Zobrazují se příspěvky se štítkemMincovna. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemMincovna. Zobrazit všechny příspěvky

Zlaté mince s motivy moravských a českých hradů - Švihov a Bečov nad Teplou a Buchlov a Veveří

Dne 6. října 2020 Česká národní banka vydala poslední desátou zlatou minci cyklu Hrady České republiky. Tématem mince je hrad Buchlov. Ražena je ze zlata o ryzosti 999,9. Vydává se ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof). Liší se povrchovou úpravou a provedením hrany. Pole mince špičkové kvality je vysoce leštěné, reliéf je matován, hrana je hladká. Hrana mince běžné kvality je vroubkovaná. Průměr mince je 28 mm, hmotnost 15,55 g, síla 1,9 mm.

Na lícní straně mince je vyobrazena silueta hradu, do které jsou zakomponována stylizovaná heraldická zvířata z velkého státního znaku, a to uprostřed český lev, vlevo od něj moravská orlice a vpravo od něj slezská orlice. Při pravém spodním okraji mince se nachází název cyklu „HRADY“, text „ČESKÁ REPUBLIKA“ a značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“. Při levém spodním okraji je umístěno označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5 000 Kč“.

Na rubové straně mince je vyobrazen hrad Buchlov. Při spodním okraji mince se nachází ročník ražby „2020“ a text „HRAD BUCHLOV“. Iniciály autora mince MgA. Josefa Oplištila, které jsou tvořeny propojenými písmeny „J“ a „O“, se nacházejí při pravém spodním okraji mince.

Osmá zlatá mince cyklu vyšla 1. října 2019. Tématem mince je hrad Švihov. Ražena je ze zlata o ryzosti 999,9. Vydává se ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof), které se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká. Mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 28 mm, hmotnost 15,55 g, síla 1,9 mm.

Na lícní straně mince v horní části mincovního pole kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku ve štítech: český lev, moravská orlice, slezská orlice. Pod kompozicí heraldických zvířat je ztvárněn interiér švihovské kaple nanebevzetí Panny Marie a v popředí je vyobrazen její oltář. Při levém okraji mince se nachází text „ČESKÁ“ a při pravém okraji název cyklu „HRADY“. Pod oltářem je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5 000 Kč“ a text „REPUBLIKA“. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je umístěna vpravo od oltáře.

Na rubové straně mince je ztvárněn průhled přes pozdně gotický portál na hradní nádvoří. Při levém okraji mince se nachází text „HRAD“, při spodním okraji text „ŠVIHOV“ a při pravém okraji ročník ražby „2019“. Iniciály autora mince Luboše Charváta, které jsou tvořeny propojenými písmeny „L“ a „Ch“, se nacházejí vlevo od textu „ŠVIHOV“.

Dne 26. května 2020 Česká národní banka vydala devátou zlatou minci z cyklu Hrady České republiky. Jejím tématem je hrad Bečov nad Teplou. Mince je ražena ze zlata o ryzosti 999,9. Vydává se ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof). Provedení se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká. Mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 28 mm, hmotnost 15,55 g, síla je 1,9 mm.

Na lícní straně mince jsou uprostřed zobrazeny částečné motivy z relikviáře sv. Maura. V horní části mince je kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku: český lev, moravská orlice, slezská orlice. Při levém okraji mince se nachází název cyklu „HRADY“ a při pravém spodním okraji text „ČESKÁ REPUBLIKA“. Vpravo od motivů z relikviáře sv. Maura je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5 000 Kč“. Pod zkratkou peněžní jednotky „Kč“ je umístěna značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“.

Na rubové straně mince je ztvárněn celý komplex hradu Bečov nad Teplou včetně barokního zámečku se zahradou. Při spodním okraji mince se nachází text „HRAD BEČOV NAD TEPLOU“. Ročník ražby „2020“ je umístěn při levém okraji mince. Iniciály autora mince Luboše Charváta, které jsou tvořeny propojenými písmeny „L“ a „Ch“, se nacházejí při pravém okraji mince.

Sedmou zlatou minci z cyklu Hrady České republiky, jejímž tématem je hrad Veveří, vydala Česká národní banka 28. května 2019. Mince je ražena ze zlata o ryzosti 999,9 a vydává se ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof). Ta se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká. Mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 28 mm, hmotnost 15,55 g a síla je 2 mm.

Na lícní straně mince je ztvárněno hradní nádvoří průhledem přes dveřní portál. V pravé části portálu jsou zakomponována stylizovaná heraldická zvířata z velkého státního znaku, a to český lev, moravská orlice a slezská orlice. Nad portálem je umístěna kamenná deska ve středu s reliéfním znakem Zikmunda z Tiefenbachu a po stranách s erby Bohunky z Žerotína a Kateřiny Meziříčské z Lomnice. V levé části mincovního pole se nachází text „ČESKÁ REPUBLIKA“, vedle kterého je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5 000 Kč“. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je umístěna ve spodní části mincovního pole.


 
Na rubové straně mince je vyobrazeno hradní jádro z podhledu. Při horním okraji mince je text „HRAD VEVEŘÍ“. Ročník ražby „2019“ je umístěn pod mostním obloukem. Značka autora mince Asamata Baltaeva, DiS., se nachází za textem „HRAD VEVEŘÍ“.

Zlatá mince s motivem českého hradu Rabí

Česká národní banka vydala zlatou minci s námětem hradu Rabí ve špičkovém provedení (v nominální hodnotě 5 000 Kč); částka č. 98/2018, 5. 9. 2018, č. 198/2018 Sb., Vyhláška o vydání zlaté mince „Hrad Rabí“ po 5 000 Kč.

Byl vybrán návrh Asamata Baltaeva, protože „nejlépe reprezentuje monumentálnost hradní zříceniny“. Mince je šestou v pořadí v desetidílném cyklu zlatých mincí „Hrady České republiky“.

Na lícní straně mince je zobrazen letecký pohled na hradní areál, nabízí se pohled na hradní zříceninu z ptačí perspektivy. V pravé části mincovního pole jsou do opevněných střeleckých bašt zakomponovány figury ze znaků historických zemí České republiky, a to český lev, moravská orlice a slezská orlice. V levé části mincovního pole se nachází text „ČESKÁ REPUBLIKA“, označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5000 Kč“ a název cyklu „HRADY“. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je umístěna pod textem „HRADY“.


Na rubové straně mince je ztvárněn detailní pohled na pozůstatky hradních budov. V levé dolní části mincovního pole je text „HRAD RABÍ“ a ročník ražby „2018“. Značka autora mince Asamata Baltaeva, DiS., se nachází pod ročníkem ražby.

Znaky zemí České republiky se již dříve objevily na zlatých mincích vydávaných s motivy českých a moravských hradů. A najdeme je i jinde, např. na mincích s motivy mostů.

České hrady Kost (vydáno 31. května 2016):

Na lícní straně mince je v horní polovině mincovního pole kompozice znaků historických zemí České republiky. Uprostřed je český lev, vlevo od něj je moravská orlice a vpravo od něj je slezská orlice. Pod kompozicí heraldických zvířat je vyobrazen portál dveří do hradní kaple. Uvnitř portálu ve spodní polovině mincovního pole je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“, název cyklu „HRADY“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5000 Kč“. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je při spodním okraji mince.


Na rubové straně mince je vyobrazen hrad Kost. Při horním okraji mince jsou iniciály autora mince, akademického sochaře Zbyňka Fojtů, které jsou tvořeny kompozicí písmen „F“ a „Z“, následuje text „HRAD“ „KOST“ a ročník ražby „2016“, které jsou odděleny tečkami.

Bezděz (vydáno 25. října 2016):

Na lícní straně mince je zobrazen interiér hradní kaple. Vnitřní plochy oken vyplňuje kompozice figury ze znaků historických zemí České republiky. Uprostřed je český lev, vlevo od něj moravská orlice a vpravo od něj slezská orlice. Ve spodní části jsou ve dvou řádcích umístěny název cyklu „HRADY“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5 000 Kč“, které jsou na začátku a na konci ohraničené tečkami. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v opisu při spodním okraji mince. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je vlevo od názvu státu.


Na rubové straně mince je zobrazen hrad Bezděz. Při levém okraji je ročník ražby „2016“, který je na začátku a na konci ohraničen tečkou, následuje text „HRAD BEZDĚZ“. Při pravém okraji mince je značka autora mince Asamata Baltaeva.

Zvíkov (vydáno 29. 5. 2018):

Lícní straně mince dominuje fragment dřevořezby oltáře oplakávání Krista, umístěný ve zvíkovské kapli sv. Václava. V horní části mincovního pole je umístěna kompozice znaků historických zemí České republiky. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je umístěna při spodním okraji mince.


Na rubové straně mince je v horní části mincovního pole kompozice dvou raně gotických polévaných dlaždic s motivem gryfa a lovecké scény. Mezi dlaždicemi je umístěn štít s motivem labutě, který užívali páni ze Švamberka. Uprostřed mincovního pole se nachází koláž 4 hradních objektů, zleva doprava jsou ztvárněny Hlízová věž, Písecká brána, věž Hláska a kaple sv. Václava. Vlevo od kompozice se nachází text „HRAD“ a vpravo text „ZVÍKOV“. Ročník ražby „2018“ je umístěn pod Píseckou bránou. Iniciály autora mince Luboše Charváta, které jsou tvořeny propojenými písmeny „L“ a „Ch“, se nacházejí pod ročníkem ražby.

Moravský hrad Pernštejn (vydáno 24. 10. 2017):

Na lícní straně mince je zobrazen detail gotických dveří s opakujícím se znakem rodu Pernštejnů. Dveře jsou v horní části překryty kompozicí znaků historických zemí České republiky. V levé horní části mincovního pole je umístěn název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty mince „5 000“ se zkratkou peněžní jednotky „Kč“ a název cyklu „HRADY“ se nachází v levé spodní části mincovního pole. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je při spodním okraji mince.


Na rubové straně mince je ztvárněna část hradu Pernštejna. V levé horní části mincovního pole je text „HRAD PERNŠTEJN“. Ve spodní části mincovního pole je zobrazen zubr s uhlířem. Iniciály autora mince Luboše Charváta, které jsou tvořeny propojenými písmeny „L“ a „Ch“, se nacházejí pod zubrem. Ročník ražby „2017“ je umístěn v levé části mincovního pole.

Zlatá mince s motivem moravského hradu Bouzov

Česká národní banka vydala zlatou minci s námětem moravského hradu Bouzov ve špičkovém provedení (v nominální hodnotě 5 000 Kč); částka č. 43/2017, 13. 4. 2017 (118-122), č. 119/2017 Sb., Vyhláška o vydání zlaté mince „Hrad Bouzov“ po 5 000 Kč.


Minci navrhl přední český medailér Josef Oplištil. Je třetí v pořadí v desetidílném cyklu zlatých mincí „Hrady České republiky“. Prodává se od 30. května 2017.

Líc mince
Rub mince

Na lícní straně mince se nachází detail hradní zdi s arkádou. Pod oblouky jsou zavěšeny prapory s heraldickými zvířaty z velkého státního znaku. Mezi nimi je i moravský prapor. Zde jde v podstatě o heraldické prapory v podobě (svislých) korouhví, spuštěných z "parapetů" arkády, zavěšených z poprsně ochozu. Po obvodu mince je umístěn název státu a tematického cyklu spolu s označením nominální hodnoty mince. Pod hradní zdí najdeme značku České mincovny, která minci vyrobila. Na rubové straně mince je zobrazen hrad Bouzov, včetně vstupního mostu a hradeb. Název hradu, rok ražby a iniciály autora mince jsou umístěny při horním okraji.

Líc mince z 15 gramů zlata

Rub mince z 15 gramů zlata

Jako první byla roce 2016 vydána mince, jejímž námětem je hrad Kost. Další mince se věnuje hradu Bezděz. Do roku 2020 budou ještě představeny moravské hrady Pernštejn, Veveří a Buchlov a české Zvíkov, Rabí, Švihov, Bečov nad Teplou.

Bouzov, který byl založen na počátku 14. století, na konci 17. století získal Řád německých rytířů (od roku 1929 nazýván Německý řád). Ten jej držel do října 1938, kdy byl po odstoupení pohraničních území Československa Německu konfiskován a s dalším řádovým vlastnictvím předán do německé správy. Po 2. světové válce byl hrad Bouzov konfiskován ČSR a od roku 1945 je majetkem státu.

Pohled na hrad Bouzov, arkádu nalevo

Hrad je jednou z nejnavštěvovanějších moravských památek. Ročně jej navštíví asi 100000 lidí.

Tolar moravských stavů z roku 1620 jako předloha pro minci oslavující bohatou olomouckou historii z roku 2011 a mince pro Mega Moravia 2012

Stříbrný tolar moravských stavů z roku 1620, ražený v Olomouci, se v roce 2011 stal předlohou pro jedinečnou minci (známku) používanou hledači pokladů (anglicky se té známce říká geocoin). Bližší informace k tomu se nalézají v článku THALERVS OLOMVCENSIS na stránce GEOOL, z níž byla jejich část včetně obrázků převzata. Historie tolaru byla popsána v příspěvku Mince moravských stavů ražené a obíhající v letech 1619-1621.

Thalerus olomucensis

Písmena C C po stranách trojhranu jsou značka mincmistra Kryštofa Cantora, který v Olomouci působil v letech 1619-1620.

Mince má tvar tolarové klipy - tzv. hranáče. Takto ražené mince nebyly určeny pro běžný oběh, sloužily ke zvláštním účelům - darovacím, reprezentačním a nouzovým. Ve skutečnosti však tolar moravských stavů ražen v klipě pravděpodobně nebyl.

Antique silver
Antique gold

Mince o velikosti 40 x 40 mm měla být vyražena v pěti variantách označených: Antique Silver, v menším množství množství: Antique Gold, v omezených vydáních: Satin Silver, Satin Gold a Antique Cooper. Podle původního záměru měl být náklad ražby 5 kusů Antique Copper, 15 kusů Satin Gold, 20 kusů Satin Silver, 120 kusů Antique gold a 180 kusů Antique Silver, k nimž bylo doraženo ještě 30 kusů verze Antique Copper s prefixem CH a 10 kusů s prefixem GZ pro speciální účely. Tyto mince nebyly dány do prodeje.

Hrana mince. Prefix OL
Ikonka mince zachycuje na vrchol
posazený čtverec s nápisem VNIO (UNIO).

Předání proběhlo na setkání nazvaném THALERVS OLOMVCENSIS. Stránky provozuje sedm trpaslíků s lopatičkami (ne Sněhurka).

V následujícím roce: Protože moravská orlice vypadá pěkně, je přitažlivá, další rok spatřila u příležitosti akce Mega Moravia 2012 světla světa sada mincí-známek s potiskem, s nápisem Mega Moravia 2012 na aversu a tentokrát v barvě. Historicky první Megaudálost pořádaná Olomouckým geokačerstvem měla na Moravě proběhnout o posledním srpnovém víkendu roku 2012. Vidíme dvě podoby geomince s prefixem OL - nalevo moravskou orlici (verze: stříbrňák a niklák) a napravo orlici červeno-zlatě šachovanou se zlatou korunou a zlatou zbrojí (verze: zlaťák).






Orlice je vyplněna barevnými emaily a plocha je pokryta modrým transparentním emailem. Povrch geomince je vytvrzen a vyleštěn. Na konci článku je výmluvný text: "Možná si kladete otázku, proč je na zlatém geocoinu červeno-zlatá orlice?", který pokračuje vysvětlením, jak se stalo, že vůbec k položení této otázky přišlo.

"Říkáte si, že to přece není znak Moravy? Omyl. Už roku 1462 císař Friedrich III vydal erbovní dekret, ve kterém, z vděčnosti za významnou vojenskou pomoc z Moravy, byl znak polepšen změnou stříbrného šachování na zlaté. To sice oficiálně uznal až císař Ferdinand II v roce 1628. Ale používáno bylo obou variant. Od roku 1915 byla dokonce červeno-zlatá orlice i ve velkém a středním habsburském znaku. Od roku 1918 se přešlo na původní stříbrno-červené šachování moravské orlice v modrém poli, neboť vychází z tradičních slovanských barev – červené, bílé a modré."

Autor v roce 2012 v textu použil výklad vycházející z jemu tehdy dostupných informací. V odstavci sice mohou zaujmout třeba slova jako "sice" a "dokonce", ale ... :-)

Řekneme si to proto (k výkladu z roku 2012 k jedné z geomincí výše) na rovinu a zvýrazníme si: "To teda je opravdu „omyl“ … ano, to není znak Moravy! Ferdinand II. žádný takový znak výslovně neuznal (ani nepřijal), Moravský zemský sněm měl z Obnoveného zemského zřízení jistě velkou radost. :-) Léta 1915-1918, to je tedy skvělá doba, jako příklad. :-) (znak Moravy) Nevychází z žádných slovanských barev, ve 13. století (vzniku tinktur českého i moravského znaku) žádné slovanské neexistovaly, jde o shodu „náhodnou“  (pozdější), zato záměrná shoda stříbrné a červené (český/původně moravský lev a šachovnice moravské orlice) z časů Přemysla Otakara II. je naopak velmi zjevná!"

Mince moravských stavů ražené a obíhající v letech 1619-1621

Během stavovského povstání byly v roce 1619 na Moravě v Brně ve starém mincovním domě na Mečové ulici č. 2, či snad už v Dietrichsteinském paláci, který patřil moravským evangelickým stavům (jen ražba drobných mincí, 12 a 3 krejcary), a v Olomouci v bývalé jezuitské koleji zřízeny stavovské mincovny razící stavovské mince (ražba dukátů, tolaru, 48, 24, 12 a 3 krejcarů).


Tolar moravských stavů, rub a líc s moravskou orlicí

Moravskými stavy byl tedy ražen stříbrný tolar, 48 krejcar, 24 krejcar, 12 krejcar a 3 krejcar. 3 krejcar byl ražen jen ve velmi omezeném množství. Ze zlatých mincí byl ražen 25 dukát (příležitostná ražba), 10 dukát a 5 dukát.


12 krejcar moravských stavů, rub a líc s moravskou orlicí

Po porážce stavovského povstání obíhala stavovská mince i v roce 1621. V mincovnách se nadále razily císařské mince.

Česká mincovna, říjen 2012, replika olomouckého
tolaru moravských stavů z roku 1620, rub

Na moravských stavovských mincích se na líci nachází moravská orlice s opisem MONETA NOVA MARCHIO MORAVIAE (Mince nová Markrabství moravského) a na rubu obelisk (čtyřboký jehlan) na obdélném podstavci obtáčený vinnou révou a moravská orlice s nápisem UNIO (jednota), vyjadřujícím jednotu moravských stavů, a opisem TE STANTE VIREBO (Stojíš-li spolu se mnou, budu silný), čímž byla míněna Boží přízeň. Poznámka: Jedná se o překlad na odkazované stránce České mincovny.

Česká mincovna, říjen 2012, replika olomouckého tolaru
moravských stavů z roku 1620, líc s moravskou orlicí

Dnes ke koupi zájemcům nabízené repliky jsou stříbrné i zlaté.

Antiquanova, rytec Petr Soušek, replika pětidukátu
moravských stavů z roku 1620, rub; průměr: 38 mm,
hmotnost: 17.2 g, ryzost: 999,9/1000 Au, emise: 2000
Antiquanova, rytec Petr Soušek, replika pětidukátu
moravských stavů z roku 1620, líc s moravskou orlicí

K překladu devízy je třeba doplnit informace od odborníka:

"Devíza „Te stante virebo“ v překladu znamená „budeš-li stát, porostu“ (te stante  = z tebe stojícího, virebo = budoucí čas od vireo –  rostu, vyrůstám, rozrůstám se). Emblém pyramidy ovinuté břečťanem i heslo zvolil remešský arcibiskup kardinál Karel Lotrinský (1524-1574) v roce 1547 u příležitosti korunovačního vjezdu francouzského krále Jindřicha II. do města. Pyramida představovala krále Jindřicha II., a břečťan (nikoliv vinná réva!), který může růst jen díky pevnosti pyramidy, pak samotného kardinála, přeneseně pak jakéhokoliv francouzského poddaného.  Emblém s devizou se zachoval v řadě knih zabývajících se obrazovou symbolikou, nejen francouzských, ale i anglických a nizozemských, již jako obecná obrazová alegorie nutnosti pevných zásad či dobrého vůdce pro lidský život (Claude Paradin, Devises heroiques (1557), G. Whitney: A choice of emblems  (Leiden 1586), Daniël Heinsius, Emblemata amatoria (1607/8), Gabriel Rollenhagen : Emblemata (Arnhem 1615)). Odtud to zřejmě převzal nějaký moravský vzdělanec, jinak nemá toto heslo s Moravou nic společného. Na moravských mincích je výše zmíněnou vůdčí zásadou jednota (Unio), tedy jednota moravských stavů."

Claude Paradin. Devises heroiques
(1557). Te stante virebo

Pro srovnání významů heslo obsažené ve slovníku klasické latiny:

vireo, ére, ui, - 1) vl. zelenati se, býti zelený: part. virens (i jako adj. is.) zelenající se, zelený; fronde v. nova V; 2) metaf. a) "kvésti" α) býti svěží, mlád, zdráv, silný; (Camillus) virebat integris sensibus L; dum virent genua H; donec virenti canities abest H; β) arcem ingeniis opibusque et pace virentem O; b) "žíti": virens in Aetna flamma H.