Zobrazují se příspěvky se štítkemKomenského mapa Moravy. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemKomenského mapa Moravy. Zobrazit všechny příspěvky

Turistické odpočívadlo a studánka Pod Novým hradem s moravským znakem a mapou Moravy

Vystoupíte-li někdy v železniční stanici Adamov-zastávka, jděte po zelené značce podél řeky Svitavy a zastavte se Pod Novým hradem.

Je tam studánka, která vás příjemně osvěží. Dále tam najdete turistické odpočívadlo s velkou barevnou mapou Moravy a kovovým znakem Moravy. Vypadá to na nějaký kovový odlitek (zjednodušení tvarů a políček).

Historická mapa umístěná pod přístřeškem je celá. Mohli bychom zauvažovat, že by se zase jinde hodil použít třeba jen výřez oblasti z této mapy, s přiblížením na to místo. Je ale možná dáno, že se spíše použije kopie celé mapy. Jen aby pak nebylo přemapováno Komenským. Mohlo by jít též o promyšlenější skupinu jednotlivých zastavení v krajině. Tam by dávalo pro přitáhnutí pozornosti okoloprocházejícího poutníka smysl určitější místní zaměření. Zmenšil by se rozsah nabízených údajů, s větším přiblížením.

Ony ty mapy ale mají své měřítko (objem poskytované informace), a tak pro podrobnější pohled na stav místa, jak vypadalo třeba ve dvacátých letech 19. století, by byla vhodnější indikační skica (či císařský otisk). Když už byste tedy z obrázku na místě, kolem kterého někteří z vás chodí třeba i každý den, hodlali něco vyzkoumat; jiného, než co poskytne každá mapa z poslední doby na internetu.

O grafické výzdobě Fabriciovy a Komenského map Moravy, o ornamentech a figurách, napsala Helena Kovářová, která svoji práci začíná: "Staré mapy dnes již nemohou sloužit pro orientaci v krajině, přesto zájem o ně neklesá. Jejich faksimile jsou mimo jiné vyhledávanou dekorací veřejných
i soukromých prostor."
, a pokračuje: "Velký vliv na tento fakt má jejich grafická výzdoba, díky
níž mapa překročila hranice mezi technickou kresbou a uměleckým dílem. Dekorativní prvky nebyly pouze výplní volného místa mapového listu, ale organickou součástí celého díla."
. Z uvedeného je zřejmý onen důvod, který lidi při rozmýšlení, proč zvolit tu nebo onu mapu, dovede až k například Komenského mapě. V tom je její zajímavost. Na to, abyste zbytečně nesešli z cesty, abyste nebloudili, dnes můžete použít novější prostředky.

Co tak někde umístit jinou mapu, mladší, než je mapa od Komenského, nebo mapu moderní? Müllerova mapa Moravy měla před pár lety výročí. Dokonce byla i znovu vytištěna. Už na jejím Karlu VI. věnovaném rukopisu byla přítomná moravská orlice provedena v barvách. Vypadalo by to dobře. V Čechách zrovna slavili 300 let Müllerovy mapy Čech.

Oproti jinému výskytu tohoto kovového znaku v Moravském krasu (Velká Klajdovka, kde moravská orlice "pozorně hlídá cestu"), zde vidíme jeho nebarevnou verzi. Fotografie byly převzaty ze stránky Morava Teď.

Příspěvek s fotografiemi k dalšímu místu, kde se lze s touto podobou moravského znaku setkat, obsahuje komentář "Asi se už nemohla dívat na to, že v Moravském krasu, nad Punkevním údolím, někdo pojmenoval cestu Via Czechia-centrální. Tak nám jde naše orlice na pomoc a jasně říká - tady a teď je Morava!".

Stezky Via Czechia jsou autorem projektu fotografem Janem Hockem pojaty tak, aby se po nich z Čech jejich obyvatelé dostali pohodlně do okolních zemí a připadali si v nich tak jako on - proto ten název odvozený od jména země Čechy (Czechia). Podle záměru svých tvůrců prochází, jak ukazují mapy, Českem (Čechií), Moravou a Slezskem.

Podobně je to s projektem turistických cest Via Czechomoravia s přesahy z a do: Čech (Bohemie, Čechie, Česka chcete-li), Moravy a Slezska.

Obě cesty procházející Českomoravskem se mohou překrývat.

Co to ale obnáší? Značky umístěné v terénu, materiál, zájem, lidi, nějaké dohody s místními ohledně údržby, síť spřátelených podniků, podporovatele, soustavnost a řád. Mapa, mapový server, editor, barvičky - to jsou pro mnohé až ty radosti na závěr. Anebo to jde i naopak - nejprve zasednout k počítači, zadat koncové body úseků, popřemýšlet, kudy se půjde nebo poběží. Jinak upozorníme, že Klub českých turistů (KČT) funguje celorepublikově.

Na Moravě máme Moravskou stezku. Projeďte si nejkrásnější části Moravy. Je to cesta určená pro jízdu na kole. Spojuje Jeseníky s jižní Moravou. Cyklotrasa začíná na státních hranicích České republiky s Polskem. Je vedena nádhernými částmi Jeseníků. Od Hanušovic sleduje stezka tok řeky Moravy, prochází lužními lesy Litovelského Pomoraví a přichází na Hanou, do Olomouce. Dále moravská stezka vede přes Kroměříž, podél Baťova kanálu, vinařskou oblastí jižní Moravy až do Lednicko – valtického areálu.

Po historické hranici Čech a Moravy vede zase Českomoravská stezka. Cesta spojuje dva hraniční trojmezní body. Trojmezí, kde se zároveň stýkají Čechy, Morava a Polsko na severu je zároveň nejvýchodnějším bodem Čech). Leží v těsné blízkosti vrcholu Králického Sněžníku a pramene Moravy. Trojmezí, společný hraniční bod Čech, Moravy a Rakouska na jihu, se nachází nedaleko Slavonic. Pěšky je dohromady potřeba ujít 345 kilometrů, na kole se dá najet asi 331 kilometrů. Nemusíte to projít celé. Každý podle svých sil.

Joan Blaeu, Atlas Maior, 1662-1672

Ve třetí části atlasu Joana Blaeua, Atlas Maior z let 1662-1665, vydávaného v letech 1662-1672, jejímž obsahem jsou mapy Svaté říše římské národa německého (Germánie), byla otištěna mapa Markrabství moravského Jana Ámose Komenského.

Moravia Marchionatus Auctore I. A. Comenio

Mapa převzatá z Theatrum Orbis Terrarum (Theatrum Orbis Terrarum, sive Atlas Novus in quo Tabulæ et Descriptiones Omnium Regionum, Editæ a Guiljel et Ioanne Blaeu) byla v roce 1645 podle popisku na odkazované stránce se souborem (stejně jako ostatní mapy) upravena Willemem (1571-1638) a Joanem Blaeuovými (1596-1673). Autorem je tu Willemův syn, takže rok práce sedí (?). Na tomto kolorovaném exempláři vidíme v kartuši stříbrnočerveně šachovanou orlici v zeleném poli mající představovat znak Moravy. Téhož roku byly upraveny mapy Čech, Slezského vévodství (Martin Helwig), Horní Lužice, Dolního Slezska a další, např. našeho jižního souseda, Rakouského arcivévodství, mapy pocházející taktéž z Mercatorova atlasu.

Bohemia
Silesia ducatus a Martino Helwigio Nissense descriptus
Silesia Inferior, Sereniss ac Celsiss Principibus
ac Dominis D(omi)n(o) Georgio, D(omi)n(o) Ludovico,
D(omi)n(o) Christiano, Fratribus, Ducibus Silesiae
Ligniciens(ibus) ac Bergensibus, Dominis gratiosissimis
Dicata a Iona Sculteto Sprotta-Silesio.
Lusatia Superior. Authore Barthol. Sculteto Gorlitio
Austria archiducatus auctore Wolfgango Lazio

Mapa Rakouského arcivévodství má kvůli přítomnosti znaku Moravy potenciál maličko odvést naši pozornost a využít příležitosti srovnání s dalšími mapami, na nichž je uvedeno, že jsou od Wolfganga Lazia. Využijeme k tomu zvláště Mollovu mapovou sbírku, kterou v elektronické podobě zpřístupnila Moravská zemská knihovna v Brně.

Austria Archiducatus auctore Wolfgango Lazio (1514-1565).
Možnost lepšího přiblížení je v Mollově mapové sbírce

Údaj v Mollově mapové sbírce říká, že tuto mapu vydal (?) v Amsterodamu Guiljelm Bleauw, odhadem mezi léty 1630 a 1650. Záznam k barevné Kaart van Oostenrijk, kde je znak Moravy barevný, leč po stažení příliš maličký, obrázek je v pro nás nízkém rozlišení, má uveden jako rok vytvoření 1663. Ještěže je nám nabídnuta možnost si mapu přiblížit a obrázek příslušného místa získat.

Nederlands Scheepvaartmuseum: Austria archiducatus

Je to pro vědce někdy věda srovnat si, kdo a kdy práci odvedl. Nás na mapě bude zajímat spíše to, že grafické znázornění znaku Moravy, který vidíte pod názvem mapy, není pořád stejné. Wolfgang Lazius zůstává, grafika mapy od: Gerarda Valka a Petra Schenka, [mezi 1683 a 1711]" (Mollova sbírka), se od starší Blaeuovy mapy odlišuje.

Blaeu
Gerard Valck (Gerardus Valk) a Peter Schenk st. (?)

To je ale pro nás pořád dobré, hlavně že tam ta orlice je a že jsme si detailu všimli. Laziova mapa od Ant. Coppenia Diestha, [mezi 1570 a 1580] (Austriae Ducatus Chorographia) totiž ještě znak nemá. A radost nám dělá, že se orlice případ od případu, s každým vydavatelem mění, jak ukazuje mapa Cornelia Dankera, [mezi 1631 a 1656].

Danker

Pokud by na to někdo měl, mohl by otevřít pokladničku a zaplatit za faksimili "Atlas Blaeu-Van der Hem" (1, 2), kde by měl být znak Moravy v barvách. Doufejme, že je pěkně vybarven (mapa Markrabství moravského, mapa Rakouského arcivévodství). Je to pěkná pálka, tak ať je výsledek za ty prachy výborný. Byl by to pěkný dárek k Vánocům. Pokud se tedy zrovna nechystáte postavit domeček. Tak vypadá sběratelský luxus. Prostě nádhera, v 17. století nejrozsáhlejší a nejdražší kniha, která po dobu sta let znamenala: atlas světa. Dnes prý patří k nejvyhledávanějším a nejceněnějším antikvárním vzácnostem. Pro ostatní našince se tu nabízí levnější moderní vydání.

Komenského mapa Moravy, země Koruny české v atlasu Van der Hagen

Obrázek představuje druhé Visscherovo vydání (vzniklo po roce 1681) Komenského mapy Moravy, které bylo použito v atlasu Van der Hagen vydaném v Amsterdamu asi v roce 1690. MapaMoravy byla navržena v roce 1627 Janem Ámosem Komenským (1592-1670). Abraham Goos (asi 1584-1643) tuto mapu vyryl pro Claese Jansz. Visschera (1587-1652). Mapa zde je pozdějším vydáním zveřejněným Mikulášem (Nicolaes) Visscherem II (1649-1702).

Atlas Van der Hagen - Moravia nova et post
omnes priores accuratissima delineatio, asi 1690

Výzdoba: Pás vedut měst Polné, Olomouce, Brna a Znojma u horní linie mapového rámu, ozdobná voluta tvoří vnější rám mapy. V levém horním rohu kartuš s věnováním Ladislavu Velenovi ze Žerotína.

Atlas Van der Hagen - Moravia nova et post
omnes priores accuratissima delineatio

V levém dolním rohu kartuš s měřítkem, v pravém horním rohu draperie s názvem mapy, v pravém dolním rohu kartuš s legendou, impressem, zemským znakem a výzdobou.

Atlas Van der Hagen - Regnum Bohemia, annexae provinciae,
ut Ducatus Silesia, Marchionatus Moravia, et Lusatia -
quae sunt Terrae hereditariae imperatoris
Atlas Van der Hagen - Regnum Bohemia, annexae provinciae,
ut Ducatus Silesia, Marchionatus Moravia, et Lusatia - quae sunt
Terrae hereditariae imperatoris, kartuš v pravém horním rohu


Obrázky map českých zemí ve velkém rozlišení na Wikipedii: země Koruny české, České království a přidružené země (Čechy, Morava, Slezsko, Lužice), Morava, Slezsko. Na znaku Moravy si lze všimnout, že červeno-stříbrně šachovaná orlice v modrém poli štítu nebyla zachycena se zlatou korunou na hlavě. Také není přítomna zlatá zbroj. Stejně se to má se znakem Slezska.

Komenského mapa Moravy a zobrazení moravské orlice na ní

Na stránkách Moravské zemské knihovny je představena Mollova mapová sbírka, kterou MZK v Brně spravuje. Nalezneme zde informace o Komenského mapě Moravy a mapách od ní odvozených.

Sběratel a sestavovatel sbírky Bernard Pavel Moll (1697-1780) jako mnoho současníků soustředil svoji pozornost na mapy a grafiku, které patřily, podobně jako dnes, mezi nejvyhledávanější sběratelské artefakty.

Nejstarší otisky Komenského mapy Moravy bývají datovány k roku 1624. Z původní Komenského mapy Moravy byla během následujícího půl druhého století odvozena celá řada map, z nich některé ani nenesou jméno autora, z jehož práce vycházejí. Na některých tiscích orlici nenajdeme (vydání Giullaume Sansona d'Abbeuville), anebo orlice není ztvárněna v podobě zemského znaku (vydání Domenica de Rossiho).

První vydání Visscherovy mapy, verze 1627 (resp. 1630)


První Visscherovo vydání, verze 1633


První Visscherovo vydání, verze 1645


První Visscherovo vydání, verze 1664


Druhé Visscherovo vydání


Schenkovo vydání


Rytina Jodoka Hondia

První Blaeuovo vydání

 
První Blaeuovo vydání


Druhé Blaeuovo vydání


Rytina Henrika Hondia

Kolem roku 1633 vyryl na základě Komenského mapy Moravy novou desku Henrikus Hondius. Vydání bylo určeno především pro zařazení do atlasů.

Hondiovo vydání

 
Janssoniovo vydání


Vydání Johanna Janssonia-Waesbergera, Mosese Pitta a Stephana Swarta


Vydání Gerarda Valka a Petra Schenka


Rytina Samuela Dvořáka

Rytina byla vytvořena pražským rytcem Samuelem Dvořákem st. (zemř. 1689) v roce 1677 podle rytiny Henrika Hondia a sloužila pro tisk mapy přiložené k Pešinovu dílu Mars Moravicus.

Poznámka: Tomáš Pešina z Čechorodu v díle Prodromus Moraviographiae (Předchůdce Moravopisu) vydaném v Litomyšli v roce 1663 popisuje zemský znak Moravy takto: "erb Markrabství moravského jest orel bílý pod korunou zlatou v červené šachovnici a v modrém poli".

Dvořákovo vydání

 
Samuel Dvořák, inspirován dílem Tomáše Pešiny z Čechorodu, doplnil k názvové kartuši postavy Marcomana a Morava symbolizující slavnou minulost země. Vzhledem k politickým postojům Komenského, který zemřel jen několik let před dokončením tohoto otisku, nebylo na mapě jeho autorství uvedeno. Názvy lokalit jsou uvedeny pouze česky.

Rytina Matthäuse Meriana

Vydání Matthäuse Meriana


Merianovo vydání bylo určeno jako příloha ke známému dílu Topographia Germaniae, konkrétně ke svazku věnovanému Čechám, Moravě a Slezsku (první vydání 1650). Mapa z Merianova vydání také byla použita v díle Vermehrte Archontologia Cosmica vydaném v roce 1695.

Rytina Antonia Barbeyho a Giacoma Cantelliho da Vignola

Vydání Domenica de Rossiho
 

Rytina Johanna Andreas Pfeffela a Christiana Engelbrechta

Vydání Johanna Andreas Pfeffela a Christiana Engelbrechta


Vydání Johanna Andrease Pfeffela (1674-1750) a Christiana Engelbrechta (1672–1735) bylo určeno pro dílo Carla Granelliho Germania Austriaca. Výplň levého horního rohu tvoří bukolická scéna se znakem Moravy, ženská postava může symbolizovat personifikaci řeky, po které nese země jméno a která může být také znázorněna jako pramen prýštící ze skály.

Fabriciova mapa Moravy, Kaeriova mapa Moravy, Komenského mapa Moravy, Coronelliho mapa Moravy, Visscherova mapa Moravy, Müllerova mapa Moravy

Zemský znak Moravy najdeme na mapách Moravy počínaje 16. stoletím, v kartuši nebo přímo jako součást mapy. Digitální kopie těchto map jsou dnes k běžnému prohlížení dostupné na různých na mapy specializovaných internetových stránkách, jako obrázky, které se dají stáhnout, nebo přes prohlížecí rozhraní. Obrázky jsou provázeny více či méně podrobnými informacemi o jejich tvůrcích a vydavatelích, provedení atd. Informace zde byly výběrově převzaty z těchto stránek, na něž vedou odkazy, jejichž autorům za jejich práci děkuji, a kde si mapy můžete pohodlně prohlížet.

Mapy jsou původně vytištěny černobíle, a jak si můžete všimnout, dobarvování (kolorování) je pozdější. Odpověď na otázku, kdy se tak stalo, což nás bude zajímat v případě moravské orlice, je jistě složitější. Zajímavé propojení informací nastává v případě, když je známo, že se mapa, u které víme, kdy byla vydána, stala přílohou nějakého historického díla (viz Schwoyova práce ze začátku 90. let 18. století), které samo obsahuje popis zemského erbu. Jinak je to také dobře vidět, když pole, jež mají být červená, jsou takto šrafováním podle heraldických pravidel přijatých pro tento způsob vyjádření barev při černobílém tisku ztvárněna.

Barevné podání digitalizovaných map se při srovnání může lišit. Některé mapy jsou, jak si všimnete, vytištěny na papír nabízeny zájemcům obchodníky, takže si je můžete koupit, nechat zarámovat a pověsit nad své prezidentské křeslo. Takové mají na první pohled "barevnější" barvy, což může být způsobeno další grafickou úpravou, která vede oproti originálu - podkladovému materiálu pro takovou mapu, který by se musel vidět, aby se o tom dalo víc soudit, k živějším barvám ještě nevybledlého čerstvého tisku. Pokud se ovšem stalo a existuje dodnes původní matrice (rytina mapy), dovedeme si jistě představit, že by se dnes taková mapa dala vytisknout třeba milionkrát a byl by to originál.

Kaeriova mapa, faksimile
Coronelliho mapa, faksimile

V případě Moravy nás budou postupně zajímat zvláště Fabriciova, Komenského a Müllerova mapa a mapy od nich odvozené, a vlastně kterákoli mapa, která bude vyzdobena moravskou orlicí jako symbolem země Moravy. Mapy byly vydávány buď samostatně anebo jako součást atlasů, v podání nebarevném a barevném.

Moravský znak uprostřed Fabriciovy mapy

Fabriciova mapa Moravy, autor: Pavel Fabricius (1519-1589), rok vydání: 1569, měřítko: 1 : 288 000. „Moravia marchionatus“, nebo pod německým názvem „Das Marggrafftumb Mähren“. „Slovutným zástupcům všech stavů markrabství Moravského, velmožům, vladařům, šlechticům, atd. mým příznivcům, pozdrav! Doktor Paulus Fabricius, císařský matematik a lékař. Přikročiv první, slovutní velmoži, s Vaším souhlasem a štědrou podporou k zeměpisnému popisu Vaší vlasti, která nejen není horší než jiné země, ale mnoha znamenitými dary přírody a štěstěny, jimiž byla obdařena Bohem největším a nejlepším, je daleko předčí, několikrát jsem ji procestoval, prohlédl a prozkoumal svým úsilím, uměním a prací, ačkoliv dříve se o to nikdo ani trochu nepokusil. Neměl jsem proto ani nejmenší oporu, což mi působilo nemalé obtíže, zapojil jsem ji také do sousedních zemí a správně jsem ji zasadil do světových stran. Prosím, abyste vlídně posuzovali tuto mojí práci. Zaznamenal jsem zde města, městečka, hrady a kláštery. Vesnic byl bych mohl zajisté zanésti více, ale byl bych tím způsobil více temného zmatku, než přinesl užitku. V čemkoliv jiném může být má práce pro Váš stát nějak užitečná, nechci si ji zajisté nechat pro sebe a Vám, slovutní velmoži, ji nabízím.“

Fabriciova mapa Moravy

Jedním z důvodů vzniku mapy Moravy bylo neustále hrozící nebezpečí ze strany Turecké říše, a tak roku 1569 vydal Pavel Fabricius první mapu Moravy, protože, jak řekl, se o to dosud nikdo nepokusil.

Z topografická hlediska není Fabriciova mapa na všech místech rovnoměrná; tj. některá místa jsou přehlcena místopisem a jiná naopak jsou bez popisu. Mapa obsahuje 347 místních názvů pro Moravu a 134 pro přilehlou část Rakouska.

Fabriciova mapa z roku 1569 má latinský a německý titul „Marchinatus Moraviae“ a „Das Marggrafftumb Mähren“, pod prostým názvem je věnování, které je určeno zástupcům všech stavů moravského markrabství.


Kaeriova mapa Moravy, autor: Petr Kaerius, rok vydání: 1620, měřítko: 1 : 440 000.

Kaeriova mapy Moravy

Předlohou této mapě byla Fabriciova mapa Moravy, ač jako autor je na ní uveden Petr Kaerius (1571-1646).

Znak Moravy

Fabriciův obsah mapy v Kaeriově úpravě zůstal v podstatě nezměněn, jako autor mapy byl však uveden J. A. Komenský. Je tedy ironií osudu, že jedna z nejméně zdařilých odvozenin mapy, kterou chtěl Komenský novým mapovým dílem opravit, nese jeho jméno.

Kaeriova mapa - Moravia marchionatus.
Merhern Authore P. Kaerio. Mollova
sbírka. Moravská zemská knihovna v Brně.

Komenského mapa Moravy, autor: Jan Amos Komenský, rok vydání: 1627, měřítko: 1 : 530 000. Mapa vznikala deset let, během nichž bylo nashromážděno velké množství materiálu. Původně měla být součástí rozsáhlého díla o moravských dějinách „Moravské starožitnosti“. O tom, jak vypadala Komenského původní kresba, není nic známo, mapu známe z nejstarší tištěné verze, která pochází od A.Goose z Visscherovy amsterdamské dílny.

Atlas Van der Hagen - Moravia nova et post
omnes priores accuratissima delineatio, asi 1690

Mapa má v pravém horním rohu latinský titul „Nová a ze všech dosavadních nejpřesnější mapa Moravy od Jana Amose Komenského “ a v pravém dolním rohu jméno vydavatele Nicolase Johanna Piscatora. Goosova rytina má formát 544 x 422 mm. Tištěná mapa má obdélníkovou síť, ze které je odvozeno měřítko sítě 1 : 480 000. To se liší od měřítka samotné mapy, které je 1 : 530 000. Rozdíl vznikl dodatečným dokreslením sítě. Charakteristickým rysem této rytiny je v horní části pás pohledů zobrazující města Polnou, Olomouc, Brno a Znojmo.

V levém horním rohu je umístěná obsáhlá latinsky napsaná dedikace Ladislavu Velenovi ze Žerotína, ve které Komenský vysvětluje, proč mapu vytvořil a jakým způsobem postupoval. Pro osídlená místa má Komenský sedm značek, jejichž kombinací dosáhl mnohem více kategorií. Z větší části byla klasifikace sídel převzata z Fabriciovy mapy. Vysvětlivky k použitým značkám se nacházejí v pravém dolním rohu. Názvosloví Komenského mapy je české, u důležitých sídel je rozšířeno o německý název. V levém horním rohu je umístěno měřítko v moravských mílích.

Mapa zachycuje 720 zeměpisných názvů, z čehož je 667 sídel, 28 řek a rybníků, 16 horopisných názvů, 8 zemí a 1 porost. Říční soustava je narozdíl od Fabriovy mapy mnohem důkladněji propracovaná, toky protékají správnými osadami a stékají se podle skutečnosti. Na řekách byly vyznačeny mosty, což souvisí s cestovním charakterem mapy. Názvy hor a horstev se vyskytují velmi zřídka, avšak jsou zde naznačeny v pohraničních oblastech průsmyky. Na mapě se vyskytuje speciální značka pro vinice, pro léčivé prameny a lázně.

Coronelliova mapa Moravy, autor: Vincento Maria Coronelli (1650-1718), rok vydání: 1692, měřítko: 1 : 350 000.


Ač v této době byla Komenského mapa Moravy známa, předlohou pro Coronelliho vydání byla zastaralá mapa Moravy Fabriciova, kterou rytec a vydavatel s bujnou fantazií doplnil.

Coronelliho mapa Moravy, 1692

Tato mapa je raritou už tím, že uvádí vícejazyčné názvy některých měst. Např. u olomouce je poznamenáno v sedmi řádcích Olmütz A., Olomoniec Pol., Holomaucz Mor., olomutium L., Eburum, Episc: sotto l´Arciu di praga, gia Metropoli della Moravia. U Brna je zaznamenáno Brin, Brun A., Brno B., Bruna L., Brinnum L., Dichiatata Metrop. della Moravia 1642. Takže uvádí název v latině L., B.(Boheme) chybně vysvětluje místo češtiny jako bulharštinu, dále v němčině - A., polštině - Pol., a co je zajímavé, také v Mor. nebo M. - moravštině.

Visscherova mapa Moravy, ator: Jiří Matyáš Vischer, rok vydání: 1692, měřítko: 1 : 187 660.

Předpokládá se, že od roku 1684 byl Vischer ve službách vídeňského dvora jako učitel císařských pážat. Souběžně s touto činností začal pracovat na mapě Moravy. Zemřel roku 1696 v Linzi.

Vischerova mapa nese titul „ Moravia marchionatus perlustratus et delineatus a G.M.Vischer Tyrolensi mathematico caesaro“.

V levém horním rohu je zobrazen oválný medailon s moravskou orlicí, v dolních rozích jsou pohledy na města Olomouc a Brno. V levém dolním rohu je uvedeno jméno rytce Johannes Tscherning. Uprostřed, mezi pohledy na města, nechal Vischer vyrýt svoji podobiznu.

Topograficky je Vischerova mapa bohatší než mapa Komenského, obsahuje 2460 místních značek a názvu. Horopis Moravy je poměrně uspokojivě znázorněný kopečkovým způsobem s osvětlením od západu. Názvosloví horstva je omezeno pouze na nejdůležitější pohoří a vrcholy. Vodopis je podán mnohem úplněji, ačkoliv i zde se zobrazení neobešlo bez chyb. Špatné je například zobrazení horního toku řeky Moravy.

Müllerova mapa Moravy, autor: Jan Kryštof Müller, rok vydání: 1716, měřítko: 1 : 180 000.

Mapování Moravy bylo prováděno v letech 1708 – 1712, k němuž došlo na základě patentu císaře Josefa I. ze dne 25. května 1708. Podle tohoto patentu měly být zaznamenány „všechny silnice a mýta pro potřebu země a bezpečnost cestujících.“ Podle Müllerova plánu měl být každý moravský kraj, kterých bylo šest, zmapován samostatně. Z těchto krajských map měla být sestavena celková mapa Moravy. Konečná revize map byla provedena roku 1716 a ještě tentýž rok byly podklady pro rytinu předány brněnskému rytci Janu Kryštofovi Leidigovi.

Z topografického hlediska Müllerova mapa obsahuje všechna sídliště, která jsou označena smluvenými značkami. Silniční síť mapy je velmi řídká, hlavní trasy vycházejí z Brna čtyřmi směry, které se dále větví. Pro kresbu terénu Müller použil pahorkové metody s osvětlením od západu. U horopisu je názvosloví používáno málokde, pojmenovány jsou významné vrcholy.