Morava, Čechy a Slezsko na digitální mapě

Všímavým neuniklo, že mapový server mapy.cz po zadání názvu země Moravy, nyní zobrazí její dnešní rozsah v rámci České republiky, jako oblast vymezenou červenou čárou.

Zeleně jsou zvýrazněna některá větší hlavní města Moravy

Tato ucelená oblast je zřejmě určena seznamem katastrálních území, která jsou dnes na území ČR, historicky k Moravě někdy (k. ú.: tedy v novověku) náležela, a nejsou ve Slezsku. Jiná jsou pominuta. Před časem byla zřejmě díky existenci Severomoravského kraje i ve 20. století k Moravě připočítána oblast dnes Českého/Moravského Slezska, a mluvilo se o Severní Moravě. Díky červené čáře v digitální mapě snad nenastane situace, kdy byste situaci chápali nadále tímto způsobem. My to Slezsko, přátelé, prostě potřebujeme takové, jaké je. S Opavskem je aspoň o něco větší - není moc mrňavé v poměru k Čechám a Moravě.

Poznámka: v roce 2022 si Morava připomíná první písemnou zmínku o Moravanech k roku 822.

Co patřilo k Moravě dle zápisu v moravských zemských deskách ve 14. století, a potom se historicky, když se ukázalo, jakou to má spádovost (a ten prales mezi Čechami a Moravou už nebyl tak veliký), dostalo do Čech, to tu jistě nehledejme. To nás může zajímat leda tak historicky s ohledem na dějiny místa, což může být případ některých obcí při zemské hranici, dnes v jižních Čechách.

Takže tu máme v ohraničené oblasti zahrnut i územní zisk po roce 1918 na Valticku, které před tím rokem patřilo k Dolním Rakousům, či Dyjský trojúhelník (Moravsko-dyjský trojúhelník), tzv. České Rakousy. Od té doby je chápeme jako (moderní, dnešní) Moravu. Podporují nás v tom, jako vždycky, státní hranice, které se v tomto ani po roce 1992 moc nezměnily.

Nemáme tu však, když ve vyhledávacím poli zadáme název Morava (vidíme, že našeptávání pokračuje popiskem "historické území") moravské enklávy ve Slezsku, nebo dokonce moravská územíčka, která jsou kousek za hranicí v Polsku. K Moravě s enklávami se dostanete výběrem další položky v rozbaleném seznamu "Morava - s enklávami".

K čemu tuto funkci využít? Jak jinak než k učení. Nejprve zadáte slovo Morava, a tedy i s enklávami, a zaměříte se na její zeměpis. Totéž můžete udělat, až se budete seznamovat s Čechami a se Slezskem. A něco (osada U Sabotů) skončilo, jak víme, na Slovensku. Pohledem původců této úpravy ve prospěch Slovenska jak jinak než "od roku 1997 napořád".

Toto jsou Čechy.

A toto je Slezsko. Včetně moravských enkláv ve Slezsku (v různých dobách označovaném jako Českém, Československém, Moravském, Rakouském, Sudetském). Viz zvláštní mapa, kterou naleznete zase někde jinde, např. v uvedeném odkazu na Wikipedii.

Morava a moravské enklávy v České republice a v Polsku

Moravskočeská zemská hranice.

Díky chvilce strávené při studiu snad později budeme v zeměpisu českých zemí míň tápat. Vlastně by se tato mapa měla stát výchozím bodem při plánování cest. Zadáte nejprve Čechy, Morava nebo Slezsko, a pak už je vše snadné. Přepínač mezi zeměmi např. v podobě zemských znaků by mohl být vestavěnou součástí rozhraní mapového serveru a byl by ten postup zase o něco rychlejší a život obyvatel těchto zemí radostnější.

Poznámka: mapa výše ukazuje území obehnané (hraniční) čárou. Příkladem zajímavé specializované mapy, kde je její rozsah (obsah) vymezen zaměřením projektu, je např. mapa Mineralogicko-petrografického exkurzního průvodce po území Moravy a Slezska.

Českým, moravským a slezským sídlům, řekám, horám, kopcům, zeměpisu vůbec, geomorfologickým celkům a dalšímu se věnuje Zeměpis Čech, Moravy a Slezska.

Dne 1. března 2023 byl zveřejněn návrh na vydání zákona o zemských znacích a vlajkách, který počítá s označením historické zemské hranice alespoň na hlavních tazích.

Pracovní zasedání kulatého stolu k zemským symbolům, jehož se účastnili vedle poslanců odborníci a pozvaní hosté, se konalo v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky 20. dubna 2023 v místnosti číslo A23.

Můžeme podpořit přijetí zákona o zemských znacích a vlajkách? Můžeme, podpořme.

Řeč PhDr. Zdeňka Kubíka pronesená při setkání tzv. kulatého stolu k zemským symbolům v Praze 20. dubna 2023 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, v místnosti číslo A23.

Gerhard Mercator, Polonia et Silesia, cca 1620

Moravu můžeme vidět na okrajích map okolních zemí, čehož dobrým příkladem je třeba podrobná mapa Polska a Slezska Gerharda Mercatora původem z edice Mercatorova atlasu z roku 1595: Atlas Sive Cosmographia. Mapa Polonia et Silesia, vydaná v Amsterodamu okolo roku 1620 zachycuje část Polska, včetně mnoha jeho hlavních měst (Varšava, Krakov, Vratislav, Lublin atd.), Slezsko. Při levém dolním okraji vidíme Moravu a některá její města.

Mercatorova mapa Polska a Slezska, cca 1620

Je to nádherná, velice podrobná mapa, ukazující města, řeky, hory, jezera, lesy atd. Tyto mapy nám ukazují pohled z druhé strany. Obrázek kolorované mapy byl převzat ze stránek BLR - Barry Lawrence Ruderman Antique maps Inc.

Blaeuova mapa Polského království a Slezského vévodství,
cca 1635

Mapu Herharda Mercatora můžeme porovnat s mapou Willema Janszoona Blaeua: Polonia Regnum et Silesia Ducatus asi z roku 1635, která je úžasným příkladem prvního stavu Blaeuovy mapy Polska ukazující území od Odry po Podlesí na Bugu. Jsou zobrazeny i části Pruska a Braniborska. Mapa je velice zdobná. Obsahuje několik znaků, andělíčků a kartuší.

Mapy zemí obklopujících Moravu - Rakouské arcivévodství

Na jih od Moravy je Rakousko, jak ukazuje mapa Rakouského arcivévodství od Abrahama Janssonia, Austria Archiducatus nova Descriptio, z roku 1630 v: Atlantis Maioris Appendix, sive Pars Altera, ..., vydaná v Amsterodamu.

Mapa Abrahama Janssonia, Austria Archiducatus
nova Descriptio, Amsterodam, 1630

Znak uprostřed dolního ozdobného okraje s vedutami je obklopen vedutami měst nakreslenými v oválných rámečcích. Jsou to Pasov a Linec nalevo, Vídeň a Prešpurk napravo. Vyryl Petr Kaerius (Pieter Van den Keere). Poznámka: v pravém horním rožku si přečteme rok 1625.

Joan Blaeu, Atlas Maior, 1662-1672

Ve třetí části atlasu Joana Blaeua, Atlas Maior z let 1662-1665, vydávaného v letech 1662-1672, jejímž obsahem jsou mapy Svaté říše římské národa německého (Germánie), byla otištěna mapa Markrabství moravského Jana Ámose Komenského.

Moravia Marchionatus Auctore I. A. Comenio

Mapa převzatá z Theatrum Orbis Terrarum (Theatrum Orbis Terrarum, sive Atlas Novus in quo Tabulæ et Descriptiones Omnium Regionum, Editæ a Guiljel et Ioanne Blaeu) byla v roce 1645 podle popisku na odkazované stránce se souborem (stejně jako ostatní mapy) upravena Willemem (1571-1638) a Joanem Blaeuovými (1596-1673). Autorem je tu Willemův syn, takže rok práce sedí (?). Na tomto kolorovaném exempláři vidíme v kartuši stříbrnočerveně šachovanou orlici v zeleném poli mající představovat znak Moravy. Téhož roku byly upraveny mapy Čech, Slezského vévodství (Martin Helwig), Horní Lužice, Dolního Slezska a další, např. našeho jižního souseda, Rakouského arcivévodství, mapy pocházející taktéž z Mercatorova atlasu.

Bohemia

Silesia ducatus a Martino Helwigio Nissense descriptus

Silesia Inferior, Sereniss ac Celsiss Principibus
ac Dominis D(omi)n(o) Georgio, D(omi)n(o) Ludovico,
D(omi)n(o) Christiano, Fratribus, Ducibus Silesiae
Ligniciens(ibus) ac Bergensibus, Dominis gratiosissimis
Dicata a Iona Sculteto Sprotta-Silesio.

Lusatia Superior. Authore Barthol. Sculteto Gorlitio

Austria archiducatus auctore Wolfgango Lazio

Mapa Rakouského arcivévodství má kvůli přítomnosti znaku Moravy potenciál maličko odvést naši pozornost a využít příležitosti srovnání s dalšími mapami, na nichž je uvedeno, že jsou od Wolfganga Lazia. Využijeme k tomu zvláště Mollovu mapovou sbírku, kterou v elektronické podobě zpřístupnila Moravská zemská knihovna v Brně.

Austria Archiducatus auctore Wolfgango Lazio (1514-1565).
Možnost lepšího přiblížení je v Mollově mapové sbírce

Údaj v Mollově mapové sbírce říká, že tuto mapu vydal (?) v Amsterodamu Guiljelm Bleauw, odhadem mezi léty 1630 a 1650. Záznam k barevné Kaart van Oostenrijk, kde je znak Moravy barevný, leč po stažení příliš maličký, obrázek je v pro nás nízkém rozlišení, má uveden jako rok vytvoření 1663. Ještěže je nám nabídnuta možnost si mapu přiblížit a obrázek příslušného místa získat.

Nederlands Scheepvaartmuseum: Austria archiducatus

Je to pro vědce někdy věda srovnat si, kdo a kdy práci odvedl. Nás na mapě bude zajímat spíše to, že grafické znázornění znaku Moravy, který vidíte pod názvem mapy, není pořád stejné. Wolfgang Lazius zůstává, grafika mapy od: Gerarda Valka a Petra Schenka, [mezi 1683 a 1711]" (Mollova sbírka), se od starší Blaeuovy mapy odlišuje.

Blaeu

Gerard Valck (Gerardus Valk) a Peter Schenk st. (?)

To je ale pro nás pořád dobré, hlavně že tam ta orlice je a že jsme si detailu všimli. Laziova mapa od Ant. Coppenia Diestha, [mezi 1570 a 1580] (Austriae Ducatus Chorographia) totiž ještě znak nemá. A radost nám dělá, že se orlice případ od případu, s každým vydavatelem mění, jak ukazuje mapa Cornelia Dankera, [mezi 1631 a 1656].

Danker

Pokud by na to někdo měl, mohl by otevřít pokladničku a zaplatit za faksimili "Atlas Blaeu-Van der Hem" (1, 2), kde by měl být znak Moravy v barvách. Doufejme, že je pěkně vybarven (mapa Markrabství moravského, mapa Rakouského arcivévodství). Je to pěkná pálka, tak ať je výsledek za ty prachy výborný. Byl by to pěkný dárek k Vánocům. Pokud se tedy zrovna nechystáte postavit domeček. Tak vypadá sběratelský luxus. Prostě nádhera, v 17. století nejrozsáhlejší a nejdražší kniha, která po dobu sta let znamenala: atlas světa. Dnes prý patří k nejvyhledávanějším a nejceněnějším antikvárním vzácnostem. Pro ostatní našince se tu nabízí levnější moderní vydání.

Jan Jansson, Petrus Kaerius - Bohemia In Suas Partes Geographice Distincta. Petrus Kaerius Caelavit, 1620

První vydání mapy Čech Jana Janssonia, Bohemia In Suas Partes Geographice Distincta. Petrus Kaerius Caelavit, Amsterodam, 1620. Vyzdobil ji Petr Kaerius (1571-1646), kartograf, rytec a knihkupec v Amsterdamu, švagr významných nizozemských kartografů Hondiů. Napravo od Čech leží Morava.

Vzácné první vydání Janssoniovy jedinečné mapy s postavami, mapy Čech a sousedních zemí. Mapu zdobně obklopují výhledy na česká města a čtyři dvojice názorných příkladů dobového českého oblečení. Druhé vydání bylo s upraveným datem zveřejněno v roce 1630. Obrázek kolorované mapy převzat ze stránek BLR - Barry Lawrence Ruderman Antique maps Inc.

Atlas sive Cosmographicae Meditationes de Fabrica Mundi et Fabricati Figura, mapa Čech, 1619

Půvabný příklad mapy Čech z atlasu Gerharda Mercatora: Atlas sive Cosmographicae Meditationes de Fabrica Mundi et Fabricati Figura, vydaného v Amsterodamu v roce 1619. Napravo od Čech leží Morava.

Obrázek kolorované mapy převzat ze stránek BLR - Barry Lawrence Ruderman Antique maps Inc.

Poznámka: celoživotní dílo asi nejslavnějšího kartografa své doby Gerharda Mercatora vyšlo pod názvem Atlas sive cosmographicae meditationes de fabrica mundi et fabricati figura - Atlas neboli kosmografické úvahy o vzniku světa a o podobě, které tím nabyl. Zde byl poprvé v názvu použit pojem atlas. Postupně byly k původní sadě map přidávány další mapy. V roce 1595 vydal Gerhardův syn Rumold Mercator Atlas sive Cosmographicae meditationes de fabrica mundi et fabricati figura. Duisburgi Clivorum. Z roku 1613 je čtvrté Hondiovo vydání atd.