Během stavovského povstání byly v roce
1619 na Moravě
v Brně ve starém mincovním domě na Mečové ulici č. 2, či snad už v Dietrichsteinském paláci, který patřil moravským evangelickým stavům (jen ražba drobných mincí, 12 a 3 krejcary), a
v Olomouci v bývalé jezuitské koleji zřízeny stavovské mincovny razící
stavovské mince (ražba dukátů, tolaru, 48, 24, 12 a 3 krejcarů).
 |
Tolar moravských stavů, rub a líc s moravskou orlicí
|
Moravskými stavy byl tedy ražen
stříbrný tolar, 48 krejcar, 24 krejcar, 12 krejcar a 3 krejcar. 3 krejcar byl ražen jen ve velmi omezeném množství. Ze zlatých mincí byl ražen
25 dukát (příležitostná ražba),
10 dukát a 5 dukát.
 |
12 krejcar moravských stavů, rub a líc s moravskou orlicí
|
Po porážce stavovského povstání obíhala stavovská mince i v roce
1621. V mincovnách se nadále razily císařské mince.
 |
Česká mincovna, říjen 2012, replika olomouckého
tolaru moravských stavů z roku 1620, rub |
Na moravských stavovských mincích se
na líci nachází
moravská orlice s opisem MONETA NOVA MARCHIO MORAVIAE (
Mince nová Markrabství moravského) a
na rubu obelisk (čtyřboký jehlan) na obdélném podstavci obtáčený vinnou révou a moravská orlice s nápisem UNIO (jednota), vyjadřujícím jednotu moravských stavů, a opisem TE STANTE VIREBO (Stojíš-li spolu se mnou, budu silný), čímž byla
míněna Boží přízeň. Poznámka: Jedná se o překlad na odkazované stránce České mincovny.
 |
Česká mincovna, říjen 2012, replika olomouckého tolaru
moravských stavů z roku 1620, líc s moravskou orlicí |
Dnes ke koupi zájemcům nabízené repliky jsou
stříbrné i
zlaté.
 |
Antiquanova, rytec Petr Soušek, replika pětidukátu
moravských stavů z roku 1620, rub; průměr: 38 mm,
hmotnost: 17.2 g, ryzost: 999,9/1000 Au, emise: 2000 |
 |
Antiquanova, rytec Petr Soušek, replika pětidukátu
moravských stavů z roku 1620, líc s moravskou orlicí |
K překladu devízy je třeba doplnit informace od odborníka:
"Devíza „Te stante virebo“ v překladu znamená „budeš-li stát, porostu“ (te stante = z tebe stojícího, virebo = budoucí čas od vireo – rostu, vyrůstám, rozrůstám se). Emblém pyramidy ovinuté břečťanem i heslo zvolil remešský arcibiskup kardinál Karel Lotrinský (1524-1574) v roce 1547 u příležitosti korunovačního vjezdu francouzského krále Jindřicha II. do města. Pyramida představovala krále Jindřicha II., a břečťan (nikoliv vinná réva!), který může růst jen díky pevnosti pyramidy, pak samotného kardinála, přeneseně pak jakéhokoliv francouzského poddaného. Emblém s devizou se zachoval v řadě knih zabývajících se obrazovou symbolikou, nejen francouzských, ale i anglických a nizozemských, již jako obecná obrazová alegorie nutnosti pevných zásad či dobrého vůdce pro lidský život (
Claude Paradin, Devises heroiques (1557), G. Whitney: A choice of emblems (Leiden 1586), Daniël Heinsius, Emblemata amatoria (1607/8), Gabriel Rollenhagen : Emblemata (Arnhem 1615)). Odtud to zřejmě převzal nějaký moravský vzdělanec, jinak nemá toto heslo s Moravou nic společného. Na moravských mincích je výše zmíněnou vůdčí zásadou jednota (Unio), tedy jednota moravských stavů."
 |
Claude Paradin. Devises heroiques
(1557). Te stante virebo |
Pro srovnání významů heslo obsažené ve slovníku klasické latiny:
vireo, ére, ui, - 1) vl. zelenati se, býti zelený: part. virens (i jako adj. is.) zelenající se, zelený; fronde v. nova V; 2) metaf. a) "kvésti" α) býti svěží, mlád, zdráv, silný; (Camillus) virebat integris sensibus L; dum virent genua H; donec virenti canities abest H; β) arcem ingeniis opibusque et pace virentem O; b) "žíti": virens in Aetna flamma H.
