu si přečtěte návod k použití: "Vědomostní pexeso obsahuje 48 kartiček, tj. 24 párů. Kartičky zamíchejte a rozložte lícem dolů, abyste neznali jejich rozložení. Postupně otáčejte po dvou kartičkách lícem vzhůru. Najdete-li kartičky patřící k sobě, odeberte je a otáčejte znovu. Hledejte informace, které k sobě patří. Nejste-li si jistí, zda jste je našli, zkontrolujte si čísla na kartičkách, jež musí být shodná. Případně kartičky přiložte k sobě a hned zjistíte, vytvoří-li vám jeden obrázek. Nepatří-li kartičky k sobě, otočte je zpět lícem dolů a ve hře pokračuje další hráč. Vyhrává hráč s největším počtem párů kartiček."

Postup je jasný. Znáte jej. Hledáte informace, které k sobě patří. Pexeso je zpracováno pěkně. Fotografické obrázky hradů a zámků, a také jiných prostředí - mlýn, skanzen, městské hradby, skály, park, vodopád.

Nabízí se zakoupit další krabičku s pexesem jako hezký dárek. Jednu věc však bylo třeba neodkladně udělat. Kromě jména režiséra a roku natočení pohádky téměř u všech dvojic kartiček jedna kartička, většinou ta druhá, nese vytištěnu zjednodušenou nebo nesprávnou informaci o místu, kde se točilo. Kartičky se často dají, aby se složil celý obraz, položit vedle sebe, často některé obraz vytvoří, jen když se umístí nad sebe. Je na nich až na tři případy vytištěno slovo Česko, což ale, když byla pohádka natočena na Moravě, nikdy není pravda. Většina dvojic zachycuje místa v Čechách (sedumnáct případů). Těm se v posledních letech říká často Česko. Budiž, když to chtějí ... Ve třech případech se jedná o místa v zahraničí: v Německu, na Slovensku a na Islandu. Morava je zastoupena čtyřikrát. Trochu málo, ale co naplat. Pohádky se zřejmě ponejvíce točí v Čechách. Je to určitě blíž k Barrandovským ateliérům. Kdo by z Prahy cestoval na Moravu?

Čechy:

1) Hrad Kašperk *** Česko = Čechy = Czechia - Anděl Páně

2) Čert ví proč - Rybník Harasov *** Česko = Čechy = Czechia

5) Honza málem králem - Hrad Křivoklát *** Česko = Čechy = Czechia

6) Harfenice - vytesané hlavy *** Česko = Čechy = Czechia - Láska rohatá

7) Lotrando a Zubejda - Hrad Zvíkov *** Česko = Čechy = Czechia

8) Malá mořská víla - Prachovské skály *** Česko = Čechy = Czechia

11) Dolský mlýn *** Česko = Čechy = Czechia - Peklo s princeznou

12) Zámek Ploskovice *** Česko = Čechy = Czechia - Princ a Večernice

13) Hrad Kokořín *** Česko = Čechy = Czechia - Princezna se zlatou hvězdou na čele

14) Princezna ze mlejna - Zámek Dobříš *** Česko = Čechy = Czechia

15) Panská skála *** Česko = Čechy = Czechia - Pyšná princezna

16) Průhonický zámek a park *** Česko = Čechy = Czechia - S čerty nejsou žerty

18) Třetí princ - Adršpašsko-teplické skály *** Česko = Čechy = Czechia

19) Tři bratři - Zámek Hluboká nad Vltavou *** Česko = Čechy = Czechia

21) Hradby Nymburk *** Česko = Čechy = Czechia - Tři veteráni

22) Zlatovláska - Zámek Červená Lhota *** Česko = Čechy = Czechia

24) Zámek Žleby *** Česko = Čechy = Czechia - Královský slib

Provedená úprava: za rovnítko ke slovu Česko připsáno slovo stejného významu, tj. Čechy. Pokud budete mít chuť, a dost místa ke psaní, dopište si za další rovnítko Czechia. Další oblíbené slovo stejného významu ke slovům Česko a Čechy. Známé je také Bohemia. Můžete si vybrat, které se vám více líbí. Oba výrazy odkazují k latině. Morava to má v tomto jednodušší. Další možností by bylo přidat si tam Böhmen a pro Moravu zase Mähren. Záleží to na vás. pamatujte ale, že to hlavní je zahrát si pexeso. :-) 

Jedná-li se o Moravu, slovo Česko se přeškrtne.

Morava:

4) Skanzen Rožnov pod Radhoštěm *** Morava = Moravia - Dvanáct měsíčků

9) Zámek Vranov nad Dyjí *** Morava = Moravia - Nesmrtelná teta

10) O statečném kováři - Sirotčí hrad *** Morava = Moravia

23) O princezně Jasněnce a létajícím ševci - Hrad Bouzov *** Morava = Moravia

Provedená úprava: slovo Česko škrtnuto, vedle napsán název země, v níž se natáčelo, tj. Morava. Pokud budete mít chuť, a dost místa ke psaní, dopište si za další rovnítko Moravia.

Blízké i vzdálené zahraničí:

3) Vodopád Dettifoss *** Island - Dešťová víla 

17) Zámek Bojnice *** Slovensko - Šíleně smutná princezna

20) Zámek Moritzburg *** Německo - Tři oříšky pro Popelku

Nové symbolické zviditelnění českých úřadů, nebo českých a moravských úřadů, pokud jsou. Jsou snad ještě nějaké slezské úřady?

Od příštího roku by úřady a ústavy státní správy měly používat jedno logo, tím stejnou vizuální totožnost. Lidem se to nelíbí. Vadí jim, že vláda prosazuje symbol Čech na úkor symbolů Moravy a Slezska. Zhruba toto napsal v předmluvě k článku Lidi naštvalo nové logo úřadů. Na Moravu a Slezsko kašlete, pustili se do vlády zveřejněného 16. července 2025 Lukáš Skládal.

Koluje i názor, že na Čechy se kašle také. Svými údy figura v logu označovaná v tisku jako bílý lev některým lidem připomíná žabu (konkrétně pralesničku: "Příliš trendy přístup, kde prim přebírají drápy, které ze lva dělají pralesničku. Toto zubaté tvarosloví na červené působí jako znak nějaké exotické země s levicovou diktaturou."). Tento názor lze nejspíše vyvrátit tím, že se poukáže na jiná ztvárnění lvích noh některých dalších například obecních znaků, kdy můžeme vidět kresebně něco podobného. Nové logo je ale jen a prostě logem Čech (Česka). Jiný názor pobaví zase tím, že v tomto provedení lva dokáže spatřit kozu: "Vždyť vypadá jako koza.". Účelem takových prohlášení rozhodně není v červenci vybrané logo pochválit. Grafici rozebírají třeba moc placatou hlavu. I u v soutěži druhého návrhu je taková placatá, ale tady je asi placatá už moc. Je prostě rovná, ne že chybí vršek, jako v některých akčních hrách. Ta podoba nemá být o tom, že tomu lvu chybí kus mozku.

Další internetové články k tématu vyšly v ten samý den. Například iDNES: Nové logo Česka skrývá zajímavý detail mezi ocasy lva. Autor věřil, že vyhraje. Novinky.cz: České úřady mají nové jednotné logo. Česká justice.cz: Koudelka: Státní logo? Fialova vláda mrhá miliony a uráží Moravu. Seznam Zprávy: Česko má novou vizuální tvář, chybět nesmí lev. Pro lidi má být bezpečnější. Podklady, o čem a jak psát, většinou periodika obdržela. Teď se s tím má podle sebe vypořádat volič. Co vy na to? Zuřivá debata nad lvem. Nemělo by Česko řešit něco důležitějšího než národní vizuál? Čechy? Mohly by. Jiří Šmarda: "My Moraváci a Slezané máme jinej znak a ten je kde ???".

"Cílem sjednocení log státních institucí je zvýšit důvěryhodnost státních orgánů a bezpečnost i přehlednost při komunikaci občanů se státem." Výsledek: ne, ne a ne. Požadavek, jak má vypadat výsledek, kterým zadavatel vymezil (omezil) podobu loga, byl z pohledu příjemců stanoven chybně. Je však vcelku pochopitelné, že vám chtějí i takto dát najevo, kdo jsou vaši páni.

"Kromě nového loga mají vzniknout nová pravidla pro tiskoviny, weby, úřední dokumenty i digitální služby.". 

A abychom nezapomněli, s novým logem je spojováno nové písmo, bezpatkové Czechia Sans: "Vítězný font, tedy typ písma, který bude nové logo neodmyslitelně doprovázet, se jmenuje Czechia Sans." Název písma "bezpatkové Čechy" je dalším způsobem, jak vyjádřit, čemu odpovídá zpracování symbolu.

Proto by bylo milé mít i moravské písmo. Moravu má v názvu například (polo)kurzivní font Songs of Moravia z roku 2023. V neplacené verzi pro osobní užití zdarma.

Písně Moravy je ovšem kaligrafické a skriptové písmo. Kaligrafická písma připomínají elegantní rukopis. Často vypadají, jako by byla nakreslena plochými pery nebo štětci. Hojně se používají na svatebních a jiných pozvánkách, v originálních lozích, náboženském umění, filmech, televizi atd. Skriptová písma vycházejí z rozmanitých a často plynulých tahů vytvářených rukopisem. Obvykle se používají pro zobrazování nebo obchodní tisk, spíše než pro rozsáhlé texty v latince. Některá písma řecké abecedy, zejména historická, jsou věrnější simulací rukopisu. Skriptové písmo je skupina písem navržených tak, aby připomínaly tradiční kurzívní rukopis. Mezi nejčastější rysy skriptového písma patří: proměnlivá tloušťka tahů, která napodobuje realistickou citlivost na tlak. Zahrnutí textury, která napodobuje přirozené nerovnosti inkoustu. Další umělé nedokonalosti, které se nevyskytují v běžně používaných rodinách počítačových písem.

Vytvořte proto, kdo si jste opravdu jistí, že to umíte, krásné bezpatkové Moravia Sans. Hodí se.

Nová vizuální identita českých úřadů - nové logo Čech. Ta raketa
letící za symbolem součástí loga není. Myslí to spíše vážně,
než že by si z nás chtěli vystřelit.

Každá vláda (za posledních 30 let) s něčím takovým marným a zbytečným přišla, aneb jak přihrát (...) grafickým agenturám (neboť je třeba se přeci revanšovat kamarádům za design předvolebních kampaní, že). O to úsměvnější, že tato vláda s tím přišla těsně před volbami, takže je to naprosté plácnutí do vody, protože příští vláda přijde s něčím dalším/jiným (leda že by to byla ta samá vláda). To je jistě možné a pravděpodobné, protože stávající koalice si již vyzkoušela, že hádat se mezi sebou, když vládnou, je příjemnější, než hádat se každý za sebe a v opozici. A kdo vůbec jiný má nějaký koaliční potenciál? Neexistuje ani žádný implementační/kompetenční zákonný předpis, kterým by to vláda mohla plošně zavádět do praxe.

Jako logo soukromé české společnosti nebo soukromého sportovního klubu je to ok, ostatně je to úplně stejné, co užívají fotbaloví bafuňáři, také s modrým proužkem ... :-) Ti také u reprezentačních dresů kašlou na státní znak (na rozdíl od hokejistů, kteří se v tichosti ke znaku vrátili).

Protože "logem" státu je jeho státní znak a státní vlajka (barvy) nic víc, nic méně! Což definuje i zákon o užívání státních symbolů (byť ho skoro nikdo nedodržuje), což také o něčem vypovídá ... A sama tato vláda přeci tvrdí, že stát prý nelze řídit jako firmu, a tedy s firemním logem ... :)

Jak se to má graficky designově dělat krásně ukazují Britové, viz převod (také složitého a čtvrceného státního znaku) do formy kontur, a pak případného logotypu a samozřejmě totéž nejlépe funguje právě s praktickou státní vlajkou, která je svou podstatou vždy "zjednodušením státního znaku".

 

Pokud si myslíte, že vás jen tak nepřesvědčí. Tak o to tady nejde, budete se s ním potkávat a přinutí vás je používat. Velice snadno. Při pohledu z vyššího místa stěžující si vypadají jen jako lehce rozdurdění. Vzájemné přesvědčování není významné. Nechť se každý přesvědčí sám.

Schvalovatelé si mohou myslet, že nás nepotřebují. Mohou si myslet, že k jejich volební protistraně se pociťuje v dostatečné míře a množství, z jakéhokoli důvodu, kvůli tomu co dělá a nedělá, odpor, který v pravý čas převáží nechuť k tomuto jejich záměrnému logo-kroku. Že se jim to tam "hodí". To může být případ od případu účinná taktika, nedělat si starosti. Alespoň u jednotlivců ale platí, že se, myslí-li si o nich zrovna toto, pletou. Není důvod s odpovědí otálet až na začátek dalšího roku, ať už je výsledek jakýkoli. Když do toho šli za každou cenu, tak odpověď dostanou za každou (volební :-)))) cenu, zas a znovu. Nevyvolává to žádné rozplizlé obavy. Prostě z jednoho úhlu pohledu neudělali, co měli, se závěrem, že nechtěli. Nedělají, co mají, protože nechtějí. Dělají si, co chtějí. Ukrojili další plátek ze salámu. Snad není poslední. Dá se očekávat, že v přírodních rezervacích a u památných stromů přibude přelepených, posprejovaných či dokonce prostřílených lvů?

Toto státní logo schválené vládou 16. července má za úkol vytlačit užívání státního znaku v rámci jednotného státního vizuálního stylu. Je v něm prý český lev. Moravská orlice a slezská orlice v něm není. Ústava přitom Českou republiku popisuje jako stát občanů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Moravská orlice a slezská orlice představují Moravu a Slezsko. Český lev představuje Čechy. Zajisté, že symbol v logu je stylizovaný lev. Tak jak vypadá, to český lev není. V pojetí podporovatelů změny představuje onen bílý lev Českou republiku, tj. území zahrnující země Moravu a Slezsko.

Právník Zdeněk Koudelka se k věci vyjadřuje častěji. Naposledy tak učinil v souhlasu se svými dřívějšími příspěvky k otázce loga ČR vzhledem k popsanému vývoji (schválení vládou) ve svém příspěvku Státní znak nebo logo?, když píše: "Stát je reprezentován státním znakem. Stát jej chrání a jeho užívání je bezplatné. Naproti tomu logo je záležitostí proměnlivé módy a jeho autoři za to dostali zaplaceno. Logo nemá vyšší přínos, než má státní znak." atd. Museli bychom jeho texty porovnat, abychom si ověřili, že jen znovu s novým datem nevydal svůj dříve zveřejněný text, samozřejmě s novým úvodem a závěrem.

"Ústava státní symboly zakotvuje právě za účelem užití pro prezentaci státu a jeho orgánů. Proto je toto rozhodnutí Fialovy vlády neústavní. Je to stejně nepřípadné, jako kdyby vláda chtěla nahradit státní hymnu nějakou znělkou nebo státní vlajku transparentem. Fialova vláda projevila neúctu ke skutečným státním symbolům.". 

Připomíná, že "Jihomoravský hejtman Jan Grolich odmítl návrh zastupitelů SPD, Trikolory, PRO, Svobodných, ANO a Stačilo, aby Jihomoravský kraj proti ignorování moravské orlice ve státním logu protestoval.". 

Představa člena Společnosti pro Moravu a Slezsko o logu vytvořeném rychle
prý z moravské orlice. Ta orlice taky nevypadá jako moravská orlice.

Nepozdává se nám jedno ani druhé. Jednoduše v grafice internetových stránek dotčených úřadů a ústavů použijme Velký státní znak. "Státní znak byl vytvořen parlamentem s vědomím toho, že stát vznikl ze tří zemí – Čech (na červeném štítě stříbrný korunovaný lev), Moravy (na modrém štítě stříbrnočerveně šachovaná korunovaná orlice) a Slezska (na zlatém štítě černá korunovaná orlice), což je vyjádřeno ve velkém státním znaku.".

Lidé nad novinkou uvažují, například Jiří Štípl: "Nové státní logo není prý užitím malého státního znaku, ale kdyby si nějaký soukromník podobné logo navrhl, tak by se dost možná dopustil porušení zákona o užívání, protože je to dostatečně zaměnitelné (český lev + červené pole). Stát ale tento zákon porušit nemůže, protože tak či tak je oprávněným uživatelem oficiálních znaků. Zákonodárce asi nepředpokládal, že si někdy vláda vymyslí alternativní státní znak a bude ho používat všude tam, kde to zákon výslovně nezakazuje. Další nevýhodou tohoto "právně slabého" loga je, že ho mohou budoucí vlády snadno měnit, což jde proti smyslu té standardizace. Oficiální znak má také vyšší ochranu, jeho zneužití je trestné samo o sobě.". 

Jestliže jedním z argumentů pro zavedení loga je úspora peněz, tak buď mají ti, co to píší menší představivost než jiní, anebo to ti, od kterých opisují, ví, ale jim (hned teď) nenapoví.

Karkůlka - moravská orlice nad čelním sklem

Nad čelním sklem Fordu Karkůlka nechal její majitel umístit moravskou orlici. Je to na pohled výrazné viditelně umístěné vyjádření pěkného vztahu k Moravě.

Karkůlka s moravskou orlicí

Okolo Moravy na kole v roce 2023

Pokud jste příznivci cestování na kole, můžete se projet třeba po Moravské stezce. Můžete to pojmout tak, aby si vás lidé zaručeně všimli. Vezmětě si na sebe, když se občas vypravíte na výlet, pěkné tričko s moravskou orlicí.

Může se stát, že cestou narazíte na plechovou ceduli s moravskou orlicí v provedení, jak vidíte na obrázku níže, kterou má v nabídce David Kincl z Brna? (Plechová (hliníková cedule) s bílou plochou pro potisk je velmi odolná vůči oděru. Rozměry cedule jsou asi 30 x 20 cm. Plechová cedule je určena pro vnitřní i venkovní použití. Není opatřena otvory pro přišroubování.)

Jednu trasu ukázali cyklisté z Okříšek, kteří zemi objeli začátkem července 2023. Jeli přes nejvyšší horu na Moravě, kterou je Praděd. Viděli i její nejnižší bod nacházející se na soutoku Moravy a Dyje.

Zpráva o putování a fotografie byly zveřejněny stránkou Moravský národ v příspěvku Okolo Moravy 2023.

Mapka s cyklistou, názvem podniku a zemským znakem

Jednotlivé v odkazovaném článku popsané úseky cesty:

1. etapa Moravské Budějovice – Horní Cerekev

2. etapa Horní Cerekev – Svitavy

3. královská etapa Svitavy – Praděd – Ovčárna

4. etapa Ovčárna – Ostrava

5. etapa Beskydy

6. etapa Bílé Karpaty

7. etapa Hodonín – Soutok – Mikulov

Kdo si chce na konci července zazávodit na území České republiky a  také Slovenska, mohl by se zajímat o závod nazvaný Moravabike, jehož první ročník se má uskutečnit 29.–30. července 2023. Délka závodu je 330 km napříč Moravou podél toku řeky Moravy. Cesta vede většinově po Moravě.

Moravská stezka – projeďte si nejkrásnější části Moravy

Po Moravské stezce si na kole můžete projet krásnými částmi Moravy. Cesta je určena pro jízdu na kole. Spojuje Jeseníky s jižní Moravou.

Moravská stezka

Cyklotrasa začíná na státních hranicích České republiky s Polskem. Je vedena nádhernými částmi Jeseníků. Od Hanušovic sleduje stezka tok řeky Moravy, prochází lužními lesy Litovelského Pomoraví a přichází na Hanou, do Olomouce. Dále moravská stezka vede přes Kroměříž, podél Baťova kanálu, vinařskou oblastí jižní Moravy až do Lednicko – valtického areálu.

Předtím, než po stezce vyrazíte na výlet, prozkoumejte nejprve podrobně jednotlivé úseky v mapách. Pohled do mapy vás může podnítit i k odbočkám na zajímavá místa v okolí stezky po celé Moravě. Morava je krásná a na své si přijde každý – milovníci historie, přírody a vrušujících zážitků.

ETAPA 1 - KRAJINOU JESENÍKŮ

Celková délka této etapy je 79,8 km. Cyklistické putování zahájíme v malebné hraniční obci Mikulovice – můžete se tam dopravit vlakem z Jeseníka, kam vedou přímá vlaková spojení z Brna, Olomouce, Zábřehu na Moravě či Krnova. V Mikulovicích si prohlédněte nejmonumentálnější církevní stavbu na Jesenicku – kostel sv. Mikuláše. Mírným stoupáním se vypravte po stezce do Písečné a přes Českou Ves do Jeseníka. V Písečné si můžete udělat výlet po modré turistické značce k jeskyním Na Špičáku. V České Vsi doporučujeme vyhlídku na Čertových kamenech, ke které vede modře značená turistická trasa.

Ramzovské sedlo, které bývalo v minulosti strategicky důležitým místem a vedla tudy kupecká a poutní stezka z Moravy do Slezska, je v létě rájem pro příznivce romantických procházek úchvatnou přírodou, hřebenových túr i náročnějších výšlapů na kole.

ETAPA 2 – LITOVELSKÝM POMORAVÍM

Celková délka druhé etapy je 55,3 km. Druhá etapa naší trasy bude z převážné části procházet chráněnou krajinnou oblastí Litovelské Pomoraví, která má za cíl ochranu přirozeného meandrujícího toku řeky Moravy a okolních lužních lesů. Litovelské Pomoraví patří mezi jedinečné evropské oblasti, místní mokřady jsou chráněny Ramsarskou úmluvou. Rostou zde vzácné druhy rostlin a významný je rovněž výskyt ptactva.

Chráněná krajinná oblast se rozprostírá mezi Olomoucí, Litovlí a Mohelnicí podél řeky Moravy. Přírodu Litovelského Pomoraví ovlivňují meandry řeky Moravy, k vidění jsou pískové lokality s jezery, vytvořenými v bývalých pískovnách, a lužní lesy s množstvím podmáčených půd a typickou květenou.

Litovli se díky několika ramenům řeky Moravy přezdívá Hanácké Benátky. Jedno z nich, zvané Nečíz, protéká pod hlavním náměstím a pod radniční věží, která se tyčí do výšky 65, 4 metrů. Při výstupu na její ochoz si můžete prohlédnut komůrku hlásného.

ETAPA 3 – DO HANÁCKÝCH ATHÉN

Celková délka třetí etapy je 44,3 km. Třetí etapa nás provede z posledního města druhé etapy Olomouce krajinou úrodné Hané, přes historická městečka až do hanáckých Athén – města Kroměříže. Budeme sledovat cyklotrasu č. 47. Nejprve projedeme Smetanovy sady, poté pojedeme po nové cyklostezce na Schweitzerově ulici, kolem rybníku Hamrejz a přes místní část Nemilany. Přes obce Kožušany-Tážaly, Blatec a Charváty se dostaneme do Dubu nad Moravou s poutním chrámem Očišťování Panny Marie.

ETAPA 4 – PODÉL BAŤOVA KANÁLU A MORAVY

Celková délka čtvrté etapy je 33,3 km. Na čtvrté etapě naší cesty nás povedou převážně komfortní cyklostezky na březích řeky Moravy. Nejprve projedeme obcí Kvasice se zámkem, který je veřejnosti nepřístupný, poté již nás čeká průmyslové centrum Otrokovice. Zde se nám nabízí možnost prodloužit si výlet a vyrazit do krajské metropole, kterou je baťovský Zlín.

Naše stezka cyklisty zavede podél Moravy i k unikátnímu Baťovu kanálu.

ETAPA 5 – UHERSKÉ HRADIŠTĚ - HODONÍN

Celková délka páté etapy je 44 km. Z posledního města čtvrté etapy Uherského Hradiště se vydáme do Kunovic, kde můžeme navštívit Letecké muzeum. Kdo nechce projíždět městem a nevadí mu, že se tak vyhne Kunovicím, může vyrazit směrem na Kostelany a na stezku se zase napojit v Ostrožské Nové Vsi. kde budeme projíždět areálem místních sirnatých lázní. Dominantou Uherského Ostrohu je renesanční zámek s arkádovým nádvořím. Zámek nabízí prohlídkovou trasu s výstupem na věž, dále je možné si prohlédnout galerii či sestoupit do podzemí zámku – do expozice Křišťálová jeskyně.

ETAPA 6 – HODONÍN - BŘECLAV

Celková délka šesté etapy je 51,3, km. Poslední etapa naší cesty směřuje po cyklotrase č. 4 až do Břeclavi. Trasa je z posledního města páté etapy Hodonína vedena na jih krásnou krajinou a kopíruje tok řeky Moravy. Ještě před soutokem Moravy a Dyje nás stezka odkloní a začne zase směrovat k severu, směrem na Břeclav.

Poslední významnou pamětihodností na cestě bude zámeček Pohansko se staroslovanským hradištěm. Zámeček je součástí staveb Lednicko-valtického areálu, který je od roku 1996 zapsán na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Turistické odpočívadlo a studánka Pod Novým hradem s moravským znakem a mapou Moravy

Vystoupíte-li někdy v železniční stanici Adamov-zastávka, jděte po zelené značce podél řeky Svitavy a zastavte se Pod Novým hradem.

Je tam studánka, která vás příjemně osvěží. Dále tam najdete turistické odpočívadlo s velkou barevnou mapou Moravy a kovovým znakem Moravy. Vypadá to na nějaký kovový odlitek (zjednodušení tvarů a políček).

Historická mapa umístěná pod přístřeškem je celá. Mohli bychom zauvažovat, že by se zase jinde hodil použít třeba jen výřez oblasti z této mapy, s přiblížením na to místo. Je ale možná dáno, že se spíše použije kopie celé mapy. Jen aby pak nebylo přemapováno Komenským. Mohlo by jít též o promyšlenější skupinu jednotlivých zastavení v krajině. Tam by dávalo pro přitáhnutí pozornosti okoloprocházejícího poutníka smysl určitější místní zaměření. Zmenšil by se rozsah nabízených údajů, s větším přiblížením.

Ony ty mapy ale mají své měřítko (objem poskytované informace), a tak pro podrobnější pohled na stav místa, jak vypadalo třeba ve dvacátých letech 19. století, by byla vhodnější indikační skica (či císařský otisk). Když už byste tedy z obrázku na místě, kolem kterého někteří z vás chodí třeba i každý den, hodlali něco vyzkoumat; jiného, než co poskytne každá mapa z poslední doby na internetu.

O grafické výzdobě Fabriciovy a Komenského map Moravy, o ornamentech a figurách, napsala Helena Kovářová, která svoji práci začíná: "Staré mapy dnes již nemohou sloužit pro orientaci v krajině, přesto zájem o ně neklesá. Jejich faksimile jsou mimo jiné vyhledávanou dekorací veřejných
i soukromých prostor.", a pokračuje: "Velký vliv na tento fakt má jejich grafická výzdoba, díky
níž mapa překročila hranice mezi technickou kresbou a uměleckým dílem. Dekorativní prvky nebyly pouze výplní volného místa mapového listu, ale organickou součástí celého díla.". Z uvedeného je zřejmý onen důvod, který lidi při rozmýšlení, proč zvolit tu nebo onu mapu, dovede až k například Komenského mapě. V tom je její zajímavost. Na to, abyste zbytečně nesešli z cesty, abyste nebloudili, dnes můžete použít novější prostředky.

Co tak někde umístit jinou mapu, mladší, než je mapa od Komenského, nebo mapu moderní? Müllerova mapa Moravy měla před pár lety výročí. Dokonce byla i znovu vytištěna. Už na jejím Karlu VI. věnovaném rukopisu byla přítomná moravská orlice provedena v barvách. Vypadalo by to dobře. V Čechách zrovna slavili 300 let Müllerovy mapy Čech.

Oproti jinému výskytu tohoto kovového znaku v Moravském krasu (Velká Klajdovka, kde moravská orlice "pozorně hlídá cestu"), zde vidíme jeho nebarevnou verzi. Fotografie byly převzaty ze stránky Morava Teď.

Příspěvek s fotografiemi k dalšímu místu, kde se lze s touto podobou moravského znaku setkat, obsahuje komentář "Asi se už nemohla dívat na to, že v Moravském krasu, nad Punkevním údolím, někdo pojmenoval cestu Via Czechia-centrální. Tak nám jde naše orlice na pomoc a jasně říká - tady a teď je Morava!".

Stezky Via Czechia jsou autorem projektu fotografem Janem Hockem pojaty tak, aby se po nich z Čech jejich obyvatelé dostali pohodlně do okolních zemí a připadali si v nich tak jako on - proto ten název odvozený od jména země Čechy (Czechia). Podle záměru svých tvůrců prochází, jak ukazují mapy, Českem (Čechií), Moravou a Slezskem.

Podobně je to s projektem turistických cest Via Czechomoravia s přesahy z a do: Čech (Bohemie, Čechie, Česka chcete-li), Moravy a Slezska.

Obě cesty procházející Českomoravskem se mohou překrývat.

Co to ale obnáší? Značky umístěné v terénu, materiál, zájem, lidi, nějaké dohody s místními ohledně údržby, síť spřátelených podniků, podporovatele, soustavnost a řád. Mapa, mapový server, editor, barvičky - to jsou pro mnohé až ty radosti na závěr. Anebo to jde i naopak - nejprve zasednout k počítači, zadat koncové body úseků, popřemýšlet, kudy se půjde nebo poběží. Jinak upozorníme, že Klub českých turistů (KČT) funguje celorepublikově.

Na Moravě máme Moravskou stezku. Projeďte si nejkrásnější části Moravy. Je to cesta určená pro jízdu na kole. Spojuje Jeseníky s jižní Moravou. Cyklotrasa začíná na státních hranicích České republiky s Polskem. Je vedena nádhernými částmi Jeseníků. Od Hanušovic sleduje stezka tok řeky Moravy, prochází lužními lesy Litovelského Pomoraví a přichází na Hanou, do Olomouce. Dále moravská stezka vede přes Kroměříž, podél Baťova kanálu, vinařskou oblastí jižní Moravy až do Lednicko – valtického areálu.

Po historické hranici Čech a Moravy vede zase Českomoravská stezka. Cesta spojuje dva hraniční trojmezní body. Trojmezí, kde se zároveň stýkají Čechy, Morava a Polsko na severu je zároveň nejvýchodnějším bodem Čech). Leží v těsné blízkosti vrcholu Králického Sněžníku a pramene Moravy. Trojmezí, společný hraniční bod Čech, Moravy a Rakouska na jihu, se nachází nedaleko Slavonic. Pěšky je dohromady potřeba ujít 345 kilometrů, na kole se dá najet asi 331 kilometrů. Nemusíte to projít celé. Každý podle svých sil.

Dvanáctiletá slivovice Žufánek se stylizovanou figurou moravské orlice

Ve spolupráci s Jihomoravským krajem a studiem Little Greta (příprava etikety) byla u příležitosti výročí 1200 let Moravy připravena výroční slivovice (nejtypičtější moravský destilát). Vybrán byl Lihovar Žufánek z Boršic u Blatnice.

K oslavám 1200 let od první písemné zmínky o Moravě stočena dvanáctiletá slivovice Žufánek v limitované edici 1200 lahví (50%, 0,5 l) v dárkové krabičce (složena při expedici).

Vzhled etikety vyšel z obrazu ze Slovanské epopeje. Dílčím motivem je „ruka držící obruč“. Je jasným odkazem na obraz od Alfonse Muchy a nese pro nás zásadní poselství – jednotu Moravanů.

Motiv „ruky držící obruč“ je po obvodu zdoben rostlinnými prvky (odkaz na iluminace, liturgie) a plody švestek (odkaz na výrobek).

Část lahví si vzal přímo Jihomoravský kraj, další láhve byly pro zákazníky uvolněny 1. října 2022.

V levém horním rohu se na etiketě nachází text „m 1200 let Moravy“. V pravém horním rohu vidíme vystupovat písmeno „m“.

V levém dolním rohu najdeme stylizovanou figuru moravské orlice. Při spodním okraji je uprostřed umístěn název podniku: Žufánek.

Na etiketě je to jen stylizace moravské orlice. Nejedná se o znak, jaký najdeme například na tričcích se zemskými znaky Čech a Moravy nabízených od roku 2022 firmou Alerion, (chybí štít) a nemá řádné (předpisové) tinktury figury moravské orlice (znamení/odznaku).

Okamžitě si všimneme, že obruč uprostřed etikety zůstává prázdná a plně umožňuje využít tvořivý záměr, jímž je jakési „okno do duše Moravy“, nebo „pohled do budoucnosti Moravy“.

Nové elektrické vlaky Moravia od společnosti Škoda Group na hlavním nádraží v Brně

V Brně byly 28. srpna 2022 na hlavním vlakovém nádraží představeny nové elektrické vlaky Moravia postavené společností Škoda Group.

Jednotlivé vlakové jednotky budou pojmenovány podle odrůd vinné révy. Na místě byly po desáté hodině dopolední slavnostně pokřtěny (s fanfárami) Fratava a Pálava. Nato si návštěvníci vlaky mohli projít a prohlédnout zevnitř.

Provedením vlaků Moravia jsme se zabývali v roce 2020 v příspěvku Logo Jihomoravského kraje a nové vlakové soupravy, v němž se vedle grafik jednotek, kde zaujal moravský znak, o rok později objevily snímky vnitřního zařízení (zveřejněny stránkami zdopravy.cz 14. července 2021) aj. Byla vysvětlena spojitost zvoleného názvu těchto vlaků Moravia s moravskou historií. Jak dokazují fotografie z 28. srpna 2022, potvrdilo se, že přítomnost moravské orlice na soupravě není jen fantasie grafika.

"Jedná se o 31 čtyřvozových (333 míst k sezení) a 6 dvouvozových jednotek (146 míst k sezení) s moderním evropským vlakovým zabezpečovačem ETCS, dosahujících rychlosti až 160 km/hod. Jednotky jsou vybaveny novými pohodlnějšími sedadly umístěnými na cantilevrech (tzn. připevněné do boku vozidla). V kombinaci s uchycením sedadel do bočnic tak vznikl nový prostor pro zavazadla nebo případně i koloběžky. Ve vozech je také výrazně větší prostor pro kočárky a kola. Poličky nad hlavami jsou podélné, zlepšuje to přehlednost i vzhled interiéru. Na sociálním zařízení bude k dispozici přebalovací pult, součástí vozidla jsou odpadkové koše pro větší objem odpadu. Samozřejmostí je klimatizace, Wi-Fi a zásuvky na 230 V i USB porty. Nově je řešený informační a kamerový systém. Z důvodu zvýšení bezpečnosti se záběry z různých míst vozidla mohou náhodně promítat do displejů cestujícím i strojvedoucímu. Na displejích se pak občasně objeví i záběry z přední vnější kamery. Zajímavostí jsou okna prostupnější pro mobilní signál. Interiér designově dotváří grafické prvky Jihomoravského kraje. Pravděpodobně poprvé v naší železniční i městské dopravě pak budou Moravie vybaveny přístroji AED (defibrilátory), které mohou pomoci zachránit život při srdeční zástavě přímo ve vlaku."

Bylo by samozřejmě hezké, kdyby na boku vlaku ztvárněná moravská orlice měla ocas, který bere ohled na zvolený tvar štítu. Na obrázku moravského znaku níže vidíme, jak krásně to vypadá.

Znak Moravy - moravská orlice

Výročí 1200 let Moravy: 822 až 2022

Nad vchodem do budovy Krajského úřadu Jihomoravského kraje v Brně (bývalého zemského domu) na Žerotínově náměstí je umístěn (vypnut) velký transparent s moravskou orlicí.

Jsou mnozí. kteří by rádi chtěli na moravský znak osobně upozornit. K tomu se hodí vzít na sebe různými obchody nabízená trička. Pokud se chcete zviditelnit s jeho nejstarší známou barevnou podobou na tričku (Gozzoburg), můžete. Před procházkou ulicemi (nejen) moravských měst a obcí v rámci přípravy uděláte jediné: stačí si je za pár stovek pořídit u Alerionu.

Připomínaných 1200 let se počítá od nejstarší písemné zmínky o Moravanech - a ti žili a žijí zvláště na Moravě. Zápis byl zachycen v latinsky psané kronice Letopisy království Franků.

" (...) Ipse vero peracta autumnali venatione trans Rhenum ad hiemandum in loco, qui Franconofurd appellatur, profectus est.

Ibique generali conventu congregato necessaria quaeque ad utilitatem orientalium partium regni sui pertinentia more solemni cum optimatibus, quos ad hoc evocare iusserat, tractare curavit. In quo conventu omnium orientalium Sclavorum, id est Abodritorum, Soraborum, Wilzorum, Beheimorum, Marvanorum, Praedenecentorum, et in Pannonia residentium Abarum legationes cum muneribus ad se directas audivit.".

Letopisy království Franků, rok 822, sněm ve Frankfurtu, nejstarší písemná
zmínka o Moravě: Die Annales regni Francorum, zápis k roku 822 (sněm ve
Frankfurtu) - první písemná zmínka o Moravanech. Wien, Österreichische
Nationalbibliothek, Cod. 473, fol. 161r (obrázek číslo 333)

Na podzim roku 822 se franský král Ludvík I. Pobožný po skončení podzimního loveckého honu vydal do Frankfurtu (Franfurkt nad Mohanem). Ve Franfurktu se konal obecný sněm, jehož se účastnili velmoži Franské říše a vedle nich také vyslanci všech východních Slovanů. Mezi nimi se vedle Čechů objevili Moravané, o nichž tak vznikl první písemný záznam. Na pergamenovém listu je zvěčněno slovo „Marvanoru(m)“. Jméno je v genitivu a je zapsáno ve zkrácené podobě. Zkratka je naznačena čárkou nad písmenem u. Po doplnění písmene m na konec dostáváme Marvanorum, tedy „Moravanů“.

„Po skončení podzimního lovu se císař vydal přes Rýn, aby přezimoval v místě, které se nazývá Frankfurt.

A tam shromáždil obecný sněm a postaral se, aby s velmoži, které k tomu rozkázal povolat, důstojně projednali vše nutné, co se týká prospěchu všech východních částí království. Na tom sněmu vyslechl vyslance všech východních Slovanů, to jest Obodritů, Srbů, Veletů, Čechů, Moravanů, Praedenecentů a v Panonii sídlících Avarů, kteří byli k němu posláni s dary.“. 

Úvodní fotografie profilu Jihomoravského kraje na Facebooku.
Změna (aktualizace obrázku) byla provedena 26. září. O den dříve, tj. 25. září
byla zveřejněna upravená verze prezentace k výročí 1200 let Moravy.

Obrázek zápisu v rukopisu drženém Rakouskou národní knihovnou byl po zvýraznění slova "Marvanoru" použit v periodiku Léto na jižní Moravě, noviny Jihomoravského kraje, červenec-srpen 2022, strana 2.

Latinští kronikáři později Moravany a Moravu nazývali i různě jinak: Marharii, Maraensium, Maravos. Morava se objevila i v arabských pramenech, třeba jako Mwr'w'.

Bíločerveně šachovanou orlici se žlutou korunou a zbrojí v modrém listu na transparentu doplňuje časový rozsah "822 → 2022" a text "1200 let Moravy"

Všimneme si, že úprava textu odpovídá grafické stylizaci Jihomoravského kraje - bílo-červeno-modrý logotyp Jihomoravského kraje (použité písmo, ztvárnění písmene m, barvy).

Krásné. Samozřejmě musíme prominout tu frázi "1200 let Moravy". Je to stejné, jako to podobně rádi píší obce a města (laikům) u příležitosti první písemné zprávy o obci (např. 650 let XY), nikoliv tedy doby vlastní existence či vzniku, ta je vždy o mnoho let starší.

Hlavní část oslav výročí se uskuteční letos na podzim. O programu a dalších událostech bude Jihomoravský kraj zpravovat na internetových stránkách a v profilu na Facebooku.

Foto: profil JmK (Facebook), 9. 7. 2022

Na budovu krajského úřadu bude promítnuto zvláštní světelné představení a k výročí vzniklo i jedinečné logo, které vychází z loga Jihomoravského kraje.