Zobrazují se příspěvky se štítkemPíseň. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemPíseň. Zobrazit všechny příspěvky

Hymnus Moravo moje - zpívá hudební skupina Ozembóch

Ze stránek Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se v příspěvku z 16. března 2021 dozvídáme, že začátkem března 2021 nahrála hudební skupina Ozembóch píseň Moravo moje.

5. dubna byla zveřejněna studiová nahrávka kapely Ozembóch písně Moravo moje (text: Jaroslava Pechová)


Píseň začala vznikat v pondělí 22. února, kdy členka skupiny Hana Přichystalová přišla nečekaně s nápadem nahrát s kapelou obdobnou píseň, jako je Slovensko moje, jež ji před časem zaujala, která bude věnována Moravě. Text napsala na přání hudebníků jejich kamarádka Jaroslava Pechová: "Text k písničce jsem napsala na přání kamarádů hudebníků z Olomouce, aby posluchačům dodávali v této nelehké době naději na časy, kdy zase bude líp, aby věřili, že už to bude brzy. Písnička však patří vám všem, protože Morava je jen částí naší země - a všichni zde čekáme, že se s jarním sluníčkem vrátí vše, co nám teď chybí. Snad písnička splnila svůj účel, neboť za pouhý týden si ji poslechlo již přes 2 000 posluchačů. Doufám, že potěší i vás.“.

 

Písní, kterou nahráli do pátku 5. března, chtějí připomenout krásy Moravy, aby lidé mysleli na pozvednutí ducha. Poté její první verzi umístili na YouTube, kde ji doprovázejí fotografie z malebných míst Moravy.

Na housle  ve skupině hraje Roman Kubínek, na kytaru hraje Hana Přichystalová, na ozembouch (a také na klasickou basovou kytaru, basové ukulele, klasické ukulele) Vladimír Severa.

Píseň ještě bude znovu nahrána ve studiu: „Chystáme se ještě do nahrávacího studia ve Velkém Týnci, kde chceme zajistit profesionální technickou kvalitu nahrávky.“. Současná verze je zveřejněna k poslechu na stránce YouTube. Toto video doprovází popis: "Moravský hymnus s textem Jaroslavy Pechové a melodií upravenou podle lidové písně. Nazpívala kapela Ozembóch".

Roman Kubínek v diskuzi pod nahrávkou poděkoval Statutárnímu městu Olomouc za podání zprávy o písni občanům Olomouce.

Moravo moje

Morava milá, květinka bílá,
sladká je jako sen.
Je chladný pramen, je horký plamen,
je malovaný den.

Když hody strojím v barevném kroji,
když z vinic cimbál zní,
Chléb voní z polí, smích život solí,
po noci se zas dní.

Přečkala jsi vždy všechny útrapy,
se vztyčenou hlavou jdeš pokaždé dál.
Nouzi a zlu šlapeš na paty,
Jsi díky svým potomkům vítěz,
jsi král.

Moravo milá, květinko bílá,
jsi jako svatý chrám.
jsi rodná země, vyrůstáš ve mně,
proto ti srdce dám.

Klinkají zvonce na horské louce,
kvete tu božský klid.
V průzračných tůních slunce se sluní,
hvězdy sem chodí snít.

Když budu zítra lepší než dnes,
pomocnou ruku ti s důvěrou dám.
Slávu tvou nezničí zmar ani rez,
Nikdo z nás nepůjde životem sám.

Staletí zemí šly závějemi,
pak je zas střídal máj.
Čas lásku střeží nad hroty věží,
Morava zemský ráj.

Moravo milá, květinko bílá,
jsi jako svatý chrám.
jsi rodná země, vyrůstáš ve mně,
proto ti srdce dám.

Morava na obecné mapě a moravské území na mapě samosprávných celků České republiky

Mapa s označením Morava a vyzdobená zemským znakem má podle popisku zachycovat hranice Moravy na obecné mapě a moravské území na mapě samosprávných celků České republiky. Letmý pohled na některá města při již několik století novověku zhruba "dnešní" severní hranici Moravy napoví, že tu jsou tlustší hraniční čárou dohromady obtažena i místa historického Slezska.

Kde tedy je Morava? Venku je pěkně, poslechněme si a zazpívejme písně, které Moravu opěvují. I jedna z nich může být pro toho kterého jednotlivce tou tzv. moravskou hymnou. Ale ruku na srdce, hezké jsou všechny. Takže může být, že by se podle potřeby zpívaly společně, bez nároku na nějakou přednost. Jak to komu vyjde. Tam, kde si jiní, pokud si vzpomenou, vystačí s jednou určenou písní, my si můžeme zazpívat písniček několik. Dalšími vedle Moravo, Moravo přicházejícími v úvahu jsou Jsem Moravan a Morava, krásná zem. Tady jsou všechny pohromadě v jednom záznamu.

Tuto mapu vám přinášejí Moravané


Při bližším pohledu si můžeme všimnout vytečkované linie, díky které získáme představu o poměru velikosti obou zemí. Územní vývoj je v čase podrobněji popsán v dějinách správy.

Kdyby si Morava ze Slezska připojila, což jen tak nepadá v úvahu, anebo se samo od sebe k ní připojilo, co k ní kdysi patřilo (co se počítalo k Moravě, a nevracíme se v tomto do nějakého "dávnověku" 9.-11. století, ale jdeme, dejme tomu, do 15. století a dál, tak by nám z toho dnešního moravského (českého) Slezska (oproti tomu, co kdysi rozsahem jako celek v souhrnu Slezsko představovalo) zas tolik nezbylo. A to všechno proč? O něco takového by (při zachování stávajících okolností) jen tak někdo nestál. A jindy? To už by nejspíš byla spousta věcí jiných, a toto by nejspíš byla pořádná historie.

Važme si proto Slezska. Z hlediska stálosti státu, který je nadto tak mladý, je prozíravé stavět na třech částech, a nemusejí být nutně stejně veliké. Ony jsou to, o co se opírá. A bylo by pěkné mít k tomu moderní, přehledné a správně zvýrazněné mapy.

Mapa zemské hranice Moravy s Čechami v roce 2024 s památkově
chráněnými kameny, také s těmi, které mají být navrženy, aby byly
prohlášeny za kulturní památky.

Dne 1. března 2023 byl zveřejněn návrh na vydání zákona o zemských znacích a vlajkách, který počítá s označením historické zemské hranice alespoň na hlavních tazích. 

Nový návrh zákona byl Poslanecké sněmovně předložen 22. ledna 2026Návrh zákona o zemských znacích a vlajkách v roce 2026 - sněmovní tisk číslo 87.