Dle informací, které přicházely ze Znojma od konce dubna 2021 se tamější zastupitelé před polovinou června 2021 chystali projednávat návrh na změnu znojemského znaku.
Poznámka: příspěvek Změna původního znaku města Znojma na nový a s tím související změna vlajky města Znojma vydaný po schválení návrhu znojemských zastupitelů, o němž se pojednává níže, na změnu znaku Znojma, v parlamentu, k čemuž došlo dne 13. května 2022, sleduje zatimní završení cesty tohoto nápadu, který tímto prošel parlamentní sněmovnou.
Neznali jsme tamější politickou situaci, jak moc je nakloněná změně v posledních desetiletích užívaného původního znaku - užívaného od začátku, s přestávkami v 16. století (?), ve 2. polovině 19. století až do konce Rakouska-Uherska v roce 1918, a potom v době následující po zabrání pohraničí Československa Německou říší, tedy kdo všechno touží po návratu k jeho "červenozlaté" podobě. Netroufneme si tedy ani říct, že věc projde, jak je navržena. Co na to, až se jim věc předloží, řeknou místní? Může být, že se vyjádří, jak k tomu dostanou příležitost, s tím, že by chtěli opak tohoto návrhu - aby se naopak vlajka upravila podle znaku jejich města? Nebo věc projde rychle a hladce? Dojde k odložení prvotního historického znaku Znojma (s moravskou orlicí) a k jeho nahrazení předloženým návrhem? Každopádně výsledek jednání bude předložen nejprve Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Parlamentu České republiky.
 |
Praporečnice na znojemských hradbách s vlajkou Znojma - odlišnou od vzoru
v Rekosu z roku 1994, při slavnostním otevření nové prohlídkové trasy po
znojemském hradebním opevnění. Znojmo opravilo část hradeb a středověkých
věží v jižním hradebním příkopu. Přístupné s průvodcem od roku 2018. |
Začátkem června 2021 grafické návrhy znaku a vlajky (zpracované panem Tejkalem) projednávala rada města, pak se hlasovalo, a potom dostane příležitost ke komentáři veřejnost, pokud se bude zajímat. Aspoň někteří nejen znojemští by z vývoje, pokud se vyplní přání předkladatelů a návrh bude schválen, pakliže jim i nadále záleží na souvislosti městského znaku se znakem Moravy, byli rozčarováni.
Je pravda, že stovky neregistrovaných historických znaků měst po celé ČR
jsou velký problém, který v místě nikoho na radnicích nezajímá. Dokud, ... se neřekne jinak. A je to pěkná zakázka. :-)
Jenom
na okraj, smutným faktem zůstává, že (na rozdíl od obcí) v případě měst
a jiných sídel s historickým znakem, je zájem stovek těchto radnic o
komunální symboly (logicky) okrajový, pokud
ve vedení není někdo z politiků či vrcholných úřadníků na radnici
vyloženě aktivní (viz znojemský Kacetl). Dotyčné radnice tak běžně a bez
zájmu používají mnohdy chybné (historické) znaky postižené svévolí
místních laických "grafiků" (neudělené vlajky často
jen v podobě štítu na bílém reklamním textilu/banneru) a vůbec je to
netrápí (řeší tak maximálně nákladné zakázky na "moderní logotypy" a
jednotný vizuální styl, tak jak to vidí u našich ministerstvech či
sportovní reprezentace). Výzvu (úpěnlivou a pokornou
prosbu) k možné a správné registraci (ochraně) symbolů v Rekosu
ignorují.
Na stránce Ministerstva vnitra České republiky je v části Historické symboly zveřejněn text Vladimíra Růžka otištěný předtím v časopise Veřejná správa číslo 10/2013 Cesty k definici (nejen) moravského znaku a praporu, kde se popisují i proměny/změny znojemského znaku v běhu historie, a to takto:
"Je příznačné, že Znojmo změnilo po roce 1462, tedy po polepšení erbu,
také barvy moravské orlice ve svém znaku, jak ukazuje nejstarší barevný
doklad z roku 1525, aby se však poté vrátilo k tradičnímu
stříbrno-červenému šachování, které bylo užíváno až do poloviny
devatenáctého století, kdy znovu bylo zavedeno bez jakéhokoliv právního
aktu zlato-červené šachování. To bylo změněno po vzniku republiky v roce
1918 návratem ke stříbrno-červenému šachování, které zase bylo
příznačně změněno německou nacistickou okupační správou na zlato-červené
šachování. Po osvobození 1945 se barvy samozřejmě správně vrátily do
tradiční klasické varianty."
Že se znak města Znojma v minulosti používal ve stříbrno-červeném šachování, dokazuje barevné vyobrazení figury ve znojemském znaku ze 4. čtvrtiny 18. století v Beschreibung von Erbauung der Stadt Wischau na foliu 26.
 |
MZA v Brně, fond G 12 Cerroniho sbírka, Cerr II, č. 249/10, Beschreibung von Erbauung
der Stadt Wischau, fol. 26, barevný znak města Znojma - zde vlastně emblém, 4. čtvrtina 18. století |
Vidíme, že šachování orlice ve znojemském znaku se již měnilo několikrát. Když to tak podle tohoto textu spočítáme, nyní přichází snaha o změnění barevnosti šachování orlice ve znaku Znojma z původního stříbrnočerveného na červenozlaté už počtvrté.
K tomu připomeňme podíl doc. Bílého na tom, že se v roce 1994 takto šachovaná orlice dostala do vlajky Znojma. Je však třeba říct, že ačkoli Jiří Bílý byl velkým zastáncem žluto-červené bikolóry, její prosazování nepochází od něj. Znojemská vlajka v podobě žlutočervené bikolóry se používala i předtím. Viz v 70. letech doc. Mucha v časopise Vexilologie č. 32-33, s. 549, který napsal že "Nynější znojemská vlajka má dva vodorovné pruhy, žlutý a červený, a pochází z doby, kdy se (pod vlivem německých obyvatel města) užívalo polepšení moravské šachované orlice stříbrné a červené ve znaku Znojma na zlatou a červenou. Vlajky se vyvěšují zejména při historických hrách Královských hodokvasů a jsou vyobrazeny i na plakátech vydaných k propagaci těchto slavností.". Z toho důvodu se na žlutočervenou bikolóru bral ohled, když se v 1. polovině 90. let 20. století projednávala znojemská vlajka. Respektuje se jako historická, a to bez ohledu na to, v jaké podobě se užíval znak.
Nutno podotknout, že v níže citovaném textu Jiřího Kacetla z dubna 2021 je věc na straně 11 pojata tak, že orlice s červenozlatým šachováním byla ve znojemském znaku až do roku 1945: "Po vzniku Československa zůstal městský znak oficiálně nezměněn. Dobře to zachycuje úvodní ilustrace dějepisného kompendia Antona Vrbky z roku 1927 (obr. 23). Změna přichází teprve po roce 1945, definitivně po roce 1948. V mylném domnění,že barvy žlutá a červená jsou příliš podobné německé trikoloře, a tudíž symbolem germánství na Moravě, začalo se užívat poprvé od konce 16. století šachování bílo-červeného."; Anton Vrbka, Gedenkbuch der Stadt Znaim, Nikolsburg: A. Bartosch, 1927. Pozn. Z prací Antona (Antonína) Vrbky (1860-1939) můžeme připomenout předtím začátkem 20. století vydané dílo Chronik der Stadt Znaim, Znaim: Verlag des Znaimer Landlehrervereines, 1902.
Anton Vrbka ve své práci měl na co navazovat. Mohla to být např. práce brněnského sběratele Aloise Gödela, jenž na sklonku 19. století sestavil sbírku dějin měst a městeček a jejich znaků; mezi léty 1893 - 1901, text psán německy. I když vyobrazení městských znaků malovaná jeho synem Karlem vždy nejsou příliš věrohodná a je třeba je brát, jak se dočteme v textu, který je zdrojem těchto informací ke sbírce Aloise Gödela, s rezervou (viz také Mojmír Švábenský: Gödlové a jejich znaky a pečetě moravských měst, městeček i městysí, Genealogické a heraldické informace, 1985, č. 1, s. 21–35; protože na zpřístupnění digitalizátů ročenky z roku 1985 přes stránku některé velké knihovny je zřejmě pro některé moc brzo, a pro jiné pozdě, zde na okraj jen malá poznámka k ročenkám GHI - MGHS), v našem případě zaujme srovnání s ilustrací v knize Antona Vrbky. Zatímco u Antona Vrbky vidíme znak červenozlatě šachované orlice v modrém poli se štítkem s písmenem Z, u Aloise Gödela jsou u čísla 278 vedle sebe (nalepeny) vyobrazeny znaky dva 1) zlatočerveně šachovaná orlice s červeným jazykem, zlatou korunou a zbrojí v modrém poli se štítkem se zlatým písmenem Z na prsou orlice, 2) zlatočerveně šachovaná orlice s červeným jazykem, zlatou korunou a
zbrojí v modrém poli se štítkem se zlatým písmenem Z na prsou orlice a šesti zlatými liliemi (3 + 3) po stranách.
 |
MZA v Brně, fond G 10 Sbírka rukopisů, inv. č. 963, Alois Gödel,
Sbírka znaků měst a městeček na Moravě, 90. léta 19. století,
č. 278, historický znojemský znak |
Hned zkraje práce, již od Kateřiny Gödelové, vdovy po Aloisu Gödelovi, v roce 1904 koupil Německý dům v Brně (viz také
razítko DEUTSCHES HAUS BRÜNN), na foliích 3 a 4 zaujme Gödelův výklad k zemskému znaku, který předchází listům věnovaným jednotlivým městům a městečkům:
"Das Landeswappen.
Das Wappen des Markgrafthumes Mähren besteht aus einem rechtssehenden weiß u(nd) roth geschachten golden gekrönten einköpfigen Adler in blauen Felde."
 |
MZA v Brně, fond G 10 Sbírka rukopisů, inv. č. 963, Alois Gödel, Sbírka znaků
měst a městeček na Moravě, 90. léta 19. století, fol. 3-4, moravský zemský znak |
Toto nám ukazuje, že kdokoli, ať už česky nebo německy píšící, mohl vždy rozumět tomu, jak vypadá moravský znak/moravský zemský znak, jedno zda v 16. nebo 19. století.
Je tedy zřejmý rozdíl v tom, co kdo kdy považoval a i dnes považuje za původní barvy v šachování orlice ve znaku města Znojma.
Zatím jsou na stránce města v části věnované vlajce a znaku ke znaku tyto informace:
"Znak města se vyvinul z erbu moravských markrabat. Na nejstarší pečeti
(1310) vidíme šachovanou vpravo obrácenou orlicí s trojcípou korunkou na
hlavě.
Na pečeti z roku 1401 se po obou stranách orlice objevují vždy tři za sebou umístěné lilie. Za vlády Jiřího z Poděbrad přibyl na prsou orlice štítek s písmenem Z. Dnešní znak tvoří červeně a bíle šachovaná orlice v modrém poli se zlatou korunkou na hlavě. Na prsou nese štítek modré barvy se zlatým písmenem Z.
 |
Šárka Tržilová znojemský znak v práci Komunální heraldika okresu Znojmo
v letech 1993-2016 popisuje takto: "Jedná se o modrý štít, ve kterém je
červeno-bíle šachovaná rozkřídlená korunovaná orlice, hledící vpravo, se
zlatou zbrojí. Na prsou nese modrý štítek se zlatým písmenem „Z“" |
Užívaná orlice měla a má řadu podob. Barva šachování orlice se v minulosti řídily především zemským znakem. V dnešní době se užívají dvě varianty - červenostříbrná i červenozlatá."
K větě "Barvy šachování orlice se v minulosti řídily především zemským znakem." je třeba doplnit, že a) tvrzení platí buď pro období před/po zavedení červenozlatě šachované orlice (tedy pro dobu používání stříbrnočervené orlice), takže platí pro dobu po opuštění červenozlatého šachování až doposud s tím, že od roku 1994 platí jen pro městský znak (orlice na vlajce Znojma je odchylná), nebo b) je to myšleno tak, že uvažování o barevnosti šachování bylo ovlivněno tím, co zrovna ti, co na to měli ve Znojmě vliv (určili, jak znak vypadá) považovali za znak Moravy. Z toho vychází, že pakliže ve 2. polovině 19. století až do roku 1918 vidíme zvýšenou snahu za uznání červenozlatě šachované orlice coby znaku Moravy (k čemuž stála opozice), s kulminací v letech 1. světové války, kdy se orlice s tímto šachováním v letech 1915-1918 dostala do státního znaku, tak předtím a potom je situace jednoznačná. Znakem Moravy je orlice stříbrnočerveně šachovaná. Uvidíme, zda se platná podoba znojemského městského znaku vycházejícího z moravského znaku nyní opět změní a poslední období od poloviny 20. století dosud, kdy znak vyjadřuje spojitost se zemským znakem, již brzy skončí.
 |
Klasický emblém "napodobující" městský znak: Korunovaná orlice
s šachovnicemi na křídlech a štítkem s monogramem "Z" na hrudi |
Ve Znojmě se po předchozích výzvách ke sjednocení znaku a vlajky věci nakonec ujali. Udělali to ovšem přesně opačně, než jak byli vyzýváni, totiž, aby tak jako znak města i jeho vlajka odpovídala barvám moravské orlice. V předchozí výzvě k registraci historického znaku se "preferuje" původní středověká forma (a nyní dosud platná, viz Jiří Čarek: Městské znaky v českých zemích, Academia, 1985).
Usnesení Rady města Znojma č. 115/2021 ze dne 31. května 2021 (č. 4962):
1) RM doporučuje ZM:
a) schválit rekonstruovanou podobu historického znaku města Znojma podle blasonu: „V modrém štítě zlato-červeně šachovaná korunovaná orlice se zlatou zbrojí nesoucí na hrudi modrý štítek se zlatým majuskulním písmenem 'Z' a provázená po stranách šesti (3,3) zlatými liliemi";
b) schválit podle této rekonstruované podoby znaku upravenou podobu vlajky města Znojma a vzorovou kresbu tohoto znakua vlajky ve variantě 2 s černými konturami.
2) RM pověřuje starostu města podáním žádosti předsedovi Poslanecké sněmovny PČR o rektifikaci (registraci a úpravu) znaku a vlajky města s předložením dvou variant vzorové kresby znaku a vlajky z pera heraldika a vexikologa Mgr. Jana Tejkala a odborného odůvodnění historika PhDr. Jiřího Kacetla.
Nyní tak záleželo na znojemském zastupitelstvu, protože změnu znaku
(oproti stavu v Čarkovi, který je považovaný za status quo z posledního
archivního šetření, a přečtěte si tu kapitolku! My souhlasíme a nic
bychom neměnili, jak chce Jiří Kacetl), včetně revokace roku 1994 udělené vlajky
(doplnění lilií), musí schválit zastupitelstvo, a pak i sněmovní
podvýbor. Takže hned tak to nebude (i kvůli podzimním (2021) sněmovním volbám).
Jiří Kacetl to (jako "žlutý" politik) samozřejmě celé postavil na podobě znaku z městské právní knihy z počátku 16. století (čili s reflexí neplatného privilegia - Fridrichův erbovní list z roku 1462 a odlišujícími liliemi od markraběcího (moravská orlice, znak Moravy) či "stavovského" zemského znaku). Samozřejmě pokud to zastupitelé schválí, mají na to právo (viz jihomoravský krajský znak) a vyjde to v Rekosu. V Registru komunálních symbolů České republiky to může být až za několik měsíců.
 |
Znak Znojma. Na této grafice využívající ztvárnění moravského
znaku ve druhém poli Velkého státního znaku České republiky
(grafik jednoduše a prostě vzal moravskou orlici, vložil ji do štítu,
přidal písmeno Z) tvar ocasu není přizpůsoben tvaru štítu. A také
nezměnil barvu jazyka na červenou ...
|
V minulosti byly podány informace, obrázky, skutečnosti a z nich vyplývající závěry týkající se stávající podoby znaku a vlajky města Znojma jako součást příspěvků Moravská orlice v Knize práv města Znojma z let 1523-1525 a Znojemské historické vinobraní 17. září 2016.
Na konci článku zveřejněného na stránce Zprávy z Moravy koncem dubna 2021 Nová znojemská koalice funguje sto dní. Co se podařilo změnit? čteme: "Dojde také k upřesnění městského znaku, jehož historický vývoj sahá hluboko do středověku. “Znak města bude heraldicky vyspraven a zapsán do Registru komunálních symbolů ČR, kde kupodivu dosud není. Spolupracujeme na tom s profesionálním heraldikem,” přiblížil na závěr Kacetl.".
Stránka Moravského zemského hnutí na konci května informuje o přípravě ke změně znaku města Znojma, s tím, že si správnost a nesprávnost vykládá takto:
"OPRAVA A REGISTRACE HISTORICKÉHO MĚSTSKÉHO ZNAKU
Možná vás překvapí, že v současnosti používaný znak města Znojma (na rozdíl od městské vlajky) není zapsán v oficiální databázi - Registru komunálních symbolů ČR. Není ani heraldicky správný, užívá se totiž na základě chybné změny z doby po roce 1948. Mezi vlajkou města, kde je znojemská orlice se správným žluto-červeným šachováním, a dnes používanou podobou znaku s orlicí šachovanou bílo-červeně panuje zásadní nesoulad.
Aby byla tato vada odstraněna, souhlasilo na náš popud vedení města Znojma se zadáním opravy a registrace znaku. Odborný podklad pro heraldika vypracoval náš zastupitel a historik PhDr. Jiří Kacetl - můžete se s ním sami seznámit v odkazu níže.
Oslovený heraldik Mgr. Tejkal nyní dokončil na základě Kacetlovy analýzy kresby opraveného znaku města Znojma se zlato-červeným šachováním orlice a doplnil do něj tradiční zlaté lilie, které jsou polozapomenutou připomínkou pobytu mladého markraběcího páru Karla IV. Lucemburského a jeho ženy Blanky z Valois ve Znojmě a byly variantní součástí oficiálního znaku až do konce monarchie a vzniku republiky.
Na základě takto připravených odborných a kresebných podkladů bude starosta města moci odeslat žádost o registraci znaku města (a úpravu vlajky) Podvýboru pro heraldiku a vexikologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Podvýbor posléze doporučí předsedovi Poslanecké sněmovny PČR finální registraci znaku, resp. změnu znaku a vlajky.
Poté, co je projedná příští týden rada města, budou nové grafické návrhy znaku a vlajky oficiálně představeny veřejnosti. Znojemští zastupitelé je budou schvalovat na svém zasedání dne 14. června."
Odkaz na stránku Pro Znojmo pak vede k PDF souboru s textem Jiřího Kacetla nazvaným Nástin vývoje podoby znaku města Znojma.
Ono to tak asi dopadne, když už před lety po velkých bojích podvýbor
pro heraldiku a vexilologii pustil tu jejich vlajku, kde je v karé žluto-červené šachování.
Takže
nyní bude Jiří Kacetl tlačit registraci zlato-červeného šachování ve znaku a
nově i ty lilie, což je dobře (pokud je podvýbor pustí v případě znaku i
doplněním do vlajky), protože tím půjde o čistě městský znak, nekolidující s moravskou orlicí (viz zlaté lilie, štítek s monogramem) ...
A my ostatní si zatím můžeme prohlédnout toto provedení znaku města Znojma. Opět není jazyk červený.
Zasedání Zastupitelstva města Znojma 14. června 2021 (20. zasedání) na návrh člena Rady Moravského
zemského hnutí Jiřího Kacetla a místostarosty města Lukáše Davida
schválilo všemi svými hlasy (Rektifikace znaku a vlajky města Znojma - městské zastupitelstvo hlasovalo následovně: Pro: 27, Proti: 0, Zdrželo se: 0, Nehlasovali: 1, Přítomni: 28; nehlasoval Vlastimil Tima) upravenou podobu znaku města
Znojma. Starosta města Jakub
Malačka 15. června 2021 dopisem požádal předsedu Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky Radka Vondráčka o zápis tohoto znaku do Registru komunálních symbolů.
Grafika zveřejněná na stránce MZH vypadá takto:
 |
Dne 14. června 2021 zastupitelstvem města Znojma schválená
změna podoby znaku města Znojma |
V diskuzi pod příspěvkem k odsouhlasenému návrhu na stránce Moravského zemského hnutí se pak diskutuje jako vždy (hlavně mantra o 1462) a řeší jazyk. I český lev ho míval dříve (někdy) červený/přirozený a stejně tak (čistě výtvarně) kolísal u moravské orlice. Mimochodem, když se tak drží té městské knihy z časů Ludvíka Jagellonského, tam ten jazyk určitě není červený. Zajímavé, zlatě "plechový" jazyk někomu asi vadí, ale zlaté plechové tělo ptáka ne. :)
Nemyslíme, že by podvýbor návrh zamítnul (bude o tom jednat stejně až někdy po volbách v příštím roce). Prostě půjde o historickou podobu znaku (s liliemi) z doby přelomu 15./16. století.
Spíš jsme zvědavi, jak to bude s vlajkou, zda se doplní o lilie v modrém karé nebo ne. Možné by to bylo, vlajka nemusí "otrocky" opakovat znak (zvláště pak drobné průvodní figury apod.).
Zatím se krokově naplňuje záměr předkladatelů návrhu, aby si nynější znak města Znojma prohodil pozici s jiným v minulosti ve Znojmě v určitých obdobích používaným znakem, jak je vidíme v okéncích pohlednice ze sedmdesátých let 20. století vydané k události znojemského historického vinobraní, o němž jsme také psali. To v tom lepším případě. V tom "horším" bude původní znak postaven na ... a děti k němu budou voděny ..., aby ... :-)
Za situace, kdy jim v devadesátých letech udělili žluto-červenou vlajku (včetně orlice) jak prosadil doc. Bílý (a pravda, tehdy nešlo o mediálně zpovykané téma, když nebyly ty internety), bylo jasné, že stávající vedení města (po převratu na radnici atd.) s aktivním žlutým Kacetlem se ve věci znaku vydá "žlutou cestou" ...
A ač se pan Žaludek, pokud nyní skutečně oslovil zastupitele, dobře snaží, má to marné, protože město tu podobu zlato-červeného šachování je schopno doložit. A navíc má právo (ze zákona o obcích) svůj znak měnit. Třeba pravidelně?
Takže po roce 1918 byla nálada pro stříbrnou/bílou, za druhé světové války pro zlatou, pak znovu pro stříbrnou/bílou (trikolóru), a nyní (s Kacetlem žádný div) zase zlatá. Řadovým politikům v zastupitelstvu je to jedno.
 |
| Návrh nového znaku a vlajky Znojma - mělo by to vypadat takto |
I proto jsme moc rádi, že tam mají být ty zlaté lilie (krom monogramu na hrudi), čili výrazné odlišení od moravské orlice (ve znaku Olomouce, Moravské Třebové aj.).
Hlasování zastupitelů máme za sebou a teď nadešel čas, abychom si poslechli občany Znojma. Co ti si doteď představovali a zatím stále představují jako znojemský znak? Teď se jim v hojné míře dostane důvodové zprávy a argumentů, jejichž cíl bude jediný - navyknout je na novou představu.
Co k tomu zatím dostali k přečtení, se podívejme na stránku města Znojma, kde byl 17. června zveřejněn příspěvek Znojmo žádá o registraci městského znaku. Dostal i novou podobu. Jinak právě probíhá prezentace v médiích, kdy jsme již mohli slyšet informaci o změně ve Znojmě z úst Jiřího Kacetla v neděli 19. června v pravidelných opakovaných zprávách (každou hodinu?) v Českém rozhlase Brno, když to shrnuje zhruba takto: ve 20. století se Znojemští "pokusili" 2 krát o změnu
znaku (drobná poznámka: časově tedy vždy, když si mysleli, že je čas se zase nadechnout), a domnívali
se mylně, že žlutá je spojena s němectvím, a přitom to má podle něj
vztah k události, které říká polepšení zemského znaku Fridrichem v 1462.
Sdělení v citovaném příspěvku na stránce města Znojma si zaslouží pár dalších slov. Nad některými se i pousmějeme, k jiným ať si každý přidá svůj komentář Co říkáte na toto?
"V dubnu 2021 upozornil město jeden z nejzkušenějších republikových erbových znalců Jan Tejkal" - města mají znaky; před panem Tejkalem na to, že znak není v Rekosu upozorňoval už dávno heraldik Zdeněk Kubík, několikrát, naposledy v roce 2020
"To, že současný znak města (...) není ani heraldicky správný" - spojení heraldická správnost znamená v tomto případě a je v textu míněno jinak než u všech ostatních znaků?
"Občané nemusí mít strach" - občané se nebojí
"vycházelo se z prvního barevného vyobrazení znaku našeho města z knihy městských práv z roku 1523" - odtud podklad pro návrh. Lilie spojované dnes s mladým Karlem IV. a Blankou z Valois jsou současnou snahou o interpretaci v duchu "erbovních pověstí" apod. Nejstarší pečeti města z počátku 14. století je vůbec nemají a posléze se objevují (datovat vznik spolehlivě nelze, nejdříve do druhé poloviny 14. stol.) jako zjevné drobné rytecké "výplně" typáře s šachovanou orlicí (stále bez štítu znaku a stejného tvaru orlice jako na starším typáři!). Tinktury (pokud se užívaly) byly jistě shodné se znakem markrabat. Lilie nebo monogram Z se důsledněji objevuje až v 15. století a později (jistě z důvodů nutného rozlišení od znaku markrabího i země, kdy monogram "fungoval lépe" než drobné lilie), viz i jiné příklady u měst s šachovanou orlicí na Moravě. A do toho jen částečný možný vliv listiny 1462. Stejně lze ale uvažovat, co ovlivnilo tinktury lilií (královská koruna či žezlo jimi zakončované, mariánské atributy apod.), nebo neovlivnily zlaté lilie i tinktury šachování? Prostě zbytečné spekulace.
 |
Pro pečeť s liliemi Jiří Kacetl cituje Lišku (poznámka
5), LIŠKA Karel a L. Mucha. Klíč k našim městům,
Praha 1979, s. 227, obr. 40. Ale z jaké je ten otisk
listiny (datování), když k němu tvrdí, že "okolo roku
1340" ...? Až k obrázku výše se vztahuje věta "Město
takto doplněnou pečeť používalo až do roku 1580." |
V nahoře citované práci Karla Lišky a Ludvíka Muchy se o liliích po stranách "jako na pečeti kolem r. 1340" píše na straně 228. Zdroj není přímo v textu uveden. Na předchozí straně 227 je kresba podle rytiny J. Willenberga z konce 16. století.
S těmi citacemi (interpretacemi) pan Kacetl pěkně žongluje. Jak se hodí. Faktem prostě je, že v době, kdy byl Karel (IV.) jen markrabětem, Znojmo pečetí markraběcí moravskou orlicí (bezpochyby již od časů Přemysla Otakara II.).
Lilile, jako evidentně jenom drobné průvodní figury (rytecká výplň kruhového pečetního pole, podobně se na pečetích objevují různé květy, hvězdy, ornamenty) lze připustit až ve druhé polovině 14. století. Pozor, moravská orlice zde ještě není znakem města v pravém slova smyslu, ale odznakem markraběte. Stále chybí štít (jaký užívá např. Brno od počátku 14. století).
A i zde Liška nemá spolehlivou dataci nejstaršího otisku s motivem lilií (je-li taková pečeť na jistě datované listině, divné?).
Jisté je, že vlastní znak (moravské orlice na štítě) se vyvinul postupně z pečetního znamení (samotné figury), takže i proto od 15. století jsou přidávány ony lilie (původní ozdoba a výplň starších typářů) nebo monogram Z (pod vlivem mincovní ražby atd.) a z tohoto století bohužel nemáme žádný barevný doklad.
Provedení v právní knize na počátku 16. stol. ale může být ovlivněno listinou 1462 ... to nelze popřít.
 |
LIŠKA Karel a L. Mucha. Klíč k našim městům, Praha 1979, s. 228,
informace o pečetích, popis znaku města Znojma, prapor, vlajka
|
 |
LIŠKA Karel a L. Mucha. Klíč k našim městům, Praha 1979, s. 227,
kresba podle rytiny J. Willenberga z konce 16. století |
Ale to je jedno, o to tady nejde, proč ne, ať tam jsou, ale proč tam musí být i to druhotné Z? Spojené je to (lilie a i Z až uměle v 19. století). Monogramy má Moravská Třebová, Jevíčko aj. ... Byli bychom jen pro lilie a šachování, ať si mají klidně dle té městské právní knihy z počátku 16. století.
"na základě odborných podkladů zastupitele města a historika PhDr. Jiřího Kacetla" - viz citovaný text a tvrzení v něm výše
"Znak města Znojma je odvozen ze znaku moravských markrabat, zeměpánů, kteří byli po celý středověk i raný novověk majiteli, vrchními pány města." - znak moravských markrabat, zeměpánů, znak Moravy, moravskou orlici, si připomenete vždy, když se zadíváte na druhé modré pole Velkého státního znaku České republiky, v němž je stříbrno-červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Červenozlaté šachování v markraběcím znaku je spojeno s krátkým obdobím let 1915-1918.
"Neboť šachování znojemské orlice, bílo–červené je historicky prokazatelně chybné, vracíme se k šachování žluto-červenému, které odráží moravskou stavovskou hrdost a dějinné události z období vlády krále Jiřího z Poděbrad," - s tou prokazatelností chybnosti barev šachování orlice ve stávajícím znaku města Znojma nesouhlasíme. Kontrolní otázka: A před rokem 1462 bylo to šachování jaké? Takové tvrzení je opodstatňováno prokazatelně chybným tvrzením o inspiraci navrhované nové podoby znakem moravského markrabího. Pokud budeme vycházet z toho, že červená a zlatá byly, mohly být později stavy chápány jako "stavovské barvy" (zvláště když jim-jimi toto bylo s odstupem zdůvodněno v jejich archivu zachovaným Fridrichovým erbovním listem z roku 1462), jsou jednotlivá tvrzení v příspěvku na stránce města Znojma ve vzájemném rozporu (markrabí - stavy). A dále: Jak ví, že to stříbrno-červené šachování je historicky chybné - v které době?
O věci informují odvozeně i stránky Zprávy z Moravy v příspěvku Znojmo mění znak, vrací se ke zlaté barvě. Za dosavadní podobou stál nacionalismus. Zajímavé je sledovat užití jednotlivých slov. Slova jako nacionalismus a ideologie jsou zde předkládána významově jako "slova sprostá". A také se samozřejmě podle potřeby pracuje pružně s významem slov, jako to vidíme u slov správný, omyl. Přitom by se více hodilo je z oné citace vypustit, aby její znění bylo přiměřené.
Kniha práv města Znojma je základ, ale to Zetko si tam, když v polovině 19. století (nejpozději) střídali stříbrnou za zlatou, nechali, viz ukázky z Gödela a Vrbky. Co je potom tedy původní, k čemu se vrací a jaký nacionalismus (asi český, že)? Abychom se zasmáli ...
Co třeba ocitované poukázání na rozdíl mezi vlajkou a znakem města podat takto (a přesunout slovo znojemská, a správně uvést, že kov ve znaku se popisuje správně slovem stříbrný) (?): Zásadní rozdíl panuje mezi vlajkou města, kde je orlice se žluto-červeným šachováním, zatímco na užívaném znaku města je znojemská orlice šachována stříbrně čili bíle a červeně.
Ale ta zaznamenaná "vexikologie" opravdu není zapsána správně; po chvilce váhání, co to vlastně je, připomíná jiné slovo, jímž je toxikologie. Stačí srovnat s názvem onoho podvýboru, jímž je Podvýbor pro heraldiku a vexilologii. Tady má smysl provést opravu.
 |
Kovaná znojemská orlice, symbol města, před umístěním na Pražskou bránu na náměstí Svobody
v roce 2009. Co s ní teď bude? Třeba postačí, když se na omítku jen nastříkají tečky a přimalují lilie. |
Kdo má předplatné Znojemského deníku.cz, může se podívat na příspěvek z 19. června 2021 nazvaný Žlutá či bílá? Historici se přou o znojemskou orlici na městském znaku, co tam k tomu je napsáno. Článek začíná takto: „To, že znak města není zapsán v registru komunálních symbolů v ČR a není ani heraldicky správný, bylo pro nás překvapení. Nechali jsme zpracovat jeho novou podobu a poslali podklady na příslušné orgány, aby znak oficiálně ...".
Ve své podstatě je to klasický heraldický kompilát, mnoha vlivů spojených v průběhu staletí. Na počátku je erb/znak markrabat (tinktury znojemkého znaku nelze doložit, ale jistě shodné, jako u jiných měst s figurami českých lvů a moravských orlic). Pak snaha o odlišení (přidávání průvodních rozlišujících figur, opět běžné i v jiných znacích měst se symboly vrchnosti), včetně kolísání nebo i změn tinktur (viz Prostějov, Velká Bíteš aj.).
Jistě u Znojma měla vliv listina z roku 1462, a za pozornost stojí, jak to, že právě zde (v pohraničí)!?!, ne jinde (Olomouc coby hlavní město Moravy té doby!) a nedržící se později. A největší blbost je dělat kvůli tomu humbuk, ale je to záměr Jiřího Kacetla, navíc nyní před vlajkovou atrakcí MNO. Ohánět se "nacionalismem" je pak vyloženě sprosté.
Bude totéž Jiří Kacetl aj. "žlutí" vyčítat Brnu či Olomouci, konec konců i Praze, že odvrhli tu císařského orla nebo změny (od Marie Terezie) s argumenty, že je to špatně? Prostě každé to které město nějak reflektuje ve své symbolice aktuální politickou situaci v místě nebo ve státě. Před Jiřím Kacetlem to nikoho nezajímalo, divné, že? Ideální by měl být korektní (konsenzuální) stav bez "dobových výstřelků".
I v případě Znojma tak nepůjde o žádný "původní" stav, ale výsledek staletého procesu a na základě některých variant až z 19. století (a zase to nešťastné století nacionalismu). Jinak by tam byly korektně buď lilie a klidně zlato-červené šachování (zřejmě spíš související s mariánskou symbolikou než francouzskou) nebo monogram Z a to či ono šachování.
Ve své podstatě jde nyní (Jiřímu Kacetlovi) o provedení znaku fakticky až z roku 1806 (plastika). Doby zániku Svaté říše římské a vzniku Rakouského císařství. Tak
k čemu se vrací? Pouze ke kompilaci z historizujícího romantického období
padělků, viz rukopisy, Boček aj. (a téže doby, kdy začíná i to celé
neštěstí s Mitrovským vytaženým pergamenem 1462, cože to najednou
objevili).
Na stránce YouTube je zveřejněna informace pro občany o aktuálním dění (v záznamu od minuty 1:40 po 2:06):
Novinky ze Znojma. V části věnující se návrhu změny znaku slyšíme, že "Občané nemusí mít strach, že by změna byla nějaká razantní" ... No paráda! Všimněme si zase té (opatrné) slovní demagogie. Takže pokud bude z roku 1523, tak smazat Z. O tinktuře raději ani slovo (však on si toho občan nevšimne), že, pokud mu to pan Žaludek nevyžvaní.
Kdo tedy nad návrhem určitě jásá? Jistě se raduje autor příspěvku na stránce Chcu, aby na mojí radnici zavlála moravská vlajka. Toho 3. července 2021 napadlo, že v čase, kdy se přiblížil 5. červenec a je v souvislosti s vyvěšováním moravské vlajky předpoklad, že se o témata spjatá s moravskou symbolikou, a vzhledem k souvislosti návrhu na změnu znojemského znaku s jím prosazovanou změnou moravské zemské symboliky ze stříbrnočerveně šachované orlice v modrém poli štítu (moravská orlice) na červenozlatě šachovanou orlici v modrém poli štítu, jak ji má za cíl např. Moravská národní obec či Moravské zemské hnutí, budou lidé nakloněni těmto jeho slovům: "Konec bílého nacionálního ponížení ve Znojmě. Znojmo se vrátilo k historické pravdě, zlaté a červené, barvám země Moravy."
Co se tvrdí na jím na doložení tvrzení použitém obrázku výše a liší se od dosavadního mínění:
"Změna městského znaku Znojma
Z nacionálně ideologických důvodů nebylo možno používat zlato-červené šachování orlice. Panovalo mylné domění, že barvy žlutá a červená jsou příliš podobné německé trikoloře, a tudíž symbolem germánství na Moravě. Návrat k pravým moravským barvám přišel po návratu k demokratickým poměrům."
Text u obrázků:
U znaku města Znojma: "Ohýbání historie ve prospěch nacionální ideologie, údajně slovanské barvy, český nacionalizmus
Znojmo podle požadavku konkrétní doby"
U návrhu na změnu znaku města Znojma: "Respekt k historii, moravské zemské barvy, Morava
Znojmo realita"
Zdroj, na nějž odkazuje, ale odkud tato grafika nebyla převzata (zřejmě je to jeho vlastní výtvor?): "https://zpravyzmoravy.cz/znojmo-meni-znak-vraci-se-ke-zlate-barve-za-dosavadni-podobou-stal-nacionalismus/"
Je to na Znojemácích.
