Vitráže Maxe Švabinského ve chrámu sv. Víta - heraldické znaky Čech, Moravy, Slezska a Slovenska

Max Švabinský v letech 1939-1948 pokračoval v práci na oknech v chrámu sv. Víta, a navrhl a uskutečnil vitráž Nejsvětější Trojice. Švabinského vitrážemi ve svatovítské katedrále se zabývá např. Kateřina Rusoová v práci Vitráže Maxe Švabinského v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, 2007, která na s. 36 popisuje triforiová okénka pod levým oknem vysokého chóru:

"Uprostřed průvodu pod středním chórovým oknem stojí tři vznešení andělé protáhlého secesního  vzezření. Prostřední drží knihu, kde jsou na dvou otevřených stránkách řecká písmena alfa a omega. Po stranách doplňují výjev dvě kytice růží ve vázách, vlevo nevinně bílých a vpravo mučednicky červených, a také heraldické znaky Čech, Moravy, Slezska a Slovenska."

Poté, co práce přerušila válka, se pokračovalo od srpna do prosince 1945. S každým dokončeným oknem si byl Švabinský jistější a okna chórového závěru, která se dělala naposledy, jsou nejkrásnější. Okno Nejsvětější Trojice bylo osazeno v říjnu 1948. (Jana Orlíková, Okouzlený milovník života Max Švabinský, s. 43-44).

Poznámka ke slovenskému znaku, jak jej definoval nebo odvodil z uherského až L. Štúr po roce 1848: V podstatě je to "replikování" (tvaru štítu a trojvrší i patriaršího kříže) z uherské královské pečeti českého, polského a uherského krále Václava III. (posledního Přemyslovce).

O historii slovenského znaku před časem napsal, už je to asi 20 let, článek RNDr. Tibor Králik z Univerzity Komenského v Bratislavě. Uváděl tam i toho uherského Ladislava V., tedy pozdějšího polského a českého Václava III. Slováci však dodnes věří maďarské nacionalistické legendě o "maďarských důležitých kopcích", asi tak jako někdo v Čechách pověsti o Bruncvíkovi. Dr. Králik ale hledal, o které reálné trojvrší by se mohlo jednat, pokud tedy to má být trojvrší a nikoliv někdy uváděná koruna. Hledal trojvrší u Nitry (údajně jihozápadní část pohoří Tribeč).

Bohužel, je tomu tak - fabulace o naší symbolice je zcela vážně i v učebnicích - jistě o to hůře i na Slovensku (s jejich představami starých Slováků a velkomoravského vládce Svatopluka coby krále Slováků).

Podle Dr. Králika legenda o rýmovaném trojvrší nemůže souviset s původním významem tohoto symbolu. Pak heraldicky zdůvodňuje, proč. O geografickém původu napsal: "Zdá se, že vlastní trojvrší bylo přinesené do Uherska ze západu - z Čech." Naráží na Václava III./Ladislava V., nebo na něco jiného?

Byl pak dalším badatelem informován, že existuje hypotéza, že ze západu ano, ale ne z Čech. Tento badatel tu má na mysli patrně Moravu.

Ovšem tady se nabízí otázka, zda tu nejde v případě určení země ze strany Dr. Králika o takové to typicky slovenské zmatení, kdy vše na západ označují jako Čechy?

Odborník zase netuší, jak to ten či onen myslel, ale je k tomu celkově skeptický, neboť náznaky úpravy paty štítu s patriarším křížem se objevují již v době před Václavem III. za Arpádovců, a co bylo inspiračním vzorem nelze předjímat, zda "západní" heraldická praxe nebo naopak místní (ikonografické) vlivy. Sám by zde potřeboval srovnávací materiál z Uher a okolí.

Ale tak, jako dnes nelze s jistotou vysvětlit dva ocasy českého lva či šachování moravské orlice nebo dělení štítu Arpádovců (kde bývaly též opakující se kráčející lvi) apod., nelze zdůvodnit ani "přidání trojvrší" (či koruny, kořenů apod. mutace) k původnímu uherskému/byzantskému/velkomoravskému patriaršímu kříži.

Nemá vůbec smysl spekulovat, zda je nebo byl význam křesťanský (trojiční symbolika, Golgota, kořeny apod.), panovnický (koruna) či snad dokonce geografický (např. Tatry) apod. ..., ač se o to Maďaři i Slováci přou ...

V heraldice se prostě tyto rozličné "podnože" pod figurami v patě štítu někdy (později) objevují (viz i u figur zvířat).

Historickým paradoxem je role českého krále v této věci ..., a to nechtějí slyšet už vůbec ... :-)

"Náznaky" trojvrší (spíše návrší) jsou patrné již u posledních Arpádovců. Ať již pod vlivem západní heraldiky nebo místních vlivů. Viz pečeti Štěpána V., Ladislava IV. A zajímavé "kořeny" u posledního Arpádovce Ondřeje III.

Václav III. jim dal výraznou (jednoznačnou) podobou.

Hezkým dobovým "renoncem" je Coronelliho mapa Moravy z roku 1692. Na mapě jsou znaky sousedních zemí, vlevo uherský znak, jak ho známe dnes, s modrým trojvrším.

Tam je problém, že kolorování těchto map bylo až druhotné (často si dělal majitel sám apod.). Zvláště u zahraničních vydáních je proto občas s drobnými chybami či odchylkami. Nelze z toho nic moc vyvozovat. Do důsledku vzato Slovensko jako historicky neexistující území (na rozdíl od Sedmihradska, Slavonie apod.) nikdy heraldický znak nemělo a byl vytvořen z čistě Uherské symboliky.

Káva Hag/Kaffee Hag, Znaky Republiky Československé – Wappen der Tschechoslowakischen Republik

Okolo roku 1933 bylo firmou Káva Hag akc. spol. z Mariánských lázní v jednoduché a luxusní verzi (s pevným barevným obalem) vydáno (u Grafických Umĕleckých Závodů v. Neubert a synové, Praha-Smíchov (Graphischen Kunstanstalten v. Neubert und Söhne, Prag-Smíchov)) známkové album Znaky Republiky Československé – Kaffee Hag, A. G.: Wappen der Tschechoslowakischen Republik. Jeho autory byli Vilém Klein a Antonín Morávek.

Informace a obrázky z alba přináší stránka Heraldry of the world, odkud byly převzaty obrázky. O firmě je více informací v článku Coffe Hag Albums. Album uvádí podrobně zpracovaný text k heraldice, a stejně jako v jiných albech má kapitolu věnovanou kávě a kofeinu.

Přepychové vydání

Album obsahuje znaky jednotlivých československých zemí a městské znaky. Otištěno bylo celkem 181 známek. Varianty obrázků: 8 odlišných obrázků. Je známo celkem 285 různých obrázků.

Album bylo vydáno dvakrát, což vedlo u známek (ale ne u samotného alba) k některým změnám. Jedinou skutečnou variací je případ znaku Uničova. Další věc se týká zemských znaků - jsou zachyceny se dvěma typy štítů. A konečně, mnoho znaků bylo v prvním vydání doprovázeno jen českým textem, ve druhém vydání jsou texty dvojjazyčné.

Album bylo vydáno jako Část 1, avšak druhá část již vydána nebyla. Obsahuje 180 známek s obrázky číslovaných v každém oddílu samostatně. Je rozděleno podle zemí do kapitol.

Album je dle zemí rozděleno do kapitol, se znaky zemí na samostatných stranách (v luxusní edici je to takto pojato výhradně); následují znovu zemské znaky, znak zemského hlavního města a abecedně znaky dalších měst a městeček. Zeměmi jsou: Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko a Podkarpatská Rus. Údaje dodané k jednotlivým městům obecně jejich znaky nevysvětlují, podávají ale některé poznámky k historii a popis (blason) znaku. Znaky jsou vysvětleny jen v některých případech. Také je poskytnut údaj o počtu obyvatel města.

Zadní strany obrázků ukazují popis znaků jak v němčině tak v češtině.

Zlato-červené šachování moravské orlice na vývěsním štítu Československé národní rady v Paříži z roku 1918

Vojenský historický ústav Praha uchovává ve svých sbírkách vývěsní štít Československé národní rady (ČNR) v Paříži z roku 1918. Orlice ve znaku, který zde zastupuje Moravu má červeno-zlaté šachování.

Vývěsní štít Československé národní rady v Paříži z ro-
ku 1918 (ve správě VHÚ - Vojenský historický ústav)

Na stránkách Československé obce legionářské se k tomuto vývěsnímu štítu: „Československá národní rada, která vznikla v roce 1916, se postupem času stala nejvyšším orgánem zahraničního odboje. Díky neutuchající práci jejích vedoucích činitelů T. G. Masaryka, E. Beneše a M. R. Štefánika a dalších byla během roku 1918 uznána postupně všemi státy Dohody jako oficiální představitel tvořícího se československého státu. Její původní sídlo v Paříži bylo v budově č. 18 na rue Bonaparte, aby se posléze přestěhovala do budovy č. 34. Plechový vývěsní štít na dřevěném podkladu tvořený znaky jednotlivých zemí budoucího státu označoval budovu, kde ČNR sídlila.“

Není to nic překvapivého. V té době (ostatně zákonně od roku 1915 tehdy "žlutá" v šachování de iure platila a zákony monarchie se přebíraly, než došlo k jejich novelizacím atd.). Naší vlajkou tehdy byla jen bílo-červená bikiolóra, provizorní státní pečetí (v Paříži) jen lev atd.

Z doby legionářů a dramatického období roku 1918 máme doloženy obě varianty. Prostě záleželo tehdy spíše na tom, kdo to vyrobil, namaloval, jakou měl předlohu, jak tomu rozuměl, jak to chápal, jak se vymezoval a podobně. Tehdy se to ještě důsledně neřešilo a nepitvalo, takže tak bylo možné i nesmyslné odstranění korunek či zbroje, což vše vidíme výše, apod. (viz i příklady chyb v té době k vidění ve slovenském znaku - červené trojvrší, modrý štít apod.). Vyřešeno to bylo až ústavou Československé republiky/Republiky československé a zákonem o státních symbolech.

Moravská orlice jako součást státních symbolů Československé republiky (1918-1939, 1945-1960), Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945), České republiky (1993-)

Veliký znak republiky Československé v katedrále sv. Víta na Pražském hradě

Československá republika (1918-1939)

Střední státní znak

Střední znak republiky Československé byl jedním ze státních symbolů Československé republiky v letech 1920 až 1939. Střední znak byl zaveden, spolu se Malým a Velikým znakem, Zákonem č. 252/1920 Sb. ze dne 30. března 1920.

V období První republiky znak používala některá ministerstva, vyšší soudy, četnictvo a policie. Se vznikem Druhé republiky po Mnichovském diktátu se Střední znak stal jediným znakem ČSR, jako výraz autonomního uspořádání státu.
 

Popis:

Střední znak republiky Československé má dva štíty, přední a zadní. Na předním (srdečním) jest znak český: na červeném štítě stříbrný dvouocasý lev ve skoku v pravo hledící, úst rozžavených, s jazykem vyplazitým, drápy a čelenkou, vše zlaté barvy.

Zadní štít jest čtvrcený. V jeho horním pravém poli jest znak slovenský: na červeném štítě tři modré vrchy, z nichž na prostředním vyšším vztyčen jest stříbrný kříž patriarší. V levém horním poli znak Podkarpatské Rusi: štít na zdél rozdělený; v pravém, modrém poli tři zlatá břevna, v levém, stříbrném poli stojící červený medvěd v pravo hledící. V pravém spodním poli znak moravský, na modrém štítě v pravo hledící orlice s čelenkou, stříbrně a červeně šachovaná. V levém spodním poli znak slezský: na zlatém štítě v pravo hledící černá orlice s čelenkou o červené zbroji se stříbrnou pružinou na prsou, zakončenou jetelovými trojlístky a uprostřed zdobenou křížkem.

Veliký státní znak

Používání tohoto znaku bylo vyhrazeno Národnímu shromáždění a prezidentu republiky. Znak byl umístěn na vlajce prezidenta republiky používané v letech 1920 až 1939, ale také v poválečných letech 1945 až 1960, což je paradoxní, neboť po druhé světové válce přišla ČSR o území Podkarpatské Rusi, ale její znak byl stále součástí Velikého znaku na vlajce prezidenta republiky.

Popis:

Veliký znak republiky Československé skládá se ze štítu předního a zadního.

Na předním jest znak český: na červeném štítě stříbrný dvouocasý lev ve skoku v pravo hledící, úst rozžavených, s jazykem vyplazitým, drápy a čelenkou, vše zlaté barvy. Zadní štít jest rozdělen na sedm polí třemi vodorovnými pruhy tak,že vrchní dva jsou rozpůleny, třetí spodní třikráte dělen. V horním pravém poli jest znak slovenský: na červeném štítě tři modré vrchy, z nichž na prostředním vyšším vztyčen jest stříbrný kříž patriarší. V levém horním poli jest znak Podkarpatské Rusi: štít na zdél rozdělený; v pravém, modrém poli tři zlatá břevna, v levém, stříbrném poli stojící červený medvěd v pravo hledící. V pravém spodním poli znak moravský: na modrém štítě v pravo hledící orlice s čelenkou stříbrně a červeně šachovaná. V levém středním poli znak slezský: na zlatém štítě v pravo hledící černá orlice s čelenkou o červené zbroji se stříbrnou pružinou na prsou, zakončenou jetelovými trojlístky a uprostřed zdobenou křížkem. V pravém spodním poli znak Těšínska: na modrém štítě zlatá orlice v pravo hledící. Ve spodním středním poli znak Opavska: štít červeně a bíle rozpůlený. V levém spodním poli znak Ratibořska: štít rozpůlený; v pravém modrém poli zlatá orlice s čelenkou v pravo hledící, levé pole bílé a červeně rozpůlené. Po pravé i levé straně štítu stojí zlatý lev dvouocasý s čelenkou jakožto strážce štítu. Pod štítem vine se stuha, na níž se čte heslo: "Pravda vítězí."

Prezidentská standarta

Popis:

Standarta presidentova jest bílá s okrajem skládajícím se z plaménků střídavě bílých, červených a modrých. Uprostřed bílého pole vetkán velký státní znak.


Protektorát Čechy a Morava (1939-1945)

Větší státní znak

Protektorát Čechy a Morava používal dva státní znaky – Menší a Větší. Oba byly zavedeny společně s novou vlajkou na základě vládního nařízení č. 222/1939 Sb. ze dne 19. září 1939.

Popis:

Větší znak Protektorátu Čechy a Morava má štít čtvrcený. V jeho pravém horním a levém spodním poli jest znak český: na červeném štítě stříbrný dvouocasý lev ve skoku vpravo hledící, úst rozžavených, s jazykem vyplazitým, čelenkou a zbrojí, vše zlaté barvy. V levém horním a pravém spodním poli znak moravský: na modrém štítě orlice vpravo hledící, stříbrně a červeně šachovaná, s čelenkou a zbrojí, vše zlaté barvy.

Prezidentská standarta

Popis:

Standarta státního presidenta je tvaru čtvercového, bílá, s vetkaným větším znakem Protektorátu Čechy a Morava.

Československá republika (1945-1960)

Prezidentská standarta

Česká republika (1993-)

Velký státní znak

Česká republika používá již od roku 1990 státní znak, který má dvě varianty: malý státní znak a velký státní znak. Jejich současná podoba, jakož i způsoby užití jsou stanoveny ústavním zákonem číslo 3/1993 Sb. přijatým 17. prosince 1992. Velký státní znak i malý státní znak patří mezi státní symboly České republiky.

Velký státní znak reprezentuje spojení všech historických zemí státu. Autorem návrhu i výtvarného provedení je heraldik Jiří Louda. Velký státní znak slouží k vnější reprezentaci státu a k označení budov, ve kterých sídlí orgány státní správy, státní úřady a pod. Jeho originál je v tuto chvíli (od r. 2006) ztracen.

Popis:

Velký státní znak tvoří čtvrcený štít, v jehož prvním a čtvrtém červeném poli je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve druhém modrém poli je stříbrno-červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve třetím zlatém poli je černá orlice se stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými trojlístky a uprostřed s křížkem, se zlatou korunou a červenou zbrojí.


Standarta prezidenta České republiky

Vlajka prezidenta České republiky nebo také standarta prezidenta České republiky je podle zákona č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, oficiálním státním symbolem České republiky.

Popis:

Vlajka prezidenta republiky je bílá, s okrajem skládajícím se z plaménků střídavě bílých, červených a modrých. Uprostřed bílého pole je velký státní znak. Pod ním je bílý (stříbrný) nápis PRAVDA VÍTĚZÍ na červené stuze podložené žlutými (zlatými) lipovými ratolestmi.