Zobrazují se příspěvky se štítkemČesko. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemČesko. Zobrazit všechny příspěvky

Pexeso Pohádková místa - známá místa v Čechách a na Moravě

Vědomostní pexeso Pohádková místa nabízí Albi. Zaměřuje se na místa, v nichž byly točeny filmové pohádky. Kartičky pexesa jsou z dobrého tvrdého papíru.

Po nákupu si přečtěte návod k použití: "Vědomostní pexeso obsahuje 48 kartiček, tj. 24 párů. Kartičky zamíchejte a rozložte lícem dolů, abyste neznali jejich rozložení. Postupně otáčejte po dvou kartičkách lícem vzhůru. Najdete-li kartičky patřící k sobě, odeberte je a otáčejte znovu. Hledejte informace, které k sobě patří. Nejste-li si jistí, zda jste je našli, zkontrolujte si čísla na kartičkách, jež musí být shodná. Případně kartičky přiložte k sobě a hned zjistíte, vytvoří-li vám jeden obrázek. Nepatří-li kartičky k sobě, otočte je zpět lícem dolů a ve hře pokračuje další hráč. Vyhrává hráč s největším počtem párů kartiček."

Postup je jasný. Znáte jej. Hledáte informace, které k sobě patří. Pexeso je zpracováno pěkně. Fotografické obrázky hradů a zámků, a také jiných prostředí - mlýn, skanzen, městské hradby, skály, park, vodopád.

Nabízí se zakoupit další krabičku s pexesem jako hezký dárek. Jednu věc však bylo třeba neodkladně udělat. Kromě jména režiséra a roku natočení pohádky téměř u všech dvojic kartiček jedna kartička, většinou ta druhá, nese vytištěnu zjednodušenou nebo nesprávnou informaci o místu, kde se točilo. Kartičky se často dají, aby se složil celý obraz, položit vedle sebe, často některé obraz vytvoří, jen když se umístí nad sebe. Je na nich až na tři případy vytištěno slovo Česko, což ale, když byla pohádka natočena na Moravě, nikdy není pravda. Většina dvojic zachycuje místa v Čechách (sedumnáct případů). Těm se v posledních letech říká často Česko. Budiž, když to chtějí ... Ve třech případech se jedná o místa v zahraničí: v Německu, na Slovensku a na Islandu. Morava je zastoupena čtyřikrát. Trochu málo, ale co naplat. Pohádky se zřejmě ponejvíce točí v Čechách. Je to určitě blíž k Barrandovským ateliérům. Kdo by z Prahy cestoval na Moravu?

Čechy:

1) Hrad Kašperk *** Česko = Čechy = Czechia - Anděl Páně

2) Čert ví proč - Rybník Harasov *** Česko = Čechy = Czechia

5) Honza málem králem - Hrad Křivoklát *** Česko = Čechy = Czechia

6) Harfenice - vytesané hlavy *** Česko = Čechy = Czechia - Láska rohatá

7) Lotrando a Zubejda - Hrad Zvíkov *** Česko = Čechy = Czechia

8) Malá mořská víla - Prachovské skály *** Česko = Čechy = Czechia

11) Dolský mlýn *** Česko = Čechy = Czechia - Peklo s princeznou

12) Zámek Ploskovice *** Česko = Čechy = Czechia - Princ a Večernice

13) Hrad Kokořín *** Česko = Čechy = Czechia - Princezna se zlatou hvězdou na čele

14) Princezna ze mlejna - Zámek Dobříš *** Česko = Čechy = Czechia

15) Panská skála *** Česko = Čechy = Czechia - Pyšná princezna

16) Průhonický zámek a park *** Česko = Čechy = Czechia - S čerty nejsou žerty

18) Třetí princ - Adršpašsko-teplické skály *** Česko = Čechy = Czechia

19) Tři bratři - Zámek Hluboká nad Vltavou *** Česko = Čechy = Czechia

21) Hradby Nymburk *** Česko = Čechy = Czechia - Tři veteráni

22) Zlatovláska - Zámek Červená Lhota *** Česko = Čechy = Czechia

24) Zámek Žleby *** Česko = Čechy = Czechia - Královský slib

Provedená úprava: za rovnítko ke slovu Česko připsáno slovo stejného významu, tj. Čechy. Pokud budete mít chuť, a dost místa ke psaní, dopište si za další rovnítko Czechia. Další oblíbené slovo stejného významu ke slovům Česko a Čechy. Známé je také Bohemia. Můžete si vybrat, které se vám více líbí. Oba výrazy odkazují k latině. Morava to má v tomto jednodušší. Další možností by bylo přidat si tam Böhmen a pro Moravu zase Mähren. Záleží to na vás. pamatujte ale, že to hlavní je zahrát si pexeso. :-) 

Jedná-li se o Moravu, slovo Česko se přeškrtne.

Morava:

4) Skanzen Rožnov pod Radhoštěm *** Morava = Moravia - Dvanáct měsíčků

9) Zámek Vranov nad Dyjí *** Morava = Moravia - Nesmrtelná teta

10) O statečném kováři - Sirotčí hrad *** Morava = Moravia

23) O princezně Jasněnce a létajícím ševci - Hrad Bouzov *** Morava = Moravia

Provedená úprava: slovo Česko škrtnuto, vedle napsán název země, v níž se natáčelo, tj. Morava. Pokud budete mít chuť, a dost místa ke psaní, dopište si za další rovnítko Moravia.

Blízké i vzdálené zahraničí:

3) Vodopád Dettifoss *** Island - Dešťová víla 

17) Zámek Bojnice *** Slovensko - Šíleně smutná princezna

20) Zámek Moritzburg *** Německo - Tři oříšky pro Popelku

Plakát Jakou máš národnost? Moravskou národnost - Zdravíčko. Sčítání lidu. Morava je moja zem. Já mám jasno

V příspěvku zaměřujícím se na nadcházející sčítání lidu z 13. března 2021 Pro svou vlast se přihlaste k moravské národnosti MUDr. Ctirad Musil (předseda strany Moravané, která podle všeho nechala vyrobit více různě vypadajících plakátů ke sčítání: „Čím víc občanů se přihlásí k moravské národnosti, tím větší šance bude k obnově územně správní identity Moravy.“) nechal zveřejnit text ke sčítání lidu 2021.

Doplnil jej obrázkem v docela malém rozlišení (to, co vidíte, je skutečná velikost toho obrázku) s nástěnkou, na níž je umístěn plakát Jakou máš národnost? s odpovědí Moravskou národnost! Osoba u něj stojící je zřejmě Ctirad Musil. Výrazným motivem sdělení je emblém moravská orlice.

Vedle plakátu iniciativy Morava1918, který je nyní rozšiřován po Moravě, je toto další příklad plakátu vyslovujícího se pro uvedení moravské národnosti obyvateli Moravy. Pokud tedy kdokoli chce a nevyužil by nabídky iniciativy Morava1918 pomoci s rozšířením již vytištěných plakátů s jednoduchým sdělením k moravské národnosti a moravskému jazyku.

14. března 2021 informovala stránka Morava1918, že "nejen KAŽDÁ DĚDINA SE POČÍTÁ, ale také každé město. Nad rámec původního záměru kampaně, totiž přinést informaci o možnosti hlásit se k moravské národnosti a jazyku do každé dědiny, se díky darům řady dobrovolníků nebo celých spolků sdružených v Moravském kulatém stolu podařilo zajistit placený výlep na maximálním počtu míst v následujících městech: Brno, Olomouc, Jihlava, Opava, Prostějov, Přerov, Břeclav, Kroměříž, Hradiště, Vyškov a v mnoha menších. Řádově tisíc plakátů v těchto městech zasáhne nejen asi milion jejich obyvatel, ale spolu s lidmi dojíždějícími za prací takřka polovinu populace Moravy. Velký dík všem sponzorům této akce! A možnost pomoci i pro ty, kdo tak ještě neučinili, protože nevěděli jak - na účet 1031819662 / 6100 je možno stále posílat příspěvky na kampaň, prosíme o uvedení variabilního symbolu 1918 a zprávy pro příjemce ve znění "sčítání". Předem děkujeme za pomoc i za SDÍLENÍ!".

Leták Každá dědina se počítá. Pokrytí moravského území dosud přihlášenými
dobrovolníky. Přihlásili se, aby pomohli s rozšířením letáku na Moravě; mapou
zobrazené údaje mají platnost k 15. 3. 2021 (mapová služba Google My Maps).

Otázkou ale je, na jaký plakát(y) takto svými pár kačkami tentokrát přispějete? Zeptáte se majitele účtu předem, protože "abychom si rozuměli"? Tady ukazují čerstvé snímky z Brna, že se vylepuje plakát iniciativy Morava 1918. Na stránkách Zprávy z Moravy byl 16. března 2021 uveřejněn článek Napište si moravskou národnost, vyzývají plakáty po celé Moravě. Kdo za tím stojí?. Koordinátor informační kampaně Jiří Novotný uvedl: “Jedno z nejvíce pozitivních zjištění této kampaně bylo, že opravdu hodně lidí je skutečně zapálených pro Moravu. Od okamžiku vyhlášení záměru kampaně se dobrovolníci hlásili takřka denně.”, “Mimochodem, projel jsem při kampani Moravu křížem krážem a musím říct, že práce byla skutečně odvedena, že to nebyla nějaká parta hurápatriotů. Ti lidé, ať studenti, důchodci, manuálně pracující nebo akademici a úředníci, prostě vzali auta, sponkovačky či lepidlo a jeli.”.

Na Facebook stránce Chcu aby na mojí radnici vlála moravská vlajka mezi aktuální záplavou obrázků (i recyklovaných retuší z dřívějška) ve žlutočervených barvách stran a hnutí, jaké používají Moravané, Moravské zemské hnutí, Moravská národní obec, Morava 1918 (?), sloučených například se záběrem sněmovního sálu v budově bývalé zemské sněmovny v Brně (to je oblíbený motiv), tedy takto pojaté orlice a bikolóry, kde už vidíme úmysl podsunout při každé příložitosti tyto symboly jako dnešní symboly moravské země, aniž by pro to byla opora v zákonu o státních symbolech České republiky, nacházíme mimo jiné i fotografii zastávky v Brně, kde se na nás zpoza skla usmívá člen MZH Pavel Trčala (před koncem roku, 28. prosince 2020 vystoupil v pořadu Českého rozhlasu Brno Apetýt, jehož přepis, aby měl záznam dopad i později, jsme přinesli, protože moravanství je o lidech, co zde žijí, a jimž se tu líbí; není jen o symbolech, ty jsou věcí jasnou, vysvětlenou). Sdělení plakátu je, když pomineme popsanou bikolóru se znakem, toto: Nejsu Čech. Při sčítání lidu uvedu moravskou národnost.

Příspěvek z 13. března doprovází text: "Od 27. března 2021 bude probíhat sčítání lidu. Je důležité, aby lidé na Moravě věděli, že mohou uvést moravskou národnost." Dobře, s tím souhlasíme. A k zobrazené fotografii, která je, jak teď již víme, další iniciativou kromě jiného informující o nadcházejícím sčítání lidu, doplňuje: "Obyvatelé Brna projíždějící přes Vaňkovo náměstí se to mohou dozvědět díky plakátu u zastávky trolejbusu. Máme k dispozici i menší plakáty.". 

Zleva doprava jde pruh se žlutočervenou bikolórou s červenožlutě (případně žlutočerveně) šachovanou orlicí s červeným jazykem, žlutou korunou a zbrojí v modrém poli štítu umístěnou uprostřed.

Pavel Trčala je vícekrát citován v článku z 16. března na stránkách Zprávy z Moravy odkazovaném výše: “Vážím si každé, i anonymní, snahy upozornit na důležitost přihlášení se k moravské národnosti. Cílem každé moravské kampaně by ale mělo být představit lidi, kteří Moravě chtějí pomoci.”, “Hledáme všechny, kteří se nestydí za svou moravskou národnost a jsou připraveni jít také s kůží na trh. Budeme také vděční těm, kteří sice raději zůstanou anonymní, ale pomohou nám třeba s distribucí letáků.” a vzpomíná i Moravského trolla, kteroužto přezdívku spojuje se Ctiradem Musilem: “Jsem přesvědčen, že pan Musil k tomu má nějaký důvod, ale věřím, že vhodnější by pro něj byla vizualizace, na které by byla jeho tvář a jeho reálné jméno. Osobně nemám rád přezdívky a myslím si, že lidé by měli vystupovat pod svými jmény. Nebojme se jít s kůží na trh”, viz dále.

Vůbec, Pavel Trčala v citovaném článku na elektronickém papíru dostává hodně prostoru, což předpokládá i dobré vztahy s redaktorem: “Moravská svébytnost nyní zažívá jedno z nejtěžších období za tisíc let, a proto propagace moravské národnosti vyžaduje nejen pragmatické sdělení, ale i příběh, srdce a hlavně pravdu. A pravda je, že nejsme Češi,” Podle Pavla Trčaly si lidé velmi často pletou státní příslušnost a národnost a seznamuje se svým názorem: “Moravan nemůže být zároveň Čechem, snad kromě případu, kdy by měl maminku z Brna, tatínka z Pardubic a vyrůstal by napůl v Letovicích a napůl v Litomyšli. Já osobně mám maminku z Valašska, tatínka z Brna, kde jsem vyrůstal, a moje národnost je tedy moravská,” vysvětluje Pavel Trčala. “Češi a Moravané mohou žít v přátelství, ale je dlouhodobě neudržitelné, aby se Češi snažili Moravanům diktovat, že jsou Češi,” myslí si tvář kampaně “Nejsu Čech”.

V diskuzi na Chcu aby... se u příspěvku, jehož pozadí bylo v předchozích odstavcích tak obšírně rozvedeno, se opět objevuje dotaz téma pozorně sledujícího občana: "Můžu se zeptat, jakou má toto umělé vymezování se proti Čechám smysl? Já jsem Moravák, celý život žiju na Moravě a stejně si myslím, že moravská národnost neexistuje, stejně jako moravský jazyk. Nebo mi chcete tvrdit, že kamarádi a příbuzní z Čech jsou cizinci?". Na tento a podobný zájem o věc se pak tazatelům na stránkách dostává nejrůznějších odpovědí. Jsou lidé, kteří tvrdí, že mají moravskou národnost uvedenu na vysvědčení, a nemusí jim být zas tolik let. V 90. letech 20. století, pokud jste se snadno nenechali paní učitelkou přesvědčit, že budete v kolektivu za exota, když budete trvat na tom, aby byla uvedena na vysvědčení jiná než česká národnost, tak jste ji tam mohli mít.

Plakáty ke sčítání lidu, domů a bytů 2021 - vylepeno v Jihlavě

K obrázku plakátu na nástěnce úplně nahoře s výraznějším textem Co je Česko? Nebuď Čechem druhé kategorie! Přihlas se k moravské národnosti! Sčítání lidu 2021, v jehož dolním pravém rohu je podepsán Moravský troll. Snaží se postihnout otázku daní a co se s nimi dělá, a tím vyvolat odezvu ve směru, který sleduje. Na každého působí sdělení jinak. Někdo řekne "Tak se to dělá." Je výrazné. Jistě. O co v něm ale jde? Na základě toho, že žijeme na Moravě třeba o to, abychom se "nerozplynuli" ve "velkých Čechách"?

Vyvolávání představy Čecha druhé kategorie ale není zrovna lákavá představa a v Jihlavě ani jinde pro všechny lidi nemusí být tím pravým důvodem, proč se přihlásit k moravské národnosti (pro účel statistiky). Co když některé něco ze zvoleného způsobu vyjadřování odradí? Tam v Jihlavě při zemské hranici hned vedle Čech nejsou zrovna tím nejvýchodněji položeným moravským sídlem: "ó ty hrůzo"? :-) Jak to sdělení na ně asi tak zapůsobí? Plakát byl ovšem vylepen na více místech - podle zpráv třeba v Bystřici nad Pernštejnem, vidíme článek s obrázkem, jehož součástí je název Malá Morávka.

To je tak, není na světě ten, kdo by se zavděčil všem. A tak pro někoho je plakátová výzva ke sčítání "moravský jazyk" zásadaní krok vpřed, pro druhého je to prostá lež. Na rozdíl od teoretické možnosti "moravský národ". Takto naladěn žlutočervené barvy na plakátu takový jedinec nebere jako náhodu - ani náhodou. :-) Vrstvené mapky bere jako nástin historického vývoje, který se mu nejpozději počínaje rokem 1938 nelíbí - postupné zmenšování rozsahu státu, oslabování společenství z těch a oněch příčin. Je tak, jako část našich spoluobčanů, přistoupit z vlastních důvodů na hru zvanou Česko: "Na otázku v hranicích ČR "Je tohle Česko?" Odpovídám, ano, toto je "Česko"! Stejně, jako před rokem 1918 označení "Rakousko" zahrnovalo i Moravu, Čechy, Štýrsko, Korutany atd. Na mapku Čech s výkřikem "Toto je Česko" odpovídám, mýlíte se, nebo spíše žluto-červeně lžete! To jsou Čechy! Tak jako před rokem 1918, kdy se též rozlišovalo označení Rakousko (pro celé soustátí) a Rakousy! Tj. Horní nebo Dolní příslušná německy mluvící země onoho císařství." Je to taková jazyková válka, jinak též komedie plná omylů. A jedinečných zájmů a postojů při tom všem "boji o zrno", který ani pořádně nezačal, ani neskončil.

Na stránce Chcu aby ... 19. března 2021 zveřejnili obrázek s vyjádřením předsedy Moravské národní obce Jaroslava Krábka a používané argumenty, které se vyslovují pro národnost moravskou a zdůvodňují jazyk moravský: "Sčítání lidu - Moravská národnost a moravský jazyk". Na překlep v závěru "moravskočtina" (myšleno moravskočeština jako označení do dvojice k českomoravštině) byl v diskuzi pod příspěvkem již upozorněn, a tak se dá očekávat, že obrázek dozná brzy změny. A tak jen dodejme, že v textu je místo, kde má být místo jenž použit tvar "jejž" (4. pár: koho - co).

Vysvětlení, proč byl text zveřejněn: "Někteří se ptají, k čemu je dobré přihlásit
se k moravské národnosti, a co že to je ten moravský jazyk. Je to naše tisícileté
dědictví, které máme povinnost udržet. Tady je stručná odpověď."

Pozadí elektronického "letáku" je barevně neutrální. Před sčítáním se postupuje opatrně. :-) Můžeme si všimnout prostředků, jimiž je odůvodňováno zapsání moravského jazyka, které spočívají na tradici a vlastním rozhodnutí. Příjemce poselství má tedy z jakéhokoli důvodu tento nebo podobný zájem a je ochoten jej předestřeným způsobem pro účel statistiky uplatnit, ačkoli se s některými v textu zahrnutými závěry ohledně toho, jak se co vnímalo a dnes vnímá, nemusí souhlasit, nebo je mu to šumák, jak uvažují jiní (chtějí, aby uvažoval - dávají návod, jak by mohl o věcech přemýšlet;nauka o vymezení národů a jazyků v té které době a nově podle potřeby opět jinak). Popsaná cesta je způsobem, snahou výklad věcí změnit, jak vést tyto věci od "pěti k desíti", jelikož jiný přístup má desítky posledních let slušný náskok. Příspěvek Jaroslava Krábka je představou mající za cíl udržet společenství ve stavu, kdy bude prospívat a rozvíjet se. On i ten "agresivní český nacionalismus konce 19. století", se kterým se v textu operuje měl v dobových souvislostech své místo, a nebyl sám. Ale na to je text přepsaný níže jednak krátký, než aby obsahoval něco jiného, než co sleduje, a jednak v něm jde o jinou věc, než aby poskytoval cenné místo obhajobě jiného než moravského "nacionalismu" a povzbuzení jeho schopnosti zachovat v myslích lidí, že žijí na Moravě, neboli má vést k lásce k vlasti, kam až oko dohlédne. :-)

Přepis s vyznačenými opravami překlepu a gramatické chyby: "Sčítání lidu - Moravská národnost a moravský jazyk

Sčítání lidu je státem organizovaná akce, a jako jedna z mála nám umožňuje přihlásit se k naší národnosti a zvolit si i pojmenování svého rodného jazyka. Je proto důležité oslovit co nejvíce našich spoluobčanů, aby si tuto možnost i velký význam jejího poselství uvědomili a využili ji.

Původní vnímání novodobých národů, na kterých byla vystavěna Evropa 20. století, bylo založeno na nacionální doktríně z 19. století, která národ viděla v podobě nepřetržité historické linie - "Národa jako díla božího", do kterého se člověk rodí a jejž lze definovat podle vnějších znaků. Zkušenost z reality 20. století vedla nejen k odmítnutí nacionalismu a nacionální doktríny, ale ověřila i skutečnost, že národ nelze objektivně definovat podle vnějších znaků. Moderní národ je proto v současnosti vnímán jako společenství obyvatel určité země, aktivně se hlásící k této zemi, k její kultuře a historii. Do takového národa se člověk nerodí, jeho součástí se vědomě stává. Současný moderní národ je tedy definován vědomým rozhodnutím jeho příslušníků se do něj přihlásit. Je tedy logické a oprávněné považovat se za Moravany. Máme svoji zemi s více než tisíciletou historií, svébytnou kulturu a ke svému národu se hlásíme.

Jazyk, jako jeden ze základních projevů národní kultury je i jedním z jeho pilířů. Jazyk na Moravě se po staletí vyvíjel ve styku s jazykem Čech. Jejich blízkost vyústila ve společnou spisovnou formu, na které postupně pracovali vzdělanci obou zemí. Společným vrcholem se stala tzv. "kraličtina", jazyk Bible, vzniklé na počátku 17. století v moravských Kralicích. Ta je základem i současného spisovného jazyka obou zemí. Tento jazyk byl téměř do konce 19. století znám jako moravština na Moravě a čeština v Čechách. Teprve nastupující agresivní český nacionalismus konce 19. století postupně přejmenoval vše původně moravské na české. Odlišnou v obou zemích dodnes zůstává používaná hovorová řeč. Její rozdíly jsou dány odlišnou charakteristikou moravských nářečí oproti českým, ale především odlišnou melodikou řeči. Moravská melodika známá z moravských lidových písní a proslavená dílem Leoše Janáčka je natolik specifická a zcela odlišná od té české, že má charakteristický odraz i v používané hovorové řeči.

Pojmenování jazyka je čistě politickou záležitostí, o čemž svědčí čtyři kodifikované názvy OSN pro srbochorvatštinu, proto je oprávněné nazývat naši řeč moravštinou. Společnou spisovnou formu českomoravštinou, případně moravskočtinou. Zúžení názvu na češtinu by znamenalo souhlasit s krádeží kulturního odkazu našich předků.

Jaroslav Krávek, Moravská národní obec
".

Plakátů vydaných pod značkou Moravský troll je víc, ačkoli všechny grafiky vyfoceny v terénu, nemáme.

Moravskoslezský deník 16. března zveřejnil článek Jsou Moravané Čechy druhé kategorie? Kampaň za národnost běží i ve Slezsku. V jeho galerii vedle diskutovaného plakátu výše naleznete další příklady výzvy "Nebuď Čechem druhé kategorie! Přihlas se k moravské národnosti! Sčítání lidu 2021", podepsán Moravský troll s tou variací této "blbé hry" na city, že Českou republiku na něm vidíme rozdělenu na dvě části západní a východní - pro účel sdělení jsou to jednoduše Nadčeši/Podčeši.

To přece Čechům na Moravě radost v žádném případě neudělá, akorát je to nase... Logicky, představte si v mapce napsáno v opačném uspořádání Nadmoravané/Podmoravané - to přece nedává smysl, jak by řekl jistý vědec. Je vůbec možné, aby všechny tři zkoumané plakáty táhla jedna osoba? - zaspekulujme si, že to si možná žádá spolupráci více lidí. Každý nechť se zamyslí nad tím, co je pravda na takto pojatém vyjádření? Připomeňme jednu věc, s níž se operuje: můžete se rozhodnout vyplnit dotazník podle sebe, je to vaše svoboda. To se používá jako argument, když jde Moravanům o to seznámit čtenáře s tím, co by tak mohli udělat, když by chtěli, protože to pak má mít mimo jiné dopad na to, na co jdou do společné pokladničky vybrané penízky. Jsme ve svobodné zemi, proto nefňukejme.

Plakát přitáhl pozornost novináře Ivana Motýla, jehož náhled na věc, v němž se strefuje do "moravského nacionalismu", je vyjádřen již v názvu příspěvku, který vydala 23. března 2021 stránka CNN Prima News: Čechistan a Nadčeši aneb Jak moravští nacionalisté zneužívají sčítání lidu. Ivan Motýl hned zkraje z obsahu tohoto a podobných plakátů vyvozuje, že "programovým cílem politické strany Moravané je federalizace země a vytvoření Moravské Federativní Republiky. Kampaň Moravanů před nadcházejícím sčítáním lidu je proto bojovná až separatistická, letáky strany třeba českou část republiky označují jako Čechistan a její obyvatele za Nadčechy, zatímco na Moravě žijí utlačovaní Podčeši. Sčítání lidu to podle strany může změnit, když se obyvatelé Moravy přihlásí k moravské národnosti a moravskému jazyku.". Tímto mixem hledí snížit pocit správnosti u těch Moravanů, kteří ve sčítacím formuláři hodlají vyplnit moravskou národnost, potažmo moravský jazyk. A u ostatních čtenářů? Dobré na tom všem je, že buď jak buď, pořád se vzájemně potřebujeme. A i kdyby vzájemná domluva selhala, "jak podle některých napsal Václav Bolemír Nebeský "Ještě slunce nezašlo, aby zase nevyšlo.". :-)

Ivan Motýl v článku mimo jiné píše: „Do dobrovolné kolonky může občan České republiky napsat národnost dle uvážení. A to dokonce hned dvě, aby nemusel uvádět původ pouze po jednom z rodičů. Sčítání lidu umožňuje i zápis moravské, či dokonce slezské národnosti, je to však pouze formální akt. Slezané ani Moravané totiž nejsou uznáni za národnostní menšinu, tudíž nemohou mít menšinová práva jako jiná etnika.“. Jako Moravan se opravdu necítím jako menšina.

Jsou různé možnosti, jak dělat věci správně a jednou z nich je považovat se za Čecha, kdekoli, když se vám to hodí, i když žijete na Moravě. Uděláte si to přátelé, Moravané, jak vám to bude vyhovovat. Mysleme přece kladně. Koneckonců jediné, co platí, když se bavíme o vzájemných vztazích mezi lidmi, je: miluj bližního svého jako sebe samého. Jiná věc je, aby nám poněkud nepřeskočilo z přívalu, kterým se nám v některých oblastech systémově tlačí do hlav, že Morava je Česko. Vezměte si třeba způsob poznačování původu knih v knihovnických systémech. Metodika k tomu je, jakž by byla zdělána podle úvah Vladimíra Železného, někdejšího ředitele televize Nova, s tím jeho heslem, za jeho svého času ředitelování, a i pak, když se poprvé ucházel o místo v senátu "Čechy, Morava, Slezsko - to je naše Česko". Pro něj a jemu podobné i nepodobné. Doma můžete používat systém vlastní. Stále platí, že ano. Opakuje se znovu: uděláme si to, jak nám to bude vyhovovat. Pánové a dámy, jsme v duchu svobodní.

Malíř Zdeněk Pírek ve videu říká: "Zdravíčko. Sčítání lidu. Morava je moja zem. Já mám jasno.". 

Velehradská bazilika

Slovy vyjadřujícími záměr další občanské iniciativy Morava, naše krásná zem, jež si dala za cíl šířit vědomí o Moravě a upozorňovat na to, že v moravské části České republiky žijí už dlouho Moravané, se stala slova písně „Ta jižní Morava je jistě krásná zem“/„Morava, naše krásná zem“/„Morava je jistě krásná zem“/„Morava krásná zem“. Pohnutkou se pro signatáře iniciativy stalo sčítání lidu, domů a bytů 2021. To je tu opět po deseti letech a začne za pár dní.

Zemské členění České republiky

Jako občané České republiky, která je svrchovaný a demokratický právní stát vzniklý z Čech, Moravy a Slezska, se hlásíme k moravské národnosti, jelikož Ústava České republiky Moravu uznává.

Občané, kteří zde žijí, mají právo se s tímto územím ztotožnit a přihlásit se k moravské národnosti v rámci probíhajícího sčítání lidu.

Národnost nám nemůže být vnucena ani jakkoliv určena. Pro příslušnost ke konkrétní národnosti se každý rozhoduje sám projevem své svobodné vůle v rámci sčítání lidu.

My se proto s vědomím moravské historie, tradice a odkazu našich předků hrdě hlásíme k moravské národnosti.

Pavel Trčala v pořadu Českého rozhlasu Brno Apetýt 28. prosince 2020

Recesista i lektor lyžování a bojovník za sjezdovku v Brně Pavel Trčala v pořadu Apetýt Českého rozhlasu Brno (odvysílán 28. prosince 2020 od 11:04; odkaz na záznam: Host Apetýtu: Pavel Trčala) říká, že jeho srdce bije pro Moravu. Řeč tak byla i o Moravě, kterou máme všichni rádi. Všichni jsme rádi za to, a že jsme jej mohli slyšet v rozhlase v pořadu s Jarkou Vykoupilovou tak pěkně mluvit. Velice nás to těší. :-)

Přinášíme (z odposlechu živého vysílání) přepis části rozhovoru v době kolem půl dvanácté, v němž se vyjadřuje mimo jiné k svého času využití ploch reklamních poutačů u dopravních cest, vyznačení moravskočeské zemské hranice nápisy namalovanými na vozovkách (a následně tabulemi), k tlaku vycházejícímu z Prahy ohledně změny myšlení a jazyka Čechů a Moravanů, a dále k možnostem vystoupit v českých a moravských rádiích.

Jarka Vykoupilová (od 24:55 záznamu): "Můj dnešní host Pavel Trčala se mi přiznal, že každý narozeninový den rok co rok musí v jeden den stihnout sníh i vodu, tedy svézt se na obém. Tak tomu říkám velmi originální dárek a oslava narození. Proč ne. Chtěla jsem vás posluchači vzít na hranici českomoravskou. Proč je pro vás tohleto historické rozdělení Pavle tak důležité, a proč vlastně ho zviditelňujete  třeba tím, že jste ho nedávno obtáhl do slova a do písmene na silnicích, které jím vedou, aby bylo vidět. Co za tím je."

Pavel Trčala: "Děkuju za otázku. Určitě jsem je neobtáhl jenom já, to, to, to by bylo neférové. Byli, byli jsme celá parta. Jsme nadšenci pro moravskou věc. Vždycky vymyslíme něco, jak tu naši krásnou moravskou zemi zachránit. A před pár lety jsme udělali, jsem měl takový nápad, když byly ty nelegální billboardy, jestli si pamatujete, kolem cest, tak se všude přelepovaly vlajkou České republiky."

Jarka Vykoupilová: "Ano, ano."

Pavel Trčala: "Tak jsem vymyslel, že je přelepíme moravskou vlajkou, když už jsou nelegální. Což teda bylo super, to mělo úspěch. A letos náš kamarád Ondra Mlejnek, kterého moc zdravím, určitě poslouchá, tak vymyslel, že bychom 30. dubna, když se po vesnicích píšou různé nevyřčené pravdy, jak se říká, tak že bychom pravdivě vyznačili hranici tam, kde opravdu je. A, no a já jsem měl takový zlepšovák, protože když jsem cestoval ve Spojených státech, tak jsem viděl takovou hranici mezi a Kanadou a USA, a tam byla čára a bylo to tam pěkně jakoby napsáno, z každé strany."

Jarka Vykoupilová: "Z každé strany. Viděla jsem fotografie."

Pavel Trčala: "A já jsem, já vždycky říkám, že nic není náhoda, je to Boží prozřetelnost, prostě jel jsem kolem cestářů, tak jsem se jich ptal, jak to dělají, a jak jsou ty nápisy velké, a mně dovolili, abych to změřil, a všecko, poradili mně, jak to máme udělat, že nemáme stříkat, že máme použít váleček. Tak jsme byli nachystaní, sehnali jsme super barvu a udělali jsme to fakt profi. Jo, byli jsme tři týmy. Každý tým měl jednu část."

Jarka Vykoupilová: "Ano."

Pavel Trčala: "Dva kamarádi měli jakoby tu část Jižní Čechy-Morava. My jsme měli tu část, řekněme, Vysočina."

Jarka Vykoupilová: "Ano"

Pavel Trčala: "A další dva měli Svitavsko. My jsme prostě udělali čáru tam, kde ta čára je. To znamená tam, kde jsou dokonce i ty kameny. Tam jsou hraniční kameny, dodnes."

Jarka Vykoupilová: "Ano. Hraniční kameny."

Pavel Trčala: "No, proč, no. Hlavně, to už jsem zmínil, jako beran máte smysl pro spravedlnost. Chcete, aby to bylo spravedlivé. A mně osobně tedy připadne strašně nespravedlivé, když se Česká republika nazývá jako Čechy. A víte, že se to děje každý den. Děje se to zejména v médiích, které jsou v Praze. Protože většina našich médií je v Praze. Bohužel ta situace je extrémně tristní, už v tom například, že když půjdu do rozhovoru do rozhlasu, nebo do jakéhokoliv rádia vlastně, tak v Brně můžu jít do rozhlasu jenom, jenom do Českého rozhlasu Brno, protože ostatní brněnská rádia už vlastně nejsou brněnská. Existuje už jenom jedno, vlastně komerční rádio. Tam tolik rozhovorů nebývá. No a, už to, že ten Český rozhlas Brno, jak máte znělku Český rozhlas Brno, rozhlas vaší Moravy, to je vlastně absurdní, že jo, protože ten rozhlas je moravský, že jo. Ten rozhlas je placený z peněz moravských poplatníků, pracují v něm moravští redaktoři.  A je to takové smutné, je to takové smutné. A nejsmutnější na tom je to, že vlastně, když tisíckrát opakujete tu lež, tak se to potom stane pravdou. A když ty děti a mládež slyší v těch komerčních rádiích nebo na komerční televizi, že vlastně bydlí v Čechách, tak oni si potom myslí, že Brno je v Čechách, že jo. A jedna věc která, tedy kterou bych chtěl omluvit aspoň trošku, jestli se to dá, ty redaktory v Praze, je to, že oni si dokonce někteří myslí, že Česká republika jsou jako Čechy a Morava je jakoby jeden region v Čechách. To je samozřejmě úplně geografický protimluv, že jo. To, to tak není. Morava je krásná svébytná historická země, která má dané hranice, logicky řekou Moravou, víceméně, někde se to liší třeba o deset kilometrů, ale tam, kam teče řeka Morava, je Morava. A takovou hranici tady nemáme v Evropě vlastně skoro nikde. Ta hranice je tisíc let víceméně pořád stejná a nikdy jako nebyla porušena, až teď v poslední době. A nerad to říkám, ale víte, že nebyla porušena ani za první republiky ani za protektorátu, a nebyla porušena potom za socialismu. Ze začátku ano, ale potom i ten kraj Severomoravský a Jihomoravský víceméně respektoval tu zemskou hranici. No a pro nás je asi nejdůležitější to, aby prostě lidi věděli, kde ta hranice je. Že prostě tady je Morava, a tam za Jihlavou jsou Čechy. A můžeme se kamarádit, jsme prostě, všichni žijeme v České republice. Máme tam kamarády, jistě i příbuzné. Všechno by mělo být přátelské. Ale bylo by moc pěkné, kdyby se neříkalo, že žijeme tady v Brně v Čechách."

Jarka Vykoupilová: "Takže s respektem, nikdo není lepší nebo horší. Všichni jsme vlastně na jakési jedné lodi, ale je dobré tedy vědět, kde máme i historisky danou tu hranici."

Barvy moravské orlice. Moravské barvy. Moravská trikolóra

Otevřený dopis Michala Sandra z Prahy vyjadřující kladný postoj k Čechám, Moravě a Slezsku

Následující dopis obsahující ovšem v prvním i ve druhém odstavci kromě jiného také některé jinak dále nedoložené domněnky (viz ti "komisaři", kterým by to člověk věru nepřičítal :), a ten "hoax" o patentování toho slova - to by nás tedy zajímalo, kdo by takový patent držel, copak patentový úřad může vydat patent onoho druhu?!), při jejichž čtení čtenář trochu znejistí, byl zveřejněn na stránkách moravskynarod.cz pod názvem Hnusný název Česko.

"Vážení přátelé, FB přátelé a nepřátelé a i naši STRÁŽNÍ ANDĚLÉ.

Po bezvadném víkendu na naší krásné Moravě se chci pozastavit nad pro mne dost HNUSNÝM názvem ČESKO. Nevím jak Vám, ale mně toto slovo je odporné a s dalším cizím názvem naší České republiky CZECHIA je dalším náznakem toho, že komisaři v Evropské unii chtějí úplně zlikvidovat náš název REPUBLIKA a je jim i trnem v očích.

Je to jako prznění „našich“ státních dresů ve fotbale a hokeji, kdy naši zástupci mají na prsou místo našeho znaku státnosti tvora mezi orlicí, slepicí a nějakým mimozemským tvorem.Kdo toto prznění našich státních symbolů vůbec dovoluje? Nebo je to důsledek toho, že se již naše mladá generace nemá ohlížet na naše dějiny a národní hrdost?! Jestliže to je ale v něčem jiném, co se proslýchá mezi našimi občany a opravdu nevím, jestli je to Hooax nebo pravda, že obojí, tedy slovo ĆESKO a znak na „našich“ reprezentačních dresech, jsou PATENTOVANÉ a někdo za ty PASKVILY bere peníze, tak to považuji za ZVRHLOST a IDIOČTINU. S lidmi, kteří kšeftují i s našimi státními znaky a przní je, NECHCI MÍT NIC SPOLEČNÉHO A NIKDY JE NEBUDU BRÁT ZA NAŠE STÁTNÍ SYMBOLY!!!

Jsme stále ČESKOU REPUBLIKOU (v angličtině CZECH REPUBLIC) a naším státním znakem není jen symbol Čechů lev s rozdvojeným ocasem, ale také symboly Moravy a Slezska – dvě různé ORLICE!!

I když jsem Čechem a ještě k tomu Pražákem, stydím se za nynější PRAŽSKÝ CENTRALISMUS a kdyby se hlasovalo o znovuzavedení ZEMSKÉHO USKUPENÍ našeho státu, tedy místo krajů by se náš stát skládal ze zemských útvarů – Čechy, Morava a Slezsko, BYL BYCH 100 % za zemské celky. Neznamená to však, že bych byl za rozpad naší společné republiky, ale jsem za její stmelení. Měli bychom si konečně uvědomit, že mnoho Moravanů bere PRAŽSKÝ A ČESKÝ CENTRALIZMUS za křivdu.

Nechci rozdmychávat ještě větší spory mezi našimi národy, právě naopak. Proto si myslím, že tato otázka NESMÍ BÝT TABU a měly by si všechny naše národy konečně v této otázce udělat pořádek. Vždyť v mnohých případech naše národy jsou propojeny těmi nejhlubšími svazky a to svazky manželskými a partnerskými.

Češi by si konečně měli uvědomit, že Brno, Ostrava, Znojmo a další města a vesnice NEJSOU V ČECHÁCH, ALE NA MORAVĚ A ŽE ČESKÁ REPUBLIKA SE SKLÁDÁ Z ČECH, MORAVY A SLEZSKA!!! To, že jsme byli NEZÁKONNĚ ROZDĚLENI SE SLOVÁKY JE VĚC DALŠÍ A NA VĚTŠÍ A HLUBŠÍ ROZBOR NAŠÍ SPOLEČNÉ SITUACE V NAŠÍ EVROPĚ (nemyslím tím ale diktátorskou Evropskou unii).

Michal Sandr – občan České republiky V Praze dne 4.6.2019 "

Reakcí na tento příspěvek je názor, že:

"Pán se rozčiluje na nesprávném místě - když totéž hrozilo u dresů na Slovensku, parlament okamžitě (byť těsně před mistrovstvím!) zareagoval a vydal novelu zákona, která to prostě zatrhla. Zatímco náš zákon je benevolentní, (zjevně naivně) předpokládá "rozum a cit", tak výsledkem je zpupná kreativita bafuňářů ...

A trapné současné krajské zřízení (totalitní model 1949-60) nepotřebuje vůbec komentáře (druhých politických a dotačních center) ...

Ale popravdě anglický dvouslovný nápis na našem dresu je další absurdní zhůvěřilost ... copak je to u nás úřední řeč - na všech jiných dresech, pokud tam mají jméno země, tak logicky v řeči té země!

Chápu - i to je důsledek celého neštěstí "složitosti" našich státních symbolů (sporům - viz žlutí moravisté), neexistence jednoslovného názvu atd. apod. ... ale má to vůbec nějaké "rozumné" řešení? Pak se nelze ničemu z toho, co se kolem toho všeho děje, divit ..."

Příkladem hezké iniciativy je interpelace Pavla Jelínka, poslance Parlamentu  České republiky za hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), který ve spolupráci s PhDr. Tomášem Skoumalem připravil a přednesl interpelaci na ministra školství mládeže a tělovýchovy, za velký znak na dresech reprezentace. Proč ne (není první ani poslední).
 
"Vážený pane předsedající, Vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, vážený pane ministře. 
 V minulém volebním období se na základě interpelace v parlamentu pokusila paní ministryně školství zvrátit praxi nepoužívání státního znaku na dresech našich reprezentantů. Konkrétně se jedná o zákon č. 352/2001 §3, odst. 1, písm. g) kde se píše – „Velký státní znak: se užívá k zevnímu označení dresu sportovců reprezentujících Českou republiku.“ Bohužel paní ministryně svůj mandát nedokončila a sportovní asociace nadále pokračují v praxi využívání loga místo státního znaku.

Moje otázka zní: Bude ministerstvo i nadále tolerovat nedodržování zákona? Je nutný takový odklon od tradic v naší zemi. Podle podobné logiky by se nemusely velkým státním znakem nadále označovat ani hranice ČR, protože v písm. c) uvedeného zákona je použita shodná formulace a pokud ji nedodržují sportovní asociace, tak proč by jí mely dodržovat jiní.

Sportovci jsou vzorem naší mládeže a pokud naši reprezentanti nebudou prokazovat vlastenecký vztah k našemu státnímu znaku, je to špatný příklad, který negativně působí nejen na mladé lidi."
 
Problém je, že ty svazy (fotbalový, hokejový či jiný) kohokoliv odbudou tím (a na to jsou dávno připravené) , že zákon neříká "musí"!
 
A jak je to u nás s obcházením zákonů - "nikdo" nectí ducha zákona ani Ústavy (totéž se častěji, než je zdrávo, týká moravské vlajky - ač vyplývá ze zákona o státních symbolech a krajů - nerespektuje se 100 %, protože to v zákoně není nikde polopatě napsáno a tak se to obchází) ... 
 
Totéž se řešilo na Slovensku před hokejovým mistrovstvím, kdy ale poslanci okamžitou novelou nařídili užívání státního znaku a tím zabránili slovenskému logu na hrudi.
 
Ale takovou aktivitu aby v ČR pohledal.

Akce Uklízím Moravu - však já ten svůj kousek taky

Jako každý rok jsem vzal igelitový pytel, tentokrát igelitku, a šel projít několik set metrů neoploceného pozemku (ploty být nemusí), abych sebral, co rok laskavě dal. Díky pravidelnosti sběru, vždycky na to dojde někdy už v únoru nebo nejpozději březnu, na ty dary letos stačila igelitka. Prostě, když se dostatečně oteplí a než začne růst tráva, tak se jde. Měl jsem opět štěstí a mohl využít neznámým dobrodincem na místě samém zanechanou dostatečně širokou tašku.


To počínání má výchovnou stránku, jak si myslím. Protože když procházející spoluobčan držící v ruce něco, čeho by se rád zbavil, když kolem sebe nevidí větší bordel, tak často projeví větší zdrženlivost, co se týče obrácení kapes a vysypávání jejich obsahu. Jinou věcí je, že vítr zvláště lehčí předměty unese také. Proto prosím, ačkoli se to nabízí, neobviňujte z nepořádku hned spoluobčany. To zmizení nepůvodních předmětů nepomůže. Pomáhá dobrá vůle, vaše ruce a někdy i nohy.

Nyní to pojímám více vlastenecky. Rozhodl jsem se, že činnost nějak pojmenuji. Takže můžete si zapsat, že se tomu říká "Uklízím Moravu - však já ten svůj kousek taky" nebo jinak "Uklízíme Moravu - však my ten svůj kousek taky". Proti přejmenování nebo pojmenování každému na míru jistě nelze nic namítat. Slyšel jsem také, že je v Čechách podobná akce: "Ukliďme Česko" - tímto zdravíme naše přátele v Čechách. Tito lidé na to mají vyhrazen celý den. Hodlají toho uklidit víc než třeba já nebo vy, a taky často chodí po březích řek, kde se dá očekávat ledasco. Jsou hodní, mnozí z nich přišli uklízet i k nám na Moravu. My se postarejme o tom, co se nám/vám snad urodilo hned za humny.

Proti začátkům, kdy jsem si kladl více otázek, než dostával odpovědí, jsem pokročil. Pochůzku mám tak rád, že mi prostě dělá radost sama o sobě.Vlajku ovšem nechte doma, tedy pokud nevyrazíte ve skupině. V takovém případě byste na čele mohli mít někoho, kdo by ji nesl. Bylo by to hezké, napřed poslat vlajkonoše. Dostal by slavnostní bílé rukavice a jediné, na co by ten den chytal, by byla žerď praporu. :)

Na Moravě je krásně - a čisto.


Co se letos našlo: zbytky plastových sáčků, použité papírové ubrousky, různé střepy, krabičky od cigaret, kelímky, na nedopalky aby si jeden pomalu vzal metlu, obaly od sladkostí, flašky, skleněná lahvička, prázdné plechovky od nezapamatovaných si nápojů. Pokud se týče psích hoven, těch zabalených pro vás v igelitu se nebojte, však na ta nebalená, nechcete-li, nešahejte. :)

Když už se budete tu půlhodinu (každý podle chuti a času) v dobré víře (naladěni, s důvěrou ...) o něco snažit, připomínám, že je dávno známo, proč se lidé zbavují těch nejpěknějších věcí: "Sobě pořádek, sousedovi bordel.". Vy to také děláte z nějakého důvodu. A jen jednou za rok? Jak ten čas letí.


Význam pro akci Uklízím Moravu - však já ten svůj kousek taky/Uklízíme Moravu - však my ten svůj kousek taky má to, že o ní čtete, přemýšlíte, že o ní mluvíte mezi sebou, že do toho jdete a nevracíte se s prázdnou. Tím podporujete toto společensky a přírodě prospěšné počínání. Vyšší formou propagace by mohlo být vytištění osvědčených malých a velkých osvětových letáků (letáčků) a plakátů.

Moravská námořní vlajka

Někdy by vás mohlo napadnout, ať už jste na lodičce nebo lepíte model, se zeptat, jak by mohla nebo měla vypadat námořní vlajka Moravy (nebo v našich podmínkách, kdy jsme ve vnitrozemí také vlajka použitelná při říční a jiné plavbě). Jestli to dává smysl, či jak se zařídit, si ukážeme dále. Prostě něco na projížďky kupříkladu po Novomlýnských nádržích. Když bychom si tedy nevystačili s tím, co už máme.

Moravská bikolóra. 1. polovina 19. století až začátek 20. století

Budeme-li chtít pruhovanou vlajku, můžou nás vedle červeno-bílé bikolóry, která byla užívána jako zemská vlajka již v první polovině 19. století, nejprve napadnout další dvě historicky doložené možnosti - jednak moravská historická trikolóra z 2. poloviny 19. století a začátku 20. století s červeným-bílým-modrým pruhem (ta by se snadno pletla s Holanďany), anebo barvy z téže doby seřazené v pořadí bílá-červená-modrá, jak je zachycují obrazové a textové dokumenty.

Moravská trikolóra. Polovina 19. století až začátek 20. století

Je přitom zajímavé, že bíločervenomodrou trikolóru uvádí Politický kalendář občanský a adresář zemí koruny České na rok (tzv. Batovcův almanach) vydávaný v Praze i poté, co byl v roce 1915 změněn státní znak - v letech 1916, 1917 a 1918. Tato kombinace tří barev je jednoznačná.

Toto všechno je ale podle všeho zbytečná starost a úvaha. Platí tu totéž co pro naši státní vlajku České republiky. Na plavidlech se užívá stejná. Nemáme (jako vnitrozemský stát) zvláštní námořní vlajku, ani obchodní natožpak válečnou, čeleňovou apod., jako je tomu u námořních velmocí. Takže klasicky na zádi (nebo na stěžni) se hodí jen "modrá s orlicí", nebo na zádi (oficiální) vlajka ČR a čeleňová (na přídi) menší "modrá s orlicí" apod.

Vlajka Evropské unie
Vlajka Moravy
Vlajka České republiky

Hezké neoficiální řešení je také to, že se do žerďového rohu modré vlajky Evropské unie (modré pole s dvanácti hvězdami) vloží státní vlajka, jako kanton, ale v takové velikosti, aby nezakrývala hvězdy v kruhu. Taková loď jasně říká, že je z Evropské unie a konkrétního státu ve vnitrozemí. Takovou si někdy nechávají vyrábět námořníci. Je to jako britské vlajky bývalých kolonií, dnes států - Austrálie, Nový Zéland, Tuvalu, Fidži, s britskou vlajkou coby (zmenšeným) tzv. kantonem apod. Viz Seznam vlajek se symbolem Union Jack, tj. vlajkou Spojeného království.

V textu kpt. Ing. Milana Říhy, DiS. Pravidla a zvyky na moři (PDF) se ovšem v kapitolce Nelegální vlajky říká, že je používání toho pro někoho hezkého řešení se státní vlajkou vlepenou do vlajky EU nezákonné.

To je pravda. Víme, že nejde o oficiální (zákonnou) námořní vlajku, ale je to překvapivě žádané a užívané řešení (mající vexilologickou logiku), právě od suchozemských států z EU. V příkladu níže byla vlajka České republiky otočena o devadesát stupňů, protože obyčejné vlepení do žerďového rohu, dalo nějaký výsledek, ale tady se nabízí (zatím nevyzkoušená možnost) natáhnout ji, jako korouhev, odshora až dolů. Jen je třeba myslet na to, že se musí dodržet zákonná délka modrého klínu, aby sahal do poloviny délky vlajky.

Vlajka ČR vložená do žerďového rohu vlajky EU musí být vždy vodorovně, tak jako je vodorovně vlajka EU, nikdy ne vložená, jak to vidíte níže, "na výšku/korouhevně" do žerďového rohu. Také nesmí být příliš těsně (na doraz) u hvězd(y).

Vlajka Evropské unie s vlajkou České republiky v kantonu
- orientovanou svisle: Takto to být nemůže
Vlajka Evropské unie s vlajkou České republiky jako
korouhve umístěné v žerďové části - orientované svisle:
Opět, takto to být nemůže


Jinak připomeňme, že platí, že naše plavidlo pluje (vždy) pod zákonnou vlajkou ČR a navíc může mít (např. čeleňovou či jinde na lodi) i další menší "moravskou" apod. vlajku.

Takovou nezákonnou (neoficiální) námořní vlajkou Moravy by vlastně (díky shodě modré barvy obou listů) byla vlajka EU s moravskou orlicí v žerďovém rohu (nejčestnějším místě). Moravská orlice může být "volně" v žerďovém rohu, ale ve druhém zobrazeném příkladu by se mohla trochu zmenšit, jelikož zde jde příliš "do kraje" listu atd. 

Po zpozorování moravského zásahového plavidla:
"Kapitáne, evropská loď na levoboku!". "Moravané!!!".
Moravská orlice vprostřed kruhu z hvězd.
Je to ještě vlajka EU nebo (dohromady) nový symbol?

Někdo by moravskou orlici pokusně dal rovnou doprostřed kruhu z hvězd (a ten možná ještě o něco zvětšil). Ale ten, kdo tomu rozumí a má cit pro přesnost, by moravskou orlici do středu kruhu nevkládal, neboť tím se zcela mění symbol EU, jímž je samotný kruh dvanácti hvězd. Čestné "a doplňkové" místo v "každém" vlajkovém listu je, jak vyplývá z předchozího, vždy horní žerďový roh.

Nezvykle moc symbolů na jednom místě. Za chybu je zde dlužno
považovat svislé natočení vlajky ČR.
Zde platí totéž, co již bylo k orientaci vlajky ČR zmíněno výše,
 a navíc tu došlo k pozměnění symbolu EU.


Vyzkoušet se dá v editoru nanečisto ledasco, i spojení všech tří symbolů na jednom listu vlajky. Vypadá to sice trošku přeplácaně, ale přece každé zboží má svého kupce. Někomu by se to přece líbit mohlo. Avšak poté, co jsme si vyzkoušeli na několik způsobů něco, u čeho jsme hned na začátku tak nějak cítili, že to nebude úplně ono, ale názornost má smysl i v takovém případě, byly učiněny náležité závěry. Dále si ukážeme, jak byly zohledněny připomínky k obrázkům výše, aby byl výsledek přece jen použitelný.

Vlajka Evropské unie s vlajkou České republiky v žerďovém rohu
Vlajka Evropské unie s moravskou orlicí v žerďovém rohu

Tyto dva návrhy námořní vlajky výše jsou OK. Všechny ostatní varianty s vlajkou EU nad tím jsou zcela irelevantní. Čistě teoreticky by mohla být i varianta vlajky vycházející z prvního obrázku (tj. s vlajkou ČR v horním rohu a moravskou orlicí v dolním žerďovém rohu). Čili inkorporace dvou vlajek (ČR a neoficiální Moravy do nejčestnějších obou žerďových rohů vlajky EU).

Obyvatelé Čech (pozn. někteří Čechy označují jako Česko, což je zkomolenina, a to pak do angličtiny překládají jako Czechia, tedy nikoli jako Bohemia, jak je dobrým zvykem. K tomu se v roce 2016 vyjádřila Deklarace geografů proti svévolnému prosazování názvu Czechia) mohou obdobně použít českého lva.