Zobrazují se příspěvky se štítkemStátní symboly České republiky. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemStátní symboly České republiky. Zobrazit všechny příspěvky

Náš kraj by se měl správně nazývat Slezskomoravský

Tomáš Pustka: Rozhovor. Náš kraj by se měl správně nazývat Slezskomoravský, říká bývalý ředitel Zemského archivu v Opavě Karel Müller, in: Region Opavsko.

V rozhovoru Tomáše Pustky s Karlem Müllerem zazněla otázka: Když už jsme u toho dělení, nedávno se na parlamentní půdě probíral návrh zákona, podle kterého by se mimo jiné nově na silnicích označovaly hranice mezi Čechy a Moravou. Slezsko se tam přitom vůbec neřeší. Vy jste se proti tomu oficiálně vymezil, že ano?

Odpověď na ni nás samozřejmě zajímá. Karel Müller stál od roku 1990 až do března 2023 více jak třicet let v čele Zemského archivu v Opavě jako jeho ředitel. Přes třicet let je rovněž členem podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

"Se samotným zákonem problém nemám. Ale je koncipován naprosto špatně. Mimo jiné obsahuje věcné chyby. Například je v něm rozpor v popisu znaku Slezska a jeho vyobrazení. V popisu stojí, že Slezsko má orlici se zlatou zbrojí, zatímco na přiloženém vyobrazení má správně červenou zbroj, což platí už od roku 1918. Ale věc, která je pro heraldika naprosto nepřijatelná, je umožnění dvojí podoby znaku Moravy. Ta může být samozřejmě jen jedna. Je definována dokonce zákonem o státní symbolice. A není možné teď říct, že moravská orlice je v jednom případě stříbrno-červeně šachovaná, a jindy, když si to někdo přeje, zlato-červeně. To je naprostý nonsens i z právního hlediska. A konečně, jak říkáte, je v tom zákoně bito Slezsko."

Jak je bito?

"Tím zákonem se řeší nějaký problém vztahů mezi Moravou a Čechami, ale rozhodně se tam neřeší problém mezi Moravou a Slezskem. Zákon hovoří o tom, že mají být vyznačovány pomocí znaků historické zemské hranice podél našich cest, přičemž se řeší hranice mezi Moravou a Čechami, které byly platné v roce 1949. Vůbec se zde však neřeší problém Slezska a Moravy, což znamená hranice, které platily ještě do roku 1928. Jestli tedy máme podle preambule Ústavy tři historické země, tak se musíme vrátit až do roku 1928 a vymezit stejným způsobem i hranice mezi Moravou a Slezskem. Tato skutečnost je ovšem v daném zákoně přehlížena."

Slavnostní osvětlení Moravského zemského muzea k Mezinárodnímu dni studentstva

Moravské zemské muzeum v Brně se v Mezinárodní den studentstva 17. listopadu 2021 opět připojilo k iniciativě Díky, že můžem. Ve středu 17. 11. v 17:11 slavnostně osvětlilo Pavilon Anthropos v Pisáreckém parku a Dietrichštejnský palác na Zelném trhu v barvách české trikolóry.

Moravské zemské muzeum krásně svítilo státní trikolórou, tedy českými i moravskými barvami. Bílé, červené a modré okno. A bílá byla opravdu bílá. Nádhera, ten nápis, ta souměrnost.

Když si v souvislosti se státními barvami vzpomeneme na Slezsko a jeho symboly, kde vidíme barvy černou a zlatou/žlutou, je to prosté a jednoduché.

Drtivá většina dnešních obyvatel (části) českého Slezska jsou Češi nebo Moravané, takže oni sami nějaký problém takto vyhroceně nevidí a považují se spíše obecně za Čechy (versus Poláci za hranicí). Viz též Těšín a Český Těšín.

No a ve znaku Slezska je stříbrné/bílé perisonium, pouze které ho odlišuje od německé orlice (korunka nehraje roli), takže opět společná bílá.

Česká republika nemůže ve svých státních symbolech řešit každé jen dílčí přivtělené území (to by se mohlo řešit i Chebsko či Vitorazsko apod.). Prostě ČR tvoří jen celé území historických Čech a Moravy (tj. jako na počátku státnosti za Přemyslovců) plus části některých historicky cizích území (tu větší tu menší, jak šly dějiny).

Nemusíme proto řešit problém celého historického území Slezska (většinově Německého obyvatelstva a tedy odsunutého), tak jako dnes většinu (polského) Slezska obývají Poláci dosídlení z východního Polska  (po odstoupení Lvova a okolí Sovětům). A jak si všimnete, státní znak Polska a polská národní státní vlajka vůbec neřeší znak Slezska aj. historických znaků (na rozdíl našeho velkého státního znaku). Totéž platí pro státní znak a vlajku Maďarska, nikdo zde neřeší nějaké zemské barvy Sedmihradska atd. apod. ČR je v tomto velkorysá a vidíme, co přesto od tzv. "žlutých" sklízí, nechť se "žlutí" podívají právě do Polska a Maďarska.

Žehnání vlajky Moravy při pouti v Ráječku 5. července 2021

Dne 5. července 2021 byla zábřežským místoděkanem P. Františkem Eliášem při poutní mši svaté v obecní kapli sv. Cyrila a Metoděje v Ráječku požehnána moravská vlajka. Ano, je to moravská vlajka a je přepychová. Prapor, který vidíme na fotografiích, byl vyroben firmou Umělecké vyšívání L & L Strachotovy. O pořízení praporu a o události podala zprávu též stránka sumpersko.net v příspěvku Na pouti v Ráječku byla požehnána moravská vlajka.

Dále o praporu 12. července informoval článek Šumperského a jesenického deníku.cz Zábřeh pořídil moravskou vlajku, bude na radnici vedle státní, z něhož citujeme: "Tato podoba moravské vlajky vychází z nejstaršího doloženého praporu Moravy a také ze zákonné definice státních symbolů České republiky. Tato podoba moravské vlajky je zároveň součástí vlajek šesti krajů, které zcela nebo zčásti leží na historickém území Moravy. „Modrou“ variantu moravské vlajky zvolilo i město Zábřeh.".


Na stránce František JOHN se k tomu píše: "Zábřeh má novou vlajku Moravy. Morava už staletí není samostatným státním útvarem, nemá svou vlastní samosprávu. Má ale svou historii, kulturu, jasné hranice či symboliku. Je především na městech a obcích, aby svou moravskou identitu připomínaly. Nová vlajka Moravy bude vedle vlajky městské (z roku 2014) a státní (z roku 2018) zdobit prostory městského úřadu. Pro nás regionální patrioty je obzvlášť potěšující, že byla vyšita v Postřelmově."

Na stránce města Zábřehu, kde je k prohlédnutí album fotografií z žehnání v Ráječku, k tomu 5. července ráno napsali: "V Zábřeže jsme patrioti, máme novou ručně vyšívanou vlajku Moravy! 🚩

Vyšívané vlajky jsou jedinečné obecní a městské insignie, které se stávají svědky významných událostí, oslav, návštěv i ceremonií. Slavnostní a jedinečný ráz dodávaly zasedací místnosti městského úřadu vlajka města a česká státní vlajka. Tuto dvojici nově dozdobí také ručně vyšívaná vlajka s moravskou orlicí.🦅

V dnešní sváteční den, kdy si připomínáme příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu, bude při poutní mši svaté v obecní kapli sv. Cyrila a Metoděje v Ráječku moravská vlajka požehnána. ⛪

Šití slavnostních vlajek je tradičním řemeslem českých vyšívaček. Dnes ho ale ovládá jen několik žen v republice. A mezi ně patří i Libuše a Lucie Strachotovy z Postřelmova, které přistupují s láskou a pokorou ke svému řemeslu. 💙 Z jejich dílny L & L Strachotovy - ruční umělecké vyšívání vyšly všechny 3️⃣nádherné vlajky, které pořídilo město Zábřeh. 😊"

Na stránce L & L Strachotovy - ruční umělecké vyšívání k tomu: "Děkujeme panu Johnovi za sdílení 🙏 jsme rády, že se vlajka líbí 😊 dokonce díky barvám orlice vzplanula vášnivá debata … a my jsme si s holkama řekly, že lepší nějaká diskuze, než žádná 🤭#mestozabreh #moravskavlajka #heraldika #barvicky".

Tisková mluvčí zábřežské radnice Lucie Mahdalová k tomu řekla: „Z jejich dílny vyšly všechny tři nádherné vlajky, které zdobí prostory zábřežské radnice.“.

Vlajka v Zábřehu, jak vidíme ze záběru, je prostě krásná. Našla využití i při dokumentaci významných návštěv, které hned zaujme.

Takovým setkáním byla v červenci 2021 návštěva potomka významného šlechtického rodu spjatého se Zábřehem - Tunklů, v jejichž erbu je kapr, Tamáse Ference Tunkela žijícího v Maďarsku. Kraj předtím naposledy oficiálně navštívili Tunklové z české větve rodu žijící v Praze a v Dačicích v roce 2010.

Vladimír Růžek - Nový dres opět nerespektuje státní symboliku, Právo, 2. prosince 2019

Dne 2. prosince 2019 vyšel v deníku Právo na sedmé straně článek Vladimíra Růžka Nový dres opět nerespektuje státní symboliku, který vidíte na obrázku:

"V neděli 17. listopadu odehrála naše fotbalová reprezentace v Sofii poslední kvalifikační zápas pro ME v nových dresech. Ty navrhla firma Puma ve žlutozelené (limetkové) barvě. Zástupce firmy uvedl, že barva byla inspirována lípou - českým národním stromem - a nabytou svobodou. Je to poněkud krkolomné zdůvodnění, ale budiž.

Již během předběžné prezentace prezentace nových dresů se ozval důrazný nesouhlas s jejich podobou, jak části veřejnosti, tak i našich významných sportovců Radka Štěpánka a Tomáše Berdycha. Předmětem kritiky se stal zjevný odklon od symboliky státních (národních) barev bílé, červené a modré. Radek Štěpánek např. sám užíval dresu s vytříbenou symbolikou.

Je třeba připustit, že barvy reprezentačního dresu nejsou určovány žádným předpisem, a tedy odklon od "národní barevnosti" dresů je možný. Veřejnost ovšem tuto změnu pociťuje velmi emocionálně a záporně, což je sympatické.

Závažnější než barva dresu je opakovaně nové zpodobňování státního znaku na něm, které zůstalo veřejností nepovšimnuto, ačkoliv je na oblečení sportovní reprezentace rozhodující. Přejděme s úsměvem, že firma Puma umístila svůj emblém skákající pumy na čestnější místo na tričku, než na kterém je znak s českým lvem. Ptejme se, zda jde o kouzlo nechtěného nebo naopak chtěného, což by bylo příznakem doby.

Obraťme pozornost k vlastní podobě znaku s dvojocasým lvem ve štítu na dresu. Opakuje grafickou podobu na předchozích dřevěných dresech zavedených v roce 2014. Fotbalová asociace ČR (FAČR) ovšem tento znak nepovažuje za státní znak, nýbrž tvrdí, že jde o logo.

Logem tento útvar však není, neboť jím se správně rozumí výtvarně grafická úprava (design) textu nebo písmen, jak naznačuje i etymologie slova "logo". Zde však žádná písmena nejsou. Tento symbol má všechny příznaky znaku (erbu) sestaveného podle heraldických pravidel.

Tvůrce převzal prvky z malého státního znaku. Je to především stříbrný (bílý) dvojocasý lev v červeném poli štítu. Aby tento symbol nemohli znalci považovat za malý státní znak, přilepil ke spodku štítu ještě modrý klín, který není součástí žádné formy státního znaku ČR. Klín je zvláštní, tzv. heroldská figura a musela by být v případě platného státního znaku zahrnuta do jeho odborného popisu (blasonu). Tento prvek má asi nahradit v malém státním znaku nepřítomnou modrou národní barvu.

Aby se tento symbol ještě více odlišil od oficiální podoby státního znaku, tak lev zde nemá zlatou (žlutou) korunu ani tzv. zlatou zbroj (jazyk a drápy). Vznikla tak zkomolenina, která je špatným malým státním znakem a současně je deklarována alibisticky jako "logo", tedy tak, aby nemohla být vykládána jako státní znak.

Je to matení občanů, protože v nich vyvolává chybnou představu o podobě státní symboliky. Občan přece předpokládá, že na dresu národní (státní) fotbalové reprezentace musí být správný státní znak.

Tento symbol je i z hlediska výtvarně-heraldického špatným dílem. Užívá zastaralý pseudohistorický tvar štítu se dvěma výkroji v horních rozích a stylizace lva je na úrovni heraldické formy 18. a 19. století (k tomu i můj zobecňující článek Zpráva o vývoji, užívání a stavu státních symbolů, publikovaný v časopisu Veřejná správa, č. 25-26, 2018.

Asociace si dala toto "logo" zaregistrovat již v roce 2010 jako ochrannou známku Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV). Mezi četnými žádostmi o registraci ochranných známek, které Asociace v rozpětí let 1997-2019 podala u ÚPV, je překvapivě právě tento znak z reprezentačního dresu jediný, kterému Asociace oficiálně nepřidělila název! Nevíme tak, jakého subjektu se týká.

Státní znak to být nemůže a osobitým znakem (logem) Asociace též není, protože ten má podle jejích stanov jinou podobu a je též registrovanou ochrannou známkou. Nezbývá než jej nazvat a považovat za speciální znak české fotbalové reprezentace.

Tím se však fotbalová reprezentace dostává do rozporu se zákonem o užívání státních symbolů (č. 352/2001 Sb. 3 odst. 1 písm. g v platném znění), který sportovním reprezentantům jako oprávněným osobám ukládá užívat na dresech dokonce velký státní znak.

Asociace je podle občanského zákoníku spolkem (§ 214 a násl.), který na sebe podle stanov tradičně vztáhl organizování fotbalové reprezentace. Na rozpor mezi zákonem a praxí upozornilo Asociaci v roce 2016 ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na základě sněmovní interpelace a vybídlo Asociaci k nápravě podle zákona, ale bezúspěšně. Asociace trvala a trvá dodnes na užívání "loga". Chová se tedy (ovšem spolu s reprezentací) jako parta nezávislých soukromníků a stát prokazuje velkou nemohoucnost, protože není schopen přimět spolek k nápravě.

Ptejme se, proč se FAČR vyhýbá umístit na reprezentační dres správný a zákonný státní znak? Je to z obchodních důvodů. Její problém spočívá v tom, že státní znak nelze registrovat jako ochrannou známku a tím celý dres chránit proti průmyslovému kopírování.

Z výroby dresů s naším "znakem fotbalové reprezentace" plynou Asociaci a výrobnímu partnerovi zisky z jejich prodeje, který je součástí vedlejší hospodářské činnosti spolku. Rád věřím, že výnos z prodeje suvenýrů a oblečení je obracen ve prospěch organizování českého fotbalu, jak podmiňuje zákon, avšak nelze pominout, že státní symbolika zde padla za oběť obchodním zájmům, a to je nepřijatelné.

Zcela na okraj: obdobná situace je v případě Českého svazu ledního hokeje a jeho výslovného odmítnutí státního znaku a jeho nahrazení emblémem hlavy lva na dresu hokejové reprezentace se zdůvodněním hledání vlastní korporativní identity.

Na technickou otázku, proč z dresu národního týmu mizí státní znak, funkcionáři odpovídají zřetelně: "Protože se snažíme o moderní pojetí, budujeme novou značku - dosud hokej vlastní 'značku' neměl, hlásili jsme se v podstatě ke státnímu znaku - nyní se hlásíme k vlastní identitě." (jakolev.cz). Jasnější doklad nepochopení a ignorance étosu státního znaku být již nemůže.

Nakonec nelze než vyzvat Asociaci, aby od těchto experimentů upustila a navrátila české fotbalové reprezentaci tradiční důstojnost. Platí to dvojnásobně právě nyní, kdy byly zavedeny žlutočervené dresy, na nichž degradace státní symboliky vrcholí. Nikoliv kvůli volbě barvy trikotu, ale barevnosti "znaku fotbalové reprezentace", kde je vyobrazen žlutozelený lev v černém poli!

Jestliže jsme tento dosavadní znak mohli s velkou tolerancí považovat za alespoň špatně zobrazený státní znak, stále odkazující na malý státní znak s tradičním bílým dvojocasým lvem v červeném poli, nyní žlutozelený lev zbavil tento symbol zcela státní totožnosti, neboť změnil jeho podstatu. Barvy v heraldice totiž pro tento účel hrají zásadní roli a nesmí se s nimi libovolně žonglovat.

Nelze odhadnout, zda tento výstřelek vznikl z neznalosti, nebo je triumfem svévole. Tradice 850 let trvající symboliky českého státu snad zavazuje i Fotbalovou asociaci České republiky k respektu. Je však otázkou, zda tento problém v naší republice ještě někoho bude zajímat.

(Autor je historik a archivář)"

Řešení je prosté, anebo není? FAČR a ten v článku zmíněný hokejový spolek (Český svaz ledního hokeje; od roku 2018 používá obchodní označení Český hokej) si budou nadále dělat, co uznají za výhodné pro své zájmy. Potřeba a důvod sledovat fotbalové a hokejové reprezentační zápasy je u lidí různá. Potřeba a důvod českých, moravských a slezských fotbalistů a hokejistů, kteří to v daný okamžik mají jako zaměstnání, vystupovat pod značkou FAČR nebo ČSLH je dána jejich přístupem a možnostmi. Mohou si vůbec dovolit s ohledem na pravděpodobné členství ve spolku na vyzvání představeného daného spolku účast na klání "s díky" odmítnout a udělal to někdy některý z nich? Vzhledem k výše napsanému, dokud stát nepověří vysíláním slušně oblečených představitelů těchto druhů místního sportovního hnutí do světa, aby jej tam představovali, jiné spolky, ochotné dodržovat pro tento účel jím stanovená pravidla, nebo tito nepřijdou k rozumu, je věc vyřízena. Potřeba a důvod sledovat fotbalové a hokejové reprezentační zápasy je do té doby nulová.

Ovšem, někdo by řekl, že je to marnost nad marnost. Fotbalový dres už nerespektuje ani státní barvy trikolóry a vlajky. Je černo-žlutý čili "císařský" ... Tvrzení bafuňářů o tom, že je v barvě lípy je směšné, vidíte tam někde lipové listy?

Všimněte si, že u nás se státních symbolů štítí i nejvyšší státní orgány. Logo Senátu nemá ze státní symboliky nic, nějaké modré "S" a dva lvi (ani ty dva ocasy jim nedali) ... Je to jako logo "cirkusu či zoo Svět" ne Senát ČR. Totéž všechna ministerstva, Úřad vlády (tragédie). Marně se pracovalo na novele zákona o užívání státních symbolů a snaha o jednotný vizuální styl státních orgánů, nezájem.

To by se na Slovensku nestalo. Tam když přišli hokejisti s logem, okamžitě poslanci reagovali novelou zákona a zakázali takové prznění státních symbolů.

A konce to nemá, švejkujeme dál, každé město utrácí statisíce za absurdní loga, jejich staleté historické znaky je vůbec nezajímají, nebo je deformují do karikatury logotypu. To že mají své historické barvy (na svých vlajkách), nezájem, grafici jim vytváří nové vizuální styly, ideálně každé volební období nové, aby byl kšeft pro kamaráda z PR studia.

A mimochodem, sportovními bafuňáři omílaný argument, že potřebují logem chránit prodeje dresů. Nic jim nebrání používat na dresech státní znak i ochranné logo (svazu/organizace). Viz opět Slováci. Vždy jejich státní barvy bílá a modrá s červenou, nebo naopak modrá a bílá (tmavý a světlý dres, tak jako u nás býval bílý a červený nebo červený a bílý s doplňkovou modrou).

Na srdci státní znak, uprostřed ochranné logo fotbalistů a logo výrobce, jde to, jen chtít.

Totéž hokej: na hrudi státní znak, logo s hokejkami místo trojvrší s dvojramenným křížem na náramenících (to jim právě zákon obratem zakázal mít na hrudi, tak jako naši hokejisti tam mají jen logo a velký státní znak ČR jako miniaturní samolepku jen na boku přilby, aby nemohl někdo něco říct). No a logo výrobce také nechybí (fajfka).

 

Známkový sešitek vydaný Českou poštou v roce výročí vzniku samostatného československého státu

21. února 2018 byl Českou poštou vydán známkový sešitek s námětem státních symbolů (název emise: Státní symboly - sešitek) v nominální hodnotě 152 Kč; známkový aršík k výročí republiky. Následující údaje jsou převzaty z jejích stránek (dokumenty Tematický komplet: Státní symboly a Státní symboly). Znění textů vykazuje jasnou spojitost s texty na stránce Pražského hradu v kapitole o Státních symbolech, v její dnešní podobě vzniklé po upozornění na některé se vyskytnuvší chyby, poté co v ní byla opravena některá ne zcela přesná vyjádření. Bylo však ponecháno mezi laiky i novináři ustálené „laické“ spojení v nadpisu „prezidentská standarta“, ale hned následující věta mluví správně "Vlajka prezidenta republiky je bílá". Předmluvu ke známkám tedy napsal vedoucí Oddělení styku s veřejností Martin Hakauf, proto jsou údaje České pošty zaslouženě a pro úplnost rozšířeny o údaje ze stránky Pražského hradu.


Nominále známek je zastoupeno  písmenem „A“, které odpovídá ceně za vnitrostátní obyčejné psaní – standard do 50 g dle ceníku základních poštovních služeb v aktuálním znění – ke dni vydání 19 Kč; cena sešitku k datu vydání: 8 x 19 Kč, tj. 152 Kč.


Výtvarný návrh vytvořil Filip Heyduk. Obraz známek má rozměr 52 x 29 mm. Známka je vytištěna plnobarevným ofsetem. Na tiskovém listu je 8 kusů různých výplatních známek ve formě celoplošných samolepek s oddělením formou průseku. Na zadní straně známkového sešitku je umístěn hologram sloužící jako ochranný prvek, čárový kód a doprovodné texty.


Námětem známek jsou jednotlivé státní symboly, přičemž „Velký státní znak“ je zpracován ve dvou variantách. Jedna vyzdvihuje pole se znakem Moravy, druhá pole se znakem Slezska. Státní symboly určuje Ústava České republiky jako oficiální a nezaměnitelné označení suverenity.


Velký státní znak – čtvrcený štít se čtyřmi poli. Jednotlivá pole symbolizují historické země České republiky – první Čechy, druhé Moravu, třetí Slezsko, čtvrté pole pak republiku jako celek.

V prvním a čtvrtém červeném poli proto vidíme stříbrného dvouocasého lva ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve druhém modrém poli je stříbrno-červeně šachovaná (moravská) orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve třetím zlatém poli pak černá (slezská) orlice se stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými listy a uprostřed s křížkem, se zlatou korunou a červenou zbrojí.


Malý státní znak – červený štít, ve kterém je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí.


Státní barvy – bílá, červená a modrá v uvedeném pořadí (shora dolů nebo zleva doprava).


Státní vlajka – skládá se z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky.

Poměr šířky vlajky k její délce je 2:3. Visí-li vlajka svisle, pak je (při pohledu na objekt) bílý pruh vlevo a červený vpravo, modrý klín je vždy nahoře a směřuje dolů.


Prezidentská standarta – je bílá, s okrajem skládajícím se z plaménků střídavě bílých, červených a modrých. Uprostřed bílého pole je velký státní znak, pod kterým je na červené stuze, podložené žlutými lipovými ratolestmi, bílý nápis PRAVDA VÍTĚZÍ.

List vlajky je čtvercový (v poměru šířky k délce 1:1). Označuje sídlo prezidenta republiky v době jeho přítomnosti v České republice, stejně tak např. prezidentskou lóži či dopravní prostředek (v podobě standarty) atd. Lipové ratolesti (či listy) jsou národním odznakem.


Státní pečeť – tvoří ji velký státní znak podložený lipovými ratolestmi po stranách, kolem něhož je opis ČESKÁ REPUBLIKA.


Státní hymna – je první sloka písně "Kde domov můj" z původní české hry Fidlovačka. Autorem textu je Josef Kajetán Tyl, autorem hudby František Škroup.


Výstava Symbolická moc českých korunovačních klenotů na Pražském hradě ve Vladislavském sále

Výstava Symbolická moc českých korunovačních klenotů na Pražském hradě ve Vladislavském sále - slovy Františka Palackého "v Čechách a v Moravě" (tj. v Čechách i na Moravě); sv. Václava nevyjímaje.

Dne 16. ledna 2018 ukazovali v televizních zprávách, že na Pražském hradě ve Vladislavském sále je (snad díky novému řediteli hradních památkářů Petru Kroupovi, kunsthistorikovi z Brna, kde byl úspěšný) skvělá vexilologická prezentace.

Po starých zámeckých schodech se vystoupalo k Černé věži,
kde byli návštěvníci před pokračováním v cestě odborně pro-
hlédnuti, aby se pak mohli zařadit na konec řady čekajících

Děje se tak, jak píší na stránkách Pražského hradu, "U příležitosti 25. výročí vzniku České republiky a na počátku jubilejního roku 2018, ve kterém si připomínáme 100. výročí založení Československa, budou ve Vladislavském sále Pražského hradu od 16. do 23. ledna 2018 mimořádně vystaveny české korunovační klenoty.". Výstava má název Symbolická moc českých korunovačních klenotů.

Vlajkový stožár pokrytý státní trikolórou. Historizující bílá
korouhev s přemyslovskou plamennou (svatováclavskou) orlicí

Korunovační klenoty jsou v nové (lepší) vitríně (umožňující prohlídku ze všech stran), navíc provázené po stranách „zmenšeninami“ (dřevěných) vlajkových stožárů od Matyášovy brány, ale navíc pokrytých státní trikolórou a to přesně podle prvorepublikového vzoru, kdy se ovíjející, opakující trikolóra zobrazovala s o polovinu užším modrým pruhem (z proporčně estetických důvodů).

Bíločervenomodrá trikolóra České republiky
v prvorepublikové podobě (formě)

Na těchto stožárech jsou pak „historizující“ korouhve, červená s českým (původně „moravským“) lvem a modrá s moravskou orlicí – takže ideální prezentace onoho „prvotního dodnes trvajícího konceptu“ Přemysla Otakara II. (včetně dokonalé shody tří našich tinktur) a symboliky dvou teritoriálně úplných historických zemí (tisíciletého nerozlučitelného jádra našeho státu - ČR).

Modrá korouhev s moravskou orlicí
Červená korouhev s českým lvem

A nad tím vším (v klenbě sálu) je zavěšená státní vlajka. Dokonalá souhra a shoda symboliky! Inu Hrad, co dodat, to je pracoviště!

Vlajka České republiky zavěšená pod stropem
Vladislavského sálu

Na druhé straně pak ve staré (původní prvorepublikové) vitríně jsou svatováclavské relikvie a na postranních (identických trikolórových) stožárech historizující bílé korouhve s přemyslovskou plamennou (svatováclavskou) orlicí. To nemá chybu!

Opravdu, málo co se jim na hradě takto povedlo, jako tohle. Při návštěvě výstavy si lze popsané nafotit – focení je tam totiž překvapivě povoleno (bez blesku). Datum a místo konání: Vladislavský sál Pražského hradu 16.-23. ledna 2018. Skvělá instalace!

Pro umocnění zážitku si stačilo připnout na kabát odznak v podobě trikolóry, o kterém se psalo v článku Tři společné barvy trikolóry, tři naše historické země, jedna krásná republika. Drobný zdobný odznak evokuje šperk. Druhou možností je pak obyčejná látková trikolóra, což je pro běžné nošení nepraktické (neforemné, a „velké“). Jestli si odznáčku někdo všimne, bude záležet i na jeho vhodném umístění. Když na něj upozorníte své známé, lidé jsou překvapení, jak je to pěkné. Dostanete sílu, narovnáte se a nosíte jej a vystavujete na odiv s radostí.

Položíme-li po zhlédnutí korouhví české a moravské země otázku: "Takže, a co Slezsko?" "Kde je (proč tu není) jeho korouhev?" No, je to asi proto, že tři stožáry by se špatně kolem vitríny instalovaly, ale šlo by to. Udělalo by se to tak, že za vitrínou „uprostřed“ by se postavil stožár se lvem a po stranách 2 stožáry a obě orlice, slezská a moravská).

Nehledě na to, že z úplných historických zemích opravdu tvoří (republiku) „jen“ Čechy a Morava - tj. stálé a neměnné jádro státu už tisíc let (ČR vlastně vypadá jako český stát v každém století – proto i ten Palackého název - všechny jiné vedlejší země velikostně kolísají – přibývají nebo ubývají), Slezska máme dnes „kousíček“, navíc znaky Čech a Moravy konstituoval „sám“ král Přemysl Otakar II., (vratislavskou orlici užívanou nyní pro celé Slezsko nikoliv!), je to tedy ryze „naše (domácí)“ heraldická symbolika, navíc právě ony obsahují naše dvě/tři společné státní barvy – oba znaky vynikají právě ve spojení s prvorepublikovou trikolórou a vlajkou s klínem. A vedle přemyslovské plamenné (svatováclavské) orlice (korouhví) a relikvií sv. Václava by se slezská korouhev naprosto nehodila (jako nelogická kompozice).

Z pohledu dnešního dne to ovšem vypadá tak, že Slezsko jakkoli velké je tu s námi v České republice. Je společně s Čechami a Moravou uvedeno v Ústavě České republiky, vážíme si ho, a tak si je (jeho korouhev) přejeme při slavnosti vidět společně s nimi (s jejich korouhvemi).Tak třeba někdy jindy.

Je ovšem dobře pochopitelné, že výstava byla "cíleně esteticky" koncipována - ryze na identické barvy bikolóry/trikolóry = znaky Čech a Moravy se státní vlajkou a svatováclavskou korunu (pocházející z doby, kdy se Slezská území teprve začínala "připojovat"), a kde by ten třetí (lichý) stožár prostě "kompozičně/instalačně vadil", pokud by se v sále někde teoreticky/prakticky umístil, aby "nepřekážel", jak již bylo napsáno. Jistě, všechno jde, když se chce, ale možný je i kompromis daný jinými podmínkami na místě ... Nebo by musely na dvou stožárech po stranách vitríny s korunou viset korouhev svatováclavská a česká, jenže pak by u vitríny s relikviemi sv. Václava byly naprosto nelogicky korouhve moravská a slezská ... Stejně tak se tam "nevzpomíná" ani na Slovensko/Uhry, Lužici atd.

Velký státní znak České republiky

V posledních letech se setkáváme s velmi vkusnými (hodnotnými) a často monumentálními (uměleckými) plastikami velkého státního znaku (především na úředních budovách, ale i v interiérech), které jsou v barvách užitého materiálu (tedy bez polychromie) a s dominantním figurálním výrazem.

Digitální kopie velkého státního znaku ČR
v odstínech šedi, naše reálie - zkouška
z českých, moravských, slezských reálií

Schválně, zkuste si udělat test na odkazované stránce Databanka testových úloh z českých reálií: kapitola Základní geografické informace o České republice, podkapitola Poloha, rozloha a přírodní poměry. Pokud na otázku Jaká je přibližně rozloha Česka? odpovíte A) 39 000 km², viz heslo na Wikipedii pro Čechy, kde se jasně píše, že rozloha Čech k roku 1948 byla 52 065 km², budete potrestáni červeným křížkem. To znamená, pokud pro vás červený křížek něco znamená, že ztrácíte body. Proč ne. U otázky číslo 9. zase chybí varianta za E - Německo, Polsko, Rakousko.

U otázky číslo 10 může být zase pro lidi, co příliš mnoho čtou, možná potíž s výkladem toho, co je to nejvyšší hora, kde leží její vrchol, jestli je na území České republiky, neboli nadmořská výška čeho se má vzít v úvahu (nejvyššího bodu - např. na na hoře postavené konstrukci?) a vůbec, o co tady jde?

Pokud nás bude zajímat, z jakých materiálů se docela běžně takové znaky zhotovují, budeme překvapeni šíří nabídky. K tomu mají na svých stránkách výrobci zajímavé informace k významu a používání velkého státního znaku. Firma Velebný mj. tyto:

"Velký státní znak reprezentuje spojení všech historických zemí státu. Autorem návrhu i výtvarného provedení je heraldik Jiří Louda.

Velký státní znak slouží k vnější reprezentaci státu a k označení budov, ve kterých sídlí orgány státní správy, státní úřady a pod. Jeho originál je v tuto chvíli (od r. 2006) ztracen."

Firma Alerion píše:

"Velký státní znak patří mezi tři nejvýznamnější státní symboly České republiky. (...)

Jeho podoba představuje spojení tří historických státních území – Čech, Moravy a Slezska v jeden celek. Státní znak reprezentuje český stát nejen při mezinárodních setkáních a událostech, ale slouží i k označení budov státní správy, kde symbolizuje tzv. přenesenou státní působnost."

Dřevo - na přání je možné provedení
plnobarevné - polychromované

Keramika - dvojí provedení: a) pórovina,
b) kamenina; varianty povrchu: a) prášková
metoda, b) glazura
Kámen - pískovec
Sádra (s patinou)
Sádra (s patinou)
Polyuretan - umělá hmota. Polyuretanový
velký státní znak v bronzové patinaci
Smalt - syté barvy
Hliníková deska - dibond: kov a termoplast:
kompozitní materiál; moderní materiál
s odolností hliníku a variabilitou plastu
Plast

Z čehopak je asi tak vyroben Velký státní znak České republiky v Parlamentu České republiky v Praze v Sálu Státních aktů, navržený Oldřichem Kulhánkem? Dřevo natřené barvou (polychromie)? Tady už ovšem opouštíme oblast možné sériové výroby a dostali jsme se k jednotlivým zakázkám a jejich uměleckému ztvárnění odrážejícímu se i v ceně za materiál. Například na radnici v Klatovech mají velký státní znak České republiky zhotoven z mědi.

Velký státní znak ČR na radnici v Klatovech

V našem státu jsou spojeny tři kdysi korunní země Rakouska-Uherska (poslední fáze dějinného vývoje Habsburské monarchie). Čechy, Morava a Slezsko byly po několik století v rámci monarchie součástí Českých zemí, přičemž v závěru existence monarchie vznikaly z hlediska následujícího vývoje (vznik ČSR v roce 1918, a pohledu obyvatel dnešní České republiky) fantastické plány na její přeuspořádání; viz tzv. "Velikonoční program" z dubna 1916.