Vyvěšování moravské vlajky 5. července Magistrátem města Brna na Nové radnici a Jihomoravským krajem

Tak jako v posledních letech každý rok radní města Brna i v roce 2022 schválili vyvěšení moravské vlajky na budově Magistrátu města Brna na Dominikánském náměstí 1 (žádost Lenky Holaňové byla projednána v R8/226. schůzi).

Zajímavostí letošního rozhodnutí je to, že Rada města Brna souhlasila s každoročním vyvěšením moravské vlajky na budově Nové radnice, tj. na dobu neurčitou.

Po vznesení dotazu ohledně vyvěšení moravské vlajky bylo brněnským magistrátem obratem sděleno následující:

"K iniciativě vyvěšování moravské vlajky dne 5. července, kdy se slaví příchod slovanských věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu, se statutární město Brno připojuje již od roku 2011. Od roku 2013 se vyvěšuje na budově Nové radnice (Dominikánské nám. 1, Brno) prapor v podobě červeno-bíle šachované orlice se žlutou zbrojí na modrém podkladu. Tato podoba bude vyvěšena i v letošním roce."

Jezdecká socha Jošta Moravského na Moravském náměstí v Brně
4. července 2022 s návlekem štítu se znakem Moravy a vlajkou
České republiky upevněnou na kopí

Rada Jihomoravského kraje se v 67. schůzi konané 15. června 2022 v budově sídla Jihomoravského kraje v Brně na Žerotínově náměstí 3 usnesla (bod číslo 3 programu – Návrhy, připomínky a podněty Radě Jihomoravského kraje: Usnesení č. 4223/22/R67):

c) ukládá odboru kancelář ředitele zabezpečit vyvěšení moravské vlajky v podobě modrého listu s bílo-červeně šachovanou orlicí se žlutou korunou a zbrojí na budově sídla Jihomoravského kraje (termín: 5. 7. 2022)

d) ukládá odboru kancelář hejtmana informovat Moravskou národní obec, zapsaný spolek, o přijatém usnesení (termín: 30. 6. 2022)

Zatímco o rozhodnutí města Brna každý rok vyvěsit moravskou vlajku jsme se mohli dočíst v příspěvku zveřejněném redakcí stránky zamoravu.eu Téměř 1600 obcí – moravská vlajka s překvapením, Jihomoravský kraj, který moravskou vlajku přesně popisuje, v článku překvapivě (zatím?) uveden není.

Plastika Moravská orlice u hlavního vchodu do Janáčkova divadla v Brně

Autorem plastiky moravské orlice nacházející se nalevo od schodiště k hlavnímu vchodu Janáčkova divadla v Brně je Olbram Zoubek (další informace zde).

Budova Janáčkova divadla byla ve funkcionalistickém stylu postavena v letech 1960-1965 podle projektu architekta Jana Víška a kol. Historie divadla a obrázky viz i zde. Podle kunsthistorika Kroupy Zoubkova socha přispěla k tomu, že dlouho projektovaná divadelní budova nakonec získalo aktuálnější architektonický vzhled.

Přerovská radnice 5. července 2016

Podle tiskové zprávy zveřejněné na stránkách města Přerova měla být na přerovské radnici 5. července vyvěšena moravská vlajka. Moravská národní obec přerovské požádala, aby se i Přerov připojil k městům a obcím vyvěšujícím moravskou vlajku. Prohlášení potvrzuje, že se tak stane.

Moravská vlajka v Přerově v rukou náměstka
přerovského primátora Petra Měřínského (2016)

Rozhodnuto bylo na 44. schůzi Rady města Přerova konané 19. května 2016. Usnesení 1570/44/10/2016 (odpověď na žádost o vyvěšení moravské vlajky dne 5. července 2016 při příležitosti státního svátku - Dne příchodu slovanských věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu) zní takto: Rada města Přerova po projednání schvaluje vyvěšení moravské vlajky dne 5. července 2016 při příležitosti státního svátku - Dne příchodu slovanských věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu.

S pomocí občasného vánku se 5. července 2016 potvrdilo, že vlajka vlaje dobře. Kostky moravské orlice byly dobře rozeznatelné za všech povětrnostních podmínek. Při jakémkoli natočení vlajky bylo jasné, že se díváme na moravskou orlici.

Vlajka České republiky a moravská vlajka

Vlajka České republiky a moravská vlajka

Moravská orlice je vidět celá

Moravská orlice je vidět celá

Jsou vidět kostky moravské orlice

Jsou vidět kostky moravské orlice

Jsou vidět kostky moravské orlice

 

Historická moravská vlajka - bíločerveně šachovaná orlice se žlutou korunou a žlutou zbrojí v modrém listu vlajky z roku 2015

Firma Alerion nabízí historickou moravskou vlajku, na níž je bíločerveně šachovaná orlice se žlutou korunou a žlutou zbrojí v modrém listu vlajky.

Před uvedením nynější podoby odpovídala moravská orlice na nabízené historické vlajce Moravy známému provedení, jež vytvořil Jiří Louda. Šachování této orlice, které je obsaženo v zákoně o státních symbolech č. 3/1993 Sb., je tak ve státním znaku vytvořeném podle této přílohy podáno jako červenostříbrné. V daném případě užití na vlajce je vexilologicky popsáno jako červenobílé.

Historická vlajka Moravy (bíločerveně šachovaná
orlice se žlutou korunou a žlutou zbrojí v modrém
listu vlajky), způsob uchycení: tunýlek

Na historické moravské vlajce z roku 2015 zobrazené výše, vycházející z návrhu a výtvarného provedení heraldika Jiřího Loudy, který je upraven prohozením barev šachování, je moravská orlice s bíločerveným šachováním. Lze si všimnout, že oko se nachází v bílém poli a jeho obrys byl zvýrazněn. Bíločervené šachování se shoduje s popisem v Zákonu České národní rady o státních symbolech České republiky (stříbrno-červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí).

Historická vlajka Moravy (bíločerveně
šachovaná orlice se žlutou korunou a žlutou
zbrojí v modrém listu vlajky), detail hlavy

Je dost dobře možné, že právě tato podoba historické moravské vlajky zavlála 5. července 2015 v Hodoníně. Jak plyne z části tiskové zprávy z 3. června 2015: "Nad Hodonínem poprvé zavlaje moravská vlajka", hodonínští radní se rozhodli vyslyšet žádost Moravanů a vyvěsit na radnici moravskou vlajku. 5. července jako připomínka příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje zavlál na radnici modrý prapor s bílo-červeně šachovanou orlicí: "5. července jako připomínka příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje zavlaje na radnici modrý prapor se stříbrno-červeně šachovanou orlicí.". V roce 2016 bylo ve schůzi rady města rozhodnuto stejně: "Rada města rozhoduje vyvěsit moravskou vlajku na budově radnice v den státního svátku dne 05.07.2016".

Historická vlajka Moravy (červenobíle šachovaná
orlice se žlutou korunou a žlutou zbrojí
v modrém listu vlajky), výřez z listu

Pro srovnání obou orlic je tu poskytnut předchozí vzor firmy Alerion, z jejíž obrázkové galerie jsou obrázky převzaty. Lze se domnívat, že barevné odstíny použité v roce 2015 byly proti historické moravské vlajce, na níž je červenobíle šachovaná orlice se žlutou korunou a žlutou zbrojí v modrém listu vlajky, též upraveny.

Historická vlajka Moravy nabízená ještě
v roce 2015, způsob uchycení: karabinka

Závazný a platný je vždy blason (odborný slovní popis) a ten je v zákoně o státních symbolech zcela správný a přesný. Na kresbě v příloze zákona pak toto šachování vidíme "jako určitý vzorový příklad" pro výrobce státních znaků. Počet šachovnicových polí se totiž nikdy přesně neuvádí (měl by být jen vyšší než devět). Že zde část prvního šachovnicového pole na nejčestnějším místě znaku a figury (tj. heraldicky vpravo nahoře) nevyšla ideálně na stříbrné (tj. bílé), v době kdy kresbu Jiří Louda (světově uznávaný heraldik) tehdy ručně koloroval, je pouze malý "nepřesný" detail. Nic nebrání držet se zákonného blasonu a šachovat orlici stoprocentně přesně, stejně tak i dále replikovat původní přílohu zákona, protože je logické, že v modrém štítě je a priori kovová (tj. stříbrná/bílá) figura (s druhou, červenou, barvou).

 

Dne 1. března 2023 byl zveřejněn návrh na vydání zákona o zemských znacích a vlajkách.

Kulatý stůl k návrhu zákona o zemských znacích a vlajkách.

Můžeme podpořit přijetí zákona o zemských znacích a vlajkách? Můžeme, podpořme. 

Řeč PhDr. Zdeňka Kubíka pronesená při setkání tzv. kulatého stolu k zemským symbolům v Praze 20. dubna 2023 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, v místnosti číslo A23. 

Nový návrh zákona byl Poslanecké sněmovně předložen 22. ledna 2026: Návrh zákona o zemských znacích a vlajkách v roce 2026 - sněmovní tisk číslo 87. 

Odborné vexilologické stanovisko k moravské vlajce z 1. června 2013

Protože je otázka podoby historické moravské vlajky aktuální a s tím je na pořadu dne i informovanost o pohledu lidí, kteří se tematikou zabývají do hloubky, je níže převzat text odborného vexilologického stanoviska k moravské vlajce ve znění zveřejněném 1. června 2013:

Verze A převzata z dokumentu dostupného na internetu, který je ke stažení na stránce www.vexilologie.cz, verze B byla otištěna v časopise Vexilologie. Zpravodaj České vexilologické společnosti, o.s., Brno 2013, čís. 169, s. 3319, 3320. Text je totožný. Drobné rozdíly byly vyznačeny červeně.

A)

Odborné vexilologické stanovisko k moravské vlajce

Vzhledem k současné neexistenci zemského zřízení v České republice nemůže existovat ani oficiální zemská vlajka Moravy. V nynější době je moravská identita státoprávně vyjádřena a zastoupena na krajských vlajkách v podobě pole s moravskou orlicí (obdobně jako se slezskou orlicí), která je převzata z velkého státního znaku České republiky.

Další, v současné době se vyskytující vlajky a prapory s moravskými symboly (znaky, orlicemi a barvami), považujeme za symboly historické, v minulých obdobích na území Moravy používané, které lze jako historické vlajky a prapory vyvěšovat, ovšem vždy v pořadí až za vlajkami oficiálními, tedy za vlajkou státní, krajskou, městskou a obecní.

Z čistě vexilologického hlediska je nevhodné umísťovat na listy vlajek celé znaky na štítě, protože tak dochází ke zbytečné a nežádoucí duplicitě symbolů, neboť barvy vlajek a praporů jsou odvozovány právě od znaků. K této praxi sice někdy dochází i na státní úrovni, kdy ale jde buď o tradici, nebo o náhradní improvizované řešení, které má při zachování základních barev odlišit časově různě vzniklé subjekty (např. Rusko, Slovensko, Slovinsko). Doporučujeme proto, aby v jinak neřešitelných případech byly listy vlajek doplňovány nikoli znaky ve štítě, ale jen základními figurami, tedy v moravském případě pouze šachovanou orlicí.

Jako historicky nejvhodnější moravská vlajka a prapor se jeví její nejstarší doložená podoba, tedy modrý list s bílo-červeně šachovanou orlicí. Tak zvané polepšení orlice změnou šachování ze stříbrného na zlaté privilegiem císaře Fridricha III. z roku 1462 a následně podle něj od poloviny 19. století odvozené užívání žluto-červených barev a praporů bylo často spojováno s německy hovořícími moravskými občany a chápáno zároveň jako výraz loajality k monarchii a císaři. Samostatné používání žluto-červené bikolóry je nežádoucí i proto, že tyto barvy užívá na svých praporech hl.město Praha a není ani zcela zanedbatelné, že jsou to i původní rodové barvy knížat z Liechtensteinu, jejichž vyvěšení na Moravě může být v krajním případě chápáno i jako projev souhlasu s jejich restitučními nároky.

Experti podvýboru pro heraldiku a vexilologii Sněmovny ČR :

PhDr. Zbyšek Svoboda
Mgr. Pavel Fojtík
Ing. Petr Exner

Předseda České vexilologické společnosti, o.s. :

Ing. Jaroslav Martykán

V Praze 1. června 2013

B)

Odborné vexilologické stanovisko k moravské vlajce. Vexilologie. Zpravodaj České vexilologické společnosti, o.s., Brno 2013, čís. 169, s. 3319, 3320:

"Odborné vexilologické stanovisko k moravské vlajce

Vzhledem k současné neexistenci zemského zřízení v České republice nemůže existovat ani oficiální zemská vlajka Moravy. V nynější době je moravská identita státoprávně vyjádřena a zastoupena na krajských vlajkách v podobě pole s moravskou orlicí (obdobně jako se slezskou orlicí), která je převzata z velkého státního znaku České republiky.

Další, v současné době se vyskytující vlajky a prapory s moravskými symboly (znaky, orlicemi a barvami), považujeme za symboly historické, v minulých obdobích na území Moravy používané, které lze jako historické vlajky a prapory vyvěšovat, ovšem vždy v pořadí až za vlajkami oficiálními, tedy za vlajkou státní, krajskou, městskou a obecní.

Z čistě vexilologického hlediska je nevhodné umísťovat na listy vlajek celé znaky na štítě, protože tak dochází ke zbytečné a nežádoucí duplicitě symbolů, neboť barvy vlajek a praporů jsou odvozovány právě od znaků. K této praxi sice někdy dochází i na státní úrovni, kdy ale jde buď o tradici, nebo o náhradní improvizované řešení, které má při zachování základních barev odlišit časově různě vzniklé subjekty (např. Rusko, Slovensko, Slovinsko). Doporučujeme proto, aby v jinak neřešitelných případech byly listy vlajek doplňovány nikoli znaky ve štítě, ale jen základními figurami, tedy v moravském případě pouze šachovanou orlicí.

Jako historicky nejvhodnější moravská vlajka a prapor se jeví její nejstarší doložená podoba, tedy modrý list s bílo-červeně šachovanou orlicí. Tak zvané polepšení orlice změnou šachování ze stříbrného na zlaté privilegiem císaře Fridricha III. z roku 1462 a následně podle něj od poloviny 19. století odvozené užívání žluto-červených barev a praporů bylo často spojováno s německy hovořícími moravskými občany a chápáno zároveň jako výraz loajality k monarchii a císaři. Samostatné používání žluto-červené bikolóry je nežádoucí i proto, že tyto barvy užívá na svých praporech hl. město Praha a není ani zcela zanedbatelné, že jsou to i původní rodové barvy knížat z Liechtensteinu, jejichž vyvěšení na Moravě může být v krajním případě chápáno i jako projev souhlasu s jejich restitučními nároky.

Experti podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR:

PhDr. Zbyšek Svoboda - Mgr. Pavel Fojtík - Ing. Petr Exner

Předseda České vexilologické společnosti, o.s.:

Ing. Jaroslav Martykán

V Praze 1. června 2013.

Brněnská radnice 5. července 2015

Tak jako v roce 2014 měla podle tiskové zprávy z Rady města Brna č. R7/026 dne 16. 6. 2015 i 5. července 2015 na brněnské Nové radnici zavlát (historická) vlajka Moravy (moravská historická vlajka).

"- souhlas s vyvěšením moravské vlajky na budově Nové radnice dne 5. července 2015, v den státního svátku – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje; vlajka bude v podobě modrý list s bílo-červeně šachovanou orlicí se žlutou zbrojí; 9"

Při sledování tisku si lze všimnout, že v článku informujícím o vyvěšení moravské vlajky na Nové radnici se objevuje jako ilustrační foto zcela odlišná podoba moravské vlajky (zde), ačkoli byla při jednání rady schválena jiná.

Obrázek odpovídající popisu v tiskové zprávě se dá najít např. v článku Slováckého deníku, který v delším textu seznamuje s tématem.

Článek upozorňuje dvěma úryvky na oficiální stanovisko České vexilologické společnosti. Česká vexilologická společnost, v jejímž čele stojí Jaroslav Martykán, patří mezi nejstarší sdružení ve střední Evropě, která se zabývají studiem vlajek a praporů:

"Jako historicky nejvhodnější moravská vlajka a prapor se jeví její nejstarší doložená podoba, tedy modrý list s bílo-červeně šachovanou orlicí. Takzvané polepšení orlice změnou šachování ze stříbrného na zlaté privilegiem císaře Fridricha III. z roku 1462 a následně podle něj od poloviny 19. století odvozené užívání žluto-červených barev a praporů, bylo často spojováno s německy hovořícími moravskými občany a chápáno zároveň jako výraz loajality k monarchii a císaři," a "A není ani zcela zanedbatelné, že jsou to také původní rodové barvy knížat z Liechtensteinu, jejichž vyvěšení na Moravě může být v krajním případě chápáno i jako projev souhlasu s jejich restitučními nároky,"

Znění celého textu odborného vexilologického stanoviska k moravské vlajce z 1. června 2013 si můžete přečíst v samostatném příspěvku.

Vyvěšení historické moravské vlajky na brněnské radnici o státním svátku

Na brněnské radnici (Nová radnice v Brně) můžeme jednou za čas vedle vlajky České republiky vidět vlát i historickou moravskou vlajku. A od pohledu lze říct, že společně vlají dobře. Na stránkách města je toto zdůvodněno takto:

Na státní svátek v Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července bude na Nové radnici viset moravská vlajka, a to v podobě: modrý list s bílo-červeně šachovanou orlicí se žlutou zbrojí.

Moravská vlajka je jedním z historických symbolů Moravy ale její oficiální podoba, na rozdíl od znaku, neexistuje, neboť vlajka Moravě nikdy nebyla udělena. V současné době se používá několik podob moravské vlajky, které vychází z různých historických dokumentů, kreseb a popisů. Jejich používání však nemá žádný právní základ.

S ohledem na velký zájem odborné i laické veřejnosti a úvahy kolem podoby moravské vlajky konzultoval Magistrát města Brna podobu vlajky s odborníky z oborů heraldiky a vexilologie, kteří zaujímají stanovisko, že podoba vlajky symbolizující Moravu má vycházet z její nejstarší doložené podoby, tj. modrý list s bílo-červeně šachovanou orlicí (součástí velkého státního znaku ČR a stejná podoba s horním žerďovým polem vlajek krajů Vysočina, Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského a také v horním vlajícím poli vlajek krajů Pardubického a Moravskoslezského).

V podobě stříbrnočerveně šachované orlice v modrém listu ji vidíme vlát např. na obrázcích z kodexu Gelnhausen (doba vzniku rukopisu: poslední třetina 14. až první třetina 15. století), nebo ji známe z praporu 6. střeleckého pluku Hanáckého uděleného na podzim roku 1918.

Moravská vlajka byla v této podobě vyvěšena v letech 2014, 2015 a podle zápisu ze schůze Rady města Brna konané 14. června 2016 tomu tak bude i 5. července 2016.

Výše je starší doklad vyvěšení moravské vlajky na budově nejmenovaného obecního úřadu. Vlajka na obrázku pěkně vlaje. Moravská orlice na ní je dobře vidět. Byla zachycena v příznivém okamžiku. Proto byl také tento příklad ze staršího článku zveřejněného na stránkách zabývajících se Moravou a jejími symboly převzat. Od doby vydání příspěvku vyšla tiskem řada článků, které téma moravských symbolů dále zkoumají a poznatky o nich prohlubují. Z toho důvodu jsou zde vedle jiných k přečtení i některá tvrzení, která se s některými novějšími poznatky ne vždy slučují. Vlajka je shodná s tou, kterou můžeme vidět na brněnském magistrátu.

Dům pánů z Lipé v Brně

Že se moravská orlice nachází i na zdech domů, kde je jak symbolem země Moravy, tak tvoří součást jejich výzdoby, je známo. Chodcům procházejícím po dnešním Svobodově náměstí v Brně kolem tzv. Domu pánů z Lipé (dříve známého také jako Schwanzův palác, na konci 19. století jako Komarek – Haus a nebo Souches – Haus) se nabízí pohled na moravskou orlici namalovanou na průčelí domu.

O tom, kdy vznikla dnešní sgrafitová výzdoba, se píše v článku v Brněnském deníku: "Kromě reliéfů bylo průčelí původně hladké. Dnešní sgrafitová výzdoba vznikla až na počátku 20. století. Dům tehdy koupil takzvaný Brnosvaz, který byl největší moravskou družstevní organizací. Nový vlastník se o dům léta nestaral. Až v roce 1938 proběhla rozsáhlá rekonstrukce budovy, během níž ji mimo jiné ozdobila jednovrstvá sgrafita podle návrhu malíře Emanuela Hrbka."

Můžeme tedy předpokládat, že moravská orlice je z 1. poloviny 20. století, nejpozději z roku 1938, viz obrázek z toho roku. (Poznámka: V Encyklopedii města Brna je zřejmě tatáž scéna, ale obrázek je zařazen jako 30. léta 20. století.)

V roce 1938

O archeologickém výzkumu v souvislosti s kompletní rekonstrukcí a přestavbou někdejšího "Schwanzova paláce", zvaného též "Dům pánů z Lipé", na náměstí Svobody č. 17 v Brně se píše na stránkách Archaia Brno.

Černobílé záběry detailů výzdoby, které jsou však z doby po rekonstrukci na začátku 3. tisíciletí, nalezneme na stránkách s fotografiemi Brna (Brünn.cz).

Starší fotografie průčelí domu nalezneme na stránkách Encyklopedie dějin města Brna:

V roce 1890

Ve 30. letech 20. století

V 50.-60. letech 20. století

A opět detail.