Mapa Moravy od nakladatelství Marco Polo

V roce 2016 nakladatelství Marco Polo vydalo turistickou mapu zachycující Moravu v měřítku 1:200 000.

První strana skládací mapy zachycuje západ Moravy. Na druhé straně je východ Moravy.

Morava ve školních atlasech: Nástěnná mapa Československé republiky

Ukázka zachycení Moravy a Slezska (vyznačení hranic) ve školních atlasech (na nástěnných mapách) před a po vzniku Československa. Tehdy vznikem nástupnického státu došlo ke změně státních hranic, což se dotklo jak jižní tak severní hranice Moravy (za hranicemi zůstala třeba Ketř). U souboru níže se jedná: J. Brunclíka Atlas zeměpisný pro školy měšťanské, vydal V. Neubert, Praha 1911.

J. Brunclíka Atlas zeměpisný pro školy měšťanské,
vydal V. Neubert, Praha 1911

Na druhém obrázku dole čteme: Dle nástěnné mapy Československé republiky, západní část: Čechy, Morava a Slezsko 1:200000. Nákladem Ústředního nakladatelství a knihkupectví učitelstva českoslovanského v Praze, společnosti s r.o. Schváleno pro školy obecné, měšťanské i střední výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 25. října 1924.

Mapa Moravskoslezské země podle Voráčkova patentu

Existuje řada map země Moravskoslezské a jejích jednotlivých okresů, které si můžete ve velkém rozlišení a kvalitě prohlížet na mapových portálech s historickými mapami a i když tu na stránce byly postupně výběrově shromážděny ukázky různých i starších významných map Moravy a Slezska aj., tak není zajisté účelem zde všechny tyto mapy s pomocí na různých stránkách uveřejněných souborů v různé kvalitě publikovat. Pěkné pro prohlížení map jsou speciální mapové prohlížeče, jen ten ochranný vodoznak někdy svojí přítomností brání tomu, abyste si mapu bez rozptýlení užili, jak byla vytvořena. Tak například na Old Maps Online naleznete mezi jinými Komunikační mapu země Moravskoslezské. Pohodlí jejího zkoumání srovnejte se způsobem zkoumání zde přítomných ukázek zajímavé mapy Země Moravskoslezská s plánem hlavního města Brna a Síť hlavních automobilových silnic v zemi Moravskoslezské.

Morava, Čechy a Slezsko na digitální mapě

Všímavým neuniklo, že mapový server mapy.cz po zadání názvu země Moravy, nyní zobrazí její dnešní rozsah v rámci České republiky, jako oblast vymezenou červenou čárou.

Zeleně jsou zvýrazněna některá větší hlavní města Moravy

Tato ucelená oblast je zřejmě určena seznamem katastrálních území, která jsou dnes na území ČR, historicky k Moravě někdy (k. ú.: tedy v novověku) náležela, a nejsou ve Slezsku. Jiná jsou pominuta. Před časem byla zřejmě díky existenci Severomoravského kraje i ve 20. století k Moravě připočítána oblast dnes Českého/Moravského Slezska, a mluvilo se o Severní Moravě. Díky červené čáře v digitální mapě snad nenastane situace, kdy byste situaci chápali nadále tímto způsobem. My to Slezsko, přátelé, prostě potřebujeme takové, jaké je. S Opavskem je aspoň o něco větší - není moc mrňavé v poměru k Čechám a Moravě.

Poznámka: v roce 2022 si Morava připomíná první písemnou zmínku o Moravanech k roku 822.

Co patřilo k Moravě dle zápisu v moravských zemských deskách ve 14. století, a potom se historicky, když se ukázalo, jakou to má spádovost (a ten prales mezi Čechami a Moravou už nebyl tak veliký), dostalo do Čech, to tu jistě nehledejme. To nás může zajímat leda tak historicky s ohledem na dějiny místa, což může být případ některých obcí při zemské hranici, dnes v jižních Čechách.

Takže tu máme v ohraničené oblasti zahrnut i územní zisk po roce 1918 na Valticku, které před tím rokem patřilo k Dolním Rakousům, či Dyjský trojúhelník (Moravsko-dyjský trojúhelník), tzv. České Rakousy. Od té doby je chápeme jako (moderní, dnešní) Moravu. Podporují nás v tom, jako vždycky, státní hranice, které se v tomto ani po roce 1992 moc nezměnily.

Nemáme tu však, když ve vyhledávacím poli zadáme název Morava (vidíme, že našeptávání pokračuje popiskem "historické území") moravské enklávy ve Slezsku, nebo dokonce moravská územíčka, která jsou kousek za hranicí v Polsku. K Moravě s enklávami se dostanete výběrem další položky v rozbaleném seznamu "Morava - s enklávami".

K čemu tuto funkci využít? Jak jinak než k učení. Nejprve zadáte slovo Morava, a tedy i s enklávami, a zaměříte se na její zeměpis. Totéž můžete udělat, až se budete seznamovat s Čechami a se Slezskem. A něco (osada U Sabotů) skončilo, jak víme, na Slovensku. Pohledem původců této úpravy ve prospěch Slovenska jak jinak než "od roku 1997 napořád".

Toto jsou Čechy.

A toto je Slezsko. Včetně moravských enkláv ve Slezsku (v různých dobách označovaném jako Českém, Československém, Moravském, Rakouském, Sudetském). Viz zvláštní mapa, kterou naleznete zase někde jinde, např. v uvedeném odkazu na Wikipedii.

Morava a moravské enklávy v České republice a v Polsku

Moravskočeská zemská hranice.

Díky chvilce strávené při studiu snad později budeme v zeměpisu českých zemí míň tápat. Vlastně by se tato mapa měla stát výchozím bodem při plánování cest. Zadáte nejprve Čechy, Morava nebo Slezsko, a pak už je vše snadné. Přepínač mezi zeměmi např. v podobě zemských znaků by mohl být vestavěnou součástí rozhraní mapového serveru a byl by ten postup zase o něco rychlejší a život obyvatel těchto zemí radostnější.

Poznámka: mapa výše ukazuje území obehnané (hraniční) čárou. Příkladem zajímavé specializované mapy, kde je její rozsah (obsah) vymezen zaměřením projektu, je např. mapa Mineralogicko-petrografického exkurzního průvodce po území Moravy a Slezska.

Českým, moravským a slezským sídlům, řekám, horám, kopcům, zeměpisu vůbec, geomorfologickým celkům a dalšímu se věnuje Zeměpis Čech, Moravy a Slezska.

Dne 1. března 2023 byl zveřejněn návrh na vydání zákona o zemských znacích a vlajkách, který počítá s označením historické zemské hranice alespoň na hlavních tazích.

Pracovní zasedání kulatého stolu k zemským symbolům, jehož se účastnili vedle poslanců odborníci a pozvaní hosté, se konalo v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky 20. dubna 2023 v místnosti číslo A23.

Můžeme podpořit přijetí zákona o zemských znacích a vlajkách? Můžeme, podpořme.

Řeč PhDr. Zdeňka Kubíka pronesená při setkání tzv. kulatého stolu k zemským symbolům v Praze 20. dubna 2023 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, v místnosti číslo A23.

Morava na obecné mapě a moravské území na mapě samosprávných celků České republiky

Mapa s označením Morava a vyzdobená zemským znakem má podle popisku zachycovat hranice Moravy na obecné mapě a moravské území na mapě samosprávných celků České republiky. Letmý pohled na některá města při již několik století novověku zhruba "dnešní" severní hranici Moravy napoví, že tu jsou tlustší hraniční čárou dohromady obtažena i místa historického Slezska.

Kde tedy je Morava? Venku je pěkně, poslechněme si a zazpívejme písně, které Moravu opěvují. I jedna z nich může být pro toho kterého jednotlivce tou tzv. moravskou hymnou. Ale ruku na srdce, hezké jsou všechny. Takže může být, že by se podle potřeby zpívaly společně, bez nároku na nějakou přednost. Jak to komu vyjde. Tam, kde si jiní, pokud si vzpomenou, vystačí s jednou určenou písní, my si můžeme zazpívat písniček několik. Dalšími vedle Moravo, Moravo přicházejícími v úvahu jsou Jsem Moravan a Morava, krásná zem. Tady jsou všechny pohromadě v jednom záznamu.

Tuto mapu vám přinášejí Moravané

Při bližším pohledu si můžeme všimnout vytečkované linie, díky které získáme představu o poměru velikosti obou zemí. Územní vývoj je v čase podrobněji popsán v dějinách správy.

Kdyby si Morava ze Slezska připojila, což jen tak nepadá v úvahu, anebo se samo od sebe k ní připojilo, co k ní kdysi patřilo (co se počítalo k Moravě, a nevracíme se v tomto do nějakého "dávnověku" 9.-11. století, ale jdeme, dejme tomu, do 15. století a dál, tak by nám z toho dnešního moravského (českého) Slezska (oproti tomu, co kdysi rozsahem jako celek v souhrnu Slezsko představovalo) zas tolik nezbylo. A to všechno proč? O něco takového by (při zachování stávajících okolností) jen tak někdo nestál. A jindy? To už by nejspíš byla spousta věcí jiných, a toto by nejspíš byla pořádná historie.

Važme si proto Slezska. Z hlediska stálosti státu, který je nadto tak mladý, je prozíravé stavět na třech částech, a nemusejí být nutně stejně veliké. Ony jsou to, o co se opírá. A bylo by pěkné mít k tomu moderní, přehledné a správně zvýrazněné mapy.

Mapa zemské hranice Moravy s Čechami v roce 2024 s památkově
chráněnými kameny, také s těmi, které mají být navrženy, aby byly
prohlášeny za kulturní památky.

Dne 1. března 2023 byl zveřejněn návrh na vydání zákona o zemských znacích a vlajkách, který počítá s označením historické zemské hranice alespoň na hlavních tazích. 

Nový návrh zákona byl Poslanecké sněmovně předložen 22. ledna 2026: Návrh zákona o zemských znacích a vlajkách v roce 2026 - sněmovní tisk číslo 87.

Etnografická a kulturně-geografická diferenciace a rajonizace Moravy a Slezska

Mapa ukazuje etnografickou a kulturně-geografickou diferenciaci a rajonizaci Moravy a Slezska (hlavní oblasti).

Etnografická a kulturně-geografická
diferenciace a rajonizace Moravy a Slezska

Vysvětlivky k mapě Moravy a Slezska

Mapa odráží dosavadní názory na etnografické a kulturně-zeměpisné rozrůznění Moravy a Slezska podle toho, jak se jeho výzkum promítal do prací odborníků etnologů a znalců místních skutečností. Vzhledem k tomu, že ztotožnění se s oblastí je jev podléhající i ve 20. a 21. století proměnám, důsledkem čehož dochází i dnes k posunům v rozsahu některých etnografických regionů, mapa ukazuje historickou rovinou tradiční kultury. Vytyčené oblasti odpovídají stavu zachycenému etnology a regionálními badateli ve druhé polovině 19. a prvních desetiletích 20. století.

Barvy moravské orlice. Moravské barvy. Moravská trikolóra

Moravu, její obyvatele Moravany, žijící ve všech jejích obcích, ve všech oblastech - okresech a krajích, v nížinách, pahorkatinách, vrchovinách, v podhůří a na horách, tak jako tomu bylo včera, a je tomu tak dnes, symbolicky spojují barvy její bíločervenomodré trikolóry.

Císařský exemplář Müllerovy mapy Moravy

Mapová sbírka Národní knihovny ve Vídni uchovává nedatovaný a císaři Karlu VI. věnovaný rukopis Müllerovy mapy Moravy z let 1714-1716, tzv. císařský exemplář rukopisu Müllerovy mapy Moravy. Rukopisná mapa Moravy pro císaře Karla VI. (tzv. císařský exemplář) byla J. Ch. Müllerem připravena pravděpodobně v mezidobí let 1712 a 1714, již během mapování Čech.

Exemplář má deset listů a měřítko 1:115000. Zabýval se jím v roce 1907 Joseph Paldus v práci Johann Christoph Müller. Ein Beitrag zur Geschichte vaterländischer Kartographie, in: Mitteilungen des K. u. K. Kriegsarchivs, 3. Folge, 5. Band, Wien, 1907, s. 79-82. Zmínil se o něm také Karl Peuckner v Der österreichische Topograph Johann Christoph Müller (1673-1721) und die vaterländische Kartographie, in: Mitteilungen der Geographischen Gesellschaft Wien 51, Wien, 1908, s. 153.

V horním levém rohu nese císařský exemplář titul "Augustissimo Romanorum Imperatori Carolo VI Mappam hanc chorographicam Moraviae institutis passim Geographicis dimensionibus novissimé a se elaboratam Atlantis Austriaci Primitias humilliné offert Joh. Christ. Müller", který je zarámován do dobové kartuše společně se znakem Moravy v provedení stříbrno-červeně šachovaná orlice s červeným jazykem, se zlatou korunou, drápy a zobákem v modrém poli štítu a s alegorií lovu a rybaření. Stříbrné políčko je vidět jako „první“ - ve třetím krajním peru pravého křídla – čili pohledově nejvíce heraldicky vpravo = nejčestněji.

Putti s "moravskou orlicí" a markraběcí korunou
(Österreichische Nationalbiblitohek ve Vídni,
Kartensammlung, sign. AB 22 (7))

Při popisu znaku je klíčové, co je heraldicky vpravo a nejvýše, ale pak je otázka, zda dodržíme terminus technicus (moravská orlice - automaticky stříbrno-červeně šachovaná), nebo se budeme držet popisu faktického stavu (tj. včetně odlišností např. u jazyka apod.). Protože zde (i díky hodnostní koruně) jde a priori o „moravskou orlici“, může se teoreticky takto popsat a už vůbec neuvádět nic dalšího - barvu štítu, ani to, že má chybný jazyk a nepřesnost v šachování (což má ostatně i moravská orlice v současné kresbě velkého státního znaku ČR). Pokud zvolíme faktický popis reálu, popíšeme znak takto: červenostříbrně šachovaná orlice s červeným jazykem, se zlatou korunou, drápy a zobákem v modrém poli štítu.

V opačném horním rohu je zakreslena kompasová růžice o dvaatřiceti paprscích s údajem 10 stupňů západní magnetické deklinace pro Vídeň z roku 1703. Ve spodních rozích vlevo jsou zakresleny bohatší vysvětlivky než v tištěné mapě, vpravo jsou uvedeny statistické údaje k městům, městysům, vesnicím a jiným místům, jež na mapovém tisku zcela chybějí. Jako královská města jsou označena Brünn, Gaya, Hradisch, Iglau, Mährisch Neustadt, Olmutz a Znaym. Délkové měřítko o dvou moravských mílích (po asi 8,4 km) odpovídá čtyřem hodinám. Z jeho délky (15,6 cm), popřípadě z délky 1° (stupně) zeměpisné šířky (75,2 cm) se výpočtem získá měřítko mapy 1:115000 (přibližné měřítko). Celkový formát dedikačního exempláře je 164 x 235,5 cm (nebo jinak 2,36 x 1,65 m). Je tedy podstatně větší, než je formát tištěné mapy. Terén je zobrazen lavováním, tj. stíráním barev do potřebných barevných odstínů tzv. mokrým způsobem. Řeky jsou vykresleny černě, stojaté vody modře, moravské hranice červeně a hranice krajů hnědě. Rozdělení na panství a statky chybí u Přerovského kraje. Značky popřípadě půdorysy sídel jsou vyplněny zlatou barvou.

Jako odměnu za tuto rukopisnou mapu od císaře Johann Christoph Müller obdržel jeho portrét zdobený drahokamy a slonovinou v ceně 1300 zlatých a privilegium na volný prodej určitého počtu výtisků mapy. Později byla mapa rozřezána na deset dílů. V současnosti je uložena v  Österreichisches Nationalbibliothek Wien, signatura: Kar AB 22 (7).

Tuto mapu bylo možné vidět v Brně do 28. února 2017 na výstavě Když mapa slaví narozeniny (Když mapa slaví narozeniny – 300 let od vydání Müllerovy mapy) pořádané u příležitosti 300. výročí prvního vydání velké Müllerovy mapy Moravy Muzeem Masarykovy univerzity a Geografickým ústavem Přírodovědecké fakulty MU: "Bohatě kolorovaný rukopisný exemplář mapy věnovaný císaři Karlu VI. patří zcela právem mezi výjimečné exponáty výstavy". Výstava se konala v Muzeu Masarykovy univerzity; adresa: Mendlovo náměstí, 1a Brno (vstup za bazilikou Nanebevzetí Panny Marie).

Informace byly převzaty z článku Ivana Kupčíka, Nález rukopisné předlohy tisku Müllerovy mapy, pohřešovaného rukopisu mapy Moravy a tiskové desky mapy okolí Chebu, in: Sborník České geografické společnosti, roč. 1995, čís. 1, sv. 100, s. 27-32, a z článku Václava Čady a Martiny Vichrové Rukopisné mapy Čech J. Ch. Müllera, in: Kartografické listy, roč. 17, 2009, s. 27-28. S osobou a dílem Johanna Christopha Müllera je dále možné se seznámit v dalších článcích, např. Krejčí Jiří, Cajthaml, Müllerovy mapy českých zemí, jejich digitalizace a zpracování, in: Kartografické listy, roč. 15, 2007.

O Müllerově mapě a jejím výročí je možné si přečíst v článku otištěném v časopise Vesmír Mapa Moravy, třísetletá, odkud byl převzat detail kolorovaného rukopisného exempláře se znakem Moravy.

Quadova mapa Moravy

Matthias Quad (1557-1613) vydal mapu Moravy v Kolíně (Cologne) v roce 1596.

Quadova mapa Moravy, Kolín, 1596

Obrázek kolorované mapy byl převzat ze stránek BLR - Barry Lawrence Ruderman Antique maps Inc.

Mapa Evropy Matthiase Quada, 1600

Na Quadově mapě Evropy místní při prohlížení středu Evropy zaujme přítomnost většího počtu moravských měst (Olmitz, Prin, Znaim - Olomouc, Brno, Znojmo; tj. českých na Moravě) jak českých měst (Praga - Praha; tj. českých v české kotlině, v Čechách). Je to asi mimo jiné dáno velikostí použitelného místa na mapě.

Coronelliho mapa Moravy

Jeden z nejslavnějších italských kartografů, kosmograf a zhotovitel glóbů Vincenzo Maria Coronelli (1650-1718), vydavatel atlasu Atlante Veneto, zamýšleného jako pokračování Blaeuova Atlasu Maior, vydal na začátku 90. let 17. století mapu Moravy, jejíž předlohou se stala již zastaralá Fabriciova mapa Moravy.

Coronelliho mapa Moravy

Fabriciovu mapu rytec a vydavatel s pomocí své bujné fantazie doplnil a vydal pod názvem Marcomania, hoggidi Marchesato de Moravia detto uolgarmente Marnhem, Descritta, e Dedicata Dal P. Coronelli, Cosmografo della Serenissima Republica di Venetia, All´Illustrissimo, et Eccellentissimo Signore Andrea Bragadin, Sauio di Terra Ferma, etc.

Coronelliho mapa Moravy, 1692

Joan Blaeu, Atlas Maior, 1662-1672

Ve třetí části atlasu Joana Blaeua, Atlas Maior z let 1662-1665, vydávaného v letech 1662-1672, jejímž obsahem jsou mapy Svaté říše římské národa německého (Germánie), byla otištěna mapa Markrabství moravského Jana Ámose Komenského.

Moravia Marchionatus Auctore I. A. Comenio

Mapa převzatá z Theatrum Orbis Terrarum (Theatrum Orbis Terrarum, sive Atlas Novus in quo Tabulæ et Descriptiones Omnium Regionum, Editæ a Guiljel et Ioanne Blaeu) byla v roce 1645 podle popisku na odkazované stránce se souborem (stejně jako ostatní mapy) upravena Willemem (1571-1638) a Joanem Blaeuovými (1596-1673). Autorem je tu Willemův syn, takže rok práce sedí (?). Na tomto kolorovaném exempláři vidíme v kartuši stříbrnočerveně šachovanou orlici v zeleném poli mající představovat znak Moravy. Téhož roku byly upraveny mapy Čech, Slezského vévodství (Martin Helwig), Horní Lužice, Dolního Slezska a další, např. našeho jižního souseda, Rakouského arcivévodství, mapy pocházející taktéž z Mercatorova atlasu.

Bohemia

Silesia ducatus a Martino Helwigio Nissense descriptus

Silesia Inferior, Sereniss ac Celsiss Principibus
ac Dominis D(omi)n(o) Georgio, D(omi)n(o) Ludovico,
D(omi)n(o) Christiano, Fratribus, Ducibus Silesiae
Ligniciens(ibus) ac Bergensibus, Dominis gratiosissimis
Dicata a Iona Sculteto Sprotta-Silesio.

Lusatia Superior. Authore Barthol. Sculteto Gorlitio

Austria archiducatus auctore Wolfgango Lazio

Mapa Rakouského arcivévodství má kvůli přítomnosti znaku Moravy potenciál maličko odvést naši pozornost a využít příležitosti srovnání s dalšími mapami, na nichž je uvedeno, že jsou od Wolfganga Lazia. Využijeme k tomu zvláště Mollovu mapovou sbírku, kterou v elektronické podobě zpřístupnila Moravská zemská knihovna v Brně.

Austria Archiducatus auctore Wolfgango Lazio (1514-1565).
Možnost lepšího přiblížení je v Mollově mapové sbírce

Údaj v Mollově mapové sbírce říká, že tuto mapu vydal (?) v Amsterodamu Guiljelm Bleauw, odhadem mezi léty 1630 a 1650. Záznam k barevné Kaart van Oostenrijk, kde je znak Moravy barevný, leč po stažení příliš maličký, obrázek je v pro nás nízkém rozlišení, má uveden jako rok vytvoření 1663. Ještěže je nám nabídnuta možnost si mapu přiblížit a obrázek příslušného místa získat.

Nederlands Scheepvaartmuseum: Austria archiducatus

Je to pro vědce někdy věda srovnat si, kdo a kdy práci odvedl. Nás na mapě bude zajímat spíše to, že grafické znázornění znaku Moravy, který vidíte pod názvem mapy, není pořád stejné. Wolfgang Lazius zůstává, grafika mapy od: Gerarda Valka a Petra Schenka, [mezi 1683 a 1711]" (Mollova sbírka), se od starší Blaeuovy mapy odlišuje.

Blaeu

Gerard Valck (Gerardus Valk) a Peter Schenk st. (?)

To je ale pro nás pořád dobré, hlavně že tam ta orlice je a že jsme si detailu všimli. Laziova mapa od Ant. Coppenia Diestha, [mezi 1570 a 1580] (Austriae Ducatus Chorographia) totiž ještě znak nemá. A radost nám dělá, že se orlice případ od případu, s každým vydavatelem mění, jak ukazuje mapa Cornelia Dankera, [mezi 1631 a 1656].

Danker

Pokud by na to někdo měl, mohl by otevřít pokladničku a zaplatit za faksimili "Atlas Blaeu-Van der Hem" (1, 2), kde by měl být znak Moravy v barvách. Doufejme, že je pěkně vybarven (mapa Markrabství moravského, mapa Rakouského arcivévodství). Je to pěkná pálka, tak ať je výsledek za ty prachy výborný. Byl by to pěkný dárek k Vánocům. Pokud se tedy zrovna nechystáte postavit domeček. Tak vypadá sběratelský luxus. Prostě nádhera, v 17. století nejrozsáhlejší a nejdražší kniha, která po dobu sta let znamenala: atlas světa. Dnes prý patří k nejvyhledávanějším a nejceněnějším antikvárním vzácnostem. Pro ostatní našince se tu nabízí levnější moderní vydání.

Hartmann Schedel - mapa střední a severní Evropy, 1493

První moderní mapa střední a severní Evropy Hartmanna Schedela (1440-1514) je v latinském vydání Schedelovy kroniky: Liber Chronicum, možná jedné z nejvlivnějších světských ilustrovaných knih 15. století. U Schedelových map se jedná o mezník v kartografii. Kronika vyšla v Norimberku v roce 1493. Hartmann Schedel: Das Buch der Croniken und Geschichten. Schedelova "Světová kronika" je známější podle místa vydání jako "Norimberská kronika".

Schedelova mapa

Zachycení Moravy na mapě vedle Čech na západě a Rakouska na jihu v jednom z nejkrásnějších a nejcennějších prvotisků (inkunábule). Zdrojem pro část mapy zobrazující Střední Evropu je rukopisná mapa Německa z doby okolo roku 1460 od kardinála Mikuláše Kusánského, vytištěná posmrtně v Eystattu v roce 1491.

Vyobrazení znaku Moravy v této knize viz příspěvek Světová kronika Hartmanna Schedela. Výtvarníkem mapy je Hieronymus Münzer (1437-1508). Obrázek kolorované mapy výše byl převzat ze stránek BLR - Barry Lawrence Ruderman Antique maps Inc.

Morava a okolo v záběru i mimo něj jsou Míšeň,
Bavorsko, Rakousko, Čechy, Lužice, Slezsko, Polsko,
Uhry, Transilvánie, Valašsko, Turecko atd.

Digitální kopie Bavorské státní knihovny (BSB) je zde; obě protilehlé stránky s "mapou Německa" si můžete prohlédnout zde a zde.

Atlas Mercator-Hondius, 1630

Mapa Markrabství moravského v anglickém vydání atlasu Gerharda Mercatora - Henrica Hondia, Amsterodam, 1630. Obrázek kolorované mapy převzat ze stránek BLR - Barry Lawrence Ruderman Antique maps Inc.

Markrabství moravské, Morava

Když se to tak vezme, atlasy začaly vycházet co chvíli. Tak třeba z roku 1634 tu máme Atlas minor Gerardi Mercatoris (a I. Hondio plurimis aeneis tabulis auctus et illustratus) Gerharda Mercatora (1512-1594) a Jodoca Hondia, (1563-1611) vydaný v Amsterodamu. Mapu Moravy najdeme na straně 455.

Morava

A když vzpomeneme na Mercatorův Atlas sive Cosmographicae Meditationes de Fabrica Mundi et Fabricati Figura, na internetu se dá vedle prostých nebarevných tisků narazit i na pěkně vybarvené kousky Mercatorova-Hondiova atlasu, ačkoli pátrání po větším rozlišení obrázku nemusí vést k cíli.

Atlas sive Cosmographicae Meditationes de Fabrica
Mundi et Fabricati Figura, Duisburg, 1611

Někde jsou k nám však poskytovatelé digitální kopie laskaví a nabízí nám, když si lépe prohlédneme rozhraní prohlížeče, možnost použít funkci přiblížení, díky které mapu vidíme ostře i v detailu, jako to dělá u díla Atlas sive Cosmographicae Meditationes de Fabrica Mundi et Fabricati Figura z roku 1606 Utrechtská univerzita: Čechy a Morava. Potom si s uspokojením uvědomíme, že naše rodiště je uvedeno jistě a spolehlivě na každé dobré lidu dostupné mapě dobře už od 16. století.

Atlas sive Cosmographicae Meditationes
de Fabrica Mundi et Fabricati Figura, 1606

Fabriciova mapa Moravy z roku 1569, Kaeriova mapa Moravy

Fabriciova mapa Moravy byla poprvé vydána roku 1569. Další vydání je z roku 1575. „Slovutným zástupcům všech stavů markrabství Moravského, velmožům, vladařům, šlechticům, atd. mým příznivcům, pozdrav! Doktor Paulus Fabricius, císařský matematik a lékař. Přikročiv první, slovutní velmoži, s Vaším souhlasem a štědrou podporou k zeměpisnému popisu Vaší vlasti, která nejen není horší než jiné země, ale mnoha znamenitými dary přírody a štěstěny, jimiž byla obdařena Bohem největším a nejlepším, je daleko předčí, několikrát jsem ji procestoval, prohlédl a prozkoumal svým úsilím, uměním a prací, ačkoliv dříve se o to nikdo ani trochu nepokusil. Neměl jsem proto ani nejmenší oporu, což mi působilo nemalé obtíže, zapojil jsem ji také do sousedních zemí a správně jsem ji zasadil do světových stran. Prosím, abyste vlídně posuzovali tuto mojí práci. Zaznamenal jsem zde města, městečka, hrady a kláštery. Vesnic byl bych mohl zajisté zanésti více, ale byl bych tím způsobil více temného zmatku, než přinesl užitku. V čemkoliv jiném může být má práce pro Váš stát nějak užitečná, nechci si ji zajisté nechat pro sebe a Vám, slovutní velmoži, ji nabízím.“ Následně, ale byly moravskými šlechtici sepsány připomínky, kde Fabriciovi vyčítali různá pochybení, například nesprávné rozložení hor a nížin, špatné polohy sídel a omyly ve vodopisu.

Toto je vydání z roku 1625 - Kaeriova mapa Moravy, vyzdobená rytcem Abrahamem Janssoniem vedutami Brna a Znojma, znakem s moravskou orlicí a postavami ženy a muže v dobových oděvech.

Od Fabriciovy mapy odvozená Kaeriova mapa Moravy

Šachovaná orlice - znak Moravy na mapě. Bez heraldického šrafování, zlaté zbroje a korunky.

Znak Moravy

Mapa byla zařazována do Mercatorových atlasů vydávaných H. Hondiem a jeho švagrem Janem Janssoniem, kde nahradila starší odvozeninu Fabriciovy mapy, pořízenou Gerhardem Mercatorem.

Kolorovaná Kaeriova mapa Moravy z roku 1625

Komenského mapa Moravy, země Koruny české v atlasu Van der Hagen

Obrázek představuje druhé Visscherovo vydání (vzniklo po roce 1681) Komenského mapy Moravy, které bylo použito v atlasu Van der Hagen vydaném v Amsterdamu asi v roce 1690. MapaMoravy byla navržena v roce 1627 Janem Ámosem Komenským (1592-1670). Abraham Goos (asi 1584-1643) tuto mapu vyryl pro Claese Jansz. Visschera (1587-1652). Mapa zde je pozdějším vydáním zveřejněným Mikulášem (Nicolaes) Visscherem II (1649-1702).

Atlas Van der Hagen - Moravia nova et post
omnes priores accuratissima delineatio, asi 1690

Výzdoba: Pás vedut měst Polné, Olomouce, Brna a Znojma u horní linie mapového rámu, ozdobná voluta tvoří vnější rám mapy. V levém horním rohu kartuš s věnováním Ladislavu Velenovi ze Žerotína.

Atlas Van der Hagen - Moravia nova et post
omnes priores accuratissima delineatio

V levém dolním rohu kartuš s měřítkem, v pravém horním rohu draperie s názvem mapy, v pravém dolním rohu kartuš s legendou, impressem, zemským znakem a výzdobou.

Atlas Van der Hagen - Regnum Bohemia, annexae provinciae,
ut Ducatus Silesia, Marchionatus Moravia, et Lusatia -
quae sunt Terrae hereditariae imperatoris

Atlas Van der Hagen - Regnum Bohemia, annexae provinciae,
ut Ducatus Silesia, Marchionatus Moravia, et Lusatia - quae sunt
Terrae hereditariae imperatoris, kartuš v pravém horním rohu

Obrázky map českých zemí ve velkém rozlišení na Wikipedii: země Koruny české, České království a přidružené země (Čechy, Morava, Slezsko, Lužice), Morava, Slezsko. Na znaku Moravy si lze všimnout, že červeno-stříbrně šachovaná orlice v modrém poli štítu nebyla zachycena se zlatou korunou na hlavě. Také není přítomna zlatá zbroj. Stejně se to má se znakem Slezska.