Moravská vlajka na Rohlence

Na snímku z 15. března s moravskou vlajkou před firemním areálem (Tvarožná 444 - Rohlenka) poznáváme figuru moravské orlice, jak ji ztvárnil František Štorm ve druhém poli velkého státního znaku České republiky.

Stožáry u haly matis, s. r. o.

 

Znak České republiky vyjadřující svými poli jednotlivé
země: Čechy (český lev), Morava (moravská orlice)
a Slezsko (slezská orlice), a jejich jednotu: lev

Tato stylizace je výhodná právě svou šířkou figury. Celkově je zdařilá i jeho kresba čtvrceného znaku, ale bohužel má chyby v (kompletní) zbroji slezské orlice (ne zlatá ale červená) a prohozené tinktury u jazyka a zubů českého lva!

Pěkné převedení do klasického vlajkového listu 2:3.

Jinak klasické stožáry pro prapory na výšku (korouhve) způsobují určité problémy (sklopení nebo rotaci figur, zvláště u složitějších figurálních heraldických vlajek, jako jsou krajské).

Na prostředním stožáru je zřejmě vyvěšen firemní prapor. Pořadí vlajek je prohozené. Uprostřed by měla být státní vlajka, České republiky.

Dům moravského vlastence

Náhodný návštěvník měl ve Slavonicích pořídit (odpočítali-li jsme to přesně) 15. července 2017 následující snímky domu s vyvěšenou historickou moravskou vlajkou. Na stránce věnující se nově se tvořícímu politickému subjektu vystupujícímu pod názvem Moravské zemské hnutí, jejímuž správci fotografie jejich autor zaslal, a odkud jsou převzaty, je jejich obsah popsán jako: "Dům moravského vlastence se pozná na první pohled. Zdá se, že tady vlajka vlaje celoročně.".

Je vyjádřením občanského politického sebevědomí. Na Moravě žijí Moravané. A pokud je vedle opravdu vyvěšena vlajka České republiky, tak je moravská vlajka vyvěšena dokonce na čestnějším místě (straně).

Moravská vlajka ve Slavonicích v červenci 2017

Dům moravského vlastence

Většina z nás ve Slavonicích již byla a některé z uliček blízko náměstí viděla, řekněme třeba v červenci 2015. Možná jste tehdy viděli i tento dům. Takže jsou to pro mnohé fotografie zajímavé a jistě potěšující.

Tato vlajka je zajímavá z toho důvodu, že ji můžeme srovnat s vlajkami vyvěšenými v Moravském Krumlově a Určicích. Je to čtvrtá v současnosti nabízená varianta historické moravské vlajky, kterou si každý může pořídit (stále ještě, viz dále, nebo pokud bude moc a moc chtít mít moravskou vlajku právě v této podobě a velikosti)?

Moravská vlajka

Otázkou ovšem je, kde k ní přijít. Někdy není jasné, jestli vlajku prodejce jen zprostředkovaně prodává - přeprodává. Na příkladu obchodu vlajky.EU si můžeme ukázat moravskou vlajku, kterou vidíme nabízenu i v jiném internetovém obchodu - v obchodu vlajky24.cz. V Alerionu ji mají jen jako stolní vlaječku.

Grafiku moravské vlajky ve Slavonicích je možné si prohlédnout v galerii obrázků obchodu Alerion, ačkoli dnes ji Alerion nejspíš ve větší velikosti už nemá v nabídce. Tento grafický vzor je také nabízen v podobě samolepky. Poptáte-li, zjistíte, že tento (výrobně) "starší" typ moravské orlice (s "krátkým" ocasem) v modrém listu vlajky opravdu ještě mají, ale jen malý rozměr (ne již 100 x 150 cm) ale 60 x 90 cm. Také si lehce můžeme položit otázku, zda byla vlajka s touto moravskou orlicí kdy vyráběna v rozměru 100 x 150 cm? Velikost moravské vlajky ve Slavonicích jen z obrázku asi nezměříme. Ze srovnání s okny a dveřmi domu by se dalo uvažovat, že má právě ten aktuálně nabízený rozměr 60 x 90 cm.

Co se týče tvaru jejího ocasu, můžeme se domnívat, že tato moravská orlice byla vykopírována ze štítu a prostě jen položena do středu modré vlajky.

Jde o to, že když orlici máme ve "čtvercovém/obdélníkovém" poli (tj. u čtvrceného štítu, nebo v obdélníkovém vlajkovém listu atd.), tak jí pochopitelně ocas ze stran nezkracujeme, neboť dle zásady o maximální výplni pole/štítu figuru tvarujeme do maxima, a je žádoucí aby její (šachovaná) plocha byla výrazná a co největší, zvláště pak, když plocha modrého vlajkového listu je dominantní.

Zatímco když je figura ve štítu (španělském, gotickém atd.) s dole se zužujícím polem, logicky se přizpůsobí tvar štítu. Totéž platí, je-li figura ve čtvrceném gotickém štítě (dolní čtvrti také logicky "deformují" figuru na rozdíl od horních čtvrtí).

V našem případě můžeme předpokládat, že takovou (znakovou/štítovou) orlici někdo vykopíroval ze štítu a prostě jen položil do středu modré vlajky.

Tím to vzniklo. Není to ale zásadní chyba, požadavek či nedostatek. Je to svým způsobem prostě "možnost". Záleží na zkušenosti a rigoróznosti etc. kreslíře i subjektivním pohledu toho kterého člověka (laika apod.).

Někdo se zase bude držet heraldicko-vexilologických pravidel, a proto bude pro největší velikost všech částí (volné) orlice ve vlajkovém listu. I tím se odliší od vyvěšovatelů žlutočervené bikolóry se znakem uprostřed, kteří (logicky) nevhodným položením gotického štítu na bikolóru ponechávají orlici její "štítový" tvar, včetně krátkosti ocasu.

Historická moravská vlajka. Původní obrázek s moravskou orlicí
Františka Štorma byl nejprve zvětšen, a pak vlepen do jiného
 obrázku. Při nahrání na stránku se jeho velikost opět změnila.

Orlice v modrém listu je svobodnější a roztaženější (viděno nejen z hlediska šířky ocasu). Jak by v modrém listu vlajky vypadala moravská orlice namalovaná Joskou (Josefem) Skalníkem a jak moravská orlice namalovaná Františkem Štormem, které obě najdeme ve druhém poli jimi nakresleného velkého státního znaku ČR?

Heraldické a vexilologické symboly jsou z podstaty svého symbolického významu veřejným statkem. Jakmile jde o platný symbol státu či samosprávy, tj. jakmile návrh krajských či komunálních symbolů udělí svým rozhodnutím předseda Poslanecké sněmovny, autorská/obchodní práva tvůrce/navrhovatele "zanikají". Samozřejmě nikdo nepopírá autorství.

To se týká i toho, když si vyrobíte státní symboly ČR (uzákoněné), nikdo vám nebrání, nikdo autorsky nežádá poplatky. Samozřejmě ale musíte dodržet zákon, co se týká užívání velkého státního znaku, malého státního znaku, úředních razítek atd. Nesmíte zneužívat nebo používat státního znaku např. na svých výrobcích, neboť jste soukromník a ne státní orgán. Totéž platí pro udělené obecní znaky (užívá jen obec). Ty si můžete okopírovat, doma pověsit, ale ne užívat ve své reklamě, neboť nejste obec. Zatímco obecní vlajku můžete veřejně užívat - mávat jí, jako se státní apod. Na toto zákon pamatuje.

Z vexilologického hlediska je moravská vlajka, jak ji vidíte výše (zvětšenina moravské orlice Františka Štorma udělaná "od oka"), (proporčně) úplně to nejlepší - naprosto super. Ale když on lid (zákazník) je zvyklý již "na Loudu". Pak se nepodivuje, nepozastavuje se nad tím, jak je zde či jinde využita plocha vlajky.

Co se týče toho "odsazení" koruny a pařátů - je to dáno tím, všimněte si, že autor (viz velký státní znak Františka Štorma) heraldicky "nejčistější" formou nepracuje vůbec s (pomocnými) černými konturami, ale jen se samotnými třemi tinkturami (stříbrnou/bílou, červenou a modrou + zlato/žlutou. Přesně v původním  významu heraldiky a vexilologie, která se obešla bez grafických černých čar obrysů.

Místo toho používá jen tenkou modrou linku např. mezi korunou a pařáty apod. Toto je ale opravdu již zbytečné, neboť zlaté/žluté části figury orlice se jí mají přímo dotýkat, neboť tam nedochází ke kontaktu dvou stejně tinkturových ploch, aby bylo nutné nějaké rozhraní/osazení. Zlatá/žlutá "dosedá" na stříbrno/bílo-červenou atd.

Takže takovouto kresbu orlice by klidně bylo možné vektorizovat (již tím dojde k velmi mírným změnám, nejde o "otrockou" kopii) a jediné co by (zřejmě) heraldik vypustil, jsou právě tyto nadbytečné "mezírky" (které snad autor považoval za esteticky kresbu odlehčující).

Moravský znak, znak země Morava, moravská orlice ve státním znaku České republiky

Podoba moravského znaku, kterou vidíte níže, odráží provedení v příloze k zákonu o státních symbolech. I dřív to bylo tak, že se nelpělo na jednom ztvárnění státního znaku, a lidé byli povzbuzováni k tomu, aby na popisem daném znaku (blason), podle svých schopností zapracovali.

Počet a pořadí políček šachování je samozřejmě irelevantní, ale pořadí tinktur vyplývá z heraldické logiky (pravidel) = v barveném (tj. modrém) štítě začínáme logicky prvně kovem (stříbrem), pak pokračujeme další barvou (červenou). Jinak by ani neměla (pro Moravu a Čechy) smysl (společná) bílo-červeno-modrá trikolóra  (první tinktury stříbrná/bílá a červená).

I proto tak pořadí tinktur šachování moravské orlice kodifikuje zákon:

"... prvním a čtvrtém červeném poli je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve druhém modrém poli je stříbrno-červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí ..." 

 

To je výzva všem našim umělcům, kteří se v kreslení vyznají. Velká výzva pro začátečníka i pokročilého, pro oba příležitost ukázat, co v nich je. Jak ke ztvárnění lvů a orlic přistupovali kreslíři, malíři a sochaři v průběhu uplynulých staletí, je doloženo četnými příklady. Můžete se jimi inspirovat, a můžete přijít s osobitou myšlenkou, s tím nejlepším z vás. Snaha se cení. Uspějí všichni, kdo přiloží ruku k dílu. V tom je vítězství. Historické ukázky ztvárnění moravského znaku napříč staletími ukazují, že zájem o úžasné výsledky byl a je.

Na grafické podobě znaku výše by se podle mínění znalce mělo ještě zapracovat. Oceněno je provedení znaku s moravskou orlicí, jak je vidíte na obrázku níže. Zde vidíme pěkný tvar štítu, šachování začíná nahoře stříbrnou, šachování vychází pěkně kontrastně ve vztahu k zobáku v oblasti hlavy orlice (fígl je v tom, jak velké jsou čtverce šachování), větší tloušťka jazyka. Pokud by se nějaký grafik ujal té práce a udělal to ve vektorové grafice, aby to vypadalo dokonale a dala se libovolně měnit velikost obrázku beze ztráty na kvalitě zobrazení, je to úkol jako stvořený pro schopného dobrovolníka. Jinak na Wikipedii je ke stažení moravská orlice. Aby šachování začínalo u té, co jsem viděl, stříbrnou, stačilo by v nějakém editoru prohodit barvy.

Neoficiální podoba státního znaku České republiky, moravská orlice přesně podle znění zákona (na rozdíl od stávající přílohy) je vyjádřena v práci Františka Štorma (zde). O svém pojetí státního znaku České republiky píše na stránkách Znak České republiky. Aktuální verzi znaku byla kdysi k nalezení na stránkách Střešovické písmolijny.

Znak České republiky vyjadřující svými poli jednotlivé
země: Čechy (český lev), Morava (moravská orlice)
a Slezsko (slezská orlice), a jejich jednotu: lev

Moravská orlice, detail státního znaku České republiky

Aktuální verze státního znaku České republiky od Františka Štorma vypadá takto. Každý si hned může povšimnout změněných odstínů barev.

Státní znak České republiky

Český lev

Moravská orlice, detail státního znaku České republiky

Bylo by pěkné, kdyby nadaní výtvarníci (čeští, moravští, slezští, a třeba i jiní) dokázali díky svému umění přinést další originální provedení celého státního znaku a jeho jednotlivých částí, která(é) by byly dostupná(é) ostatním, podobně jako to udělal František Štorm. Pomohlo by to obyčejným lidem, jejichž nadání je zase jinde. Takto se prý stává, že jednotlivci ve zmatku přebarvují některá pole státního znaku podle svých preferencí (např. na zlato/žluto; viz § 13 Zákona o užívání státních symbolů České republiky), nebo si znak upravují podle svého nahrazujíce celá jeho pole svými přelepkami, čímž vzniká zvláštní spojení, protože tyto symboly jsou pak chápány jako spolkové.

V posledních letech se setkáváme především s velmi vkusnými (hodnotnými) a často monumentálními (uměleckými) plastikami velkého státního znaku (především na úředních budovách, ale i v interiérech), které jsou v barvách užitého materiálu (tedy bez polychromie) a s dominantním figurálním výrazem.

Upozorňujeme však (a to se týká právě i zde uvedené grafiky Františka Štorma), že nová autorská (grafická) provedení státního znaku musí být historicky a zákonně (legislativně) absolutně přesná! Zákon o státních symbolech blasonuje znak zcela jasně a úplně (§ 2). Zákony, vyhlášky a nařízení ke státním symbolům jsou uvedeny zde. 

Velký státní znak České republiky. Autorem
návrhu i výtvarného provedení je heraldik
Jiří Louda. Soubor ke stažení

Velký a malý státní znak 

(1) Velký státní znak tvoří čtvrcený štít, v jehož prvním a čtvrtém červeném poli je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve druhém modrém poli je stříbrno-červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve třetím zlatém poli je černá orlice se stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými trojlístky a uprostřed s křížkem, se zlatou korunou a červenou zbrojí.

(2) Vyobrazení velkého státního znaku je přílohou 1 tohoto zákona.

(3) Malý státní znak tvoří červený štít, v němž je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí.

(4) Vyobrazení malého státního znaku je přílohou 2 tohoto zákona.

Není podstatná grafická stylizace figury (figur), je však nutná (dvojrozměrná) heraldičnost kresby (ne realismus) a stoprocentní dodržení všech tinktur (včetně zbroje).

František Štorm chybuje v případě figury českého lva, jehož jazyk kreslí stříbrný (místo správně zlatého) a zuby naopak zlaté (místo správně stříbrných - jak jsou ostatně zobrazovány vždy u všech zvířat v celoevropské heraldické kresbě).

Ještě více je v podstatě změněna slezská orlice, která má v jeho pojetí zlatou zbroj místo červené (zobák, jazyk a pařáty), a navíc mezi černými křídelními letkami jsou navíc jakási červená úzká pera, která tam nemají co dělat. Jeho orlice tak připomíná spíše tzv. plamennou orlici svatováclavskou či přemyslovskou, místo orlice slezské!

Takto by však mohli kreslíři chybovat i v případně orlice moravské (ve Štormově kresbě jako jediné správné), jak se žel často i děje.

I někdo, kdo s vektorovým editorem pracovat neumí, může během pár hodin docílit nějakého výsledku, když využije jako podklad dostupný soubor (formát SVG), kde prohodí barvy. Výsledkem je moravská orlice, kde přinejmenším vzniká problém s jejím okem, které není ve vztahu k okolí tak kontrastní, jako když je kolem bílého oka červená barva. Je to o rozmístění kostek a o jejich velikosti. Když je kostek moc, jako například v případě orlice ve složeném kurfiřtském znaku, kde jsou země Koruny české, tak je jich až příliš, a šachování dle mého názoru tolik nevynikne. Kostky samozřejmě mohou být menší a také větší. Šachovnice musí mít alespoň tři krát tři pole. Zkušenější grafik by také začal uvažovat nad tvarem orlice, aby šachování a oko hezky vyšlo.

Moravská orlice

Zemské znaky ve velkém státním znaku symbolicky heraldicky vyjadřují jednotlivé země.

Barvy moravské orlice. Moravské barvy. Moravská trikolóra

Dne 1. března 2023 byl zveřejněn návrh na vydání zákona o zemských znacích a vlajkách.

Pracovní zasedání kulatého stolu k zemským symbolům, jehož se účastnili vedle poslanců odborníci a pozvaní hosté, se konalo v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky 20. dubna 2023 v místnosti číslo A23.

Řeč PhDr. Zdeňka Kubíka pronesená při setkání tzv. kulatého stolu k zemským symbolům v Praze 20. dubna 2023 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, v místnosti číslo A23.

Nový návrh zákona byl Poslanecké sněmovně předložen 22. ledna 2026: Návrh zákona o zemských znacích a vlajkách v roce 2026 - sněmovní tisk číslo 87.